| Andrea | •
 |
(2.2.2006 7:11:33)
Dobra reakce na clanek uvedeny nize - Je mi 33..
Je to moc hezky napsany a ja z celeho srdce preji autorce to krasne a zdrave dite.
Ale prosim, prosim, uz se prestante navazet do nas bezdetnych. Je mi 33 a na dite se opravdu necitim dost stara. Samozrejme,ze jednou dite budu chtit, ale urcite kolem toho nebudu tolik blbnout (nemam to v povaze).
Nechapu, proc si kazdy mysli, ze kazda bezdetna zena je kavarensky povalec nebo poletava z jednoho mejdanu na druhy. Na kavarny nemam a na mejdanu jsem byla naposledy na Silvestra.
|
| Renča 10tt | •
|
(2.2.2006 8:35:41)
Andreo, taky jsem si myslela, že mám na to dost času a já že rozhodně nebudu blbnout kolem svého těhotenství, vždycky jsem se chovala spíš jak kluk. Ale hormony jsou potvory. Můj muž po mě chtěl mimino už 3 roky a já jsem to pořád oddalovala, pořád jsem měla nějaké výmluvy (že se na to necítím dost stará, připravená, že se můžu teď líp realizovat v práci...), dokonce jsem mu řekla, že pokud si mě nevezme, tak žádné mimino nebude. Pak to jednoho dne přišlo, ležela jsem v posteli a přemýšlela: co bude až zestárnu, budu chtít ve čtyřiceti lítat kolem malých dětí, na třídních schůzkách vypadat spíš jako jejich babička než matka, a co když už ve vyšším věku nebudu moct otěhotnět?Proč nemít dítě teď, kdy mám nejvíc síly, cítím se nejlíp, mám manžela a mám kde bydlet a jsem v nejvhodnějším věku otěhotnět? Stalo se , těch těhot. testů jsem taky spotřebovala x-tero( taky jako autorka článku jsem si je už ani neprohlížela, až náhodou a to už jsem byla ve 3tt), než jsem objevila dvě čárky, ty nervy proč pořád nic, jestli jsem já nebo manža v pořádku, výčitky proč jsme nezačali dřív a pak obrovská radost. Obrovskou radost a úlevu u mě okamžitě vystřídaly obavy a deprese. Já kterou hned tak něco nerozhodilo a slzám u filmu se smála, teď brečím u sebemenší dojemné scénky, dokonce i u zpráv... Rozhodí mě kde co, sebemenší neúspěch i třeba málo osolená polévka u mě vyvolá pocit naprostého zoufalství, jak jsem neschopná teď a ještě horší že budu matka...Pořád musím s někým mluvit o svém těhotenství, jako bych byla středem vesmíru, o svých pocitech, o tom jak mě všichni rozčilujou, o nevolnostech,o tom jak mám nafouknuté prsa že mám strach aby mi nepraskly, častém hladu kdy sním pár kousíčků a už nemůžu,všem pořád ukazuju co mám nového krásného na mimíska, na manželovi tajně v noci zkouším gryndáčky. Prostě nevěř tomu, že nebudeš bláznit, to jsem si myslela taky, zatím jsem ještě horší než ty ostatní těhulky, bojím se toho co bude v šestinedělí...
|
| Andrea | •
|
(2.2.2006 9:51:57)
Ale jo, ja uznavam, ze blbnout budu, hormonum neporucis. Ale jak pisu - nebudu blbnout tak strasne. Zachovavam si tak nejak porad chladnou hlavu. Mam strach jak se to tady na rodince pochopi, ale ja jsem byla klidna i na pohrbech nejblizsich.
Ale to neni to, o cem jsem chtela psat. Muj prispevek se spis tyka toho, jak zeny, ktere jsou matkami odsuzuji a vlastne pohrdaji temi, co matkami nejsou. ONY to dokazaly. Vy ostatni jste povl. Nezeny. Ja chapu, ze sve mimi miluji nadevse a ze si uz bez nej nedokazi predstavit zivot, ale nejsme proboha nekde v Indii, kde je zena bez ditete malem kamenovana. A z nekterych prispeku "matek" se mi zda, jako kdyby ony rady hodily ten prvni kamen.
A znovu opakuji. Na mimco se tesim, ale ne ted.
|
| aknelop | 
|
(2.2.2006 10:21:18)
Andreo, nic ve zlém, ale nevím, kde jsi vyčetla, že je ten článek proti vám bezdětným. Psala jsem jen o SVÉM životě a o SVÝCH pocitech, takže jestli jsem psala, že jsem byla kavárenský povaleč, neznamená to, že jsem jím označila i Tebe, ale to je snad jasné! Neodsuzuji bezdětné matky, každý je šťastný jinak! Přeji Ti hodně štěstí bez dětí, nebo s nima....
TEDˇ NEBUDU PSÁT O TOBĚ, ALE VŠEOBECNĚ:
Nevím, že vy, bezdětné se vždycky hned nastartuje, když čtete články podobné mému.
Taky nechápu, proč chodíte na tyto webové stránky, které mají výstižný název RODINA!!! Už z názvu je jasné, jaká témata se tu převážně vyskytují.
|
| Radka | •
|
(2.2.2006 11:57:23)
Prosím o vysvětlení termínu "bezdětná matka".
Děkuji
|
| aknelop |
|
(2.2.2006 12:04:40)
Radko, a jooooooooo...vidíš, už blbnu...
|
| Radka | •
|
(2.2.2006 13:19:51)
Ale vůbec ne (samozřejmě nejsem tak natvrdlá, abych netušila, že má jít o bezdětnou ženu), ale když mně to připadalo tak legrační....
Měj se báječně
Radka
|
|
|
|
| Slečna Marplová | 
|
(2.2.2006 12:17:00)
Tak jo, proc se "startuji" detne vs. bezdetne asi tusim, ale to je zrejme stare jako lidstvo samo a neni treba vysvetlovat. Bylo to jen konverzacne nadhozeno, ze? :-)
A proc jsem treba ja na strankach RODINA.CZ? No, hadej, proc asi? Myslis, ze ja nemam rodinu, jen protoze nejsem provdana? Mam. Ale jinak, proc jsem sem vubec zabruslila? Pred mnoha mesici jsem hledala informace ohldene rozvodu (ne meho) a jeden z prvnich odkazu mne zavedl na hlavni stranku Rodiny.cz. Nasla jsem tu mnoho zajimavych temat, ktera muzou zajimat i vlastni vuli bezdetne a neprovdane zeny. Pro priklad: Rozvod, Deti rozvedenych rodicu, Miluji zenateho muze, Fraze, ktere Vam piji krev, Manzelske etudy, Vymena manzelek, Vegetarianstvi, Kosmetika netestovana na zviratech, Vlhkost v byte (muzu pokracovat, ale nektere diskuze byly smazany). Za dalsi, ja rodinu jednou planuji, to ze ji nemam ted prece neznamena, ze mne vubec nic ohledne toho nezajima, ne? Jednou dite chci a tak chci vedet kolik stoji vybava, kolik plen denne spotrebuje dite a zajimaji mne i nazory na skolky a jesle, i kdyz tyto informace budu potrebovat az za par let.
Tak asi takhle :-)
|
| aknelop |
|
(2.2.2006 12:29:14)
Slečno Marplová, já tím myslela ty bezdětné ženské, co berou naše články, jako navážení se do nich.
|
|
|
|
| Renča 10tt | •
|
(2.2.2006 10:35:31)
Andreo já ti třeba fandím a docela tě chápu, já bych jenom měla strach, abych pak ještě mohla otěhotnět, aby třeba nebylo pozdě. Na mě to přišlo tak nějak samo a v nejvhodnější dobu. Řeknu ti, že mě samotnou překvapilo, jak moc jsem se těhotenstvím změnila, ani puberta se mnou nemlátila tak moc jak tohle.Ještě že mám tak chápavého manžela, i když už i tomu lezu na nervy (hlavně když se ráno probudí s gryndáčkem na krku a všude kolem postele jsou oblečky na mimi)...
|
|
| Líza | 
|
(2.2.2006 10:40:37)
Ach jo. V rozmezí dvou dnů se na hlavní straně objeví dva články. Jeden o tom "(ještě?) nechci mít dítě" a druhý o tom "to je paráda mít dítě".
A u obou se objeví zástup naštvaných komentujících, které nadávají autorce prvního za to, že sio dovoluje něco takového napsat, a autorce druhého, že si dovoluje něco takového napsat.
Docela zvláštní...
|
| aknelop |
|
(2.2.2006 11:06:09)
Lízo, věčné téma a věčný "souboj" mezi maminami a nemaminami. My mámy, které jsme poznaly co to obnáší, nechápou nemámy, že se o to dobrovolně ochuzují a naopak. Věřím, že může být někdo šťastný bez dětí, někdo nešťastný s nima- každý svého štěstí strůjce...
|
| Ivana Procházková | 
|
(7.2.2006 0:17:45)
A tak to zase "já máma" nemámy docela chápu a nemyslím si, že musí mít nutně chudší život.
Joj, holky, vždyť já se dneska cítím vlastně zase jako nemáma, páč jsem holku nechala na dva dny u babičky (poprvé) a je to báááájo!!
|
|
|
| Olina | •
|
(3.2.2006 7:28:01)
mě to tak připadá, že když se někdo do někoho začne opravdu drsně navážet, opravdu překvapivě zle, tak má nějakou svou bolest a tím volá o pomoc. Tohle je čarovné období a prožila jsem v něm spoustu krásného, ale je víc než složité a zvlášť nezkušeného člověka může zaskočit spousta věcí o který si nikde nepřečte a není na ně vůbec připravený a pak jsou strach, zmatek, panika a zkratové reakce pochopitelné. Já si vždycky říkám, že Rodina v tomhle funguje trochu jako hromosvod a možná je lepší, když vynadá dejme tomu mně tady, kde mě to mrzí maximálně 2 dny a vůbec ty reakce ani nemusím číst, dám to třeba přečíst manželovi a on mi to tlumočí šetrně, než když by dotyčná neměla možnost nějak "vypustit páru". Já to v podstatě akceptuju a nepíšu jim, že je mi jich líto i když s nimi opravdu soucítím. Já vím, že ty jim to taky nepíšeš, jen jsem chtěla vyjádřit sympatii.
|
|
|
| nelli | •
|
(2.2.2006 18:39:52)
Mila Andrejko, nenech se zblbnout. Udelej to tak, jak to citis a nenech se vnutit do role, ktera se Ti nelibi. Kdyz budes mimco chtit, tak to zkusis, a drzim moc palce, aby se to povedlo, kdyz ho chtit nebudes, tak si das pozor, abys ho nemela. Tvuj zivot nebude o nic mene hodnotnejsi. Ale kdyz se svobodne rozhodnes nemit dite, priprav se, ze to mnoha lidem neprijde samozrejme a nebudou Ti rozumet. Ale to uz tak chodi, kdyz nekdo nezapada do mustru ;-) Preji Ti, at si vzdycky muzes za svymi rozhodnutimi stat.
|
|
|
| aknelop |
|
(2.2.2006 10:33:41)
Renčo, s tou Tvou změnou se naprosto ztotožňuji....vyrůstala jsem mezi klukama, byla nás banda asi 10 lidí a mezi nima já, jediná ženská. Dodnes mám víc kamarádů, než kamarádek a přiznám se, že si s nimi i víc rozumím. Když jsem viděla hlouček maminek, jak debatují o prdíkách koulela jsem očima. Taková nikdy nebudu, říkala jsem si a ouha, i mě najednou trápí prdíky mé dcery a zcela bez problémů a ráda to probírám. Brečím i u pěkné reklamy. Bezdětné kamarádky nevěří mé proměně a myslí si, že jsem se musela zbláznit, dávám si pozor, abych před nima mluvila taky o něčem jiném, ale ono na to vždy nějak dojde. Prostě hormony se zblááááznily!!!! Ale má nová "tvář" mi vyhovuje, i když těch dojemných slz bych mohla mít podstatně méně. Měj se hezky a ať Ti vše dobře dopadne!
|
| Renča 10tt | •
|
(2.2.2006 10:49:48)
Aknelop přéésně - hormony se zbláznily, a to jak na těle, tak i na psychice. Z hokejo-fotbalo-automotofanatika se stal zaoblený šílenec obklopený oblečkama, vyšíváním a článkama o těhotenství...
|
|
| zeke | •
|
(2.2.2006 15:38:15)
Chápu obě strany, ani nevíte jak moc.
Snažíme se o dítě, zatím marně - 2xIVF + potrat.
Bylo mi třicet a KAŽDÝ si myslí, že bych už měla
čas na dítě.
Takže kdokoliv, koho potkám se mě zeptá:
" A kdy plánujete děti?" nebo "Ty nechceš mít děti?"
Myslím, že se nemám komu za co omlouvat a vysvětlovat mu, že to jaksi nejde.
Takže každému říkám, že šetříme na byt.
Klasická situace: spolužačka viděná po 10 letech,
tlačící kočárek.
Vyslechnu významné poznámky, že není na co čekat a že peníze nejsou všechno.
Starší ročníky přidají, že to jsou ti, co chtějí všechno mít a všechno vidět.
Úžasné je, že si každý představuje, že chceme villu s terasou. A my přitom koupili 1+1 ,
protože si musíme dávat rezervu na další pokusy .
Pokud si snad někdo myslí, že by bylo jednodušší
říct, že se snažíme a nemůžeme, tak se velmi mýlí.
Ti, co to vědí, jsou snad ještě horší.
Při každém setkání se ptají: "Tak co? Už?"
A dožadují se podrobností - vždyť jsou to kamarádi
a "mají nárok" se zeptat.
Akorát člověka nervují. A nedá se tomu zabránit.
Když se nám podařilo v listopadu IVF, tak jsme neměli ani šanci si to nechat pro sebe.
Každý, když zjistil ,že jsem doma hned volal.
Ano, mysleli to dobře, ale ti samí lidé ti CHYTŘE
řeknou, že do třetího měsíce se to neříká, kdyby to nedopadlo O.K.
Když jsem potratila, tak zase lavina telefonů, co budeme dělat dál, všechno musel vyřizovat manžel.
protože bych brečela do telefonů.
Jsem ráda, že na mě někomu záleží, ale jsou okamžiky
kdy člověk musí být sám.
Zjistila jsem (pro mě překvapivě), že ženy jsou strašně kruté.
Podsouvat ti děti, když nevědí, že nemůžeš, dobře.
Prostě se tě snaží přivést NA SPRÁVNOU CESTU.
Ale cpát ti děti, když UŽ vědí, že jsi potratila,
je kruté, ale nevěřily by jste jak OBVYKLÉ.
V práci mě nechaly kolegyně na pokoji JEDEN, JEDINÝ
den. A druhý den přede mnou začaly rozebírat vhodná
jména pro miminka a šišlání dětí.
Myslím si:
1) každý má nárok na svojí představu o životě
(i bezdětnost je správná volba, když to tak
cítím)
2) spousta lidí si myslí, že ví co ten druhý dělá
a nepřemýšlí o tom, že mu ten druhý AKORÁT NEŘEKL
PRAVDU - proč by taky měl své neštěstí cpát
každému pod nos ???
Takže, až někdy budete mít pocit, že dotyčná známá
nereaguje příliš nadšeně na téma děti, netlačte
na pilu.
Proč by vám měla říkat, že jim to nejde nebo, že partner zatím nechce ač ho prosí.
Znám takových žen mnoho a nikomu to nevykládají
na potkání, prostě si popláčou nejbližší kamarádce
a na veřejnosti: "Děti? Zatím ne."
Nebylo by víc nesmyslné, kdyby se týraly povídáním
o miminkách ???
Já si na hovory o dětech nepotrpím vůbec, ale obden
se mi o nich zdá - tyto sny tu bude znát asi mnoho žen.
Když mi někdo strčí miminko do ruky, tak ho urychleně vrátím - bojím se, že pak budu lítostivá.
Ale na veřejnosti jsem Herodes.
|
| zeke | •
|
(2.2.2006 15:59:08)
Zapoměla jsem napsat, že se mi příspěvek
velmi líbil.
Utřela jsem i slzu dojetí a moc se mi ulevilo, že
některé další ženy také.
Já jsem teď zahájila "ROK OPILCE" i trochu kuřáka.
Už kašlu na zdravou výživu a vitamíny.
Trochu mi to kazí fakt, že zatím nesmíme sexovat
(vůbec )
Také je trochu hloupé, že mám pořád zdravotní potíže
a zítra mi vyhrožují revizí revize po potratu.
Manželovi vadí i mé jaterní testy, ale kdo by
se ho už ptal ?
Už jsem tak daleko, že ze všeho nejvíc mi vadí,
že mi NĚKDO CHCE ZKAZIT PÁTEK.
Tak chci, jen nám všem co bojujeme, aby jsme
si ten rok pěkně užily a pak jednou náhodně
zjistily, že jsme se propily do těhotenství.
|
| Andrea | •
|
(3.2.2006 8:41:35)
Ach jo Zeke. Ja mam taky obrovskou chut dat si po kazdem "tak kdy to uz bude" panaka. A priznam se, ze nezridka si naleju vinecko, pomalu upijim a snazim se uklidnit. Co je komu doprcic do toho? Mam kamaradku, ktera proziva priblizne neco podobneho jako Ty. Strasne moc si preje dite, dela pro to vse, ale.. Je primo alergicka na tyto otazky. Ona je navic docela slusne vydelavajici manazerka, takze slychava takove ty vety o karieristicke, sobecke zenske. To ma rozesilat vsem pribuznym, znamym a sousedum chorobopis, aby ji dali pokoj? Jedine, co potrebuje je obcas vyrazit na panaka a vybrecet se mi na rameni. Ona velice touzi po diteti, ja zase dite zatim nechci a presto jsme nejlepsi kamaradky. Nikdy jsem od ni neslysela slovo odsouzeni. I kdyz ja se obcas neudrzim a reknu ono "nesmis nato myslet". Velice chytre a taktni ode me:-((
Jinak bych chtela odpovedet jak nejlip umim
Aknelop - Ja vim, ze kavarenskym povalecem jsi me neodsoudila Ty, ale delaji to ostatni. Proc my bezdetne vzdycky tak nastartujeme, kdyz cteme clanek podobny tomu Tvemu? Nevim, mozna ze stejneho duvodu jako kdyz matky vzdy vystartuji, ctouli clanek jako byl - Je mi 33 a nemam dite.
Protoze nemam dite, znamena to, ze nemam rodinu? Zadne trapeni? A znovu opakuji, co uz jsem zde napsala nekolikrat. Ja dite chci, ale ne ted, i kdyz uz je mi 33.
Tak me odtud prosim nevyhanej,at mam moznost se necemu priucit. A opravdu beru nektere clanky jako navazeni se do bezdetnych, ale to mi neubira pravo se dozvedet neco noveho treba v diskuzi o peci o stare rodice. Oni jsou totiz moje RODINA.
Vidis? Zase je to tady. Diskriminujes. Nemas deti? - Ven!
Slecno Marplova - at Te vidim na jakekoli diskuzi, Tve prispevky se mi vzdy velmi libi.
Renco 10tt - strasne moc drzim palce. Urcite to bude to nejrozkosnejsi miminko v porodnici. A taky bude moc stastne, protoze bude mit mamu, ktera ho uz ted miluje a ktera opravdu JE pripravena na jeho prichod.
Chtela bych videt Tveho manzela rano v posteli s tim bryndackem:-))
Lizo - To, ze se tu v tak kratke dobe a prakticky hned po sobe objevi dva clanky, tak odlisne a presto tak spojujici, podle me vyvolalo daleko vetsi diskuzi, nez by se tak stalo s nekolikamesicnim odstupem.
Olino - naprosto souhlasim.
Nelli - slibuji, ze se nikam vnutit nenecham. Je to vlastne vsechno o tom nuceni - Ty, ty, ty jak to, ze jeste nemas dite? Maminka Ti naplaca na zadecek. Mozna, ale opravdu jen mozna, ze kdyby neexistovaly otazky typu - Tak co...? Jak to...? A tak kdy...? Nejsi uz moc stara...? byla bych treba na dite pripravena driv.
|
| aknelop |
|
(3.2.2006 11:38:48)
Andreo, vůbec jsem Tě odsud navyhazovala, jen jsem Ti chtěla říct, že když jseš na těchto stránkách, že musíš prostě počítat s tím, že tu budou články jako je ten můj a nemůžu si pomoct, ale ať ho čtu ,Bůh ví, pokolikáté, tak jsem v něm nenašla nic, co by tě mohlo dohnat k titulku- PŘESTAŇTE SE NAVÁŽET, PROSÍM!
Až se budu chtít navážet (a věř, že takové úmysly jsem nikdy neměla a ani mít nebudu), tak budu psát něco jako, že mi ženy, které nemají v tvém věku děti, připadají divné...ale jestli jsi ,sem tam, četla nějaké mé příspěvky na tomto webu, tak jsi mohla poznat, že neodsuzuji ani ty, co děti nikdy nechtějí! Ale toto je právě to věčné téma a já si myslím, že my ho tu asi nevyřešíme...měj se hezky.
|
| Andrea | •
|
(4.2.2006 7:44:19)
Precti si nadpis, kterym jsem sve prispevky uvedla. Znel prestante se navazet. V mnoznem cisle. Ne prestan se navazet. Mou reakci nevyvolal Tvuj clanek, stejne sem reagovala na Je mi 33... Rozciluji me prispevky, Ty jsi neodsuzovala, odsuzovaly jine. Nebo ja jsem snad nekde uvedla, ze reaguji na Tvuj clanek? Pokud ano, tak se omlouvam, byla jsem nastvana. A musim priznat, ze jsem se dneska rozcilila znovu. Zase totiz padla ona zaludna otazka, pronesena velmi "laskavym" tonem a to od cloveka, ktery bydli o panelak dal a ktereho potkavam asi jednou tydne u trafiky.
|
|
|
| DENISA | •
|
(4.2.2006 21:11:58)
Andreo, Zeke, ja k vasim prispevkum mohu rici jen to, ze souhlasim. Sama jsem vystavena neomalenym (dle meho), (dle nich) starostlivym kecum kazdou chvilku. Po nekolika letech stravenych v zahranici musim konstatovat, ze se v nasi zemi musi jeste hodne zmenit, byt uz jsme 16 let po revoluci. Hlavne co se tyce moralky a chovani. NIKDO, NIKDY by vam v Zapadni Evrope ci v USA nezeptal "kdy budes mit dite? proc UZ nemas dite?". Zdalo by se jim to stejne trapne a nevychovane jako otazky typu "kolik vydelavas?, kolik te stalo to auto?" Proste je to netaktni a nedela se to, protoze je to kazdeho soukroma vec. Ale u nas v CR jsou lide proste nevycvalania porad se staraji o to co nemaji, namisto toho o co maji. Pak se nedivim, ze pary, kterym to zrovna nejde jsou tak vystresovani, ze po verdiktu doktoru, ze jsou oba naprosto zdravotne v poradku, to stale nejde. Nervy u poceti hraji daleko nejdulezitejsi roly. Na druhou stranu take musim rict, ze se mi moc libi jak v zahranici jsou lide k matkam s detmi daleko tolerantnejsi, pusti je ve fronte, byt dotycnou neznaji, vzdy se na dite usmeji ci ho pochvali, narozeni ditete se oslavuje, kazdy prinese darecek, to nemluvim o bezbarierovych pristupech vsude. Taky vas sice kazdy den sousedka otravuje dotazem "kdy uz bude nejaky ten potomek", ale kdyz uz ho mate, tak vas uda na domovnim vyboru, ze vase dite porad rve.
|
|
|
|
| Vyktorka | 
|
(7.2.2006 15:52:47)
Milá Zeke,
musím říct, že tvůj příspěvek mě opravdu dojal k slzám. Vzpomněla jsem si na svou velmi dobrou kámošku, která se o dítě snažila dlouhých 9 let. Opravdu strašně moc oba chtěli, podstupovala nejrůznější vyšetření a zákroky včetně několika IVF, všechny s nedobrým koncem. Všechny neúspěchy a zoufalství jsem tehdy prožívala s ní. Později už se zdálo, že se s tím smířila a přijala skutečnost, že prostě děti mít nemůže a nebude. Věnovala se plně svým zájmům a práci, o dítěti už nemluvila a psychicky se zdála být v pohodě. A pak to přišlo. Na dovolené někde u moře po 9 letech snažení, to už jí bylo hodně přes 30, spontánně otěhotněla, těhotenství naprosto pohodové, narodil se krásný zdravý chlapeček. Ale aby toho nebylo málo, za rok a něco další miminko a zakrátko ještě třetí. (Potom museli řešit opačný problém, protože do panelákového bytu by už více dětí těžko umístili.)
Chtěla jsem tímto příběhem předložit důkaz, že psychika v tomto případě hraje opravdu zásadní roli. Takže hlavu vzhůru, ono to se to nakonec podaří!
|
|
| denissa |
|
(15.2.2006 18:49:36)
Já ti rozumím moc dobře.I mě se to stávalo a taky mě to věčné vyptávání moc vadilo a hrozně trápilo.
Hlavně od kamarádek, od kterých jsem čekala pochopení a né chování slona v porcelánu.
Přeji ti moc a moc štěstí a pevné nervy.
Denissa
|
|
|
|
| oritka | 
|
(10.3.2006 12:07:06)
Mila Renco, nevim zda dostanes tento dopis, nebot jak koukam je to uz vic jak mesic stara debata, ale i tak to zkousim.
Kdyz jsem cetla tvuj prispevek mela jsem pocit, jako kdyz to pisu ja. Mimochodem myslim, ze nyni uz budes v dalsim trimestru, tak doufam, ze se citis dobre. Ohledne tvych pocitu a obav ze sestinedeli - tim se vubec nezabyvej, soustred se na ted, protoze byt tehotna je tak krasne...my se s manzelem pokousime o druhe (mame 1 rok stareho syna) a protoze uz se snazime asi 4 mesice a nic, tak mi to zacina pripadat jako muceni, ktere jsem dosud nepoznala (poprve jsem otehotnela po prvnim mesici "chozeni" s mym budoucim manzelem, tedy hned jsem byla v tom, hned byli zasnuby a do 5 mesicu svatba, takze trampoty s otehotnenym jsem drive nepoznala, ale jak tak ctu a koukam, prosla si tim nejedna dobra duse).
Opradvu mne dojaly tve tehotenske pocity, jako bych to uz nekde slysela (snad jsem to prave takhle take prozivala).
Pokud by ses chtela i v budoucnu podelit s nejakymi svymi dalsimi pocity, tak budu moc rada kdyz napises.
Optaruj sebe i tvuj poklad!
Lucie, syn 1 rok
|
|
|
| Evik, bezdetna | •
|
(27.2.2006 8:25:18)
Presne. Mne je 26 a jsem zatim svobodna a bezdetna, ale uz i v tomto veku musim od okoli poslouchat spoustu narazek, kdy uz bude miminko.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)