| Hanina | •
 |
(10.9.2016 16:57:39)
Ale kulový. Škola nemůže za to, že 6-leté Romče nezná barvy, plete si pravou a levou ruku a v životě nevidělo pastelky a neumí nareslit ani kolečko, nedej Bože něco složitějšího. Prolézt základku by tak mohlo hodně dětí, kdyby se jim rodiče aspoň trochu věnovali. Minimálně dohlédli na to, aby děti chodily do školy a Doma napsaly úkoly. Pokud to nedělají, není to chyba školy, ale rodičů. Jak to, že neustálé problémy se školou mají jen Romové? U nás chodí do školy mají Vietnamci, Ukrajinci a další národnosti a NIKDO z nich problémy ve škle nemá. Rasýzmus? Vždyť i na Vietnamčeti je na první pohled vidět, že má jinou barvu pleti a jeho rodiče často horko těžko lámou češtinu, přesto bývají ve škole dobrými žáky a častokrát premianty. Nezačleňuje je žádná neziskovka, a přesto to dokážou. Proč to nedokážou Romové?
|
| Eržika. | 
|
(10.9.2016 22:59:32)
Ale děti jaksi za své rodiče nemůžou.
Rodiče dětí se třeba neumí s dětmi učit, ani třeba nevědí, jak se to dělá a jak se připravují pomůcky. Vůbec netuší, jak se děti učí. A vyšší ročníky? Třeba sami rodiče nerozumí textu v učebnicích.
„Realita je často bohužel taková, že pro mnoho dětí představuje škola místo, které jim ukazuje, že za nic nestojí. Tím rapidně klesá jejich motivace k učení a poznávání obecně. Přitom zcela zbytečně, vždyť jde o děti, které s trochou podpory dokáží úplně to samé, jako jejich vrstevníci, kteří měli to štěstí, že se narodily na lepší adrese,“
Jak z toho ven? Skutečně inkluzivní školy vzdělávají každého svého žáka dle jeho potřeb.
Viz třeba tento článek:
http://usti.idnes.cz/trmicka-skola-prosazuje-inkluzi-dow-/usti-zpravy.aspx?c=A160901_2270330_usti-zpravy_hrk
|
| Hanina | •
|
(11.9.2016 9:44:30)
Eržiko, skutečně inkluzivní škola je nesmysl. S větším pohybem obyvatel a sňatky s cizinci přibývá dětí, které jsou dvojjazyčné. A co si budeme vykládat, více vzdělanější rodiče se prostě dětem věnují. Když pak nacpeš do jedné třídy dítě z rodiny nevzdělanců, které ani nezná barvy a neumí dobře česky, protože rodičům je to jedno, a dítě z bi- případně trilingvní rodiny, které umí 2-3 jazyky, už od malička s rodiči cestovalo a rodiče se mu věnovali, jak je chceš společně vzdělávat? Myslíš, že to srovnáš asistentem? Bohužel neznalosti prvního dítěte nevyrovnáš. Rovněž tak ti druzí rodiče nebudou mít zájem, aby jejich dítě tomu nevzdělanému pomáhalo, protože budou chtít, aby se ve škole dál rozvíjelo, tak přece nebude suplovat chybějícího asistenta nebo učitele. Rozdíly mezi dětmi budou stále a bohužel se budou zvětšovat. Pokud prosadíš skutečně inkluzivní školství, donutíš ty vzdělanější rodiče k tomu, aby své děti daly do soukromých škol. Pak budeš mít segregaci daleko větší, protože do těchto škol nebudou mít děti chudších rodičů žádnou šanci se dostat. Řešením je proto rozdělení dětí podle jejich znalostí a schopností ne třeba do základních a praktických škol, ale i třeba v rámci paralelek, kde v jedné třídě budou děti nadanější, ve druhé normální a ve třetí ty opožděné. POchop, že dítko nadané pochopí probíranou látku ve škole, zatémco to nenadané se prostě musí doma učit a že mu příprava do školy zabere víc času. Pokud se ale na přípravu do školy vybodne úplně, tak se nemůžeš divit tomu, že se rozdíl bude zvětšovat.
|
| Eržika. |
|
(11.9.2016 10:57:51)
Je nutno si uvědomit, že inkluzivní školství nevypadá tak, jak je veřejnosti předkládáno.
Ve skutečně inkluzivní škole se každé dítě vzdělává dle svých potřeb, což jaksi není slučitelné s frontální výukou, kde je výchozím předpokladem, že se všechny děti najednou učí stejným způsobem látkou ve stejném rozsahu. Naopak je to výhodnější pro všechyn děti, i pro nadané, když se vzdělávají např. ve věkově smíšené třídě.
Rozdělování dětí vede k rozdělování společnosti, ale nevede k dovednostem a zkušenostem, které jsou potřebné pro všechny. Jsme proti rozdělování dětí během základní školní docházky.
Další kapitolou je přístup, kdy je určitým dětem i rodičům dáváno najevo, že jsou "něco míň", že si za "to můžou sami". A to jak učiteli, tak spolužáky, kteří přejímají názory svých rodičů - s předsudky, jako třeba v některých odpovědích tady. Jak se pak ty děti ve škole cítí?
https://www.respekt.cz/spolecnost/otazka-nezni-jestli-deti-migrantu-integrovat-ale-jak-je-integrovat
|
|
| Eržika. |
|
(11.9.2016 11:00:44)
Ano, domácí přípravu považuji za věc, která vede k segregaci školství.
Na základním školství není nutné zadávat domácí úkoly a domácí přípravu (ale to by se musel změnit systém výuky).
|
|
|
| kreditka | 
|
(11.9.2016 10:14:34)
Eržiko i za komunistů byla povinnná školní docházka a i ve zvláštní (dnes praktické) škole se děti učí barvy a základní počty.... takže jestliže starší generace toto neovládá je to jen o tom, že to ovládat nechtějí a i jako děti na nějaké učení kašlaly. Ono by stačilo podmínit sociální dávky nejen docházkou ale spíše výsledky ve škole... ono by si to potom ti nepřispůsobiví rozmyslely zda sítě vzdělávat či ne...
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)