gabina |
|
(22.5.2002 3:30:51) Milá Katko,
musím říct, že když jsem četla Tvůj příspěvek, měla jsem pocit, že jsou to má slova. Mně bylo třicet v pondělí a začátek víkendu byl pro mě opravdu příšerný. To, že ze mě bude žena středního věku, mi nahánělo hrůzu. Jsem navíc tři měsíce po porodu, a i když mi nezůstalo ani deko, tělo potřebuje ještě přeci jen nějakou údržbu. Prostě, nebyla jsem se sebou ani trošku spokojená. Potom mě ale v neděli manžel zahrnul láskou, vzal nás do hotelu, kde jsem si užila ty nejkrásnější narozeniny v životě. To, že si vzal kvůli mým narozeninám den volna, spousta dárků, překrásné přáníčko a hlavně ujištění, že jen se mnou chce zestárnout, mě vrátilo pocit obrovského štěstí. Štěstí z toho, že mám rodinu plnou lásky, krásného a zdravého synka, milujícího manžela a že vůbec nazáleží na věku jako na tom, s kým člověk připočítává roky.
Moc Tě zdraví
Gábina Pavesková Melbourne gpaveskova@ozemail.com.au
|
Bára, 31 | •
|
(24.5.2002 8:45:10) Holky, co blázníte! Vždyť prožíváme to nejkrásnější období a pro chlapy jsme nejvíc sexy. Co může být lepšího než žena na vrcholu sexuality, která je spokojená sama se sebou, protože už ví co chce i co může od života očekávat.
Máme už věšinou okolo sebe ty správné lidi, protože se nedáme jen tak obalamutit jako ve dvaceti.
Já jsem se na třicítku hrozně těšila a taky jsem si jí náramně užila. Jediné v čem s vámi souhlasím je, že to uteklo rychle a taky bych chtěla to teď chtěla zpomalit, hlavně kvůli mimískovi (ale to jsem psala v jiné rubrice).
Tak nad tím moc nepřemýšlejte a užívejte z plna hrdla, zvlášť když jste si to tak hezky ujasnily.
Přeju hodně slunečných dní v krásných třiceti a více :-))
bara
|
kobeleska |
|
(30.10.2002 22:56:32) v kvetnu mi bude tricet. mam krasnou a zdravou dceru, zamestnani,penize a manzela, ktery si uziva jinde, aniz bych mu k tomu zadavala jakoukoli pricinu ci duvod.vim to onem teprve par mesicu a tak ve me plane smutek, horkost a vztek.nema zajem to jakkoli napravit, jen pry nechce bourat rodinu. ale co ja? ja se nechci uzirat tim, ze mam doma chlapa o ktereho se nemuzu oprit a verit mu. chci odejit a zacit znovu. asi to udelam v kvetnu. bude to muj darek ke svym tricatinam.tesim se na to co prijde a co noveho me ceka....
chtela jsem se zeptat. nema nekdo z vas kontakt na nejakou "predpovidacku budoucnosti" nebo kartarku apod.? chtela bych to vyzkouset. dekuji predem. g. stuttgart
|
segra | •
|
(31.10.2002 10:41:35) na kartarky se vykasli, a pokud jsi si jista, ze vis, co chces, tak to udelej hned. jako darek k narozeninam mi to prijde trochu zcestne... i kdyz to beres jako darek (proc?), tak podle me s darkem se nema cekat na oficialni prilezitost, nejlepsi prilezitost je kdyz chces dotycneho obdarovat - a to plati i kdyz chces dat neco sobe.
|
kobeleska |
|
(5.11.2002 20:21:17) diky segra za reakci, kterou jsi mi odepsala. samozdrejme, ze to bylo mysleno obrazne. to s tim darkem k narozeninam. bylo to jen vyvolani moji fantazie a myslenky, ktera tu je , a ktera jen tak hned nekam nezmizi. neni mi dobre pri pomysleni, ze bych mela zustat, ale i odejit - a to kvuli dceri. budou ji tri a tatu ma moc rada. ale co ja??? chci take zit s pocitem, ze mohu nekomu verit o nekoho se oprit, nekoho chytit za ruku, s nekym se milovat...
|
Miška, 3 děti |
|
(5.11.2002 20:29:06) Ono to není tak moc od věci - já totiž přesně k třicátým narozeninám tento dárek dostala - žádost mého manžela o rozvod. Ale u nás to bylo naopak, takže pro mě to opravdu mohl být "dárek". Můj život se tím úplně změnil a ta třicítka byla opravdu přelomová. Naštěstí se změnil tak, že toho nemusím litovat.
|
kobeleska |
|
(5.11.2002 20:49:32) to ti misko moc preji, protoze ja bych si prala,abych take niceho nemusela litovat. mozna to mam o to tezsi, ze ziji v zahranici a sve rodice, blizke a pratele jsou moc daleko. ale moc bych chtela ( a to jsem chtela vzdy), se vratit do cech....
|
|
|
|
|
Marcela | •
|
(31.10.2002 12:47:12) Nedělej to. Nechtěj kartářku, nechtěj vědět co bude. Zařiď si budoucnost jak chceš ty a ne tak jak ti někdo napoví
|
kobeleska |
|
(5.11.2002 20:26:47) diky ti marcelo za radu, ale ja nerikam, ze chci neco si nechat rici a podle toho jednat. mam svuj rozum, ktery me malokdy zklamal. vzdy se da najit cesta kudy akam. a tepreve az po case zjistis jestli to stalo za to nebo ne. a pak opet jednas podle toho co ti rozum a cit napovi.
|
|
|
Sosan | •
|
(31.10.2002 15:03:48) Z tvého příspěvku na mne dýchá povrchnost, lehkomyslnost a dětinskost. Dobře si rozmysli, zda být "šťastně rozvedená" je opravdu to, co chceš. Vztah má mnoho dimenzí a sexuální nesoulad v manželství je velmi častý. Spolehnout se na partnera a věřit mu lze i když je ti byl nevěrný - konečně, nikde není psáno, že to tak bude pořád, všichni se vyvíjíme. Spíš bys měla začít být dospělá, akceptovat realitu, pochopit příčiny a snažit se najít optimální řešení do budoucna. Rozvod samozřejmě v úvahu připadá, ale ne jako dárek k narozeninám na který se těšíme. Konzultace s psychologem v poradně by ti myslím dost pomohla.
|
kobeleska |
|
(5.11.2002 20:41:50) psychologa mozna ze i navstivim, ale ne proto ze bych nebyla dospela. nevim ,sosan, kolik je let tobe, ale ja si sveho muze nebrala proto, aby jsem (jsme) musela resit jeho neveru. me by to nikdy nedalo mu jakkoliv ublizit (a to on udelal), nebo jinak podvest. a prilezitosti by byly. ale proc to delat?to muzeme rovnou byt od sebe a schazet se pri rodinnych oslavach. ale o tom to neni. manzelstvi je souhra a soulad dvou. a ne tri ci vice.
|
|
|
|
|
Lida a 2holky |
|
(31.10.2002 13:27:01) Tak me tato uvazovani jeste nenapadla. Je mi 37. Pred dvema roky jsem se vdala, zalozila rodinu, mam dve krasne 17m holcicky a cely zivot mam pred sebou, ne za sebou. Jenom je to zivot trochu jiny. Pred tim jsem si uzivala, cestovala, studovala, delala karieru. Ted se ucim pect kolace, malovat obrazky, zpivat detske pisnicky a moc me to bavi. Je jak ja se tesim, za budeme moci jit s holkama za par let do divadla, na rockove koncerty, hrat tenis, jezdit na kole. Citim se strasne mlada. A AVON na vrasky nepotrebuji. Zadne totiz nemam. A kdybych je i mela, tak by mi snad ani nevadily. Nejakym zpusobem ted pohlizim a mam starosti o ty druhe, ne o sebe a pripadne par vrasek. Sediny asi mam, ale v soucasne dobe, kdy moje barva vlasu stejne neni moderni, tak vlastne ani nevim, jestli ty sediny mam.
Proste shrnuto, mam pocit,ze ted muj zivot teprve zacina, ne konci. Ze naopak pojedu do kopce, ne z kopce a ze je tu strasne moc veci, na ktere se tesim.
Jenom pro zamysleni. Moje 82leta teticka si na jare koupila novy nabytek, koberce, vymalovala a predelala cely byt. Se slovy, "no prece nebudu zit cely zivot s tim starym nabytkem a kobercem".
|
|
|