| Jana | •
 |
(24.3.2001 3:44:23)
Ahoj holky,po přečtení vašich příspěvků jsem moc ráda,že nejsem sama,která nemá štěstí na bezva tchyni.S manželem jsme se brali po tříleté známosti,z toho dva roky spolu žili.Manžel byl vychováván od deseti let babičkou a jeho mladší bratr žil s matkou.Jejich otec se s nimi po rozvodu přestal stýkat.O to horší to mám s oběma.Od samého začátku,co jsme spolu začali bydlet,považovala tchyně za samozřemnost mít klíč od našeho bytu a delat v něm očasné návštěvy,samozřemně za naší nepřítomnosti,netrvalo to dlouho,ale stačilo to.Situace vyvrcholila po jednom našem návratu z dovolené,kdy jsem našla dopis od "babičky",ve kterém mě vylíčila jako největší špindíru,která si nedokáže udržet domácnost tak,jak by si asi ona přála,tedy do detailu vypulírovaný. Poté jsme vyměnili zámek a dali jim tím najevo,že končí jejich "nadvláda".Od té doby se vztahy mezi oběma ženami a mnou dostaly na úroven cizích lidí ,které trvají dodnes a nezměnila je ani naše svatba.S pratchýní se téměř nevídám,o svátcích si odbydeme zdořilostní návštevy,ale manželovi ve stycích s ní nebráním.A tchýně?Od té doby,co o mně vykládala po svých známých,jaká jsem manželka,která svého muže zanedbává,věnuje se jen svým zálibám-cvičím aerobik,přivydělávám si u kosmetické firmy,občas se jdeme s kamarádkami někam pobavit apod.,vymyslela spoustu nepodložených věcí,jenom,aby mě jako manželku shazovala.Ona do našeho vztahu vůbec nevidí,k mému manželovi jako ké svému synovi má velmi chladný vztah a on k ní též.Predstavovala si pro něj zřejmně takovou domácí putku,která nikam nejde,nemá zájmy,jen žije prací a domácností,takové manželství měla i ona.Do dnes vede takový život,nemá přítele,ani moc kamarádek,má práci a domácnost.A to jí je jen 45 let,někdy jí "lituji".Už si s ní nemám co říct,nemám ani sílu,když se potkáme na ulici přinutit se k normálnímu rozhovoru.Nechodíme k ní ani na návštěvu,ona k nám také ne,nebo jen huláká mezi dveřmi bytu.Nikdy si nedokázala s námi jen tak sednout ke kafi a popovídat si,zasmát se.Neoslovuji ji ani jménem ani ji neříkám mami,protože tu mou mi nikdo nenahradí a už vůbec ne ona.Musím ještě dodat,že naši berou manžela od zčátku skvěle a naše vzájemné vztahy jsou výborné.Bojím se doby,kdy budu mít dítě,jak ho přijme,nebo jestli to malé ji jako babičku vůbec pozná.Když nebude z její strany zájem,nikdy se nebudu vnucovat-to vím jistě.Už jsem se moc rozepsala,doufám,že jsem svým příspěvkem pár stejně "postižených"trochu povzbudila a přeji všem pevné nervy a zachovat si chladnou hlavu.Někdy pomáhá věta:když nejde o život,nejde vlastně o nic.S pozdravem Jana.
|
| Jana, 11měs. Jakub | •
|
(28.3.2001 0:38:43)
Ahoj Jano,
to že jste vyměnili zámek od bytu, bylo to nejlepší řešení ve vaší situaci. Je dobře, že i Tvůj manžel s tím souhlasil. Mnohem horší by bylo, kdyby svou matku hájil a přejímal její názory na Tebe.
Až budete mít miminko, nijak bych se nezatěžovala snahou o návštěvu. Byla to ona, kdo si zavřel cestu k vám, tak ať si ji taky sama otevře.
Hlavně, až budeš v jiném stavu, neustále informuj manžela o všech svých vyšetřeních, ber ho sebou na ultrazvuk, nenech ho bez pocitu, že ho teď potřebuješ dvojnásob. Dej mu naplno prožít jeho otcovství.
Těhotenství může způsobit výkyvy v psychice ženy, to je jeden fakt, druhý je ten, že rodiče se na svých dětech opravdu hodně podepíšou, a může se to projevit až v nouzové situaci. Oba fakty dohromady by třeba mohly vyústit v celkovou disharmonii vztahu, zvlášť je-li tchyně Tvému manželovi stále nablízku... Možná si víc než jiné ženy budeš muset dávat pozor na občasné hádky či nedorozumnění, které jsou, jak se všeobecně říká, kořením manželství.
Manžel je na Tvé straně, to je důležité. Přeju hodně štěstí
Jana, 11měs. Jakub
|
| Taky Jana | •
|
(3.5.2001 7:19:42)
Já osobně si myslím, že tchýně, až budete mít děťátko, sama přileze a bude se vnucovat. Dělá to tak většina "babiček", ale netvrdím, že se nenajde výjimka. Ale tchýně, kterou první Jana popsala, se velice vlastnostmi a chováním podobá té mojí, která také přilezla po narození našeho děťátka, a vnucuje se. Dělá jakoby se nic nestalo. Hlavně, že může být u malého.
Myslím, že takhle to bude i u Vás. Přeji pevné nervy a schopnost přenést se nad tchýniny vrtochy. S pozdravem Jana.
|
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)