| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Otcovské fejetony: Domácí dějepis

 Celkem 11 názorů.
 Dasa,4 kluci 
  • 

21.8. 

(20.8.2003 0:28:39)
Diky za pripomenuti data,pri kterem stale jeste mrazi..domaci novodoby dejepis je u nas oblibenym tematem a asi mame stesti i na ten skolni.Neprehanim,kdyz jej oznacim za perlu,mezi predmety.
 Lída. 


Re: 21.8. 

(20.8.2003 0:35:04)
Ahoj :-))
ostatním se omlouvám :-)
 Anička, 2 dcery, 1 manžel 
  • 

Pokud je to stejné, tak se děsím. 

(20.8.2003 18:54:19)
Před několika lety jsem vyklízela krabice se svými starými školními sešity. V paměti mi zůstal šok z toho, jak vypadaly sešity Prvouky první a druhé třídy, které jsem si chtěla ze zvědavost prohlédnout. Listovala jsem sledem dětských ilustrací k VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce - pro případné mladší ročníky), ke Dni učitelů, k výročí narození V.I. Lenina, k výročí narození K. Gottwalda, k Mezinárodnímu dni žen a tak podobně. Nejlepší ilustrací byla ta na konci druhého ročníku k výročí osvobození, kde jsem velice zdařile vypodobnila tank, který hořel, jednoho mrtvého a jednoho krvácejícího tankistu i s kaluží krve. Naštěstí si vůbec nepamatuji, že jsem podobnou výukou kdy prošla.
Stejně tak netuším, co nám vykládala učitelka dějepisu ve druhém pololetí osmé třídy. Se spolužačkou jsme hrály hry jako lodě, piškvorky, tužky a novodobé dějiny (hlavně výčty sjezdů KSČ), nám šly jenom kolem uší. Zápisky jsme stíhaly bez problémů. Už jsme byly přijaty na gymnázia, víc nás nezajímalo. Na zkoušení jsme se to nějak našprtaly a známky měly jako předtím.
Na gymnáziu to už bylo jiné, člověk už byl starší a měl i zájem.
Ale pokud děti někde dějepis absolvují způsobem zapsat, našprtat, zapomenout, tak je to smutné.
Tak trochu se děsím setkání s budoucí dějepisářkou/řem svých dcer. Ale třeba budeme mít štěstí na kantorskou osobnost.
 Sissi 
  • 

Re: Pokud je to stejné, tak se děsím. 

(21.8.2003 17:38:21)
Já také doufám, že už je dnes výuka dějepisu lepší než za mých školních let, ale z jiného důvodu. Já jsem ve škole novodobý dějepis nikdy neměla! Jsem ročník, který se novodobých dějin dobral kolem revoluce a pořádně se nevědělo, co teda bude, tak jsme se radši babrali v pravěku a nejnovější období, které jsme ve škole probrali, byla první světová válka.
 Lída, 3 kluci a holka 
  • 

Re: Pokud je to stejné, tak se děsím. 

(25.8.2003 14:25:19)
Já jsem měla štěstí, že mě historie začala zajímat daleko dřív, než jsme měli ve škole dějepis. Totéž u nejstaršího a nejmladšího syna (ten velký je už téměř expert na Lucemburky, v páté třídě to měl jako referát místo výkladu učitelky - "To nám příště vyložíš ty, Vládíku, ty o nich víš určitě víc než já!"). Ten prostřední prohlašuje, že dějepis je otrava, ale dějiny že jsou zajímavé. Slečna zatím zaregistrovala tak Karla IV. (díky Noci na Karlštejně), a pak tu a tam něco o hradech a zámcích, kam se podíváme.
 Petra 
  • 

Ach jo 

(22.8.2003 10:16:03)
Je to tak. Já jsem přesně výplod výuky 80. let. Dějepis mě nikdy nezajímal a až teď, ve třiceti letech, přicházím na to, jak by bylo dobré rozumět širším souvislostem - co se děje nyní, má jistě obdobu už v minulosti, je třeba dívat se na současnost přes dějiny. Akorát, že mně už to nějak neleze do hlavy. Chybí základy.

A mimochodem, o prvouce vedeme s manželem dlouhá léta dlouhé diskuze. On na ni vzpomíná jako na zbytečný ideologický hnus, zatímco já jsem prošla vesnickou dvoutřídkou, kde nás náš skvělý pan učitel Vacátko provedl světem. Ve třídě jsme v akváriu chovali pulce a denně zakreslovali, jak se mění v žáby, obíhali jsme se a vytvářeli tak na svých tělech sluneční soustavu, zatímco na nás svítil stolní lampičkou, abychom pochopili, proč je někdy zatmění slunce, na školní zahradě jsme pěstovali salát a ředkvičky, které jsme pak mohli sníst, učili jsme se telefonovat ze školního telefonu (jeho ženě do práce), nahrával nás na magnetofon, abychom slyšeli, jak nemožně čteme a naučili se to líp, učil nás přecházet silnici a já nevím co ještě. Dodnes si často vzpomenu - no jo, tohle nás učil pan učitel Vacátko.

Kde je víc takových učitelů?
 Gábi, 2 děti 


Re: Dějepis 

(22.8.2003 11:19:37)
Ač jsem chodila na ZŠ a gymnázium také v 70. až 80. let, nemohu říct, že by mě dějepis nebavil a nic mi nedal, když samozřejmě vynechám některá "krizová" období našich novodobých dějin. Podle mne ale nestačí 10, 20 nebo 30 let jako odstup na hodnocení situace (viz 89 i 68).
Jediné, co bylo na dějepise nepříjemné, bylo množství dat, něco se ale dalo odvodit ze souvislostí; naštěstí v té době jsem měla dobrou pamět, teď je to už horší :-(
Dějepis považuji za velice užitečný předmět (podotýkám, že nejsem vůbec humanitní ale zcela technický typ), ale záleží na osobnosti pedagoga, zda děti zaujme. Pokud se budou pouze "učit" nazpaměť odstavce z učebnice, informace jim zůstanou v hlavě max. 6 měsíců až rok (odhad) a pak prázdno. Jsem velice zvědavá, jak to dnes ve školství vypadá (starší dítko půjde do školy až za rok) a doufám, že nebudu zklamaná ...
 Meta 
  • 

Re: Ach jo 

(22.8.2003 12:31:09)
Vyhynuli. Popřípadně místně přežívají jako vzácný druh. I když dnes už asi ne...
(Náš pan učitel nám taky hrával divadlo a na housle. Chudák. Malotřídku mu zrušili a donutili ho dojíždět do města. Musel učit i ruštinu. Když jsme v páté třídě dostali za třídní ruštinářku, padla do mdlob. Chacha. Ani za rok to nesrovnala.)
 Lenka Š., 1 dcera 
  • 

Moderní dějiny 

(22.8.2003 18:28:24)
Taky si myslím, že aspoň trochu znát historii posledních desetiletí, je mimořádně důležité. A na učitelích bych to tedy rozhodně nenechávala, vnímám to hodně jako svou rodičovskou povinnost to dítěti nějak zprostředkovat – zatím spíše neřízeně, dcera má teprve 6 let, tak jen tak po kapkách.
K těm učitelům a taky osnovám dodám jednu vlastní zkušenost. Před pár lety jsem rok cosi učila na jedná odborné střední škole – tam se dějepis učil jen do 2. ročníku, což je s vyjímkou gymnázií obvyklé a osnovy byly jen do konce 2. světové války. Pak nebylo nic, studentky tedy nejenže nevěděly asi nic moc o 21. 8. 68, ale taky nic o 50. letech, politických procesech, lágrech atd. Argument, že je to moc čerstvé a historicky neusazené, ten neberu – myslím, že je potřeba diskutovat a zprostředkovávat i odlišné názory. 2. sv. válka skončila před 58 lety – copak za 1. republiky se studenti učili dějiny jen do roku 1880 (v případě, že máme na mysli rok 1938). To se mi zdá hodně přitažené za vlasy – že by neprobírali, jak došlo ke vzniku Československa jen proto, že to je ještě moc čerstvé?
Jako čtivou a dobře napsanou knížku o našich moderních dějinách bych rozhodně doporučila Kapesního průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu od Pavla Tigrida. To se čte jedním dechem!
Lenka
 Lucka, Kryštof 18 měsíců 
  • 

Re: Moderní dějiny 

(24.8.2003 23:14:00)
Než začnu, tak předesílám, že je mi 22, a že studuju. Pokud si pamatuju na základku, tak jsem dostávala záchvaty ze zápisků typu.

Vladimir Iljic Lenin - Aurora - Dobyti Ledoveho palace - Velka rijnova revoluce.

Pani ucitelka nadiktovala, prevedla do souvisle vety a pokud jsme byli schopni zreprodukovat pri zkouseni, dostali jsme jednicky. Ze jsme v dalsi hodine netusili, kdo byl car Mikulas, to uz byla vec vedlejsi.

Na stredni skole jsem mela dejepis dva roky. Pani profesorka byla malicka, nervozni a nesebevedoma. Zapisky jsme si meli delat sami z dvacet let starych ucebnic.

Zlom prisel na vysoke. Nestuduju dejepis, ale v ramci oboru jsem mela dejiny Anglie a dejiny USA. Nezapomenutelne. Lektor americkych dejin se musel podivat do poznamek, kdy presne ze byla ta deklarace americke nezavislosti. A rekl pamatnou vetu: nezajima me datum, zajima me, proc se tomu tak stalo. V jeho zaverecnem testu byly otazky typu: "Co by se stalo, kdyby Spanele neprivezli do USA kone?" jako odpoved uznal temer cokoliv, co bylo zduvodnitelne, at uz jste napsali, ze by bylo pomaleji osidlovano vnitrozemi, nebo ze by nevznikl jazz... Ti co sli na druhy termin, dostali jedinou otazku: Co v dejinach USA povazujete za okamzik, kdy se Americane stali Americany? A opet uznal temer cokoliv, at jste psali o deklaraci nezavislosti nebo o Watergatu.

Byl to prvni ucitel dejepisu, ktery vetsinu z nas prinutil premyslet v souvislostech. Presna data a mnozstvi mrtvych, pocet tanku... to vse si najdete v kdejake encyklopedii, ale vedet PROC se to stalo tak jak se to stalo...

No schvalne, co je pricinou konfliktu mezi Etiopii a Eritreou?
 Katka 
  • 

ucebnice 

(9.9.2003 18:41:18)
Minuly skolni rok jsem svoje ditko pripravovala na zkousku z vlastivedy kterou sklada jednou rocne, jelikoz zijeme v zahranici. Velice me udivilo, ze dejiny od konce II. sv. valky po soucasnost jsou zde probrany na dvou strankach. Dovidam se z nich, ze u nas vubec nic nebylo, nic jsme nemohli a nemeli a po precteni se me ditko zeptalo - maminko, jak jste v tom mohli zit. Je mne trosku smutno z toho, ze bohuzel u nas neni jine hodnoceni, nez-li bile - cerne. Doufam, ze az si stejnou ucebnici prectu za par let, bude nejen k uceni, ale i ke cteni.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.