| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Klíčovou dírkou – Škola rodiče volá!!!

 Celkem 40 názorů.
 Mirka, Petra 7 let, Viktorka 14 měsíců 
  • 

Souhlasím 

(5.10.2004 9:52:10)
Oni ti tatínkové opravdu mnohdy ani netuší...U nás to probíhá obdobně a musím říct, že ani já netušila, co nás s nástupem do školy čeká. Ono to nejsou jen úkoly, ale kontrolovat notýsky - žákovské. Že se mají také podepisovat jsem zjistila po rozhovoru s jinou maminkou po měsíci.(Paradoxní je, že jsem učitelka - omluvou snad je, že na střední škole, kde podpisy nevyžadujeme a děti se pomalu omlouvají samy). Také jsme řešili otázku docházení do školy, kdo odvede dítě a v kolik tam musí být, aby se stačilo připravit. Musela proběhnout hádka, neboť manžel má na vše DOST času, přestože ví, že dcera se jenom v šatně zdrží poměrně dlouho, neboť posedává a nedbale se zouvá, přičemž sleduje, kdo přichází, co povídá sousedovi, kdo už z šatny odešel... Někdy šílím...Také skloubit režim, podotýkám naprosto odlišný, dvou dětí je taky náročné. Viktorka spí tehdy, když to zkrátka potřebujeme. Chudák! Neboť po škole jsou kroužky a ze mě se stává taxikář a čekatel, než kroužek skončí. Je to věčný kolotoč, při kterém sleduji vývoj dětí zpovzdáli - vše jen okrajově. U starší dcery jsem pečlivě zapisovala vše. Tuším, kolik má zubů Viktorka, proč se v noci budí nezkoumám, něco žvýká - snad to není bonbón z tašky Petrušky, co měla Péťa k obědu se někdy stihnu zeptat, manžel snad v práci dobrý a já?? Někdy je to fakt náročné. Večer jsem naprosto vyčerpaná a říkám si, zlaté časy, kdy jsme chodili jenom do školky. A taky přemýšlím, jestli to zítra stihneme a do minuty plánuji další den. Ale přesto jsem šťastná.
 zdena 
  • 

Re: Souhlasím 

(5.10.2004 11:25:07)
Jo, krouzky jsou desne a kratke, nevyplati se vracet domu, nejsou zase tak dlouhe, aby clovek neco zaridil...Vozila jsem Evelin z Dejvic na Strahov na plavani a v kocaru mela maleho. Behem plavani jsem chodila na Petrin a jednou jsem na lavicce proste usnula. Kdyby mi nekdo vzal kocar, tak to nevim. Malej v noci nespal, rok jsem s nim kazdou noc tri hodiny chodila a nikdy ho nedala z ruky, narodil se o cele tri mesice driv a se svetem se nechtel dlouho smirit. Dopadlo to tak, ze me budili a legitimovali policajti, jestli nejsem fetacka. Druha hlidka byla u ubulene Evely, ktera na me uz pul hodiny cekala, a shaneli telefonicky manzela. No lahudka... Nicneme rodina se konecne slitovala a zacala spolupracovat, teticky, babicky, asi se baly, ze by mi fakt jednou zavreli.
 Helena, dva kluci 
  • 

unava 

(5.10.2004 12:45:19)
Usinala jsem vsude.Kdykoliv jsem si sedla, usinala jsem. Tedy jak jsem byla bez kluku.A to teda bylo malo kdy. Jsou narozeni blizko po sobe a byly doby,jedno spalo jeste a druhe uz.A ja si vychutnavala blazene chvilinky, kdy jsem sice nemohla nic delat, ale mohla jsem sedet na zemi v predsini v malilinkem byte a jedno dite v kuchyni usinalo a druhe dite spalo v pokojicku a vlest k nemu bylo ho vzbudit.
Usinala jsem u holice, usinala jsem v autobuse , u vecere, porad. Je to deset let a nekdy mam pocit, ze uz ty tri hrozne roky nikdy nedospim.
Ale cose tyce dovozu do krouzku, myslim, ze zvlast vPraze je normalní dite vozit cele odpoledne po meste z jedne aktivity do druhe. Dite svaci a pise ukoly cestou v aute a v patek rychle do prirody...Navrat v nedeli a pres tyden zase spousta aktivit. No ja nevim.Kdyz jsem byla mala , milovala jsem odpoledne,kdy jsem uz nikam nemusela.A hlavne kouzky zacinaly az ve veku, kdy jsem si dojela kamkoliv sama. Nebo mile maminky, ruku na srdce, opravdu NIKDY nereknete v duchu nebo nahlas : Ja se pro tebe tolik obetuju , vozim te ,platim ti to, a ty se na ten drahy / tenis, plavani, anglictinu, klavir, basket,..dosadte co komu libo- vykasles ? nemaji deti dost veci kvuli kterym nam maji byt vdecne ? Opravdu si vsechno to vozeni z krouzku do krouzku a organizovani volneho casu preji ? Ze srdce a zaryte preji ? Helena
 Valkýra 


Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(5.10.2004 13:19:24)
Co se týče kroužků a školy - jsem ráda, že v tom nejsem sama. Dcera (2. třída) se nadchla pro moderní gymnastiku, ale to znamená čtyřikrát v týdnu trénink, kdy dorazíme domů v 19 hodin, někdy celou sobotu dopoledne + k tomu závody, ty jsou na celý den. Aby kompenzovala jednostrannou zátěž, chodí ještě jednou týdně plavat. Úkoly do školy běžně doděláváme v půl desáté večer. Volné odpoledne neexistuje. Sama se ptám, zda to na ni není moc. Já jsem pro změnu nechodila vůbec nikam, takže jsem času na relaxaci měla dost, ale ten čas jsem proflákala s kamarádkou po ulicích. Ideální by bylo trochu ubrat, trénovat dvakrát v týdnu by mohlo stačit, ale tady se musí chodit takhle, jinak dítě nestačí ostatním. Dceru to baví, unavená se necítí, školu zvládá poměrně dobře, jsem to já, kdo si připadá jako taxikář a už nestíhám nic "svého". Manžel slíbil, že se zapojí, zatím se moc neprojevil. Prarodiče jsou ochotni maximálně jednou týdně. Kvůli kroužkům nestíhám domácnost, ta jede na velmi "úsporný" režim. Je toho na mě moc a kdyby se nejednalo o jednoznačně dceřino přání, omezila bych to a počkala, až si bude schopna dojet sama.
OTÁZKA : V jakém věku byste dovolili dítěti, aby jelo samo tramvají s jedním přestupem na druhý konec města? V cestě je ještě přecházení dvou frekventovaných křižovatek, jedna není řízená světly. Celé cestování trvá asi 45 minut.
 Xantipa 
  • 

Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(5.10.2004 14:18:26)
Můj syn, 6 let, chodí na hokej 4x týdně. Naštěstí ze sídliště, kde bydlíme, tam chodí ještě jeden kluk, takže jsme se s jeho maminkou domluvili a 2x vozím oba kluky já a 2x ona. Teď už to jde. Takhle by to u Vás nešlo? Není v okolí nějaká dívka, která chodí do stejného kroužku?
 Valkýra 


Re: Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(5.10.2004 14:32:49)
Xantipo,
funguje to částečně, chodí tam jedna holčička ze třídy, tak se střídáme, ale pouze ve směru TAM - ze školy na trénink, zpátky už to nefunguje, protože bydlí na opačném konci města a nejezdí autem, jezdí jinou linkou trolejbusu. Přece jen to je částečná pomoc - nemusím tak často pospíchat z práce.
Z tréninku si každý vozí děti sám. Bude to asi ještě dost dlouho trvat, myslím si, že tak 10 let je věk, kdy se dítě může začít samostatně pohybovat po městě, dřív bych se docela bála. Co myslíte vy?
 Rani 
  • 

Re: Re: Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(5.10.2004 14:51:30)
Na to je těžká odpověď.Záleží na dítěti, jak cestování zvládne a jakou máš k němu důvěru podpořenou zkušeností. Já jsem jezdila přes půl Prahy do školy od 3. třídy včetně jednoho šíleného přechodu, kde se dodnes bojím jako dospělá. Zvládala jsem to s přehledem a s tím že jsem ještě 4x týdně zvládala tu gymnastiku k tomu zas na druhém konci Prahy...Jenže je to 24 let a města se změnila, chování lidí je jiné a děti jsou jiné. Sama mám děti ještě malé - 3 a 1 rok, takže na tohle rozhodnutí mám čas, ale zatím myslím,že bych dítě v dnešní době samotné pustila nejdřív v těch 10. Ale to by muselo být hodně klidné a zodpovědné.
 Xantipa 
  • 

Re: Re: Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(5.10.2004 14:54:11)
Pettino, souhlasím s Vámi. Je těžké rozhodnout se, jestli to, co děláme, je správné. U dětí to ukáže čas. Jistě ani Vy, ani já, bych dítě do kroužku nenutila, kdyby nechtěly. Jsou to ale časově i finančně velmi náročné aktivity. Můj nejmladší by taky chtěl hrát hokej, vidí to u toho staršího. Asi za rok ho necháme, aby měl stejnou příležitost. To ale na zimáku asi budeme spát, protože bude chodit do jiného odddílu. Jinak si myslím, že v 10ti letech by už můj syn mohl na hokej chodit sám. Dívky bývají samostatnější. Ale zase záleží na tom, v kolik kroužek končí. V zimě v 7 hodin je už tma a to bych se asi ještě bála nechat dítě cestovat městem samotné. Je to těžké. Asi to všechno ukáže čas.
 Kja 


Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(5.10.2004 15:47:08)
Kdy pouštět dítě samotné...:
Záleží na dítěti, jak je samostatné, zodpovědné a hlavně jestli nepanikaří. Kolem 10 let už by to mohlo zvládnout každé. Aspoň tak mluví moje zkušenosti. Mladší syn v té době začal chodit do matematické třídy ve škole vzdálené cca 20minut pěšky (ač jsme z Brna,je to nejlepší takhle, doprava jede velkou oklikou a trvá to ještě déle). Je typický "nesamostatný chlapeček", ještě dnes ve 13 je schopen se "ztratit" i cestou do obchodu :-( Přesto jsme s chozením do školy neměli problémy, nebo ne větší než se zbytkem praktického života. Po cestě má taky jednu docela hnusnou křižovatku.
A kamarádky syn (stejně nemožný jako můj) začal do té školy dojíždět v 10 i když je mimobrněnský. Několikrát sice dojel někam úplně jinam, když si třeba spletl tramvaj, ale rychle se vstřebalo.

p.s.
A nemyslím si, že všichni kluci jsou nemožní, starší syn byl odmalička samostatný a bez obav jsem ho pouštěla mnohem dřív :-)
 Valkýra 


Re: Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(5.10.2004 16:36:02)
Dcera je docela samostatná, možná to zkusíme o něco dřív. Největší strach mám, že potká cestou kamarádku, zapovídají se a vlezou pod auto (to se stane i dospělým). Jako řidička mám s hloučky povídajících si dětí špatnou zkušenost, ale snažím se předvídat, co mohou udělat. Ovšem mnozí jezdí jako cvoci. Z toho, že by si spletla tramvaj bych neměla stach už teď, ani se nebojím, že by netrefila.
Loni jsem se snažila co nejvíce šetřit časem, vybírat kroužky blízko bydliště, pokud možno přímo ve škole. A nakonec to dopadlo takhle - jezdíme přes celé město. Jen mě mrzí, že jsem pak večer nervozní z toho, že nestíhám vytvořit trochu kulturní domov, že jsme pořád v poklusu, že víkendy padnou na to, co nestihnu v týdnu, kdy "taxikařím". Kdybych tak věděla, co je důležitější.
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(5.10.2004 16:45:16)
Jinak - se mnou to bylo tak, že jsem chodila do školy od první třídy sama, na kroužky jsem nechodila, nikdo neměl čas mě doprovázet. Nikam jsem nechodila ani jako starší, až jednou týdně do jazykovky - tramvají, ale to už mi bylo 12 let.
 VeronikaVeronika 


Re: Re: Re: Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(5.10.2004 17:03:12)
Já to měla podobně... Taky nebyl čas na to, aby nás naši někam vodili - jsme 4 sourozenci:-)

Do první třídy mě první den maminka doprovázela, od 2. dne jsem chodila sama. Je to 6 zastávek šalinou a přes 2 (i tehdy) frekventované křižovatky. Po vyučování jsem jela další 2 zastávky k tetě se najíst, pak zpátky domů. V 5 třídě jsem začala "vodit" i sestru. Chodila jsem na gymnastiku a do dramatického kroužku, všechno sama.

Jenže... Je to 20 let a jak bylo řečeno, za tu dobu se hodně změnilo:-( Mě třeba s klidem v 5 letech poslali nakoupit mlíko a rohlíky, nebo mě posadili na autobus k babičce - 55 km... Jen řekli řidičovi, že tam sedím a že si mě babička vyzvedene. A to nebyla doba mobilních telefonů, aby se dalo všechno "pojistit".

Stejně si ale myslím, že jsou dnešní děti vychovávány strašně nesamostatně. Samozřejmě že každé dítě je jiné, ale celkově si myslím, že mezi 6-8 rokem by klidně mohlo zvládnout cestu do školy samo - pokud mu ta škola nekončí večer, nebo není přes celé město, jistě...
 Xantipa 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(5.10.2004 17:14:05)
Tady nejde o docházku do školy. Můj syn usoudil, že jeho kamarádi chodí do školy sami, takže on si do školky taky dojde sám. Takže tam chodí sám a já jen zavolám učitelce, jestli došel. Tady jde o doházku na kroužky. Často končí za tmy. Dítě pak nemůže jít v 6 či 8 letech samo domů. Ráno do školy jde houf dětí, večer z kroužku by dítě mělo jít samo? V dnešním době to není moc bezpečné. To není o tom, že děti nejsou samostatné. Já osobně si myslím, že moje děti jsou mnohem samostatnější než jsem byla v jejich věku já. Rodiče jsou zaměstnaní a děti musí zvládnout spoustu věcí, které já jsem jako dítě nemusela.
 Lída, 3 kluci a holka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(6.10.2004 11:00:41)
Nejmladší syn začal jezdit sám do školy (2 zastávky autobusem) někdy před rokem, posléze začal pomalu i chodit sám z družiny. Letos nastoupila do školy i Doubravka, tak s nimi zatím jezdím, ale ze školy na cvičení už jeli dvakrát společně sami - mají ho na stejném místě, jen hodinu po sobě. Zatím se zdá, že to zvládají. Asi jim brzo naordinuju samostatné cesty do školy - takhle se do práce dostanu až někdy před devátou, a to není nic moc. Nikdo mě tedy nedusí (státní vysoká škola), ale práce se hromadí. :-(((
 Xantipa 
  • 

Re: Re: Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(5.10.2004 17:06:41)
Já osobně neberu ježdění na hokej jako oběť. Jsem ráda, že dělá něco, co ho baví. Taky nestíhám, mám ještě dceru 15 a syna 2 a kousek. Vždycky když jsem se snažila o víkendu všechno dohnat, dcera říká: "vykašli se na to, mně je to krášlení domova volný. Pojeď s námi na kolo." Takže udržuji jen nezbytný pořádek /aby nebyl bordel/ a o víkendech se zcela věnuji dětem, dokud to ještě chtějí. Až si budou chtít víkendy trávit podle svého, můžu uklízet a vytvářet kulturní prostředí až do omrzení.
 terrynka 


Re: Re: Re: Re: únava, kroužky, škola + OTÁZKA 

(11.10.2004 8:13:01)
bordel v byte, stastne dite :) Pokud vam nehnije nadobi ve drezu, smeticka na koberci jeste nejsou tak velika, aby se o ne dalo zakopnout a rodina je spokojena, tak je nejdulezitejsi prave ta spokojenost :)
 Jitka, dcera 10 let 
  • 

Nezbývá, než to zkusit 

(6.10.2004 13:07:20)
Také jsem s dcerkou řešila tento problém. Nechodí na ZŠ v místě bydliště. V 1. třídě jsem ji vozila autem, měla jsem to při cestě do práce. Ve 2. třídě jsem ji také vozila, odpoledně měla různé kroužky a já nechtěla, aby jezdila sama potmě /přes zimu/. Počítala jsem s tím, že najaře už začne jezdit sama. K tomu také došlo, ale jako problém se ukázalo to, že cesta autem se od cesty MHD lišila a tak nezbývalo, než nějakou dobu jezdil autobusem s dcerou, aby věděla, kde jsou jaké zastávky, ze které k nám něco ( a hlavně co) jede a ze které ne. Manžel trochu šílel, tvrdil, že je na to ještě malá, ale zvládla to perfektně. Já si naopak myslím, že bychom nic nezískali tím, kdybychom to např. o rok odložili. Byla by sice o rok starší, ale pořád stejné trdlo. Jedině tím, že byla nucena sama přecházet silnice, hlídat si, aby nastoupila do správného autobusu a vůbec na sebe po cestě dávát pozor získala potřebné zkušenosti a osamostatnila se. Stát se sice může všechno, ale já jsem dnes klidná, vím, že to zvládá a neztratí hlavu ani v mimořádných situacích. (např. výluka dopravy)
A i manžel je dnes překvapený, jak si kolikrát dovede poradit.
Také jsem z počátku měla obavy,ale děti jsou schopné zvládnout víc, než si kolikrát myslíme.
 zdena 
  • 

Re: unava 

(5.10.2004 16:27:41)
Prestehovali jsme se na venkov a od treti tridy zacala mala chodit do skoly SAMA. Jen pul roku, nez jsem zjistila, ze nic neumi, a dala ji na waldorfskou skolu a taxikarim opet. Ted je v seste a na krouzky opravdu chce a i kdyz na nejake jako mala nechtela, ukazaly se prospesnymi. Jo a mimochodem: ja sama musela sedm let jezdit z vesnice do okresniho mesta do hudebky a nenavidela to. Ted ve triceti jsem se dostala na vysoukou a mam povinne klavir. A je to super, ze alespon neco muzu vypustit, protoze zahrat jednoduche pisnicky jsem proste nezapomnela a to ostatni se lehce oprasi. Takze to je fakt otazka, jestli se doslova a do pismene obetovat a doprat diteti krouzky nebo ne.
 Alena 
  • 

Není to všechno zbytečné? 

(6.10.2004 19:03:47)
Tak si tak říkám, když to tu tak čtu, mají vůbec ty vaše děti čas na proběhnutí se s kamarády? Neznají přes týden jen - ráno s maminkou do školy, v poledne s maminkou ze školy, po obědě s maminkou na kroužek, po kroužku s maminkou domů, napsat úkoly a spát? Vzpomínám si, že když jsem byla školačkou já, tak jsem přišla domů (sama) bouchla s taškou do rohu a šla prostě s kamarády ven, příp. na kroužek. Myslím, že na tohle mám nejhezčí vzpomínky...
No asi je opravdu jiná doba:-(

Jinak koukám, že můžu být velice ráda, že bydlíme na vesnici. S dcerou jsem chodila ke škole asi týden a teď už chodí do školy i ze školy sama (je jí šest). Taktéž na kroužek chodí sama. Najde se tu sice pár nadšenců, kteří vozí své děti do školy a na různé kroužky do blízkého města, ale říkám si má to cenu? Copak to dítě za ten týden vůbec pozná? Jen ježdění tam a zpátky, ocení to vůbec? Zvlášť když pak o víkendech doháníte to, co za týden taxikaření prostě nestíháte? Co je to za dětství? Nehledě na to, jak říká můj manžel - pro mě kdyby přišli rodiče ke škole, tak se snad hanbou propadnu!:-)
 Xantipa 
  • 

Re: Není to všechno zbytečné? 

(7.10.2004 8:56:19)
Já mohu mluvit jen za sebe. Myslím, že zbytečné to není. Kdyby syna hokej nebavil, nenutila bych ho. Tam jsou také kamarádi. Trénování je přizpůsobené jejich věku, nemůžou jen drtit techniku. Navíc hokej je jen 8 měsíců v roce, takže 5.-8. měsíc má volno. Vyblbnout venku se taky může, hokej je 4x týdně. Já nevím, jak u Vás na vesnici je to s kamarády, ale u nás ve městě to zas tak slavné není. Nechtěla bych, aby bloumal po sídlišti a vymýšlel z nudy blbosti. Původně jsme chtěli koupit domek na vesnici, ale pak jsme si to rozmysleli hlavně kvůli dětem a jejich vyžití. Má sestra bydlí s 2 dětmi na vesnici a tak vidím, jak je to náročné. Škola ani školka tam není, takže toho malého musí vozit. Ohledně kamarádů to není nic moc, moc dětí tam není. Starší kluk se nudí a kroužky nepřipadají v úvahu, protože jsou ve městě a končí po 18. hodině. Nemůže s tím starším pořád někde cestovat, musí brát také ohled na toho mladšího. Takže já jsem vlastně spokojená. Možná je to všechno ovlivněno i tím, že já ani manžel jsme na vesnici nikdy nebydleli, takže jsme zvyklí na městský život. A naše děti také.
 zdena 
  • 

Re: Není to všechno zbytečné? 

(7.10.2004 13:37:43)
V nasi nemale vesnici neni jedina stejne stara holcicka, o urovni zdejsi ZS uz jsem psala vyse. Sama jsem detstvi travila na vesnici a strasne se na to tesila, ze se z Prahy prestehujeme, ale deti tu je zoufale malo, trojtridka ma asi dvanact deti, o nejakem litani s kamarady nemuze byt rec.
 Radka, kluci 9+1 
  • 

kolik času strávíte nad úkoly? My mládí... 

(17.5.2006 4:28:10)
ahoj, zajímalo by mne, jaké je to na té waldorfské škole, pro jaké děti se hodí, jaké má výhody?
Starší syn je neposedný dyslektik, chodí do vesnické dvoutřídky a podle počtu poznámek a úkolů za trest mám pocit, jestli je tohle ten pravý způsob vzdělávání... Skoro se nám nestává, že by byl bez úkolu, k tomu dostane na domu to, co nestihl ve škole, navíc bychom denně měli cvičit cvičení pro dyslektiky a asi 15 min číst, ale protože těch úkolů je někdy fakt hodně, občas nestíháme... To se nám vždycky vrátí v podobě poznámky nebo špatné známky... Je to stres, ale já musím pořád počítat s tím, že syn je pomalý, snadno se unaví a pak už mu to prostě vůbec nemyslí, musím u něj u úkolů sedět a říkat: "piš! Ještě dvě věty a můžeš jít ven! Jaké tam bude I? Víš, co píšeš? Ukaž mi to! Najdi tu větu, kterou píšeš! No, a teď ji napiš! Nehraj si! Jo , na záchod? Vždyt´ už jsi byl! Pojď, dodělej to! Už jenom 1 a půl věty! Ták, píšeme.... Ne, ještě se nechoď napít, až to dopíšeš..."
Znáte to někdo? Občas si připadám jako blázen nebo jako krotitel, nad úkoly trávíme mládí (nebo aspoň tu hezkou část dne - snažím se, aby měl do 7! hotovo) a ze stálého udržování pozornosti jsem unavená já i syn, do toho se kolem batolí to mladší... Někdy mám pocit, že to nezvládáme, to když přes všechnu snahu něco zapomeneme nebo nestihneme...
Myslím, že takhle nějak to přesně nemá vypadat. Má někdo recept na psaní úkolů?
 Gábi, 2 děti 


Taky tak :-) 

(5.10.2004 10:23:02)
Ahoj Magdo,
zrovna jsem si říkala, že naše holčiny musely nastoupit do první třídy stejně :-) Já tedy slzu neuronila ani jednu, na to mám babičky - někdo musí zůstat "normální".
Dcera prošla obdobím několikaměsíčního těšení, po té obdobím: "já do školy nepůjdu" (cca první týden) a teď je už snad někde uprostřed. Občas má záchvaty, že ji něco "hrozně nebaví", nebo je něco "hrozně těžký" nebo zase "strasně lehký".
Trošku mě děsí ten chaos, který na ZŠ panuje ten propastný rozdíl v tom, jaké nároky na samostatnost se kladou na šestileté caparty (zlatá školka).
A podepisování úkolů a notýsků ... Musela jsem dceři dlouze vysvětlovat, proč se na ten 1 cm2, který zbývá, nepodepíšu celým dlouhým podpisem, ale dělám parafu. Zdálo se jí to málo :-)))
 Marta 
  • 

Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(5.10.2004 11:28:25)
Tak mě článek inspiroval k otázce, kdo vlastně chodí to té školy, děti, nebo rodiče? Trochu to vypadá, že dítě chodí do školy jen proto, aby nosilo domů úkoly pro maminku a tatínka. Proč vlastně musí mít děti podepsané v deníčku kde co? K čemu to slouží? Nezačne se náhodou dítě spoléhat na to, že maminka zjistí a připomene mi že mám úkol, vždy´t mi ho musí podepsat? Nebylo by pro rozvoj samostatnosti dítěte vhodnější upozornit paní učitelku ve škole, že dítě, nikoliv já, rodič, jsem zodpovědný za své domácí úkoly atd? Pro paní učitelky je určitě pohodlnější spoléhat se na to, že zodpovědnost za splněné úkoly přebírají rodiče, ale je to tak správné?
Samozřejmě omluvenky jsou jiná kategorie, tam je to bez diskuse.
Jistě, první třída je nápor pro celou rodinu, proč si ale uměle přidělávat stres? Já chodím do práce za kterou jsem zodpovědná, a práce dítěte je zase škola, za tu si odpovídá samo. Já jej mohu motivovat jinak, než "dozorem", třeba vedením k tomu, že každý jsme si zodpovíme to, co máme na starosti. Mým úkolem je chodit do práce a vydělávat pro rodinu penízky, úkolem dětí je učit se a plnit si školní povinnost, jejichž výsledek bude patrný na vysvědčení. Tak každý přispějeme do rodiny něčím jiným, a přesto společným. Jistě, rozhodně ubezpečím dítě, že kdykoliv bude potřebovat pomoct, poradit atd. s úkolem či učivem, jsem tu pro něj. Ale to je o něčem jiném než: Co bylo ve škole, máš ukoly? Už je máš napsané? Jestli se nebudeš učit .... atd.
 Xantipa 
  • 

Re: Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(5.10.2004 12:15:09)
Já jako matka čerstvého prvňáčka jsem s ostatními rodiči tehdy před 9 lety seděla na třídní schůze někdy okolo vánoc a poslouchala paní učitelku, která nás rodiče peskovala jako malé žáčky, že dětem nekontrolujeme dostatečně tohle, tamto a že stále zapomínají. Rodiče přeci musí tašku dítěte zkontrolavat 2x, 1x večer a 1x ráno, co kdyby žáček večer z té tašky něco vyndal. To mě fakt rozčilovala a tak jsem učitelku šokovala dotazem, že jak mám dítě vychovávat, když ono ví, že zodpovědnost za školu je na mně, na rodiči. Proč tedy za zapomínání trestá učitel dítě a ne rodiče. Pak by to bylo správné. Učitelce se má připomínka zdála přísliš troufala a pak sdělila, že mě omlouvá pouze mé mládí. S hrůzou jsem zjistila, že do dnešní doby se vůbec nic nezměnilo a že je to stejné, někde i horší. Učitelům jsem celou dobu sdělovala, že dle světových výzkumů se po českých dětech chce příliš encyklopedických znalostí a nerozvíjí se samostatné myšlení, o diskuzi ani nemluvím. Kdepak, s nikým to ani nehlo, jsou přece tak zvyklí a když to funguje, proč to měnit. Často jsem se setkávala s tím, že když jsem přišla na schůzku, paní učitelka to okomentovala slovy: "á, už tu máme i maminku, která nesouhlasí se školstvím, ale stejně s tím nemůže nic dělat.
Nevyhovuje to ještě někomu?" Nikdo se samozřejmě neozval, ale pak po schůzce mi někteří říkali, že si to myslí také, ale říct to nahlas? To ne. Pro mě je to lehké, já mám přece chytré dítě, ale co oni. Po zkušenostech 9 tříd, kterými dcera úspěšně prošla, se jim nedivím. Někteří učitelé jsou opravdu postychtiví. Na mě nemohli, tak si léčili komplexy na dceři. Neodsuzuji všechny učitele, někteří byli opravdu výborní, ale proč jich je tak málo. Můj mladší syn má nastoupit do 1. třídy. Dost se toho děsím, protože syn je tak jiný než má starší dcera.
 zdena 
  • 

Re: Re: Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(5.10.2004 16:37:42)
Na tridni schuzky chodime s manzelem oba, druhe dite je postizene a uz si to asi nikdy neuzijeme, tak to proste nechceme propast. Jednou prisel pozde, delili firmu a bylo to celkem slozite jednani, sedl si na druhy konec tridy. Pani ucitelka nam pres pul hodiny kladla na srdce, at opravdu deti nosi mic na telocvik v tasce, nebo jim utece a ona ho honi po celych Dejvicich a deti zustanou na chodniku samy... Vim, ze na me vydesene hledel a pak se ptal, proc mame dite v pomocny... Ted je ve waldorfske skole a jsme fakt spokojeni, i kdyz nepatrim k rodicum, kteri si mysli, ze je to vselek a nej nej nej. Proste jen mame dite, kteremu tento typ skoly fakt sedi a nam to sedi take, s ucitelem si tykame, zapojujeme se do vsech akci a problemy se opravdu resi. Tridni schuzky jsou ve sborovne u velkeho stolu, uvari se caj a trvaji i tri hodiny.
 MartaZ 
  • 

Re: Re: Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(7.10.2004 7:59:18)
Náš syn chodí do 4. třídy a stále mu podepisuji žákovskou a úkoly.
Paní učitelka nám vysvětlila, že je v žádném případě nemáme kontrolovat, ale potřebuje důkaz o tom, že se připravují také doma. Jsem jen ráda, protože sama vím, že jsem často dodělávala úkoly před hodinou a na nějakou soustavnou práci jsem si na škole nezvykla a potom z toho byl na SŠ malér. A taky nevidím problém v tom, že podepíšu žákajdu, alespoň mám přehled.
Je ale takřka pravidlem, že nejhorší žáci ve třídě nikdy nemají nic podepsané a jejich rodiče na třídních schůzkách ještě nikdy nikdo neviděl.
 Marta 
  • 

Re: Re: Re: Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(7.10.2004 8:24:00)
Myslím že je dost podstatný rozdíl v tom, zda rodiče nepodepisují žákajdu z důvodu toho, že se o vzdělání svých dětí prostě nezajímají, což pravděpodobně bude Vámi popsaný stav, nebo zda-li rodiče nepodepisují z toho důvodu, že tím dítě vedou a učí jeho vlastní samostatnosti a zodpovědnosti.
A pokud paní učitelka potřebuje podpis jako záruku, že se dítě připravuje doma? Copak když naškrábu ukol ve škole před hodinou bud napsán stejně úhledně, jako když ho napíšu doma pod dozorem rodičů? Torufám si říci že ne.

Je-li někdo lajdák, podpisy ho nezachrání od lajdactví nezachrání, snad jen chvilkově po dobu psaní domácích úloh, ale kdo se za něj bude podepisovat, až povyroste? Kdo mu pak bude dělat tu záchrannou berličku, která dohlédne na to, aby si splnil své povinnosti?

netvrdím přece, že jakmile dítě nastoupí do školy tak mu řeknu: Starej se sám. O tom to není, vést k samostatnosti se dá průběžně, a dokonce už od školkového věku. Ale příčí se mi, aby mě paní učitelka podezřívala z toho, že nedohlédnu jiným vhodným způsobem na to aby moje dítko přišlo do školy připravené z domu, a proto tedy chce můj podpis. Kontroluje tím dítě nebo mě? Mé dítě je její žák, proto at kontroluje jej, ale né mě. Pakliže paní učitelka nepozná z neúhledného písma že se dítko nepřipravovalo doma, měla by se nad sebou zamyslet. A naopak pokud to pozná, vyřídit si to vhodným způsobem s dítětem sama. Od toho má vysokou školu, aby se tam naučila jak pedagogicky působit na dítě, ne? Rodič by dle mého názoru neměl do vztahu učitel-dítě moc zasahovat. Pak se množí takové ty výstupy dětí: Jen počkejte, já to řeknu doma a táta si to s vámi vyřídí. Ale to už jsme trošku někde jinde.

 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: Re: Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(7.10.2004 14:34:03)
Teda Marto,
ubezpečuji tě, že z písma svého syna bych to, kde psal úkol, nepoznala nejsíš ani já, protože prostě píše děsně ;-). Takže to ani nečekám od učitelky, která má takových chlapečků ve třídě 29.
Podepisování úkolů ani nevidím jako protikladné k samostatnosti dětí - syn si na to, že má úkol a že mi ho má dát podepsat prostě musí myslet sám. Pokud nemyslí, jeho problém ...
 MartaZ 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(8.10.2004 7:18:32)
Souhlasím. Náš synátor taky škrábe jako čert. Nejlíp napsaný úkol měl, když ho smolil vleže na koberci v obýváku. A také si na to, co má mít a nemá mít musí myslet sám už od druhého měsíce první třídy.
Mě se jen líbí, že ho to nutí každý večer si vzpomenout, že je taky druhý den škola a ne jen kámoši, že si má něco připravit a na kdy má co donést a že má nás, abychom mu kdyžtak pomohli (alias dali peníze na nezbytné věci:). Prostě určitý pravidelný režim, ke kterému ten podpis za úkolem spíš pomůže než uškodí.
 Majka učitelka 
  • 

Re: Re: Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(20.12.2004 22:19:41)
Ahoj,

jako momentální učitelka si dovoluji podotknout, že opravdu není marné, když rodiče kontrolují děti. Měli by vědět, co se ve škole učí a co se třeba chystá. Moje dcera (4. třída) občas zapomene úkol, občas si vzpomene v 22.00 večer a občas mne neinformuje o zajímavých akcích. Pak se na třídních schůzkách nestačím divit. Anebo se dcera začne shánět po nějakých pomůckách, penězích a dalších potřebách až na poslední chvíli a já abych to žehlila.
Nicméně - výchova k samostatnosti určitě ano. PO kouskách, přidávat.

A odpově´d na otázku, proč je málo dobrých učitelů: jestli máš na mysli učitele, kteří mají pochopení pro děti, jejich specifika, kteří nedeptají rodiče a celkově jsou lidští, pak věz, že ta děťátka ve škole dokáží učitele tak masírovat a ničit, že to vydrží jen silné nátury. A tyto silné nátury jsou pak ty učitelky, které jsou přísné na děti i rodiče a možná nejsou moc oblíbené. A proč mají děti encyklopedické znalosti? Hrozně ráda bych je učila, aby si uměly informace najít, aby ve třídě spolupracovaly....ale místo toho hlavně krotím řev, zmatek a burcuji je z nezájmu.

Jsem tedy na dvou židlích (vlastně třech): máma školačky, předškoláčka a učitelka. Vidím vše z obou stran a nenechává mne to chladnou. I já chci lidské a inteligentní školství......ale pokud se školy ruší, počty žáků ve třídách se zvyšují, platy se nezvyšují a děti mají doma dost mizerné zázemí, je to všechno dost beznadějné. Nechci urazit maminky, které píší do Rodiny - jak říkám, taky patřím k těm matkám rebelkám, které se nespokojí jen tak s něčím. Jenže v celkovém kontextu ve školách převažují (mluvím-li o zkušenosti z našeho sídliště Jižní Město, tj. asi 100 000 obyvatel) děti bez zájmu o cokoli, bez kvalitího rodinného zázemí, bez základních návyků chování, pravidel slušnosti, respektu atd. A pak se s tím nějak vypořádejte.

Myslím, že pokud chceme vychovat děti inteligentní, slušné a vzdělané, mělo by být dáno více prostoru pro domácí školu. Určitě je dost rodičů, kteří by se do toho rádi pustili - ale ani tady náš stát není příliš nakloněn. Přitom lze udělat kombinace, co by na tom mělo být složitého: rodiče učí dítě doma, ale na některé koletkivní předměty (např. tělocvik) nebo náročnější - např. fyziku by mělo dítě možnost chodit normálně do školy. Pokud tato varianta jde v USA, proč ne zde? A kromě toho, tam lze děti vzdělávat do 18 let doma.

Je to zvláštní od učitelky, preferovat domácí školu? Odpovězte si sami.
Majka
 Xantipa 
  • 

Re: Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(5.10.2004 12:15:41)
Já jako matka čerstvého prvňáčka jsem s ostatními rodiči tehdy před 9 lety seděla na třídní schůze někdy okolo vánoc a poslouchala paní učitelku, která nás rodiče peskovala jako malé žáčky, že dětem nekontrolujeme dostatečně tohle, tamto a že stále zapomínají. Rodiče přeci musí tašku dítěte zkontrolavat 2x, 1x večer a 1x ráno, co kdyby žáček večer z té tašky něco vyndal. To mě fakt rozčilovala a tak jsem učitelku šokovala dotazem, že jak mám dítě vychovávat, když ono ví, že zodpovědnost za školu je na mně, na rodiči. Proč tedy za zapomínání trestá učitel dítě a ne rodiče. Pak by to bylo správné. Učitelce se má připomínka zdála přísliš troufala a pak sdělila, že mě omlouvá pouze mé mládí. S hrůzou jsem zjistila, že do dnešní doby se vůbec nic nezměnilo a že je to stejné, někde i horší. Učitelům jsem celou dobu sdělovala, že dle světových výzkumů se po českých dětech chce příliš encyklopedických znalostí a nerozvíjí se samostatné myšlení, o diskuzi ani nemluvím. Kdepak, s nikým to ani nehlo, jsou přece tak zvyklí a když to funguje, proč to měnit. Často jsem se setkávala s tím, že když jsem přišla na schůzku, paní učitelka to okomentovala slovy: "á, už tu máme i maminku, která nesouhlasí se školstvím, ale stejně s tím nemůže nic dělat.
Nevyhovuje to ještě někomu?" Nikdo se samozřejmě neozval, ale pak po schůzce mi někteří říkali, že si to myslí také, ale říct to nahlas? To ne. Pro mě je to lehké, já mám přece chytré dítě, ale co oni. Po zkušenostech 9 tříd, kterými dcera úspěšně prošla, se jim nedivím. Někteří učitelé jsou opravdu postychtiví. Na mě nemohli, tak si léčili komplexy na dceři. Neodsuzuji všechny učitele, někteří byli opravdu výborní, ale proč jich je tak málo. Můj mladší syn má nastoupit do 1. třídy. Dost se toho děsím, protože syn je tak jiný než má starší dcera.
 Romana 2 děti 
  • 

Nepřístupná učitelka 

(7.10.2004 12:06:01)
Moje dcera začala letos také chodit do první třídy. Protože je dost nesmělá, navíc narozená až v červnu, dali jsme jí odklad. Šla tedy až v sedmi letech. Protože začala chodit do školy v jiné čtvrti, než měla mateřskou školku, měli jsme strach, jak zvládne vzhledem její neprůbojné povaze nový kolektiv ve škole.
Proto jsme uvítali, když na jaře probíhal u nich na škole takový přípravný kurs na první třídu. Chodila tam jednou týdně vždy na hodinu po dobu tří měsíců. Našla si tam kamarádku, se kterou si potom od září sedla do jedné lavice. Ve škole se jí libilo a chodila tam ráda.
Jaké bylo moje překvapení, když už po týdnu chození do školy mi řekla, že je učitelka s kamarádkou rozsadila a každá s dívek teď sedí s klukem. Večer za mnou přišla maminka její kamarádky s tím, že její dcera už do školy chodit nechce, bojí se toho chlapce, brečí jí doma.
Druhý den jsme společně zašly za paní učitelkou, zdali by bylo možné, aby holky zase seděly spolu. Učitelka argumentovala tím, že kluci, když sedí spolu v jedné lavici, tak zlobí.
Namítla jsem, že děvčatům, které obě mají tak nesmělou povahu, by neprospělo, kdyby seděly s klukama.
Snažila jsem se vysvětlit své důvody, které ovšem učitelku zřejmě velice popudily. Chtěla jsem jí jen vysvětlit, že na dítě, které je svým založením nespolečenské, straní se kolektivu, by se měl brát trochu ohled. Zejména, pokud chodí do školy teprve druhý týden a teprve si zvyká na vše nové. Paní učitelka mě dokonce obvinila z toho, že prý diskriminuji chlapce. Což mi připadá již přehnané. Sama mám syna. Došlo to tak daleko,
že se se mnou odmítla vůbec bavit a nechala mě stát na chodbě.
Nakonec jsme spolu s onou maminkou dosáhly svého a děvčata sedí již zase spolu. Já však mám nyní strach, aby si ona učitelka na mou dceru kvůli mně nezasedla.



 Konstanta & 3 raraši 


Re: Nepřístupná učitelka - rozsazování 

(7.10.2004 13:20:20)
Rozsazování je jedna z věcí, které jsem v našem školství nepochopila. Jak se zdá, je to stejné, jako za dob mé školní docházky :(
Minimálně u nás ve třídě se kantoři od mé 1. třídy a až do 1. ročníku gymnázia řídili jednoduchým pravidlem. Máš-li dva zlobivé chlapce, kteří spolu sedí a ruší neustále hodinu, tak si vyber dvojici tichých, hodných dívenek a vytvoř dva nové páry hodná dívenka+zlobivý kluk.
Vzhledem k tomu, ze jsem vzdy byla jednou z postižených (poprvé právě v 1. třídě, naštěstí to bylo až někdy kolem vánoc, kdy už člověk měl víc kamarádů, naposledy v prváku na gymplu), mnohokrát jsem přemýšlela, pro koho je to vlastně větší trest - zda pro toho raubíře nebo pro tu holku, která vlastně za nic nemůže... Hádejte, co mi vyšlo :)
Každopádně, školní docházku jsem přežila ve zdraví, totéž přeji i Tvé dceři. Nevím, jak problém zlobivých kluků řešit, ale doufám, že kantoři brzy přijdou na něco lepšího.
 Romana 2 děti 
  • 

Re: Re: Nepřístupná učitelka - rozsazování 

(7.10.2004 16:07:55)
Je to přesně, jak říkáš : potrestaná je ta dívka. Ale že takováto věc může u plachého dítěte vyvolat až odpor ke škole paní učitelku zřejmě moc nezajímá. Co na tom, že dívka bude chodit do školy se strachem, hlavně že ona má ve své třídě klid.
Myslím, že zejména učitelé prvnáčků by mohli projevit alespoň trochu pochopení.
 si_mi 2 deti 
  • 

Re: Nepřístupná učitelka 

(12.10.2004 21:12:24)
ja s rozsadenim suhlasim, aj ked moj syn je velmi plachy, raz musi zacat spolupracovat s kolektivom... moj bratranec bol taky chranenec rodicov, neskor aj ucitelov, kedze bol nadpriemerne inteligentny, pred 30 rokmi... dospelo to tam, ze je odlud, s nikym neudrziava kontakty, aby mu nikto v autobuse nefucal na krk ked chodil na strednu skolu, cca 20 km na bicykli (do hlavneho mesta SR)
v kazdom pocasi, aspon dokedy sa nestal vodicom, co sa potom rodine predrazovalo... ale syncek mal po svojom... ako skoncil skolu, skoncil kontakty s kymkolvek...
v nasej skole maju tie jednotlive lavice ako vo filmoch v USA, ucitelka ak chce niekoho rozsadit, nemusi ho k nikomu posadit... to by bolo riesenie...
 vojtami 


k čemu slouží podpisy v deníčku :-) 

(5.10.2004 18:49:20)
asi mi to trochu uniklo, nebo někomu jinému. měla jsem zato, že podpis pod domácím úkolem je proto, aby dítě úkol dělalo doma a ne o přestávce od někoho opisovat před hodinou, na kterou byl úkol zadaný....
když jsem byla asi v 8-9...už nevím. brali jsme v matice něco, s čím mi ani máma ani táta nedovedli poradit. domluva byla, že mi máma podepíše prázdnou stránku a já si to doplním. a bylo to. ale nebylo to každý týden. možná tak 5x za rok. a co jsem měla asi dělat, když nám úkoly známkovali?

a ještě k těm podpisům v deníčku nebo žákovské. myslím si, že rodiče by měli mít přehled o tom, jak se jejich dítě učí a ne nedostatky zjistit při pohledu na vysvědčení... navíc prvňáček ani druhák nejsou natolik zvyklí si cokoliv pamatovat ( jako kdy je rodičák, kolik stojí škola v přírodě nebo že se bude chodit na plavání atd. )
pokud necháme na dětech, aby si zodpovídaly za to,jak ty říkáš marto, za práci - školu, pak by jsme se asi divili, jak by si s touto funkcí poradily :-(
děti jsou vynalézavé a věřím, že by přišli na to, co všechno se dá ošidit
 Gábi, 2 děti 


Re: Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(6.10.2004 8:04:32)
To podepisování je opravdu únavné, např. po nás chtěla učitelka vyplnit do notýsku nějaké údaje (tel. čísla apod.), rukou jsem to vypsala do nalepeného formuláříku a dcera mi to druhý den přinesla, že "jsem to zapomněla podepsat" - tady opravdu nevím ... A to pominu, že stejné údaje jsem vypisovala už dvakrát před tím.
Třídní schůzky zase máme jen dvakrát do roka - to mi tedy přijde hodně málo (ve školce jsme měli čtyři). O organizaci té první seznamovací - pro rodiče prvňáčků ani nemluvím :-( - choas.
Na druhou stranu je pravda, že šestileté dítě najednou tu obrovskou tíhu samostatnosti nezvládne. Snažíme se s mužem, aby dcera všechny úkoly vytáhla sama, řekla jaká písmenka máme vystříhat, sama si ořezat tužky apod. Ale když na to zapomene, tak tohle samozřejmě uděláme v noci za ní.
Pak se mi moc nelíbí situace, že škola je uzavřená pro rodiče. Všude je zamčeno a pokud člověk potřebuje něco vyřídit, tak popíše notýsek nebo si může sjednat telefonicky schůzku, ale to musí dotyčnou učitelku zastihnout u telefonu. K tomu škola údajně (kromě ředitelky) nemůže telefonovat na mobily, ale my v podstatě jinak nejsme k zastižení (doma máme jen modem a v kanceláři jsem jen občas), takže kdyby se cokoliv stalo ... :-(
 Jitka, dcera 10 let 
  • 

Re: Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(6.10.2004 14:06:23)
Souhlasím s Martou. Sama jsem se přesvědčila o tom, že dokud dcera věděla, že jí všechno připomenu, přichystám, zkontroluji .... pouze se v pohodičce vezla, aniž by se sama o něco starala. Učí se dobře,ale je to lajdák. Naopak já mám ráda vše v pořádku, takže jsem pořád běhala, kontrolovala a připomínala, až mě ten její laxní přístup pěkně naštval a řekla jsem si dost. Oznámila jsem ve škole paní učitelce, že najiždíme na program "vlastní odpovědnosti" a že jestli se jí bude zdát s dcerou, jejími úkoly, pomůckami, příchody do školy atd. něco v nepořádku, je to jenom tím,že se "maminka stahuje do pozadí". Paní učitelka byla velice vstřícná a projevila pochopení. Ze začátku to bylo sice o nervy, ale brzy se to stabilizovalo, i když se dcera tvářila, že všechno co se nepovedlo, je vlastně moje vina.
Dnes už je to v pohodě a já si říkám, že jsem tento "teror" měla zavést už dávno.
Jinak co se týče školy, nemůžu si stěžovat, paní učitelka nikdy nevyžadovala žádné podpisy, k úkolům už vůbec ne. Schůzky máme 4x ročně, paní učitelka je pro nás kdykoliv k dispozici ke konzultaci.
 Lenka 
  • 

Re: Re: Chodí do školy rodiče, nebo děti? - příspěvek do všeobecné diskuse 

(9.10.2004 10:12:55)
Taky souhla

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.