| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Poradna: Otec u porodu? Díky, raději ne.

 Celkem 15 názorů.
 xb-1 
  • 

to je zas pan chytrej.... 

(24.2.2016 11:24:13)
autor si nejak neuvedomuje, ze porod neni jen doba vypuzeni ditete, ale nekolik hodin tomu predchazejicich, kdy zena oceni, kdyz ji nekdo poda piti, zavola sestru kdyz je potreba, proste je po ruce. Kdyz nekdo, kdo je pri smyslech a neovlivnen bolesti, komunikuje se sestrami, zaridi prineseni miminka, pokud se sestra nekde zadrhne, doprovazi miminko, pokud ho detsky lekar odnasi jinam na prohlidku a zvazeni a tak dal a tak dal. Navic vystrasenou maminu uklidni vic nez sestra, takze celkove prispeje k lepsimu porodu.

pokud je otec citlivka, muze si na tu vypuzovaci cast sednout na chodbu. Ale jak rikam - dulezity je hlavne pred a po.

 Barbora 
  • 

Re: to je zas pan chytrej.... 

(24.2.2016 20:17:03)
Ale vždyť dotaz pokládala žena, která tam otce vyloženě nechce! "Pan chytrej" popsal důvody, které mohou vést k tomu, že žena nechce partnera u porodu a zároveň na konec přidal uklidnění, že není nutné obávat se toho, že by z toho manžel měl trauma, jelikož sám u porodu byl a pozitivní emoce převládaly... Proto moc nechápu vaší reakci...
 Tatínek a syn 
  • 

Re: to je zas pan chytrej.... 

(29.2.2016 20:08:59)
Otec je u porodu nutný. Když z rozdělené ložnice (pouze kvůli chrápání) se křičelo "praskla mi voda budu rodit" jsem udělal následující. Zavolal porodní bábu, připravil již přichystané a zapnul videokameru. Když přijela "asistentka" prověřila situaci a začala si číst knížku-do rána času dost. Za dvě hodiny bylo po všem, třetí dítě v naprostém pořádku na Světě. Nafilmoval, přestřihl pupeční šňůru, políbil, poklidil trochu nepořádek.Poděkoval a druhý den jsem ho šel přihlásit na obecní úřad, toď vše. Proč stále toho humbuku kolem porodů. Synovi je dnes 8let. Z doktorů zná jen zubaře, nikdy kromě chřipky nemarodil, proč nežít podle přírody. Strach ?
 Lenka 
  • 

Přesně tak 

(24.2.2016 14:59:43)
Máme tři děti a vůbec si nedovedu představit, že by se manžel měl koukat, jak rodím. Máme k sobě i po téměř 40-ti letech moc krásný vztah, zažíváme spolu hodně krásného a zažili jsme samozřejmě i špatné chvíle, stále se milujeme, ale u porodu bych ho nechtěla. Manžel má velice hezký vztah k dětem, hodně se jim věnoval i v době, kdy to zdaleka ještě nebylo tak samozřejmé jako dnes, zastal všechny práce, spojené s péčí o miminka, ale být u porodu? Ne a ještě jednou ne.
 kreditka 


Re: Přesně tak 

(24.2.2016 15:59:06)
Já si pro změnu neumím představit partnera u porodu nemít. U prvního dítěte bych porodila na kachlíky neb PA věděla všechno "přesně" ~o~~o~ u druhého dítěte mi byl velikou oporou, protože porod moc nepostupoval a u třetího jsme si to oba užili už jen proto že porod byl rychlý, po porodu dítě celou dobu u mne - žádné vyšetřování jinde apod. se nekonalo i placentu jsem rodila se synem na břiše, sestra pro případ nouze ve vedlejší místnosti, dětská se vždy jen přišla dikrétně podívat na dítě a zase odešla, přítmí klid.... prostě nádhera. Kdybych tam byla sama se synem partner by mi jednak velmi chyběl a bylo by mi líto že ten nádherný okamžik nemůže sdílet se mnou, byl to totiž on, který všechny děti obrečel štěstím)
 Ráchel, 3 děti 


Re: Přesně tak 

(24.2.2016 19:08:02)
Máme tři děti a vůbec si neumím představit, že bych manžela u porodů neměla ~:-D
 Monika 


Re: Přesně tak 

(24.2.2016 22:10:12)
Ale tak to je normální, že mají lidi věci jinak, ne? Já třeba účast manžela u porodu automaticky očekávala, on se nebránil (i když tedy asi obavy měl, krev a podobné "projevy" moc dobře nesnáší), ale když "přïšlo tvrdý na tvrdý" zjistila jsem, že ho tam rozhodně nechci. Ono to asi nakonec proběhlo jak mělo, vzhledem k tomu, že mi v porodnici dost dlouho nevěřili mé bolesti při kontrakcích (monitor prostě žádné kontrakce neviděl), tak možnost, že fakt už brzy porodím, připustili natolik pozdě, že manžel nestihl přijet (od začátku se mnou v porodnici nebyl, protože jsem nastoupila den předem na vyvolání porodu při přenášení, ovšem nakonec se "to" rozběhlo samo). Ale vím, že celou druhou dobu porodní jsem věděla, že ho tam nechci a když mi na něj zrovna přišla myšlenka mezi kontrakcemi, tak jsem vykřikovala "ať ho sem hlavně nepouštěj než se to dítě narodí" :-) Myslím, že jsem prostě považovala za zbytečné, aby se díval "na to trápení" (měla jsem tedy zřejmě zcela průměrný porod, žádné drama) a věděla jsem, že by mi to vadilo. Naštěstí dojel akorát - dítě už bylo na světě a já se "nudila" při čekání na placentu. Pro mě ideální. Při druhém porodu bylo všechno vyřešeno tím, že musel zůstat doma se starším dítětem, tchyni doma "předem" jsem fakt nechtěla ...
 withep 


Re: Přesně tak 

(24.2.2016 22:15:08)
Já si to představit umím u těch druhých dvou, ale u prvního - v porodnici - byl mou jedinou spřízněnou duší. Porod je ženská záležitost, je legitimní u toho chlapa nechtít. Ale pokud jdu rodit do průměrné české porodnice, je naivní očekávat, že zrovna muž by mi tam mohl narušovat klid (ten naopak může pomoct ten klid a další potřebné zajistit).

Paní je těžko radit, když není jasné, jaké má o porodu informace, jaká jsou její přání a jaké obavy, a tedy z jakého důvodu nechce, aby byl její partner přítomen. Pro hodně žen platí, že si sáhnou na dno svých sil, posunou hranice své trpělivosti, práh bolesti... je to rozhodně silný a neopakovatelný zážitek, zvlášť poprvé. Bojí se, že bude při porodu působit nedůstojně? Pro mě je to sice notně naturalistická, ale přesto asi nejdůstojnější životní událost. Muži přítomní u porodu často říkají, že byli naplněni obdivem a úctou ke své ženě, že to posílilo jejich vztah, mohli bezprostředně navázat vztah se svým dítětem.

Nepřesvědčovala bych ho, prostě bych mu vysvětlila své důvody, a protože jde o moje tělo, rozhoduju já. Optimální by byl kompromis - půjdeš k porodu se mnou, ale pokud tě požádám, odejdeš.
 withep 


Re: Přesně tak 

(25.2.2016 12:17:09)
Můžeš si tam dosadit "má být", napsala jsem "je", protože mám za to, že je to tak V PODSTATĚ bez ohledu na to, jaké praktiky momentálně převažují a že je tato podstata bohužel narušovaná.
 Irena 
  • 

Re: Přesně tak 

(25.2.2016 15:12:16)
Tak v době kdy jste rodila to ani jinak nešlo, nejste spíš ovlivněná tím? Od starších žen obvykle slýchám, že si to neumí představit a jsou otřeseny z toho, že mě můj manžel k porodu doprovázel. Např. babička s mámou to nemohly vůbec pochopit a máma na mě křičela, jestli se nestydím :-) no, když jsem se nestyděla když jsme mimčo dělali, proč bych se měla stydět u porodu? Není to spíš tím, že se vztahy posunuly někam jinam? Pamatuji si, že za mého dětství byla ostuda, když chlap vozil po vesnici kočárek s miminkem, dnes je to normální. Chlapi zůstávají doma na MD, chodí s dětmi k lékaři, to dřív nebylo.
 Eva 
  • 

Re: Přesně tak 

(26.2.2016 9:57:56)
To jste vystihla naprosto přesně!
 Hajda 
  • 

otec u porodu 

(27.2.2016 17:07:12)
Já jsem u porodu partnera nechtěla. On chtěl. Nakonec jsem ustoupila a nelituji. I když nás následně opustil a já zůstal se synem sama, na porod vzpomínám moc ráda a jsem vděčná za to, že s námi tenkrát byl.Je to pro mě nezapomenutelný zážitek. :-) Hajda
 hedka1 


Re: otec u porodu 

(29.2.2016 11:15:15)
Já rodila 3x. U všech porodů byl semnou manžel od začátku až do konce. Byla jsem ráda, že semnou mohl být i na pokoji ještě před porodem a držel mě za ruku a rozptiloval. Podával pití a kdyžtak doběhl pro sestru. Byl pro mě oporou. Bylo na něm znát, že je nervozní, ale držel mě za ruku a to mi hodně pomohlo. Nedovedu si představit, že bych na to byla sama ( při stvoření poromka jsme byli taky oba :-) ). Nebyl si taky jistý, zda má být u porodu, ale byl rád, když ty zlatíčka viděl. A dokonce střihal i pupeční šňůru. Je to něco tak úžasného, že na to nezapomenem nikdy. Proto určitě doporučiji tatínka u porodu. Ženská se nemá za co stydět a naopak otec aspoň vidí, čím si žena musí projít.
 mevled 


Otec u porodu 

(29.2.2016 8:24:50)
Rodí ženská,tak by si měla určit,jestli tam chlapa chce,nebo ne.Já jsem byl u obou manželčiných porodech.Pokud by mě tam nechtěla,tak se tam cpát nebudu.
 Petra Nová (10,13) 
  • 

porod bez manžela 

(29.2.2016 12:51:45)
Dopředu říkám - po dohodě jsem manžela u porodu nechtěla - čekal venku a doprovázel naše drobečky na novorozenecké. Máme krásný vztah a přesto jsem chtěla u porodu klid a soustředit se na porod. Zpočátku se mnou byl, ale jeho neustálé dotazy zda něco nepotřebuji či s čím mi má pomoct mne přiváděli k šílenství a tak jsem se rozhodla, že chci rodit bez něj a on to respektoval. Mám dvě kamarádky, které také rodili bez tatínka - jeden nechtěl a ona jej nenutila a druhá to měla jako já. Obě jsme se shodli, že bez tatínkovo dotazů nám bylo lépe a lépe jsme se soustředili na sebe a dítě. Myslím si, že toto rozhodnutí je na ženě a muž by jej měl respektovat. Myslím, že ještě bude celý život na to, aby si vychutnal čas strávený s manželkou a dětmi a porod je dle mne privátní záležitost ženy. Moje sestra rodila čtyřikrát a vždy s manželem, ale na můj dotaz zda jí jeho přítomnost nějak pomohla, tak jen, že jí tam nevadil. Což beru spíše jako negativum. Shodli jsme se, že blýská přítelkyně nebo porodní asistentka s kterou jsem prošla celým tělotenstvím a dobře zná má přání - by byla tou správnou oporou.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.