Irena, 2 kluci | •
|
(8.11.2006 19:48:38) Já mám pro změnu jiný problém, syn má začátkem srpna příštího roku 6 let a všichni se na mě dívají jako na blázna, že ho chci dát do školy. Letos do první třídy na naší škole nenastoupilo žádné takové dítě. A já nevidím důvod, proč bych měla žádat o odklad. No, třeba mi to u zápisu prozradí.
|
Jahůdka | •
|
(8.11.2006 20:06:36) Ono záleží na dítěti. Některé může být zralé v šesti, jiné v sedmi. Nevím jak je to teď, ale před 15 lety, kdy byl můj syn předškolák, to fungovalo tak, že "prázdninovým" dětem (ale třeba i dětem nar. v květnu, červnu) byl automaticky doporučovaný odklad, ani nemusely být nějak "opožděné". Záleželo na rodičích, jak se rozhodli. Můj syn je nar. 28.6. a na doporučení jsem ho dala do školy až v sedmi letech. Nikdy jsem toho nelitovala. Naproti tomu dcera je narozená 2.4., takže šla normálně v 6,5 letech do 1. třídy. Problém s ní byl trošku jiný. Jelikož jsem chodila do práce, znamenalo dávat ji do družiny ráno i odpoledne a bylo na denním pořádku, že mi ve čtyři hodiny odpoledne spala v trolejbuse, když jsme jeli domů. Ten celodenní "zápřah" s časným vstáváním pro ni zkrátka nebyl vhodný. JInak s učením problémy neměla. Taky záleží na tom, do jaké školy chcete své dítě dát. Znám případ, kdy maminka dala své dítě do jazykové školy, i když jí doporučovali odklad. Dopadlo to tak, že dítě putovalo zpět do školky, protože se ukázalo, že skutečně nebylo zralé na tuto poměrně obtížnou školu.
|
|
Mlada |
|
(8.11.2006 20:16:00) Pokud tě to potěší, tak alespoň já tě za blázna nepovažuji. Dcera i syn jsou narozeni také na začátku srpna. Dcera nastoupila do školy vloni, pěkně v 6 letech. Možná to měla trochu těžší, než děti narozené v září, a tedy o rok starší, nevím. Neměla žádné podstatné potíže. Ke škole zvládla i přípravný ročník v hudebce. Měli jsme sice štěstí na nejlepší paní učitelku na škole, ale jsme si jistá, že by malá uspěla i u jiného vyučujícího. Kamarádčina dcera je narozená na konci července. Letos nastoupila do první třídy. A to dochází na logopedii, stále nemluví úplně správně. Kamarádka s ní byla i v poradně, v podstatě počítala s odkladem, jenže test školní zralosti dopadl na výbornou. Holka je ve škole a zvládá. Takže pokud se nebojeví nějaké problémy, syn pošupajdí pěkně v 6 do školy také. Nejsem zastáncem přístupu: prodloužit dětem dětství. První třída je postavena tak, aby ji mohly zvládnout i šestileté děti. Rozhodně si nemyslím, že musíme svým potomkům cestu životem uhladit. Pokud dítě nemá problémy spojené s vývojem, nebo není nemocné, odklad bych prostě nedala.
|
Irena, 2 kluci | •
|
(8.11.2006 20:32:10) Budu ho dávat do nejbližší školy, zdá se mi celkem dobrá. Není to žádná jazyková nebo výběrová škola, ty máme příliš daleko. Výslovnost má dobrou, rád maluje a něco vyrábí, takže se soustředit snad umí, zájímá se sám o písmenka a o počítání. Je nesmělejší, ale to já jsem byla taky a rok odkladu by to nezměnil (zbavila jsem se toho až na VŠ). Prostě půjdu na zápis a uvidím, co mi řeknou.
|
Mlada |
|
(8.11.2006 21:42:59) Zkušené paní učitelky umí problém u zápisu odhalit. Ale myslím, že projdete bez problémů. Nesmělost může malý ještě za ten skoro rok trochu otrkat, třeba tě pak překvapí (a když ne, tak budeš mít doma vzorňáčka :-)).
|
eliška | •
|
(8.11.2006 22:22:37) Jestli můžu přispět se svou zkušeností - v dnešní době, kdy je ve třídách velká část dětí s odkladem jsou mladší děti ve velké nevýhodě. A nejde až tak o první třídu! Tu šikovné dítě skutečně lehce zvládne, problém se začne projevovat spíš později, kdy rozdíl jednoho roku začne být vidět. A zase nejde až tak o učení a schopnost zvládnout látku, ale spíš o sociální dovednosti(hlavně u kluků) a o fyzickou výdrž (to hlavně u slabších dětí). Ono se to těm dětem fakt těžko zvládá, když mají třeba osm, devět let, ale jejich kamarádi jsou o rok starší. A co teprv, když jsou ve třídě už děcka s občankou a oni mají teprve 13 (a to se skutečně stává - např. u méhop nejstaršího syna na osmiletém gymplu) Dobře to zvažte, ale neznám nikoho, kdo by odkladu litoval, ale mnoho matek zpětně říká, že měly dítě ještě nechat ve školce.
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(8.11.2006 22:30:48) Eliško, znám lidi, kteří litovali odkladu - dítě se pak ve škole neskutečně nudilo. A i opačně - třetí syn je v jedenácti letech v sekundě osmiletého gymnázia, a fakt si nemyslím, že by mu jakkoli prospělo, kdyby šel do školy až skoro v sedmi letech, případně kdyby nepřeskočil ročník. Spíš by to bylo mnohem horší. S velkou pravděpodobností by získal odpor ke škole.
|
Lída+2 |
|
(9.11.2006 17:27:28) Lído to co polisuješ mi to připomíná. Syn chodí do lidušky malovat, protože má talent je přesunut ač začal chodit do druhý třídy, mezi čtvrťáky a velmi si s nima rozumí. Tuhle mi řekl, že líp jak s dětma ve třídě, že si s nima líp pokecá. No jo ve třídě ve škole je skoro nejstarší- díky podzimu kdy se narodil. Všichni skoro o rok mladší- že by ta šílená propast.
Jinak mám kamarádku díky vadě řeči ač holky narozena v září půjde do školy vlastně v 8letá. Neb má letos odklad. To nechci vidět až bude v pubertě a ostatní spolužačky ještě ne, protože od některých bude až skoro o 2 roky. :-(((((((((((((((((((((((((((((((((((((((((( To myslím, že teprve bude mindrák a když k tomu připočtu ty kluky mentálně pozadu od těch děvčat...no uvidíme co se z toho za pár let vyklube.....
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(9.11.2006 19:10:52) Nojo, a náš chlapeček má problém s tím, že až budou mít maturitní večírek, tak se nebude moct opít :-DDDDD neb mu bude 18 až poté na podzim :-D To jsou problémy, co? Spolužáci teď všichni táhnou do výšky, náš drobínek taky, ale ty dva roky rozdílu jsou zatraceně vidět. Ehm, nejstarší kluk je ve své třídě skoro nejstarší (je květnový a měl odklad), a z kluků zdaleka nejmenší, ale jako handicap to nepociťuje. :-) Kdyby měl mít L. odklad do té doby, než začal mluvit správně, šel by do školy v 9 letech - teprve tehdy zvládl Ř. :-) V té době už šel do páté...
|
Lída+2 |
|
(10.11.2006 9:07:41) Lído no tak na to jaký měl Luk problémy tak ř a r naskočilo hned po šestém roce. A za dva měsíce nato se mi začal nudit ve školce.:-(Holt listopadový dítě.Fakt si říkám, že jsme udělala chybu. měl jít do tý školy dřív než v 6letech. Ale jestli by to zvládnul sociálně to těžko říci. On od 6 do 7 narozenin děsně vyspěl. měnil se před očima.... S výškou problém fakt nemáme 8let a 137cm.
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(10.11.2006 9:14:48) Lído, on L. taky není žádný mrňous, ale v tomhle věku jsou ty rozdíly sakra znát. V 11 letech měří 151 cm.
|
|
|
|
|
|
Katka,kluci 4 a 7 | •
|
(9.11.2006 8:53:49) Já souhlasím s Eliškou,dítě může bez problémů zvládat učivo,ale sociální zralost je něco jiného.Zkušené učitelky MŠ a prvních tříd říkají,že prázdninoví kluci (!!) by měli nastoupit až v těch 7 letech.Samozřejmě budou výjimky,ale to je silně individuální. Jinak po zkušenostech se starším synkem (je lednový) a šel tedy v 6,5 roce,nebudu u mladšího o ničem spekulovat a dám odklad, Je totiž narozen 31.srpna :)
|
|
Irena, 2 kluci | •
|
(9.11.2006 10:30:49) My máme tu výhodu, že jsme prostě všichni vysocí, tak i syn je vyšší než stejně staré děti. Navíc už pro letošní školní rok bylo komplikovanější vyřídit odklad, tak se na to spousta matek vykašlala a hodně těch kluků, kteří by byli výrazně silnější a dravější nastoupilo už teď. Ale pokud mi u zápisu poradí odklad, stejný názor uslyším i ve školce, tak to asi udělám.
|
|
Alice | •
|
(10.11.2006 0:26:07) Mě se zase zdá, že jít do první třídy v sedmi letech zavání téměř retardací. První třída nijak zvlášť náročná není, ani druhá....zajímavější je v češtině až třída třetí. Dcery chodí do školy od 4let (přípravka na první třídu, kam jdou v britském systému v 5letech). Od 4 let se učí psát a číst...a myslím, že jde zejména o formu výuky. Naopak jim to moc prospívá a dost je to baví. Mladší si dokonce prosadila domácí úkoly, které jako 3letá ještě nedostávala ale viděla je u starší a cítila se poškozená :-). Já bych naopak děti, pokud jsou normální do školy poslala a nečekala na nejzazší možný termín. Připadá mi to i nefér, když potom dítě nastupující do školy v šesti letech je tam samo mezi sedmiletými......
|
Líza |
|
(10.11.2006 5:42:01) Hm, tak to mám retardovaný dítě, který šlo do školy v necelých sedmi, přestože umělo plynně číst už několik let, na matiku taky není blbý, akorát psát umělo jen tiskace.
Jenže Alice, nemůžeš porovnávat jabka s hruškama. Český školský systém na 4- a 5-leté děti, na rozdíl pd britského, nastaven není, a proto není schopen s nima pracovat tak, aby je nepřetížil. Jít v Česku do školy v šesti či sedmi je tak akorát, a víš co je zvláštní? Nakonec ty děti nejsou o nic blbější než ty, které se v Británii učily číst už od 4 povinně. Přestože ti na začátku připadají retardované. (BTW zrovna včera jsem měla v ruce nové číslo Psychologie dnes, kde se velmi obsažný a kvalitní článek dotýkal mimo jiné i výuky čtení a psaní podle britského modelu, a poukazoval i na jeho nedostatky pro některé typy dětí...)
|
|
petru |
|
(10.11.2006 7:04:48) Alice, ale ono to začíná být spíš naopak, a pak ty děti, co jdou v šesti letech jsou často předmětem šikaničky těch větších a starších a opravdu se to prohloubí o něco později.
|
|
|
MirkaEyrová |
|
(10.11.2006 14:07:49) Alice, nemohu soudit britský školský systém. Tak, jak je to tady v Česku, resp. jaké jsou tu školy, tak bych viděla povinný nástup do "školy" ve čtyřech letech jako dost, dost drsný. Zkrátilo by se jim dětství. Nemůžeš obvinit polovinu českého národa z retardace jen proto, že si do šesti let hrají a neučí se. Ono se dá učit i jiným věcem než je psaní, čtení nebo počítání. Co takový lezení na stromy, obsluha králíků, sociální dovednosti, pomoc v domácnosti, malování, hudba... Anebo "jen" vázání tkaniček, sebeobsluha, zvládnutí příborů, výslovnost a jánevímco ještě. Neteře, které nastupovaly do školy téměř v sedmi letech (narozeny v září a říjnu), obě mají vynikající prospěch, a ta mladší dokonce už je druhým rokem na osmiletým gymnáziu. O retardaci bych tu moc nemluvila. Je to sprominutím urážka spousty inteligentních dětí. Obdivuju Miladu, s jakým nadhledem může Tvé poněkud ostřejší vyjádření brát...
|
Rosina | •
|
(10.11.2006 23:03:20) Když tu slyším tolik různých názorů na to, zda dát dětem odklad školní docházky, nebo ne, nedá mi to, abych se s vámi nepodělila o svou zkušenost. Jsem narozená v červenci a do školy jsem nastoupila v řádném termínu. Nikdo v mém okolí neměl pocit, že by to tak nemělo být. Řeč jsem měla v pořádku, učitelky z mateřské školy mě hodnotily jako šikovnou a komunikativní, totéž si myslel pediatr i moji rodiče. Přesto jsem ve škole nepracovala. Do školy jsem si nosila hračky, pak mi maminka prohlížela tašku, aby se tak nedělo, ale nikdo mi nemohl zabránit v tom, aby se má mysl během vyučování netoulala v magickém fantazijním světě. Informace plynoucí ke mně ze strany učitelky se jaksi vytrácely v éteru někde mezi katedrou a mou školní lavicí. Nedostatky jsem doháněla při dlouhém domácím vyučování a s mizivými výsledky. Někdy v listopadu mě paní učitelka poslala na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny - při individuální práci s paní psycholožkou jsem pracovala svědomitě a na otázku, zda mě škola baví a chci v ní zůstat, jsem odpověděla ano. Nebyla to pravda, ale pořád mi doma opakovali, jak je škola skvělá a co všechno se v ní naučím, že jsem si netroufla říct pravdu - že mi škola může být ukradená. Tak paní psycholožka zhodnotila, že jsem zcela normálně vyspělá a není důvod mi dávat dodatečný odklad. Zůstala jsem ve škole a mé školní trápení pokračovalo až do Vánoc. Tehdy mé školní výsledky měly v polovině první třídy už takové díry, že paní učitelka napsala do PPP, že jestli mi nedají dodatečný odklad, bude mě chtě nechtě muset nechat pro nezvládnutí učiva první třídy na konci roku propadnout. Teprve poté mi dali dodatečný odklad školní docházky z důvodu hravosti a já se po Vánocích místo do školy vrátila do školky. Když jsem spolkla trochu té hořkosti, že jsem byla potupně vrácena ze školy, začala jsem si spokojeně hrát. Byl to nejkrásnější rok mého dětství, v žádném jiném jsem si tolik nevyhrála. Rok poté jsem nastoupila do školy znovu a škola se stala pro mě zdrojem sebevědomí - vše mi šlo hned, samo a bez učení, doma jsem se učit nemusela, jen jsem napsala domácí úkoly. Dlouhá léta jsem byla nejlepší žákyní ve škole, bez potíží mě přijali na gymnázium a později i na vysokou. Loni jsem podobný problém řešila i se svými dětmi - dvojčaty, narozenými v květnu. A přestože je všichni hodnotili jako velmi šikovné (syn už od čtyř let čte, píše tiskacím písmem a počítá), šla jsem s nimi do PPP na testy školní zralosti s rozhodnutím, že při sebemenší pochybnosti zůstanou ještě rok v MŠ.To se také stalo - dostali odklad pro fyzickou nezralost a hravost. Tak je mám ještě doma, užívám si jich a s údivem zjišťuji, že tak úžasně jako nyní si dosud nikdy nehráli. A nenudí se, ani syn. Ve školce si chvilku hraje s dětmi, postaví zajímavou stavbu, něco si nakreslí nebo napíše a pak si třeba zaleze do koutka s knížkou nebo časopisem.
|
Havvah, dvě děti | •
|
(12.11.2006 8:44:16) Mám také vlastní zkušenost coby prázdninové dítko narozené v srpnu.... Ačkoliv mě hodnotili jako vyspělou, vzpomínám si, že jsem nestíhala sledovat výklad učitele. Vůbec jsem nechápala, že mám dávat pozor a připadalo mi normální si v hodině česat vlasy nebo si hrát... Vzpomínám si, že jsme se s maminkou hodně učily a zaslechla jsem, jak se rodiče bavili o tom, že asi budu výrazně hloupější :-) než starší sestra a že se nedá nic dělat... Nicméně posléze se všechno upravilo a naopak jsem se stala premiantkou třídy... Ten rok byl dlouhou dobu znát spíše v komunikaci se staršími a vyspělejšími dětmi hlavně ve vypjatějších situacích, nebyla jsem ve správné chvíli dostatečně bystrá, abych věděla, o co jde a i mí učitelé mě hodnotili jako převážně zasněnou :-))) Na gymnáziu a VŠ jsem byla rodičům vděčná, bylo příjemné končit pětiletou VŠ ve věku necelých 23 let a mít tak oproti jiným spolužačkám i dva roky k dobru.. Sama mám květnového chlapečka, do školy se velmi těšil a já jsem si neuměla představit, že bych mu sdělila, že zůstane ve školce, když většina jeho kamarádů jde do školy.. Můj chlapeček byl šikovnější v tom, že školu stíhal bez problémů od počátku, tedy učení. Naše potíže spočívaly v neustálém zapomínání a ztrácení věcí, klíčenek, čipů na obědy, školu zcela v pohodě opouštěl v bačkorkách a v tepláčkách z tělocviku, úkoly si samozřejmě také nepamatoval.. Já vím, že všichni prvňáčci zapomínají, ale tohle bylo určitě v mnohem větší míře..Takže první leta ve škole se nám prodražily kvůli neustálému dokupování poztráceného oblečení a pomůcek a telefonování matkám jiných dětí, co je za úkol.. Po čtvrté třídě se vše srovnalo, teď zápolíme s rozdílem výšky oproti chlapečkům mnohdy více než rok a půl starším...Syn je kromě toho i na svůj věk spíše menší, už jsme se setkali i s náznakem šikany, protože velké chlapečky, kteří si chtějí něco dokázat, přirozeně lákají kluci menší coby terč, takže syn cvičí judo, aby se mohl bránit a nebyl dobrým terčem... Myslím, že časem se časný nástup do školy ukáže být výhodou, třeba kdyby syn později chtěl přerušit školu a rok studovat v zahraničí... Po těch letech pořád nevím, jak se zachovat v případě prázdninových dětí, protože neznám obrácenou stránku mince - třeba to nudění ve školce nebo ztrátu zájmu, jak o ní vyprávějí v pedagogicko-psych. poradnách, tak nevím.. Jsou to jen další dvě zkušenosti, které snad někomu pomůžou při rozhodování
|
MirkaM |
|
(12.11.2006 9:08:06) Havvah, taky jsem šla do školy před dovršením 6 let. Pamatuju si, že jsem byla s maminkou v poradně. Moc jsem si přála do školy jít a musím říct, že jsem školu 8 let opravdu milovala a těšila se tam. Všemi školami jsem prošla bez problémů. A také jsem považovala za velkou výhodu, že jsem dostudovala v neclých 23 letech. Sama mám holčičku, které bude koncem července 6 let. Ale ona prý do školy nechce. Připadá mi celkem bystrá, sama se naučila počítat i psát, nedávno jsem ji zkoušela, umí sčítat i odčítat do deseti a neudělá chybu, dál jsem radši nešla:) Fyzicky taky nezaostává, je hodně velká. Ale má problémy se sebeobsluhou. Pokud by se měla najíst a obléct sama, tak na to snad 1,5 hodiny nestačí. Tak nevím, co s ní. Půjdeme do poradny, ale rozhodnutí bude na mě. Za nás odklady nebyly, takže mezi děti ve třídě nebyly tak výrazné věkové rozdíly.
|
Havvah, dvě děti | •
|
(12.11.2006 12:18:29) ahoj Mirko,
moc držím palce, aby se podařilo dobře rozhodnout.. Je to moc těžké rozhodování... Zaujal mě ten problém s pomalostí.. Můj syn ho má taky, i když nejspíš mírnější a s věkem se zlepšuje.. Vypadá to tak, že ráno je schopen sedět u snídaně a dívat se z okna, zatímco mladší dcera snídani hravě zvládne... nebo v posteli s jednou ponožkou v ruce někam zakoukaný... Třeba na to mají v poradně nějaké dobré tipy, ale spíš bych čekala nějakou delší dobu, než se to změní, nebo aspoň u nás to trvá delší dobu..Každopádně držím palce.
|
MirkaM |
|
(12.11.2006 18:12:16) Havvah, to mám doma taky. Nedej Bože, když jí k jídlu pustím TV. "Dělej" je u nás po ránu nejčastější slovo. U vás se to tedy zlepšilo, kdy asi? Přijde mi škoda nechat ji doma, a na druhou stranu jí to nechci komplikovat jejími problémy, které s učením až tak nesouvisí. O prádninách jsem byla spíš nakloněná odkladu, teď zas tak vyrostla a poskočila ve znalostech, že ji asi spíš dám. Samozřejmě půjdeme do PPP. Učitelka ve školce ji považuje za zralou "až na to tempo".
|
Havvah, dvě děti | •
|
(12.11.2006 19:50:41) Momentálně je syn v páté třídě a pořád s tím bojujeme, teď je to ale už v únosných mezích, jako že popoháním, ale už to není takový nervák jako v první třídě, kdy dostal úkol na deset minut a dvě hodiny se odhodlával k jeho napsání :-)) Ze školy se ale nikdy na rychlost nestěžovali, tak si myslím, že máme nějakou mírnější formu ještě tolerovatelnou ve škole. Jen si vlastně vzpomínám na stížnost učitelky ve druhé třídě, že na sebe během vyučování dostatečně nedbá (nezapnutý zip na kalhotách, nezastrčená košile po toaletě, chronicky nezavázané tkaničky.. Říkala : "Už i děti si toho všimly...". Ale to taky patří k trablům kolem pobytu ve škole, ale naštěstí ne přímo s učením..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
petra | •
|
(9.11.2006 11:33:51) nevín jak nyní, ale dříve se určitě prázdninovým dětem odklad nedoporučoval. Sama jsem 17.8. a nikdo se nikoho na nic neptal, hupky do školy. Zrovna tak kamarádka narozená 25.8.. Pak jsme ještě měli ve třídě holku, která byla 24.9. a šla do školy o rok později a kluka, který byl 17.10., ale tomu při nástupu do školy ještě nebylo 6 let, ale testy udělal. Shodou okolností máme dnes všichni čtyři vystudovanou VŠ, takže si myslím, že na odkladu až tak nezáleží.
|
adelaide k. |
|
(10.11.2006 8:18:52) Petro, tak tak, já jsem narozená 29.8. a tři dny po šestých narozeninách hupky hupky do školy. Neměla jsem s tím nikdy problém přestože jsem byla celou ZŠ bezkonkurenčně nejmladší v ročníku. Ale je fakt že netuším kolik tam bylo dětí s odkladem... asi ten věkový rozdíl mezi nám anebyl tak třeskutý. Já myslím že pokud nemá dítě nějaký problém=důvod k odkladu tak by do té školy jít mělo.
|
|
|
|