| heroes | 
 |
(5.5.2008 11:54:02) Dneska ve 3 ráno,když malá (3měsíce) pořád ne a ne usnout jsem se neovládla a "ve vzteku" s ní zatřepala. Byla jsem děsně vyčerpaná a už si s ní prostě nevěděla rady.Strašně si to vyčítám, stejně jsem pak celou noc nespala. Nedokážu pochopit jak jsem to mohla udělat. Mám strašný strach že jsem jí ublížila. Vím jak moc je to nebezpečné. Prosímvás stalo se vám to někdy? Potřebovala bych slyšet nějaké uklidnění,že se jí nic nestalo. Já vím že to zní děsně blbě... odsouzení nepotřebuju,odsoudím se sama.
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
 |
(5.5.2008 11:59:38) Co na to říct - všichni jsme lidi - všichni býváme unavení a na dně. Já osobně jsem si občas připadala, že plavu v nejhorších sra.... někde pod dnem. A myslím, že to, jestli jsi miminku neublížila, by se snad mělo poznat, pokud jsi až v takovém stresu, tak zajdi k dětské lékařce.
|
|
| VěrkaS + 3♂ | 
 |
(5.5.2008 12:00:49) Vím, že ty noce jsou na ovládání nejhorší! Spousta maminek určitě ten pocit bez moci zná! Přes den se to zvládne, ale v noci je to horší. Taky to znám. Jednou jsem se už taky musela hodně držet, abych s malým nezacloumala, tak jsem ho tenkrát razantně položila na polštář. Mám radu - když to nebudeš moct vydržet, tak rychle polož mimi (nebo ho dej tátovi) a zatřes polštářem - to pomůže. Věřím, že se tvému miminku nic nestalo, ale přesto - už s ním netřes, fakt by se mohlo něco stát!
|
|
| Katka +3 | 
 |
(5.5.2008 12:03:39) Jestli se jí nic nestalo, posoudit neumím, ale nejspíš bude všechno v pořádku. Ale už jsem taky několikrát v životě byla blízka tomu s uřvancem v zoufalství zatřepat. Řeším to tak, že na chvíli odejdu. To že bude chvíli ječet sám mu neublíží zdaleka tolik, jako kdybych s ním třepala. Stačí se vzdálit opravdu na chvilku, během dvou tří minutek se uklidnit a potom teprve se k mimískovi vrátit.
|
|
| Luci+Luk | 
 |
(5.5.2008 12:04:14) Já jsem s Lukem nikdy nezatřepala,ale první měsíc jsem byla taky vyčerpaná a když už jsem opravdu nevěděla co,protože furt řval tak jsem ho jako hodila do postýlky,byly to asi 3cm výška,jako když pokládáš mimčo do postýlky.Taky jsem si to vyčítala a když si dnes na to vzpomenu tak je mi ze mě na bli..! Podle mého si tímto ale projde spousta mamin i těch které své dítě milují nadevše!! Tak že neboj,určitě v tom nejsi sama a malé se nic nestane
|
|
| Cow :-) | 
 |
(5.5.2008 12:11:03) Tak uz, prosim te, s miminkem netrepej a popros nekoho, kdo ti pomuze s praci kolem domacnosti nebo vezme miminko vem do kocarku a ty si zatim odpocin. Odpocata a trpeliva maminka=spokojene miminko {pokud teda na nej neco ""neleze"}
|
|
| quovadis | 
 |
(5.5.2008 12:13:59) vůbec si nic nevyčítej, je to někdy náročné. mám hodně uřvané mimi a někdy mám taky opravdu už dost... ale jak píší holky, když tě někdy zase chytne vztek, polož malou do postýlky a na chvíli odejdi, napij se něčeho, umyj nádobí... pak se k ní vrať... drž se!!!
|
| maryška | 
 |
(5.5.2008 12:23:29) někdy je fakt dost problém se ovládnout...ale snad to bude v pořádku, asi bys s ním netřepala jako s hadrovým panáčkem, ne? Vzpomněla jsem si na jeden film, který nevím jak se jmenoval, ale tam Linda Rybová jako svobodná matka malého mimina ve chvílích největšího vyčerpání otevírala šatní skříň a pořádně do ní ječela, protože nechtěla ječet na dítě.. jak jsem jí rozuměla
|
| Miilu | 
 |
(5.5.2008 12:31:53) Marysho, to je dobrý , jdu hledat vhodnou skříň....
|
|
|
| Ocicko |
 |
(5.5.2008 12:41:09) Ahojky - chapu te - mam ted udobi vycerpanosti - obe deti od rana do vecera fnukaj a malej jeste neusina jak bych si prala a noci o tech taky nemluvim.... Ted uz usinam kdekoliv... takze drzim palecky at si odpocines a vse se rychle zlepsi - drz se!!!!
|
|
|
| Miilu | 
 |
(5.5.2008 12:32:28) promi%n, "maryško"
|
|
| Ufonka | 
 |
(5.5.2008 12:33:31) Taky to máme za sebou... A taky si to vyčítám a stydím se. Stalo se mi to s mou dnes již 3,5 letou dcerou. Byla hodně uplakané miminko, neuměla usínat, měla koliky. Přes den v postýlce neusnula, musela jsem ji chovat a při pokládání do postýlky se stejně budila a plakala. Střídali jsme se s manželem, ale když byly malé 3 týdny, odjel na služebku (musel), a tehdy jsem se neudržela a s malou v zavinovačce zatřepala a ještě jí plácla na zadeček. No to cítit nemohla, péřovka to zachytila.Tehdy plakala s kraťoučkými pauzami od čtyř odpoledne do půl jedné ráno. Pak jsem seděla a bulela mu do Číny do telefonu. Stejně jako Ty jsem byla vyčerpaná a taky jsem se bála, jestli se jí něco nestalo. Na mě fungovalo mlácení do polštáře a nebo zaječení do polštáře. Odchody z místnosti nefungovaly, když jsem byla sama, bála jsem se,aby se miminku nic nestalo. Do polštáře můžeš jen ječet nebo nadávat, ulevit si. A zkus třeba gymnastický míč, malá ho milovala (ta druhá nijak zvlášť, mám dojem, že jí uspávání na míči nedělá dobře). Přeji hodně sil a trpělivosti a neboj, miminku se daří určitě dobře 
|
|
| ajka007+Leo99+16.3.07 Jan | 
 |
(5.5.2008 12:41:18) To znám..Má rada, honem položit a utíkat něčim mlátit, popř, ukllízet, smejčit, apod. prostě se vybt. No a v noci cloumat polštářem, jak tady radila maminka přede mnou..pevné nervy, jsme jenom lidi    
|
|
| *Niki* | 
 |
(5.5.2008 13:18:57) Ahoj, nevyčítej si to, ale taky to už nikdy nedělej, je to víc nebezpečné, než si myslíš. Nic se jí nestalo, takže na to zapomeň... tu únavu a vztek zná každý, kdo kdy měl uplakané dítě (já taky). Jednou jsem s ním mrštila do hromady peřin, z asi metru. Samozřejmě že se s ním nic nestalo, ale taky jsem se nemohla dlouho vzpamatovat z toho, jak jsem mohla zareagovat tak hystericky... teď už raději odejdu a zavřu se třeba na záchodě, pokud mi pracují nervy...
Vydrž, to přejde...
|
|
| vendelina+Emmí+Johanka | 
 |
(5.5.2008 13:29:30) Klííd jedno zatřesení ještě nic neznamená. Každá jsme byla občas v situaci, kdy jakoby za nás jednal někdo jiný a může za to právě vyčerpání a únava. Možná se to ještě stane,ale důležité je, že si to uvědomuješ a nepřipadnše ti to normální.Jestli tě to uklidní, tak my s malou takhle 6 týdnů třásli každou noc i několikrát. Ne teda v záchvatu unavenosti, ale malá trpěla těžkým refluxem a několikrát za noc modrala. Pak už jsem se budila automaticky a třásla s ní, i přes to, že malá spinkala, jen se později nadechla Chudinka, ale bylo to hrozné období, vůbec jsme 2 měsíce nespali, protože buď plakala hlady nebo se dusila. No a i přes to, že jsme byli nuceni s ní třást, tak je v pořádku. Ale taky jsem se pak bála, když jsem si přečetla o syndromu třeseného dítěte.
|
|
|