|
(25.4.2002 7:48:20) Jsem jedináček a vůbec nemám podobné vlastnosti.Ve škole jsem se sice učila,ale když to nešlo tak to nešlo,nebláznila jsem kvůli tomu(jeden rok jsem dělala dokonce reparát z matiky,né kvůli mé hlouposti,ale kvůli flámování :-)).Nikdy jsem se nesnažila být ta nej...,tabulky nesnáším,nic si dlouhodobě dopředu neplánuju,pořádek sice rádá mám,ale věci do komínku rozhodně nestavím,když něco začnu(nějaké zájmy a aktivity)nikdy u toho nevydržím do konce.Máma ze mně vždycky šílela,říkala,že kdyby mi hořelo nad hlavou tak já mám vždy času dost.To spíš sedí na mého muže,který sice prvorozený je,ale já si myslím,že je to deformace z povolání.Vystudoval gymnázium i VŠ vojenské a tam jak je známo na tabulky,plánování a perfekcionalizmus trpí.Nehledě na to,že v armádě dělal několik let a teď je u policie.Náš syn je zatim taky jedináček,ale je to bezstarostný kluk,který se ničim netrápi,natož školou.Z vlastního zájmu by se k ůkolům neposadil a neučil se.Jediné co ho aktivně zajímá jsou dinosauři a bojová umění. Myslím si,že článek dost zkresluje pohled na jedináčky a prvorozené.
|