| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
 |
(24.11.2005 23:04:13)
Mam z clanku opravdu smisene pocity..
Dnes jsem mela cele dopoledne temer sestiletou neter na hlidani. Sama mam dva kluky (rok a tri roky).
Doma se snazime mluvit slusne (jasne, obsac neco ujede). Detem vysvetlujeme, ze urcita slova jsou oskliva a ze se nerikaji.. a ze zly je ten ,kdo ublizuje tomu druhemu.. a ze mensim detem se ublizovat nema apod.
A dnes jsem byla vyvedena z omylu. Neter v nestrezene chvilce (alespon ona si myslela, ze je nestrezena..) doslova "hustila" nasemu starsimu do hlavy takove blaboly.. no posudte:
N(neter): ty si tak osklivej..
S(syn): ja nejsem osklivej, ja jsem krasnej
N: si osklivej, podivej se na sebe, jak mas osklivy vlasky
S: maminka rikala, ze mam krasny vlasky. maminka mi je rano ucesala..
N: proste si osklivej.
S: nejsem osklivej, bubak je osklivej
N: stejne si osklivej
- a to uz sem nevydrzela a musela zakrocit, protoze sem jen cekala, ze se kluk rozbreci..
Svagrove jsem o tom nerekla, holka je jejich princezna a ja nehodlam delat problemy. Ale ted si vzpominam, ze kdyz byli oba mensi (neter cca 4 a nas rok) hrali si na pisku a holka nam ho zmlatila lopatkou pres ruku... mensimu vylila do kolibky piti.. a tvrdila, ze se pocural :-)
A tehdy mi svagrova tvrdila, ze to neni mozne, ze ona takova neni, ze se doma chova uplne jinak..
A znam i jine pripade, kdy je rodina opravdu v poradku, deti vychovane a prijdou do skolky a chova se to jako dobytek a doma to urcite nevideli..
Neni treba take problem v ucitelkach MS? Treba nezvladaji par "delikventu" , ktere pak uci ostatni deti nevhodnemu chovani, ktere vede mnohdy az k sikane?
Opravdu nechci rodicovske povinnosti deti vychovavat ponechavat nekomu jinemu. ALe celkem se bojim chvile, az nas syn prijde s nejakym hruznym slovnikem ze skolky. A ja mu budu rikat co? Ze tahle slovo je osklive? ... a jak je to mozne, maminko, kdyz ho rikala sousedovic Janicka a ta je moc hodna, kdyz si se mnou chodi hrat a Ty sama to rikas...
|
| Lucka | •
|
(25.11.2005 14:00:31)
Svagrove si to mela rict.To je prave to,ze nekdo si nechce delat problemy tak radeji mlci a pak se to zvetsuje.A holce bych tak domluvila,ze uz by si to nedovolila.Aspon ne k tomu stejnemu klukovi. Mne se stalo na pisku,ze kluk memu synovi vzal babovicku,ten jen koukal,to jsem jeste nechala a pozorovala co bude dal.Ten muj si pak vzal svuj kyblik a lopaticku a delal si novou a tamten mu opet po chvili vzal kyblik a na babovicku dupnul,to jsem tam vlitla chytla sem ho za ruku az se leknul a durazne mu vysvetlila,ze to se nedela brat detem veci bez zeptani a nicit mu je.Maminka toho kluka/v jedny ruce cigaretu,v druhy mobil/jen koukala a dodatecne mu vysvetlovala,ze to opravdu delat nemuze.Neumim si,ale moc predstavit,ze az ho dam do skolky,tak se to tam bude taky dit a ucitelky treba nezakroci.Nebo snad jo?
|
| Federika | 
|
(25.11.2005 14:08:31)
ježiš Lucko, a kolik tomu klukovi bylo? To co popisuješ, je přece úplně normální chování dětí tak ve věku 2-3 roky, dělá to většina dětí.....Tím netvrdím, že by se vůbec nemělo zasahovat, ale já bych teda "důrazně" a zvlášť cizímu dítěti v tomhle věku rozhodně nic nevysvětlovala....A ve školce sice učitelky zakročí, ale takovýhle běžný dětský chování tam normálně prochází, děti se musí naučit si drobný konflikty vyřešit samy, zasahovat by se mělo až když jde "trochu do tuhýho".
Asi by se mi taky nelíbilo, kdyby mýmu dítěti někdo všechno bral, ale řešila bych to až v momentě, kdybych viděla, že to mýmu dítěti vadí a není schopno se bránit samo...I tak bych se snažila spíš vysvětlit mýmu dítěti, že je nutný, aby se bránilo, nikdo mu pořád za zadkem stát nebude....
|
| Itica | 
|
(25.11.2005 15:24:22)
Tak vám nevím.Článek je velmi zajímavý. Jelikož mám už skoro osmiletého syna,který má LMD, tak vím, jaké to je. Náš syn chodil celkem do 5 školek. Některé navštěvoval dlouhodobě, jiné jen přes prázdniny. Abych pravdu řekla, tak je hodně důležité, jaký mají učitelky přístup. Taky jsem synovi vysvětlovala, že jsou ošklivá slova, která se nesmí říkat, ale že dospělí je občas říkají. Dokud byl v první školce, tak to docela šlo. Děti byly většinou vychované a sprostá slova byla tabu. Kvůli LMD je syn neposedný a trochu agresivní. To je ale podle psychologa věc, která tohle postižení provází. Děti ho kvůli tomu moc rádi neměly, protože to nechápaly. Není se čemu divit. Jsou to malé děti. Taky jsem se setkala s problémem na pískovišti. Náš syn není lakomý. Naučili jsme ho, že pokud něco má a děti ho poprosí, tak má půjčit. Pokud něco chce, musí poprosit on. Pokud má něco dobrého, je slušné nabídnout ostatním. Tímhle si ve školce hodně vylepšil skore u dětí. Jenže problém nastal se změnou školky. V té první byly učitelky chápající a měly snahu řešit vše profesionálně. v této se nejen syn setkal s dětmi sprostými(doslova a do písmene-začal říkat ku...,pí...,kre...,ho...),ale i s nezájmem učitelek to řešit. Několikrát se mnou mluvily, o tom, že je sprostý. Pokaždé jsem je upozornila, že doma to neslyší a pokud ano, nesmí to opakovat. Taky jsem jim řekla, že musí ony taky hlídat ostatní děti, které to říkají, protože nejlehčí způsob, jak to malé dítě naučit je, že to slyší u jiného. Taky se mi stalo, že při vysvětlování ,že to či ono slovo nesmí říkat, mi syn odpověděl, že Jirka to říká a proč on nemůže. Myslím, že by se všechny učitelky měly starat o to, jak se děti chovají a co říkají. Hlídat je, aby taková slova ve školce nepoužívaly. Byla jsem z toho tenkrát docela zdrcená. Taková snaha uchránit dítě před takovým hnusem jako jsou sprostá slova a nakonec stačí vyměnit školku a je veškerá snaha k ničemu. Ráda na učitelky z první školky vzpomínám. Opravdu měly zájem mít slušné děti. Koneckonců je to taky jejich vizitka. Pokud jim svěřím dítě slušné a za pár měsíců se začne chovat ošklivě a je sprosté, tak je víc než jasné, že učitelka výchovu fláká nebo nezvládá. Jsem ráda, že je i spousta takových, které svou práci dělají rády a svědomitě.Bohužel je těžké odnaučit dítě taková slova říkat. Obzvlášť dítě s LMD,které se samo kolikrát zapomene a dělá různé věci, o kterých ani neví. Jenže potom stejně přijde škola a sprostá slova jsou tu opět. Je to jako začarovaný kruh. Pokud ale má dítě dobrý základ už od malinka a ze školky,tak se nenechá stáhnout spolužáky, kteří jsou sprostí.Nám se to bohužel nepovedlo a máme doma raubíře.J.
|
| BIA | 
|
(27.11.2005 23:39:54)
No to je strasny. Z vaseho chudaka kluka udelala skolka raubire.
Pro vas je tezky ho ta sprosta slova odnaucit ale ucitelky jsou neschopny.
Fakt mi to nedalo ale musela jsem to napsat, nechtela bych byt ucitelka a mit zaka s takovyma rodicema.
|
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(25.11.2005 17:42:07)
No Federiko, dobrej nazor.. nechat deti, at si vyresi vse sami. To ale jde, pokud se jedna o vrstevniky, a ne kdyz je na pisku ctyrleta holka s rocnim klukem, jak to bylo u nas... a zkousela jsem ji vysvetlovat pokazde, ze je malej, a pokud uz ji zboura babovku, ze mu za to pisek do oci hazet nebude.. A NIC:
A co se tyce stezovani si svagrove, to bych spis uspela u Panaboha.. a to sem neverici.
Holka je vymodlena a kazdej nad ni drzi ochranou ruku (krome me)
Ale jo, ja taky nechavam nase kluky ,at si to vyresi sami, jenze u nich to jde... oni si to mezi sebou opravdu vyresi (pujcovani hracek ,stridani pastelek apod.)
Ale jakmile prijdou mezi deti, ktere si jaksi "take resi veci po svem" je zle. Ty my jsou totiz strasny troubove. A facku za facku to je doma neucime. Tak dostanou nabanceno a jdeme domu..
|
| Federika |
|
(25.11.2005 21:32:42)
Cairo,
já to nemyslela úplně takhle...Jeden příspěvěk po mně to vysvětluje blíž, myslela jsem tím jen to, řešit za děti,byť malé , všechny spory, je špatná strategie do budoucna...Pokud vidíš, že nějaký dítě viditelně ubližuje druhýmu, tak je mi jasný, že je třeba zakročit...Jen v tom případě sebrání lopatičky a bourání báboviček bych-pokud se jedná o mý dítě- nejednala hned jako matka lvice a nesnažila bych se okamžitě rázně to druhý dítě usměrnit....A taky jsem měla spíš na mysli přibližně starý děti, je fakt , že roční dítě se těžko ubrání dítěti čtyřletýmu....
A moje dítě, to starší, patřilo na pískovišti spíš k těm dětem, kterým byly lopatičky a kyblíčky brány...Fakt jsem to hned neřešila, chtěla jsem, aby se pokusil si to vyřídit sám...Dneska je samostatnej a dokáže si spoustu věcí zařídit sám, nepotřebuje tu mámu za zadkem...Ale vyloženě ubližovat bych nenechala ani jemu ani jinýmu dítěti...
|
|
| Líza | 
|
(26.11.2005 5:33:01)
Facku za facku je neučíte - na jednu stranu chvályhodné, na druhou stranu do jistého věku si děti vyjednáváním nejsou schopny věci řešit. Takže co jim říkáš, že mají dělat, když jim někdo nabančí? Stát a koukat? Nastavit druhou tvář?
Já vždycky říkávala, ať se snaží dohodnout, ať nikdy nejde do fyzického konfliktu jako první, ale pokud jí někdo ránu dá, má dovoleno ji vrátit. I ona si dlooooouho (mluvím o jedné ze dvou svých dcer) nechávala radši namlátit než by se poprala. Až letos se několikrát poprala, a já z toho měla radost, i když ti budu připadat jako asociál. No a od té doby už se prát nepotřebuje, každej ví, že umí vrátit facku, tak to na ni přestali zkoušet.
|
| Olina | •
|
(27.11.2005 20:16:57)
No ono se to vyřeší překvapivě rychle. Když ostatní vidí, že je junior připraven se poprat, tak o to ostatní rychle ztratí zájem. Taky jsem měla strach, aby nezačal být ve školce agresivní, když si tam musí holt to svoje obhájit bez maminky, ale myslím, že zatím si vede bez ztráty květinky. Pravda, je to jenom vesnická školka.
|
|
|
|
| ZuziP | 
|
(28.11.2005 10:53:05)
Federiko, ak sa dieta nevie branit, treba zasiahnut, aj ked ide o babovicky. Ak ho nechame, nech sa v tom placa samo, naucime ho prikladom akurat tak to, ze ak si niekto nevie rady, nestaraj sa, musi si poradit sam.
Sme rodicia deti a deti treba branit, ak to nedokazu same. Ukazovat im, ako sa maju branit, co maju povedat. Tak ich naucime jednat, nie tym, ze ich nechame napospas. Potom sa divime, ze si deti trieskaju lopatkami po hlavach, ked im niekto nieco berie. Co maju robit, ked im nikto neukazal, ako na to?
|
| Federika |
|
(28.11.2005 11:08:25)
Zuzi,
já taky zasáhnu...Ale ne okamžitě...Nenechám svý dítě mlátit lopatičkou po hlavě, ale vyčkávám, jestli přijde na to, že by se mělo samo bránit, když mu někdo něco bere...A když to nejde, tak mu říkám, jak by se mělo bránit a příště zase chvíli vyčkávám, jestli to to dítě pochopilo....Jde o to, že ty mu sice můžeš ukázat, jak se bránit, nebo bys i měla, ale neřešit za něj hned všechno, to vede jen k tomu, že se to dítě na tebe abolutně spoléhá, hned začně kňučet, protože ví, že maminka okamžitě přiskočí a začne řešit...Drobné spory by se děti i v nejútlejším věku měly učit řešit samy, je to vlastně první krok ke kolektivnímu soužití, ty děti to potřebují ke svému dalšímu vývoji-škola, škola....Tam nikdo takhle rychle nezasahuje a pokud dítě na to není připraveno, může ho to tam pěkně nepříjemně zaskočit...
|
| ZuziP |
|
(28.11.2005 11:44:03)
Federiko, ano, mali by sa ucit riesit. Ale aky je spravny sposob toho ucenia?
Ja nevidim nic divne na tom pripade, kedy maminka zasiahla, ked nejake dieta druhykrat pokazilo jej dietatu babovku. Zjavne si to dieta rady nevedelo. Ja by som tiez zasiahla.
Vies, druhy extrem, ktory je, je ten, ze deti, ktore sa postazuju dospelym, ze maju problem, su oznacovane ako “zalobaby”. Podla mna najlepsia cesta k tomu, ze dieta bude mat strach sa dospelemu s niecim zverit. To zacina uz v skolke, dieta nieco povie ucitelke a nakoniec ono je to zle… A potom sa divme, ze deti su obetami sikany… a boja sa o tom hovorit.
Je to extreme, ale aj to knucanie, ked mama riesi vsetko za dieta, hoci by si to vedelo vyriesit samo, je extrem. Len opacny.
Som rodic dietata a chcem, aby moje dieta vedelo, ze sa na mna moze spolahnut, ak si nevie dat rady. Hoci aj s babovickami na piesku. Pre dospeleho prkotina, pre dieta podstatne. Ak vidim, ze sa moje dieta nevie branit, zasahujem. Nech je to cokolvek.
|
| Federika |
|
(28.11.2005 12:16:28)
Zuzi,
asi neexistuje ten jediný "správý" postup...Já bych asi fakt nezasáhla při první zbourané bábovičce, možná kdybych viděla, že je z toho moje dítě evidentně nešťastné a neví si s tím rady...Přesto spíš, než se obořit na to dotyčné druhé dítě bych se snažila vysvětlit mýmu dítěti, jak se má zachovat..
Chodila jsem sdětma na pískoviště na sídlišti, tam často některý maminky vyskakovaly při každý blbosti a křičely: " ježíš, co on ti zase udělal, udělala? pojď sem, no to mu nemůžeš dělat, tys mu sebral lopatičku, no to nemůžeš...." Připadalo mi to směšný a zároveň nevýchovný, fakt se ty jejich děti ani nesnažily později něco řešit samy, jen přišly vždycky za mámou, ta hned vyskočila jako lvice....
Ve školce se stávalo, že p. učitelky poslaly žalovníčka pryč s tím, že žalovat se nemá...Děje se to často, samy děti to mezi sebou nesnášejí...Ale myslím, že celkem dobře rozlišovaly,co je žalování a kdy musí zasáhnout...I já jsem říkala, svýmu synovi, že když si s něčím nebude vědět rady, když ho bude někdo obtěžovat, má přijít za p. učitelkou....Přesto tam byly děti,. o kterých se ty ostatní vyjadřovaly pohrdavějako o " žalovníčkovi"(žalovníček žaluje, pod postelí maluje, namaloval husu...)A byly to opravdu často ty děti, které byly zvyklé, že za ně všechno řeší maminka, nebyla zvyklé a neuměly se samy bránit v ničem...A to myslím, není pro to dítě dobré..
|
| ZuziP |
|
(28.11.2005 15:00:28)
Vies, Federiko, asi to bude tym, ze ja vidim ovela viac deti, ktore maminky nechavaju napospas az prilis... oproti detom, ktore mamy prilis ofukuju.
Okolo seba vidim az podozrivo vela napriklad pripadov skolkarskych deti, ktore v skolke utlaca (dokonca aj fyzicky tresta!!) ucitelka a ono doma nic nepovie.
A stacilo mi vidiet jeden program v nasej regionalnej televizii o skolach a sikane... vacsina deti sa s tym pritom nikomu nezdoveri... a ani deti, ktore su svedkami sikany nikomu nic nepovedia...
Poviem ti pravdu, radsej budem mat doma dieta, ktore za mnou bude chodit s kazdou blbostou, ale dozviem sa vsetko, co sa mu deje.
Proste mame na to iny pohlad.
|
| Federika |
|
(28.11.2005 15:12:04)
Zuzi,
možná na to ve skutečnosti tak odlišný názor nemáme...Já taky ve skutečnosti JSEM matka lvice, za svý děti se buju a ubližovat bych jim nenechala...Ale právě proto je chci vést k samostatnosti, protože jim věčně za zadkem stát nemůžu a nebudu...A o to je to pro ně pak těžší...Můj syn byl poprvé týden sám ve čtyřech letech se školkou na lyžařském pobytu...Dělo se tam asi dost věcí, pak jsem se to postupně dozvídala , naštěstí se nic konkrétně netýkalo jeho osobně...Byla jsem ráda, že si s náznaky šikany apod-byli tam s nimi i školáci a učitelky jen dvě-poradil sám... Moje děti za mnou můžou přijít kdykoli a s čímkoli, přesto za ně neřeším všechno, musí se to postupně učit samy,pokud jim tu zkušenost nedovolím udělat se mnou za zády, bude to pro ně mnohem horší v okamžiku, kdy za nimi stát nebudu...
|
| Federika |
|
(28.11.2005 15:14:00)
pardon, biju, ne buju, oblíkám přitom dítě....
|
|
| Federika |
|
(28.11.2005 15:22:33)
A Zuzi,
kde to bydlíš? U nás by se taková učitelka, která by jakýmkoli způsobem šikanovala nebo takto trestala dítě, dlouho neohřála...
|
|
| Federika |
|
(28.11.2005 15:22:37)
A Zuzi,
kde to bydlíš? U nás by se taková učitelka, která by jakýmkoli způsobem šikanovala nebo takto trestala dítě, dlouho neohřála...
|
| ZuziP |
|
(28.11.2005 15:28:41)
Federiko, moj syn v prvej skolke zacal koktat. Nedozvedela som sa nic o tom, co sa stalo. Az ovela neskor, ked uz davno v skolke nebol Mozno aj preto tak trvam na tom, aby sa mi zdoveroval. Je od prirody uzavrety... mozno aj tym je to, ze tak vyzadujem, aby ma nechal, nech mu pomozem.
Ano, myslim, ze nie sme odlisne, ale mozno je to aj tato skusenost.
Vies, radsej by som bola, keby ma chcel za zadkom, nez zazit tie 3 perne roky, kedy nevedel normalne rozpravat.
Federiko, byvam v Bratislave a v skolke nasich susedov je toto uz druha ucitelka, co deti fackuje. Riaditelka to riesi len dohovorom, lebo vraj "uciteliek je malo"... je to priserne!
Zavidim, ze u vas taketo pripady nie su.
|
| Federika |
|
(28.11.2005 15:45:50)
Zuzi,
tak to mě překvapuje, kvůli tý školce bych čekala spíš nějakou malou vesnici...
Já byla se školkou spokojená, kdyby se tam něco takovýho dělo-a jsem přesvědčená o tom, že ne-syn by mi to určitě hned řekl, říkal mi dokonce snad i to, kolikrát šla p. učitelka na záchod...
Nevím, co bych dělala, kdyby mi učitelka nafackovala dítě, vlastně si to vůbec nedovedu představit....
A je rozdíl řešit nějaký takový důvod, který by dítě dovedl až ke koktání a sebrání lopatičky na písku, já měla na mysli fakt jen věci toho druhýho typu...
|
| ZuziP |
|
(28.11.2005 15:50:29)
Federiko, so skolkou som spokojna aj ja. Ale od oneho incidentu platim sukromnu skolku a to taku, ktora ma otvorene dvere - kedykolvek mozem prist a byt tam a zistit, ako sa ucitelky spravaju.
Vies, ono sa zda lopaticka prkotina, ale mojmu synovi vo veku, kedy zacali problemy, stacili aj taketo prkotiny na to, aby sa zhorsil stav jeho reci. A jeho koktanie nesposobil ziadny fyzicky trest... proste ho len deti tazko prijimali medzi seba a ucitelka mu stale hovorila, ze nesmie plakat. Plakat prestal.. a zacal koktat. To, co je pre dospeleho prkotina, pre dieta byt nemusi. A samozrejme, nie je dieta ako dieta.
|
| Federika |
|
(28.11.2005 15:59:26)
Zuzi, ono je to asi tak, že každý se musí řídit podle svýho dítěte, co je dobrý pro jednoho, nemusí vyhovovat druhýmu...Je dobře, že jsi našla dobrou školku...Já takhle hledala školu, můj syn měl jiné problémy-LMD, nevyzrálý, roztěkaný-a jsem teď spokojená, našli jsme malou školičku, s malým počtem dětí a taky můžu kdykoli přijít do hodiny...
|
|
|
|
|
|
| Šárka a syn 02/03 | •
|
(28.11.2005 16:22:02)
Frederiko,
píšu znova a jen to,že si myslim, že svoje děti vychováváš v tomhle ohledu dobře.Spíš tě Zuzi možná úplně nepochopila.Taky se budu snažit svého kluka vést k samostatnosti, ikdyž jsem opravdu máma lvice.
|
| ZuziP |
|
(28.11.2005 16:37:55)
Sarko, ono to bude skor tym, ze mame s Federikou uplne rozdielne deti. K starsiemu som aj k babovickam skakala a pomahala mu riesit konflikty, lebo to nezvladal. Dnes je to samostatny, uz skoro 8-rocny chlapec, ktory prestal koktat. Myslim, ze keby som to nerobila tak, dopadol by horsie. Je to o individualite deti. Skor mi islo o to ukazat, ze skakat k dietatu, ktoremu zburaju babovicky na piesku, nemusi byt k zlemu, ak to to dieta nevie vyriesit samo.
|
| ZuziP |
|
(28.11.2005 16:40:28)
Ale v podstate to robim rovnako ako Federika. Pockam, ci to zvladne sam a ak nie, pridem a vysvetlim to tomu dietatu ja. Tak, aby videl, ako to ma nabuduce urobit.
Len asi u mojho syna bolo treba zasahovat castejsie a rychlejsie. Je to o povahe dietata.
|
| Šárka a syn 02/03 | •
|
(28.11.2005 17:04:02)
Ahoj Zuzi,
musim napsat i tobě.Souhlasim s tebou i s Frederikou.Můj kluk je od mala taková citlivka,taky jsem ho hodně a často bránila.A stála mu za zadkem, jak píše Frederika.Ale pak jsem se začala bát, aby si z něj děti ve školce nedělaly "otloukánka".Vlastně by byl chudák.Musí si stát za svym.A umět něco vyřešit sám.Právě teď zvažuju,jestli ho mam dát do školky už teď v únoru od tří. Nebo až v září a bude mu 3,5.Snad nebudem mít taky ňáky podobný problémy.Mám z toho docela strach.Musela si mít velkou trpělivost.Musim končit,jdu si hrát.Na počítači budu zas večer, tak zatim ahoj.
|
|
|
| Federika |
|
(28.11.2005 16:51:00)
Zuzi,
je to tvůj syn, ty ho znáš nejlíp a ty víš, co je pro něj nejlepší...
A co škola, když tam máte takové školky, tak to abys o to pečlivějš hledala školu, i když tam už si vůbec nedovedu představit,že by někdo vztáhl na dítě ruku....
|
| ZuziP |
|
(29.11.2005 8:36:26)
Federiko... ostatne, na rodine som citala pribeh maminky, ktora pri nahodnej ceste okolo svojej skolky videla, ako ucitelka jej synovi nacapala na zadok... Bolo to u vas, aj ked neviem, ci v mestskej alebo dedinskej skolke.. Nemyslim, ze sa to deje len u nas. Deje sa to v anonymite skolok a mozno aj u vas. V skolke, kde rodic nema neobmedzeny pristup, kde ucitelka je slabo platena (a vlastne nerobi svoju pracu s laskou) a uciteliek je malo a kde je na jednu vyse 20 deti. Alebo u vas uz statne skolky funguju inac? Len pointa je v tom, ze vela rodicov sa to nedozvie. To mas super, ze sa ti syn zdoveruje a ze ti vsetko "vykeca". So skolami je to v podstate obdobne, ale deti su vacsie a vedia sa lepsie branit. Ale aj tak, dceru znamej v skolskej jedalni nutili jest (v druhej triede), predstav si. A dotycna pani vychovavatelka na ziadny dohovor nereagovala, vobec nepochopila, ze robila nieco zle... Argumentovala "ved musi nieco jest".
Sarko, jedna vec, ktoru som odpozorovala a ktora pomaha dietatu v sebedovere. Pokial ma dieta nieco zvladnut, idealne je, ak sa samo rozhodne, ze tak urobi. Ak ho budes nutit a tlacit, ze napriklad musi ist do skolky v prirode a on nebude chciet, nedopadne to dobre. Naopak, ak sa rozhodne sam, ze to tam zvladne, ma ovela vacsiu sancu. Co sa tyka skolky, vyskusaj. Obzri si skolku pred nastupom a hlavne pani ucitelku. Vydup si, aby si sa mohla pozriet na to, ako pracuje s detmi. Zvykaj syna postupne, ak bude treba a bude sa to dat, bud prve dni s nim, kym sa otuka. Pojde to ovela lepsie ako nejake nasilne tahanie a dlhy plac v prve dni. Citlive deti potrebuju pomaly a citlivy postup. Ak budes trpezliva, mozno ta sam prekvapi, co vsetko zvladne.
Nasho syna sme zvykali na skolku vzdy v nasej pritomnosti, nikdy sme ho netlacili do ziadnych aktivit, na ktore sa necitil... mnohi nam hovorili, ze ho prilis chranime... Dnes? Sam sa rozhodol po prvej triede, ze pojde do tabora - ziadny kamarat s nim nechcel ist, bal sa byt tak dlho z domu! A dnes, ked ma problem v skole - napriklad minule stratil papiere s textami na skolsku besiedku, sam isiel za ucitelkou, priznal sa a poprosil mu, aby mu dala okopirovat svoje. Ked nechcel prezentovat svoju pracu pred cudzimi ludmi, sam isiel za zastupkynou riaditelky a povedal jej, ze on sa cudzich ludi hanbi a nechce to robit...
Tak si myslim, ze snad sme ho nechranili az prilis.
Sarko, tento nas priklad nech ti sluzi na optimizmus, co moze vyrast z chlapca, ktory v 3 rokoch mal strach ist medzi deti na smyklavku, lebo "oni ho urcite nepustia"... ;-)
|
| ZuziP |
|
(29.11.2005 9:08:53)
Vytrhla si to trosku z kontextu, Milado. To nebolo len o zvykani s rodicom.
Navyse, ja si naozaj myslim, ze to, ako sa s dietatom naraba a ako sa citi v predskolskom veku, ma vplyv na to, ako sa bude citit a spravat neskor. Zle zazitky zo skolky mozu mat neblahe ucinky.
Milado, nas syn zacal koktat prave pri zvykani na skolku, takze velmi postupne a opatrne zvykanie spolu s nami urcite malo na jeho rec (a tym aj na jeho psychicku pohodu) vplyv. Samozrejme, nielen to.
|
| ZuziP |
|
(29.11.2005 9:54:47)
Milado, viem, ze sa asi nezhodneme, ale toto si fakt myslim. Je to na dlhe vysvetlovanie a dlhu debatu. Je to o inom sposobe vychovy. Nie je to podrobenie sa voli dietata (a nie je to o tom, ze dieta diktuje, co budeme robit alebo nerobit), ale dosiahnutie toho, ze dieta pochopi, co je spravne. Vychadza sa z toho, ze dieta, na ktore nie je vyvijany natlak, ovela radsej spolupracuje.
Tymto sposobom sa naraba s detmi v nasej skolke. Nikto ich nenuti jest, spat, ani kreslit, ani nic... a predsa to vsetky deti robia, dobrovolne. Je to o dlhodobom pristupe a o zatraktivneni cinnosti detom. Je to zlozite na jeden diskusny prispevok
Aj mne sa to zdalo na zaciatku divne a nemozne... a dobru chvilku som to travila a pozorovala. Takze chapem, ak s tym nebudes suhlasit. Tazko pochopit, kym to clovek nezazije.
|
| ZuziP |
|
(29.11.2005 10:03:09)
Apropo, co sa tyka kruzkov a vyletov, tu si fakt myslim, ze nutenie deti do tychto cinnosti nic dobre neprinesie. Akurat tak odpor. Potom samozrejme, ak im das neskor na vyber, nebudu robit nic. Maju toho totiz plne zuby.
Ale nejde o svojvolu deti. Pokial moj syn jeden den nechce ist na judo (ktore si sam vybral), hovorim s nim a zistujem preco. Obvykle sa nakoniec sam rozhodne, ze ok, tak tam pojde, lebo by to bola skoda a chce ist v zime na paskovanie. Navyse je to takto aj zodpovednejsie, lebo judo sme zaplatili a kupili sme kimono. Ale ide o to, ze tam nejde preto, lebo to ja chcem, ale preto, ze to chce on.
Tak neviem, ci som to vyjadrila jasne.... No, je to na dlhe kecanie, nie na par riadkov v internetovej diskusii.
|
| ZuziP |
|
(29.11.2005 11:38:06)
Milado, prejdem zas k tomu judu. Syn si judo vybral sam a mal mesiac na skusanie. Potom sme predplatili judo na polroka a kupili kimono. Kym sme tak urobili, vysvetlila som mu, kolko a preco platime a ze chcem, aby si bol isty, ze tam chce chodit. Pokial by vtedy povedal, ze nechce, nenutila by som ho. A pokial by nechcel teraz, tiez by som ho nenutila, ale porozpravala by som sa s nim a myslim, ze sam by vedel, ze to pokaslal.... V kazdom pripade by som to vzdy nechala na jeho rozhodnutie a nasilu by som ho tam netlacila.
Pred tym, ako sa dieta rozhodne, ze niekam chce chodit, dohodneme sa na skusobnej dobe.
S gitarou by to bolo detto. Ak mu raz gitaru kupim, budeme dohodnuti o tom, ze uz by to mal mat premyslene, ze to fakt chce... Ale zas, ak napriek vsetkemu nebude chciet, nutit ho nebudem.
Dalsiu vybavu do dalsieho nastroja alebo cvicebneho uboru si asi bude musiet nejak zasluzit.
Co by mi to mal vycitat? Ze som ho nenutila? Preco, ked je v nasej rodine normalne a povazovane za spravne, ze si o kruzkoch a sportoch kazdy rozhoduje sam? A ak mi to aj tak bude vycitat, hlavu si z toho robit nebudem.
|
| ZuziP |
|
(29.11.2005 16:24:10)
Milado, nepisem o tom, ze dieta si bude mirniks dirniks menit kruzky a ja budem cvakat a usmievat sa. Je to vzdy o tom, nieco za nieco. A nieco ide a nieco nie. Len je podla mna rozdiel povedat "do septembra vydrzis a basta" alebo mu vysvetlit preco by vydrzat mal a co sa stane ak sa na to vykasle, ale nechat rozhodnutie na neho. A v pripade, ze som zaplatila a on to nevydrzal, mu to proste nabuduce nedat uplne zadarmo.
Neber to tak extremne, az tak to nemyslim.
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(29.11.2005 10:43:19)
Zuzi,
jestli máte ve školce nějak vychytaný ty metody, jak dítě zábavnou formou přimět k tomu, aby udělalo něco, co je dělat třeba, přestože se mu nechce, tak bys mi třeba mohla poradit..Mám teď doma obě děti, David je už druhý týden nemocný a musíme dohánět do školy..Vymýšlím, vymýšlím, hraju si, přesto jsem dokázala jen to, že občas přečte pár řádek, je z toho"úplně unavený", napsal teprve půlku toho, co napsat měl a " bolí ho celá ruka" ...Přitom si pořád vymýšlím, jak mu to zpestřit..Jo, asi bych nemohla bejt učitelka, nějak nemám tu správnou autoritu...
|
| ZuziP |
|
(29.11.2005 16:30:23)
Federiko, na deti neexistuje navod, ved vies. Ale su rozne sposoby, z ktorych si mozes vybrat. Vela je na fantazii a talente rodica alebo vychovavatela. Ja niekedy hrozne obdivujem nasu skolkarsku ucitelku a ziram, ako ona dokaze riesit veci.
Dam ti priklad: v skolke bolo dievcatko, co nechcelo poobede spavat. Ucitelka rozmyslala o pricinach. A skusala. Raz ju napadlo, ze mozno ta mala ma odpor voci poobednajsiemu spaniu, lebo ju ktosi k tomu nutil. Tak vyskusala nedat jej pyzamo a povedal, ze idu oddychovat (nie spat). Navrhla jej, nech si vezme do postielky hracku... A mala od toho dna zacala v skolke spavat uplne bez problemov. Tak malo stacilo.
Myslim, ze je to vystizny priklad. Ide o to, co vsetko chces pouzit. Ci mas nervy, cas a fantaziu na to hladat, ako dietatu zatraktivnit cinnosti a tak ho doviest k tomu, ze ich bude chciet robit, alebo ho radsej budes nutit.
Myslim, ze tvoja cesta nie je zla. Finty na ucenie? Viem o jednej: dieta, ktore nechape to, co sa prave uci, zakonite zacne byt unavene, zacne zivat alebo utekat. Treba skusit patrat, ci pochopilo vsetko, co citalo, kazde slovo. Toto som zazila na vlastnej kozi (teda kozi mojho dietata) a zirala som na ten efekt. Unavene a unudene dieta ozilo a zacalo spolupracovat. To len ako tip.
Drzim ti palce. Nie je to lahke. ;-))
|
|
|
| Líza |
|
(29.11.2005 17:31:31)
ZuziP, a když trvá na tom, že jít nechce, tak ho teda odhlásíš?
Mně přijde normální, že čas od času má dítě motivační krize - všichni je máme - může mu to přechodně připadat monotónní, může být několikrát za sebou na kroužku bez kamarádů, kteří jsou zrovna nemocní, můžou mít zástup za trenérku nebo cokoliv jiného, nebo prostě jen tak.
Když moje dítě přišlo s tím, že do kroužku už nechce chodit, domluvily jsme se, že dochodí zaplacené pololetí, protože od rozdělané práce se neodchází a je potřeba to dokončit. Neuplynul ani měsíc a zase tam chodila ráda. Důvod? Tehdy jsem na něj nepřišla, ani dcera sama pořádně nevěděla.
prospělo by jí, kdybych jí řekla, ano, necháš toho, necháme jim tam viset dva tisíce a půjdeš zkoušet jiný kroužek, kde taky budeš jen tak dlouho, dokud ti to bude nové?
Já jsem přesvědčená, že výchova, která nikdy nepoužívá žádnou formu nátlaku, prostě na některé věci dítě nepřipraví.
MMCH docela pěkně to je popsáno v Psychologii dnes, v říjnovém čísle...
|
| ZuziP |
|
(30.11.2005 8:15:22)
Lizo, ak na tom naozaj trva, ze nechce chodit, zistujem dovod. Pytam sa preco nechce a vysvetlujem, co to znamena, ak to teraz necha. Kolko penazi vyleti len tak do vzduchu. Mozem ho ukecavat, nech chvilu este vydrzi (ak samozrejme nie je vazny dovod, o ktorom uznam aj ja, ze je lepsie dalej nechodit) a krizu prekona. Ale to konecne rozhodnutie necham na neho.
|
|
|
|
| MirkaEyrová | 
|
(29.11.2005 19:40:57)
Ale Milado, i taková zkušenost je pro dítě cenná! Myslím, že snáze pochopí dvě věci: a) že rodiče mívají občas dobré nápady a že stojí za to se jimi vážně zabývat, b) pozdě bycha honit, tj. když řeknu ne, může mě to něco stát, a je tedy lepší nabídku nějdřív důkladně zvážit. V důsledku nakonec zase jeden způsob, jak dítěti ukázat v praxi vztah mezi vlastním rozhodnutím a jeho následky.
M.
|
|
| ZuziP |
|
(30.11.2005 8:17:21)
Milado, budem radsej, ak ho bude mrziet, ze SVP bola dobra a on tam nebol ako keby ho mrzelo, ze som mu tu SVP nanutila a jemu tam bolo zle.
Je to JEHO rozhodnutie a SAM si za neho zodpoveda.
|
| Federika |
|
(30.11.2005 8:23:09)
Zuzi,
tak u nás je to se školkou, teď už se školou v přírodě a jinými kolektivními pobyty tak, že se na ně David několik měsíců předem těší a pak o nich ještě několik měsíců potom vypráví, on se naopak pořád od tří let vyptává, jestli tam bude smět jet a s kým bude spát apod....Takže já ten problém vlastně moc neznám....Jak říkám, každé dítě je jiné...
|
|
| ZuziP |
|
(30.11.2005 14:11:49)
No vidis, Milado. Ja si zas naozaj uprimne myslim a snazim sa to tak robit, aby deti od malicka rozhodovali o co najviac veciach. Kruzky a SVP je podla mna vecou dietata a nikdy do nich dieta nutit nebudem. Nutenie deti do cohokolvek povazujem za kontraproduktivne a nevychovne. Deti ucim rozhodovat a zodpovedat sa za svoje rozhodnutia. Ale je to moj nazor a uznavam, nie je bezny.
|
| Markéta + Martínek, skoro 4 | •
|
(3.12.2005 15:30:30)
Zuzi, a mohla bych se zeptat, od jak útlého věku? Já kdybych nechala rozhodování na Martínkovi, tak celý den leží u televize, protože: ve školce nemá tolik hraček co doma (ne, že by si s nimi doma nějak zvlášť hrál)a nesmí tam maminka a tatínek, venku ho bolí nožičky a je rychle unavený, na Sokole je zima atd atd.Já jsem si vždycky myslela,že chlapečci jsou tou aktivnější polovinou "malého lidstava" - no to jsem se šeredně spletla. Ale musím říct, že nátlakem (nikdy to však nebylo přes urputné slzičky) jsme dosáhli toho, že je z něj celkem služný chodec (letošní léto se to zlomilo - mnoha takřka celodenními tříkilometrovými výlety za vydatného : "Už tam budem? Já jsem hrozně unavenej. Bolí mě nohy, ruce, hlava, řasy...), do školky chodí ochotně (ale je pravda, že ani v jeslích ani ve školce vlastně nikdy neplakal)a Sokol už taky dobrý (hurá hurá děláme tam kotrmelce a křičíme dnešnímu cvičení Nazdar Zdar!!!). Začínám zjišťovat, že ta výchova není nic jednoduchého - jak ráda bych ho nechala dělat jen to, co chce - ale zdá se mi, že v jeho vlastním zájmu (a samozřejmě i v zájmu maminky a tatínka, kteří rádi jezdí po výletech a sezení u televize je nebaví)to prostě nejde.
|
| ZuziP |
|
(5.12.2005 9:04:40)
Marketo, aj male deti su schopne rozhodovat, primerane veku: "Chces banan alebo jablcko?", "Chces ist na ihrisko, alebo ostaneme na dvore?", "Ktore pyzamo si chces obliect?". A vacsie deti: "Na aky kruzok chces chodit?", "Chces ist do tabora?", "Chces ist do skoly v prirode?". Vsetko s mierou a primerane veku, myslim, ze dieta, ktore ma moznost si o urcitych veciach rozhodovat, nema pocit, ze je manipulovane a ze by malo protestovat.
Nas 8-rocny syn je tiez lenivec a v podstate ho niekedy z urciteho pohladu "tlacim" aj ja. Ale je to skor ukecavanie, rozhodne je napriklad co sa tyka kruzku, tabora a skoly v prirode on ten, ktory ma posledne slovo.
Nemyslela som to tak, ze by mal pravo sa tyzden pred odchodom na rodinnu dovolenku rozhodnut, ze nejde.. a ze by sme sa mu potom vsetci prisposobili :-)))
|
|
|
|
|
|
|
|
| MirkaEyrová |
|
(29.11.2005 18:16:49)
Milado a ZuziP., to máte zajímavé postřehy. Řekla bych, že máte obě tak trochu pravdu, aspoň co mi říká moje zkušenost. A ta říká třeba toto: kdyby byl býval měl můj syn jet na školu v přírodě s první školou, nedostali bychom ho na ni ani heverem. A když bychom ho tam úplně násilím dotlačili, tak by to asi bylo zlé (ale my jsme měkkouši:-), určitě bychom tolik netlačili). V jeho současné škole se mu (v minulém šk. roce) na školu v přírodě taky nechtělo. Ale ten odpor nebyl tak silný, a když jsme před něj postavili, že by to měl vyzkoušet, tak se nechal ukecat, ale nadšený nijak nebyl, spíš rezignovaný (ten stav u něj moc neznáme, většinou se velmi urputně brání čemukoliv, co nechce:-)). No - a byl spokojený! Vůbec se mu nestýskalo, jednak proto, že na pokoji bylo víc dětí, a jednak proto, že tam paní učitelky byly skoro pořád, než usnul (jestli čekaly na usnutí všech dětí, to opravdu nevím). Pro mě to byl taky velmi výmluvný důkaz toho, jakou důvěru v něm jeho nová škola (učitelé a snad i děti) vzbudila.
Převedeno do obecné roviny - asi by měli rodiče odhadnout, co je v které situaci vhodné, jestli trochu přitlačit, nebo přijmout názor dítěte. Ideální je, když většina věcí či aktivit určitého typu dítě baví a zajímá, a pak se narazí třeba na jednu věc, u které dítě řekne Ne: pak je jasné, že to není rozmar, lenost či jiné negativní jevy, ale celkem reálný názor dítěte. Horší je to s dětmi, které se brání prakticky všemu. Tam už třeba musí jistý nátlak nastoupit, když je hodnota dané věci či aktivity významná.
M.
|
| ZuziP |
|
(30.11.2005 8:22:07)
Mirko, ak sa dieta brani vsetkemu, je tam vzdy na to dovod. Ja by som radsej hladala ten dovod ako ho tlacila.
V podstate s tebou suhlasim az na to, ze namiesto pritlacania ukecavam a vysvetlujem pozitiva. Rozhodne sa ale nakoniec vzdy dieta.
|
| MirkaEyrová |
|
(30.11.2005 9:58:51)
Jo jasně. Když je to taková blbina jako kroužek, tak taky dost často "jen" vysvětluju a netlačím. Jsou ale věci, kde jde o víc, třeba o společný rodinný zážitek, na který jsem se třeba sama moc těšila, anebo i významnější věci. Jak říkám, jde i o význam dané věci. Kdyby letos bylo po vůli našeho drahouška, tak bychom bývali v létě nejeli na naprosto žádný výlet například, protože náš miláček prostě nikam nechtěl; no a při takové příležitosti už jde o víc než jen o prožitek jednoho dítěte. U tý školy v přírodě jsme taky trochu přitlačili, protože úplně dobrovolně by tam samozřejmě vůbec nejel, a nám šlo o to, aby se trochu blíž seznámil s kolektivem dětí, když už přišel o první půlrok mezi nimi; domnívala jsem se, že nejet tam by pro něj bylo velmi významné minus (ostatní by přijeli zkamarádštěnější a on by byl - zase - úplně mimo). A u těch kroužků jsem dosud měla jedinou výraznou podmínku - aby měl aspoň jednou týdně nějaký pohyb navíc, tj. cokoliv na tělesné cvičení (no, on si toho stejně moc neužil, protože jsem jezdila do Prahy na školení a pro kluka jezdila mamka, takže ho brala vlastně někdy ještě před polovinou kroužku...).
M.
|
| MirkaEyrová |
|
(30.11.2005 10:35:53)
Pettino, dodělávám - jak se to vezme. Příští týden jdu naposledy, ale kurz nemám absolvovaný - chyběla jsem na víc než polovinu lekcí, protože mě "skolilo" astma (o kterém jsem nevěděla, že to je astma). Prostě mi bylo blbě a nevěděla jsem, co s tím, a doktor se tvářil, že mi nic není, že je to od psychiky (a ať si trhnu nohou). --- No ale byla to zajímavá zkušenost. I když se tím moc nemohu ohánět, žádná nová kvalifikace se nekoná, a mám dost podstatné mezery ve vědomostech, které jsem měla získat, jsem ráda, že jsem mohla aspoň částečně nahlédnout do něčeho nového a pro mě zajímavého. Uvidím, co se z toho všeho nakonec vyklube...
M.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(29.11.2005 8:50:52)
Zuzi,
já si nemyslím, že se něco podobnýho může dít jen u vás, rozdíly mezi školkama jsou všude..Ale trochu mě to zarazilo.
Já jsem školku vybírala dost pečlivě, i s tím, že jsem ho pak musela vozit....Školu jsem hledala ještě pečlivěji, přece jen, tam už chodit musí a jde tam o víc...V obou případech jsem byla -a se školou zatím jsem, spokojená..Můj syn chce naopak od malička všude jezdit sám, se školkou chtěl na všchny školky v přírodě, na lyžáky , na letní pobyty...Ale sám říkal, že tam některé děti pak brečely...
Já jsem jenom nezažila, že by jak ve školce, natož pak ve škole, na dítě někdo vztáhl ruku!!! Vždyť ti toto dítě doma už poví, už z toho důvodu nemůžou něco takovýho udělat....A když to náhodou nepoví to dítě, tak to vidí ostatní děti a ty to doma zcela jistě řeknou... A u nás ve školce by to teda rodiče řádně nafoukli...
|
| ZuziP |
|
(29.11.2005 9:00:11)
Federiko, tiez sa divim, ze rodicia tam boli ticho... a ked sa ozvali, nikto to nenafukol a riaditelka nevyriesila. Bola som tiez velmi zarazena. Je to hrozne.
|
| Federika |
|
(29.11.2005 9:17:22)
Zuzi, no právě proto jsem si myslela, že jde o nějakou školku v malý vesničce, kde se rodiče moc neozývají, ani když se jim něco nelíbí, protože zkrátka nemají moc na výběr....U nás by se rrodiče ozvali hned, případně by svoje děti vzali a dali do jiný školky...
|
| ZuziP |
|
(29.11.2005 10:06:02)
Federiko, mna to tiez prekvapilo. Lebo ako ty som bola presvedcena, ze sa rodicia nedaju a ozvu a budu tlacit.
Dnes uz viem, ze nielen v dedine su rodicia, ktori radsej drzia hubu a krok, lebo maju strach... "Co ak si nepomozeme, ta ucitelka tam ostane a trpiet bude moje dieta... Co ak nenajdeme lepsiu skolku..." Taketo reakcie byvaju, predstav si.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)