| Lída. | 
 |
(12.5.2003 23:17:21)
jen nevím, jak si k tomu ty své kluky vychovám :-)) U nás se tenhle svátek neslaví. Prý je to jak mdž nebo importovaný Valentýn. ach jo.
|
| Sylvie | 
|
(12.5.2003 23:36:38)
He, he, to já v rádiu slyšela větu, že v Americe prý v tento den muži přebírají domácí povinosti ženy, aby ta nemusela nic dělat :o) Že by tví chlapi měli strach, aby se i tento zvyk k nám nepřesunul? :o)))
S.
|
|
| Kahlan+4 | 
|
(13.5.2003 9:19:22)
Lído
Den matek vubec neni importovany, slavil se u nas uz za 1. republiky, to az komunisti jej zrusili a misto neho dali MDŽ. Tak at se tvi chlapi do priste polepsi:-) Manzel to take neresil, ale v nedeli k nam prisli kamaradi a dostala jsem 3 krasne zlute ruze:-)
|
|
| Vera S. Clarisska, 7 , USA | •
|
(17.5.2003 21:30:54)
Pokud byste chteli jit do absurdna carodejnice mame od Keltu, krestanstvi od Zidu nebo u nas spis od Nemcu ci Jihoslovanu, jak kdo chce...atd. A hledat koreny svatku je cela veda.
Ale s tim svatkem matek je to na prvni pohled tak, ze k nam prisel prave v dobe prvni republiky z Ameriky (na rozdil od Valentyna, o kterem si muzete na Rodine precist), ale tam prisel z Evropy, kde se slavil v souvislosti s Mariinskymi svatky vzdycky v kvetnu. Slavi ho v te dobe i pravoslavne cirkve...Ale za jeho zakladatelky v moderni podobe se povazuji dve Americanky Julia Warld HOVE, ktera se jej snazila zavest v roce 1872 a Anna JARVIS z Graftonu, ktera jej prosadila jako celostatne uznavany svatek metodistickymi cirkvemi v roce 1908. V roce 1914 jej president Woodrow WILSON navrhl v kongresu jako statne uznavany svatek. Pristi rok uz se slavil. Kdy presne se zacal slavit u nas, jiste muzete nekde najit, ale i u nas jen navazal na uz strarou tradici mariinskych svatku jen s novou "moderni" naplni. Komuniste ho zakazali hned z dvou velmi zavaznych duvodu: Na prvnim miste proto, ze byl americky, ale i jeho krestanska tradice, ktera se nedala narazit na zadny lidovy motiv jim vadila. Mezinarodni den zen jej nikdy nemohl plne nadradit, protoze v nem jde o uplne neco jineho. Jde o boj zen za rovnopravnost a vsude v zapadnim svete jej "slavi" nebo spis pozdvihuji svuj hlas zastanci prav pro zeny. Ne zastankyne, ale zastanci! Promlouvaji v parlamentech (mnohdy i presidenti), v kongresech a take pochoduji v ulicich velkomest. Jeste dnes. A nejsou to komuniste, i kdyz se mohou pripojit...
A co muze byt hezciho nez takovy pravy darek od nasi ratolesti, abychom se vratili k nasim beranum...
Jak uz jsem rekla jinde, kazdy svatek, ktery slavime , je takovy, jak si ho udelame. A vyjadrujeme v tech oslavach nas pristup k zivotu. Na darcich na obrazku je videt, jak krasny a dulezity svatek maminek je pro Jirkovy deti. Neverte na "dekovani" v kazdodennim zivote. I pro dekovani ci dikuvzdani je treba vytvorit prostor. A kdyz ho nejaky svatek vytvari, tak proc neslavova? Vera S.
|
|
|
V její náručí
Slavné melodie z československých filmůOlomouc 
Lipno bez bariérČeský Krumlov 
Šípková RůženkaČeské Budějovice 
Houslový recitál Ivana ŽenatéhoOlomouc 
Labutí jezeroZlín 
Slavné melodie z československých filmů
Lipno bez bariér
Šípková Růženka
Houslový recitál Ivana Ženatého
Labutí jezero
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)