| Vladan | 
 |
(10.3.2006 11:58:33)
Ano, vážně jsem se bavil a u mého srdíčka to krásně hřálo.
Také já chodím "důle ze schodů" a "navrch do schodů". I já hledám "žufánky" a "skřidélky" v kuchyni, také "náčeňová hadra" je mým častým spolupracovníkem.
Chodím krmit "slépky" a kupuju "chleba", nikdy ne chléb. Nevím, co je houska (prej nějaká pletýnka či co), ale kupuju rohlíky (je v tom nějaký rozdíl??) a když peču, tak vždycky "babůfku" (s důrazem na to "f") a nikdy bábovku.
Kamarádka z Hradce Králové odmítá rozsvítit, když ji požádám "Prosím tě, rožni" se slovy, že nemá rožeň. Já naopak rostu při jejím "To je Pájovo máma. Dnes přinde, ale vlak přijede dýl - právě volala". Než jsem si to přeložil, tedy že "Pavlova maminka přijde, ale vlak přijede později..." chviličku mi to trvalo.:-)
A co mě děsí, že od svých kamarádů z Vysočiny chytám jejich "viď", v našich krajích tak cize znějící. U nás se totiž místo "Je zima, viď?" používá "Je zima, že?" a s "viď" mě občas ženou svinským krokem:-)
|
| Bettyna+P 09/05+M 09/09 | 
|
(10.3.2006 12:03:19)
Mě nejvíc dostalo, že v Čechách neví, co je to rozsukovat a zasukovat :o)))
|
| marie | •
|
(10.3.2006 12:16:58)
A co to je?
|
|
| čiřikaví a Jakub 9.10.06 | 
|
(10.3.2006 13:18:15)
tak jsem to ted vyzkousela na manzelovi prazakovi, a on to taky nevedel - nikdy me to nenapadlo :o)) my mame krasne prazsko brnenske manzelstvi - taky super :o))
|
|
|
| Elsa 40, Tom 10 | 
|
(10.3.2006 12:26:10)
Vladane, přesně - když jsem začala pracovat v Praze a zeptala se, jestli můžu rožnout, kolegové šli do kolen. Já jim naopak nerozumněla, když řekli, že "zejtra přijdou dýl". Ač v Praze bydlím víc jak 10 let, stále nabíráme polívku žufánkem, nosíme papuče a gatě, na stromeček věšíme baňky. Když u nás na Moravě byla kamarádka z Prahy a slyšela moji babičku, jak se domlouvá, že se sejdou "o pul paté", tak se začala smát. Na to babička, jak se to teda řekne správně, no a kamarádka, že přece "vo půl pátý".
Tož tak, děcka.
Jo a kamarádky stále nechápou, že když o chlapovi řeknu, že je šikovný, nemá to se zručností nic společného.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(10.3.2006 12:30:17)
Elso, mě mátlo nejen šikovný ale i chudý. Nějak jsem nemohla pochopit jak se na první pohled pozná kdo je chudý a kdo ne :-) Až když mi bylo vysvětleno, že chudý není opakem bohatého. Taky mi dala zabrat "hrubá" kniha, když všechny měly hladkej povrch...
A jak Tobě nezní přijdu dýl, tam mě v Ostravě neznělo "Došli jsme z Brna.", páč mi to evokuje, že šli pěšky :-)
|
|
| Vladan |
|
(10.3.2006 13:34:33)
Ještě mě napadlo - tady...tedy na Slovácku a konkrétně "v našej dědině" se na hody "posvícení - ale ne tak docela" cérečky oblečů do kroja a k tomu si na hlavu zavážů hrubý šátek. A právě tento hrubý šátek byl kamenem úrazu pro mého kamaráda, který je velký folklorista, ale nemohl pochopit, proč je ten šátek hruby, když je z tak příjemné látky.
Tak jsem mu šátek rozložil na stole, ukázal mu knihu od Pavla Eislera Chrám i tvrz (jestli na mě kouká někde z oblaků tak se musí tetelit štěstím, jak já se u jeho pojednání o jazyce českém směju) a dokázal mu, že šátek není hrubý podle látky, ale podle velikosti.
U nás je také horka a hora. Tyto výrazy nemají se skalami nic společného - jde o les. Takže když "idem na horku", tak jdeme do lesa.
Krásný výraz je taky česká "násoska na víno" - moravský koštýř - koštéř. Myslel jsem, že termín "násoska" je v knize Slovácko sa súdí použitý jako lehká ironie - NENÍ. Setkal jsem se s člověkem, který to skutečně použil. "Přinesl v násosce veltlínské zelené". Málem jsem vyboural, protože jsem v době, kdy mi tohle vyprávěl, zrovna řídil.:-)
Můj otec pochází z obce, kde se místo "l" používá "uo". Takže po obědě se nás babička úplně automaticky ptala "Najedeu ses?" a my jsme stejně automaticky odpověděli "najedeu sem se". Sousedka jednou vyprávěla příběh "Když sem šua do poua (na pole), cosi sem viděua. Tak se to zdvihua a byua to tihua (cihla)." U nás totiž nejsou cihly, ale tihly:-)
|
| Sloník | •
|
(13.3.2006 13:20:47)
Vladane,
prosím tě odkud přesně pochází tvůj otec? Moje rodina(prarodiče,rodiče i sourozenci, já jsem se už narodila na Hané)pochází od Velké nad Veličkou, kde se mluví tak jak ty popisuješ. Je to krásný kraj a každý rok tam jezdím na Horňácké slavnosti.
|
| LENKA | •
|
(13.3.2006 14:28:33)
JO JO URČITĚ TO BUDE TATO OBLAST SICE JSEM SE VDALA ZA PRAŽÁKA ALE MÉ RODNÉ KOŘENY JSOU Z TOHOTO KRÁSNÉHO KRAJE
|
| Sloník | •
|
(13.3.2006 20:05:36)
Lenko a odkud jsi? Jsem taky provdaná za pražáka už 20let a docel aby mě potěšilo, poznat někoho, kdo má v Praze stejné kořeny jako já. Velice ráda se toho kraje vracím i když se tak řadím mezi množství "folklo-turistů", ale dojímá mě to přirozené chování a to, že ten folklór skutečně žijí a nestylizují se.
|
| LENKA | •
|
(13.3.2006 20:38:20)
teď bydlím v Praze3 ale jinak pocházím z Veselí n M.
|
|
|
|
|
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(13.3.2006 13:16:19)
Bože, bože, rodilý pražák by nikdy neřekl "zejtra přijdu dýl". Řekl by úplně správně spisovně tou nejčistší češtinou "zejtra přijdu pozdějc".
|
| R.Rose, 1 růžička *01 | •
|
(13.3.2006 15:11:27)
Zejtra PŘÍDU pozdějc...
|
| Markéta, syn 4r. | •
|
(14.3.2006 10:01:02)
Omlouvám se, ještě nikdy se mi nestalo, že bych napsala hrubku.
|
|
|
|
|
| Anavi | 
|
(10.3.2006 12:35:27)
Jé, krásný článek, moc jsem se pobavila. Já pocházím ze Střední Moravy, mluví se tady celkem spisovně. Ale můj muž - původem z Valašska si přinesl sem k nám i svůj dialekt a tvrdě ho prosazuje :-). Takže máme 2 ogárky, na které se volá " ogaro", manžel po příchodu z práce je jak "pošulaná blecha" a když něco nejde tak rychle, jak bych si představovala, vysvětlí mi, že to není "hop na krávu a je tela...". Syn na písečku dělá "ďurky" a mladšímu vyměňujeme "plenečky", nikdy ne plínky!!!
Přiznám se, že mi vždycky připadalo směšné pražské zkracování slov: Dám si tláču na sváču, potom mrážo a na Staromáku svářo...
|
| Boudicca | 
|
(10.3.2006 12:45:01)
To je super, jak si tu vzájemně obohacujeme slovní zásobu :-) Moje širší rodina se sešla snad ze všech koutů Čech, Moravy, ale i Slovenska, mne, jako už rodilou pražačku nejvíce zaskočil výraz, který použila tchýně (původem z Klatov): "Nastevři to okno" - chtěla, abych ho pootevřela. Nastevřené okno, no věřili by jste tomu ? Může mě, prosím, někdo poučit, jestli se jedná skutečně o krajově užívaný výraz, nebo je to jenom zkomolenina made in tchýně :-)
|
| Katka | •
|
(10.3.2006 13:18:02)
I my na severní Moravě rožínáme světlo a hlavní chod při obědě jíme z plytkých talířů. Polévku nalíváme žufánkem a ne naběračkou. Ovšem po svatbě mě manžel šokoval slovem FORNEFLA,dneska už vím,že je to naběračka. Manžel mojí sestry,který je původem z Čech,byl asi taky kdysi šokován,když byl požádán,aby podal kramlík! Že to je kolík na prádlo chudák nevěděl,tak jako my jsme nevěděli co je to Přijdu o něco dýl.
|
| Bara | •
|
(10.3.2006 15:07:28)
Hoď tu slépku na brutvanu = dej péci kuře;
"Ty sa mi podobáš", řekl dědeček mé dceři a já si pomyslela, že je nejen nahluchlý, ale už i slepý; jenže "se mi podobáš"=ty se mi líbíš.
Furtky = branka a já nevím co ještě jsem se dozvěděla po letech s Hlučíňákem. Majů to tam jakési divné, ale v Praze je to eště divnějši.
Ale největší rozdíl mezi Čehůňama a nama normálníma je, že když je třeba, my přepneme na spisovnou češtinu celkem lehce. Voni se toho svýho zpívání zbavujou hůře. Tak to dopadlo.
|
|
|
| Romča. 28let | •
|
(10.3.2006 13:52:29)
:oDDD nene nene, nechci tvé tchýni ubírat na lingvistických schopnostech,ale nastevřené okno nebo taky vyhlídka (=ventilačka) je přece "normální" :oDD
Stejně tak, jako "rozpis" na telefvizi (=program), "vrhlík" na kytky (- dlouhý květináč), nožíky místo nůžky, "vošouchy" místo bramboráků.
Jo a když nás zajímá datum, neváháme se zeptat: "a kolipakátýho je"?, nebo "jakpa" se jmenuješ.
Hrůza co? Ale milá... :o)) jsem jazykář, ale bavím se. Pocházím z Domažlic, ale "šmrncnutá" jsem výrazně Českýma Budějcema :o))
Je to sranda. Článek je krásný, moc se mi líbí. Na koleji jsem měla kolem sebe Valachy a Ostravaky a já Chodka. byly to krásné roky!!!
|
| Boudicca |
|
(10.3.2006 13:57:16)
Romčo, dík za vysvětlení :-)))) Článek je super a super je i diskuse, konečně je to bez hádání a vzájemně se obohacujeme. Jenom, aby nám manželé, až přijdou z práce, ještě rozuměli :-))))
|
| Romča. 28let | •
|
(10.3.2006 14:29:32)
úplně mi mluvíš z duše. přesně takový jsem měla pocit i já. Diskuze je milá, mírná, jen pro zábavu.Hezký konec týdne :o)) (mého pracovního).
|
| Boudicca |
|
(10.3.2006 14:41:28)
Hezký konec týdne a ještě hezčí víkend !!!
|
|
|
|
|
| Ivča + 3 kluci | 
|
(10.3.2006 14:06:19)
Jani,výraz made in tchyně to skutečně není :o) Ale mám dojem,že to není "nastevři", ale "nadstevři" a s výslovností "nactevři".Jsem ze Sušice,to je od Klatov kousek a říká se to tu taky.Ještě taky pražáky udivuje výraz "túto" (rozuměj "tohle,toto").No a pochopitelně jsme tady taky "japaťáci",asi tak jako na domažlicku nebo kde se to ještě říká :o)
|
| Apolena. |
|
(10.3.2006 14:26:47)
Japaťáci je asi valná většina západočechů. Když jsem byla poprvé v Plzni a prodavačka se zeptala "copasidátééééééé", připadalo mi to legrační, ale myslela jsem si, že zívá, netušila jsem, že se na něco ptá :-))).
|
|
|
| Lenka L. | •
|
(10.3.2006 16:30:55)
Je to sice zpotovořenina, ale v Plzni a Klatovech (a možná i jinde) jde okno nastevřít:)
|
|
| VeraK |
|
(11.3.2006 7:59:49)
Milá Jano, výraz nastevři je tady v západních Čechách normální. Také ho používám. Manžel je z Vysočiny a když jsem před ním tento výraz poprvé použila, málem se počůral smíchy. Rovněž ho vytáčejí výrazy jako cmunda, votáčka, hradba (plot) a také zde obvyklá koncovka -ovo - tatínkovo kabát.... K tomu se váže jedna příhoda z mého dětství. Moje maminka, učitelka češtiny a středočeška, mi dala skloňovat výraz tatínkův kabát. Tak jsem skloňovala : tatínkovo kabát, bez tatínkovo kabátu, tatínkovo kabátu ....... Mamku málem ranila mrtvice, ukazuje to tátovi(západočech jako poleno) a táta na to: "Vždyť to má dobře!" Také se v západních Čechách používá koncovka -ojc. Sousedojc zahrada, Novákojc auto atd. A naše koncové otevřené á, které zní áé, je také pověstné. A hasičí, fotbalistí, sousedí...... Čeština je nádherná!!!!!!
|
|
| Iva | •
|
(15.3.2006 10:10:21)
Nastevřít okno je prý (já su z Moravy, i když ne tak docela) opravdu užívaný výraz ze západních Čech, a POZOR : je to ještě o něco méně než pootevřít!
Ze stejné oblasti je i slovo vošouch, tedy bramborák, ovšem v jižních Čechách CMUNDA...
|
|
|
| Apolena. |
|
(10.3.2006 13:38:40)
"Plenečky" znám taky, dobrý výraz je "řiciska". Dlouho jsem si myslela, že to nějak souvisí se zadkem, až mi bylo vysvětleno, že to jsou - tváře...
Další výrazy, které se mi velice líbí - zbobrovat = spadnout (nikoliv upadnout); očubčit = vykoupat se, umýt se; zatrtat = zašantročit (ááá, je "zašantročit" český výraz???).
Miluju češtinu a moravštinu...
|
| Hela | •
|
(10.3.2006 14:02:58)
Juchůůůů, to je bašta slyšet zase slovíčka, která člověk tak často používal :))). Pocházím z Beskyd, ale žiju nedaleko Prahy, takže jak říkají doma, už jsem pochytila pražské móresy :)).
Když jsem přišla do Prahy studovat, tož "děcka" (spolužáci)se mohli potrhat smíchy, když mě slyšeli. Od šufánku, klamerek, rožnout,kobzole,kastrol, škopek,šopa,šmigrust, spuchly a chudy člověk, atd. až po otázky "Děcka, kde se jede????", když jsme se domlouvali na nějaké akci - jednak to, že jim říkám "děcka" a jednak to, že slovo "kde" znamená "kde", ale i "kam".
Doma pořád manžel nějak nemůže pochopit, když říkám, že daná věc je "na stolku" (myslím židli) a on hledá na stole. A pak když dětem řeknu, otoč se "ke zdi" a spi, že to působí na něho děsně :)).
Hela
|
|
|
|
| ijka | •
|
(10.3.2006 13:12:52)
Tak právě guliše a beleše mi byly nabízeny, když jsem se přijela seznámit s rodiči svého přítele na jižní Moravu. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že jde o něco k jídlu, ale o co jde konkrétně jsem si zbaběle musela nechat vysvětlit. Stejně tak mě dostali žádostí, ať jdu zatknout (rozuměj zamknout dveře) - málem jsem se zeptala koho...
Naposledy jsem se zapotila, když se mě přítelova příbuzná ptala, zda-li nechceme jako svatební dar kapny.
|
| Vladan |
|
(10.3.2006 13:37:28)
Co jsou Guliše nevím, beleše jsou u nás bálešky - vdolky pečené na plotně. Jenom nevím, co je divného na těch kapnách? V Čechách kapny nejsou?
|
| Apolena. |
|
(10.3.2006 13:48:52)
Vladane,
u nás (jižní Čechy) kapny (povlaky na peřinu) jsou, ale doteď jsem si myslela, že je sem zavlekla babička ze západních Čech...
|
| Vladan |
|
(10.3.2006 13:53:41)
Aha. U nás jsou kapny hlavně ty peřiny:-) Tedy prošívaná peřina. Povlaky jsou prostě jen povlaky:-) Asi jde o to, v kterém je člověk kraji.
Například v naší rodině milujeme patenty. Ve vedlejší obci mají rádi laty. A všichni dohromady máme rádi totéž - bramborové placky s mákem a povidly, pečené na plotně.
|
| Romča. 28let | •
|
(10.3.2006 13:58:10)
jo a ještě jednou hlasuju za záp. Čechy, konkrétně Chodkso: kapny máme teky, stejně jako jako rožínáme a pokud už máme světla dost, nezhasínáme. ale posílá mě babička: sfoukni!
tak prostě ten vypínač sfouknu a jdu na lože lože :o). Jako dítě jsem si ještě musela umýt zobáček (=obličej)
|
| Ivča + 3 kluci |
|
(10.3.2006 14:53:09)
Babička peřinám říká "cíchy" nebo "cejchy",jak jí to přijda zrovna na jazyk.Jen nevím,jestli to sem nepřivlekla (pochází z Dobrušky) nebo je ten výraz "tadyvocaď" :o) Ale zřejmě to bude zdejší,protože si vzpomínám,jak onehdá na chalupě kamarádka říkala svému příteli z Berouna,aby si vzal "na zápraží ňáký nejšle a vyndal ven cejchy".Chudák,absolutně netušil,co po něm chtěla :o)
|
| Romča. 28let | •
|
(10.3.2006 15:00:28)
a co jsou to nejšle? to taky netuším. Hu nás na Chodsku se říká i kapny i cejchy nebo povlaky :o).
Zbožňuju variabilitu češtiny. Obzvlášť moravské "mutace" mám ráda.
Tak "ňák" je mi to blízko srdci.
|
| Ivča + 3 kluci |
|
(10.3.2006 15:30:23)
Nejšle jsou pantofle,nazouváky,prostě ňáký boty.
Je ale fakt,když se teda podívám na spisovnou češtinu,tak jí používám teď mnohem víc,když se narodily děti.Mám na mysli hlavně nahrazování "ý" za "ej" (např. "sýr" X "sejra" atd.).
|
|
| Bara z Prajske | •
|
(10.3.2006 15:38:20)
A to mate videt, jak se mluvi u nas na Prajske (Pruska cast Slezska, mezi Opavou a Hlucinem, hl. mesto Kravare!). Tata je Hanak z Holomoca a dodnes se "ponasemu" nenaucil. Taky znam kobzole, zemaky, erteple pro brambory; kudliny a chlupace pro angrest a podobne "speky". Muj muz je cizinec a obstojne se naucil cesky, ovsem mluvi moravsky a vsichni se desne divi :)
|
| zdena | •
|
(10.3.2006 21:46:07)
;-) rozhodně ne šprígl, ale prygl ;-)).teda teď nevím s jakým i/y ;-)
je to krásné takhle se projít naší mluvou,
jsem z Brna. my používáme např. zmíněné - sichrhajska - spínací špendlík,známé šalina, šmirgl = tramvaj, rožni, šufánek nebo třeba haksny - nohy,no a jiné více či méně známé slova z hantecu, nebo odjinud.a hlavně to naše: oni jezdijou, stavijou, chodijou, malujou, vařijou.
hodně se mi líbil výraz dědy co bydlel v pardubicích: kešeňa = peněženka
|
| Hana | •
|
(11.3.2006 9:44:46)
Je to prygl, brněnské hantec je tvrdší jazyk, hodně má přejato z němčiny. Samozřejmě má dost novotvarů díky Frantovi Kocourkovi a "Čičovi" Jelínkovi, ale základ má hodně starý - v Brně bývalo vždycky dost Židů a Němců a taky české obyvatelstvo chodilo na služby a zkušenou hlavně do Rakouska. Má prababička s pradědečkem se ač ze stejného kraje seznámili ve Vídni. Vlastně si říkám, jak byla monarchie na jednu stranu fajn - pro mé prapředky bylo normál umět česky i německy a rozumět i chorvatsky, italsky a prakticky bez dokladů dokázali projít a procestovat pěkný kus Evropy, když se jim chtělo, pracovali všude možně... O tom se nám v EU zatím může jen zdát. Když prý moje prababička pronesla nádhernou památnou větu "co to je za hózne, deť se skrzevá ně nedá vescat" , myslela tím novodobé ženské prádlo - růžové "bombarďáky" s krátkými nohavičkami, mezi nohama zašité. Ona nosila ještě plátěné, s delší nohavičkou a rozstřižené, aby se mohla při potřebě jen tak ve stoje rozkročit a pak jít dál,žádný dřep. To byla rovnoprávnost!
|
|
|
|
|
|
| svobodat | •
|
(24.7.2006 20:04:19)
Nejšle- našeljsem jen dvě nožnosti.
1. synonymum pro dřeváky
2.Dřeváky přepásané koženým páskem nebo pásky.
Patrně je ale možností více. Svoboda
|
|
| svoboda | •
|
(24.7.2006 20:05:07)
Nejšle- našeljsem jen dvě nožnosti.
1. synonymum pro dřeváky
2.Dřeváky přepásané koženým páskem nebo pásky.
Patrně je ale možností více. Svoboda
|
|
|
| Dagmar | •
|
(10.3.2006 23:58:14)
Teda děcka. Dostali jste mě. Už dlouho jsem si diskuzí na pc nespravila náladu, tak jako teď.
Jinak su od Břeclavi a my děláme take guliváry a béleše, ale tým plackám říkáme přesňáky:-).
Manžel je z Praizské od Hlučína a bydlíme u Prahy. Jsme tu tak trochu za exoty, nehledě na to, že i po 15 letech si se často smějem i navzájem. Manžel třeba nechápe:"Stařenka ně říkali...."
Jsem učitelka a dlouho jsem žádala žáky-v Praze na Černém mostě- aby rožnuli. Chudáci nepochopili, co chci. Po mém pátém a už hlasitém příkazu "rožni" se mi třeťáček rozplakal.
Jo a v Čechách neví, co jsou pantofle:-)
|
| lola | •
|
(11.3.2006 10:06:34)
Delsi dobu jsem ucila u Prahy (jsem od Brna) a podobne debaty byly nasim dennim chlebem. Krome jiz zde receneho (šufan,rožnoutm šalina, herteple, borec, borka atd.) me rozesmalo, ze nevi, co je vasilo (nátělník) a čupnout (dřepnout). Nejsem si jista ani kotrmelcem. Ale čurina je, ze me si delali prču i spoluzaci z gymplu (Brnaci), protoze ac pochazim z vesnice asi 20 km od Brna, tak nektere vyrazy jim trhaly usi:o) Zejmena důle, zpošika (zešikma) a spojka "ani" ve smyslu slucovacim (Byl tam ani Petr?´= Byl tam aji/i Petr?)
Manzelova maminka je z Cech a tak pouziva hodne ceskych vyrazu a nejvic rozepri mame kvuli perince (pro nej je to polstarek a perinka jen pro deti).
Jinak prichod do Brna byl po 4 letech osvezujici - kdyz jsem chtela na Mendlaku listek na tramvaj, tak prodavac odpovedel smrtelne vazne: Nemame. Leda tak na šalinu bys chtela... A kdyz mi student prelozil hard chain jako betelné řetaz:o)) (na VŠ).
Mmch - hadanka od me studentky z Ostravy - vite, co je to oláčka? (pry bezne na ostravsku pouzivany vyraz)
Kondom.
|
| anielik | 
|
(11.3.2006 10:31:51)
kotrmelec je po slovensky to co je v cestine kotoul, takze po brnacky to bude asi to.
|
|
| Hana | •
|
(11.3.2006 13:27:03)
no jistě, olačka je prezervativ, ale říkají to pěkně zkrátka - a ještě s přízvukem na slabice "la" :-)
pamatuju si to z oběda - kurňa, to maso je tuhe jak olačka...
|
|
|
| Míša, Junior *97, Beruška*2006 | 
|
(12.3.2006 21:03:55)
Pantofle mají kromě bot s volnou patou ještě nějaký další význam, který je nám v Čechách utajen?
|
|
|
|
|
|
|
|
+
+
V její náručí
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)