Jitka, Dan (9/2002) | •
|
(12.4.2005 19:37:40) Mě by tradičně zajímalo, u jakého homeopata autorka s dcerou byla a jaký druh homeopatické léčby dcera podstoupila, že jí homeopatická léčba nedokázala alespoň zmírnit projevy. Odpovědi se nejspíš nedočkám, když je článek z časopisu Děti a my :o)
|
Zuzula, syn 20 měs |
|
(13.4.2005 18:42:06) Já si také myslím, že byla zvolena špatná homeopatická léčba, anebo málo trpělivosti s touto léčbou. Také si mylsím, že ještě není tak úplně vyhráno, ekzém z kůže sice zmizel, ale objevily se dýchací problémy - studuji homeopatii, proto neberu ekzém a tyto dých. problémy jako dvě nemoci, ale jako jednu, která postupuje zvenku dovnitř těla, a to není dobré, naopak. Já bych zvolila ještě jednou homeopatickou léčbu, třeba u jiného homeopata a hlavně seinformovat, jak tato léčba probíhá - jaký je princip........ Co se týče kojení, je to pro dítě opravdu to nejlepší, ale skončit po 4 měs je moc brzy. Pro předcházení alergií atd. se doporučuje kojit alespoň do 2 let věku dítěte........
|
|
Svatava | •
|
(13.4.2005 20:28:38) Dobrý večer, hlásí se autorka článku o ekzematické Terezce...Pokud máte zájem o kontakt na maminku holčičky, ozvěte se mi...Sama zkušenosti nemám, jen jsem popsala příběh rodiny, kde si prožili krušné chvíle s nemocným dítětem....Svatava Rudolfová
|
Jitka, Dan (9/2002) | •
|
(20.4.2005 10:31:03) Dobrý den Svatavo, ten kontakt mě opravdu zajímá, protože bych prostřednictvím maminky od Terezky (pokud bude mít čas a chuť se o tom pobavit) ráda přišla na to, z jakého důvodu nebyla homeopatická léčba alespoň trochu úspěšná, zda dcera užívala např. víc léků o nízké potenci, jak dlouho v léčbě vytrvali apod. Můj mail je albi.vs@seznam.cz Děkuji
|
|
|
Karin, Zuzanka 3/04 | •
|
(15.4.2005 21:31:58) Milá Jitko, vím, že jste velkou zastánkyní homeopatie, na Rodině jsem četla hodně Vašich příspěvků. I my jsme měli tu smůlu, že Zuzanku začal od tří měsíců trápit ekzém. Měla jsem jakési povědomí o škodlivosti kortikoidů, a když mně je začala lékařka nabízet, rychle jsem prchla a rozhodla se pro homeopatickou léčbu u lékařky, která má dlouholetou praxi (sama jsem k ní chodila ještě před otěhotněním). Dala Zuzance Graphite, a na to ráno po podání první dávky opravdu nezapomenu. Z už tak dost ošklivého ekzému se vyklubalo přes noc něco šíleného. Ložiska se rozlezla po celém těle, na predilekčních místech byly mokvající trhlinky, na prstech drobné ranky... no prostě hrůza! Měla jsem sice slzy v očích, ale říkala jsem si, že u homeopatie je to tak, že čím hůř, tím líp (znamení správně zvoleného léku). Zatnula jsem zuby a rozhodla se vytrvat. Po nějaké době se to začalo mírně lepšit, pak nám lékařka dala Staphysagrii. Během jednoho dne proběhlo výrazné zhoršení, které už navečer začalo ustupovat. Tak nějak jsme to kouleli hezkých pár měsíců, začali jsme mazat A-dermou Exomega, ta nám hodně pomohla. Už jsem začínala věřit v začátek konce, ale pak se to zase začalo zhoršovat. Dneska jsme ve fázi, kdy je pár dní klid a pak se to zase začne vracet. Vždycky se začínám děsit okamžiku, kdy začnou rudnout podkolenní jamky - je to neklamná známka, že kůže začne na určitých místech rudnout a vysychat. Co tím vším chci říct? To, že ač jsem na rozdíl od mnohých přesvědčená, že homeopatie není placebo a umí pomoct, občas propadám malomyslnosti a říkám si, jestli by nebylo pro nás obě lepší nakapat na lžičku Zyrtec a mít klid. Zatím ještě odolávám "pokušení", ale moji víru vždycky trochu nabourají články jako je ten v dnešní MFD (neléčená alergie může vyústit v astma), výroky kožařky ve smyslu "homeopatie funguje na základě placebo efektu, a pokud se obáváte "zatlačení" problému podáváním standardních léků, podle mého názoru se mýlíte a spíše si na problémy zaděláváte". Mohla bych v obdobných citacích pokračovat donekonečna... Není pro mě skutečně snadné vytrvat v homeopatické léčbě, když vidím, že navzdory desetiměsíční léčbě ekzém stále odolává a periodicky se vrací. Homeopatka i v tom spatřuje dobré znamení - podle ní ekzém ještě nepřešel do chronického stádia, ale já zkrátka hrozně závidím těm maminkám, které mohou napsat, že se jejich dítě homeopatiky vyléčilo - tzn. že ekzém se již neobjevuje, nebo jen sporadicky menší ložisko. Můžu taky říct, že trochu závidím i těm maminkám, které jsou stoprocentně přesvědčeny o správnosti klasické léčby a bez váhání ji používají - přinejmenším jsou ušetřeny dilematu, o kterém se zmiňuji výše.
Vím, že je můj příspěvek poněkud neučesaný, ale těžko napsat něco učesaného, když sama nevím, co je nebo co by bylo správné. Přesto, nebo snad právě proto jsem docela zvědavá na názor Váš i kohokoli jiného. Karin
|
Milada Ledvinová, tři dospělé děti | •
|
(18.4.2005 9:45:57) Milá Karin, zaujal mě Tvůj příspěvek na téma atopický exém a jeho léčba homeopatiky. Já sama jsem u dětí nikdy neměla s AE problém (jen prostřední syn měl do 2 let lehká ložiska pod koleny a lokty, ale ta zmizela). Myslím si, že AE je mnohem složitější záležitost, než aby se dal léčit pouze alopatickými léky. Je způsoben mimo jiné i znečištěným vzduchem a vodou, nekvalitní stravou, kterou všichni konzumujeme (podívej se na složení potravin, už i do chleba se přidávají přídavné látky a vylepšovadla). Zabývám se zdravou výživou už léta a uvědomuji si, že 95% potravin v obchodech jsou znehodnocené. My si ulehčujeme život tím, že máme potraviny, které se nekazí, jsou krásně barevné a velmi chutné, ale nemoci jsou pak daň, kterou za to pohodlí platíme. Další příčina je pak v psychice a vztazích mezi lidmi. To, že exémy trpí malé děti je způsobeno tím, že děti jsou velmi silně napojeny na rodiče, hlavně na matku a tak její psychické a duševní problémy přebírají (mimochodem, takovéto "lapače problémů" jsou i zvířatka, která s námi živí v domácnostech, hlavně kočky a psi, morčata také na sebe stahují negativní energie, proto se dávají do kotců mezi králíky). Léčba homeopatiky je zdlouhavá, ale dobře zvolený lék zasáhne správně prvotní příčinu nemoci. Vím, že u dospělých se atopický exém léčí až 7 let, teprve po této době se dá považovat na vyléčený. Že nemluvím o klasické, alopatické léčbě, jsi snad pochopila. Myslím, že jsi zvolila správnou léčbu pro své dítě. Držím Ti palce, ať Tě sympatie k homeopatii neopustí, protože alopatické léky skutečně zatlačují problém z kůže dovnitř. Astma je pak jen další stádium nemoci. Kdybys měla zájem, ráda bych Ti dala kontakty na lidi, kteří by Tě mohli navést na další léčení. Vydrž, i když je to pro mámu malého, trpícího človíčka bolestné! Milada
|
Gabriela Pavlovičová | •
|
(18.4.2005 13:16:57) Milá Karin, tvoje pocity a pochybnostin sú my blízke,lebo aj ja so svojou rodinou sme v štádiu homeopatickej liečby a nie je my všetko jedno.Teda podrobnejšie.Mám dve deti a ziadne z nich sa nelieči na AT.Exem si liečim ja,mam 31 rokov a 5 rokov som užívala na exem,ktorý mam len na rukách,hormonálne maste.Samozrejme nepomohlo,a počas tejto liečby som bola dvakrát tehotná,takže verím že ani mojim deťom to nerobilo najlepšie.Náš homeopat mi naordinoval lieky bez názvu,teda on sám presne určil ich zloženie na základe vyšetrenia a keďže som z Nitry,kde vyrábajú homeopatické lieky, tak mi ich aj dal vyrobiť.Pri ich užívaní sa mi exem výrazne zhoršil,no vydržala som a teraz je na ústupe,ložiská sú oveľa menšie,niekedy žiadne.Môj 4-ročný syn Adam sa liečí na alergickú astmu,ktorá je ale následkom nevyliečeného exému.Hlavne pri ňom sme s mužom prežívali silné pochybnosti,ked kaslal celé dni i v noci, pískal a ťažko dýchal.Ale držali sme sa rád nášho homeopata a krízy prešli.Chcem tým len povedať,že homeopatii verím a už len voľba medzi tým,či niečo potláčať a žiť s tým možno aj celý život a medzi tým vyprovokovať to zlé v tele, aby išlo von je u mňa jasná-homeopatia.Zvlášť čo sa týka detí.Dôležitá je aj strava,ale hlavne viera,ze to co robím je pre to dieta to najlepšie.Verím že naše pochybnosti ako rodičov, sa odrážajú i na deťoch.Dúfam,že máš dobrého lekára-homeopata a že vám to pomôže.Držím palce. Gabina
|
|
|
Jitka, Dan (9/2002) | •
|
(20.4.2005 11:29:03) Karin, v prvé řadě bych Vám chtěla vyjádřit svůj upřímný obdiv. Za Vaši vytrvalost a odvahu zejména při zhoršení ekzému. My jsme měli to štěstí, že se u nás dramatické zhoršení nekonalo, spíše jen pozvolné zlepšování. Takže i můj prvotní optimismus k průběhu homeopatické léčby byl tímto ovlivněn. Je jasné, že jak mám nastudováno více literatury a setkávám se prostřednictvím internetu s lidmi, kteří i přes vytrvání v léčbě zatím nemají očekávané úspěchy, vyvíjí se i můj názor na homeopatickou léčbu. Ona teorie v knížkách je vždycky odlišná od té praxe, kdy každý případ je jedinečný. Pořád si stojím za tím, že homeopatie není placebo a že neúspěch v léčbě není o tom, že by homeopatické léky nebyly účinné. Je to především o homeopatovi, o jeho znalostech materii medik, o zkušenosti, o flexibilitě ve způsobu předepisování, ale zároveň také o pacientovi, protože je to on, kdo informace o sobě podává. Na druhé straně ale i homeopaté sami přiznávají, že jsou lidé tzv. nevyléčitelní, kterým prostě i to nejlepší předepisování jen mírní průběh nemoci. Teorií proč tomu tak je, je několik. Tím nechci říct, že je to Váš případ. Podle mého názoru se to většiny dětí netýká, pokud se nejedná o onemocnění, kdy jsou už od narození nevratně poškozeny orgány apod. Chápu, jak je těžké vytrvat, když dochází k relapsům. Také bych si na Vašem místě nebyla jistá správností svého konání. Ono je nemožné posoudit, jak by na tom byla Vaše dcera bez homeopatické léčby. Já osobně se domnívám, že uděláte dobře, když vytrváte. Nicméně o tom Vás nikdo nepřesvědčí, musíte na to přijít sama. Spoustu věcí dobře osvětluje knížka George Vithoulkase Homeopatická věda. Pokud máte pochybnosti, doporučuji Vám ji přečíst a ne jednou. Také vyšla kniha Homeopatická léčba ekzému, třeba Vám také pomůže v rozhodnutí, zda v homeopatické léčbě vytrvat. Upřímně se Vám přiznám, že já také ve spoustě věcí kolem zdraví, léčebných metod a zdravé výživy tápu. Nejvíc je to patrné, když má člověk nějaké dlouhodobější potíže a úspěch homeopatie nepřichází hned. Čím víc má člověk informací o různých způsobech léčby a terapií, tím je horší se v tom orientovat a najít tu správnou cestu. Nicméně homeopatie mě pořád oslovuje nejvíc, přestože správná volba léku je tak komplikovaná a léčba z našeho pohledu příliš pomalá. Vždy je možné po poradě s homeopatem homeopatickou léčbu doplnit a podpořit potravinovými doplňky, jinou terapií - tu klasickou, pokud není příliš agresivní, nevyjímaje. Protože se přikláním k názoru těch homeopatů, kteří tvrdí, že správně vybraný lék je silnější a bude působit i přes vlivy dalších terapií. (to narážím na to, že pokud byste měla lepší pocit, že Zyrtecem dceři ulevíte, tak jí ho po poradě s homeopatkou klidně dejte) Tož tak asi :o)
|
|
|
|