| Senedra | 
 |
(22.1.2004 13:36:37)
K této diskuzi se velice ráda připojím.
Učím děti na víceletém gymnáziu, takže se setkávám s těmi nadanými.
Pokud mohu poradit rodičům, kteří uvažují o tom, že děti pošlou děti do školy dříve. Poraďte se ve školce, zajděte do pedagogicko-psychologické poradny, aby provedli na Vašem dítěti testy, zda je schopné nastoupit do první třídy a rozhodně se spojte se školou o které uvažujete. Pokud Vám všichni doporučí, aby dítě nastoupilo dřív, buďte stále připraveni na to, že se vaše dítě může z nějakého důvodu trápit a je lepší vzít do nazpátek.
Neznám ze své praxe smutnější případy, než ty, kde rodiče drží téměř násilím děti na škole, kde jsou z nějakého důvodu nešťastné.
Přeji Vám i Vašim báječným dětem spoustu krásných dní.
|
| bernadeta | •
|
(13.7.2005 0:31:10)
Velkou výhodou pro nadané děti je domácí vzdělávání, u nás povolené do páté třídy. V čr učí rodiče doma své děti asi v 300rodinách, výborné zkušenosti.S čím se děti ve škole moří 5hodin, doma je za dvě hodiny hotovo, navíc se dítě rozvíjí dle své potřeby. Kolektiv lze zajistit ve vhodném kroužku. B.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(13.7.2005 9:48:06)
Milado, já mám mnohem optimističtější zkušenosti.
K Tvému příkladu - asi to bude dost výjimka a nevíme přesně, co má to dítě za problém (třeba nějakou formu autismu), ale je možný, že za čas dozraje a bude schopné v kolektivu fungovat. Možná, že než dojde do páté třídy, bude dom. vzděl. možné i do vyšších ročníků (myslím, že momentálně to k tomu směřuje). Samozřejmě průšvih by byl, pokud by dítě mělo problémy se začlenit kvůli tomu, že je něco v rodině špatně a domácím vzděláváním by se to ještě upevňovalo, to je jasný a měla by to podchytit kmenová škola (než dítě do domácího vzděl. přijme, nebo potom v průběhu). Jinak k možným řešením: v naší MŠ je postižená holčička, která se ze začátku bála všeho od dětí až po puštěnou relaxační hudbu - vyřešili to tak, že s holčičkou do školky chodila maminka - asi půl roku denně a pak postupně zkoušela na hodinu nebo dvě odejít... Ke konci roku už maminka doprovázela holčičku jen na exkurze a výlety.
|
| MirkaEyrová | 
|
(13.7.2005 13:26:40)
Milado, myslím, že to - jako u všeho ostatního - chce od rodičů řádný kus zodpovědnosti a dostatečně ucelený, a ovšem i velmi realistický pohled na věc. Pochopitelně jestliže se rodič rozhodne své dítě učit doma a nezajistí mu dostatečné zapojení v kolektivu, tak zadělává svému potomkovi na dost velké problémy v pozdějším životě. Toto by se snad dalo tolerovat u "velkých" rodin, kde je více dětí (třeba sedm či ještě více; včetně adoptovaných...) - tam by byla ještě i přes izolaci od vnějšího světa možnost, že by se děti vzájemně naučily komunikovat (ale možná by jednou rodičům vyčetly, že se nemohly kamarádit s dalšími vrstevníky:-(). Kromě toho by podle mě měl mít rodič dostatek schopností své dítě učit: ne každý dokáže být celé roky s dítětem (dětmi) doma, a ještě po nich chtít, aby se to či ono naučily. Takže i v tomto ohledu by rodič měl být dostatečně sebekritický.
Ale myslím, že když se spojí určité předpoklady - schopný rodič, dobrá organizace práce, zapojení dítěte (dětí) v jiném kolektivech vrstevníků - že může jít o velmi účinný způsob výuky: schopný rodič zná své dítě lépe než leckterý kantor a ví, na co dítě "zabere", rodiče mohou zdůrazňovat ve výuce fakta či myšlenky, které se jim zdají obzvláště důležité pro život - a mohou tak účinněji ovlivnit formující se světonázor dítěte, zabrání se negativním vlivům "vynuceného" školního kolektivu počínaje šikanou a konče třeba ústrky za odlišné oblečení... Rodič má zcela jistě víc pod kontrolou vývoj svého dítěte v tom smyslu, že dítě víceméně nepřijde do styku s dlouhodobě trvajícím vlivem negativních, nemorálních či nespolečenských myšlenek (respektive je na rodiči, jestli rozhodne, zda do kolektivu "propagujícím" takové myšlenky dítě bude i nadále docházet nebo ne).
Nicméně přes tyto výhody bude domácí výuka pořádně perná práce a dost velká zabíračka pro rodiče... Já do toho osobně jít nehodlám, prostě proto, že vím, že bych to nezvládla. Mám syna hodně ráda, ale občasný odpočinek od něj taky potěší:-)))
M.
|
| MirkaEyrová |
|
(13.7.2005 14:16:41)
Milado, dneska jsi nějaká skeptická a kousavá:-) Co to? Že Ty jsi včera nesledovala Smyslnou orchidej? To bys měla napravit - já jsem koukala, a den mám růžovej jako malinovku:-)))
(Nic ve zlým. Ve valné většině případů s Tvými názory souhlasívám.)
M.
|
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(13.7.2005 12:55:15)
Milado, taky to není povinnost, ale možnost pro rodiče, kteří to zvládnou, nebo mají na soukromého učitele. Někteří rodiče si vzájemně učí děti - jeden třeba učí angličtinu i děti od kamaráda, druhý na oplátku třeba práci s počítačem - dohodbnou se třeba na jednom dopoledni v týdnu a nemají problém.
Jinak myslim, že neni třeba, aby se učitel tvářil, že všechno ví - měl by mít základní přehled, vědět, kde se dají jaké informace najít, ale hlavně by měl být schopen "nastartovat" dítě, aby se naučilo v té oblasti rozvíjet i samo - takoví učitelé jsou DLE MÉHO NÁZORU úplně nejlepší deviza - pustí dítě v daném oboru dál, než kde jsou oni sami.
|
| MirkaEyrová |
|
(13.7.2005 14:10:56)
Milado, dovol, abych Ti opět oponovala. Nevyjde to nastejno. Když se domluvíš s někým známým, tak přece víš, o koho jde, jaký je on, jaké případně jsou jeho děti, a můžeš si vybrat, jestli do toho půjdeš nebo ne. Když bude umět angličtinu (chemii, fyziku atd.) jako Bůh, ale bude to neurotická baba, která na děti bude při výuce hystericky ječet, tak jí asi děti svěřovat nebudeš - zrovna tak nebudeš domlouvat výuku svých dětí se sousedem, o jejichž dětech víš, že si tajně za stohem slámy píchají drogy. Zatímco u školy si zpravidla nemůžeš zajistit, aby se Tvému dítěti takové věci vyhnuly.
M.
|
| MirkaEyrová |
|
(13.7.2005 14:29:44)
Hmmm, na tyhle věci já mám holt moc slabej žaludek. Abych organizovala petice, anebo chodila od domu k domu a ptala se: Promiňte, Vaše dcera chodí s naším synem do třídy. Jak jste spokojeni s jejich novou učitelkou matematiky?
Nevím. Myslím, že mnohé informace méně závažného charakteru prosáknout vůbec nemusí, navíc chování, které mnozí berou jako samozřejmé, nemusí třeba konkrétně mně nebo mému dítěti vyhovovat... Rodiče se mohou, anebo taky nemusejí znát, a zpovídat úplně cizí lidi může být pro někoho (třeba pro mě) docela problém. A chování dětí? To už vůbec není ovlivnitelný. Hele, Ty mě určitě dost znáš a určitě taky víš, že jsme syna dali na jinou, dost vzdálenou školu. Udělali jsme to nejlepší, co jsme mohli - je to podle mého názoru nejlepší škola široko daleko, a koneckonců synovi se na ní líbí a je tam celkem spokojenej. Ale co nadělám, když přijde ze školy domů a melancholicky podotkne, že by chtěl být holka, protože kluci si říkaj "pinďouři" a mluví sprostě? Přece kvůli takový pitomině nebudeme měnit školu. Ale kdybych měla známýho, který by měl děti v synově věku, se kterými by se syn kamarádil, a s tímhle známým bych se domluvila, že by mi pomáhal učit syna (třeba anglinu), tak by taková věc nesporně odpadla, protože by s dětmi toho známýho byl kamarád...
Ale víš, já ani tady tím nechci učení doma ve velkém propagovat . Myslím, že na to prostě většina lidí nemá nadání a schopnosti, aby to zvládli dobře a "bezchybně" realizovat. Jen se Ti snažím nadhazovat určité domněnky tak, aby sis třeba udělala objektivnější názor.
M.
|
| MirkaEyrová |
|
(13.7.2005 14:45:35)
...hmmmm... Co je to vlastně objektivnější názor??? Já tady vlastně předestírám určité teoretické předpoklady - a záleží na tom konkrétním rodiči (a rodině), jestli je dokáží uplatnit v praxi. Takže jasně - člověk je chybující tvor, a i když existují nějaké ideální teze a předpoklady, on je nemusí naplnit - a pak může být dost velký průšvih.
Jasně, Milado, určitě má domácí vyučování spoustu rizik, a každej by se do toho rozhodně pouštět neměl. Na druhou stranu tento způsob výchovně vzdělávacího působení na dítě může mít výhody, které jsem uvedla někde níže, a které Ty, zdá se, moc nebereš v potaz. No co se dá dělat...
M.
|
|
|
|
|
|
) Ve čtvrtek jdeme do psych.poradny, potřebuju radu, co dělat, aby nebyl tak úzkostlivý a přecitlivělý, nějak ho posílit. Kdybyste měl někdo nějaký tip, třeba i na knihy, budu moc vděčná. Bydlíme na vesnici, tak školu máme v podstatě danou, extra vybírat nemůžeme.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)