| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Právo ženy na jméno

 Celkem 220 názorů.
 Jarka, 1 dítě 
  • 

Právo ženy na jméno 

(2.12.2002 8:01:41)
Naprosto souhlasím, také mám svoje "svobodné" jméno.
 Mirka, dcéra 2,5 roka 
  • 

Jedna otázka... 

(2.12.2002 8:38:41)
Nebudem písať či s tým ponechaním si mena resp. priezviska súhlasím alebo nie je to osobná vec každého človeka ale zaujímalo by ma prečo majú Tvoje deti priezvisko len podľa manžela. Keď som nad tým rozmýšľala tak by sa mohli volať Kubiček-Antonín alebo naopak Antonín-Kubíček. Tak by to bolo asi najspravodlivejšie. Ináč poznám prípady keď po svatbe muž prijal priezvisko manželky a to nemusím chodiť ani do umeleckých kruhov (kolega z manželovej práce). Keď som sa vydávala tak v tlačive ktoré sme vypĺňali bola kolonka: "manželia sa dohodli na používaní spoločného priezviska..." a tam sme mohli dopísať buď moja, manželovo alebo každý svoje ale je pravda že som nad ponechaním si priezviska za slobodna nikdy neuvažovala.
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Nic proti 

(2.12.2002 9:08:00)
Klarko,
nemam absolutne nic proti tomu, aby si zeny nechavaly sva prijmeni, jen to "feministicke" vysvetleni mi nijak nesedi. Opravdu si myslis, ze kdyz ma manzelka prijmeni manzela, je to automaticky jeho "majetek"? Copak prijmeni ma takovou vahu. Nejde spis o to, jak k spolecnemu souziti manzele pristupuji? Jsi si jista, ze tim, ze sis nechala sve prijmeni, jsi opravdu "nezavisla", jak prohlasujes?

Nevim, ale tim, ze zalozim rodinu, o kus sve nezavislosti prichazim. Ale to rozhodne neznamena, ze prichazim take o vlastni dustojnost. Takovou interpretaci povazuji za projev nejakeho komplexu. Ne to, ze si ponecham sve prijmeni, ale to, ze to musit tak hrde "vykritet" do sveta. Vzdyt prijmeni je jen "forma", proti kterym Ty tak brojis, a pritom toto je stezejnim bodem Tveho prizpevku.

Ja osobne nepovazuji manzelstvi za "vycpelou" instituci. Dokonce ani manzelku, ktera si vzala me prijmeni, nepovazuji za svuj majetek. Vzajemne jsme si slibili lasku, uctu a vernost a na to, jak tyto "vecne sliby" budeme naplnovat, nema spolecne prijmeni absolutne zadny vliv.

Tvuj nazor Ti neberu, jen Tve ego mi vhani do tvare rozpacity usmev...
 Vilma 
  • 

Re: Nic proti 

(2.12.2002 9:25:24)
Uplne s Tebou Honzo souhlasim.... Pusobi to dojmem odlisit se od ostatnich a nevyzralosti... Je to jen takove slovickareni... Podstata je preci nekde jinde.
PS. proc ti Klaro vadil tak pionyr? My jsme tam meli radu bezvadnych aktivit a skvelou pani, ktera to vedla. A co skauti ti nevadi????
 Bára 
  • 

Vilmo 

(9.1.2003 12:25:40)
myslím, že Klára do pionýra chodit chtěla.

Honzo, myslím, že by sis nikdy nevzal příjmení své
ženy jako každý chlap, který nemá třeba ˝směšné˝
jméno a rád by se ho zbavil.

Tento zvyk byl zaveden v době, kdy žena byla majetkem muže, a jelikož tato doba už je pryč, měl by se upravit i tento zvyk jako se upravují jiné.
Netvrdím, že by si měli najednou muži brát manželčino
příjmení, ale ženy by měly mít své dívčí i to vyvdané.
 Ája, 20.týden 
  • 

Re: Nic proti 

(2.12.2002 9:48:11)
Honzo,

je pravda, že přístup manželů ke vzájemnému soužití je mnohem důležitější, než jméno. V tom případě ale nechápu, proč na něm právě tak „bazíruješ“. V některých zahraničních státech (třeba ve Španělsku) je zase norma, že si každý partner po sňatku nechá svoje jméno, a nikdo na tom nic špatného nevidí.

Já sama jsem si po svatbě vzala manželovo příjmení a nechala jsem si i svoje „zasvobodna“. Chtěla jsem nějak vyjádřit úctu, kterou chovám ke své původní rodině, a zároveň to, že patříme s manželem k sobě. Velkou roli hrálo i to, že mám za sebou určitou práci, kterou jsem publikovala pod svým dívčím jménem, jsem na ni dost hrdá a chtěla jsem zachovat kontinuitu.

V současné době (alespoň tomu tak bylo, když jsem se vdávala já), u nás máme při sňatku několik možností. Buďto si manželka vezme mužovo jméno, nebo muž manželčino, nebo si jeden nebo druhý vezme jméno partnera a ponechá si i vlastní, a to tak, že partnerovo je na prvním místě a jeho původní na druhém. Takže teoreticky, Klára a její manžel mohli být buď oba Antonínovi, nebo oba Kubíčkovi, nebo Klára Antonínová Kubíčková, nebo její muž Kubíček Antonín.

Mirko, myslím, že u dětí jsme se tehdy při svatbě museli dohodnout na jednom z našich příjmení, ale mám dojem, že nešlo dát to zdvojené.

A ještě mě, Honzo, napadá– jestli se domníváš, že na jméně nezáleží, a že trvat na něm je výrazem nějakého komplexu, byl bys ochoten přijmout příjmení své ženy, kdyby to z nějakého důvodu bylo pro ni důležité?
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: Re: Nic proti 

(4.12.2002 9:14:30)
Ajo, zda se, ze jsi muj prizpevek vubec necetla. Ja proti ponechani si prijmeni vubec nic nemam. Jen ta slova o ztrate dustojnosti a naopak o nezavislosti mi prijdou velmi zavadejici.
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Re: Re: Nic proti 

(4.12.2002 9:56:29)
Honzo,

ale četla, ale nemůžu vyloučit, že jsem ho pochopila jinak, než jsi myslel:o))

Mimochodem - byl bys ochoten vzít si příjmení své ženy?
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: Re: Re: Re: Nic proti 

(4.12.2002 10:50:35)
Ajo,
to je velmi hypoteticka otazka, odpoved na niz by byla jeste hypotetictejsi. Jsem jiz nekolik let zenaty, mame s manzelkou dve holky a na tohle tema jsme nikdy nediskutovali. Kdo vi. Jsem mozna mirne konzervativni, ale na druhou strany k ostatnim lidem pomerne tolerantni. Me zivotni kredo by se dalo shrnout do vety: "Zij a nechej zit". Ostatne, mozna mirne napovi, ze svedek me mazelky je homosexual (ale to uz je zase jina kapitola).

A jeste neco k feminismu. Ja jsem pro "rovne" prilezitosti, vzajemnou uctu a toleranci, jen ten "americky" feminismus je na mne prilis militantni. Mnohem blizsi je mi ve vztahu k zenam to "britske" gentlemantsvi.

Mimochodem, pokud chces vedet, jak to u nas chodi, mrkni na http://honza-blazek.webpark.cz . Nemam moc casu na aktualizaci, ale urcity obrazek o nasi rodine by to mohlo dat... :-)
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Nic proti 

(4.12.2002 11:05:01)
Ahoj Honzo,

určitě se tam podívám, až budu mít chvilku :o))

Můj postoj má také daleko k militantnosti (aspoň si to myslím ;o))), a blíž ke vzájemné úctě, ale spíš jako člověka k člověku než jako muže k ženě.

Vidíš, že to s tím příjmením není jednoduchá věc, jestli jsem to pochopila správně, nemůžeš jednoznačně odpovědět na otázku, jestli by ses ho byl ochoten vzdát nebo ne. A některé ženy mají stejné dilema, které je stejně pochopitelné a mají na něj úplně stejné právo.
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nic proti 

(5.12.2002 9:26:48)
Ajo,
nedokazi na to jednoznacne odpovedet, protoze jsme takovy problem neresili. Ale resime spoustu jinych problemu rodiny a spolecneho souziti, a zatim jsme se vzdycky dokazali dohodnout. Nekdy to byl kompromis, nekdy jsem se priklonili na tu, ci onu stranu. Podle "tihy" argumentu a souvislosti. Myslim, ze bychom se dokazali dohodnout i v tomhle, ale vysledek proste nedokazi odhadnout.
Nicmene, jeste si neco neodpustim. Pokud si zena vezme, s prominutim, nejakeho tupce, nepomuze ji ani vlastni prijmeni. Ten problem se jmenem je pouze zastupny. Dulezite je vybrat si toho spravneho partnera (coz je, priznejme si, ukol temer nadlidsky... :-) ).
 Zuzava* 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nic proti 

(19.12.2002 10:14:28)
Já taky souhlasím s tím, že jenom jméno nic neřeší...Je to ale jedna z věcí, co bezmyšlenkovitě přebíráme, a považujeme za normální bez toho, že bysme nad tím uvažovali. Vlastně i Honza znejistěl při představě, že by se měl přejmenovat po manželce. Je to zvyk, a to že dřív to znamenalo Novákova(žena) a teď jen jméno - Nováková, nad tím neuvažujeme.
Myslím, že to není tak docela v pořádku , že se počítá s tím, že se žena v jměně "podřídí", tedy vzdá se svého. Jen nevím, jak jinak tu rodinu označit, ale nějak by to být mělo. Protože členové rodiny by měli mít možnost nějak denmonstrovat, že patří k sobě....
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Zvyk jeste neznamena predsudek! 

(2.1.2003 14:36:47)
Velka vetsina ukonu v zivote lidskem je nejakym zvykem, ktery se z urciteho duvodu osvedcil a proto se z nej neustalym opakovanim stalo neco, co clovek bere automaticky a nijak moc nad tim nepremysli. Nekdo vymyslel, ze se bude jist priborem a ze nuz se bude drzet v prave, zatimco vidlicka v leve. Nekdo by si mohl rict: "Prece nebudu jako soucast stada! Mam sve pravo na sebeurceni a proto budu nuz drzet v leve ruce a vidlicku uchopim levou nohou (v leve ruce by ji udrzel kazdy moula a to ja prece nejsem). Ano, je to extremni priklad, ale chtel jsem na nem demonstrovat, ze kdyz je neco zvykem, neni to hned nutne spatne nebo nejak omezujici...
 li-da 


Re: Re: Re: Re: Re: Nic proti 

(7.12.2002 13:27:33)
Honzo
www stránky nefungují...
 Káně 


Re: Nic proti 

(2.12.2002 10:07:52)
Ahoj Honzo,
v podstate s tebou souhlasim, ale souhlasim i s tvrzenim uvedenym vyse, ze je to kazdeho vec. Ja osobne jsem vdana 3 roky (po 7 letech vztahu) a rozhodne jsem jinym prijmenim svou dustojnost neztratila. A to me puvodni prijmeni bylo hezke, ceske, kratke a nikdo mi ho nikdy "nekomolil" jako prijmeni soucasne ;o))
 Jája 
  • 

Re: Nic proti 

(2.12.2002 14:45:19)
Honzo Bl.,
pod tvůj příspěvek se mohu klidně podepsat i já.
A ještě bych chtěla pro Kláru podotknout,že důstojnost a stádnost je o něčem jiném než o příjmení...
Mimochodem,není teď in - zapojovat se do feministických skupin ? Někomu by to taky mohlo připadat jako projev "stádnosti",ne?
Jája
 Hanka, Šíma 5, Emma 2 
  • 

Re: Nic proti 

(21.12.2002 0:22:21)
Jenom takový postřeh, jak to bylo u nás.
Ja jsem podobne hrde vykrikovala do sveta, ze se nenecham tlacit normama do kouta, než mi došlo, že už je to u mě tak trochu "programová opozice" a že jaksi vice udržuju formu než sleduji obsah. Po svatbě jsem si nechala své jmeno, ale když mi došlo, že za hlásáním vlastní svobody jsou jen moje ubohá pootevřená zadní dvířka, bylo mi do smichu i do breku. A tak jsme se dohodli na manželově jménu a kupodivu se cítím svobodnější než dřív.
Ahoj Hanka
 Květinka 


Mně se líbí mít jméno po manželovi 

(2.12.2002 10:00:57)
Tak já to vnímám zase tak, že toužím nějak vyjádřit, že patřím k manželovi, a proto ráda nosím jeho jméno. Nedělám to proto, že to tak je prostě ve zvyku dělat, ale že si to přeju.
 Irena 
  • 

Re: Mně se líbí mít jméno po manželovi 

(2.12.2002 11:36:43)
Taky jsem si vzala manželovo příjmení ráda a s láskou. Navenek tím ukazujeme, že jsme rodina, že k sobě patříme. A protože nejsem feministka, jsem ráda na svém manželovi závislá, třeba tím, že jsem s ním jedno tělo, jedna duše, jen s ním chci vychovávat naše děti, bez něj už bych to nebyla celá já. Přitom jsem samostatná v rozhodování, mám svou hrdost a nepřipadám si jako majetek. Jestli se žena stane mužovým majetkem, to nezáleží na tom, jestli si vezme jeho příjmení, ale koho si vezme za muže. A jedna otázka, proč by ti, Kláro, manželovo jméno vzalo nezávislost a hrdost, ale sňatek s ním už ne? Pokud ti změna jména nepřipadala moudrá, což teprve sňatek?
 Gabi, Teri a Danny 


Re: Re: Mně se líbí mít jméno po manželovi 

(2.12.2002 15:58:03)
naprosty souhlas.
 Kačenka 30let  
  • 

Re: Re: Mně se líbí mít jméno po manželovi 

(12.12.2002 18:02:50)
Naprosto souhlasím. Budu se v létě vdávat (po 3 letech z velikánské lásky a zamilovanosti)a nemůžu se dočkat až budu mít v občance nové jmeno. Dokonce už ted občas "podvádím" a použivám nové jméno tam,kde je to možné.Třeba když dávam boty do opravny.
My dva víme,že patříme k sobě a těšíme se až to bude vědět celý svět!!!!!!
 Jorix 


Re: Mně se líbí mít jméno po manželovi 

(2.12.2002 13:58:04)
Naprosto souhlasím. U mně je to taky tak.
Z článku na mě čišela určitá netolerance vůči těm, které si vezmou manželovo příjmení. Já si jako příslušnice "stáda" tedy rozhodně nepřipadám.
 Blanka, syn 


Re: Mně se líbí mít jméno po manželovi 

(3.12.2002 14:11:48)
Já jsem se těšila,až budu mít nové jméno,až budu moct říct:"jsme rodina".Nepřipadám si,že bych někomu patřila,že bych přišla o část své nezávislosti.Byla s tím spojena spousta legrace,když mě v práci sháněli pod dívčím jménem a já jim řekla,že žádná taková tu nepracuje.Změna jména je asi rpo někoho ztráta identity jako pro někoho jiného ztrátáa nezávislo po vstupu do manželství."Provedla" jsem oboje a necítím se být druhořadou.
 Yenn 
  • 

Poněkud samoúčelné ... 

(2.12.2002 10:18:19)
Zdá se mi, že všechny ty "vznešené" věci kolem důstojnosti a rovnoprávnosti ženy v dnešní společnosti jsou v tomto případě demonstrovány na naprosté prkotině. Tím nechci zpochybnit právo ženy na ponechání vlastního příjmení, jen to mnohomluvné a uvědomělé zdůvodnění na mě působí dost komicky.
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Poněkud samoúčelné ... 

(2.12.2002 10:31:45)
Yenn,

já si nemyslím, že je to samoúčelné. Ať každý činí podle toho, jak to cítí. Klára má svoje důvody, proč se rozhodla tak, jak se rozhodla, a ve svém článku je vysvětlila. Já na tom vůbec nic špatného nevidím, naopak jí fandím, protože můj názor se dost blíží jejímu. Myslím, že je naprosto v pořádku, když si vezmeš jméno svého manžela, stejně jako když on si vezme Tvoje nebo když zvolíte jakoukoli jinou možnost. Důležité je rozhodovat se podle toho, jak to cítíte, a to je přece u každého jiné, ne? Jsem ráda za to, že teď existuje těch možností víc, a že si můžeme každý vybrat to svoje.
 Svetlana. 


Re: Re: Poněkud samoúčelné ... 

(2.12.2002 11:08:55)
Aja,
uplne s tebou suhlasim. je skvele, ze si kazdy moze vybrat podla seba.
Mne osobne uplne vyhovuje priezvisko po manzelovi, len by som este uvitala, keby bolo uplne identicke (to slovensko-ceske sklonovanie zenskych priezvisk ...). Nebavi ma velmi vysvetlovat (zijeme v zahranici), preco ze mam ine meno, aj ked je v podstate to iste. Aj tak som takmer vzdy "Frau Siarsky" :-)
Mozno som cudna, ale nejako mi nezalezi na tom, ako sa volam priezviskom, do smrti budem ta ista Svetlana, nech uz za tym bude cokolvek.
 Laila 


"Svobodné" příjmení ?! 

(2.12.2002 10:58:11)
Nechápu, jak Klára argumentuje "svým" příjmením, když už jí jde o jedinečnost sama sebe, tak by si měla vymyslet své vlastní příjmení, teď přece nosí jméno svého otce a ne SVOJE.
Teda proti nechání příjmení za svobodna nemám vůbec nic a taky jsem o tom i uvažovala, ale takovéhle rádoby feministické názory by mě fakt nenapadly. Slova jako "něčí majetek" se mi zdají opravdu hodně tvrdá.
 Konstanta & 3 raraši 


Re: "Svobodné" příjmení ?! 

(2.12.2002 11:05:51)
Souhlasim s Lethe. Take jsem uvazovala o ponechani si sveho prijmeni, ale pak jsem od toho upustila. Pokud bych chapala brani prijmeni po manzelovi jako vyjadreni jeho vlastnictvi (je pravda, ze pripona -ova) asi ani nic jineho neznamena :) tak pokud si necham puvodni, tak jsem vlastne vlastnictvi otce :)
Jinak mam dotaz: Proc maji deti prijmeni po otci a ne po matce? Jsou prece stejne tak matky jako otce?
 Lida a 2holky 


Re: Re: "Svobodné" příjmení ?! 

(2.12.2002 11:26:43)
Konstanto,

ja mam pocit, ze se manzele musi dohodnout na prijmeni deti (pokud maji prijmeni ruzna) a to jiz predem, kdyz se berou a je to zaznamenano v oddacim liste. Uz to tady nekdo zminil.

Jinak s Klarou docela souhlasim. I kdyz ja mam prijmeni po manzelovi. Mozna me trochu zarazi ta koncovka "ova", ktera nejakym zpusobem prave asociuje prislusnost(ci majetek) k nekomu. Drive lide take oslovovali zeny "pani lekarnikova", "pani doktorova" apd. Nikde jsem se nedocetla, jestli nejaky takovy zvyk byl pouzivan, pokud prave ta zena byla lekarnice nebo doktorka. Jak oslovovali toho muze?
 Eva 
  • 

Re: Re: Re: "Svobodné" příjmení ?! 

(2.12.2002 13:18:47)
k "pani doktorovej":
Vtipne na tieto zastarale pomenovania upozornil Milan Lasica. Ked jeho manzelka Magda Vasaryova kandidovala na prezidentku Slovenskej republiky, povedal, ze mozno bude "pan prezidentkin".
 Sosan 
  • 

Proč se dává -ová? 

(2.12.2002 19:13:13)
A nenapadlo vás, že je to asi z důvodu, že mluvíme česky a česká ženská příjmění prostě až na výjimky končí na -ová a žádný feminismus ani vlastnictví s tím nesouvisí? Prostě jméno Maruška Novák nezní čechovi libozvučně, stejně jako se třeba nikdo nebude jmenovat Josef Nováková. V americe je to normální, protože se tam nemluví česky. Proto se tady nad tím lidé pozastavují, když se tak někdo podepíše a v americe ne. Kolik z těch účastnic chatu vyjadřujících se k problému postavení žen v čechách tady vůbec nežije a místní situaci dobře neznají?
 sally 


Re: Proč se dává -ová? 

(2.12.2002 20:00:22)
Sosane,
mně je putna jak se kdo jmenuje, ale zajímavý je, že nikde ve světě nemluví o Kurnikovi, ale o Kurnikovové, to jenom v Čechách překrucují cizí jména - do té míry, že v rodných listech děti přejmenovávají jejich anglické nebo německé babičky. Proč se nemůže respektovat to, jak se kdo jmenuje??? Proč neustále má někdo problém s něčím jménem? Proč odsudky typu, že jméno si může člověk změnit jenom v případě, že to původní je "nepřijatelné"? Proč by si žena automaticky měla brát jméno muže, když to tak necítí? Proč by měla vystupovat s -ová v zemi, kde tento koncept nikdo nechápe? Jestliže se mi líbí nějaké jméno a chci ho používat, a používám ho konzistentně (neměním ho každé tři měsíce kvůli nějakým podvodům nebo něčemu takovému), tak co je komu do toho?
 *Aida* 


Re: Re: Proč se dává -ová? 

(2.12.2002 20:33:28)
Sosane,
Kdybych mela manzelovo prijmeni a dala si za nej -ova, tak bych byla Lerariova. To Ti jako Cechovi zni libozvucne? A proc Cesi delaji -ovou ze vsech zen? Pani Clintonova, Blairova, Smithova ci Greenova zni za prve hrozne a za druhe to vubec nejsou jejich prijmeni. Koho to ale v Cechach zajima? Prece se to tak v Cechach dela ne? Tak co se tak poburujes nad tim, kdyz si nekdo zijici jinde to -ova neda? Svet se netoci kolem Ceske Republiky :o)))).
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: Proč se dává -ová? 

(4.12.2002 12:54:04)
Proč se dává -ová?Důvod je povýtce gramatický.Český jazyk má tu vlastnost,že skloňuje podstatná jména.Jmenuje-li se někdo pan Novák,pak jeho příjmení skloňujeme jako každé jiné substantivum.O Novákovi, s Novákem atd.Přijde-li na přetřes jeho paní,pak jako paní Novákovou ji skloňujeme velmi lehce: s O Novákové,s Novákovou.Použijeme-li tvar bez přechýlení,používáme nesklonný tvar ,protože kdybychom použili skloňování s paní Novákem ,o paní Novákovi,znělo by to našim uším patrně dosti nelibozvučně.Jak píše Pavel Eisner ve svých knihách o češtině,je náš jazyk velmi důsledný v rozlišování rodu,a nemůže se nám proto stát,že bychom mluvčího považovali za osobu jiného pohlaví,nežli mu náleží,jako se nám může stát v anglosaském prostředí.
Přechylování není vadou češtiny,spíše její předností.Kdyby anglosasé přechylovali,nemohl by jistý překladatel hovořit o Babe Ruthovi jako o slečně(naveden slůvkem Babe),ačkoli se jednalo o slavného baseballistu,čímž se drobet odkopal ve znalosti amerických reálií.
Ještě perlička na závěr:Dvojice George Bush a Laura Bushová děsně vadí.Proč někomu nevadí skloňování s Georgem Bushem,o Georgi Bushovi -to přece také není jeho příjmení(natož křestní jméno).
Cizinci se jistě diví nejen přechylování příjmení,ale nepochybně se podle tohoto vzorce musí divit svým pádovým koncovkám.Když z paní Bushové uděláme paní Bush,jak ji dáme chudinku i s křestním jménem do 7.pádu?S paní Laurou Bush?S paní Laura Bush?A jejího manžela-s panem presidentem Spojených států amerických George Bush...
 Matilda 
  • 

-ová není to nejhorší 

(4.12.2002 16:42:36)
Přechylování cizích jmen se mi zdá děsné, ale napadá mě ještě jedna věc, která je snad horší než to naše -ová. Pokud někomu vadí, že to vyjadřuje vlastnictví (ano, mě to taky štve a příjmení svého přítele si vzít nechci, už jen proto, že to mé je strašně unikátní a líbí se mi - i když vždycky musím opakovat, jak že se to vlastně jmenuji).
No k věci - jak se vám líbí to příšerné anglické Mr and Mrs John Smith. To je přece hrůza. Ta paní se asi nejmenuje John, že?
 Terreza 


Re: Proč se dává -ová? 

(2.12.2002 20:40:39)
Víš proč ? Protože to je vytvořeno jasným gramatickým přivlastňovacím způsobem tvoření slov. Pan Novák má manželku. Je to manželka Nováka, neboli Novákova manželka... A ta čárka nad posledním "a" je právě ta libozvučnost...
 Mimla 
  • 

Re: Re: Proč se dává -ová? 

(2.12.2002 20:45:38)
A co kdyby se paní jmenovala Novák a její muž se po svatbě jmenoval Novákové. A musel si vyřídit všechny doklady.
 *Aida* 


Re: Re: Proč se dává -ová? 

(2.12.2002 20:59:53)
Terezzo,
jenze kdyz udelas z Mrs Smith pani Smithova, tak z ni delas nekoho jineho. Ona se jmenuje Smith a asi by koukala docela divne proc ma jine jmeno.
 *Aida* 


Re: Re: Re: Proč se dává -ová? 

(2.12.2002 21:01:39)
Tak ted jsem popletla Tvou prezdivku, melo to byt Terrezo :o).
 Terreza 


Re: Re: Re: Re: Proč se dává -ová? 

(4.12.2002 8:33:09)
To je v pohodě... Hele a představ si, že by někdo řekl, že manželka Mr.Smith je Mrs. Smith a to "s" vlastně patří nakonec, čili Mr. Smith´s ...tedy Smithova (ať žije ˇČengliš)...

Eště by bylo řešení, kdyby se po sňatku měnila koncovka oběma. Nenepadá mě nic chytřejšího než Novák/Nováková = Novákových. Čili nějaké universální a unisex. A děti by zase byly Novák/Nováková.
Je pravda, že tím vzniká diskriminace svobodných a vdaných a problém čí příjmení převzít a čí ne, se tím neřeší... :-)))
Ať žije blázinec... :-)))
 Martin :o) 


Re: Re: "Svobodné" příjmení ?! 

(2.12.2002 14:05:23)
Co jsem si ještě četl pár dalších příspěvků tak musím psát znova:
-tím, že má někdo na konci příjmení -ová, tak to automaticky znamená, že je někým vlastněn??? Takže moje sestra je majetkem koho? Trochu divná logika...
-samozřejmně, že je možné přijmout příjmení po manželce a nikoliv po manželovi, to zákon umožňuje. Ale tady to vychází ze zvykové tradice, kdy muži chodili krást ženy sousedním kmenům a kdy je pak brali do svých hradů a chalup a kdy žena (ted budu improvizovat) bud z donucení nebo z vděčnosti, lasky ke svému muži brala jeho příjmení za své.
-Nejsem proti feminizaci obyvatelstva, naopak, jsou země, hlavně východní, kde je to třeba jako sůl a žena = majetek, kolikrát ještě méně. Ale myslím si, že všechno má svá pravidla a nic by se nemělo přehánět, AŤ ŽIJÍ ŽABOMYŠÍ VÁLKY o příjmení!!!
M
 segra 
  • 

Re: Re: Re: "Svobodné" příjmení ?! 

(2.12.2002 14:23:03)
teda nejsem historik, ale myslim, ze v dobe kdy tu fungovalo kmenove spolecenstvi a kradeni manzelek jeste zadna prijmeni neexistovala...
 Martin :o) 


Re: Re: Re: Re: "Svobodné" příjmení ?! 

(2.12.2002 18:54:35)
Uvaděl jsem jen příklad, příjmení samozřejmně že nebylo. Žena so brala za své jméno přídavek vyjadřující, že nějakému muži patři!
 Michal Merta 
  • 

Re: "Svobodné" příjmení ?! 

(2.12.2002 22:51:09)
Souhlasím s tímto názorem, jméno přeci nedělá osobnost, nakonec za příplatek se může kdokoliv přejmenovat. Osobnost ale nezměníte. A to je ten hlavní argument. Protože pokud má člověk čas na ptákoviny, tak je vymýšlí. I když některé stojí za zasmátí.
 Sykorrka 


A proc by muz nemohl prijmout prijmeni sve zeny ? aneb oprosťme se od staletych tradic :-) 

(2.12.2002 23:15:58)
ahojky, jsme asi jedno z mala manzelstvi, kde se oba jmenujeme po me. Napisu Vam nas pribeh. Manzel nemel nikterak hanlive prijmeni, ale bylo dlouhe a navic polsky psane, takze same "sz" a "cz" a uplne kazdy to silene prznil! Co jen se s tim natrapil !! Ja mam zase krasne, jednoduche prijmeni (a k tomu znejici celkem honosne :-)))), takze nebylo co resit. Nase svatba byla do posledniho dne prekvapko pro celou rodinu (vecer jsme zavolali vsem 4 rodicum, at prijou na urad, ze se berem :-), a kdyz uz pak vsichni nechapave stali v te obradni sini a rikali si "uz nas nic neprekvapi", BUM prisla rana a vsichni koukali a nechapali znova - zda to je dalsi zert nebo se urednik prerekl. Málem jsme se rozrehtali i s oddavajicim urednikem
:-) Muj otec posleze brecel dojetim, objimal meho novomanzela a volal "synu, synu", no scena jak z filmu pro pametniky. Dnes (po 3 letech) jsme si uz vsichni zvykli (i manzel, a to se zenil po tricitce...), ani uz nam to neprijde, jen sem tam se nekdo pta a je z toho temer vzdy udiveny.... Manzela si za tento pristup vazim, ulehcil znacne zivot nam vsem (a budoucim detem zrejme taky, kdyby jsme jednou meli holku, jeji prijmeni by obnaselo 15 pismen.... uuuf !!! tak bude mit jen 8 ... ovsem pokud si jednou nevezme Stojaspalu ci Nejezchlebu :-))) Takze, holky, mate-li krasne prijmeni a nechcete se ho vzdat - promluvte se svym muzem na toto tema, moznosti je dnes mnho a skutecne nevidim duvod, proc neco delat jen proto, ze takto veli nejaka hloupa a pravdepodobne neopodstatnena staleta tradice ... (vzdyt zijeme v 21. stoleti). Zdravi Vikki
PS: Nejsem bojechtiva feministka, sveho manzela si za tento krok cenim a zijeme normalnim, vcelku spokojenym zivotem.
 Jarka, 2 holky 
  • 

Re: A proc by muz nemohl prijmout prijmeni sve zeny ? aneb oprosťme se od staletych tradic :-) 

(3.12.2002 19:02:41)
Taky jsme si před svatbou (už před 11 lety) položili otázku, proč bychom se měli jmenovat po manželovi. Vlastně po manželově tátovi, se kterým on už od 6 let nežil a s širší rodinou se nestýkal. A čím víc jsme přemýšleli, tím víc bylo jasné, že naše společné příjmení bude moje původní příjmení - taky je hezčí a ne tak časté.
Nemusí být plné telefonní seznamy Nováků, Veselých apod.
Jarka
 Tara zelená 


Blahopřeji k rozumnému manželovi! 

(4.12.2002 12:24:05)
Vikki, buď ráda, že máš takového muže, který není ješitný, ale rozumný! jinak se musím smát nad názory některých "potrefených husiček" v této diskusi :)))
 xysa 
  • 

Re: "Svobodné" příjmení ?! 

(4.6.2003 9:57:09)
Ale Lethe
tohle mi prijde dost uhozene - jako ze nosi jmeno sveho otce. A ci jmeno by tak asi mela nosit? Pravo na vlastni jmeno zeny u nas nebylo a do ted se s tim bojuje.
Ja se budu vdavat za par tydnu a s mym pritelem se nedokazeme dohodnout, protoze je preci "normalni" vzit si jmeno sveho muze.
Me to prijde asi tak normalni jako kdybych se ze jmena Katerina prejmenovala na Ivana. Obe jmena jsou hezka, ale nemaji vubec nic spolecneho. Moje identita na tomto svete bude zcela fuc a budu si muset vybudovat novou, zatimco muj pritel o necem takovem nikdy ani neuvazoval.
 Lenka, Vojtík 2,5 
  • 

Šalamounské řešení 

(2.12.2002 12:35:42)
Také se mi nechtělo po takových letech měnit své příjmení, ale zároveň jsem se nechtěla jmenovat jinak než mé děti. Vyřešila jsem to tak, že mám příjmení obě. Jsou s tím trochu problémy - nevejdu se do kolonek, ale všichni jsme spokojeni.
 Petr 
  • 

Stala jsi se "majetkem" feministické ideologie 

(2.12.2002 13:33:56)
Feministické názory jsi přijala dokonale. Jméno svého manžela už ne.
Myslím že většina žen nejsou "puťky" ani "stádo".
Myslím, že je vhodné přijmout jedno z původních jmen. Je totiž dobré, když známe své kořeny.
Společné jméno nevyjadřuje podřízenost ale jednotu nového celku. V dobrém manželství se totiž nerozlišuje co je moje a co tvoje!
Pokud ano, tak je to opravdu stejné jako u nesezdaných párů.
 *Aida* 


Re: Stala jsi se  

(2.12.2002 13:58:25)
Petre,
trosku to nechapu."Je totiž dobré, když známe své kořeny."
Pro me jsou me koreny dulezite, ale jaksi nevidim souvislost se jmenem manzela. To snad moje koreny nejsou ne?
Jinak predstav si, ze zeny muslimskeho nabozenstvi prijmeni svych manzelu neprebiraji, nechavaji si svoje. A to uz po staleti. Asi jsou to teda feministky.
 Klára, 2 raubíři 


Re: Stala jsi se "majetkem" feministické ideologie 

(2.12.2002 21:32:37)
Pokud se nerozlišuje, co je moje a co tvoje, mám jednoduché řešení: co takhle aby manžel přebral jsméno své ženy???
 Leona, 2 děti - 13 a 4 roky 


Taky se jmenujeme každý jinak.... 

(2.12.2002 13:45:07)
Asi je to divné, ale já nikdy neměla takové ty sny o veliké svatbě a o tom, jak budu mít šaty jako princezna.... Nakonec všechno dopadlo tak, že jsem se ještě nevdala - synka jsem měla za svobodna v 19ti a vdát se nebylo za koho (mimochodem, jeho otec má dnes již 3. příjmení - vždy po manželce), dcerku mám rovněž za svobodna a s jejím tatínkem žijeme víc jak 6 let naprosto spořádaně - ovšem bez razítek úřadů (to ale vyplynulo tak nějak z naší momentální situace, možná časem....). Takže se každý jmenujeme pochopitelně jinak - synek má moje příjmení a když jsem byla jen s ním sama a přemýšlela někdy o tom, že bych se vdala a měla další dítě, věděla jsem, že si PONECHÁM své příjmení a taky to další dítě by se jmenovalo stejně jako já a syn. No, je to jinak - prostě jsem si moc přála, aby se dcera jmenovala po tatínkovi, tak nějak to přišlo samo - on mne nenutil, řekl mi tenkrát, že je to moje rozhodnutí, ale že by ho potěšilo, kdyby byla po něm. Zmatek a chaos v tom nemáme - malá měla zálibu ptát se na jména a příjmení lidí asi před rokem, takže samozřejmě došlo i na rodinu a tehdy prostě normálně vzala na vědomí, že Roman je po mamince a ona po tatínkovi, nebylo potřeba dalšího vysvětlení. A až jednou možná přijde i svatba, já si svoje příjmení opravdu ponechám. I já si totiž myslím, že záleží na tom, jak spolu lidé vycházejí, jaký mají vztah a hodnoty....to jak se jmenují není pro mne až tak důležité...
 Martina, Honzík 3 roky 
  • 

Re: Taky se jmenujeme každý jinak.... 

(2.12.2002 16:29:58)
Právě - ono to totiž opravdu není důležité - tak proč dělat šovinismus ze společného manželova příjmení a feminismus ze společného příjmení od manželky. Jsem pro společné příjmení - opravdu NESMÍRNĚ zpřehledňuje život dětem, především malým.
My jsme se brali až v 5 měsíci těhotenství (před tím 2 roky spol. života), jen proto, aby Honzík byl Fiala jako máma a táta. Pokud bychom se dohodli na mém příjmení, nic na věci by to neměnilo.
A o svou nezávislost se starám jinými způsoby.
 Martin :o) 


bla bla bla 

(2.12.2002 13:53:52)
Milá Kláro K.,

zajímací článek, to se musí nechat. Každej člověk má právo jmenovat se jak on chce a nikdo mu to nemuze nařídit, jen mi zaráží, že z toho děláš takovou vědu a ohánět se feminizací mi připadá docela uhozený, zlob se nebo ne. Připomíná mi to takové ty žabomyší války o to, kdo bude lepší a demokratičtější... Je to opravdu nutné?

Co jsme se s partnerkou bavili na téma svatba, děti,... tak Moje I. taky nechtěla svatbu, zbytečný úřednicky úkon, dá se žít i bez ni. A já v tom vidím stejnou poentu s příjmením našich budoucích dětí. Myslím si, že je to mnohem jednodušší při jednání na úřadech a vyjadřuje to takovou tu rodinnou soudržnost, stejné přijmení = patříme k sobě! Aspoň podle mého názoru, rodina = pár lidí, kterí se mají rádi a drží spolu! a to stejné příjmení je takovou krasnou třešničkou na dortu.

Martin
 Martina, Honzík 3 roky 
  • 

Re: bla bla bla 

(2.12.2002 16:32:48)
Nemám co dodat - přesné!!
Jen jsem si to měla přečíst než jsem sesmolila svůj příspěvěk a nemusela jsem nic psát :-)
 Andy 
  • 

Re: bla bla bla 

(6.12.2002 20:49:13)
To je pravda, hodně lidí to tak cítí, ale mezi námi jedna otázka. Vzal by sis jméno svojí ženy, abyste měli tedy stejné? Když se o tom bavím s většinou svých přátel, tak většinou muž nechce vzdát svého rodového jména - a žena může? Já patří do své rodiny, té původní a vytvářím novou - také bych brala nějaké třetí jméno, ale nakonec jsme se domluvili, že si necháme každý to své, protože se nám líbí.
 Martin :o) 


Re: Re: bla bla bla 

(8.12.2002 20:02:34)
Ahoj Andy,

já bych to asi udělal a vzal bych si příjmení mé partnerky, opravdu dobrá varianta by byla uplne nové příjmení pro všechny, ale to asi nepujde... Alr ve skutečnosti to ale dělat nebudeme, partnerka má "tvrdé" jmého a velice ráda si ho nechá změnit za moje :o) Martin
 Jíťa 
  • 

Volební právo 

(2.12.2002 14:22:01)
Milá Kláro,
nechci ani tak napsat názor k tomuto článku, jako se Tě zaptat na jednu věc.
Zastávám v podstatě stejné názory jako Ty, ale protože nečtu žádnou odbornou literaturu a pod. (což je samozřejmě škoda, protože mi chybí hodně znalostí a argumentů do diskuzí) nevím, jak to bylo s tím získáním volebního práva.
Když ho ženy neměly, nemohly volit, angažovat se v politice atd., jak toho tedy dosáhly, že volební právo získaly?
Jedniné, co mě napadá tedy je, že jim pomohli muži, protože jedině oni mohli o takovýchto věcech rozhodovat.
Potom ale tedy můžeme říct, že tam kde jsme a to co jsme dosáhly máme jedině kvůli mužům - našim hodným majitelům a pánům, kteří nám něco málo dovolili - je to tedy jejich zásluha.
Nevím, jestli mi rozumíš, co chci vyjádřit a předem dík za odpověď.
Jíťa
 sally 


O jménech? 

(2.12.2002 18:27:30)
Já nevím, proč by se Klára nemohla jmenovat jak uzná za vhodné. Přiznám se, že při soustavném hláskování svého nebovyklého předlouhého příjmení za svobodna (německé jméno se zdvojenými souhláskami) jsem si přísahala, že si vezmu prvního Nováka, kterého potkám :-)) S dlouhým křestním jménem jsem se navíc nikdy nevešla do úředních kolonek.... Dnes mám jméno manželovo, sice není Novák, ale jméno je podobně běžné. Líbí se mi, že má naše "rodina" stejné jméno, pro mě je to symbol toho, že patříme k sobě a vůbec si nepřipadám jako manželův majetek.

No a teďka se dostáváme k problému. Hned po svatbě jsem začala žít v USA. Protože tady se s jménem nědělají velké štráchy, zkrátila jsem křestní a usekla -ová. S tímto jménem tady žiju, pod ním mě znají v práci (naše personalistka ví, že v pase a na pracovním povolení mám jiné jméno, ale je asi jediná), mám na něj kreditky atd. Nikdo to nikdy neměl potřebu nějak komentovat, natož řešit. Až do té doby, kdy jsem se tímto jménem podepsala pod český článek... přišlo mi správné podepsat se jménem, pod kterým mě všichni znají, které je moje jméno. A podobně jako tady na Kláru, se na mě vrhli anonymní přispěvatelé diskuze (vystupující pod svými nicky) a žádali, abych se podepisovala svým pravým jménem, protože takhle se jistě nejmenuji. Žít v Čechách, tak na mě snad pošlou c.k. mravnostní policii za pohoršování veřejnosti :-)))
Historka svým způsobem zábavná, ale ve skutečnosti velmi smutná...
 Lida a 2holky 


Re: O jménech? 

(2.12.2002 18:32:47)
Sally,

asi to existuje i v USA, ale tady v UK, kdyz vyplnujes "papiry" tak jsou tam kolonky - jmeno, potom kolonka "uzivane jmeno", neboli, pod jakym jmenem vlastne zijes. Dokonce pri vydavani kreditek se ti ptaji, jake jmeno na kreditni karte chces mit. (take mam v tech jmenech dost zmatek, a jenom malokdo vlastne vi, jake je to "spravne" jmeno v papirech". Nikomu to tady ale vubec nevadi.
 sally 


Re: Re: O jménech? 

(2.12.2002 18:47:37)
Lidko,
jo, o tom to je.... tady je to každýmu jedno, a v bance mi bez mrknutí oka vezmou šek na dlouhé křestní jméno s -ová, i na to krátké bez -ová.... Ale domek máme na -ová, a ještě to nemáme v pořádku, protože úředníci mi zpastili jméno. Tady ten koncept, že to jméno je "manželová" nikdo nechápe, takže mi tam přeházeli písmena... :-)) Ale jak říkám - žiju bez ová, a kromě veleúředních papírů (kterých je pomálu), to nikoho nezajímá. Jediní, kdo se nad tím pohoršuje jsou lidi v Čechách...
 KACI 


Re: O jménech - Pro Sally 

(2.12.2002 18:45:32)
Sally, sice je to od tematu, ale chtela bych se te na neco zeptat. A treba i dalsich ctenaru. Jiz nekolikrat jsem si vsimla, jak jsi komentovala takzvane "anonymni" prispevky a nicky. Zajimalo by me, jak se divas(te) na anonymitu na chatech,jako je tento.
Me prijde legracni, ze sebe - tudiz Sally, ktera ma e-mail: aunt_sally@seznam.cz nepovazujes za anonymni (Sally, doufam, ze chapes, ze se do tebe nechci navazet, jenom to uvadim jako priklad) zatimco Kaci bez e-mailu dle tebe anonymni je. Takze kdyz se zaregistruju jako Kaci@seznam.cz tak tim padem prestavam byt anonymni? Jenom proto, ze Ti lide maji kam napsat, ale stejne nevedi, jak se doopravdy jmenujes? Ja kdyz me o e-mail nekdo z chatu s kym si delsi dobu povidam pozada, tak ho vetsinou dam, ale na druhou stranu nestojim o e-maily od uchylu (kdo vi, kdo to tady cte).
Takze jak to vlastne vidis(te)?
Kaci
 sally 


Re: Re: O jménech - Pro Sally 

(2.12.2002 18:49:22)
Kaci,
ale já psala o situaci, kdy jsem článek PODEPSALA SVÝM PLNÝM JMÉNEM.... a "anonymní" nickaři mě napadli, jak si to dovoluju se podepisovat bez -ová, když jsem češka....
 KACI 
  • 

Re: Re: Re: O jménech - Pro Sally 

(2.12.2002 22:40:54)
Ahoj Sally,

na chvili jsem se odpadla, letela jsem domu. Ja vim, ze jsi v tom uplne poslednim prispevku psala o situaci, kdy jsi se podepsala celym jmenem, ale k tomu se ta ma reakce nevztahovala - spatne jsem se vyjadrila. Mela jsem pocit, ze jsi anonymni prispevky komentovala jiz nekolikrat tady na rodine, jako Sally. Proto me to zajimalo. No big deal. Kaci - jsem ted na pocitaci doma, tak nemam ikonku, tudiz jsem kompletne anonymni ;-).
 sally 


Re: Re: Re: Re: O jménech - Pro Sally 

(2.12.2002 23:36:04)
KACI,
tak to jsme si nerozuměly... :-)

Tady tahle tlachárna nijak anonymní není. Většinou tu potkáváš stejnou sestavu. Někdo chodí jen do jedné diskuze, někdo do všech, někdo si vybírá... ok, možná nevíš, jaké jméno mají úřadně v papírech, ale víš, jací ti lidé jsou. A to je přeci mnohem důležitější, než nějaký shluk písmen s oficiálním razítkem.

Pak se ale stane, že něco napíšeš a najednou se do tebe pustí někdo, koho tu vidíš poprvé. A kdo tu možná ani poprvé není, ale jen se stydí své názory prezentovat pod svou "zavedenou" identitou... a tomu já říkám "anonymní". Takový anonym se vynoří, naplive trochu jedu a zase navždy zmizí.

O mnoho víc si cením třeba takové Lídy, která i nepopulární názory a úlety (viz diskuze o Ed) prezentuje pod svým "jménem".

No a co se e-mailu týče, tak samozřejmě to co mám tady je takový "nárazový" mejl. Používám ho jen proto, aby mi měli lidi kam napsat. A pokud by mi na něj začalo chodit příliš mnoho spamu, tak jej snadno zruším. Určitě mnohem snadněji, než adresu na náš domácí server (které bychom se neradi vzdávali).
 Mimla 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: O jménech - Pro Sally 

(3.12.2002 10:09:25)
Sally já myslím, že od toho je internet, aby člověk mohl měnit identitu. Podle mě je to věc každého, jestli si chce udělat "značku", nebo sem tam něco jenom plácnout pokaždé pod jiným označením. Jedy jsou i od řádně registrovaných entit. Mě to vyhovuje být neregistrovaná. Tím, že své pravé jméno musím jinak používat neustále a navíc s ním nejsem spokojená, považuji anonymitu a nezávaznost diskuzí za příjemnou.
 KACI 


Re: Re: Re: Re: Re: O jménech - Pro Sally 

(3.12.2002 12:15:14)
OK Sally diky za odpoved, fakt me jenom zajimalo jak to vidis. Je to zajimavy, ja se svym zpusobem povazuji za anonymni. Na druhou stranu se spoustou lidi odtud si pisu na soukromem e-mailu, jenze ten je pracovni. Vzhledem k tomu, ze pracuji i z domova amam pristup na internet i odtamtud mi prijde zbytecne si zarizovat jeste jiny e-mail, jenom kvuli chatum. Tak zatim a pozdravuj (jiste) slunnou Kalifornii. K.
 sally 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: O jménech - Pro Sally 

(3.12.2002 19:34:22)
KACI a Milado,
nevím co je matoucího na e-mailu aunt_sally, když tady jako sally vystupuju. Nikdo z těch, tkeří mi na něj napsali s tímhle problém neměl.
Psát soukromé věci z pracovního mejlu mi přijde neetické a nevhodné. Kromě toho je to e-mail mého zaměstnavatele, nikoliv MŮJ. Používám ho pouze na pracovní věci.
Doma nemám jen "připojení na internet", doma máme server, se statickou IP adresou. Nevím, jestli máte trochu představu, co znamená správa poměrně obsažného serveru a jeho ochrana před hackery a spamem, který dokáže shodit e-maily. Jako prvotní záchranný systém považuji to, že nebudu svoji soukromou adresu vyvěšovat na každém rohu. Tak jako si člověk nepíše adresu na klíče...
No a vzhledem k tomu, že z těch lidí, s kterými si píšu nikdo problém s mými e-mailovými zmatky nemá (jedná se o dvě adresy, tak ani nevím, proč by měl mít), tak fakt nechápu, o co vám jde.
 KACI 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O jménech - Pro Sally 

(3.12.2002 21:56:49)
Sally,
nevim co Ti psala Milada, nemam cas to hledat. Jenom bych rada uvedla veci na pravou miru. Reagovala jsem po tom, co jsi nekolikrat komentovala takz. "anonymni" prispevky. No tak jsem si klikla na tvou adresu (vylozene ze zvedavosti) a zjistila jsem, ze pod Sally je aunt_sally. Coz je v podstate taky anonymni, ze. Takze jsem se Te slusne zeptala, jak to vlastne s tou anonymitou vidis. S tvou e-mailovou adresou zadny problem nemam, naopak Te chapu, ja pracovni v techto pripadech taky nepouzivam, doma mame tez veskerou techniku. Tim koncim a zdravim Te, Kaci
 sally 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O jménech - Pro Sally 

(4.12.2002 20:15:13)
Milado,
ale jak vidíš, tka e-mail funguje už druhým rokem... a když ho změním, tak zase se na něj dostaneš kliknutím na jméno (pochybuju, že někdo ty e-maily nějak pracně opisuje). A jak říkám - lidi, kteří si se mnou mejlují mají i tu druhou adresu, která je "trvalka". Já tu adresu nechci rušit, ale pokud mám mít problém s nějakým blbečkem, tak mnohem raději na adrese zrušitelné... to je všechno... :-))

S tím, že se to tady mění u všech příspěvků.... řekla bych, že je to proto, že u příspěvku je jenom nějaký pointer na tvojí registraci. Ušetří se místo, když na té stránce není uložená pokaždé tvoje ikonka znovu a znovu, ale jen jakýsi mechanismus, který vytahuje tu ikonku uloženou v nějaké databázi jen v jednom exempláři. Takže nezbývá než do registrace napsat třeba "syn květen 98" a je to.... je to méně pohodlné pro nás, ale zase se na server vejde víc příspěvků.
 segra 
  • 

Pionyr 

(2.12.2002 14:32:26)
Tedy, celostatni organizace Pionyra atd., to uznavam, byla stadni zalezitost.
Ale spousta mistnich skupin(ek) bylo dobrych. Takze zakazat diteti chodit obecne do Pionyra, "protoze je stadni a tudiz spatny" a ne "protoze v teto konkretni skupince se nic zajimaveho nedela" je podle me taky spis splyvani s davem (s davem "neposlusnych") a demagogie, a ne rozumne rozhodnuti na zaklade uvah vztahujicich se ke konkretni situaci.
 K, cerstve vdana 
  • 

souhlasim s autorkou 

(2.12.2002 14:40:09)
Souhlasim, rada bych mela tolik odvahy jako autorka. Pred par mesici jsem se vdavala, ale dodones se necitim jako pani XY, manzelka pana XY, ale stale jako ja.
Muj napad o divcim prijmeni neuznali ani moji rodice, natoz pak rodice meho partnera. Matrikarka me upozornila na formulari Zadost o manzelstvi, ze uz ted musim zavazne prohlasit a oba podepsat, jak se budou jmenovat pripadne deti, kdyz si nevezmu manzelovo jmeno a ze si tim pridelam hrozne komplikace.
Lituji toho, ze jsem si neprosadila svuj nazor a nechala se zastrasit. Ted teprve mi dochazi, ze mi lide rikaji stejne, jako oslovuji jeho matku i jeho babicku, jmenuji se jako ma tchyne!!!to je hrozne a nejhorsi je, ze na to jmeno neslysim, nereaguji na nej, protoze si tak nepripadam, treba v cekarne u lekare, kdyz zazni prijmeni XY, tak zustavam sedet, protoze mi nedochazi, ze volaji me. Prisla jsem o svou identitu, jen kvuli pochybne tradice a palicatosti rodicu. Preji vsem divkam a zenam, co se rozhodnou jit svou cestou hodne stesti.
K.
 Konstanta & 3 raraši 


Re: souhlasim s autorkou 

(2.12.2002 15:16:04)
Mrzi me K., ze citis ztratu identity. Priznavam, ze ja cerstve po svatbe take neslysela na sve nove prijmeni, nebyla jsem s nim ztotoznena. Nerekla bych ale, ze bych byla nestastna. "Ztratila" jsem svou identitu, ale ziskala jsem novou, ke ktere je treba postupne dozravat. Take jsem do svatby byla jen divkou, ted jsem manzelkou a snad budu i matkou. I tim, ze se stanu matkou, "ztratim" svou identitu, stanu se nekym jinym, ale bude to (snad) pozitivni zmena :) Myslim, ze tim, ze manzele prijmou jedno prijmeni (at uz zeny nebo muze) rikaji, ze jsou jedna "jednotka", ze patri k sobe.
Ale jinak je to skutecne kazdeho vec:)

PS: Na zmene prijmeni jsou nejhorsi doklady. Ted jsem jela na sluzebni cestu do zahranici a v den odjezdu jsem zjistila, ze jsem si jeste nedala predelat pas a vsechny rezervace jsou udelany na me nove jmeno... Nastesti to ale vsechno dopadlo dobre :)
 Michal Merta 
  • 

Re: souhlasim s autorkou 

(2.12.2002 22:47:41)
To přejde po čase, zvyknete si a naopak bude sranda,když se po letech sejdete se spolužáky a probíráte kdo se jak jmenuje.

I s podpisováním máte zřejmě problémy, ale jak říkám, to chce čas.


 Terreza 


Jiné jméno než děti,jímé jméno než manžel a výhody/nevýhody s tím spojené 

(2.12.2002 14:54:44)
O zmatení jmen v naší rodině jsem už psala v dřívější komentáři - stručně zopakuju, že za svobodna jsem se jmenovala po otci, bratr a sestra po matce. Bratr byl z prvního mámina manželství a ona, coby rozvedená, žila s mým svobodným otcem bez sezdání bezmála 40 let, na svatbu došlo rok před otcovou smrtí, a to čistě z formality, aby se předešlo komplikacím s dědictvím a závětí. Matka si sňatkem jméno nezměnila. Takže má stále své "rozvedené" příjmení.
Já jsem to jako dítě vnímala jako něco samozřejmého, i když jsem tomu zase tak úplně nerozumněla. Občas se stalo, že mámu považovali za mou babičku - měla mě ve 39 letech a vypadala tak o 5let starší, nebylo moc divu.

*Když jsme začala mluvit o svatbě s mým prvním manželem, moje přání ponechat si rodné příjmení bylo jasně zamítnuto. NE – NEEXSTUJE… Dost mě to míchalo, protože jsem cítila obdobně jako Klára, že jsem individualita a ne „něčí žena/manželka“ = majetek. Že moje rodné jméno je hezké, české, sice dlouhé, ale zkrátka moje a po tatínkovi. To byl velice šikovný loutkář, loutkoherec a výtvarník, a kdyby měl syna, určitě by dříve, než jíst příborem, uměl vyřezávat dlátkem : -)) V tátově rodišti bylo jeho jméno s řezbářstvím spojeno už několikátou generaci. Říkala jsem si, že by bylo správné, kdyby někdo nesl to jméno dál… Bohužel stejný názor měl i manžel na své jméno Růžička, takže jsem se svými argumenty ani prosbami neobstála.
Kvůli dětem (a kvůli nechuti a pohodlí) jsem si nechala Růžičková i po rozvodu.
*Je zajímavé, že můj druhý manžel mi tuto neprůraznost trochu vytýkal – proč prej jsem si nechala příjmení po tom „blbcovi Růžičkovi“, prý by to děti určitě pochopily, a kdyby pak o ně přestal mít zájem, mohla bych je nechat přejmenovat podle sebe. No – nechtělo se mi to řešit zrovna takhle a u toho zůstalo.
Na druhou svatbu jsem se moc těšila, moc jsem si přála už oficiálně patřit ke svému muži… Neumím to přesně vysvětlit, ale bylo to tak. Kdybych se vdávala poprvé, snad by mě nechat si rodné příjmení ani nenapadlo! Teď jsme ale řešili jinou věc – kvůli dětem jsem chtěla zůstat Růžičková, a zase přišel na přetřes ten „blbec, co po něm mám příjmení“… Prej v žádným případě !!! Já jsem zase říkala:“No přeci nebudeme všichni Šebestovi, jenom Štěpka s Péťou Růžičkovi ! Vždyť by byly jako přívažky nebo tak něco !“ A zase jsem neuspěla… Protože už to ale úřady umožňují, mám příjmení obě: Šebestová Růžičková (bez pomlčky). Sice by to podle mě mělo být obráceně, tedy: Růžičková Šebestová, ale není…

*Mám jednu nepříjemnou zkušenost, když byl syn na jaře v nemocnici. Jako doprovod tam s ním byla moje matka, se kterou jsme si denně volali co a jak. A pak mi najednou volá bývalý manžel: „Petříka dneska pustěj, tak tam zavolej, kdy si pro něj přijedeš…!“ Nemohla jsem uvěřit tomu, co slyším, mluvila jsem s matkou po vizitě a říkala, že se uvidí až podle zítřejších výsledků atd. Jak to, že bývalý manžel má čerstvější informace, než já ?!?
Vysvětlilo se to brzy – moje bývalá tchýně byla přesvědčená, že jim okolo Péťova zdravotního stavu „mlžím“, a tak si tam zavolala sama. Představila se jako Růžičková, a tak jí pokládali za matku. S ošetřující lékařkou vše dopodrobna probrala. Pak zavolala svému synovi, ať mi vyřídí, že si pro Petříka mohu dnes přijet ! Myslela jsem, že vyskočím z kůže !!! Totéž si myslela i lékařka a sestry, když jsem se jich znovu na všechno vyptávala. Skoro mi ještě vynadaly, že informace o zdravotním stavu poskytují jen rodičům… Proč jsem to prý tchýni neřekla ?!?! ..A já se svou bývalou tchýni neviděla už 3 roky !!!
No – s tím jménem to pravda zase tak nesouvisí, pošlu to ještě do rubriky „tchán, tchýně“, ale kdyby si v kartě přečetli, že maminka se jmenuje Šebestová Růžičková a ne jenom Růžičková, mohl být klid :- ))) Už vím, na co si příště dát pozor :- )))

*Jinak – manžel šel do lékárny Anežce pro hotovou mastičku, a na otázku: „Na které je to jméno, prosím ?“ Odpověděl bez váhání: „Růžičková…“ :- )))
 Blanka 
  • 

Holčička po mámě; kluk po tátovi? 

(2.12.2002 15:03:38)
Chtěla jsem kompromis, holčička bude mít příjmení po mně, kluk po tátovi. To náš zákon nedovolí, děti musí mít stejné příjmení. Ale aby se jmenovaly po mně, to tatínek nepřipustil. Takže těžce nesu, že má dcera se jmenuje po manželových rodičích, kteří se však o ni (na rozdíl od rodičů mých) vůbec nezajímají.
 Terreza 


Re: Holčička po mámě; kluk po tátovi? 

(2.12.2002 15:08:47)
Tahle pakárna mě taky štve, že se musejí děti jmenovat stejně... Docela by mě zajímalo proč...
 Miška, 3 děti 


Nestačím zírat 

(2.12.2002 15:13:49)
Kláro, sice jsem tvůj článek jen taktak prolouskala, ale nestačím zírat, čím vším se dokážeš zabývat. Teda připadá mi to, jako bys prostě musela něco napsat, aby to tady bylo, ať je to cokoliv. Nebo děláš reklamu feministkám?
 Martina (syn Martin)] 
  • 

Re: Nestačím zírat 

(2.12.2002 16:11:00)
Taky se pozastavuji nad myslenkovymi pochody Klary. Jmenuji se po manzelovi a nedelam z toho zadnou tragedii. A ani si na sebe nebudu vztahovat to o tech ovcich jdoucich na porazku. To bych se musela urazit.

 Lida a 2holky 


Re: Re: Nestačím zírat 

(2.12.2002 16:16:33)
Martino,

Klara nerikala ve svem clanku nic o tom, ze ti, co se po svem manzelovi jmenuji jsou nejakym zpusobem ...spatne, nebo divne, nebo by z toho mely delat tragedii, tak jako Klara, nedela tragedii z toho, ze se po svem manzelovi nejmenuje. O tom vlastne prispevek nebyl. Prispevek nebyl o prijmenich (tak jak ja jsem ho pochopila) ale o tom, ze nekteri lide, se proste nechteji a namaji duvod podrizovat "vetsinovemu" konformistickemu zpusobu ziti, nektriano. Ale tak to na svete vzdy bylo, a tak to na svete vzdy bude.
 Klára, 2 raubíři 


jsem feministka 

(2.12.2002 21:30:27)
Ale já JSEM feministka. A reklamu nepotřebujeme.
 Martina (syn Martin) 
  • 

Re: jsem feministka 

(3.12.2002 8:19:38)
Klaro,

Co na to tvuj manzel? Ja vim, ze jsi psala, ze je hodny, ale ze by byl az zas tak hodny, to snad ani neni mozny.

Nebo, ze by byl clenem tveho (mozna imaginarniho) feministickeho klubu?
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Re: jsem feministka 

(3.12.2002 8:42:50)
Martino, já se do toho klubu taky hlásím... vidím to podobně jako Klára.

Kolik musí mít klub členů, aby nebyl imaginární?
 Karel 
  • 

Re: Re: Re: jsem feministka 

(3.12.2002 9:47:37)
No , je mi toho manzela Klary lito. Myslim ,ze by mel mit svatozar. Tohle mit doma.
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Re: Re: Re: jsem feministka 

(3.12.2002 9:56:51)
Karle,

proč si to myslíš?
 Mimla 
  • 

Re: Re: Re: Re: jsem feministka 

(3.12.2002 10:00:20)
Myslíš Karle, že by manžel Kláry byl radši, kdyby se zabývala nějakými důležitějšími problémy - třeba letákovými akcemi?
 Klára, 2 raubíři 


jsem hrozná mrcha 

(3.12.2002 21:22:00)
Jistě, chudáček, jsem strašlivá mrcha, nevařím mu teplé večeře, nenosím mu noviny a neuklízím po něm umyvadlo, když se oholí. Takovou potvoru si nezaslouží!
 Klára, 2 raubíři 


muž feminista 

(3.12.2002 21:17:34)
Jistě, můj muž je feminista, který kromě kojení zvládá úplně všechno. Máte mi co závidět.
 Martina (syn Martin) 
  • 

Re: muž feminista 

(5.12.2002 16:29:43)
Klaro,

prijde mi ze uz dost prehanis.

Muj muz taky zvlada vsechno, dokonce jsme se po dvou letech vystridali na rodicovske dovolene, on zustal doma a ja sla do prace. Ale upozornuji te, ze on zadny feminista neni.

Nesnasim tohle skatulkovani a prirazovani se k urcitym skupinam, sektam ci spolkum.

Mezlob se , ale tvuj prispevek a vetsina tvych rekaci mi zavani urcitym stupnem posedlosti. Ale asi se musis nejak realizovat.

Jinak tvuj pisemny projev je velmi pekny, asi mas talent se vyjadrovat. Skoda, ze ho mrhas na takove zvasty.
 Zajda99 


Žena po svatbě lítá po úřadech:-(( 

(2.12.2002 15:14:49)
Muž po svatbě s trochou nadsázky žije normálně dál. Ale žena, která si změní příjmění, lítá po úřadech a vyřizuje si nové doklady. OP, pas, řidičák, středisko cenných papírů, banka, pojišťovna, atd. A všude vysvětluje, okamžitě je nucena sdělovat tímto, že se provdala. Což je soukromá záležitost. Známí a spolužáci si těžko zvykají a mnohdy (nedostanou-li svatební oznámení) už těžko dotyčnou hledají:-(((
 Mirka, Jakub *28.7.02 


Kláro, 

(2.12.2002 15:22:21)
nebylo by jednodušší se nevdávat?
 Mimla 
  • 

Re: Kláro, 

(2.12.2002 16:26:46)
Nevdávat se by opravdu bylo nejjednodušší. Většina našich známých nejsou sezdáni a jsou spokojeni. Problém ale pořád zůstává a to je příjmení dětí. Pochybuji, že někde jinde ve světě ještě děti povinně patří podle jména otci. Moje kamarádky v civilisovaných zemích s partnery vybíraly, jaké bude mít potomek příjmení. Já jsem se před lety vdávala a přijímala mužovo jméno /které se mi nelíbí/ jenom kvůli tomu, abych měla právo se jmenovat stejně jako moje děti.
 Lida a 2holky 


Re: Re: Kláro, 

(2.12.2002 16:34:51)
Mimlo,

jak se uz nekdo zminil, tak ve Spaneslku je to normalni. Manzelky nemaji jmeno po muzi, a deti maji jmeno po otci. I kdyz Spanelsko neni ta nejvice civilizovana zeme na svete, tak na druhou stranu jsou v globalu ve skupine jednech nejcivilizovanejsich.

Ja si osobne myslim, ze koneckoncu, detem je uplne jedno, jake maji prijmeni. Oni nad tim zas tak nepremysli.A v zemich, kde je normalni, ze se deti jmenuji treba trochu jinak nez rodice - tak tam je jim to uplne jedno. Ja jsem take nidky nepremyslela, proc se jmenuji Lida (resp. drive Ludmila), proste se tak jmenuji. A v dospelosti jsem zjistila, ze se mi Ludmila nelibi, tak jsem se nechala oficialne prejmenovat na Lida. Ale v detstvi jsem nad tim nepremyslela. To same bych asi nepremyslela nad prijmenim.
 Marcela 
  • 

Re: Re: Re: Děti a příjmení 

(10.2.2003 17:45:23)
Ahoj všem, možná jsem výjimka, ale já přemýšlela o příjmeních svého okolí právě jako dítě. Když se mamka podruhé vdala vzala si jméno nového manžela a když čekala brášku bylo jasné, že i on bude mít příjmení jako oni a já jediná z celé rodiny se budu jmenovat jinak (po svém otci). Tehdy mi bylo 7 let a dost mi to vadilo, že můj vymodlený sourozenec vlastně nebude podle jména sourozenec na 100%, alespoň tak jsem to brala. Tak jsem si prosadila, že bude mít stejné jméno jako já, tedy Marcel.Pak jsem si to asi měsíc přeříkávala, mamka asi musela mít dost velkou trpělivost, v té době mě nic jiného nezajímalo. Až jsem se rozhodla, že to jméno je nemoderní a brácha bude Martin. A u toho zůstalo, ať se rodina stavěla na hlavu, jak chtěla. Dnes jsem dospělá a i mé názory jsou mnohem liberálnější. Ale chci všechny tak trochu varovat,že ne všechny děti vezmou různá příjmení v jejich rodině bez uvažování, jako normu. Kamarádka také má své dívčí jméno a její dcera se jmenuje po otci, nedávno jí řekla: Ale ty nejsi moje opravdová maminka, viď? Jak na to přišla? Chodí do školky, kde se maminky jmenují stejně jako jejich holčičky. Jak mé kamarádce bylo, to si možná představíte sami. Takže si vše dobře promyslete a přeji všem dobré rozhodnutí. Marcela
 Mirka, Jakub *28.7.02 


Re: Re: Kláro, 

(2.12.2002 16:35:02)
Mimlo, my jsme se dohodli tak, že malej se jmenuje po tatínkovi. Nevidím v tom žádnej problém ...
 Mimla 
  • 

Re: Re: Re: Kláro, 

(2.12.2002 16:46:09)
Nojo Mirko, ale vy jste se dohodli. Kdybyste se dohodli, že se bude jmenovat po mamince, nešlo by to a to je to, co mi vadí.

Španělsko mi civilizované připadá, tak v tom nejsme samy.

Ale to úplně jiné jméno je nápad, který se mi líbí nejvíc.
 Mirka, Jakub *28.7.02 


Re: Re: Re: Re: Kláro, 

(2.12.2002 16:53:40)
Mimlo, proč myslíš, že by to nešlo? Kdybychom se nedohodli na příjmení po otci, měl by Kubík automaticky příjmení po mamince.
 Jana 


Vdaná, přesto důstojná 

(2.12.2002 15:41:29)
Mám za sebou dvě svatby, dvě změny příjmení. Ani v jednom případě mi to nepřišlo nedůstojné. Jo, je otrava běhat po všech úřadech a vyřizovat, oznamovat, nechávat si vystavit nové doklady. (dodnes mám řidičák na jméno za svobodna ;o)) Chvilku trvá, než se člověk naučí "slyšet" na své příjmení, než se automaticky představí do telefonu novým příjmením, než přestane při podpisu uvažovat, jak vlastně... Ale neměla jsem s tím problém, tohle přivykací období trvá chviličku, pár dnů. Už nejsem slečna XY, ale paní YY ;o) Je to nedůstojné?

Když jsem si brala Jirku, uvažovali jsme i o tom, že by si on vzal mé příjmení. Chtěli jsme se jmenovat stejně, jsme pár, patříme k sobě a najevo to dáváme i společným příjmením. Nic ponižujícího a stádního na tom nevidím. (Bráno ad absurdum, i slavení Vánoc je ponižující, nedůstojné a stádní - dělají to přece všichni.)
Vím, že jsou holky, které si nechaly své příjmení, mají ho rády, nebo jejich dosavadní kariéra je se jménem hodně svázaná, nebo jejich muž má "podivné" příjmení. Ale že by změna příjmení přínášela ztrátu důstojnosti, nebo pocit majetku? Mno...... pochybuju. Jako důvod je to dost uhozené.

Já jsem já, pořád ta stejná holka, matka, partnerka a je úplně fuk, jakým příjmením se představuju.
J.
 Lida a 2holky 


Re: Vdaná, přesto důstojná 

(2.12.2002 16:04:16)
I kdyz mne maji mnohe clenky diskuse na Rodine plne zuby, tak ja se chci zastat Klary. Nektere prispevky na ni shazuji jine veci, nez, co si myslim, ze Klara mela ve svem prispevku na mysli. Rekla ze je feministka, ja nejsem, ale na druhou stranu at si je kdo, cim chce byt. A o tom jeji prispevek byl. Proc mam prevzit jmeno manzela, kdyz to tak necitim, proc mam chodit do pionyra, kdyz to tak necitim, a nechci delat veci jenom proto, ze to vsichni ostatni tak delaji. Ziju tak jak ja chci, ne tak jak to ostatni delaji jenom proto, ze vetsina to tak dela. To ale vubec neznamena, ze Klara neni hodnotna manzelka nebo maminka. Sama uz v psani clanku uvedla, ze se obava toho, ze se na ni mnoho zen sesype s negativnim nazorem. a stalo se.

Takze, at si rika co chce, kdo chce. Cim dal tim vice mi pripada, ze ceska komunita zije v nejakych " zabredlych sterotypech", ktere snad udavaji, jak kdo ma zit. Pokud si nekdo vybere, ze zije jinak, nebo snad, je tak drzy, ze pouziva svuj vlatni mozek v zalezitostech, kdy ostatni prebiraji stereotypy, tak je okamzite cerna ovce.
Promin Klaro, mozna nebudes mit radost, ze prispivam k tvemu prispevku. V minulem clanku jsme se stretly, v tomto clanku s tebou souhlasim. A tak to mozna ma byt.(a vubec nejde o to, jestli ja mam manzelovo jmeno, nebo ne, protoze to vlastne na tom clanku neni vubec dulezite. Dulezite je, jak ruzni lide mysli a pristupuji k zivotu. a to si myslim ze o tom clanek byl)
 *Aida* 


Re: Re: Vdaná, přesto důstojná 

(2.12.2002 16:21:34)
Lidko,
ani my dve se na vsem neshodnem, ale pod tenhle Tvuj prispevek bych se mohla podepsat, hezky vystizeno.
Asi jsem divna, ale tlaky okoli me nejak nezajimaji. Rodicu jsem se v zadnem pripade neptala, jestli souhlasi s tim ci onym prijmenim pro me, snad uz nejsem mala a nepotrebuju ke vsemu souhlas ne?
A opravdu v tom clanku slo spis o to, aby se kazdy zamyslel nad veci, ktera se proste dela a nikdo uz nikdo uz nepremysli nad tim proc se dela.
 Luca, celkem čerstvě vdaná 
  • 

A co úplně jinak? 

(2.12.2002 16:36:59)
Hodně příspěvků se zmiňuje o tom, že je žena něčím vlastnictvím po změně příjmení. Já jsem řešila tu samou otázku, ale chtěla jsem dvě příjmení, protože bych tím vyjádřila svou náležitost k rodině původní i k rodině nově vytvořené. Nehádejte, neuspěla jsem. Egoismus je strašná věc (z obou stran) a po dlouhých nočních debatách jsem ustoupila a přistoupila na to být "manžel-ová". Přiznám se, že se necítím jako něčí vlastnictví, jsem na svého manžela velmi pyšná a máme rovnoprávný vztah a manžel mě nepovažuje za své vlastnictví. Oba dva bere stejně, domácí práce si dělíme rovným dílem a hádáme se, kdo zůstane doma na mateřské :-)))

Přiznám se, že mě v tu chvíli napadlo jiné, poněku "bláznivé" řešení. Proč by nemohla existovat možnost pro lidi, kteří nechtějí přijmout příjmení toho druhého (muž i žena) a nechtějí se jmenovat oběmi příjmeními, zvolit si nějaké příjmení třetí, neutrální. Tak by totiž byla velmi dobře vyjádřena jejich snaha založi zcela novou rodinu. Oba by měli svá rodná příjmení, která by vyjadřovala jejich původ, a příjmení nové, které by bylo jejich nové rodiny. :o))

Jinak souhlasím, že to -ová mi přidělává dost problémů, protože je velmi těžko přesvědčit některé zahraniční úředníky ze vzdálenějších zemí, že jsme skutečně manželé... Bohužel bychom se museli oba zřeknout svého občanství, a tak bychom možná měli možnost mít stejné příjmení, bez -ová...
 Lida a 2holky 


Re: A co úplně jinak? 

(2.12.2002 16:43:06)
Luco,

to take neni spatny napad. Docela dobra myslenka.


co se tyce ...ova. Zacinam se dostavat do docela "komplikovanych" pravnickych debat. Protoze ...ova, v zahranici nejsem vedena, ale jediny muj opravdovy dokument je cesky pas s...ova, tak se mi mozna stane, ze nebudu vlastnit polovinu baraku, ktery vlastni osoba s manzelovo prijmenim bez ...ova, ale ja jsem ...ova, ale ne na kupnim liste...ha, ha,.... ono se to vyresi ale bude nas to stat spoustu penez. Ostatne, hypoteku na tu polovinu plati ta osoba bez ..ova, co kdyz ji platit prestane, bude ta s ..ova stale majitel. ach jo, vlado ceska, nechcete to pred vstupem do EU udelat trochu jednodussi???? (Mozna nejsem ani matka svych deti, protoze maji v rodnem liste jmeno bez ...ova, ale ja se tak prokazat nemohu)
 Svetlana. 


Re: Re: A co úplně jinak? 

(2.12.2002 16:46:28)
myslim, ze s tym tretim uplne inym spolocnym menom to funguje, nie ??
 Svetlana. 


Re: A co úplně jinak? 

(2.12.2002 16:44:10)
Lucia,
myslim, ze s obcianstvom to nic nema, aspon nie na slovensku. Stacilo by prihlasit sa k inej NARODNOSTI. Neviem, ale ci to ide pri dospelom clovekovi, co uz cesku narodnost ma. Urcite to ide s novonarodenym dietatom (nasa dcera sa vola po manzelovi (aj ja ale so zenskou koncovkou), teda bez zenskej koncovky, nema teda slovensku narodnost, ma jedine a to slovenske obcianstvo).
 Luca, celkem čerstvě vdaná 
  • 

Re: Re: A co úplně jinak? 

(3.12.2002 10:19:47)
Ano, samozřejmě máš pravdu, jednalo se o národnost a ne občanství.

Oba bychom brali jedno neutrální příjemní, máme i jedno, kterým jsme běžně známi a i mě říkají bez -ová. Chápu, že je to u nás celkem dlouholetá tradice (cca 200 let???), asi. Já bych brala, když už ne zcela nové příjmení pro novou rodinu, tak příjmení bez -ová. Sice by dlouho trvalo, než by si všichni zvykli na např. paní Lucie Novák, ale víte, kolik by se toho vyřešilo...
 Terreza 


Re: A co úplně jinak? 

(2.12.2002 20:11:53)
Naše máma vždycky říkala: Pojďme se přejmenovat všichni na Novákovi !
A pak je druhá možnost - zvolit si partnera podle příjmení... Moje kamarádka se jmenuje Novotná. Novotnejch je fůra. Pak se seznámila se svým budoucím manželem. Jak se jmenoval ? Novotný... A měli to vyřešené :-)))
 Lee 


Re: A co ještě úplně jinak? 

(6.12.2002 8:07:13)
Tak mě tak včera napadlo v souvislosti s debatou o přechylování příjmení jedno řešení:-)). Všechna příjmení by se změnila na přivlastňovací místo Novák by byl Nováků, místo Vomáčka Vomáčků a u přídavných jmen místo Nový by bylo Nových, Novotných, Krásných atd. ... no a ti co tohle příjmení už mají, mají po starostech:-)).
 Johanka, manzelka cizince 
  • 

Re: A co úplně jinak? 

(8.12.2002 2:25:46)
Ke skrtnuti -ova neni treba se zrici statni proslusnosti, jen ceske narodnosti. Udelala jsem to pro svou dceru, jejiz otec je cizinec a ma jmeno po nem a skrtli ji -ova. Ted se jmenuje jako tatinek (ja jsem si nechala sve jmeno). Nevim, jestli aleneni take podminkou cizinecke prijmeni.
Johanka
 Sosan 
  • 

Co je důležité 

(2.12.2002 16:59:19)
Opravdu není důležité, jaké přijmení si necháš ani to, jestli se vůbec vdáš nebo budete žít na hromádce. Ale důležité jsou důvody, které tě k tomu vedou. Musíš vědět co chceš. Chceš-li rodinu a děti, musíš tomu věnovat čas, lásku, energii. Je-li pro tebe rodina prioritou, je hezké, když se v ní jmenují všichni stejně - (klidně může manžel převzít tvoje jméno). Ale důvodem může být také to, že se nedokážeš odpoutat od rodiny svých rodičů a proto lpíš na dívčím jméně a tam už bych si dal pozor. Stejně tak je hezké, když jsi s malými dětmi doma a můžeš si toto období užít, protože se už nikdy opakovat nebude. A záleží asi nejvíc na tvém partnerovi, jestli se v takové pozici budeš cítit nedoceněná. Pokud jsou ale pro tebe prioritou jiné věci, tak se věnuj jim. Nic proti. Ale musíš vědět co chceš, čemu se budeš věnovat na prvním místě a čemu jen tak, co zbyde čas a energie. Chtít se především realizovat v zaměstnání staví pro tebe děti až na druhé místo, protože ten čas ti bude chybět. I to jde, jistě. Můžeš mít muže, který se bude o děti starat víc než ty, ale musí vám to oběma vyhovovat. Aby ho to bavilo a ty abys mu pak nenasazovala parohy, že ti ten kuchyňka doma neimponuje. Mám z toho všeho pocit, že za normálních okolností se lidé na tyto formality tolik nesoustřeďují. A ten důvod, proč se na ně soustřeďuješ, to bude ten pravý problém. O něm bys, Kláro, mohla napsat.
 Lida a 2holky 


Re: Co je důležité 

(2.12.2002 17:04:28)
Sosane,

nevim jak si na to prisel, ale Klara mi prijde jako clovek, ktery vi co chce a ve svem clanku take jasne sdelila duvod, proc se na tuto vec soustreduje?
 Sosan 
  • 

Re: Re: Co je důležité 

(2.12.2002 17:11:32)
Píše, že to "považuje za nutné už kvůli své důstojnosti". Mě nepřijde, že by důstojnost měla něco moc společného s příjmením. Cítím za tím spíš tvrdou nepřizpůsobivost, když si staví hlavu i v takové malichernosti.
 Lida a 2holky 


Re: Re: Re: Co je důležité 

(2.12.2002 17:17:37)
sosane,

ale pro Klaru to treba malichernost neni. To ale nemusi znamenat, ze je nejakym zpusobem "vadna". Jak psala, pozastavit se nad tim, co lide delaji automaticky, protoze to tak vsichni delaji... tak to prave vypada, ze to pro ni neni takova malichernost. A navic, jasne rekla, ze je feministka, takze druhy duvod, proc to nemusi byt pro Klaru malichernost.
 Sosan 
  • 

Re: Re: Re: Re: Co je důležité 

(2.12.2002 17:40:11)
No, mě přijde, že už jen proto, že je Klára feministka (tedy feministka v tom smyslu, jak tady prezentovala) - je teda trochu "vadná" :-) Normální ženskou žijící v čechách by ani nenapadlo myslet si, že je majetkem svého muže. Manželství může mít mnoho podob. Jedna z nich je taková, kdy se jedná o soužití dvou zcela nezávislých jedinců, pro které je momentálně výhodné/příjemné být spolu. Přičemž oba se vyvíjejí vzájemně zcela nezávisle a vůči sobě neberou žádné ohledy a nijak se neomezují a nepřizpůsobují. Mám pocit, že životní postoj Kláry k němu směřuje. Štěstí, že moje žena není Klára.
 Lida a 2holky 


Re: Re: Re: Re: Re: Co je důležité 

(2.12.2002 17:49:54)
Sosane,

mam prave pocit, ze hazis vsecny zenske do jednoho pytle a nutis je myslet stejnym zpusobem. Vyrok "normalni zenska zijici v cechach".... co to znamena? To znamena, ze zenske zijici v Cechach nemohou mit vlastni nazor? Nemohou byt v parlamentu, nemohou premyslet nad nekterymi vecmi, ktere mohou byt bud zastarale, nebo se spolecnost nekam pohnula, takze je mozna dobre se nad necim zamyslet? Ja se musim zenskych "zijicich v cechach" zastat. Cechy nejsou narodem, kde by se "zilo na stromech". Naopak, mame bohate kulturni bohatstvi z minula, a to je mozna to, proc jsou Cechy celkem uznavane v zahranici - to znamena, ze nam davaji nadeji, na rozil od nekterych chudych, primitivnich kmenu v Africe.
 segra 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je důležité 

(2.12.2002 17:56:10)
Lidko,

precti si jeste jednou, co Sosan psal - ze normalni ceskou zenskou ani nenapadne, aby si pripadala jako majetek manzela.
 Lida a 2holky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je důležité 

(2.12.2002 18:02:33)
Segro,

ja jsem to spise pochopila tak, ze "normalni ceska zenska" by se nemela zabyvat nicim, co by ji odlisovalo od prumeru. At uz je to treba zamysleni se nad prijmenim. Ale mohu se samozrejme mylit.
 Sosan 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je důležité 

(2.12.2002 18:09:32)
Aspoň, že ségra mě tady chápe. Hele, ségra, nejseš náhodou chlap?
 Offelie 
  • 

Chci taky do feministickeho klubu 

(4.12.2002 11:25:17)
Pojem "normalni ceska zena" je blbost...existuje snad "normalni italsky zednik" nebo "normalni norska rybarka" ?
Feminismus je tu taky proto, ze spousta veci, kteri lidem pripadaji normalni, spravne, navazujici na ty "zarucene prave hodnoty" muze byt pri pohledu z jineho uhlu uplne jinak....a o tom to je - zastavit se a popremyslet.....
 Terreza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je důležité 

(2.12.2002 20:29:22)
No asi jí to napadne, když o tom píše... A vůbec - co je dneska normální ? Normálního českýho chlapa zase ani nenapadne, že by se děti mohli nejmenovat po něm. A jestli jo, tak buď není českej nebo normální...tak si vyber...
 Luca, celkem čerstvě vdaná 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Co je důležité 

(3.12.2002 10:25:50)
Sosane a ty by sis vzal manželčino příjmení? Asi ne, že? Většina chlapů převzetí manželčina příjmení chápe jako útok na jejich vlastní identitu, ani je nenapadne, že to žena může brát také tak! Mě můj muž argumentoval tak, že se stávám součástí JEHO rodiny, tak proto si musím vzít jeho jméno. Co je to za kravinu? Co když se on stává součástí MOJÍ rodiny...

Jak jsem již napsala, nestáváme se součástí JEHO nebo MOJÍ rodiny, ale NAŠÍ nové rodiny. Takže to nové příjmení není zase až tak úplně pitomé :-)))
 Mimla 
  • 

Re: Co je důležité 

(2.12.2002 17:27:11)
Hmmm Sosane, ty pravé důvody bych až tak vážně nehledala. To, že někdo nechce měnit jméno nemusí znamenat, že lpí na svých rodičích. Zrovna tak chuť přijmout mužovo jméno neznamená nutně oddanost tchánovi, né? Pokud vím, dřív se za zbytečné formality považovalo vzdělání žen / k čemu, když se vdají a budou jenom na to jedno/, nebo právo vlastnit majetek / muž se jí o něj postará lépe/.
 Klára, 2 raubíři 


Tradiční myšlení 

(2.12.2002 21:48:13)
Je vidět, že patriarchát má hodně hodně hodně silné kořeny... To, že se zamýšlím nad takovými věcmi, jako je moje příjmení, neznamená, že bych neměla čas na ostatní věci, na svoje děti, na manžela, na práci... Není to tak, že ženská je buďto zlá kariéristka, nespokojená, ošklivá, nevyrovnaná feministka, nebo šťastná matka zašitá doma, posluhující. To, že přemýšlím nad tím, jak se jmenuju, neznamená, že jsem psychicky nevyrovnaná hysterka závislá na mamince a tatínkovi.
Na prvním místě jsou pro mě mé děti. Stejně tak pro mého muže. Pokud jsme se takto dohodli, pokud můj muž pokládá za přirozené, že se mohu rozhodnout, zda přijmu nebo nepřijmu jeho jméno, že se mohu rozhodnout, jestli budu mít děti nebo jestli budu studovat nebo pracovat (stejně jako se může rozhodnout on), potom nevím, v čem vidíte problém. Funguje nám to tak a pro rodinu je nejdůležitější, aby to fungovalo.
 Michal Merta 
  • 

Nepřehánějme to s demokracií a feminismem 

(2.12.2002 17:36:04)
Milá paní, jistě jste si všimla, že různí umělci/čti umělkyně/ si většinou nechávají své příjmení i po svatbě a to chápu. Chápu také, když by jste se měla jmenovat "Pičmanová", že si raději tedy necháte své příjmení, nebo naopak "pomůžete manželovi" od tohoto příjmení, ale to, co zde píšete, nechápu.

To za chvíli bude asi chtít, aby oplodnění prováděly výhradně ženy.

Nebo aby slovesa ženského rodu byla psána s měkkým "i", proč se držet standardů, udělejme v tom pořádný zmatek.

Nééé, lepší bude, když od zítřka začnete jezdit autem místo vpravo vlevo, nedržme se standardů a pořádně s tím zamíchejme, vznikne anarchie.

Kdyby tyto změny měly alespoň něco pozitivního pro lidi, tak bych Vám fandil, ale takto Vám musím doporučit, aby jste s vymýšlením a aplikováním feministických "volovin" neztrácela drahocený čas, který nám všem zbývá.
 *Aida* 


Re: Nepřehánějme to s demokracií a feminismem 

(2.12.2002 17:43:37)
Mily Michale,
na to, po ktere strane jezdi auta mame zakon, na pravopis jsou jasne stanovena pravidla.
Na to, jak by se zena po snatku mela jmenovat, mame pouze nazory, predstavy a zajete stereotypy. Srovanvate jablka a hrusky.
 Michal Merta 
  • 

Re: Re: Nepřehánějme to s demokracií a feminismem 

(2.12.2002 22:34:01)
Samozřejmě šlo pouze o příklad, ale pokud se vrátíme do historie jistě si všimneme, že základem byl ROD od toho rodina. Nedovedu si představit, že by se rodina jmenovala kupříkladu Merto-Vymětalová, protože pokud moje dcera si pak vzala Vonáska, tak by se rodina měla jmenovat Merto-Vymětalovo-Voňásková ??? Není jednodušší když se bude mluvit o rodině Mertové ???

Jak jsem již uvedl, čím více bychom komplikovali jednoduché, tím by to bylo spíše horší než lepší.
 Zuzana.. 


komlikovana jmena ve spanelstine 

(4.12.2002 2:29:48)
Michale, tak nejak koplikovane se to skutecne aplikuje ve Spanelsku a v Latinske Americe
1. zena si ponechava svoje primeni
2. jeji dite ma prijmeni dvoji - po matce i po otci,
prvni v poradi je ale prijmeni otce, pak matky, ale protoze i oni maji dvoji primeni - kazdy z nich po matce i otci, jejich dite prebira jen tu cast, ktera pochazi od deceka, takze prvni cast prijmeni obou rodicu
3. takze ano, prese vsechnu snahu ponechat zenam integritu jmena nakonec po generace je predavano prave to muzske prijmeni
4. a navic, jelikoz je jednodussi uvadet jen jedno prijmeni, vetsina Hispancu, ackoli maji prijmeni dve, uvadi v beznem zivote jen jedno, to po otci, resp po dedeckovi z otcovy strany
5. je to docela zmatek, ze?
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: komlikovana jmena ve spanelstine 

(4.12.2002 8:33:04)
... a navíc, aby se to nepletlo, si můžou dneska vybrat, které z obou příjmení chtějí nosit jako první..., jestli po mamince nebo po tatínkovi, a většinou se rozhodují podle toho, jak libozvučně to bude znít, popřípadě které chtějí zachovat budoucím generacím, to druhé v pořadí se totiž většinou ztrácí... :o))
 Lida a 2holky 


Re: Nepřehánějme to s demokracií a feminismem 

(2.12.2002 17:44:34)
Mily Michale Merto,

uhhh, to mi zni trochu jako utok na "feministky". Ja myslela, ze feministky uz byly spolecnosti "uznany" jako spolecenstvi zen trochu "radikalnejsich" nazoru a bojovnic o zmenu, se kterymi se zacalo diskutovat, ne je "odpinkavat do kouta".

Upozornuji, ze ja feministka osobne nejsem, ale nektere nazory prijimam.
 Michal Merta 
  • 

Re: Re: Nepřehánějme to s demokracií a feminismem 

(2.12.2002 22:37:42)
No to si myslím, že jste to trosku nepochopila, neútočil jsem na feministky, chraň bůh, jen na některé názory, které mi nepřipadají až tak podstatné. Podle reakcí, které jsem zaznamenal, by jistě bylo užitečnější, kdyby se tento lidský potenciál zaměřil na nějaké skutečné problémy, které v této společnosti jsou.

Protože pak se řeší, jako v naší politice, samé podružné záležitosti a ty důležité jsou bohužel opomíjeny.
 Mimla 
  • 

Re: Nepřehánějme to s demokracií a feminismem 

(2.12.2002 17:48:35)
K tomu pravopisu: sjednotit "i" by bylo zjednodušení, ne zmatek a můj syn, žák páté třídy nadšeně souhlasí!
Co se týče manželství Sosan - myslím, že nemáš štěstí jenom ty, ale třeba i Klára, že nejsi její manžel.
 Michal Merta 
  • 

Re: Re: Nepřehánějme to s demokracií a feminismem 

(2.12.2002 22:41:22)
K tomu prvnímu odstavci musím říci jen jedno, ano je to pravda, ale to bych adresoval ministru školství ne mně.

U toho druhého odstavce se musím pozastavit. Je možné, že jej trošku nechápu, ale myslím si, že štěstí či neštěstí v lidském životě není přece o tom, jaký kdo má názor na příjmení /i když .../, ale na tom, jací lidé spolu žijí, ...

:-)))
 Klára, 2 raubíři 


Jak je to s feminismem 

(2.12.2002 22:09:51)
Vůbec nevím, jestli reagovat na váš příspěvek, ale dobře, zkusím to znovu a znovu vysvětlit, i když jsem měla pocit, že já a mě podobné ženy jsme to už vysvětlovaly tolikrát, že na světě snad už nemůže existovat žádný nabubřelý šovinista, který by to něvěděl.
Takže znovu:
Feminismus neznamená nenávist k mužům. Feminismus je právo svobodně nakládat se svým životem, ať jste žena nebo muž. Nejenom ženy, ale i muži jsou hojně diskriminovaní, a to všechno díky té hloupě nastavené polaritě (žena=citlivá, hodná, pečující, starající se, chápavá, láskyplná versus muž=agresivní, silný, dominantní, vedoucí, ten, co nikdy nebrečí). Feminismus neznamená šťourat do současného uspořádání světa jenom proto, aby se něco dělo, feminismus má naprosto konkrétní cíle. Žena, která se rozhodne, že chce rodit do vody, je podle mě feministka, ženská, která se rozhodne chodit do práce a vychovávat děti, je feministka, ženská, které nevadí přiznat, že je lesba, je feministka, ženská která se nebojí říct, že nikdy nechce mít děti, je feministka, ženská, která se nebojí říct, že je chce až po třicítce, je feministka, ženská, která se rozhodne je mít ve dvaceti, je feministka, ženská, která je schopná na mateřské studovat, je feministka, dokonce i mamky, které si pořídily šátek na nošení svých dětí, jasou podle mě feministky - zkrátka je nás moc a moc a moc a myslím, že téměř žádná Češka nemůže říct, že feministka není, protože požívá dnes a denně tisíce "produktů" feminismu. Stejně tak, jako před dvěstě padesáti lety připadalo spoustě mužů a žen nesmyslné, že by ženy chtěly mít volební právo nebo dokonce být v parlamentu, dnes vám připadá nemyslitelné, že jsem si nechala své jméno. Píšete, že nastane anarchie, když nás budete poslouchat - nikoli, vím ale jistě, že pokud přestaneme poslouchat "onosetotakdělá", ubude konfliktů, rvaček, nešťastných žen a nešťstných mužů a nešťstných dětí. Feminismus není ideologie, jak to ještě bohužel spousta lidí vidí, feminismus je šance vybrat si, co budu a nedočkat se za to upálení na hranici.
Feminsmus není nadávka nebo synonymum pro hysterku bez podprsenky. Spousta žen vám do očí řekne: proboha, feminismus, fuj, no to není nic pro mě!, v zápětí nasednou do auta (ano, samy řídí), odjedou do práce (ano, nejsou v domácnosti, některé dokonce řídí svoji firmu - ano, čtete správně, nikoli firmu svého muže), odpoledne stráví s dětmi a u večeře třeba diskutují se svým mužem (nepodávají mu trepky a neservírují teplou večeři, rodina jí to, co manžel uvařil, zřejmě vás to šokuje!). Drtivá většina českých žen jsou feministky a existuje spousta mužů feministů, jenom se prostě příšerně bojíme toho slova. Jenom aby nás proboha někdo neoznačil za feministky, to by bylo skoro jako kdyby řekl, že máme lepru nebo že chodíme pod sukní bez kalhotek!
Jestli vás to téma zajímá, existuje spousta knih, jen to přestat ignorovat.
 Michal Merta 
  • 

Re: Jak je to s feminismem 

(2.12.2002 22:43:27)
Tak jsem to dočetl a připadám si jako po politické malejvárně UV KSČ :-)))

Asi je tam hodně pravdy, ale také hodně bludů, přesto mi to připadá, jako klíny do hlavy od JEHOVISTŮ a to dost zatvrzelých.

:-)))
 Mirka, Jakub *28.7.02 


Feminismus je ideologie 

(3.12.2002 11:10:45)
Nezlob se na mně, Kláro, ale nemáš pravdu, když píšeš, že feminismus není ideologie. Encyklopedický slovník uvádí: "ideologie - soustava idejí, teorií a názorů, soustřeďující se obvykle na problematiku společnosti a jejích cílů a konfliktů". A dále "feminismus - hnutí usilující o dosažení politické, ekonomické a sociální rovnosti žen s muži, prosazení práv a zájmů žen". Feministka tedy logicky není žena, která má řidičák, porodila ve vaně a nosí dítě v babyvaku, ale stoupenkyně feminismu a vyznavačka jeho idejí. Dle tvého výkladu, cit. "feminismus je právo svobodně nakládat se svým životem, ať jste žena nebo muž", by totiž feminist(k)a byl např. každý člověk, odmítající krevní transfúze, odmítající jíst maso, kuřák marihuany, a podobně. Tito lidé přece také narušují zaběhnuté společenské stereotypy. Nebo ne?
 mimla 
  • 

Re: Feminismus je ideologie 

(3.12.2002 11:15:22)
Feminismus se týká stereotypů vyplývajících z toho, že jsme ženy. Kdyby byl názor, že kouřit trávu mohou jen muži, byl by feminismus bojovat za právou kouřit pro všechny.
 Mirka, Jakub *28.7.02 


Re: Re: Feminismus je ideologie 

(3.12.2002 11:31:26)
Mimlo, z toho co jsi napsala logicky vyplývá, že řídit auto, rodit do vany a nosit dítě v babyvaku nyní mohou pouze muži...:o)
 Mimla 
  • 

Re: Re: Re: Feminismus je ideologie 

(3.12.2002 11:45:36)
Možná je to tím včerejším mejdanem, ale nepochopila jsem to. Pokud ti na tématu záleží, zkus to prosím ještě trochu rozvést.
 Mirka, Jakub *28.7.02 


Re: Re: Re: Re: Feminismus je ideologie - pro Mimlu 

(3.12.2002 12:27:39)
Zkusím to tedy vysvětlit znovu - Klára ve svém příspěvku nazvaném "Jak je to s feminismem" píše, že "Feminismus (...) není ideologie, ale je to právo svobodně nakládat se svým životem" a dále mimo jiné například uvádí, že "feministka je ženská, která chce rodit do vody". To je podle mně demagogie. Proto jsem napsala, že kuřák marihuany, který také dělá věci, které se neslučují se společenskými normami (dělá něco, co se "nedělá") není feminista. Na to ty jsi namítla, že feministka by byla žena kuřačka v případě, že kouřit by směli jenom muži. Tedy, dovedeno ad absurdum - feministka je žena, která chce rodit do vany, protože rodit do vany smí jenom muži :o) Stejně demagogické je Klářino tvrzení, že Češky jsou feministky, protože "požívají produkty feminismu" a chodí volit. V tom případě by byly ještě donedávna všechny Češky (včetně kláry) komunistky.
 Mimla 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Feminismus je ideologie - pro Mimlu 

(3.12.2002 12:57:11)
AAAha, už to chápu.
 Sosan 
  • 

Co mne spojuje s feministkami 

(3.12.2002 13:03:34)
Více než feminismus mne zajímá prosazení práva rodiny plnohodně se účastnit života. Aby naše společnost byla otevřená tomu, že je normální mít děti a je normální, aby rodina byla spolenčně a s dětmi. Jako první toho chápou MC Donald"s a hypermarkety. Tam jsou speciální židličky pro děti, přebalovací kouty, dostatek ubrousků, čisté prostředí, nekouří se tam a pod. Tento trend k nám přichází ze západu a je to dobře. V tradiční zaostalé české společnosti se ale asi počítá spíše s tím, že rodiny s dětmi jsou tak chudé, že si žádný společenský život v podstatě dovolit nemohou. A pokud mohou, jsou z něj vytlačovány ať už společenským tlakem nebo nespávnými výchovnými postupy (děti musejí být brzo v posteli a pod.) Běžné restaurace ani nejsou uzpůsobené pro návštěvy rodin s malými dětmi a to nejen vybavením, ale i co do složení nabízených jídel. Ale třeba náš nový evangelický kostel už má speciální místnost pro děti, zvukově izolovanou od hlavní lodě, kde si hrají děti za prosklenou stěnou, které nevydrží tak dlouho v klidu jako je nutné v běžném kostele a v budově kostela se vede několik kroužků a zájmových sdružení pro děti. Ale je to kostel, čili opět propagace určité ideologie, svým způsobem tady jde o boj o zákazníka stejně jako v případě toho MC Donald"s nebo hypermarketu. Hlavní změnu je třeba provést ve vědomí lidí a to mne asi spojuje s feministkami. Nicméně, o příjmeních to není, že.
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Co mne spojuje s feministkami 

(3.12.2002 13:14:02)
Sosane,

máš úplnou pravdu - také to pozoruji a jsem zvědavá, jak to budu s naším budoucím prckem zvládat a jestli budu moct nějak přispět k tomu, aby se to změnilo.

Myslím, že i dítkám prospěje, když se budou moct aspoň občas víc zapojit do "dospělé" společnosti (holčička našich kamarádů byla nadšená, když s námi asi v pěti letech šla do restaurace, a chovala se tam jako malá dáma), a ta společnost se k nim nebude chovat tak, jako že vlastně překážejí.

 Mimla 
  • 

Re: Co mne spojuje s feministkami 

(3.12.2002 13:18:27)
Sosan, myslím že hlavní problém je v tom, že hodně málo lidí s dětmi do restaurace chodí a když, tak děti neustále okřikují a sami od sebe předpokládají, že děti ruší. My jsme ten pocit, že se kvůli dětem furt musíme za něco omlouvat překonali alespoň částečně. Běžně chodíme do pizzerií a vyhovuje nám i jídelníček i chování personálu zatím všech restaurací, co jsme navštívili. Židličky také v některých měli, nebo nám provinile nabídli polštář aby dítě alespoň líp dosáhlo ke stolu. Nedávno jsme byli v restauraci ve složení tři dospělí a sedm dětí a všechno bylo OK. Až na ten účet.
 Mimla 
  • 

Re: Re: Co mne spojuje s feministkami 

(3.12.2002 13:26:37)
Ještě k hospodám - ve všech restauracích hned napoprvé pochopili, co myslíme tím, že chceme jednu porci rozdělit na dva talíře. Myslím, že byli rádi, že k tomu bude dvakrát víc pití a zmrzlinek a tak proč by nepřekousli ten ubrus, co musí vyprat.
 Sosan 
  • 

Re: Re: Co mne spojuje s feministkami 

(3.12.2002 13:28:33)
Jo, pizzerie patří k našim oblíbeným. Z veřejného stravování je to asi tak to nejlepší, co mohou jíst i děti (i vegetariáni si vyberou). Většinou tam mají taky čalouněné lavice, po kterých se děti válejí když je nebaví sedět a zajímavý interiér, který děti obdivují. Akorát mě tam štvou ženský, co furt hulej jak cementárny - takové ty "feministky" co jim nevadí, že hulej rovnou na sedmiměsíční mimino v autosedačce. Zajímavé, že chlapi hulej míň a jsou ohleduplnější.
 Mimla 
  • 

Re: Re: Re: Co mne spojuje s feministkami 

(3.12.2002 13:36:29)
Sosan, ty si s těma chlapama prostě nemůžeš pomoct. Mě strašně štvou kuřáci, ale jestli hulej víc chlapi nebo ženské fakt nevím. A jestli zrovna ty, které kašlou na tvé dítě jsou feministky taky nevím.
V jedné picošce dokonce dětem rozdali pastelky a papíry ať si malují. Ve spoustě obchodů také mají pro dětičky nějaké sladkosti.
 Lida a 2holky 


Re: Co mne spojuje s feministkami 

(3.12.2002 13:31:21)
Sosane,

naprosto s tebou souhlasim (sice nevim, do jake miry to souvisi s feminismem ). Jediny problem je, ze vsechno se vsim souvisi. Takze "zmenit mysleni lidi" neni jen tak jednoduche a mozna prave ta diskuse o prijmeni a mit nad timto "nadhled" je mozna prave "jeden stripek" k uspechu zmeny mysleni.
Ono je totiz na druhou stranu tezke rozhodnout, co je lepsi, a ktera spolecnost ma lepsi pristup. Ja nevim, jenom shrnu:
Na zapade: vice otevrene prostredi k detem (jak si zminil, restaurace, vybaeni verejnych prostor apd.), na druhou stranu : temer neexistuje termin jako "rizikove tehotenstvi"; minimalni materksa; mnoho zen misto aby pecovaly o deti doma, pracuji. Ale rodit si mohou kde a jak chteji, nikdo jim v tom nebrani.

V Cechach: problem zacleneni malych deti do verejneho zivota (viz rest. apd), na druhou stranu vetsina zen zustava doma s detmi po docela dlouhou dobu. Zena ma ale pote problem zpatky se uplatnit v zamestnani (at uz averze zamestnavatelu k zamestnavani maminek; ci ztrata praxe apd.)


Z tohoto vidis, ze vec neni jednoducha. Mozna by spoustu zapadnich maminek rado se "vymenila" s ceskymi a naopak, nekdo by nemenil ani za nic.

Idealni by bylo asi "skloubit" tyto dva systemy, ale mam pocit, ze se to jeste nikomu nikde na svete nepodarilo.
 Mirka, Jakub *28.7.02 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Feminismus je ideologie - pro Miladu 

(3.12.2002 13:38:08)
Klára sice nevolila, nechodila do pionýra, ale její rodina požívala výdobytků komunistické ideologie, která vládla této zemi (například bezplatné lékařské péče). Smyslem toho, co jsem napsala, nemá být osočovat Kláru, že je komunistka, ale ukázat, k jakým (absurdním)závěrům mohou vést myšlenkové konstrukce, které ve svých příspěvcích používá.
 Klára, 2 raubíři 


tak jinak 

(3.12.2002 21:37:11)
Zkusím to říct jinak. Ženy a internet a počítače - ještě před deseti lety (no, to asi byly ještě jen obrovské sálové počítače, ne,) používaly ženský počítače místo psacích strojů. Dneska máte spoustu ženskejch, který dělají vlastní stránky a webový prezentace, grafiku... spousta matek má přístup k internetu a tak se tady můžeme bavit. To je podle mě výdobytek feminismu, protože ještě nedávno platilo počítač=technická záležitost=pouze pro chlapi, ženský by tomu stejně nerozuměly nebo by to akorát rozbily....
 Jana 


Re: tak jinak 

(3.12.2002 22:08:48)
No to snad ne.
Tohle je fakt blbost jako vyšitá :o)
Mám vystudovaný "mužský" obor, přístup k počítačům jsem měla normálně v době, kdy většina národa považovala počítač za něco tajemného a kosmického. Rozhodně nebylo nikde řečeno, že by ženy na tento obor nesměly. Nehlásily se tam, nezajímalo je to a dodnes je to stejné.
Muži mají častěji "technické" myšlení, proto jsou častěji v technických oborech, proto měli častěji přístup k počítačům a technice vůbec. Čím víc se počítače stávají běžným vybavením kanceláří i domácností, tím víc se k nim ženy dostávají. Počítače jsou pro uživatele mnohem přítulnější, než byly před těmi deseti lety - proto i uživatelé "troglodyti" mohou u nich sedět, pomocí programů kreslit, tvořit stránky. Před deseti lety nemohla matka v domácnosti sedět u počítače na internetu, protože to nešlo. Ne proto, že by jí to muži zakazovali.
No nic, jen se mi tvá argumentace zdá dost vyšinutá :o)

Tohle není výdobytek feminismu, ale pokrok.
J.

 KACI 
  • 

Re: Re: tak jinak 

(3.12.2002 22:17:34)
Jano,
mluvis mi z duse. Kdyz jsem pred deseti lety nastoupila do sveho prvniho zamestnani (a bylo to zamestnani pri studium, tudiz jsem pro zamestnavatele byla jaksi "mene hodnotna" nez ostatni kolegove) byl pocitac zakladni vybaveni. A bylo jedno, jestli nastoupil chlap nebo zenska. A dostala jsem ho i ja, tehdy devatenactileta a tim i prilezitostna skoleni.

Kaci
 Klára, 2 raubíři 


Re: Re: tak jinak 

(3.12.2002 22:17:53)
A proč se tam ženy nehlásily, proč je to nezajímalo a dodnes nezajímá? porotože odmalička doma slyší - tohle je pro kluky!
 Jana 


Re: Re: Re: tak jinak 

(3.12.2002 23:06:36)
Nevim, proč se ženy nehlásí na studium matematiky a fyziky ;o) Asi na to nemají buňky...

Kláro,
nedělá mi problém smířit se s tím, že ženy a muži jsou různí. Mají různá nadání, různé chování, různé schopnosti. A mají to v genech. Sledovala jsem dost dokumentů na toto téma - kdysi mě zaujal jeden, při kterém sledovali chování úplně malých dětí. Kolektivy holčiček a chlapečků se chovaly zcela rozdílně. Podobně jsem kdysi viděla dokument o ženském a mužském mozku - ženy a muži skutečně myslí jinak. Je to tak, průměrný muž má mnohem lepší předpoklady k velení a technice, průměrná žena má lepší předpoklady ke komunikaci s lidmi.
Proto je více vedoucích mužů, proto je více mužů u techniky.... Nevidím v tom problém.

Máš pravdu, ženy nemají být diskriminovány, stále ještě je dost věcí, kde to tak úplně pravda není. Ale proč uměle cpát ženy někam, kam samy nechtějí? Proč dělat kvóty, kolik žen musí být v parlamentu, kolich jich musí přijmout na technické školy? Nechme každého dělat, co chce a k čemu má předpoklady. Vůdčí ženy ať se klidně stanou ředitelkami kovohutí, ať hrají fotbal a vzpírají. Ať mají muži možnost zůstat doma s dětmi. Ale to snad obojí jde, nebo ne?
J.
 Konstanta & 3 raraši 


Re: Re: Re: tak jinak 

(4.12.2002 10:29:39)
Tak ja nevim. Vystudovala jsem fyziku, take jako takova "bila vrana" mezi temer samymi kluky. Fyzika JE technicky obor a zaroven neni. Neni to strojirenstvi nebo stavarina, takze se na to podle mne nevztahuje to "je to pro kluky". Fyzika souvisi spis s matematikou nez s inzenyrstvim. Ale holky proste fyzika, matematika obecne tolik netahne, protoze maji spise sklony k humanitnim oborum.
Ja vetsinou neslycham: "Co sis to vybrala za obor, holka, vzdyt to je pro chlapy!" Ale spis se kazdy divi: "Takovy tezky obor a takova krehka divenka!" Jako kdybych tu fyziku musela nosit na ramenou :)
Podle mne divky nestuduji techniku proste proto, ze zensky mozek funguje jinak nez muzsky, takze proste nikdy nebudou mit muzi naprosto stejne schopnosti jako zeny a obracene - at uz se nam to libi nebo ne.
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Re: Re: Re: tak jinak 

(4.12.2002 10:35:46)
Konstanto,

znamená to snad, že jako žena nemáš pro techniku buňky a přesto jsi ji vystudovala? Nebo jsem Tě jen špatně pochopila?
 Konstanta & 3 raraši 


Re: Re: Re: Re: Re: tak jinak 

(4.12.2002 10:49:16)
Znamena to, ze vetsina holek nema na techniku bunky:) Stejne tak, jak jako ja nemam bunky na jazyky a vetsina holek je ma:)
 Jana 


Re: tak jinak 

(4.12.2002 11:13:11)
Konstanto,
tak nějak :o)
BTW, zdravím kolegyni z oboru ;o)
J.
 Konstanta & 3 raraši 


Re: Re: tak jinak 

(4.12.2002 11:20:14)
Tak to take zdravim:)Mimochodem, jestli se muzu zeptat, kde, resp. co jsi studovala?
 Svetlana. 


technicky klub zien 

(4.12.2002 12:26:43)
Hlasim sa do klubu :-)), ani ja nemam bunky na jazyky, s tou matematikou apod. to je podstatne lesie.

Len aby teraz neprisiel niekto velmi mudry a nezacal nas presviedcat, ze sme sa narodili v "zlom tele". Ja som zenou celkom rada .....
 Lida 
  • 

Re: Re: Re: Re: tak jinak 

(4.12.2002 14:54:33)
Konstanto,

ja jsem take nepochopila tvuj prispevek. Znamena, ze zeny nestuduji techniku, protoze maji jine zajmy (ale mozkove to zvladnou stejne), nebo nestuduji techniku, protoze jejich mozek nefunguje stejne?

Jinak ja studovala matematiku - a take jsem se nejak nevesla do stereotypu jak "matematicka" vypada a jak se chova. Ale je pravda, ze mi take nikdo nikdy nerekl, ze bych matematiku studovat nemela, nebo ze bych ji nevystudovala. Spise jim to prislo divne, protoze do urciteho stereotypu nezapadam.
 Konstanta & 3 raraši 


Re: Re: Re: Re: Re: tak jinak 

(4.12.2002 15:17:35)
>ja jsem take nepochopila tvuj prispevek
To jsou ty jazykove schopnosti, ktere nemam. Umet se vyjadrovat :)

Znamena, ze zeny nestuduji techniku, protoze maji jine zajmy (ale mozkove to zvladnou stejne), nebo nestuduji techniku, protoze jejich mozek nefunguje stejne?

Hm...Svym zpusobem asi oboji :) Mozek zen nefunguje stejne jako muzu, proto obecne(!) maji lepsi dispozice k necemu jinemu nez muzi (a naopak). Na toto tema bylo popsano uz spoustu papiru. Ale protoze nic neni cernobile, nelze tvrdit, ze zena nemuze mit prirozene nadani napr. na techniku a muz ze nemuze byt nadany napr. psycholog ci linguista.
Z toho, ze se mozky zen a muzu funguji jinak ale podle mne vyplyva i tvrzeni, ze zeny nestuduji techniku, protoze maji jine zajmy. Vetsinou se totiz clovek venuje hloubeji necemu, co ho bavi, co mu jde a nestuduje x let neco, co je mu uplne cizi.
Zda lze neco mozkove zvladnout je jina vec. Naucit se da ledasco, otazka je do jake hloubky dane tematice clovek rozumi a zda ho naplnuje ci mu pripada zajimava a bavi ho. Ja jsem take zvladla nekolik povinnych zkousek z jazyka, ale bylo to (hlavne v pripade nemciny) utrpeni :)

Shrnuto a podtrzeno: to, ze malo zen studuje "technicke" obory neni tim, ze by jim nekdo branil, ci jim nekdo vsugeroval, ze to neni pro ne, ale tim, ze vetsina z nich rozviji svuj intelegt v jinych oborech, ktere jsou jim mnohem sympatictejsi.
 Svetlana. 


Re: Re: tak jinak 

(3.12.2002 23:19:13)
Klaro, uplne suhlasim s janou. Vsetky tie pocitace su len vecou pokroku a rozsirenia. Ziadny feminizmus !!!
Este som nikde nevidela, aby niekto zene zakazoval pristup k pocitacu. Ale je mozno pravda, ze zenam v priemernom pripade chyba trochu technickeho umenia, logickeho uvazovania, ....

Okrem toho ja som skoncila matematiku na MFF, nejake zeny tam boli a neboli vobec menejcennejsie. Nejdem sa chvalit, ale rozhodne som sa vela razy citila lepsia, ako takmer vsetci ti chlapi (takmer - niektori boli lepsi :). A NIKDY mi nikto nepovedal, ze to nemam robit, lebo to nie je pre dievcata. Ani ked som bola mala a s radostou som riesila matematicke priklady !!!
 mimla 
  • 

Re: Re: Re: Feminismus je ideologie 

(3.12.2002 11:58:12)
Ale jestli tě to uklidní, tak tě můžu ujistit, že můj muž to měl docela těžké i s nošením dítěte v šátku /dokonce ho nepustili do jednoho obchodu a všude na něj divně civěli/ a v jeho "klanu" i s tím, že se o dítě stará a dokonce i přebaluje. Dík studentskému životu jsme se mohli o dítě starat oba a hodně lidí mělo dojem, že by měl dělat něco důležitějšího. Taky si musel prosadit to své proti roli muže ignoranta.
 Klára, 2 raubíři 


Diskriminace mužů 

(3.12.2002 21:51:58)
Tak to zkusím ještě jinak: patriarchát diskriminuje nejenom ženy, ale i muže. Chlap, kterej brečí, je divnej, chlap, kterej obejme jinýho chlapa, je teplej, chlap, kterej považuje zbraně za blbinu musí protrpět dva roky na civilce téměř bez peněz, chlap, kterej chce přebalovat a konejšit a koupat svoje děti je zbytečně emotivní. Stejně tak, jako patriarchální společnost klade určitá očekávání na ženy (třeba že budou mít děti a že s nima zůstanou doma a vzdají se kariéry...), klade je i na muže (že budou umět spravit rozbitej sporák, že potlačí city a zamáčknou slzu - chlapi přece nebrečí, že?...). Proto je feminismus i pro chlapy, protože velká spousta z nich se chce patriarchátu zbavit, nejsou tvrdí a bezcitní a nepořádní a ješitní a agresivní jenom proto, že mají penis. Nechtějí si nechat diktovat, jak se mají chovat jenom proto, že jsou chlapi. Mimla to tady někde psala - i můj chlap si připadal divně, když nosil Kryštofa v šátku a spousta lidí se na něj tvářila divně, když se dozvěděli, že tenhle semesr je na mateřský (otcovský) on a já že jezdím do školy. Ale co je na tom divnýho - když mohl dostudovat on, proč bych nemohla já? Proč se na mě koukali jako na krkavčí matku? Protože máme patriarchát a ženská má být uvázaná u dětí a chlap má pracovat a živit rodinu a když je to naopak, je to průser. Chlapi si řeknou - no jo, já to schválim a moje stará si zejtra postaví hlavu, že jde do práce a já budu muset zůstat doma s děckama a uklízet a vařit a prát a žehlit - takový podřadný práce- nikdy! Celej ten můj postoj je vlastně jenom o tom, že se člověk může svobodně rozhodnout a že ty hranice tý svobodný volby nejsou jenom v zákonech, ale že jsou ve společnosti a v nás a s tím je potřeba hnout!
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Diskriminace mužů 

(3.12.2002 21:58:34)
Kláro,

nemám co dodat... souhlasím s Tebou.
 Konstanta & 3 raraši 


Re: Diskriminace mužů 

(4.12.2002 10:42:04)
Ale ano, s tim lze jen souhlasit. Jen mi z toho nevyplyva nutnost nechat si sve rodne prijmeni, "pouze" to, ze by melo byt normalni VYBRAT si po dohode jedno spolecne prijmeni, takze ciste teoreticky by cca polovina sezdanych paru mela prijmeni po zene a druha cca polovina po muzi. Ale asi je to dobra utopie:)
 Mimla 
  • 

Re: Re: Diskriminace mužů 

(4.12.2002 10:48:35)
A nějaká část by si ještě mohla vybrat úplně nové jméno.
 Květinka 


Proti patriarchátu feminismem? 

(2.12.2002 18:20:50)
Mně se nelíbí ani patriarchát ani feminismus. Líbí se mi samozřejmá rodinná rovnoprávnost a sounáležitost muže a ženy vyjádřená jednotnými činy a jednotným (jeho)jménem. Jméno-osud. Nadvláda muže nad ženou je trapná a zrovna tak vnímám boj žen za samostatnou nezávislost. Vždyť žena bez muže je jako kdyby jí v duši něco chybělo a muži bez ženy taky v duši něco chybí, ne?
 Klára, 2 raubíři 


Diskriminace 

(2.12.2002 22:16:18)
Ale jistě, takhle idilicky by to mohlo být a uvnitř spousty rodin ta rovnoprávnost taky je. Ale zkuste se zeptat kolik bere třeba učitelka s pěti roky praxe a kolik učitel s pěti roky praxe. Jak je možné, že ten chlap má o dvanáct stovek víc? Proto existuje feminismus. Feministky neříkají Pojďme, zbijeme chlapy!, feministky říkají Bacha, tady to není spravedlivý!. A mají pravdu, ne?
 Květinka 


Re: Diskriminace 

(3.12.2002 8:07:21)
Ano, tohle chápu. Jenže mně osobně to vůbec nevadí, že bych vydělala méně než třeba nějaký mužský kolega, protože svoje místo cítím doma u dětí a ne v práci. Nemělo by to tak být, aby se dětem dostalo dobrého základu, aby ženy svoje místo necítily v práci, ale u dětí? Já tedy tu situaci, kterou popisuješ jako diskriminaci, vnímám jako přirozenou normálnost.

Nemluvím o svobodných maminkách, tam je to jiná problematika.
 Klára, 2 raubíři 


Re: Re: Diskriminace 

(3.12.2002 22:15:21)
A myslíš, že kdyby se to otočilo a tys chodila do práce a tvůj muž by byl doma s dětmi stejně intenzivně, jako teď ty, že by děti strádaly? Kde je psáno, že zrovna žena? Jistě, děti odnosila a porodila (no, když si vzpomenu na Sebastianův porod, nevím, kdo s tím měl víc práce, jestli já, nebo Robert) a kojí je, ale i tak si troufám tvrdit, že to ještě neznamená, že má popřít všechno, co do té doby dělala (práce, studium, koníčky) a sebeobětovat se dětem a domácnosti (kde ta se tady vzala, tu ta žena taky porodila?). Kryštofa kojím téměř dva roky, Sebastíka zatím čtvrtý měsíc, své děti miluju a maximálně se jim věnuju, ale díky tomu, že můj muž je feminista, dokázala jsem studovat a přividělávat peníze (mateřská je skutečně mizerná) psaním do novin. Prostě mám jenom pocit, že je demagogie tvrdit, že místo ženy je doma u dětí. Není! To jenom tahle společnost si to myslí. Víte, že původní obyvatelé Austrálie zabili dítě po porodu, pokud jeho otec během manželčina těhotenství nešťastnou náhodou zemřel? Prostě nedokázali uvěřit, že by dítě bez otce přežilo (muži děti od narození krmí mixovanou zeleninou, nosí je v loktuši, vychovávají...), zatímco pro ženy to končí porodem. Jenom se snažím říct, že normy v téhle společnosti nejsou univerzální a jediné správné.
 KACI 
  • 

Re: Re: Re: Diskriminace 

(3.12.2002 22:28:12)
Klaro, a opravdu se tomu rika feminismus? Neni tvuj muz proste jeden z tech, kteri uznavaji partnerku takovou jaka je, tudiz nejenom jako matku, ale take jako samostatnou osobnost, ktera ma sve konicky a zajmy a zaroven ji podporuji v tom, co ji bavi? A neni to treba tim, ze se mu libi mit vedle sebe partnerku, ktera ma take jine zaliby nez rodinu? To prece neni feminismus proboha, to je vyber zivotniho partnera (tedy pokud ti to jenom netrpi).
Muj muz si me bral (krome jineho) taky proto, ze delam zajimavou praci (podobnou jeho) a vazil si me za to, co jsem v te praci dosahla (i kdyz na nej mam porad co dohanet). Tedy ne proto, ze mu doma uklidim, atd. Po narozeni naseho syna si me vazi za to, jak ho vychovavam, ale udela mu MOC velkou radost, kdyz se mi v praci neco duleziteho povede a hlavne, kdyz si se mnou muze popovidat o zajimavych vecech - mych zalibach, jeho zalibach, knizkach atd. Ale v zadnem pripade neni feminista - jenom proste uznava, ze jsem clovek sam o sobe a na nem nezavisla. Za feministu se rozhodne nepovazuje a ja jeho taky ne.
 Marie 
  • 

Inventární číslo 

(2.12.2002 18:22:54)
Ahoj Kláro,

mám úpně stejný názor jako ty. Já jsem si své jméno nechala změnit jako to stádo. Časem mi to všechno došlo.V rodině mého manžela jsem i přesto, že se jmenuji jako oni úplný cizinec - inventární číslo, které musí poslouchat svého muže a kvalitně vychovávat jeho děti bez nároku na vlastní seberealizaci a názory. Otec mého muže měl svoji ženu za služku. Vychovala mu dvě děti, zůstala v domácnosti. Když projevila svůj vlastní názor, tak jí umlčel tím, že vydělává peníze a ona má držet hubu a krok, jinak že jí vyhodí. Rozešla jsem se s nimi a i moje manželství má namále. Muž se pod pohrůžkou rozvodu začal snažit, ale výchova jeho despotického táty je velmi silná. Z celou jeho rodinou jsem se rozešla. Svoje děti jim neukazuji, protože nechci, aby na ně měli vliv. Rozhodně bych se již nikdy nevdávala a jméno bych si již nikdy neměnila.
 Klára, 2 raubíři 


Re: Inventární číslo 

(2.12.2002 22:23:29)
Ahoj, jenom přemýšlím, odkud se to vzalo ve mě (i když rodina mého muže to přijala velmi špatně, ale zvykli si). Zřejmě mi to došlo, když moje matka měla třetí příjmení a docela na mě a na bráchu naléhala, abychom si nechali změnit příjmení podle našeho nevlastního otce. Kdybych tenkrát byla pro a potom si nechala jméno svého muže, měla bych ve dvaceti třetí příjmení. A kdybych se někdy rozvedla a znovu vdala... no, za život bych vystřídala hodně jmen. Takže je lepší tím proplouvat s jedním jménem, aspoň člověk ví, když se to trochu začne houpat, že je to pořád on....
 Michal Merta 
  • 

Re: Inventární číslo 

(2.12.2002 22:55:57)
No, tento příběh asi není tak jedinečný, ale pořád nechápu, co by se změnilo tím kdyby jste si nechala původní jméno: odpověď N I C !!!!!! Je to o lidech ne o jménech.

:-(((
 Brusinka 


vždyť ti nikdo žádné právo neupírá, tak proč tolik pištíš? 

(2.12.2002 20:38:16)
A navíc si myslím, že jako feministka bys měla bojovat spíš za právo žen být ženami a uznání ženských vlastností a ženskosti jako rovnocenného protějšku mužů, než nutit ženy, aby se chovaly jako muži. Svět potřebuje ženský způsob myšlení i na rozhodujících místech, ale zakomplexovaní muži se povyšují nad ženskost a zakomplexované ženy chtějí být stejné jako muži a svou ženskost popírají. Nemám nic proti tomu, když si žena ponechá své příjmení, ale nač ten militantní článek?
 Klára, 2 raubíři 


Ale přesně o tom to je! 

(2.12.2002 22:29:16)
O tom, že mě nikdo nikam netlačí, že pokud tady má být rovnoprávnost, tak mám právo si vybrat, jestli budu jemná žena se všemi těmi "ženskými" vlastnostmi, s intuicí a tak, a nebo jestli budu takzvaně chlapská, tvrdá, nesmlouvavá, rázná... a nebo cokoliv mezi tím. Patriarchát tlačí ženy tak, aby to bylo pro jeho fungování výhodné, a naproti tomu feminismus říká: bacha, ženský, co vlastně chcete, kdo vlastně jste, nenechte se do ničeho nacpat jenom proto, že máte prsa a dělohu, ale rozhodněte se samy za sebe!
 Miška, 3 děti 


Re: Ale přesně o tom to je! 

(3.12.2002 10:23:20)
Kláro, já myslím, že můžu jednat sama za sebe a vědět kdo jsem i přesto, že nejsem feministka. Nebo myslíš, že ne? :-) Znám spoustu důležitějších věcí a příkladů, kdy si tohle můžu dokázat. Nemusím např. zrovna tím, že si nevezmu manželovo jméno. Mimochodem, já vždycky myslela, že feministky se vůbec nevdávají :-)
 mimla 
  • 

Re: Re: Ale přesně o tom to je! 

(3.12.2002 10:33:44)
Feministky se vdávají. Rozdíl je jenom ten, že se nevdávají kvůli tomu, že by už "měly", ale proto, že chtějí. Nemají děti kvůli biologickým hodinám nebo proto, že už všichni v rodině čekají na potomka, ale proto, že chtějí miminko.
 Klára, 2 raubíři 


Mýty o feminismu 

(3.12.2002 22:02:02)
A právě v tom to je, o feminismu a o feministkách koluje spousta pověr (jako že nesnáší chlapi a nikdy se nevdávají), který jsou úplně postavený na hlavu. Feministky jsou úplně normální ženský, jenom si možná tu svoji ženskost víc uvědomují a jsou na ni hrdé. Ne pyšné nebo nafoukané nebo nabubřelé, ale normálně zdravě sebevědomé. Proč bychom se sakra neměly vdávat? My nejsme jiný druh, nejsme lesby nebo hnusný starý pany, jsme fakt úplně normální ženský!!! Máme své muže a své děti a máme je rády a jsou pro nás na prvním místě stejně jako pro spoustu jinejch ženskejch, ale nejsme jejich posluhovačky. Feminisky se vdávají, ale ne proto, že "sestřenice Gréta už je taky vdaná a podívejtyzůstanešnaocet", ale proto, že našly muže, který je respektuje, miluje a chtějí spolu strávit zbytek života v rovnocenném svazku. Myslím, že to je docela rozumný, ne?
 Svetlana. 


Re: Mýty o feminismu 

(3.12.2002 23:39:11)
Klaro, uplne s tebou suhlasim, snad vo vsetkom okrem toho slova feminizmus. Co to, prosim ta, feminizmus je ?
ps. ak si to tu uz niekdy definovala, tak prosim aspon uved linku.d.
 Svetlana. 


Re: Re: Mýty o feminismu 

(3.12.2002 23:59:54)
Klaro, tvoju definiciu feminizmu som uz nasla, dakujem.

Aj ked by som do vela tvojich koloniek zapadla, zapadnut pod slovo feminizmus nechcem. Nechcem bojovat za to, ze som rovnopravna s muzmi. Som zena a som ina ako muz. Mam svojho muza a chcem, aby bol hlavou nasej rodiny.

ps. moj muz nosi dceru (10m) v satke nekonecne rad, vzdy hovori, ze si ho takmer vsetci obdivne pozeraju :-) S laskou dceru kazdy vecer okupe (niekedy sa kupe s nou vo vani - niekde som citala, ze to pomaha neskor v puberte) a prezlecie ju do pyzama. Minulu sobotu ju zobral na celodenny vylet- s dvomi dalsimi chlapmi. A zase boli stredobodom zaujmu. A ani on NIE JE FEMINISTA :-))
 Klára, 2 raubíři 


Rovnoprávnost 

(4.12.2002 21:36:44)
Ahoj, já tu rovnoprávnost ale nechápu tak, aby byly ženy stejné jako muži, já jenom chci, aby ani ženám ani mužům nebylo vnucovaný nějaký chování jenom proto, že jsou muži nebo ženy. Určitě jsou ženy jiné než muži a jsou taky jiné mezi sebou a chlapi zrovna tak. V nějaký studii, co jsem ve škole četla, bylo o černoškých ženách, které vůbec nechápaly feminismus a feministky, říkaly, že jako černé ženy mají blíž k černým mužům, byť by je bili, znásilňovali a jakkoli trýznili, než k bílým ženám, takže takovou tu "ženskou solidaritu" vůbec neuznávaly, maximálně zase jenom mezi svýma černoškýma ženama. Máš určitě moc bezva muže, ten můj blbne s Kryštofem ve vaně téměř každý večer a je z toho u nás vždycky pořádná potopa (sousedka pod náma má s náma fakt trpělivost), už se těším, že si do té vany za pár měsíců vezmou i Sebastíka. Jo, ještě ten feminismus - s tím slovem je u nás fakt spojeno spíš všechno možný negativní, takže i když se spousta lidí feministicky chová, prostě slovo feminismus odmítají.
 Miška, 3 děti 


Re: Rovnoprávnost 

(5.12.2002 8:19:40)
Kláro, nechat si vnutit, že si nemusíme nic nechat vnucovat, to můžem?:-)
Myslím, že nikdo si nemusí nechat nic vnucovat nebo máš pocit, že ano? Potom je to na každém a byla by potřeba spíš naučit se být asertivní a ne zrovna třeba rovnou spadnou do feminismu :-)
 Svetlana. 


Definicia feminizmu 

(5.12.2002 9:49:08)
Klaro, nechcela by si napisat nejaky clanok o feminizme (aj mne to znie straaasne negativne) ? Mozno pod pseudonymom, aby si nemala zbytocne problemy. :-)

Ja som sa vcera snazila o tom nieco precitat an feministickych strankach, ale nejako som nemala sil to docitat do konca.
 Ivča67 


Souhlasím.. 

(2.12.2002 21:07:00)
Taky to u nás občas vypadá jako na bojišti /ale kde ne,že??/ a tehdy mě napadá právě to,co autorku..proč se musí ženy jmenovat po manželovi,proč mě má někdo "vlastnit"..proč si mě má zotročovat?? Když se ženská vdává poprvé,tak je ještě zblblá,i já to znám,ale pak život jde a i já jsem si řekla,že kdybychom se měli rozejít,tak si nechám zpátky své dívčí příjmení..rodiče budu mít pořád,manželé nebo partneři se můžou měnit..
A taky mi vadí,že si žena změní příjmení při první svatbě,pak si ho nechá-prý kvůli dětem /jako by to nebylo jedno-holka se vdá..hihi..a kluci to moc neprožívají,jsou totiž nezávislí../-ale pak si ho nechá nafurt..narodí se jí nový potomek,a pokud je svobodná,má jméno prvního manžela..a ten má nové "dítě" aniž by se o to zasloužil..
Moc pěkně jsi to napsala,souhlasím.I.
 Zajda99 


Příslušnost k rodinnému klanu 

(3.12.2002 0:04:14)
To příjmení vyjadřuje ještě jednu dnes opomíjenou záležitost. Rodinný klan, příbuzné, předky. Někdo má předky poměrně dost známé (alespoň v jeho regionu) nebo pochází z rozvětveného příbuzenstva. A podle příjmení se Ti lidé lépe identifikují. Když si toto příjmení ponechám a zajistím ho i dítěti, cítím se stále (a jsem považována) stále zá příslušníka rodu, klanu, či jak to nazvat. A narazím-li např. na lékaře se stejným jménem, můžeme záhy i zjistit, že jsme příbuzní. Každé jednání (úřady, obchody, banky, zdravotnictví) je tak příjemnější. Pro někoho je to povrchní, maloměšťácké, ale pro někoho je to tradice, hodnota.
Je-li "klan" plný známých a uznávaných osobností, proč bych, když si beru p. Nováka, měla měnit toto příjmení na "šedou myš"?.
 Mimla 
  • 

Re: Příslušnost k rodinnému klanu 

(3.12.2002 9:56:37)
To je ale zajdo přesně ten problém, kolem kterého tu všichni obcházejí. Proč se podle tradice považuje ten klan muže za ten vhodnější. Proč má podle tradice žena zmizet v klanu svého muže? /teď už naštěstí nemusí, jak vyplývá z celé diskuze/
Vdala jsem se, změnila jméno a byla šťastná, že jsme s manželem rodina. Teď mě ale štve, že jsem podle méně obvyklého jména identifikovatelná jako z TOHO klanu, na který hrdá nejsem ani náhodou, spíš se snažím dělat vše pro to, aby si mě s ním nikdo nespojoval. Jsem vdaná už patnáct let a s příjmením mám stále větší problémy, ale teď najednou měnit už by asi bylo divné.
 Zajda99 


Re: Re: Příslušnost k rodinnému klanu 

(3.12.2002 21:31:37)
No, já to v tom příspěvku taky zmínila, že "proč bych si měnila příjmení, vdávám-li se za nějakého pana xxx...?" Jenže on si moje příjmení nevezme a děti se mají jmenovat po něm - na tom trval:-((. Své příjmení jsem neobhájila. Takže já se jmenuju jinak, než dcera :-(((, která se jmenuje po prarodičích, kteří se o ni vůbec nezajímají:-))) Takže ji mohu jen vychovávat tak, aby se v 18ti letech sama rozhodla, ke kterému "klanu" se přikloní:-)))
 Ája, 20. týden 
  • 

Nepodstatný problém? 

(3.12.2002 8:38:43)
Když problém popisovaný v tomhle článku označilo tolik lidí za vlastně vůbec nepodstatný, je zajímavé, že jsme od včerejška na toto téma popsali už aspoň deset stránek :o)) Asi to z nějakého důvodu za tak úplně nepodstatné nepovažujeme...

Musím se přiznat, že mne překvapilo (no, možná ani tolik nepřekvapilo), kolik příspěvků se tady naváží do Kláry, ani ne snad tolik za její volbu, ale za její odůvodnění. A musím znovu opakovat, že ani na jednom, ani na druhém nevidím nic špatného. Špatné by podle mě bylo, kdyby to cítila tak, jak to cítí, ale rozhodla se "konformně", aby si, takzvaně, nezadělávala na problémy.

Je pravda,že historicky opravdu ta koncovka -ová znamenala vlastnictví nebo poddanost muži (za svobodna otci, za "vdana" manželovi), a už Neruda si v předminulém století dělal legraci z toho, jak by to bylo, kdyby to bylo naopak (pak by se pánové jmenovali třeba Antonín Zubaté, tedy manžel paní Zubaté). A kdo jste četli Drdovy pohádky, co třeba Mates Plajznerčinej?

Dneska tohle historické hledisko už takhle nevidíme, ale změnu jména přesto chápeme každý jinak. Někdo jako láskyplné vyjádření toho, že s partnerem patříme k sobě, jsme jedna rodina. Pro toho je pak změna jména podle partnera jediná správná volba.

Jiný to třeba chápe tak, že své jméno nosil celý život, už k němu patří a kdyby se ho vzdal, vzdal by se také kousku sebe sama. Ten udělá nejlíp, když se ho nevzdá.

V jednom příspěvku tady zaznělo, že jedna diskutérka si chtěla nechat svoje původní jméno, ale partner jí to "nedovolil". Myslím si, že zrovna jméno je věc, do které bychom si neměli navzájem mluvit. Tj. já jsem si po svatbě vzala manželovo i svoje příjmení, protože mi to tak připadalo nejlepší. Nepovažovala jsem za vhodné přesvědčovat ho, aby si vzal moje, ani bych se od něho nenechala přesvědčit, abych si vzala jen jeho jméno.

Zajímalo by mne, Sosane, Michale, Petře a Honzo, zda byste byli ochotni přijmout při sňatku jméno své partnerky. Pokud ano, proč ano? Pokud ne, proč ne?
 Sosan 
  • 

Re: Nepodstatný problém? 

(3.12.2002 10:06:12)
Stejné příjmení chápu jako vyjádření toho, že patříme k sobě. Byl bych ochoten přijmout jméno manželky v případě, že by si to silně přála. Stejně tak, jako beru v potaz každé jiné její přání. Samozřejmě to "beru v potaz" neznamená "automaticky plním", nicméně znát, chápat a respektovat přání a touhy manželky patří k základům, na kterých stojí vztah. Stejně tak, jako totéž očekávám od ní.
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Re: Nepodstatný problém? 

(3.12.2002 10:34:23)
Sosane,

pak je všechno v nejlepším pořádku (tedy z mého hlediska) :o)).

Tohle - stejně jako ostatní věci v manželství/partnerství, stojí na vzájemné dohodě a respektu. Úplně s tebou souhlasím, že je nesmysl partnerova přání vždy a za všech okolností plnit, ale je potřeba je brát v potaz a respektovat, a očekávat totéž.

Na té patálii se jmény mi asi vadí jen přístup, který se tady pokusím shrnout asi takhle: "je normální a jediné správné, aby se rodina jmenovala stejně. Je normální a jediné správné, že ženy si berou jméno po manželovi. Každá jiná možnost je nesmyslná a ten, kdo ji zvolí, je vyšinutý a podezřelý." Možná jsem paranoidní, ale z některých příspěvků jsem měla tenhle pocit.
 Sosan 
  • 

Re: Re: Re: Nepodstatný problém? 

(3.12.2002 10:39:59)
Abyste trochu získala měřítka, tak vám napíšu, že např. manželka je vegetariánka, zatímco já jím maso. Proti tomu je diskuse o příjmení opravdu banalita. Chystám o tom článek, ale zatím jsem neměl čas ho napsat.
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nepodstatný problém? 

(3.12.2002 10:44:01)
Sosane,

proč je to s tím vegetariánstvím tak velký problém? (To nemá být ironie, prostě mě to jen zajímá, my jsme oba masožrouti, takže jsme ještě na nic takového nenarazili).
 Sosan 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Nepodstatný problém? 

(3.12.2002 10:57:19)
Problém to je z mnoha důvodů, právě o tom chystám ten článek. Snad se po víkendu dočkáte.
 Eva, Honzik 8m 
  • 

dekuji 

(4.12.2002 3:16:09)
Ahoj Klaro, chtela jsem Ti podekovat za hezky prispevek,ktery rozproudil takovouto zajimavou diskusi.

Jinak mam uplne stejny nazor jako Ty a nejvic me pobavili vyroky Tve maminky, protoze v tu chvili jsem slysela tu moji, skoro bych rekla, ze pouzila i ta sama slova, mozna na to je nekde manual:)))

jsem uz podruhe vdana a poprve jsem prijala prijmeni manzela a pul roku po svatbe jsem zacala usilovat, aby mi ho na uradech zmenili zpet. Prislo mi, ze jeho prijmeni ke mne nepatri, ze mi nekdo "sebral" moje a bylo pro me ulevou, kdyz jsem se vratila ke svemu puvodnimu prijmeni. A jsem rada, ze jsem jsem tu zmenu udelala, prestoze asi spoustu lidi to "pobourilo".

E.
 Miška, 3 děti 


Re: dekuji 

(4.12.2002 9:56:35)
Evo, ty máš svou identitu a jsi svá jen kvůli svému příjmení? Teda já fakt zírám na některé příspěvky a nestačím se divit :-)
 Tara zelená 


Klobouk dolů! 

(4.12.2002 11:52:08)
Ahoj Klárko! Smekám před tebou! Víš co chceš a jdeš si za tím. Já jsem vdaná necelého čtvrt roku, taky jsem si chtěla nechat své dívčí příjmení, ale na rozdíl od Tebe jsem se nechala zviklat od mamky a manžela :) Byla jsem těhotná a říkala jsem si qůli dětem - no jako většina "ovcí" :) Přeji Ti hodně štěstí, zůstaň taková jaká jsi a pokud jsi ještě nečetla, vřele doporučuji knihu "Druhé pohlaví" od Simone de Beauvoir - dost zajímavé a k zamyšlení. Pokud budeš chtít někdy pokecat, tak mi napiš na amata@seznam.cz.
 Tara zelená 


Konečně někdo normální! 

(4.12.2002 12:17:53)
Ahoj Klárko! Smekám před tebou! Víš co chceš a jdeš si za tím. Já jsem vdaná necelého čtvrt roku, taky jsem si chtěla nechat své dívčí příjmení, ale na rozdíl od Tebe jsem se nechala zviklat od mamky a manžela :) Byla jsem těhotná a říkala jsem si qůli dětem - no jako většina "ovcí" :) Přeji Ti hodně štěstí, zůstaň taková jaká jsi a pokud jsi ještě nečetla, vřele doporučuji knihu "Druhé pohlaví" od Simone de Beauvoir - dost zajímavé a k zamyšlení. Pokud budeš chtít někdy pokecat, tak mi napiš na amata@seznam.cz.
 Svetlana. 


otazka pre Klaru 

(4.12.2002 12:33:08)
Klaro, mam este zopar otazok:
- vlastnite mobilne telefony ?
- vlastnite auto ?

atd. atd .......

ps. mne sa skor pri tychto veciach zda, ze to je prisposobovanie sa vacsine a dost nerozumne (znecistovanie zivotneho prostredia nemozno nazvat rozumnym, alebo ano ?).


 Ája, 20. týden 
  • 

Re: otazka pre Klaru 

(4.12.2002 12:41:44)
Světlano,

ale Klára se přece nikde nevyjádřila v duchu Havlíčkova epigramu "není nad původnost, každý po ní touží, všichni chodí přes most, to já půjdu louží". Nemám z ní dojem, že by se vždycky a za všech okolností chtěla zachovat opačně, než většina, jen aby za každou cenu vybočovala. Připadá mi, že prostě jen přemýšlí o tom, jestli je v určitém konkrétním případě rozumnější zachovat se v souladu s většinovým názorem, nebo jestli jí víc vyhovuje ho přehodnotit.
 Svetlana. 


Re: Re: otazka pre Klaru 

(4.12.2002 12:47:20)
Ajo, no tak ja ti to odcitujem :


Odmalicka jsem byla vedená ke zpochybnování norem, ke kritickému pohledu na svet. Nedelat veci jenom proto, že to tak delají všichni ostatní, ale zastavit se a zeptat se sama sebe: Je to skutecné moudré? Nemám ráda argument Takhle to delají všichni, tak to delej taky tak!


Ked uz sme pri tom, mne pride rozumnejsie nevlastnit mobilny telefon a auto a na druhej strane triedit odpad ! Otazka priezviska, potreba zaradit sa pod hnutie feminizmus, apod. su pre mna malichernosti nad malichernosti.

Ale naucila som sa, ze kazdy ma pravo na vyber a vlastny nazor!
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Re: Re: otazka pre Klaru 

(4.12.2002 12:59:38)
Světlano,

ale já tam nikde nevidím, že by Klára prohlašovala "odmalička jsem byla vedená k popírání norem a k tomu, abych dělala věci zásadně jinak, než je dělají ostatní". Z toho citátu vyplývá jen to, že když se jí to, co dělají ostatní, NEBUDE ZDÁT SPRÁVNÉ, tak se nad tím zamyslí a nakonec to třeba neudělá, že si neřekne: "Dělají to tak všichni, tak já to udělám taky, i když se mi to nelíbí". Předpokládám, že když se jí to SPRÁVNÉ ZDÁT BUDE, tak to udělá.


S tím feminismem - definice toho slova mi připadá unikavější, než u většiny jiných slov v mé mateřštině. Klára prohlásila, že je feministka, a jiné holky zase, že feministky nejsou, ale připadá mi, že si každý pod slovem feminismus představujeme něco dost odlišného. Nemyslím si, že by debata o významu toho slova byla malicherná, protože by mohla přispět k tomu, aby mezi námi nedocházelo k nedorozuměním.


 Svetlana. 


Re: Re: Re: Re: otazka pre Klaru 

(4.12.2002 13:07:35)
OK, tak to skormulujem inak.
Pre mna je dolezitejsie triedit odpad, ako moje dievcenske priezvisko. A nevlastnit mobilny telefon, pokial ho nepotrebujem nutne k zivotu, a tym chranit moje zdravie a zdravie mojich, narodenych a nenarodenych, deti.

Ale chapem, ze pre niekoho triedenie odpadu a dievcenske meno moze mat rovnaku, resp. obratenu prioritu.
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: otazka pre Klaru 

(4.12.2002 13:12:29)
Tak na tom se asi shodneme :o)))
 Klára, 2 raubíři 


Auto a mobil 

(4.12.2002 21:16:15)
Ahoj, auto nemáme, kromě toho, že na něj nemáme tady není jenom problém znečišťování přírody, ale já bych asi neunesla tu tíhu, že mé děti, když je v autě povezu, může jakýkoli šílenec nabourat nebo naopak že třeba někoho zabiju já. Vím, že když půjdu přes přechod, může se taky něco stát, ale snažím se to nebezpečí eliminovat - takže auto nemáme a ani vlastně neuvažujeme, že ho někdy budeme mít. I když dojíždět šedesát kilometrů do Brna do školy a do práce je pro mého muže docela náročné (ty české vlaky!), když jsem jezdila ten jeden semestr než jsme znovu rodili, do školy já, nebyla to žádná slast trávit tři hodiny denně ve vlaku. Autem by to bylo rychlejší, ale je to fakt nepřijatelný řešení. Mobil mám, ale už jsem vyrostla z výčitek, že jsem si ho koupila - při studiu jsem pracovala jako novinářka a taky jako kurátorka v galerii - kavárně (to pořád ještě zvládám, i když to teď dost šidím), ale samozřejmě jsem neměla kancelář s telefonem (když člověk lítá ze školy do jedný práce a pak do druhý práce, tak to dost dobře nejde), takže mobil byl nutnost. a pořád je, zkus v dnešní době zařizovat výstavy v Brně z Třebíče od dvou mimin bez mobilu...
 Miška, 3 děti 


Re: Auto a mobil 

(5.12.2002 8:17:30)
No kupovat si věci, např. to auto, s tím, že se něco musí stát, to opravdu není dobrý nápad:-) Jak to děláš např. s noži, máte doma vůbec nějaké? :-)
 Ája, 20. týden 
  • 

Hele, Miško, 

(5.12.2002 9:40:58)
nezdá se Ti, že to s tou ironií trochu přeháníš? Klára, pokud vím, tady s námi diskutuje slušně, nelíbí se mi, jak se do ní pořád navážíš. Připadá mi, jako by sis myslela, že jsi něco víc Ty a ne Klára.
 Miška, 3 děti 


Re: Hele, Miško, 

(5.12.2002 11:55:31)
Hele Ájo, myslet si můžeš cokoliv.
Já to neberu jako navážení se. Tohle je diskuze a nemusím sem psát obsáhlé a vážné příspěvky, ale můžu se s někým bavit i normálně, s legrací, s ironií, a prostě tak, jak se přátelé baví. Nebo ne? :-)
 Ája, 20. týden 
  • 

Re: Re: Hele, Miško, 

(5.12.2002 21:45:28)

Já osobně ironii ve vztahu k přátelům radši neužívám (a jsem radši, když ji neužívají ani oni vůči mně.) Od ironie se totiž snadno sklouzne ke shazování a to si myslím, že do přátelského vztahu nepatří. Ano, máš pravdu, je to diskuse a můžeme sem psát, co chceme. I já se tedy můžu vyjádřit k něčemu, co mi vadí, nebo snad ne?
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Hele, Miško, 

(6.12.2002 8:31:56)
Ájo, není to spíš o tom, že kdo si ze sebe neumí dělat legraci, připadá si shazovaný? Vidím, že Klára to s tím pazourkem vzala dobře a jsem ráda, že to pochopila líp, než třeba ty. :-)
 Klára, 2 raubíři 


Re: Re: Auto a mobil 

(5.12.2002 21:24:21)
Nože? Ne, my zabedněné a zaostalé feministky používáme ještě pazourek.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Auto a mobil 

(5.12.2002 21:31:07)
A šutr si do pazourku otesáte samy, nebo k tomu zneužíváte mužskou sílu? :o)))

S.
 Klára, 2 raubíři 


Re: Re: Re: Re: Auto a mobil 

(6.12.2002 21:20:07)
Máme muže otroky a ti pro nás pracují, jsou zavření v klecích a téměř jim nedáváme žrát, jenom trochu, aby měli sílu otesat ty pazourky. Mimochodem jak to jde s bříškem? Sleduju Čekání na čápa a snažím se klukům taky vytvořit stránky, ale jde to strašlivě pomalu...
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Auto a mobil 

(6.12.2002 23:56:31)
Což o to, s bříškem to jde dobře :o), se stránkama špatně - už jsem tam minimálně měsíc nenapsala ani čárku a Jirka už se taky ptal po dalším deníčku... Když já jsem tááák unavená... Verunka znovuobjevila kouzlo zobcové flétny, takže několikrát za den mi ji přinese, ať něco zahraju, což při její náročnosti je minimálně na půlhodinku a celou tu dobu ve mně mimčo vyvádí psí kusy a spotřebovává mi nějak moc energie :o)

Jinak s tím jídlem s tebou souhlasím, zrovna se mi manžel chystá na plánovanou operaci, tak jsem mu večer místo večeře předčítala, co všechno smí jíst (prakticky téměř nic :o) ). No řekni, nemám štěstí? :o) JEnom škoda, že tu dietu nehodlá dodržovat :o(

S.
 Ivy 
  • 

:-))) 

(4.12.2002 15:34:51)
BRAVO!
 Marcela 
  • 

Jméno detí 

(4.12.2002 20:47:03)
Ahoj Kláro,

A proč se tedy tvoje děti jmenují po otci a ne po tobě? Já osobně si nedovedu představit, že by se moje děti jmenovaly jinak, než já. Proto jsem chtěla být vdaná a abychom se jmenovali všichni stejně, protože jsme rodina.

Marcela
 Monika, 23 
  • 

Naprosto souhlasim :-) 

(6.12.2002 12:41:57)
Mluvis mi uplne z duse. Problem je, ze moje okoli se na me diva jak na blazna (kdyz reknu,ze si chci po svatbe nechat sve prijm.) a muj dlouholety pritel se uz na toto tema se mnou odmita bavit...:-/ Takze asi zustanem naveky nesezdani :-) Ach ta muzska jesitnost !
 1zuzana 


SOUHLAS, SOUHLAS 

(16.12.2002 12:33:32)
Jezisi jak ja souhlasim. Bohuzel ty nazory (a netykaji se jen zmeny prijmeni po svatbe), ktere ma autorka clanku jsem ziskala az po druhem snatku, kdy jsem opet prijala manzelovo prijmeni. Uvitala bych vice takto feministickych clanku od teto autorky. Mluvi mi z duse.
Takze dnes uz nepecu, protoze to nejim a kupovana vanocka i cukrovi jsou lepsi a ja mam vic casu na deti, nevarim knedliky - syn uz si dokonce ty kupovane oblibil, o vikendu varim jen v sobotu a v nedeli mame to same (nikomu uz to nevadi), do uklidu zapojuju postupne i deti, pradlo vozim na mandl a velky uklid mi dela firma na jare (ne pred vanocemi, to je porad tma, tak prach za lednickou mi opravdu nevadi). Klidne celou sobotu prosedim u televize nebo si vyrazim sama s kamoskou na adventni trhy (kdyz nikdo z chlapu nechce). Vazme si sebe samych a rozmazlujme se stejne, jako rozmazlujeme svoje okoli. Nebudme sluzkami - nikdo nas proto vic rad mit nebude.
 Iva 
  • 

A co děti? 

(19.12.2002 10:19:52)
Jak ale zdůvodníš, že se vaše děti jmenují po otci? Snad na nich máš jako matka nejméně poloviční (tuším i větší) podíl? To ti to nepřipadá nespravedlivé a ponižující?

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.