| Jana | •
 |
(3.10.2000 16:51:03)
Zajímaly by mě zkušenosti maminek, které studují nebo studovaly při mateřské na VŠ. Jak se to dá zvládnout ? Co se tak dá opravdu vystudovat ? Jak jste si zorganizovaly čas ? Udělaly byste to znovu ? Máte pocit, že tím někdo utrpěl nebo něco utrpělo a jak ?
Předem moc děkuji. Jana
|
| Pavla 2 děti | •
|
(4.10.2000 11:31:24)
Studium s dítětem se zvládnout dá.
Já jsem vystudovala Pedagog. fakultu.
V počátku jsem měla sice plány, že zvládnu školu bez přerušení, ale bohužel jsem ve 28. týdnu těhotenství měla zdravotní problémy, tak jsem musela v polovině třetího ročníku školu přerušit. Chtěla jsem zůstat doma jenom rok a potom se do školy vrátit. Jenomže, když měla dcera 3 měsíce, tak jsem zjistila, že jsem opět těhotná. Musela jsem si přerušení školy prodloužit o další rok. Za deset měsíců po první dceři se mi narodilo druhé dítě. V té době jsem si už moc něvěřila, že školu dokončím. Kolotoč kolem dvou dětí mě zcela vyčerpával, navíc fakulta, kterou jsem studovala nebyla v místě bydliště, ale musela bych 77 km dojíždět. Navíc v té době (rok 1994) můj obor existoval pouze jako denní studium.
Rodiče a také manžel si přáli, abych školu dodělala. Proto jsem se, když bylo druhé dceři 13 měsíců do školy vrátila.
3x týdně jsem dojížděla do školy. Děti v té době hlídaly babičky nebo manžel. Rozvrh jsem si upravila tak, abych do školy nemusela denně. Hodně mi také pomáhali moji spolužáci, kteří mi půjčovali k okopírování přednášky. Na zkoušky jsem se učila večer, když děti spaly. Snažila jsem se navštěvovat především semináře a cvičení, protože zde se absence moc neomlouvaly. Školu jsem nakonec úspěšně ukončila.
|
|
| Kamila, 2 děti | •
|
(7.10.2000 19:17:49)
Studovat na mateřské se rozhodně dá, pokud nechybí chuť. Když jsem byla na mat. dovolené se svou první dcerou, rozhodla jsem se doplnit si vzdělání. Nastoupila jsem do prvního ročníku na Pedagogické fak. (na dálkové studium). Do školy jsem jezdila jednou týdně, dceru hlídala babička a kamarádky. Ve zkouškovém období to bylo náročné, ale zvládnout se to dalo. Mnohem náročnější bylo, když jsem nastoupila do zaměstnání, dcerka do školky. Naštěstí jsem v zaměstnání neměla problémy, naopak mi velmi pomáhali, což někteří mí kolegové z ročníku říci nemohli. V posledním ročníku jsem znovu otěhotněla, takže poslední semestr a státnice jsem už zůstala doma. Čtyři měsíce po ukončení se mi narodila druhá holčička, teď je jí rok a já jsem nastoupila do další školy. Je to pro mě relaxace, protože musím myslet na něco jiného než je vaření a školní problémy, i když je to trochu náročnější než si sednout před televizi. Kromě toho každá mateřská jednou skončí...
|
|
| Iva, od února dvě děti (snad) | •
|
(7.10.2000 23:05:24)
Milá Jano,
taky se na to chystám. Příští rok chci zkusit štěstí na stavárně -samozřejmě dálkově. Naše první dítko je poměrně klidné, veselé sluníčko, můj manžel je hodně tolerantní a moc mi ve všem pomáhá, takže si zatím věřím. Mám švagrovou, která studuje na Karlově Univerzitě v Praze, bydlela v Králikách (skoro na Moravě), byla (už je týden vdaná) rozvedená se dvěma dětma (9 a 5) a už je v posledním ročníku. To mi taky dodává odvahu.
Jdi do toho, pokud by to nešlo, dá se to řešit později. (Aspoň nezblbneme z domácnosti, ale z ušlechtilejších věcí).
Iva
|
|
| Pavlína 26, dcera Terezka - 23 měsíců | •
|
(8.10.2000 23:36:23)
Studovat při mateřské dovolené se dá, zejména dálkově. Dcera se mi narodila v 1. ročníku, v listopadu. První semestr jsem kvůli zdravotním problémům v těhotenství a později i narození dcerky vůbec do školy nechodila. Bylo mi umožněno, abych si studijní povinnosti z prvního semestru vykonala současně se semestrem druhým. Bylo to pro mě velmi náročné období, nikoho jsem ve škole neznala a také dělat dva semestry současně není žádný med. Navíc jsem dceru plně kojila do 7 měsíců a myslím si, že to bylo i pro ni obtížnější období. Nesla jsem to odloučení od ní někdy dost špatně a vyčítala jsem si, že bych místo školy raději měla být s ní, protože mámu nikdo dostatečně nenahradí. Naštěstí pak následovaly prázdniny a dcera konečně začala jíst příkrmy, takže nebyla už tak moc na mě závislá, co se týče potravy. Mám velmi hodného manžela, který chce, abych studovala a taky mě dokáže psychicky povzbudit, zvlášť před zkouškama. Na zkoušky se učívám většinou večer, když dcera spí a mám na to klid. Hlídání zajišťuje většinou manžel a pokud nemůže, tak babičky.
Nyní jsem ve třetím ročníku, dceru ještě kojím (pouze jednou za noc) a jsem moc ráda, že jsem se na studia dala, protože si mohu i na mateřské rozšířit své vědomosti a tím si zlepšit situaci, kdy se pak budu vracet do práce. Člověk přijde ve škole na jiné myšlenky, odreaguje se a hlavně je donucen přemýšlet. Myslím si, že člověk by se měl neustále vzdělávat, protože situace na trhu práce není nijak růžová a to co člověk ví a umí, mu nikdo nevezme. Zastávám také názor, že nejlepší investice je investice do vzdělání.
|
|
| Monika (Michalka 10měs, Vojta 4 roky) | •
|
(9.10.2000 9:35:27)
Dá se zvládnout všechno. Mě se Vojta narodil na začátku pátého- posledního ročníku ČVUT. Bydlely jsme s ním s manželem na manželské koleji v jedné místnosti s koupelnou a záchodem. Přednášek už tolik nebylo a diplomlu jsem psala na koleji na počítači. Na školu jsem si nějak zvykla a po prázdninách pokračovala s postgradualem. Na kolejich jsem s Vojtou přečkala dobu co byl manžel na vojně. Teď bydlíme v pronajatém bytě, píši disertačku a ničeho nelituji. Ve škole se dobře odreaguji od praní, žehlení plínek. Vojtu jsem jeden čas tahala sebou na přednášky, jinak do laboratoře je tahám dodnes (naštěstí to nikomu nevadí). Na intenzivní kurzy z angličtiny si babička vzala dovolenou, jezdila s Míšou po Praze a na kojení mi ji přivezla. Přestávky se tudíž určovaly podle kojení.
Doporučuji VŠ zkusit, dálkově nebo individuální studijní plán. Je dobré, když budou babičky ochotny občas pohlídat. Přednášky se dají okopírovat, na něco stačí skripta, záleží na škole a atmosféře na ní. Přeji hodně štěstí ve studiu i v mateřství.
|
| Šárka, syn 8 | •
|
(12.10.2000 11:38:38)
Mám dost podobné zkušenosti - pátý ročník ČVUT, rodinné bydlení na koleji (Dimitrova kolej, Teronnská ul.?), jen o pár let starší. Nepodařilo se mi však narazit na příliš vstřícné pedagogy (hlavně externisty), takže jsem poslední ročník musela rozložit individuálem do dvou let. Škola tak nepředstavovala takřka žádný problém, první rok jsem odchodila se svými původními spolužáky těžší předměty, druhý rok mě čekaly ty lehčí a diplomka (a státnice). Když jsem na škole vydržela bez problémů předchozí čtyři roky, tak ten zbytek už doběhl setrvačností.
Na život na manželské koleji vzpomímán velice ráda, i když samozřejmě nebylo všechno ideální. Ale takto nabité zkušenosti se rozhodně zúročily později. Třeba to, jak si organizovat čas, (zvládnout domácí práce, nespavé dítě a školu), jak vyjít s minimem peněz a je to bezesporu skvělá příležitost, jak si ověřit, že sis vzala toho správného člověka.
Ona je to složitá otázka, studium při VŠ. Záleží na mnoha věcech - jestli manžel studuje nebo pracuje,
jaká je podpora rodičů (jde to, i když rodiče uvalí embargo materiální i citové - to už je ale o něčem jiném), jestli studuješ ve městě, kde i bydlíš, jak Ti vyjdou vstříc pedagogové a určitě je moc důležité, v jakém ročníku tento problém řešíš.
Jak už jsem psala výš, já na dobu mateřské při VŠ vzpomínám jako na jednu z nejlepších etap svého života, ale myslím si, že někteří "kolegové" z koleje, kteří to tímto způsobem táhli třeba od druháku, měli názor poněkud jiný. Stejně si myslím, že se to zvládnout dá, hlavně když máš vedle sebe toho pravého.
|
|
| Pavlína,17 týden | •
|
(25.11.2000 14:03:34)
Milá Moniko,
četla jsem Váš příspěvek a obdivuju, jak jste to všechno zvládla. Chodím na stavárnu do 1.ročníku-denní studium.Miminko by se mělo narodit v květnu.Chtěla bych to všechno zvládnout najednou.Ve vašem dopise mě zaujalo,že Vám babička vozila holčičku do školy na kojení.Možná bude můj dotaz úplně hloupý, ale chtěla bych se zeptat, kde jste kojila? Takhle nějak si to taky představuju, ale tenhle problém mě trochu trápí.
Předem mockrát děkuju.
Pavlína
|
| Monika (Michalka 1rok, Vojta 4 roky) | •
|
(27.11.2000 10:49:56)
To vožení miminka do školy na kojení bylo jen týden (4dny) v lednu a týden (4dny) v květnu a mezi tím akorát 3 přednášky (2 hodiny). Za ten týden se vždy byla tak příšerně unavená, že jsem byla ráda, že ten maraton na chvíli skončil. Já jsem zvyklá kojit úplně všude: ve vlaku, tramvaji, autobuse i v metru. nejlepší je ale kojit někde v klidu, kde necourá tolik lidí a neotravují tě zvědavé pohledy a hlavně miminko neni rušeno. Myslim si, že lavička někde na konci chodby se vždycky někde najde. Koncem jara a v létě se dá dobře kojit venku. Pokud studuješ stavárnu v Praze, tak tam je docela pěkný vestibul, záleží ale na množství lidí co se tam pohybuje. Pokud budeš potřebovat nějaké další informace můj mail je JURICKOV@TROJA.FJFI.CVUT.CZ . Přeji hodně zdraví v těhotenství a hodně štěstí při studiu.
|
|
|
| Zuzka 2 kluci 4 a 1.5roku | •
|
(6.3.2001 19:28:20)
Musím souhlasit s tím, že studium na mateřské se dá zmáknout. Je trochu problém, když není hlídání. Já mám proti baráku hodinové jesle, takže jsem tam dávala prtě 1x do týdne. Starší už chodil do školky. Chce to jen zorganizovat čas a hlavně stanovit priority. Jestli se chci učit, protože budou zkoušky, nebo koukat na televizi, protože je tam dobrej film. Já to řešila tak, že jsem filmy nahrávala a skoukla jsem je během dne, kdy jsem se stejně nemohla učit. (třeba při žehlení). Myslím si že studium je fajn odreagování od toho děsnýho stereotipu na mateřské a ještě dělám něco pro sebe. Doporučuju všem ctižádostivým mamkám.
|
|
|
| Jana (2 dcery - 13 let a 23 měsíců) | •
|
(22.10.2000 21:51:32)
VŠ jsem studovala dálkově. Druhá dcera se narodila začátkem předposledního semestru. Za nejlepší období studia bych označila dobu, kdy jsem byla těhotná. Na to brali kantoři největší ohled. Po narození dcery to už tak skvělé nebylo, ale většinou k tomu přihlédli. Nechtělo se mi přerušovat studia, kdoví, jestli bych se pak vrátila. Pomáhal manžel, starší dcera, babička, děda - s hlídáním, kolegové z práce, spolužáci - se školou. Zvládli jsme to - úspěšně jsem školu dokončila. Ale jestli bych si to zopakovala? Nevím, ale myslím si, že pokud už člověk začal studovat, měl by i dostudovat, a to i za cenu, že má někdy pocit, že své dítě zanedbává nebo že je protivný na své nejbližší, že nestíhá vše tak jak by si představoval. Ten pocit, že jsem to dokázala, za to stojí.
|
|
| Johanka | •
|
(30.10.2000 20:10:23)
Studuji s tremi detmi denne psychologii. Ale v Nemecku. Kdyz clovek musi a chce, tak to dokaze. V lete budu hotova.
|
|
| Katka, dcera 5let, syn 3měsíce | •
|
(5.11.2000 17:42:33)
Dcera se mi narodila, když jsem byla ve čtvrtém ročníku právnické fakulty. Narodila se na konci dubna, na začátku června jsem úspěšně zvládla i jednu zkoušku. Pátý ročník, tedy závěrečný byl ale opravdu náročný - musela jsem během jednoho školního roku zvládnout nedodělané zkoušky z předchozích semestrů, všechny klauzurní práce, diplomku, písemky a závěrečné státnice. Vzhledem k tomu, že jsem studium přerušovala (předtím jsem již jednu "vejšku" ukončila), prodloužení studia nepřicházelo v úvahu. Ten rok byl opravdu šílený .... naštěstí mi s miminkem pomáhala moje maminka, bez které bych to asi všechno nezvládla. Noci byly velice krátké (někdy nebyly vůbecf), doma byl občas strašný nepořádek, knihy, učebnice, skripta,zákony, vyhlášky mezi hračkama, nevyžehlené prádlo apod. (navíc manžel byl v práci sedm dnů v týdnu od rána do noci) Ale vše jsem nakonec úspěšně zvládla a v červnu (dceři byl jeden rok a dva měsíce) jsem promovala. V tu dobu jsem neměla na vybranou, školu jsem dokončit musela, ale nevím nevím, zda bych to udělala znovu - první rok jsem si dcerku opravdu moc neužila, i když jsem se snažila jí věnovat každou volnou chvilku. V současné době jsem na té opravdové mateřské s mým tříměsíčním kloučkem ... a užívám si to... no paráda. Zvládnout se to dá, pomoc rodiny je však naprosto nezbytná. Musíte však počítat s tím, že to procházka růžovou zahradou nebude. Myslím však, že když člověk opravdu chce, tak to dokáže. Držím palce a přeju hodně úspěchů.
|
|
| Šárka, 13 a 5 let | •
|
(6.12.2000 12:06:09)
Mám zkušenost pouze s dálkovým studiem na střední školu. Musím říci, že pokud nemáte nikoho, kromě manžela, kdo by vám hlídal dítě, když studujete, je to úplně na houby. Měla jsem štěstí, že manžel nechodí pravidelně do práce. Když pracoval doma, tak samozřejmě jsem mu musela uvařit, uklízet o to pečlivěji, protože k nám chodili jeho zákazníci, máme dům, takže starosti s domem, práce na zahradě. Je opravdu snazší chodit jen na VŠ a nemít svou domácnost a jen se učit a k tomu někoho kdo pohlídá dítě. Sotva dvouleté dítě jsme nakonec dávali hlídat k jedné paní - za peníze, protože žádná babička nebo teta nebyla vůbec ochotná např. při zkouškách nebo při maturitě pohlídat. Finančně to bylo celkem hodně náročné. Zvládli jsme to, ale vyloženě s vypětím všech sil. Ještě k tomu jsem měla velice rizikové těhotenství, takže jsem se o to pečlivěji musela o dítě starat. Když jsem šla na zkoušky, tak jsem malou měla v klokanovi na břiše, později chodila se mnou. Nikdy jsem ve škole neslyšela nějakou námitku. Je pravda ale, že to bylo tvrdé a nelituji toho. Člověk se velice tvrdě vyškolil, musí být taky trošku bezohledný vůči svému okolí aby dosáhl svého. Znovu ale podotýkám, že musí být podpora rodiny - babičky, případně nějakého jiného příbuzného, pokud člověk nechce psychicky a fyzicky vyčerpat sebe i svého manžela. Možná to píši trochu blbě, ale ten kdo pracuje, studuje a má větší domácnost, o kterou se stará, ví určitě o čem je řeč. Je taky pravda, že ne vše se přitom dá stihnout a logicky se vždy na něco zapomene. Ještě počkám až bude dítě trošku větší a půjdu na VŠ. Už se těším na ten nervák. Ženský, ale berme to tak, že když studujeme, tak si vlastně prodlužujeme mládí, ne?
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)