| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Mateřské instinkty

 Celkem 14 názorů.
 kaMyš 


Balzám? 

(22.5.2003 20:46:54)
Nooo - to vypadá jako balzám na duši. Konečně že by někdo říkal něco jiného, než co všechno ještě musíme my maminky dělat / umět / zvládnout / naučit se, abychom se mohly pyšnit titulem "dobrá matka"...
 Lucie, Kryštof rok a 3 měsíce 
  • 

Konečně... 

(22.5.2003 23:02:04)
Nedávno jsme si sedly s holkama, co máme zhruba stejně staré děti na kafčo a probíraly první okamžiky po narození našich maličkých...

Bylo nás 7 od 22 do 25 let. Jen jedna z nás řekla, že věděla od začátku jak a za co vzít. My ostatní jsme byly zmatené a nervózní.

Já jsem téměř do porodu chodila do školy, skládala jsem zkoušky... Prostě jsem neměla nějak čas si narůstající bříško užít. Kdybych nechodila pravidelně na ultrazvuky, ani bych nevěděla, že jsem těhotná. Když se pak Kryštof narodil, necítila jsem v první chvíli vůbec nic. Myslela jsem si, že jsem proto špatná, jenomže jaké bylo moje překvapení, když další mamina řekla, že jí TO taky došlo o pár hodin později...

Takže asi vážně nebudu taková nelidská příšera, jak tvrdí moje švagrové, které byly ihned po narození svých dětí VZOROVÉ matky a ve svých citech k čerstvě narozeným drobečkům měly jasno...

Nevím, proč bychom se my - "špatné matky", které se hned od první chvilky nebyly jisté - měly stydět.
 Lucie, Adamek 4 3/4 m 
  • 

Muj instinkt take selhal a boli me to. 

(23.5.2003 6:34:34)
Take jsem nemela jasno. Do dneska si vycitam, jak jsem nechala ctrnactidenni miminko plakat a nevedela ani jak ho pochovat. Vycitam si jestli jsem se na nem nepodepsala. Chtel maminku a ja blahova, pod tihou vsech tech poucek starsim mamin myslela, ze si vynucuje pozornost a bala se, ze ho rozmazlim a stanu se jeho otrok. Boli me to boli, kdyz si na to vzpomenu a nikdo mi nikdy nerekl, chovej kdyz place, chce te citit. Byla jsem pitoma. I ted bulim, kdyz to pisu. Muj instinkt tenkrat naprosto selhal, jestli jsem ovsem vubec nejaky tenkrat mela. Prijde mi, ze se to snad vyviji az casem, jak malej roste. Ted uz vetsinou vim, co znamena, kdyz si zaknoura nebo zabuli a ted uz take vim, jak to vypada, kdyz si pozornost opravdu vynucuje :-) Pa L.
 Šárka, velký syn 
  • 

Pro Lucii s Adamkem - Re: Muj instinkt take selhal a boli me to. 

(23.5.2003 10:20:47)
Lucie,
netrap se tím, že jsi svému Adámkovi nerozuměla hned po narození. Píšeš, že mu ještě není 5 měsíců a ty už jsi si jistější, poznáš, co které zakňournutí či zaplakání znamená a snažíš se mu vyhovět. Takže jsi bezva máma a určitě si nemusíš dělat výčitky, že jsi týden dva ve své bezradnosti z nového tvorečka dala trochu více na rady "zkušenějších". Buď hrdá na to, že tyto rady (nechovat, aby se dítě nerozmazlilo) jsi brzy rozpoznala jako nedobré pro pohodu miminka a že jsi samostatně dospěla k porozumění mezi tebou a Adámkem. Moc přeju, aby ti prospíval a byli jste stále spokojeni.
 Lucie, Adamek 4 3/4m 
  • 

Re: Pro Sarku - Re: Muj instinkt take selhal a boli me to. 

(23.5.2003 10:58:05)
Sarko, dekuju za podporu. Premyslim tak, ze je spousta veci, ve kterych kdyz clovek udela chybu, tak se to da napravit, ale co se tyka zdravi a vychovy, mame na vsechno jen jeden pokus. To je vec, ktera me docela znervoznuje. Zkratka bylo by mi moc lito se jednou divat na moje deti a rikat si, jako to mohlo byt jinak, kdybych udelala urcite veci jinak nebo kdybych se chovala jinak. Je mi sice 29, ale sama neustale bojuji a resim si, co ve me zanechala vychova a postoje rodicu mych. Pises, ze mas velkeho syna, jak se na tyhle veci divas s odstupem ty. Pa L.
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Pro Sarku - Re: Muj instinkt take selhal a boli me to. 

(23.5.2003 12:29:39)
Lucie,
já si také ze začátku nevěděla rady a v době narození malého mi táhlo na 30 let, myslím, že takových nás bude víc. Špatná matka by se tím nezabývala.
Měla jsem štěstí, že v porodnici, kde se dítě narodilo se propagovalo heslo, že "rozumná matka nenechá své dítě zbytečně plakat" a když jsem pak na náštěvě u maminky dítěte vychovávaného opačně viděla rozdílnost v chování dětí(mé spokojené, vrnící, její plačtivé a rozmrzelé), tak mě to utvrdilo v tom, že jsem si dobře vybrala.Co mě velmi mrzí, že jsem v té době netušila o možnosti nošení dětí ve vaku nebo v šátku, myslím, že bych to velmi uvítala a na Lukáška by to mělo kladný dopad i v pozdější době, kdy už nebyl zdravý.
Přeji Ti hodně štěstí a zdraví.
 Lucie, Adamke 4 3/4m 
  • 

Re: Pro Danielu - Re: Muj instinkt take selhal a boli me to. 

(23.5.2003 15:32:34)
Danielo dekuji za povzbuzeni.Je mi lito co se Ti prihodilo a stidim se za to, ze se kolikrat zabyvat takovymi malichernosti v porovnani s tvymi problemy. Moc ti drzim palce pri adobci. S pozdravem Lucie
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Pro Danielu - Re: Muj instinkt take selhal a boli me to. 

(23.5.2003 18:37:52)
Ahoj Lucie,
díky za podporu, ráda bych Ti napsala, že se nemáš za co stydět, já se také kolikrát zabývám malichernostmi. Teď například jsem se rozhodla, že přestanu žehlit, protože zjišťuji, že jsem asi jediná z mých známých, která tráví hodiny u prkna. Jak říká moje sestřenice "pěkně rovnám a uhlazuji".
Jenže já si nemohu pomoc ,začnu rovnat a pořád vidím zmuchlané, tak vytáhnu prkno a ... Taková blbost, že?
Měj se hezky Daniela
 Lucie, Adamek 4 3/4m  
  • 

Re: Re: Re: Pro Danielu - Re: Muj instinkt take selhal a boli me to. 

(24.5.2003 9:45:34)
Ahoj Danielo, zehlim take a pocity mam naprosto stejne jako ty. Take uz mi bylo receno, ze se pleny zehli jen do sesti tydnu, ale vzdyt jsou pak hrube? Take znam spustu zen, kterym pripada teple jidlo na obed divne. Ja mam ale pocit,ze to tak zkratka ma byt i kdyz se mi nekdy dostane posmechu. Asi jsem nejaka stara skola :-) Je spoustu lidi, co veci neresi a maji to snazsi. Ja resim naopak kazdy, s prominutim, prd. Dost s tim ve sve povaze bojuji. Neco mi zmenit jde, neco ztezka, s necim zapasim. Jedno ale vim, vzdycky se budu zuby nechty snazit, aby ze me muj Adamek nemel pocit, ze ta maminka jen porad uklizela a nemela cas si me vyslechnout, zablbnout se mnou nebo pohrat si. Doufam, ze mi to pujde. Moje maminka mela cas jen na me diktaty, cteni (jsem dislektik - takze to bylo kazdodenni trapeni) a zkontrolovani veci do skoly. Hovory se tocili jen o skole a povinostech. To jsem citila doma a je to fakt osklivy, tak bych to nechtela predavat dal. Take jsem moc chtela chlapecka, protoze mi tak nejak prijde, ze maminky inklinuji spis k tomu brat za samozrejme, ze holcicka je pomocnice. U kluku je to jine. Ale i kdybych mela jednou jeste holcicku, tak se budu sakra hlidat. Pa L.
 Martina, syn 19 měsíců 
  • 

Re: Muj instinkt take selhal a boli me to. 

(27.5.2003 21:03:01)
Ahoj,
nic si z toho nedělej, asi to tak má být. Asi se každá žena matkou teprve stává tím, že si určité chyby prodělá.Já jsem své dítě málem zabila, neboť při absenci babiček, spřízněné osoby nebo kamarádky jsem se spolehla na socialistickou příručku, podle které se vychovávaly socialistické otužilé nebrečící děti. Takže já, v listopadu, jsem podle příručky na několikadenní dítě oblečené pouze v tenké košilce otevírala okno, abych dosáhla požadovaných 18 stupňů v pokoji. Divím se, že to můj chlapeček vůbec přežil. Knihu jsem brzy zahodila, protože i přes veškerou snahu můj chlapeček brečel čím dál víc (díky Bohu!!!) a já pochopila, že tudy cesta nevede. Teď se spoléhám výhradně na instinkt a kašlu na všechny příručky. Razím heslo, že do školy většina dětí jde bez dudlíku, bez plín, umí mluvit a umí jíst příborem. Jestliže to mé dítě v necelých dvou letech neumí, máme prostě ještě čtyři roky čas. Nemíním se už dál stresovat tím, že podle příručky má dvouleté dítě říct zhruba 50 slov a můj chlapeček jich umí sotva pět. Je to fuk - je zdravý, bystrý, milý a je náš!!!!
Drž se a hlavně si už odpusť!
Martina
 Eva,dcera 18 let 
  • 

Re: Re: Muj instinkt take selhal a boli me to. 

(28.5.2003 11:48:45)
Martino, naprosto schvaluji tvé názory, rodila jsem v roce 85, po porodu naprostý zmatek v citech - miluji své dítě nebo ne - dnes vím, že nic lepšího mě nemohlo potkat. Zažívala jsem stejné obavy - plíny, mluvení, dovednosti. Vše jsme zvládly později než se píše v příručkách a nic se nestalo. Dcera je bezvadná, chytrá a chystá se na studium medicíny. Myslím, že nejdůležitější je děti milovat z celého srdce, věřit jim (o pubertě dcery ani nevím) a hlavně mít na ně čas. Mám švagrovou, která stále jen uklízí a její 9-tiletý syn se ke mně chodí tulit a říká mi "maminka". Držte se. Eva
 Lusík 


Re: Re: Re: Muj instinkt take selhal a boli me to. 

(28.5.2003 12:56:15)
(= Lucie + Adamek )
Evo, Martino moc dekuju za krasne prispevky. Mate prevdu. Chce to hodne a hodne lasky. K tomu dochazim porad vic a vic. A jednat podle intuice a ne podle toho co kdo kde a kdy rekl. Ja vidim na nasem Certikovi, ze cim vic si s nim povidam a cim vic ho s manzelem zlobime a postuchujeme, tak tim vic je v pohode. Temer neplace. Vsechno zkouma a je cim dal tim bezvadnejsi. Vydrzi si sam hrat treba dve hodiny a ani nezaknoura. To je asi tou jistotou, ze nas ma a ze ho mame radi. Take si ho cim dal vic zamilovavam, az mam nekdy pocit ze bych ho umuchlovala. Je tak nadhernej. Jeste jednou dekuju. T.
 Skooky,desetiměsíční dvojčata 
  • 

Balzám 

(23.5.2003 21:27:11)
Ahoj,
ráda bych se taky podělila o své zkušenosti po porodu.Když mi pan doktor řekl, že budu mít dvojčata, a řekl mi to někdy v 9-tém týdnu, tak se o mě pokoušel šok, nějak jsem se stím nemohla vyrovnat.Celé těhotentsví bylo v pořádku, snažila jsem se přinutit se mluvit k miminkům jako ke dvěma, a pomalu se připravovat, že jich bude víc.Přiznávám, šlo to těžce. Předesílám, těhotenství to bylo moc chtěné,plánované a moc jsme se na mimi s manželem těšili. Děti se narodily ve 34-tém týdnu neplánovaným císařským řezem.První dny jsem si připdala jako ve snu, jako, že se probudím, nebo, že mám děti jen půjčené a třeba za čtrnáct dní je vrátím a můj život poplyne zase klidně jako předtím. Pořád jsem čekala, kdy už nastane ta chvíle a já pocítím tu, všude popisovanou, vlnu mateřské lásky a ona pořád nepřicházela.Když mě s nimi dali v porodnici na pokoj, tak jsem Alexe pořád chovala.Evinka byla v inkubátoru.A nějak mi nedocházelo, že mám děti dvě. A ta vlna pořád nikde.Po propuštění domu byl u nás v bytě zmatek, nikdo nespal, křičela dvě mimča a já MATKA!!! jsem nevěděla co snimi a které chovat dřív.Seděla jsem ve vaně, brečela a říkala, proč já, co jsem komu udělala, že mám dvojčata.Postupem času se vše uklidňovalo, žádná, všude a všemi popisovaná vlna lásky sice nepřišla, ale svoje děti miluju, teď jsem ráda, že je mám a na ty začátky vzpomínám teď už trochu s úsměvem, ale i trochu s výčitkami jestli nejsem nějaká divná.
 Kriss,Kiki 4/02 


Re: Balzám 

(24.5.2003 20:22:00)
Tak ten pocit, že mám dítě jen půjčené moc dobře znám. Mám jednu holčičku a mimochodem byla první měsíce snad to nejhodnější miminko na světě, ale mě pořád připadalo, že je to jen dočasně, že nám jí někdo jenom půjčil, my se hezky staráme a za pár dní (týdnů?) ji zase vrátíme. Ale časem jsem si ji zamilovala jako blázen. Teď už je jí víc jak 13 měsíců, řádí jak tisíc čertů, ale nedala bych ji nikomu ani za nic.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.