Štěpánka, 4 děti | •
|
(17.6.2016 11:23:54) Myslím si, že stát podporuje nebo se alespoň snaží podporovat rodiny s dětmi, ale kromě daňových bonusů, které jakoby oddělují pracující rodiče od těch druhých....mě nenapadá žádná jiná spravedlivá podpora. Já sama jsem samoživitelka, mám 4 děti, nejstarší syn nedostudoval VŠ ovšem nikoli z finančních důvodů, mladší syn studuje s vynikajícím prospěchem soukromou střední školu, ne že bych měla potřebu dát dítě za každou cenu na soukromou školu, ale jím studovaný obor v našem bydlišti ve státní škole bohužel nebyl.... dcerky jsou prozatím na základní škole. Nemám nijak vysoké výživné, nejstarší syn se již osamostatnil, na zbylé 3 děti pobírám 2 000 + 1500 + 1000 Kč výživného, k tomu mám příjem ze zaměstnání, kdybych nepracovala, měla bych přibližně stejně vysoký příjem ze sociálních dávek...tj. žijeme z cca 20 tis. Kč měsíčního příjmu.....televizi nemám a nepotřebuji, auto mám protože ho potřebuji, žiji na malé vesnici a musím se nějak dopravovat do práce a děti do školy....alkohol nepiju vůbec, cigarety nekouřím....za bydlení zaplatím cca 4 tis. Kč měsíčně žiji v rodinném domku v bytě cca 4+KK, díky zahradě a hospodářství utratím jen minimální částku za potraviny, upozorňuji že nekupuji žádné polotovary ani sladkosti či sušenky, přeslazené rádobyjogurty a jiné podobné "sračky" ze supermarketů, pouze základní potraviny, z kterých si doma připravím a uvařím mnohem kvalitnější stravu. Maso můžeme jíst každý den, pokud na to vůbec máme chuť, mléko kupuji přímo z kravína, tvaroh sýry a jogurty, pudinky si vyrobím doma. Neutratím ani moc vysokou částku za drogerii, protože nemám potřebu kupovat drahé prášky na pracní, drahé šampony a aviváže....prostě já tu potřebu nemám. Zelenina a ovoce převážně z vlastní zahrady.....opět nemám potřebu nakupovat nahnilé a rádoby zralé banány, pomeranče a jiné druhy ovoce či zeleniny, šťávy a marmelády i sladkosti si umím uvařit a upéct....zkrátka nevyhazuji peníze za sračky. Moje děti jezdí každý rok na školní výlet i zahraniční Anglie, Francie, lyžařské výcviky atd....každý rok s nimi jezdím na dovolenou k moři a každý rok s nimi jedu na víkend pod stan někde v čechách.....upozorňuji dále že moje děti jsou zdravé a moje výdaje v lékárně činí cca 100-200 Kč za rok a to jen díky cestám k moři kdy si s sebou pro jistotu beru léky na střevní obtíže....Můj 16-ti letý syn, má 13-tiletá a 9-ti letá dcera v životě neochutnaly žádné léky, antibiotika, kapky do nosu či na kašel, zkrátka nic! Bylinky máme na zahradě.....doposud nám vystačily. Moje dcera zatoužila po tom ochutnat nějaké léky, tak jsem jí před několika lety koupila paralen a ona chudinka zjistila, že ho neumí spolknout a bylo po nemoci....Zkrátka z 20-ti tisíc se dá vyžít, ale záleží na prioritách rodiny.....když se někdy dívám na spolužáky mých dětí, rodiny, které žijí ze sociálních dávek, k svačině do školy si kupují sušenky a kolu.....dítě jehož rodiče dluží na nájemném v městském bytě 30 tis. jede se školou na jednodenní výlet do Prahy a má v peněžence tisícikorunu....rodiče oba u huby cigaretu a o víkendech mastí automaty....na jedné straně peníze vyhazují z okna, na druhé straně jsou špinaví, smradlaví, často nemocní....nechápu.....prostě mají jiné priority....na dovolenou k moři nejezdí a nevím jestli po ní opravdu touží....
Já si mohu dovolit: 1. kvalitní a zdravou a pestrou stravu, domácí výrobky a domácí potraviny 2. každý rok dovolenou u moře, cestování 3. kvalitní a vlastní a čisté bydlení 4. auto, počítač atd... 5. kvalitní a čisté oblečení pro mě i pro děti...
V žádném případě mi peníze nezbývají na: 1. cigarety 2. alkohol 3. léky (ale kdyby byly opravdu potřeba určitě by se peníze našly) 4. automaty 5. sračky ze supermarketů, které se tváří jako levné, výhodné, kvalitní, zdravé potraviny.... 6. "výherní" automaty
Je docela možné, že jsem svým příspěvkem někoho naštvala, ale žiji také z 20 ti.s Kč měsíčního příjmu 1 dospělý + 3 děti, daňové bonusy mám k příjmu navíc - jednou za rok si celkovou částku uplatním v daňovém přiznání....nepřipadám si že nějak strádám, že strádají mé děti, a že snad vyrůstají ve zvýšeném riziku pro svůj vývoj....ovšem přiznávám, že kdybych měla dvojnásobný, třínásobný i několikanásobný příjem, dovedu si představit jak takové peníze "smysluplně využít"
|
Martina | •
|
(17.6.2016 15:55:09) To tě teda obdivuju. My byli 3 (2 dospělí + jedno díte), příjem jsme spytlíkovali cca 18.000,- netto, ale nedávala jsem to ani náhodou. Taky teda bydlíme ve svém, ale na ovoce a zeleninu nám vlastní zahrada nestačila. Měli jsme taky drobné zvířectvo (slepice, králíky, kachny, husy), ale občas jsme koupili vepřové nebo hovězí. Přece jen slepice nemají tak šťavnaté maso, že, a řízek z toho neuděláš. měli jsme i zdroj levnějšího mléka, dělala jsem hodně tvarohů, pudinků apod., ale na zahraniční dovolenou jsme měli tak 1x za dva roky, střídali jsme to s tuzemskými. Nejhorší bylo, když nám třeba odešel kotel, rázem bylo 40.000,- Kč fuč. Takže Tvoje částka za bydlení se mi zdá hodně malá, my museli šetřit na nejrůznější údržbu, jinak bychom domek vybydlovali. Podotýkám, že nikdo z nás nekouří, alkohol pijeme v hodně omezené míře (muž si občas dá pivo, občas si dáme víno, ale vypijeme ho tak 4-5 litrů za celý rok). Šetřili jsme na oblečení (nákup obvykle u Vietnamců), na potravinách (hodně jsem sledovala slevy). Dneska už je dítko samostatné, ale manžel už je v důchodu a já jsem těsně před důchodem, oba jsme doslova semletí, já teda jedu z posledních sil (a to mi ještě hrozí, že přijdu o práci. Předčasný důchod je hooodně krácen. Jo, to jsou fakt růžové vyhlídky do budoucna).
|
|
Rh Mantakrea | •
|
(19.6.2016 7:44:00) Tak, tak, lépe se to popsat nedá. Záleží právě na těch prioritách. Vím, co se mi dělo v dětství a co se stalo příteli a žijeme velmi skromným způsobem života. Tak jak ho popisujete Vy sama.
Dík neskromným požadavkům bývalé ženy přítele a těm, co uvěřili jejím lžím, jsme se naučili pokoře a žít z 5000 korun na měsíc. Nevím, jak dlouho to potrvá a nikdy nevíme, co ona si vymyslí. Každopádně s ní soucítím. Ona má peníze, my klid a jsme šťastní. A za peníze se štěstí koupit nedá.
V této situaci jsem si uvědomila jednu hodně důležitou věc. Že i když nemáme nic, přesto máme co dát, a to je právě to, co mě těší... A taky jsem se to učila.
Odstrašujícím příkladem pro mě byla máma a nevlastní táta. Vím, zní to hrozně, ale nechtěla jsem opakovat právě to, co tito lidé dělali a prezentovali vůči mě a věřte, že v tom zoufalství jsem dokázala být ošklivá na druhé. Ale nejdřív jsem musela pochopit, že to, co se mi dělo nebyla moje vina a že já jako dítě jsem nikoho a ničím neprovokovala k tomu, co se pak následně dělo, že to byl jejich vlastní pocit neštěstí, který přehazovali na mě. A ten pocit viny mnou cloumal celých 40 let, že za všechno zlo světa mohu já.
Pak jakoby se stal zázrak a stál vedle mě úplně obyčejný muž, vypadající jako bezdomovec a já zjistila, že nejsem taková, jakou jsem si myslela že jsem. Všem na obtíž. On mi pomohl najít sebe samou.Vážil si mé upřímnosti, že jsem mu nelhala jaká jsem. Někdy fajn a někdy se mnou není k vydržení. A já pomohla jemu, jak žít a vystačit s málem a mít střechu nad hlavou a být čistý a šťastný. Na chvíli jsem zanevřela na sebe samou a on zanevřel na lidi kolem sebe a neexistoval do té doby nikdo jiný, než on a jeho partnerka. S tou ale hodně nalítl. Sama jsem mu ukázala tuto cestu, jako on ukázal mě, že existuji.Ten pocit tohoto je nepopsatelný.
1) TVÁŘ - můžeme se usmívat, dávat radost, veselí a štěstí, 2) ÚSTA - můžeme mluvit vlídně, povzbuzovat lidi, zlepšovat jim náladu, 3) SRDCE - můžeme upřímností a laskavostí otvírat své srdce pro druhé, 4) OČI - můžeme se na druhé dívat s láskou a soucitem, 5) TĚLO - můžeme něco dělat pro druhé, abych jim pomohli.
|
|
susu | •
|
(20.6.2016 7:30:23) Teda, taky si myslím, že je to fikce.
|
|
|