| Martin Valenta, ČR | •
 |
(26.4.2001 11:15:18)
Dobrý den.
Promiňte nechci se Vás nijak dotknout, ale vraťte se na zem. Nečetl jsem všechny vaše příspěvky, to přiznávám, ale to co jsem četl mi stačilo. Jak můžete porovnávat americkou školu s českou? Toto porovnání jak jste ho provedla Vy je zcela zcestné. Vybrat si jednu z nejlepších škol a pak tvrdit jak je to v Čechách hrozné... No plakal jsem. Vezměte několik škol od těch nejlepších po ty nejhorší, udělejte si průměr a pak porovnávejte. A i přesto to nebude zcela srovnatelné.
Já osobně nevidím na vědomostech nic špatného. Když třeba přijde řeč na Einsteina je jistě lepší: "jasně teorie relativity" než "moment podívám se do encyklopedie". To byl jen takový příklad. Spolupráce dětí a učitele. Já se musím smát! Kolik že má český učitel na starosti dětí? Jo přes třicet. Tak Vám přeji příjemnou diskusi. A rodiče? No už vidím jak se hrnou do školy předčítat! Pokud zajdou do školy tak jen proto aby si mohli stěžovat na učitele. Jakto že ten náš poklad má pětku, tak takhle teda ne pane učiteli. Místo aby pro to něco udělali sami. Já osobně jsem nekolikrát jel se třídou na školní výlet jako dozor. Ve svém vojnu a zadarmo. Mě to nevadí, ale kolik je takových rodičů.
Souhlasím s vámi, že je potřeba rozvíjet určité vlastnosti dětí, ale to musí v první řadě zajistit rodina. A stejně tak ten váš příklad se starou paní. Úcta ke stáří se získá někde jinde. Vezměte si třeba že dříve žilo pohromadě několik generací a asi v tom to je. Hlavní je rodina. Vím zní to jako fráze, ale je to tak. Až budou děti slušné a budou mít dobré morální zásady, které jim nedá škola ale rodina, pak věřím tomu, že české školství daleko předčí vámi opěvovanou Ameriku.
Prostě slušnost, slušnost a zase slušnost. A pak nám může celá Amerika vlézt na hrb!
Nezlobte se a pěkný den.
|
| Jarka, dvě děti | •
|
(26.4.2001 15:40:41)
Napadlo mě, jestli ta americká demokratická výchova osobností nemá za následek ty stále častější střílečky na amerických školách?
Když vidím v americkém filmu, jak jde matka zalít zahradu a loučí se svým dítětem pateticky: miluji tě, - taky tě miluji, připadá mi to jako divadýlko. Nebo tam mají opravdu takový způsob? My to doma používáme z legrace. Rozhodně si nemyslím, že co je amrické, je dobré a my že jsme žabaři. Máme jen jiný styl života, jiné tradice ... Ale o tom, že naše školství je zastaralé není třeba diskutovat. Jsou asi výjimky, ale málo. Jinak jsou děti nuceny šprtat se nesmyslně spoustu učiva, aniž kolikrát vědí, co se to vlastně učí.
|
| Andrea, 7. tydnu | •
|
(30.4.2001 21:52:24)
Mila Jarko,
Delsi dobu ziji trvale v USA a tak mohu potvrdit, ze "I love you" se tady opravdu pouziva mnohem casteji. Ono to ale mnohdy znamena "nase ceske" mam te rad/a. Napr. muj 35 lety manzel se pokazde louci s jeho rodinou stejnou frazi. At uz probiha rozhovor po telefonu a nebo osobne. Cizincum se tento zpusob "mam te rad" muze zdat povrchni. Ja ale musim priznat, ze jsem si zvykla a dokonce "tento zvyk" mam rada. Lidi tak mnohem vice davaji najevo sve emoce. Jsem momentalne tehotna a svemu diteti budu opakovat, ze ho/ji mam rada treba 100x denne. Ja sama pochazim z "dobre" ceske rodiny, ale od meho taty a nebo bratra jsem slysela tato sluvka snad pouze 3 x za zivot. Mame se vsichni radi, ale proste sve city nedavame slovne na jevo. Mas pravdu, ze je tady velka kriminalita a to hlavne mezi mladezi. Problem je, ze USA je obrovska zeme, ve ktere zije tolik (opravdu tolik) ruznych narodnosti a kultur. Navic demokracie je zakladem USA. A tak treba neexistuje zakon o regulaci zbrani. Prave tyto zbrane se dostavaji do rukou mladeze. Ja si osobne nemyslim, ze CR je na tom s kriminalitou mladeze o tolik lepe. Kolik ze mame obyvatel? Po rozdeleni se SR 15 mil? V USA zije 284 mil lidi. Nedavno jsem cetla clanek o mladikovi, ktery v CR zavrazdil celou rodinu (vcetne sourozencu)... Zajimalo by mne, jest-li existuje nejaky koeficient nasili mezi mladezi v porovnani s velikosti obyvatelstva. Pak by totiz mohla CR zvitezit nad USA...
|
|
|
| Tana, 2 deti | •
|
(1.5.2001 22:22:00)
Proc tolik odsuzujete americke
skolstvi? Mate sve vlastni zkusenosti? Nebo na vas tak negativne pusobi vecerni zpravy
v ceske televizi?
Bydlime ted znovu v USA, ale moje
dcera zacala chodit do zakladni skoly v Kanade ( dva roky chodila
do public school a dva roky do
private school ). Rozdily jsem
pozorovala jen v domacich ukolech
a poctu deti ( v public school
bylo 22 deti, v private jen 15 ).
Moje dcera je velice bystra,
v obou skolach vynikala a do skoly
chodi porad rada. O lonskych
vanocich jsme odjeli na mesic
do Prahy, a protoze je moje matka
ucitelka na zakladni skole, poslala
jsem s ni jednoho dne do skoly i
mou dceru, aby videla jak to chodi
v Cechach. Moc se tesila, nemohla
ani dospat... Jenze - prekvapilo
ji, kolik deti je ve tride ( opravdu asi 30 ) a vsichni sedi
nehnute, boji se... ( asi te drezury, ktera na ceskych skolach
vladne ). Ne, neodsuzuji to, sama
jsem tim prosla, ale me dceri uz
je zpusob takove vyuky cizi.
V zaveru dne vypravela detem
cesky jak to chodi vsechno v jeji
skole. Nestydela se ( jako vetsina
deti ve tride ) a odpovidala
suverenne i na otazky v anglictine.
V ceske skole se ji pry moc libilo,
ale druhy den uz tam jit nechtela.
Myslim, ze to byla dobra zkusenost
pro mou dceru, deti i nakonec
pro mou matku, ktere ted vrta
v hlave, jak to, ze jsou deti
v ceskych skolach zakriknutejsi...
Co se tykalo vedomosti, byla
na tom moje dcera velmi dobre
( rozdily nastavaji az na stredni
skole, a to nas teprve ceka ).
Ted zijeme v USA a obe moje deti
chodi do public school ( muj syn
poprve ). Ucitele byli 3 tydny
ve stavce a hned druhy tyden moje
deti zadonily, ze chteji do skoly,
div neplakaly. Tolik se tam tesi...
Zdalipak se deti v Cechach tolik
tesi do skoly?
Muj manzel studoval v Praze, a pak
i v USA - M.S. a Ph.D. Leccos se
opravdu neda vubec srovnat, jak
napsala Andrea. Na univerzitu
chodival i v sobotu a v nedeli,
kdy udelal nejvic prace...
Jestlipak jsou univerzity v Cechach
otevreny pro studenty i o vikendu?
A ja jsem kdysi ucila v materske
skole na Praze 2. Mela jsem zapsano
celkem 33 deti a denne jich prislo
kolem 27... V Kanade jsem si tuhle
praci vyzkousela taky, jenze s tim
rozdilem, ze jich bylo zapsano 10
( na jednu ucitelku ) a denne jich
prislo 8. To byla parada!!! Kdyz
jsem rikala svym kolegynim, kolik
jsem mela deti ve tride v Cechach,
uverily teprve pote, az jsem jim prinesla ukazat fotky. Prace se
mi moc libila, vzdy jsem vsem rikala, ze je to pro me "paradise".
A opravdu! Mela jsem tolik casu
na kazde dite, hrala jsem jim divadlo, naucila je bruslit...
a porad jeste zbyvalo hodne energie.
Skoda, ze nedokazeme vice naslouchat, tak jako lide v Kanade,
ci v Americe, ale hned kritizujeme
a odsuzujeme... Tady se na zlepseni
skolstvi neustale pracuje, zatimco
v Cechach je za tu dobu, co pracuje
moje matka ve skole porad vse stejne.
Preji hodne optimismu!
Zdravi Tana
|
| Míra & spol (obránce českého školství, 1 syn) | •
|
(2.5.2001 8:27:33)
Milá Táňo,
nedalo mi to a musel jsem reagovat na váš příspěvek. Na úvod bych chtěl poznamenat, že jsem taky učitel s praxí na základní a střední škole, ve státním i soukromém sektoru. Asi 2 roky jsem působil jako „pomocný učitel" v privátní mateřské školce v Anglii.
1. Nejsem si vědom toho, že by v české televizi byla nějaká štvavá propaganda proti americkému školství. Pokud tomu tak je, je určitě skrytá, a proto ji vnímáme podvědomě. Mělo by se s tím něco dělat. Asi se přestaneme dívat na večerní zprávy, třeba budeme mít lepší náladu, když nebudeme slyšet, jak zase nějakou banku vytunelovali.
2. 22 dětí v „public school", jak píšete, to už není takový rozdíl od našich 30 dětí ve třídě. I v soukromých školách v Čechách se dají nalézt třídy s max. 10ti dětmi.
3. 30 dětí v Čechách ve třídě sedí nehnutě a tiše, protože je to potřeba k předání vědomostí. Sama jste učila u nás, a tak si jistě dovedete představit, jak by to vypadalo, kdyby jeden učitel měl povolit dětem „volný režim". Samozřejmě, že se to dá zvládnout i v jednom a vést děti k samostatnosti, ale ne každý učitel na to má dostatek energie a navíc je velmi těžké povolit dětem najednou. Chce to postupně je v tomto systému vychovávat již od prvních stupňů vzdělávání. Možná, že by taky pomohlo zvýšit platy učitelům. Bylo by jich pak víc, bylo by více tříd, tzn. méně dětí, a učitelé by byli v pohodě, protože by byli lépe schopni finančně zabezpečit rodinu.
4. Píšete, že vaše dcera odpovídala „suveréně" otázky i v angličtině. No není divu, když už je čtvrtým rokem angličtinou vyučována. To, že řekla, že se jí v naší škole líbí, ale že už tam nechce, je opět příklad toho, jak už do ciziny zapadla. Proč neřekla, že se jí tam nelíbí protože za a)..., za b)... atd. ? Američani také častou používají neupřímnou frázi při loučení: „Zavolám ti." Ve skutečnosti to ale znamená slíbím to, aby už dal pokoj. Stejně ví, že nezavolám.
5. České děti se také těší do školy, některé ano, některé ne. Někdo prahne po vzdělání, po setkání s kamarády, někdo bere školu jako nutné zlo, kterým musí projít.
6. I do českých vysokých škol se dá docházet o víkendu, sám jsem to taky praktikoval. Je pouze potřeba dohodnout nějaký „dozor".
Nechtěl bych rozpoutat nějakou řetězovou reakci výměny názorů, jen mně připadalo, že jste se do nás trošku „obula" a jí cítil potřebu české školství trochu bránit.
Hodně zdaru, Míra
|
| Magda, 2 děti | •
|
(2.5.2001 12:26:48)
Milý Míro, české školství nepotřebuje bránit, ale podložit dynamitem a odpálit. Na troskách pak vybudovat znovu. Je kde se inspirovat a nemusí se chodit rovnou až do Ameriky, stačí i do Skandinávie a nebo třeba i ještě blíž do starého dobrého Rakouska, že..
Jinak já jsem na fakultu chodila taky běžně o víkendech a nepotřebovala jsem ani ten dozor, studenti v magisterském studiu měli klíče jak od budovy, tak i od laboratoře atd. Jenže v tom ten rozdíl mezi kvalitou univerzitního vzdělání u nás a v USA netkví.
Ticho a nehnutost není nutnou podmínkou pro získávní vědomostí, ale to jsi si dělal jen legraci, viď? Jestli ne, tak zkus teď o prázdninách nějaký kurs z Lipnice. Mám dojem, že tam existují i kursy speciálně zaměřené na učitele.
Moje dítě by mělo jít do školy za rok a kousek, doufám že začne rovnou ve státech, kde nebude muset jeho velké těšení skončit na první řádce čárek v písance. Má po těžkém porodu míň šikovné ručky, i když jinak je chytrý, jenže kdo ví, jestli paní učitelka by souhlasila. Mého muže, který je dnes špičkovým pracovníkem, chtěla kdysi její kolegyně uskladnit ve zvláštní škole. Proč? dysgrafie a dyslexie...no, neměla na to energii asi...
Nám nebude vadit, že dítko v šesti letech nezvládne krasopis a nebude s zpaměti učit, že: "modrá množina je podmnožinou červené množiny protože"......Naučí se normálně počítat a až trochu doroste, zjistí, že matematika je fascinující a krásná..bude jí chtít rozumět a ne se jí bát. Zrovna tak se může učit krasopisně psát rukou, když mu to bude připadat zajímavé.
A že se bude ze třídy dovolovat na pití a učitel ho nebude bodře poplacávat...no, zaplaťpánbu. Sama si umím vybavit jen máloco lepkavějšího, než falešné a studené pohlazení soudružky učitelky, když třídou defilovala delegace OV KSČ...učí dodnes ta paní a jistě by taky ráda dostala přidáno.
|
|
|
| Katarina, 2ročná dcéra | •
|
(2.5.2001 8:40:55)
Práve som dostala list od priateľky Slovenky žijúcej teraz v USA. Nedávno tam začala učiť a porovnáva túto tému z pohľadu pedagóga. Učila aj na Slovensku.
Budem citovať z jej listu: "Prvé zážitky zo školy sú zmiešané. Deti sú tu veľmi rozmaznané, majú všetko, majú príliš veľa slobody a takmer žiadne povinnosti. Keď sa na Slovensku hovorilo, že niektorí žiaci potrebujú lievik, aby im mohol učiteľ naliať vedomosti so hlavy, tak tu je to samozrejmosť, že bez lievika ani nemôžem ísť do práce. Deti veľmi zle píšu, lebo píšu veľmi málo a tiež zle čítajú, lebo čítajú málo. Aby boli nútení čítať, je na to v škole vyhradený čas, kde deti prídu a musia sami čítať, nemôže sa to nechať na doma, lebo by nič neurobili, taktiež majú čas, keď si môžu robiť úlohy, lebo doma by ich pravdepodobne neurobili... Môj kolega na Slovensku hovoril, že niektorí rodičia dávajú deti do školy ako do úschovne, tu to platí dvojnásobne.Rodičia pracujú a za celý ten čas sa škola musí starať o deti....
Deti sa stále pýtajú na záchod, napiť vody, vybrať si niečo zo skrinky, zakaždým im musím vypísať priepustku, bez toho nemôžu odísť z triedy, lezie mi to riadne na nervy, lebo nemám čas učiť, robím len sekretárku a policajtku. Nemôžem im povedať, aby počkali do prestávky, lebo by to bolo týranie detí a hneď by som "letela". Taktiež sa nesmieme ani len dotknúť detí - ruky alebo pleca, decko by ma mohlo obviniť zo "sexual harassment" - oni to veľmi dobre vedia a urobili by to len tak zo srandy...
Zošity nemajú, aby náhodou veľa nenosili, môžem byť rada, keď prinesie nejaký papier alebo keď mu ho niekto dá, odmietajú písať, že na to nie sú zvyknutí, že nikdy veľa nepísali, nerobia si žiadne poznámky, ak ich aj donútim, tak to nemá nijaký význam, pretože poznámky sa robia len pre tu jednu hodinu, po hodine ide papier do koša. Oni sa len "pozerajú a premýšľajú", to znamená - nerobia nič. Vyzerá to, že píšem hororový scénar, ale tak to vyzerá väčšina "public schools"."
Je tu aj porovnanie zaradenia učiteľov a ich ostatných povinností v škole.
Zdá sa, že každý má svoje skúsenosti so školou, závisí to tiež od toho, na akého učiteľa natrafíme. Mám vysokoškolské vzdelanie a nikdy som sa v škole nebála, rodičia boli učitelia a dá sa povedať, že v škole som vyrástla. Momentálne tiež pracujem s učiteľmi a vidím na nich rozdiely v prístupe ku deťom. Školy u nás bojujú s financiami, nie sú dobre vybavené po stránke materiálnej, ale ešte vždy z nich vychádzajú deti vedomostne veľmi dobre pripravené a obstoja aj v americkej škole veľmi dobre. Zdá sa mi teda, že určitý režim a prísnosť vo výchove i výuke im vôbec nezaškodí, je len na prospech.
Prajem všetkým deťom našim aj americkým dobrých UČITEĽOV.
Katarína
|
|
|
| smutna zdena, 1 dite | •
|
(22.8.2007 2:20:46)
nemate vubec pravdu. Ja to vim. Muj syn chodi do americke skoly uz 6 let a s pani naprosto souhlasim. Ja sama znam na vlastni kuzi cesky skoly a je to opravdu k placi. Musime se v cr jeste hodne ucit aby ty deti se citily ve skole dobre
|
| Tereza Bílá | •
|
(11.7.2009 12:12:11)
Dobrý den,
jmenuju se Tereza, je mi let a moc ráda bych se jako strarší odstěhovala do Ameriky. proto je také mým snem dostat se na Americkou školu poblíž okolí Prahy. Doslechla jsem se o jedné škole Open Gate založené Petrem Kellerem, ale nejsem si jistá, jestli je to americká škola nebo britská, protože to tam nepíšou. Chtěla bych dostat stipendium, protože nemáme tolik peněz na zaplacení, ale ráda bych, abyste mi pověděl něco o té vaší zmíněné americké škole a kde vůbec je!? Děkuji za odpověď.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)