| Meta | •
 |
(23.7.2003 12:56:18)
Že první třída nebude s naším extrovertním lvíčetem Vojtou procházka růžovým sadem jsem tušila. Přesto jsem se utěšovala tím, že umí číst a počítá do dvaceti včetně sčítání a odčítání bez problémů, takže potíže by mohly nastat snad jen se psaním. Kreslil totiž nerad. Do školy se moc těšil, odjakživa tíhl ke kolektivu, školku měl rád. Paní učitelku jsme znali, protože učila tři roky našeho staršího, je mladá, děti má ráda a má dvě vlastní taktéž na prvním stupni, hodně energie věnuje zpestření vyučování, používá moderní přístupy. První třída nebyla přeplněná, přesto její složení se ukázalo být nešťastným. Na 18 kluků připadlo 8 holčiček. Čtyři děti s diagnózou hyperaktivní, jeden kluk co propadl - těžce problematické dítě bez zázemí, dvě děti nadmíru úzkostné. Od prvních dní nastali ve třídě potíže s chováním. Protože Vojta byl živější dítě, často se zapojil do "party" k honičkám apod. Notýsek se skvěl škrtlými obrázky. Pomaloučku se přidávaly problémy s učením. Protože paní učitelka musela neustále řešit kázeňské problémy (propadlík těžce ubližoval ostatním dětem, o zranění ve třídě nebyla nouze, paní učitelka musela navázat spolupráci s psychologem ohledně šikany), nezbýval čas na nějaké zapisování úkolů do notýsků. Předpokládalo se, že všechny děti umějí použít hůlkové písmo k jejich zapsání. Od října se začalo psát, a známkovalo se naprosto všechno. Od prvních písmenek se psali denně diktáty, od prvních příkladů pětiminutovky. Nechápu, proč se známkovali i první pokusy o nové písmenko, proč matematické písemky se skládali se z dvou stránek A4 a obsahovali třeba 8 typů úloh ve 30-ti příkladech. Testy z prvouky vypadaly podobně. Vojta se s takovými písemkami srovnával většinou tak, že první stranu udělal bezvadně a tu druhou už vyplňoval jen sem tam. Nebo špatně pochopil zadání a udělal si to po svém. Je mi jasné, že takovým způsobem neměl šanci získat jedničku ani z jedné „důležité“ písemky. Přestože jsme se každý den připravovali, zas a znovu mě překvapila druhý den známka z něčeho nového, neočekávaného. Třeba za první diktát vět (byli tři) dostal čtyřku, protože mu za každou větou chyběla tečka. Mohl mít jedničku podtrženou, nebyla tam jediná jiná chybička, dokonce si dal vyjímečně záležet na vzhledu. Proč jen mě nenapadlo, že už by mohli psát věty a vysvětlila jsem mu to VČAS? Ještě děsivější pro mě bylo, když došel k názoru, že není správné počítat jen tak z hlavy, paní učitelka to ukazovala jinak a každý příklad začal počítat na prstech. Prsty se mu kolikrát zamotaly a tak často dospěl k špatným výsledkům. To tam bylo to, co dřív uměl. (Může mě utěšit, že při pětiminutovkách, kdy není času hrát si s prsty, má jedničky?) Marně jsem přemýšlela, co hrozného mohlo moje dítě provést „berušce“, když se v notýsku skvělo VV-beruška 4. „No, zlámal jsem červenou pastelku, tak jsem ji vybarvil zeleně a nevěděl jsem, kolik má mít beruška teček…“ Zapomenutí úlohy se trestalo pětkou…Vojta si naštěstí přesně pamatoval, co mají mít na zítřek. Pokud ale dostali na naučení básničky dva týdny, bylo zle, protože do týdne na to zapomněl…Měli jsme tedy paletu známek komletní. Brzy měl Vojta „učení“ dost a jakmile na něj došlo, zarputile tiskl tužku a čekal, až se „to“ přežene.
Nejšťastnější období jsem zažila, když dostal na čtyři týdny zánět průdušek. Učení nám šlo lehce, se zadanými úkoly jsme byli hotovi raz dva, písanka se konečně zaskvěla jedničkami a začala jsem chápat výhody „domácí“ školy. Konzultovala jsem Vojtovo chování ve škole s psychologem, řekl, že Vojta má sice trochu problémy se soustředěním, ale že to není na nějaké diagnózy. S paní učitelkou jsme se snažily Vojtu více motivovat, ale nebylo třeba možné ho posadit do první lavice, tam už byly „mnohem problematičtější“ děti.
Když to shrnu, po první třídě mám doma dítě bez sebevědomí, s nechutí ke vzdělávání, ta tam je jeho živost a může se mi někdo divit, že další školní rok očekávám s hrůzou?
Staršímu synovi stejný přístup k výuce vyhovoval. Někomu tedy škola vyhovuje, někomu ne. Rád ji však nemá ani ten starší, který je samá jednička.
|
| Jana+kluk 8r.+Barunka 1,5 r. | 
|
(23.7.2003 13:52:10)
Máme za sebou též první třídu, ale naštěstí jsme takové problémy neměli. Vzhledem k tomu, že naše dítko od 5 let čte a od 4 let počítá do záporných čísel, ale odmítal vzít tužku do ruky, hledali jsme školu, kde by se mu mohli více věnovat. Zkusili jsme se zapsat do jedné malé státní školy, u které poptávka značně převyšuje nabídku - každý rok se zapisuje víc dětí, než mohou přijmout. Měli jsme to štěstí, že našeho lumpa vzali, i když bydlí v jiné spádové oblasti - asi zapůsobil u zápisu. Paní učitelka učila prvním rokem a musím říct, že pro děti dělá mnohem víc, než je obvyklé. První měsíce vlastně zkoumala, v čem je které dítě dobré a co naopak se musí učit. Děti znalé čtení si nosily do školy časopisy a knížky v hodinách čtení ostatním vykládali, co si přečetly. Náš malý mazal měl naopak problémy s psaním, neuměl ani pořádně držet tužku. Každé dítě pokračovalo v psaní tak rychle, jak dovedlo, kdo byl napřed - většinou holčičky - tak pak po dopsání písanky psal na papíry. Rovněž používání plnicího pera bylo individuální záležitost - paní učitelka postupně vzkazovala, od kdy mají děti psát perem. Den ve škole začínají tak, že si sednou na koberec, každý má svůj polštářek a povídají si o všem možném, aby se naučily pořádně vyjadřovat své myšlenky. Občas místo vyučování chodívají na procházky do okolí a zkoumají přírodu v reálu, nikoliv z obrázků. Rozvrh nemají pevný, pružně ho mění podle okolností, podle počasí, podle toho, kolik dětí je ve škole - v zimě dost dětí chybělo, protože si předávaly nemoce jako štafetu.
Přesto náš lumpík měl určité problémy, které jsme trošku očekávali - asi se nudil a v hodinách vykřikoval, povídal, nedával pozor a o přestávkách se honil. Občas domů přinesl v notýsku mráček, dokonce ho podezírám, že jich měl za celý rok nejvíc. Naštěstí převažovala v notýsku sluníčka - tedy pochvaly a kladné hodnocení pracovního úsilí.
Děti nebyly známkovány, vysvědčení mělo slovní hodnocení a je to moc hezké čtení, i když pro nás přivyké na známky poněkud nezvyklé. Paní učitelka dokáže každému vyzdvihnout jeho klady, čímž ho asi opravdu potěší. Musím na ní ocenit i to, že neměla žáčků po celém týdnu plné zuby a vzala je v průběhu roku třikrát na víkend na chalupu a dokonce pro ně první týden prázdnin uspořádala tábor, na který se sjely skoro všechny děti ze třídy.
To, co popisuješ, jsem nezažila v první třídě ani já, a to jsem začala chodit do školy v roce 1972! Když náš kluk nenapsal v písance tečku na konci věty, tak mu ji tam učitelka červeně doplnila a přesto mu dala sluníčko za snahu o krasopis. Diktát také zkoušely, když ho moc zmastil, tak nedostal žádný obrázek, když psal dobře, zase bylo sluníčko. Nevím vůbec, jestli se rozdávaly mráčky i za učení, ale asi ne, ty byly asi jen za zlobení. Podle mne by se děti v první třídě měly naučit číst, psát, počítat do 20 a sedět na zadku, aby udržely pozornost a ne je trestat čtyřkami a pětkami. Zejména v dnešní době, kdy jsou v první třídě značné věkové rozdíly, značná část dětí má odklad, takže nastupují starší než 7 let a jsou samozřejmě dost napřed.
|
| Meta | •
|
(23.7.2003 14:26:30)
No právě, já jsem taky nezažila v první třídě (1973) tak přísné známkování, první trojku jsem dostala snad až ve třetí, ale myslela jsem, že prostě taková kritéria jsou pro první třídu stanovena, protože už když absolovoval před třemi lety první třídu starší syn, byly nároky snad ještě větší - všechna písmena museli umět psát do pololetí a v druhém už počítali i s přechodem
přes desítku a na konci roku málokdo měl samé jedničky. Paní učitelka opravdu není špatná, popisované aktivity s dětmi také provozuje, ale přísně se známkuje opravdu všechno. I šplh. Nezažila jsem, že by jeden den měli třeba písmenko natrénovat a teprve druhý den by ho psali na známky. Asi je na to v osnovách málo času. Nedivím se, že pak učení tolik dětí (či rodičů) vzdá. No, co se dá dělat, my ještě budeme bojovat, koneckonců, když může číst Petišku a ovládá počítač od čtyř, nemůže být hloupý. Ale ty pochybnosti...s dvojkami na vysvědčení v první třídě...vyrosteme z toho? Pravdou také je, že ve "vycvičené" třídě současných (bývalých) čtvrťáků je nejvíce jedničkářů na škole a vyhrávají nejvíce vědomostních soutěží...Přesto bych známkování v první třídě zrušila a to s platností IHNED....
|
|
| Halka | •
|
(23.7.2003 18:34:11)
Jano,
muzu se zeptat, nechodi nahodou do skoly v Praze na Luzinach? Je tady podobna skola a Tvuj popis mi sedi na jednu pani ucitelku z ni.
|
| Jana | •
|
(23.7.2003 19:45:41)
Stalo se nám se školou něco podobného.Syn se na školu těšil,paní učitelka výborná,první třída skončila jedničkou. Ale ve druhé jim vyměnily paní učitelku za dvě,střídaly se.a dopadlo to tak,že kluk v tom má zmatek,nosil poznámky tipu,běhá po chodbách,neumí být zticha v hodině a pod. Ale že mu nejde to a to jsme se dověděli až s vysvědčením a stím,že mu doporučili třídu opakovat! A že jsem se učitelek každý den ptali jak to jde,prý dobře......nutno dodat,že ted se syn do školy netěší ani omylem.
|
| Misa3 | 
|
(24.7.2003 15:25:51)
Muhu uvest jen vlastni zkusenosti, pamatuji si ze z pricin, na ktere jsem nikdy v zivote neprisla, me rodice v deseti letech zmenili skolu, nezapadla jsem, spis naopak bylo ze mne typicke sikanovane dite. Ucitelum jsem vyhovet umela, ale mela jsem strasne problemy s kolektivem. Proc o tom pisu, mam dodnes za zle rodicum, ze mne v tom, pres vsechny pocatecni stiznosti a prosby, nechali. Skola pro mne byla peklo. Spravilo se to az na gymnaziu. Takze kokretni otazka, pokud skutecne vase dite ma tak zavazne problemy a zda se, ze za ne muze skola, nektera ucitelka nebo system vyuky, neni mozne ho dat do jine skoly nebo alespon tridy? Predstavte si to na vlastni kuzi, co je to za hruzu chodit nekam, kde vami nadrizeny pohrda, kde ma pro vas jen ponizujici ci ironicke poznamky a jeste z toho skladat ucty rodine. Mam za to, ze vetsina z nas by si rychle snazila najit jine zamestnani, tak proc deti v tomhle pekle nechavate? To skutecne neni jine vychodisko?
|
|
|
| Halka | •
|
(25.7.2003 9:57:15)
A nejmenuje se pani ucitelka Jana Davidova? Byla tam ted prvni rok, uci prvni tridu a jeji maminka mi rikala, ze poradala nejaky tabor pro deti u nich na chalupe... tak proto mi prislo povedome, co jsi psala.
Je to moje kamaradka (byldely jsme spolu v baraku a chodily do tridy na ZS a vencily psy :-)
|
|
|
|
| Eva,dvě bosorky | •
|
(29.8.2003 23:03:51)
Ahoj holky.První třída nás ted čeká.Malá se těšila až.....Začala jsem se s ní trochu učit.Píšeme čárečky,obloučky,písmenka.a nastal problém.proč nemuže psát tiskacím,když se jí tak píše líp,je to moc těžké,ona to nezvládne,..... a skončí s brekem.školu jsme jí vybrali kvalitní.Ptala sem se dlouho před zápisem maminek jaké mají zkušenosti,jak jsou děti spokojené,....Ve třídě dětí bude 14 a paní učitelka je mladá a prý velice hodná.Větší část výuky tráví děti na koberci,mají svoje polštářky a sedí nebo leží.Poradí mi někdo co mám dělat?Dík Eva
|
| sally | 
|
(31.8.2003 3:07:02)
Evo,
a proč malou nutíš do psacích písmenek? Psací písmo vyžaduje velmi vyvinutou jemnou motoriku, a k té děti opravdu dospějí až později, v těch šesti sedmi letech. Takže nutit jí dělat něco, na co "nemá" je zbytečné. Proč myslíš, že se v systémech, které začínají s psaním dříve (britové mají povinnou školní docházku od čtyř, američani od pěti) děti učí tiskací písmo? Proč české děti začínají až po šestém roce právě s těmi čárkami a kolečky a tečkami a vlnovkami? Nekaž malé radost z písmenek, a nech jí jít jejím vlastním tempem. Ve škole se po ní ty psací písmena (tím myslím celé svázané slovo) nebude chtít ještě hodně dlouho.
Jestli jí chceš pomoc, tak zkuste různé činnosti právě na jemnou motoriku. Kromě vlastního psaní a kreslení zkuste různé skládačky, vyšívání (třeba kulatou jehlou vyšít křížky do kanavy), navlíkání korálků - ale musí jí to bavit. Já mám z tebe trochu pocit, že na ní kladeš příliš velké nároky a zbytečně jí stresuješ. Malá by měla všechno brát jako hru - a ne u toho plakat a být nešťastná.
|
| Eva,2 bosorky | •
|
(1.9.2003 0:53:33)
Ahoj sally,malé je 7 let.2.září jde do prví třídy.Asi jsem svuji prosbu špatně napsala.Psaní ji zajímá.Sama si řekne,co ji mám předepsat,ale když zjistí,jak to vypadá,tak práskne tužkou a začne brečet.Přitom u hraní to nedělá(jak píšeš malování,skládání,korálky)A přehnané nároky to nejsou.Už skoro rok ve školce počítají jablka,hrušky,a trénujou psaní koleček,...A bohužel,nároky v už od první třídy jsou hodně vysoké v porovnání s míma školníma rokama.Např. ve 3 třídě se učí jeden světový jazyk,v 6 třídě další a asi v 8 třídě další.Já mám jenom strach,aby takhle neplakala ve škole a sama si to hned od začátku neznechutila.Dík Eva
|
| sally |
|
(1.9.2003 1:20:05)
Evo,
no, pořád nevím, proč musí umět psací písmenka před nástupem do první třídy. V té první třídě budou přeci ze začátku hodně cvičit tu motoriku a určitě víc, než to můžeš ty kdy zvládnout doma (kromě vlastního "psaní" budou mít přeci i různé výchovy - výtvarnou, pracovní, tělesnou - takže tomu denně věnují i několik hodin).
Jinak jestli to chceš fakt zkusit, tak co na to jít opačně - ukázat jí takovou ozdobnou kudrlinku (napiš několik písmenek "e" za sebou) - a pak řekni "jéééé koukej, vždyť to vypadá úplně jako písmenka "e" a ještě to navíc může být "l"... podobně jednoduché je třeba "i". Prostě začněte ne tím, že "teď budeme psát písmenka", ale úplně náhodně třeba při kreslení - ta ozdobná kudrlinka může být klidně kouř z komína nebo rámeček - "koukej jak jsi šikovná, vždyť tohle vypadá jako písmenko". Je možné, že se malá před tebou "stydí", nebo že se bojí, že nebude "úspěšná" a tak to vzdá rovnou.
|
| Eva,dvě bosorky | •
|
(2.9.2003 19:30:24)
Ahoj Milado a sally.Tak první den ve škole už je za náma.A zuzanka se začala těčit.Hurááááá.Aby jí to vydrželo.Sally:to,že chce psát,je její aktivita a SAMA si řekne,co jí mám předepsat.Pokud má o něco zájem,proč ji v tom bránit?To jsem nikdy nedělala a dělat nebudu.A přehnané ambice?Díky jejímu zájmu a naší snaze ho rozvinout,jezdí už dva roky SAMA na koni,a chce u koní pracovat.Bude to její věc,jak si vybere,ale zrovna z tohoto povolání zrovna nejsem nadšená.Milado:u malého se ta motorika určitě spraví.Je pravda co píšeš o procvičování.Já mám třeba zkušenost z jedné školky,ze které si po ukončení druhé řídy dcery přinesly domu 5(slovy:pět)výkresu.Což si myslím,že je sakra málo.Hlavně že si paní učitelka pořád něco psala,četla a chodila kouřit do ředitelny.Každé dítě se vyvíjí jinak a třeba malý tomu přijde na chut.Moje mladší dcera například začala chodit v deseti měsících a mluvit až ve dvou letech.Eva
|
|
|
|
| Dagmar Jordánová,syn | •
|
(15.12.2006 6:06:54)
Dobrý den.Jsem matka dvou nadherných kluků.Jeden je miminko a druhý začal letos chodit do první třídy.Do školy se těšil,mně přijde,že je i šikovný.Ale...Včera jsme šli ze školy domů a on se rozplakal,že ho ve škole nikdo nemá rád,aže se mu děti smějou,že je tlustý apod.On je hrozně dobrosrdečný,tak o to to máme těžší.Je rozumný,ale vysvětlete šesti-letému klučinovi,že děti umějí být takhle zlé.Měl tam i svého nejlepšího kamaráda,ale ten už s ním taky nekamarádí(protože je můj syn tlustý).Je to hrozné,když vaše děti jsou v podstatě tímhle způsobem šikanované a nevíte,jak jim pomoct.Prosím poraďte.
|
| Petru | •
|
(15.12.2006 7:32:09)
tady je fakt těžké radit. Já jsem před týdnem viděla z třídní schůzky odcházet moc příjemnou paní, maminku inteligentního kluka(4.třída). Odcházela jak zmlácený pes. Bylo mi ji moc líto. Paní učitelka je hodná, ale má tolik děti, že už nestačí rozlišovat děti opravdu zlobivé a děti chytré, které se jen nudí. Já se na ni nezlobím, ale ty děti potřebují odpočinuté učitelky, které uvidí, když je ve škole něco trápí, a pak jim můžou pomoci.
Když to nevidí učitelky, tak jim musíme pomoci mi, nejlepší je paní učitelku na problém klidně a zdvořile upozornit (mě se to už párkrát vyplatilo) a ono si pak vašeho dítěte může nenápadně všímat a nějak mu pomoci. Když jsem se kdysi u dcery v prnvní nebo druhé třídě pokusila při šikaně zasáhnout sama, tak se to nakonec obrátilo proti mě. Já jsem si dovolila zeptat té vychované holčičky(co šikanovala silnější devče- nadváha byla spíš menší), jestli je to pravda. Její maminka pak brečela, že to vypadá, že má nevychované dítě. Tak to nebylo, ale maminka byla dost nešťastná. A holčička? Ta se zamyslela a je z ní správná holka, která se kamarádí už i z dalšími dětmi.
|
|
| petru | 
|
(15.12.2006 10:00:54)
tady je fakt těžké radit. Já jsem před týdnem viděla z třídní schůzky odcházet moc příjemnou paní, maminku inteligentního kluka(4.třída). Odcházela jak zmlácený pes. Bylo mi ji moc líto. Paní učitelka je hodná, ale má tolik děti, že už nestačí rozlišovat děti opravdu zlobivé a děti chytré, které se jen nudí. Já se na ni nezlobím, ale ty děti potřebují odpočinuté učitelky, které uvidí, když je ve škole něco trápí, a pak jim můžou pomoci. Paní učitelky jsou často přetažené a způsobují to také velké nároky na ně v současnosti kladené, ostatně jako na každého z nás. Už aby Vánoce, na které se moc těšíme, ale dávají nám zabrat, už aby byly za námi. Ale bude to škoda. Lidi zas budou spěchat, ale už to nebude proto, aby kupovali dárky milým lidem.
Když to nevidí učitelky, tak jim musíme pomoci mi, rodiče, nejlepší je paní učitelku na problém klidně a zdvořile upozornit (mě se to už párkrát vyplatilo) a ona si pak vašeho dítěte může nenápadně všímat a nějak mu pomoci. Když jsem se kdysi u dcery v první nebo druhé třídě pokusila při šikaně zasáhnout sama(velká chyba), tak se to nakonec obrátilo proti mně. Já jsem si dovolila zeptat jedné celkem milé holčičky(co šikanovala slovně silnější i větší děvče - nadváha byla spíš menší), jestli je to pravda? Její maminka pak brečela, že to vypadá, že má nevychované dítě. Tak jsem to vůbec nemyslela, ale maminka byla dost nešťastná, bohužel jsem se na to zeptala před maminkou (to abych nekonala za jejími zády) a nakonec jsem se dotkla víc jí a ne dcerky. A holčička? Ta se asi zamyslela a je z ní správná (teda to byla vždy) holka, která se kamarádí víc už i s dalšími malinko odlišnými dětmi než je ona a její nejlepší kamarádky(dnes je ve 4.třídě).
|
| Dagmar ,syn | •
|
(29.12.2006 21:23:34)
Já vám děkuju ,alespon za takovou psychickou podporu.Je mi z toho smutno.Teď jsou ve škole prázdniny,tak je mi o něco lépe.Ale ........snad bude líp.No Přeji krásné svátky.
|
|
|
|
|
|
| Helinečka |
|
(27.7.2007 14:22:46)
Po čtyřech letech je na odpověď pozdě, tak jen pro budoucí čtenáře s podobnými problémy: Jako trénink před školou by mohlo pomoci pro začátek obtahování. Obtahovat, obtahovat a obtahovat. Jen sem tam trošku něco napsat.
|
|
|
|
.Příští týden jsem objednaná do pedagog. psych. poradny a pokusím se to vyřešit jiným způsobem. S pozdravem Pavlína
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)