| Romana, tři předškoláci | •
 |
(15.12.1999 10:23:16)
Chystáme se v lednu naše mrňouse trochu více zasvětit do lyžařského umění. Máte, prosím, někdo vlastní zkušenosti a rady, jak nejlépe na to? Používali jste hůlky nebo ne?
Moc děkuji
Romana
|
| Michaela, dcera 4,5 měsíce | •
|
(15.12.1999 21:25:07)
Svou dceru jsem lyžovat neučila to je asi celkem jasné. Učila jsem lyžovat svého o 12 let mladšího bratra,když byl právě předškolák. Myslím si, že důležité je správné vybavení, tím myslím ne příliš dlouhé lyže a dobře padnoucí boty. K samotnému lyžování: 1. naučit děti brzdit - pluhem. Bratra jsme táhli po rovině a on to zkoušel zabrzdit. Později je dobré použít lana jako opratí. Dítě totiž nesmí ujet, aby se nezačalo bát. Co se týče hůlek, myslím že by se měly přidat co nejdřív, protože pak se na ně špatně zvyká.
|
|
| Radana Chybová ,2 kluci 8 a 6 let | •
|
(16.12.1999 14:08:45)
Z vlastní zkušenosti bych řekla,že nejlépe je děti svěřit odborníkům v lyžařské škole.Stojí to sice nějakou tu(spíše větší) korunu,ale nezávislý zkušený pedagog dokáže zázraky.Náš starší chlapec ve věku 5 let stál poprvé na lyžích.Nejprve jsem jej učila lyžovat sama,naučil se chodit,sjíždět ze sebemenšího svahu se hystericky bál,o vleku,byť dětském, nebylo lze uvažovat.V zoufalství mne napadlo přihlásit hocha do lyžařské školy,která se konala u dětského vleku,kde probíhalo naše zoufalé snažení.To bylo v pondělí.V úterý odpoledne jezdil sám na dětském vleku a sjížděl s ostatními frekventanty školy dětskou sjezdovku.Ve čtvrtek školu opustil a začal s námi jezdit na normálním vleku a po turistické sjezdovce.Nebýt té školy,stojíme pod tím svahem ještě dnes.
U mladšího hocha jsem o vlastním pedagogickém snažení ani neuvažovala,do školy šel rovnou.Lyžují oba,nenaučili se od nás žádné zlozvyky.
Co jsem okoukala:Lyže určitě krátké až velmi krátké.Rozhodně pořádné přezkáče a vázání.Hůlky zpočátku vůbec ne,místo nich drží dítě v mírně pokrčených rukou kroužek.Ještě před kroužkem jezdí dítě s instruktorem na tyči:instruktor drží tyč ve výši prsou dítěte.Dítě se drží tyče a instruktor pomalu sjíždí v obloucích svah.Dítě se snaží kopírovat oblouky,nejprve je vysloveně pasivně vláčeno,poté na to postupně přijde a aktivně spolupracuje.Následuje již samostatná jízda bez hůlek(s kroužkem).Děti jezdí v pluhovém obloučku.Ostatní finesy vědí lépe odborníci.Přeji Vám krásný pobyt na horách.
|
|
| Petr, dcera Anička 3,5roku | •
|
(16.12.1999 18:04:53)
Ahoj
1. nenapsala jsijak mas stare deti
coz je pro uceni docela dulezite.
2 pokud teprve zacinas,doporucuju koupit do zacatku lyzicky na reminky a PEVNOU botu, nemusi to byt pro zacatek primo preskace.
Dite bude casto padat a kroutit si nohy. Tim ze zacnes na techto lyzich nemusis se bat nejakeho urazu co se tyka vazu atd. (u pevneho vazani a preskacu je to horsi) Zapomen na kopec a jdete se s ditkem jen tak projit aby zacalo alespon na lyzich tapkat a zjistilo o co jde. Muzete ho tlacit, tahnout za hulku atd. Ze zkusenosti vím, ze po hodine je to prestane bavit a musite je zabavit jinak. Teprve az zvladne samo popojet-popojit, zacal by jsem se rozhlizet po nejakem kopci a s zacal by jsem ho z ditkem spolecne jezdit, s tim ze ditko drzis v podpazi.Predpokladam ze ten kdo uci ma co ucit a umi dobre lyzovat, jinak se sver odbornikum v lyzarske skole
|
| Šárka, syn 13 let, dcera 10 let | •
|
(10.1.2000 7:45:52)
Už je to mnoho let, co jsem toto absolvovala, ale rozhodně nezapomenu na zážitky z dovolené s kamarádkou, kdy jsem učila lyžovat (bez manžela)čtyřletého syna, zatímco ještě ne dvouletou dcerku jsem v průběhu výuky vozila na koleně. Doporučuji absolvovat, nemá to chybu. Nikdy jsem se necítila tak dokonale vyždímaná, jako po tomto týdnu na horách. Takže zásada 1: rozhodně jen jedno nelyžující dítě na jednoho rodiče. Lyžičky co nejkratší, dnes už to není problém (leda tak peněz), my jsme začínali s osmdesátkami. Přezkáčky se taky seženou. Hůlky ne, dokud dítě nepřijde na to, že jízda dolů není trauma, nýbrž příjemný zážitek, nepovažuji je za vhodné. Kopeček co nejmírnější, anebo vybrat trasu "od lesa k lesu" (ovšem ne na frekventované sjezdovce). Jízda na gumě vypadá hezky, ale nezkoušela jsem, takže nemohu přidat vlastní názor. Před pár lety na Aldrově vozili rodiče na gumě 18měsíční holčičku. Jezdila dolů velmi nadšeně, ale stejně nejsem zcela přesvědčená, zda je to nejideálnější způsob. Mně se spíš osvědčila jízda mezi lyžemi a dítě přidržovat v pase. Když se cítí bezpečně, lze ho zvolna pouštět. Nahoru na vleku je lepší vozit mrňouse v náručí - menší pravděpodobnost, že se mu lyže zamotají do vašich a spadnete oba. Je to prima posilovací cvičení. Obě děti jsem poměrně záhy poté, co pochopily jízdu dolů, naučila i jízdu nahoru - chce to ovšem malou pomičku na spíše soukromé sjezdovce, rozhodně ne rychlovlek, a také ochotného vlekaře, spíše tatínka, který dítěti šoupne talíř mezi nožičky a pár metrů s ním popoběhne. Hůlky na vlek rozhodně odebrat. Dcerka se naučila jezdit nahoru ve 3 letech, přičemž chvílemi ovšem popoletovala, protože ani váha lyží a přezkáčků jí nedržela pevně u země. Pokud se to dítěti líbí a má z toho legraci, není co řešit. Což bych považovala za motto výcviku - při sebemenším náznaku nechuti je lepší přestat a jít chvíli bobovat.
|
|
|
| Martin, 2 kluci 5,5 a 2,5 | •
|
(27.12.1999 12:44:38)
Ucil jsem starsiho kluka od 3. Nejprve na rovine jen tak chodit a sjizdet. Moc ho to nebavilo, radsi stavel ruzne babovky ze snehu. Ve 4. letech jsme jeli do Spindlu. U hotelu Harmony byl super svah s vlekem tak akorat pro zacatecniky. Sam i jezdil na vleku, a vubec se nebal. Hezky se to naucil pod moji drezurou a koncem tydne jsme vyrazili uz i na sjezdovku. Prilba nutna!! Slo mu to dobrea vybudoval si jednoznacne pozitivni vztah k lyzim. Doporucuji od zacatku dobrou vyzbroj a hlavne pohodu, neotravit to diteti vasemi vlastnimi ambicemi. Kdyz se diteti nechce a chce jit radsi sankovat tak jit radsi sankovat. Letos jedeme na Harmony zase a mladsiho uz taky dame na lyze. Jnak kdyz to detem jde a Vy taky lyzujete je to fakt super a muzete byt na deticky pysni. Hodne uspechu.
|
| Daniela, 20 mesacni synovec, Slovensko | •
|
(13.1.2000 15:01:11)
Dovolte mi zapojit sa do vasej diskusije a podelit sa o moje zazitky pri uceni dietata lyzovat.
Medzi sviatkami sme sa aj mi vybrali za dedinu so sankami, bobami a lyzami. Lyze pochadzaju este z mojich detskych cias, a ich dlzka je 50 cm, na spicoch su namalovane kacicky. Ani neviem, ci je este take lyze dostat kupit. Synovec sa vlastne prvu zimu otukaval vtom, na co je sneh dobry. Zo 5 krat sa spustil na sankach a potom mu stacilo pozerat sa, ako blbneme mi dospeli.Jeho otec sa mu predvadzal na tych malinky lyziach padmi a pod. Vecer sme mu ich uz za poulicneho svetla nasadili a za pomoci troch ludi sme ho tahali. Akcia trvala asi 5 minut. Na druhy den sme vyliezli na kopec a maleho postavili sameho pred hotovu vec, pricom sme necakali ze sa pohne. Po 5 minutach a uz velkom obecenstve som podisla k nemu v tom ze tam primrzol a nemoze sa pohnut - ze ho idem jemne postrcit. Maly sa pohol, bol v podrepe ako pravy lyziar. Vcetci kricali , ze uz ide.....! Presiel asi 40 metrov dole kopcom. Ja som utekala vedla neho. Az potom, ked sme presli za ostatnych vsetci nam prisli na nas trik - ked zbadali ze ho drzim pod ritkou. Maly bol cely prestastny - asi si ani nestihol uvedomit, co sa prave s nim stalo, ale odvetdy sa uz lyzi neboji, a teraz skusa prve krocky na snehu sam.
|
|
| Daniela, 20 mesacni synovec, Slovensko | •
|
(13.1.2000 15:13:33)
Dovolte mi zapojit sa do vasej diskusije a podelit sa o moje zazitky pri uceni dietata lyzovat.
Medzi sviatkami sme sa aj mi vybrali za dedinu so sankami, bobami a lyzami. Lyze pochadzaju este z mojich detskych cias, a ich dlzka je 50 cm, na spicoch su namalovane kacicky. Ani neviem, ci je este take lyze dostat kupit. Synovec sa vlastne prvu zimu otukaval vtom, na co je sneh dobry. Zo 5 krat sa spustil na sankach a potom mu stacilo pozerat sa, ako blbneme mi dospeli.Jeho otec sa mu predvadzal na tych malinkych lyziach padmi a pod. Vecer sme mu ich uz za poulicneho svetla nasadili a za pomoci troch ludi sme ho tahali. Akcia trvala asi 5 minut. Na druhy den sme vyliezli na kopec a maleho postavili sameho pred hotovu vec, pricom sme necakali ze sa pohne. Po 5 minutach a uz velkom obecenstve som podisla k nemu v tom ze tam primrzol a nemoze sa pohnut - ze ho idem jemne postrcit. Maly sa pohol, bol v podrepe ako pravy lyziar. Vcetci kricali , ze uz ide.....! Presiel asi 40 metrov dole kopcom. Ja som utekala vedla neho. Az potom, ked sme presli za ostatnych, vsetci nam prisli na nas trik - ked zbadali ze ho drzim pod ritkou. Maly bol cely prestastny - asi si ani nestihol uvedomit, co sa prave s nim stalo, ale odvetdy sa uz lyzi neboji, a teraz skusa prve krocky na snehu sam.
|
|
|
| Ráďa (děti skoro 6 a 2,5) | •
|
(11.1.2000 5:45:21)
Ahoj,
i když je už návodů na toto téma docela dost, připojuji své nejčerstvější poznatky z hor, ze kterých jsme se právě vrátili.Starší dceru jsme zkoušeli na lyže už ve třech letech.Souhlasím s názorem, že prozatím stačí obyčejné "kluzky", aby dítě vědělo co vlastně s lyžemi má dělat, že to na nich klouže a tak.Také je možná dobré dítěti přiměřeně vysvětlit, že učení bude nějakou dobu trvat.Naše malá si myslela, že si stoupne na kopec a pojede jako Tomba.Potom bylo velké překvapení, že to samo nejde.A chce to někoho, kdo vidí chyby, které dítě dělá.Jinak se dá říct, že tak nějak lyžovala až teprve letos, před tím to bylo více pádů než jízdy.Doporučuji jízdu na tyči (hůlce), ta se nám velmi osvědčila a dcera se nebála ani na muldách a zvládla to.Nácvik na jízdu na vleku jsme prováděli v parku tažením dcery za hůlky a jízdou "přes hory a doly".Tím se pěkně naučila držet se na nohou i když to zrovna trochu cuká, skáče atd.Jinak jezdíme na hory (Jeseníky - Skály)hned po vánocích, neboť to je taková mrtvá doba, kdy tu je jen málo rekreantů (v našem případě jsme obvykle v penzionu i na vleku sami)a sjezdovky jsou vylidněné.Letos jsme tedy už s dcerou jezdili i na vleku a můžu potvrdit, je to paráda.I mladšího syna jsme zkoušeli stavět na lyže a jízdu na tyči už docela zvládl, ale do lyžování má ještě daleko.Přeji hodně úspěchů ve výcviku a hlavně hodně legrace!
|
| Nika, kluk 8 let | •
|
(17.7.2003 11:49:24)
Ahoj, my jsme začali ve 2 letech na kluzkách s medvídkem, nejprve chodit, šoupat, otáčet se po rovině a s malými nerovnostmi, pak jsem tahala na hůlce po rovině za chůze, běhu a dokonce se mi dařilo i měnit směr. Výborná změna pro oba místo odpoledních klasických vycházek. Ve 3 letech - 80 cm lyže,přezkáče a přilba, bez hůlek. Výcvik probíhal podobně jako ve 2 letech, ale mnohem rychleji (2 dny na seznámení), pak jsem našla mírný kopec a nechala jsem jezdit kluka po vrstevnici cca 10 - 20 metrů směrem za mnou, když byl skoro u mne popošla jsem trochu do kopce, za jedno odpoledne zvládl jízdu po vrstevnici a v závěru povyjel a tím zabrzdil. Odjeli jsme do Alp (dostatek místa, optimální jízda nahoru vajíčkem-teplo, odpočinek,rozlehlé pláně ledovce, ale i sjezdovky od lesa k lesu). Jezdil s lyžemi na šířku pánve i větší, ruce na kolena a na provaze, ale uvolněném (kvůli bezpečnosti, aby se nerozjel a nedošlo k pádu ve velké rychlosti), pokud nezvládal sám korigovat rychlost, prostě jsme ho přibrzdili provazem. Po 7 dnech lyžování a zároveň hrátek na letadlo, vlak, volant a další - fantazii se meze nekladou jezdil delší oblouky: po vrstevnici-vybral si místo k oblouku a zatočil...žádné jízdy "šusem!" jak je možno vidět u 3-letých dětí na našich sjezdovkách a ukončení pluhovým bržděním těsně u fronty...Ve 4 letech jsme pořídili 100cm lyže a týden v Alpách byl již pro oba rodiče naplněn lyžováním, loňská práce se vyplatila. V 5 letech jsme přidali hůlky, trochu problém, nevěděl co s nimi, ale přídat mu je už na začátku??? Letos měří 135 cm, má lyže 140 cm mírně vykrojené carverové, jezdí mu to super, pracujeme na technice. Doporučuji obecně netlačit do ničeho, pokud už nechce dál, motivace pro maximálně ještě jednu jízdu. Dlouho jsem s sebou brala na batůžek ježdíka, je stále dostupný k okamžité změně programu a většinou stačilo 15 minut a zase chtěl lyže.
|
| Lucka, Matěj 4, Vendula 2 | •
|
(27.1.2004 19:26:31)
Vloni dostal Matýsek k Vánocům lyže, ale plácání báboviček ze sněhu bylo daleko zábavnější. Vendulku už vloni lyže nadchly (od pohledu). Letos jsme je oba aktivně zapojili do lyžování tak, že jsme rovnou podnikli výjezd do hor, kde měli před sebou plno živých příkladů. Vození na hůlce se nám neosvědčilo z toho důvodu, že obě děti přitáhly hůlku na hrudník a doslova pod ní podjely, pokud jsme je mírným tahem usměrňovaly k jízdě vpřed, pouštěly se. U Matýska se nám nakonec osvědčila jízda od lesa k lesu s počátečním bržděním do protisvahu, později jsme přidali delší oblouk a po třech víkendech výjezdů bezpečně sjede mírnější kopec se přesným zastavením tam, kde potřebuje a ne tam, kam ho to doveze. Vendulka byla od začátku mnohem nadšenější lyžař než její bráška, mírný svah zvládla bez pádu (a bez zatáček) během 20 minut, důležité je neustále připomínat "ručičky na kolínka". Teď s ní sjíždím kopce mezi svými lyžemi, pouze jí v zatáčce tlačím na kolínko, vrstevnici zvládá sama. Na tréninkových loučkách zvládá jízdu na laně (pořídili jsme starší horolezecký sedák, tím, že objímá stehna dítka, lze předat pokyn k zatáčení přes lano) i s hodně velkými oblouky. Pokud se mi rozjede, vždy mám možnost ji přibrzdit. Vlek zvládají oba bez pomoci pouze lanový, pomu jsme ještě netestovali.
Oba mají letos bazarové vybavení, délky lyží 70cm a 90 cm a samozřejmě přilby!
Všem rodičům přeji především pevné nervy a hodně trpělivosti, nám se to vyplatilo.
lucka
|
|
| Martin, Tom 6 a Kuba 3,5 roku | •
|
(14.3.2004 22:43:27)
Tom zacal ve 4 letech, ale bohuzel se vzdy bal a nebavilo ho to - na lyzich se jezdilo 5-10 minut a pak zbytek dne bobovalo. Loni jsme lyzovani zkusili se stejne starou kamaradkou, ktera jiz mela na lyzich zkusenosti a jezdila temer bez problemu. Diky tomuto "zivemu" prikladu dokazal Tom loni behem jednoho prodlouzeneho vikendu zvladnout pluh na tyci a pozdeji jen s "jistenim" lana. Letos po jednom "osvezovacim" puldnu ve skiskole, absolvoval tyden v Alpach (velka vyhoda pro deti - pohodlne sedackove lanovky, siroke sjezdovky), kde jsem jezdil jako prvni "vytycujic trasu" a z pocatku systemem - oblouk a zastavit. Po trech dnech jezdil bez problemu obloucky na cervenych sjezdovkach velmi slusnou cestovni rychlosti a ted uz resime problemy typu (1 -nohy u sebe a 2-nesusovat, kdyz se rodice nedivaji.-))
|
| Lenka a Šárka (2000) | 
|
(19.3.2004 22:34:33)
Taky jsme letos řešily problém s lyžičkami a očekávaly věčné přezouvání přeskáčků a botiček. Šárce bylo v té době 3,5 roku. Koupili jsme vybavení přes inzeráty a s napětím čekali výsledek.
Mohu vřele doporučit "strčit" dítko do lyžařské školičky. To, co vy ,milí rodičové, učíte své dítko celý den či týden, zvládne instruktor za hodinu. Od naší slečny jsme slyšeli : "Maminko já nemůžu ..., tatínku já se bojím ..., nechci...". Znáte to. Ale pana učitele, toho si hleděla. Teď už se jedná o příští rok, ale vřele můžu doporučit Bedřichov v Jizerských horách - vlek Malinovka - hodina stojí 200,- Kč, ale vyplatí se to. Jsou tam bezva "páni učitelé", pomalá poma a tak i náš "bojínek" začala tady na plácku s panem učitele Martinem a jinými jezdit sama na vleku. Z kopečku jezdily s držením hůlky, což bylo bezva, pomalu jsme pak i my hůlku pouštěli a testovali, co vlastně sama dovede.
Jízdu na pomě jsme využili brzy, ve Strážném v Krkonoších, kde jsou bezva "debilplaci" pro učení dětí, ale nenechají vás vozit dítě na koleně. Takže po první hádce, kdy jsem řešila problém, co dělám s tak malým dítětem na kopci, jsme přemluvily vlekaře, že pojedu před Šárkou a vlekař ji nasadí na vlek. Pouze proto, abych jí ukázala, kde vystupovat. Doufala jsem, že za týden na horách ji opustí strach a začne jezdit sama. Měla jsem kliku a při první jízdě dolů Šárka upadla a bouhla se právě o onu hůlku, za kterou se "v podstatě jako" držela. Překonala strach a začala jezdit sama. Nejdříve hada za mnou a pak si i sama volila cestu. Nakonec mi na kameru pro tatínka, který s námi nebyl uděla "pár ostrých oblouků" tzn. už točí obloučky jeden za druhým. Jezdíme bez hůlek, malým dětem jen překážejí. Raději ručičkami máváme na lyžaře a děláme různé ptákoviny, aby tolik nemyslela na lyže. Zatýden jedeme do Alp a tak jsem zvědavá ...
No teď nás čeká problém, jak naučit dít+ jezdit na kole. Takže pokud máte někdo zkušenost s bázlivkou ...
|
| hela | •
|
(20.3.2004 21:58:41)
... s bízlivcem a moje rada zní: sedlo tak vysoko, aby dosáhla špičkama na zem, žádný přídavný kolečka, rovinka, helma a odrážet se nohama od země jako na koloběžce. Prostě dítě sedí na sedle a odráží se špičkama no a vy ho povzbuzujete k tomu, aby tzv prodlužovalo krok - aby na jeden odraz ujelo co nejdelší vzdálenost. To je ta doba, kdy má nohy nahoře a vyvažuje. Tak zvládne rovnováhu a pak už je to jednoduchý, začít šlapat. Určitě Vám spousta lidí poradí roztlačování za sedlo, nebo prostě pustit z kopce, ale tomu já nefandím a tohle mi vychází. Teda, s dcerou jedný kamarádky a klukama druhý už to vyšlo a na mýho mrňouska takle metoda ještě čeká :))
|
| Lucka, Matej 4,5, Vendula 2,5 | •
|
(28.3.2004 20:46:26)
Tak jsme nakonec nad těmi lyžemi zvítězili. Když konečně napadlo dost sněhu i u nás pod horami, vyráželi jsme každý víkend (někdy i na večerní lyžování v týdnu) na místní sjezdovku nebo o kousek výš do Beskyd a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Mates po počátečních bojích zvládá kopec jistě bez plužení, s nohami u sebe, zatáčky smykem, potřebuje pouze dohled při nastupování na pomu, na které už taky jezdí sám. Dokonce nás několikrát vyloženě dostal. Byli jsme třeba na horách na dětské sjezdovce s lanovým vlekem, kde jsme ho nechali jezdit samotného a věnovali se Vendulce, jen jsme občas zkontrolovali situaci. Jednou jsme ho při zjišťování pozice neobjevili mezi dětmi na kopci a tak první, co mě napadlo, bylo, že sjel/spadl z prudké a dlouhé meze pod sjezdovkou rovnou do proskleného bufetu. S očima vytřeštěnýma hrůzou jsem se vydala na hranu sjezdovky, byla jsem úplně vyděšená, nadávala si do různých živočichů atd. Matýsek seděl pod sjezdovou a zouval si lyže. Sjela jsem k němu a ke chlapečkovi, který tam seděl s ním a zeptala jsem se ho, jestli je v pořádku. S tázavýma očima se na mě podíval, jestli jsem jako normální, co by mu mělo být? Ten hoch, co seděl vedle, mě ujistil, že Matěj ten prďák normálně sjel a úplně bezpečně zastavil tam, kde se mu to líbilo nejvíc (čtětě tam kde měl ten cizí chlapeček svoje auta). A měla jsem to. TAk trochu jsem podcenila vlastní dítě.
I Vendula udělala velký pokrok. Sjezdovku sjede téměř jakoukoliv (myslím samozřejmě kategorii turistickou), občas spadne, někdy vůbec, jistíme ji na laně, takže není problém ji včas přibrzdit, když zamíří moc kolmo dolů nebo se objeví nějaká nebezpečná situace, lanový vlek zvládá, pomu asi hned tak nezlomíme, protože těch 12 kg živé Vendulčiny váhy asi moc šance nemá. Jen doufám, že se neobjeví moc dalších stupidních nařízení, že se děti nesmí vozit na koleně, protože to bychom asi dolyžovali.
Přeju i všem ostatním šikovné děti (a když to nebudou lyže, najde se něco jiného, ne?), hodně nadšení a elánu!
Lucka
|
|
|
| Bára, Tomášek 3 roky | •
|
(8.1.2011 22:34:35)
Dobrý večer, gratuluji k lyžařským výsledkům! Právě taky začínáme. Chtěla jsem se jen podělit o letošní zkušenost. V létě jsme Tomíkovi koupili odrážedlo. Měl dva a půl roku, tak jsem měla trochu strach. První den si nevěděl rady. Jakmile ale přišel na systém střídavého odrážení nožiček, bylo vyhráno! Stabilitu drží perfektně a už zkouší jezdit s oběma nožkama nahoře.... takže si myslím, že příští rok s kolem nebude problém, i když jsme rozhodnuti mu koupit větší odrážedlo. Přeji hodně úspěchů s učením na kole.
|
|
|
|
|
|
| Kačkerik |
|
(11.1.2011 22:07:57)
Právě jsme se vrátili ze zimní dovolené a osvědčil se nám následující postup: na jeden den přihlásit dítě do školičky a pak už může jezdit samo na mírnější sjezdovce. My jsme byli ubytováni v penzionu Bruk ve Špindlu a neteř se na sjezdovce u penzionu rozjezdila jedna báseň. Školičku jsme sice den zaplatili, ale pak už jezdila zadarmo. Mimochodem, ubytování v tomto penzionu mohu jen doporučit!
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)