| Nik@ | 
 |
(29.4.2008 19:30:10)
Zdravím všechny opuštěné, nebo osamocené maminky a mám dotaz. Seznámili by jste svoje dítě hned od začátku vztahu s novým, potencionálním partnerem, aby jste viděli, zda spolu budou vycházet, nebo by jste nejdřív randili na zapřenou nějakou dobu, dokud by jste si nebyli jisté, že je to ten správný a pak ho teprve seznámili se svým dítětem/ dětmi? Otázka je také, kolik času by jste své známosti mohly věnovat, když nemáte příliš možností, dát dítě na hlídaní. Co nadělá víc škody- seznámit hned, s tím rizikem, že to párkrát nevyjde, nebo čekat a pak dítě postavit před hotovou věc??
Děkuji za vaše názory.
|
| Cita | 
|
(29.4.2008 19:40:37)
Niko, asi žádná rada nebude univerzální..moje matka měla po rozvodu potenciálních partnerů několik, s každým jsme se vyděly (se sestrou) relativně brzy a myslím, že nás to nepoložilo, spíš naopak, mám vzpomínky na docela hezké výlety s kinem nebo zmrzlinou...možná bych postavení před hotovou věc považovala za horší..
na druhou stranu, pokud jsou děti na otce (nebo na tebe) fixované, může to být oříšek ..
MM jeden z těch partnerů žije s matkou dodnes a nemám s tím problém, je to prostě "strejda  "
|
| Bleška27 | 
|
(29.4.2008 19:52:56)
Já bych ho představila jako kamaráda a klidně bych s ním něco společně s dětmi podnikala, ale na noc pěkně domu, děti na to mají čuch, co je kamarád a co "nový tatínek". Já si po rozvodu přítele vodila v noci a ráno v pět musel zmizet. Přes den pak přijel a někam jsme společně s Terezkou vyrazili. Vše bylo v pohodě. Po nějakém čase jsem se jí zeptala, jestli by jí nevadilo kdyby s náma bydlel a ona byla ráda. Klape nám to do dnes! před dvouma a něco roky jsme se vzali a máme spolu 14 ti měsíčního raubíře.
|
|
|
| *Niki* | 
|
(29.4.2008 19:54:07)
Ono by asi záleželo, kolik tomu dítěti je a jaký máte vztah vy vzájemně a pak ono se svým otcem. Nejhůře se se změnami (rozvod, nový partner) prý vyrovnávají děti na prahu puberty, i když těžké to může být pro kohokoliv. Malému dítěti bych ho ukázala hned, ale nikoliv jako partnera ), ale prostě jako kamaráda a vidělo by se. Pokud by vám vztah nevyšel, malé děti berou věci jak jsou, pokud to tak berou i rodiče. Puberťákovi bych časem řekla, že se s někým scházím, ale že to nebudeme dramatizovat a dám mu včas vědět - rozhodně bych ho neobešla. S dětmi kolem 9-10 let to bude složitější - už nejsou malé a nezkušené a mají silnější vazby než batole, ale na druhou stranu ještě nechápou zákonitosti vztahů a že prostě věci často nevyjdou tak jak chceme...
Ono taky záleží, zda onen pán zůstane pouze tvým partnerem, či se stane členem vaší domácnosti...
|
| Didina+J4/96+ J3/07+E5/10 | 
|
(29.4.2008 20:12:11)
Ono není jednoduché ukázat partnera hned ani když jsou dítěti třeba tři roky... už má rozum, i když malý, a pokud se mu nový partner zalíbí a ten se najednou rozmyslí a zdejchne se, dítě tím hodně trpí a může získat pocit, že všichni tatínkové odcházejí kvůli němu.... nejlepší je asi opravdu seznámit děcko s "kamarádem" a občas něco podniknout, ale noci trávit alespoň naoko nějaký čas každý sám. Ono totiž i tomu tříleťátku "docvakne", že strejda asi nepřišel tak brzy ráno, když ono teprve vstává - přeci nebude chodit koukat jak mamka s prckem lezou z postele a pak nepošupajdí do práce.
Jsou i partneři, kteří si nezaslouží být dítěti představeni jinak než jako známí, se kterými se občas potkáme a pozdravíme, i když pro nás mohou být mnohem důležitější. Tak jako tak, když máme za sebou jednou děti, nikdy to není snadné. Ať uděláme jakýkoliv krok, může se později ukázat, že byl chybný.
Držím Ti pěsti, ať se rozhodneš správně - podle svého srdce - a ať se Ti podaří mít srdce a rozum v rovnováze.
|
|
| *Majda | 
|
(29.4.2008 20:14:52)
Už to tady zaznělo a taky si to myslím - univerzální odpověď neexistuje.
U nás to je trochu jinak - můj nynější přítel měl manželku a s ní má dceru, je jí teď 8, bohužel to u nás zatím vypadá tak, že mě nebude mít ráda ještě dlouho, ale moc se snažím a přítel taky.
Dost se to zlepšilo narozením našeho syna, ale pořád to není tak, jak bych chtěla. Každopádně jí rozumím a netlačím na pilu. Stejně bych postupovala ve Tvém případě - myslím, že "tlačit na cokoli" nebude úplně ono, ale "nezávazné" seznámení by mohlo být dobrý.
|
| Nik@ |
|
(29.4.2008 21:34:08)
Děkuji za vaše názory. Zatím nechci nikoho v žádném případě tahat do bytu, jde mi spíš o ten úplný začátek, to otrkávání se. Zda to právě absolvovat s děckem (cca 4-5 let), či nejdřív sama zjistit, jestli vůbec má cenu partnera s dítětem seznamovat. Představit ho jako kamaráda a občas s ním podniknout nějaký výlet spolu s dítětem mi přijde jako nejschůdnější cesta. Ale bojím se toho, že bych svoje dítě měla seznámit s někým, o kom dohromady nic moc nevím.
|
| Didina+J4/96+ J3/07+E5/10 |
|
(29.4.2008 23:10:30)
Niko, jestli ho moc neznáš, radši do toho děcko zatím netahej a radši si ho nějakou dobu oťukávej sama, co ty víš co je to za člověka. Pokud to bude ten pravý, máte před sebou celý život, a pokud to je nějaký hajzlík, je zbytečné aby ho znalo i tvé zlatíčko. Lépe zapomínat jednomu než oběma.
|
| Krucipísek | 
|
(29.4.2008 23:57:01)
Hned od začátku bych do toho taky dítě netahala. Obstarávat dítě a být vtipná, okouzlující a neodolatelná je fakt docela fuška  Nechala bych to až poté, co budeš vědět, jestli to bude stát za to
|
| Beremi | 
|
(30.4.2008 0:06:01)
Rozhodne je dobre napred partnera aspon trosku poznat. Navstevy pritele pres noc a jeho odchod v dobe, kdy dite urcite jeste spi jsem absolvovala taky.
Mam jednu vybornou zkusenost. Kdyz uz jsem vedela, ze muj pritel za to stoji a chtela ho seznamit se svym ditetem, vymysleli jsme seznamovaci akci. Oba jsme meli z predchozich vztahu dite podobneho veku. Zorganizovali jsme nedelni navstevu divadylka a deti tam jakoby nahodou sedely vedle sebe. Do dnes veri, ze nas daly dohromady samy a jsou na to nalezite hrde.
|
|
|
|
|
|
|
| splechtulka & M+J+R |
|
(30.4.2008 6:31:41)
Niko, se svým nynějším manželem jsem syna seznámila po měsíci, tedy už jsem věděla že je to asi ono, byl to kamarád se kterým se šlo do zoo, na výlet, na zmrzku, nijak se netlačila, jelikož mám tři bratry, tak to syn bral jako "dalšího" strejdu. Až po půl roce se začal "aktivovat víc" a pak se přestěhoval. Mírné třenice proběhly ale to je asi všude, přeci jen to byl "vetřelec" .o)).
|
| Slunečnice | •
|
(30.4.2008 15:05:00)
Taky přidám svou trošku do mlýna-manželka mého přítele má za dva roky po rozvodu už pátého přítele!! Mně do očí tvrdila,jak nebude dceru zatahovat do vztahů a zatáhla ji do všech pěti pěkně hnedka od začátku...
Žijí s pátým partnerem,chodí do třetí školy a v žákovské knížce má vždycky místo otce napsaného "aktuálního partnera" Matky.podotýkám,že společné soužití vydrží tak tři měsíce...
|
| nicnic |
|
(30.4.2008 15:18:49)
Svatá pravda, Slunečnice,
nikdo není schopen poznat druhého dřív, než za půl roku. Děti by v hlavě neměly mít guláš a je třeba je před svými případnými chybami ochránit. Lehké to není, ale vztah s těžkostmi na začátku, když vydrží, má přinejmenším dobrý základ.
|
| Slunečnice | •
|
(30.4.2008 15:27:49)
Ahojky Nel,
ta paní má v sobě neřešitelný problém = nehledá životního partnera,ale sponzora a chůvu.Ona totiž neumí mít nikoho ráda,dokonce ani sebe,proto to tak dopadá.Každý partner si představuje,že bude fungovat jako normální ženská a ona má pocit,že to mají na starosti oni(úklid,nákup,obstarání dítěte...).Takže aby chlap vydělával a ještě se staral o domácnost=neřešitelný oříšek...
|
| nicnic |
|
(30.4.2008 21:40:17)
Slunečnice, myslím si, že jí je těžko. Stejně jako ty má vzorečky, které není v jejich silách opustit. Vím, že žiješ v místě, kde není práce, věř mi, že kdybs žila jinde, bude ti lehčeji, Chlap není peněženka a ženská není servis. Promiň, jestli jsem tě ranila, souvisí to jen s možnostmi, které tam, kde žiješ, nemáš.
|
| Slunečnice | •
|
(1.5.2008 10:32:14)
Nel,
ona se drží Brna jako klíště,jinak je z Hané a v profesi,kterou vykonává,je u nich práce dost.Je to spíš potřeba velkého světa.Ona totiž podle mě s někým žije,ale stejně se seznamuje dál,protože co kdyby potkala "něco lepšího,výhodnějšího..".Začínala lovit mezi ženatými podnikateli,pak vzala zavděk zaneprázdněnými obchodními zástupci a te´d žije se stolařem.
Víš,myslím si,že kdyby žila alespoň chvíli sólo se všemi povinnostmi a závazky,dokázala by si kvalitního partnerství více vážit...
A co ta malá,to ani nemluvím.Osobně bych se bála sestěhovat dohromady s člověkem,kterého prakticky neznám...Nikdy nevíš na koho narazíš a u holčiček zvlášť...Určitě víš,jak to myslím...
|
| Natascha | 
|
(1.5.2008 16:42:21)
Nel, to jsi napsala hezky. Já si to taky občas uvědomuju, že mám v sobě tyhle starý vzorce a opakuju stejný chyby a není v mých silách to změnit  .
Téma je pro mě taky aktuální, jsem s tříletou dcerou sama a moc bych si přála nového partnera.
Jenže já mám jasno v tom, že dceru do seznamování zatahovat nechci, a vzhledem k tomu, že skoro vůbec nemám hlídání, tak budeme asi ještě hodně dlouho samy.
Představit jako kamaráda by snad šlo, ale já bych měla strach, že když to nevyjde, tak dcera bude hodně zklamaná, že už ten kamarád nepřijde.
Navíc, zkouším to přes seznamky, protože moc jiných možností nemám, a tam se vyskytují fakt všelijaká individua, takže vzhledem k tomu, že mám holčičku, tak se doopravdy docela bojím.
Říkám si, pokud ten chlap bude stát za to, tak si počká. A pokud takovýho nenajdu, tak asi budu bohužel sama.
|
| Nana*81 | 
|
(1.5.2008 20:02:53)
ahoj, jenže já teda normálně seznamovala syna se všemi svými přáteli a PAK ty kamarády filtrovala - totiž s někym kdo by neměl rád děti bych se vůbec nebavila - nebo kdo by neměl rád mýho syna.
takže opatrnost velí seznámit pozdě ale pak se zjistí že si nakápnou do noty a vše je špatně.
normálně seznamovat hned od začátku, ale domu brát až za dlouho a na noc když dítě není doma anebo za hodně dlouho!
ne že bych se tím přímo striktně řídila ale vyšlo to! už sme tři!
|
| Nana*81 |
|
(1.5.2008 20:06:11)
ještě jsem chtěla dodat, že když seznámím dítě s přítelem hned, tak je potencionálnímu partnerovi jasné, že jsme se synem nerozlučná jednotka dohromady, a musí nás mít rád oba, jinak to nejde. chodíme všude spolu a o důležitých věcech jako kdo s námi bude bydlet rozhodujeme taky oba - musíme s tím oba souhlasit. ne že bych se syna ptala - byly mu tři, ale poznala bych kdyby nesouhlasil.
|
| Nana*81 |
|
(1.5.2008 20:11:02)
a to je podstatné, aby dítě souhlasilo.
a ne že se mu předvede prověřený pán a řekne se: ták Péťo, tohle je Tvůj nový tatínek, doufám že si budete rozumět, podej taťkovi ručičku a dej mu pusu!
to samozřejmě přehánim.
to je asi větší šok než když to plyne postupně tak, že se máma i dítě do nového kamaráda zamilovávají současně.
jo a znáte ten vtip?
Mami, koupíš mi zmrzlinu?
Hele, kvůli tomu že spím s Tvým tátou, mi nemusíš říkat mami.
A jak Ti mám říkat?
Normálně - Milane!
|
|
| nicnic |
|
(1.5.2008 21:09:31)
Nano, jsi vedle jak ta jedle, potencionálnímu partnerovi to jasné nemusí být. Chceš příklady ze života? 
|
| Nana*81 |
|
(2.5.2008 1:04:25)
Nel, řikej!
|
|
|
|
|
| nicnic |
|
(1.5.2008 20:59:43)
Ahoj Natašo,
on už to někdo moudrej napsal za mě v DN:
Jsi slabá, zranitelná a je třeba klid a vybudovat sama sebe. Až budeš mít své zázemí, budeš šťastá i s dítětem a hrdá na sebe, tak nějaký týpek ze seznamky tě nebude zajímat.
A přijde možná nenadále ten, co za něco bude stát a bude vědět, jak řekla Nana, že si vás bere obě, za obě odpovídá, tak jako vy obě se rozhodnete odpovídat za něj.
Nesmutni. Mít dítě je fajn a není žádný stigma, že jste spolu jen samy dvě. Důvěřuj osudu a intuici. Na seznamky peč - tam jsou jen lháři a sexistický vobludy
|
| Natascha |
|
(2.5.2008 10:33:28)
Nel, s tímhle já tak úplně nesouhlasím. Taky chodím na seznamky, a nejsem lhář, ani sexistická vobluda :o).
Mám obavy, že když nebudu sama aktivní, tak se toho štěstí nedočkám. Nemám v povaze sedět v koutě a čekat. Nemyslím si, že když rezignuji na hledání, tak pravděpodobnost, že si mě někdo najde, se tím zvyšuje. Sice se to tak říká, ale statisticky to nikdo nedoložil
|
| Lada | •
|
(3.5.2008 20:30:04)
Holky,které máte dítko mladší dvou let,dáváte tátovi dítě i přes noc?
U nás je to zatím tak,že táta přijede za dětma na pár hodin a odjíždí,ale časem bych mu je chtěla dát i na delší dobu než jen pár hodin hlídání.Malý má rok a půl a celkem jsem zvědavá a mám obavy,jak to bude brát.Aby neřval v noci po mámě.....
|
| NikaXS | 
|
(3.5.2008 21:27:18)
Ja se nocí, kdy bude mala u taty hrozne bojim. Zatim ji neni jeste ani rok a manzel ji chce brat na noc. Mluvila jsem o tom s Dr. a to vyslovne nedoporucila. Nevim ale od jakeho veku to pro dite je unosne.
Ja bez ni asi celou noc probrecim, ale to preziju. Mam jen silenej strach o ni, aby tam neplakala a nebala se tam.
|
| Lidunka | 
|
(3.5.2008 21:36:07)
Jste opravdové mámy. Naše exka nám dávala malou od tří měsíců. Poprvé na týden na hory. a nezavolala ani jednou.
|
| šárka, 2 zlatíčka | •
|
(5.5.2008 13:05:06)
Souhlasím, manželova ex nám dává malého od deseti měsíců! Manžel má náročnou práci, takže jezdí domů až večer, ale ona aby se ho zbavila, je schopná ho v deset večer vytáhnout z postýlky a nacpat mu ho za každou cenu! Takže návrh, vyzvedávat ho v sobotu dopoledne v klidu, absolutně nepřichází v úvahu a pokud ho nevyzvedne v pátek už ho nebude vídat vůbec, atd... Úplně mě to deptá, protože ona by nám ho ráda nacpala každý víkend, nebo komukoliv jinému, kdo by jen projevil zájem, takže takovýhle řeči mě opravdu neskutečně vytáčí! Naštěstí je malej zlatíčko, a hlavně je zvyklej takhle cestovat po všech možných příbvuzných, jen aby ona mohla chodit s partou po hospodách!
|
| nicnic |
|
(5.5.2008 19:58:26)
Souhlasím s Šárkou, styk s druhým rodičem by neměl být podle šablonky, které určují soudy a podle pohodlí jednoho nebo obou rodičů. Mám pocit, že opatrovnické soudy ani náhodou nehájí zájmy dítěte, spíše bez ohledu na potřeby a režim dítěte stanovují naprosto nesmyslé a žalovatelné rozsudky.
Přiadá mi opravdu pro dítě do 12-13 let normální, že až se vyspí, půjde v klidu a pohodě za druhým rodičem. Před spaním je to stres pro dítě i pro rodiče, který dítě přebírá.
|
|
|
|
|
|
| splechtulka & M+J+R |
|
(5.5.2008 20:20:46)
Nel...tak jeden týpek ze seznamky si"nás" vzal, nikdy nevím kde na toho pravého narazíš. Ale to filtrování než jsem ten poklad našla, to bylo něco. Někdy mi zůstával rozum stát.... Nicméně o dítěti věděl, po měsíci ho poprvé viděl cca na půl hodky, pak jsme se "kamarádily" po půlroce zůstal párkrát na noc ................
|
|
| Beremi |
|
(6.5.2008 22:27:27)
Musim se zastat seznamky. Taky jsem byla s malou sama a se svym dnesnim manzelem jsem se poznala na netu.
Kde jinde se da po tricitce potkat volnej chlap? V hospode ci na diskotece? Parice doma nechci. V praci? Co je v dome, neni pro me. A od znamych? Ty prece znaji i meho ex. Na nahodna setkani treba v autobuse neverim...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Eva, 2 kluci | •
|
(20.6.2008 9:44:00)
Po rozvodu jsem žila s dětmi sama 5 let. Mí partneři byli i pro mne jen přátelé, takže jsem nikoho domů nevodila. Před rokem a půl jsem našla svého současného přítele. Děti (teď 8 a 15) o něm věděli od začátku - volali jsme si a psali přes Skype, jezdila jsem k němu ve dny, kdy děti byly u tatínka apod. Cca za měsíc a něco jsem ho s dětmi seznámila - s přítelem jsme hráli na PC hry, kluci přijely od tatínka a přidali se k nám... Děti si přítele velmi oblíbily a tak za pár měsíců začal přespávat u nás.. čím dál častěji.. Pak stále... P.S. Někdy mám pocit, že ho děti mají raději, než já....
|
| leny29 |
|
(20.6.2008 10:57:58)
jen je nech at se mají rádiopačně to by byl problém.Držim pěsti
|
|
| leňa | •
|
(20.6.2008 11:41:00)
evi, vždyť to že ho přijali je skvělé..kolik dětí nového partnera nepříjme..buď ráda,že si rozumí, ty zůstaneš mámou....kdyby si nerozuměli měla bys radost? Pochybuju o tom, a žárlit na svého chlapa je nesmysl..přeju hodně štěstí :)
|
| Eva, 2 kluci | •
|
(26.6.2008 13:55:56)
NE..neee... nežárlím.. Jsem ráda, že ho přijali. Jen já ještě nedokáži znovu plně důvěřovat tomu "mužskému plemenu" . Už jsem se dost spálila...
|
|
|
| arča, dcera 9, syn 16 | •
|
(29.6.2008 22:34:03)
Ahoj, tak to přesně znám - pocit, že děti mají přítele raději, než já. Jenže já se tím strašně zabývám a říkám si, jestli je to ten pravý. A co když není a dětem zase zmizí ze života? S přítelem se známe rok, nebydlí s námi, jen občas (1x za měsíc) zůstane i přes noc.
Taky zapeklitá situace.
|
| Eva, 2 kluci | •
|
(4.7.2008 8:41:47)
S mladším synem jsem o tom nemluvila, ale se starším - bude mu teď 15, tomu jsem řekla, že u nás přítel bude, dokud nám to bude fungovat. Že to nemusí být napořád. Na druhou stranu - dokud to fungovat bude, a přítel se o děcka bude zajímat, pomáhat jim, učit je, budou poslouchat i jeho.
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)