| simona | •
 |
(29.4.2008 19:05:26)
Ahoj, stehuji se v lete do Cech a mam syna, kteremu bude v listopadu 2002, 6 let. Tady v USA by zacal chodit v zari do 1. tridy. Ted navstevuje predskolni zarizeni, kde se uci cist, psat a podobne. Muze mi nekdo poradit, jak je to v CR?
Musi ze zakona znovu do skolky anebo muze rovnou do 1. tridy? Dekuji
|
| Líza | 
|
(29.4.2008 20:08:35)
Simono, je možné, aby děti, kterým bude do konce prosince toho příslušného roku 6 let, šly už do školy, ale většina dětí bude starších - ve třídě se setká i se skoro osmiletými, protože normálně jdou do školy děti, který je 6 do konce srpna, ale můžou mít rok odklad kvůli nezralosti. Nejsem si ale jistá, jestli k tomu "předčasnému nástupu" není potřeba vyjádření PPP, snad to tu někdo bude vědět líp. Jinak zkus kouknout na stránky MŠMT, mělo by to tam být k nalezení.
|
| perdita | 
|
(29.4.2008 20:19:54)
Líza to říká naprosto správně. A o předčasný nástup by tu šlo, tedy bude potřeba názor PPP. Pokud není vyloženě kovaný v češtině, mohla by být řešením ještě školka, pokud ho učení vyloženě baví, tlačila bych na pilu, aby šel do školy
|
| Moncaka | 
|
(30.4.2008 7:41:17)
Do školy nastoupit může. Nepotřebuje ani vyjádření PPP, tedy ze zákona. Vyjádření ale může chtít jeho škola. Doporučila bych kontaktovat budoucí školu a domluvit se přímo s nimi.
|
| simona | •
|
(1.5.2008 4:07:03)
Dekuji moc za odpovedi. S reditelem skoly je to uz domluvene, vezme ho do 1. tridy. Ja jen doufam, ze jsem se rozhodla spravne. Uceni ve skolce ho bavi, umi docela plynule cist (naucil se ve skolce), matika ho bavi, jenom domaci ukoly nesnasi... Je to normalni, nebo znamka nevyzralosti? :o) Muzete mi prosim jeste priblizne popsat jak probiha vyuka v prvni tride? Maji toho ty deti hodne nebo se to da? Diky
|
| Líza |
|
(1.5.2008 6:50:54)
Simono, to záleží na škole, dnes mají školy dost velkou volnost jak v metodách výuky, tak v určování vlastních vzdělávacích programů, takže říct, jak probíhá výuka v první třídě, se takhle obecně nedá. Obvykle se počítá s tím, že většina dětí neumí víc než pár písmenek a že si musejí na systém školních povinností teprve zvykat, ale je to jiné školu od školy a učitel od učitele.
|
|
| Verera | 
|
(9.5.2008 8:24:23)
To, že nesnáší domácí úkoly známka nevyzrálosti určitě není, pokud to není tím,že není schopný se na ně soustředit. Naopak to může být kvůli tomu, že mu připadá všechno jasné, už to dělal ve škole a nechápe, proč má takové triviálnosti dělat ještě jednou. A nebo prostě nesnáší, když něco musí - takový exemplář mám doma- nejdřív hodinu brblá, že zase musí dělat ty "pitomý úkoly" a pak je má za 10 minut i s obrázky kolem.
Výuka v první třídě dost závisí na škole a učiteli, ale obecně jde většinou o to, aby se děti naučily jakž takž číst, na začátku se dělají uvolňovací cviky na ruku, na konci by měli umět psát psacím všechna písmena a napsat diktovaný i opisovaný text. Žádné gramatické jevy zatím neprobírají, to až ve druhé. V matice počítají většinou do dvaceti, ale u nás jen sčítání a odčítání. Prvouka - takové ty běžné věci, které by mělo každé dítě znát a většinou i zná, pokud mu čteš a povídáš si s ním.
|
| Sylvie | 
|
(9.5.2008 9:55:18)
Ne, ne, já psala, že se psacím budou učit psát, až budou umět velká i malá tiskací. Takže dneska už psacím píše ;o)
|
| Verera |
|
(9.5.2008 14:54:06)
Jasně, že může být nějaký program, kde to mají jiné, ale mám dojem, že zrovna se Sylvou máme podobný - genetickou metodu čtení, taky psali nejdřív všechno tiskacím (už v září si sami opisovali z tabule informace o divadle, výletech apod., to bylo pak doma zajímavé luštění a teď už umí v podstatě všechna psací písmena a mají třeba napsat i stručný obsah pohádky v divadle.
Četla jsem, že třeba ve Waldorfské škole jdou ve čtení mnohem pomaleji, ale snad jsem popsala zhruba to, co se dělá ve většině škol pro aspoň obecný obrázek. Určitě nejlepší je poptat se v konkrétní škole.
|
| Verera |
|
(12.5.2008 8:31:40)
To ti neřeknu, já jenom vím, jak se učí číst a psát u genetické metody - nejdřív mají jen velká tiskací písmena, ty čtou a zároveň se je učí psát. Neslabikuje se, přeříkávají si všechna písmena slova a pak to řeknou v celku, postupně už jim jdou kratší slova přečíst, ty už po písmenech neříkají. Taky umí napsat jednoduchá slova jako diktát. Když jakž takž zvládnou velká tiskací ukážou si i malá písmena, začnou číst texty i s malými písmeny prý se to nějak samovolně naučí, je fakt, že to funguje. No a současně se začnou učit psát psací.
U vás se učili psací od začátku?
|
| kiluvi | 
|
(13.5.2008 13:16:47)
U dcery se učí podle klasické metody, stejně, jako to psala Milada, ale z našeho okolí se většina prvňáčků učila číst a psát právě generickou (myšleno vygenerovat=odvodit si pak malá písmenka - mělo by to být pro děti logičtější a jednodušší) metodou.
A co Vaše děti už umí? U dcery se od dubna počítá do dvaceti, píšou poslední - čtvrtý - díl písanky a se slabikářem už skončili (k němu dostávali spoustu nakopírovaných pracovních listů, do matiky taky), teď prý čtou z půjčených čítanek. Nevím, jaké jsou, protože předchozí dva týdny nebyla ve škole. Ale ve čtvrtek mají Čtení nejen pro maminky, tak se kouknu, z co to vlastně mají.
|
| EvaA | •
|
(13.5.2008 23:07:02)
Generická metoda je nesmysl. Existuje anylyticko-syntetická, globální a genetická.
O genetické metodě
"Diskuse nad výhodami či nevýhodami genetické metody v základních školách nás přivedla na myšlenku, jak pomocí této metody několikanásobně urychlit začátek čtení u žáků ZŠ praktické. Zkusit jinou metodu výuky čtení a pomoci tak dětem, které mají problémy s běžnou metodou. Pokud se podíváme na tematické plány s klasickou výukou čtení analyticko-syntetickou metodou, zjistíme, že s posledním písmenem se žáci seznámí na konci třetího ročníku. Učí se najednou čtyři formy od každého písmene (malé, velké, tiskací, psací) a doba, kdy žáci začnou číst plynule a s porozuměním, se oddaluje. U genetické metody přichází čtení ve větách pomocí symbolů takřka okamžitě a všechna velká tiskací písmena abecedy se naučí číst i psát do konce prvního ročníku.
Základy této metody položil Josef Kožíšek již v roce 1913, když ji použil v čítance Poupata. Od roku 1995 se moderní metodikou zabývá PhDr. Jarmila Vágnerová, Csc., která také vydala soubor učebnic a pracovních sešitů. Od samého začátku žáci čtou i zapisují celé věty pomocí kresby, používají spojku A, přidávají velká tiskací písmena jmen spolužáků (M jako Michal...), místo vodorovné čárky doplňují sloveso. Další čtení je založeno na sluchové syntéze hlásek. Žáci se učí jen velká tiskací písmena. Čtené slovo nahlas hláskují (p-e-s) a poté spojí ve slovo (pes). Začíná se procvičováním sluchové analýzy a syntézy krátkých slov a postupně se počet hlásek zvyšuje. Žáci naučená velká tiskací písmena zároveň i píší. Ve chvíli, kdy čtou všechna velká tiskací písmena (v ZŠ praktické na konci prvního ročníku), přechází se na čtení malých tiskacích písmen. Mnohá malá písmena jsou velmi podobná velkým, a tak dovednost čtení rychle pokračuje.
Při zavádění genetické metody čtení jsme vycházeli z moderní metodiky PhDr. Jarmily Vágnerové a jí napsaných učebnic a pracovních sešitů. Protože jsme v porovnání se ZŠ zvolnili tempo a učíme jedno písmeno týdně, vytvořili jsme interaktivní materiály pro tabuli ACTIV-board. Naše materiály jsou metodicky ucelenou řadou pro 1. ročník ZŠ praktické, těsně navazující na pracovní sešit Učíme se číst (PhDr. J. Vágnerová). V těchto materiálech je věnován dostatečný prostor k vyvození každého písmene, jeho dostatečnému procvičení ve slovech i textech. Při vzniku byl kladen důraz na interaktivní práci žáků s tabulí, originální nápady, mnemotechnické pomůcky pro zapamatování písmen i didaktické poznámky pro učitele. Výhodou těchto materiálů je možnost volného stažení na webových stránkách, nevýhodou je neexistence volného prohlížeče, a proto materiály využijí jen majitelé tabulí ACTIV-board.
Na konci prvního ročníku už můžeme hodnotit klady i zápory této metody. Mezi nesporné klady patří rychlost nástupu čtení slov, vět a jednoduchých textů. Děti dokáží velmi brzy číst nápisy kolem sebe v běžném životě, což je silným motivačním prostředkem k dalšímu učení.
Dále musíme zdůraznit, že žáci dokáží daleko lépe vnímat obsah vět, a tak je od samého začátku docíleno čtení s porozuměním. Ve chvíli, kdy se žáci pomocí analyticko-syntetické metody čtení učí číst a psát slabiky ma, me, mi, žáci při výuce genetickou metodou čtení tvoří již vlastní věty (pomocí obrázků a symbolů). Děti rozumí čtenému textu a chápou ho jako novou možnost komunikace. Důkazem je samovolné psaní dopisů učiteli, které začalo již na konci prvního pololetí.
Další výhodou je okamžité psaní velkých tiskacích písmen, které je zde chápáno sice jen jako prvek napomáhající čtecímu procesu, ale zároveň je i prostředkem k vlastnímu vyjádření žáka a procvičení jeho jemné motoriky. Žáci začínají s psacími písmeny až ve druhém ročníku, po celou dobu prvního ročníku mají tedy čas věnovat se uvolňovacím cvikům, grafomotorickým cvičením a získávání správných hygienických návyků při psaní, což je další velkou výhodou genetické metody v ZŠ praktické.
V rámci mezipředmětových vztahů oceňujeme na genetické metodě praktickou využitelnost psaní a čtení v 1. ročníku. Od druhého pololetí v prvouce zapisujeme názvy zeleniny, ovoce, názvy zvířat apod. V matematice čteme jednoduché slovní úlohy.
A nakonec dobrá zpráva pro učitele začínající s genetickou metodou. Tato metoda je didakticky velmi snadná. Na počátku je nejdůležitější pravidelně procvičovat sluchovou analýzu a syntézu hlásek a každý týden děti naučit jedno nové písmeno. První potíže se objevují až na konci roku s příchodem slabik DĚ, TĚ, NĚ a DI, TI, NI.
Každá metoda má i své stinné stránky. Zde je hlavní nevýhodou, že patří mezi metody minoritní - ne příliš rozšířené, a tak je přechod žáků do jiné školy problémem. Příchozí žáci nemají potíže s doučením velkých tiskacích písmen, ale se sluchovou analýzou a syntézou, kterou procvičujeme od prvopočátku, neboť je základem procesu čtení genetickou metodou. Během roku k nám přišli dva noví žáci a oba se písmena rychle doučili. První příchozí se plně začlenil, druhý má dodnes problémy se spojením přečtených hlásek ve slovo.
Může se také stát, že některý žák není schopen analýzy a syntézy hlásek. Pokud se syntéza hlásek stále nedaří a žák zůstává u hláskování písmen, stojí za úvahu, zda by pro takového žáka nebyla lepší metoda globálního čtení. Můžeme dále přidávat argumenty o usnadnění procesu učení, motivaci ke čtení, rozvoji čtení s porozuměním. Teprve na dlouhé cestě, jakou je osvojení čtení v ZŠ praktické, se ukazují výhody genetické metody v plné síle. Jsme přesvědčeni, že genetická metoda je ideální cestou ke čtení na ZŠ praktické a můžeme ji všem vřele doporučit."
verze pro tisk
On-line verze: http://www.rvp.cz/clanek/576/1521
© Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Metodický portál www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, je financován z ESF a rozpočtu ČR.
--------------------------------------------------------------------------------
© 2005 - 2008, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, ISSN: 1802-4785, webmaster | KONTAKTY | RSS
|
| EvaA | •
|
(13.5.2008 23:09:01)
Oprava: analyticko
|
|
| Verera |
|
(14.5.2008 16:51:27)
No, my máme nějakou rychlejší verzi, takže už v pololetí první třídy měli i malá písmenka a začali se učit psací, což by měli zvládnout do konce roku.
Tohle je odborný popis, ale v podstatě jde o to, že když se děti sama od sebe učí číst už bve školce tak, že se naučí jednotlivá písmena a pak se snaží přečíst z nich slovo, přirozeně v tom pokračují ve škole.
|
| Sylvie |
|
(14.5.2008 17:13:59)
Věro, ona EvaA píše o "ZŠ praktické" - což, jestli se nemýlím, je nové nediskriminační označení pro zvláštní školu. Tam ta výuka obecně bude pomalejší, než na běžné ZŠ ;o)
Ivčo, u Verči ve škole počítají do 19. Písanku mají 3. díl (ke Slabikáři) - nevím, kolik dílů to má, chybí jim asi šest-sedm písmenek (počítáno malá + velká) ke zvládnutí. První díl čtení skončili s prvním pololetím a do druhého žádnou učebnici nemají. Učitelka jim kopíruje stránky z různých učebnic, čtou si hromadně už třetí knížku, navíc si každé dítko nosí do školy svoji vlastní knížku pro individuální čtení.
|
| Verera |
|
(15.5.2008 8:01:30)
Aha, tak to jo, já jsem myslela , že je to nějaký nový program jako je základní nebo obecná škola, když to teď uvolnili.
U nás počítají do 20 - zatím jen sčítání přes 10. Psací písmenka umí už všechna, mají písanku č. 4, svoji učebnici na čtení mají už přečtenou, holčička přinesla nějakou čítanku a už jsou v půlce. Nevím jak ostatní, ale řekla bych , že v poslední době se najednou hodně rychle ve čtení zlepšila, začalo ji to tím bavit, o to víc čte a je to znát. V podstatě už přečte docela slušnou rychlostí cokoli, slova, která mají 4-5 písmen už ani nehláskuje.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(15.5.2008 13:54:57)
po dlouhé době se zase dívám, co umí prvňáčkové
u nás se počítá 10 - 20, sčítání i odčítání, zatím bez přechodu desítky, ale to vypadá tak na příští týden, jak jsem se dívala do učebnice
písmenka už mají všechny probraný, i v psaní, takže písanka 4. díl se už jenom procvičuje, slabikář mají už taky jenom na čtení
občas si do školy nesou nějakou svou knížku
vlastně se dá říct, že už se jenom procvičuje a opakuje, taky v tomto počasí se nedivím, je dobře, že se děcka už nemusí až tak moc učit, odpoledne jsou mnohem víc venku a na úlohy prostě není čas jako když je venku škaredě
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)