| Kristýna63 | 
 |
(12.12.2025 10:33:19)
Dobrý den všem.Ráda bych se vás zeptala na názor popř.jak byste vy postupovali.
Jsme dvě sestry, já jsem velmi pracovně vytížená, mám dospělé děti. Moje sestra má dospělou dceru a 7 letého syna, pracuje na zkrácený úvazek.Před 25lety měla nemocného syna, o kterého se z velké části starala naše maminka.Prakticky se tomu obětovala.Já jsem se to snažila chápat, i když mi to bylo líto, že moje děti i já jsme šli úplně stranou, nesměli jsme tam chodit, abychom nepředala nějaký bacil apod.Maminka moje děti vídala asi dvakrát ročně.Sestře syn před 10 lety zemřel.Ale nadále to jede ve vyjetých kolejích, maminka je u nich několikrát v týdnu.Pokud ji chci vidět, pořád se doprošuju, nebyla u mě 2 roky, trápí mě to i mé děti, které mají babičku rádi.
Maminka sestře neustále hlídá syna, nyní i v době kdy byl nemocný a protože se sama léčí s chronickou leukémii, chytila nemoc od vnuka a skončila v ohrožení života v nemocnici.
Po pár dnech nám ji vrátili skoro ležící,s nutností péče.Sestra se k tomu postavila tak, že mi zaprela,
|
| Kristýna63 |
|
(12.12.2025 10:38:15)
Že by maminku nakazila a neustálá péče je na mě.Vozím denně jídlo, uklízím, koupu,peru prádlo.Mama neustále navíc mluví jen o sestře, která ji nepomůže prakticky vůbec. Chtěla jsem vyřídit alespoň dvakrát v týdnu nějakou pečovatelku, matka i sestra to odmítají.Sestra odmítá i jakoukoliv financni pomoc.Přitom má na úctě z prodeje domu peněz dost.Vubec nevím, co s tím.Nemám svůj osobní život, sestra je na Facebooku denně aktivní, jezdí na výlety apod.
|
|
| Kristýna63 |
|
(12.12.2025 10:38:20)
Že by maminku nakazila a neustálá péče je na mě.Vozím denně jídlo, uklízím, koupu,peru prádlo.Mama neustále navíc mluví jen o sestře, která ji nepomůže prakticky vůbec. Chtěla jsem vyřídit alespoň dvakrát v týdnu nějakou pečovatelku, matka i sestra to odmítají.Sestra odmítá i jakoukoliv financni pomoc.Přitom má na úctě z prodeje domu peněz dost.Vubec nevím, co s tím.Nemám svůj osobní život, sestra je na Facebooku denně aktivní, jezdí na výlety apod.
|
| Kristýna63 |
|
(12.12.2025 10:50:56)
Moc děkuji všem za názor.🍀
|
| Fern |
|
(12.12.2025 16:29:51)
Hrozné třeskyplesky! Začněte se už konečně chovat jako svépravná dospělá osoba a budete mít po problému! Toť můj názor a nevyžádná rada
|
|
| 77kraska |
|
(13.12.2025 11:24:34)
tedy pokud se mam konkretne vyjadrit k zakladatelce:
- denne vozit jidlo je mozna zbytecne, mozna existuje "vyvarovna" pro duchodce, ktera jidlo priveze, jen si vezme prazdny jidlonosic na dalsi den
- v kazdem meste jsou pecovatelky...zrovna v tom meste u rodicu se pry pecovatelky staraji o i lezici lidi, ze je dojedou nakrmit a prevlect atd., nekolikrat denne
|
| Jerry G. |
|
(13.12.2025 11:41:12)
I jak pise sedma, moji mamce nejvic chybi schopnost, si veci zorganizovat. Je z toho dost ve stresu..
Kdyz bych byla na miste Kristyny, tak resila soc. davky, prispevek na peci, na bydleni atd a k tomu charita pecovatelska sluzba.
|
| 77kraska |
|
(13.12.2025 11:51:44)
Jerry, presne
urcite na to jsou chytre prirucky, ale dalo by se to mozna rozdelit na oblasti:
- hospodareni, urady, penize, prispevky, davky, platby - u nas mame sporoziro a na platby v hotovosti vzdycky privezu hotovost do zasoby, duchody jim chodi na ucet, z toho se strhava sporoziro
- bydleni - uklidit, vyhodit zbytecnosti, vytvorit pohodlne spani, vytridit osaceni a boty
- jidlo - objednat obedy z "vyvarovny", dalsi potraviny objednavat pres rohlik-kosik
- zdravi - poradek v lecich, pecovatelky, zjistit kontakty na lekare, s lekari se spojit.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(13.12.2025 12:43:24)
Mamce chyběl jen náhled na situaci, ze dne na den se z aktivní paní stal skoro ležák. Pořád tvrdila - i doktorům, jak si všude doběhne, dojede na kole, obědy si uvaří, léky si vezme, když jsme se šly domluvit k pečovatelkám (dovoz obědů, 3x denně připravit a podat jídlo a léky, odvoz k lékařům) , tak nás tam všechny seřvala, že nic nepodepíše a nikoho nepotřebuje a k doktorovi si dojede MHD.
Tak jsme se ségrou kmitaly celý prázdniny, nedalo nám to, jí ukázat, že to sama fakt nezvládne a nechat jí. Naštěstí obě bydlíme 5 minut pěšky.
Držím palce, ať to klapne s těma pečovatelkama, to bude velká pomoc, jestli to maminka dovolí.
|
| babi_ | 
|
(13.12.2025 17:56:09)
Nevím, jestli bych to dokázala, ale kdybych mohla situaci nějak nenápadně kontrolovat (ideálně přes okno, nebo konverzačními sms...), pokusila bych se, aby máma ten "náhled" získala. Je jasné, že si bezmocnost nechce-nedokáže připustit, ale holt musí, pokud se její blízcí nemají strhat. Pokud je pečujících dostatek a předpoklad dočasného trvání (v řádu měsíců, ať pro naději zlepšení stavu či bohužel naopak), tak proč ne - nechme seniora v pocitu, že zvládá.
|
|
|
|
|
|
| Girili | 
|
(13.12.2025 7:38:31)
To je tak strašně jednostranné, až těžko uvěřitelné, sorry. Námět na článek? AI to vygeneruje líp.
|
| Stáňa * | 
|
(13.12.2025 7:47:42)
Grilli, proc?? Vidam kolem sebe takove situace. Navic jedna blizka pribuzna pracuje jako pecovatelka, ta by ti mohla vypravet...
|
|
| Kristýna63 |
|
(13.12.2025 8:03:23)
Můžete mi říct proč bych si tady něco vymýšlela? Mám svůj život, děti, vnoučata, přátele,nepotřebuju si tady něco vymyšlet,jen mi prostě celý život chybí matka,která celý život napřed pila, potom se zase angažovala jedním směrem na sestru, nabrala si dluhy, které jsem za ní už párkrát platila a až jsem se od toho všeho snažila odpoutat a žít normální život,ozve se mi,že potřebuje zase pomoc odemě.A protože nejsem mrcha, tak pomáhám, pomohla bych cizímu na ulici,jen tady už mi dochází síly, starat se o dvě domácnosti, mám fyzicky náročnou práci, platím svoje a ještě matku, která teď nemá kvůli dluhům ani na obědy,navíc mě trápí, že druhá strana toho zneužívá a nedělá nic,prosila jsem sestru ať alespoň vypere prádlo, ani to není schopná,zajímají ji jen gelové nehty,kazety na zuby, tetování, dovolená u moře,denně se fotí na Facebooku, desítky komentářů s děkuji jak je krásná,bělení zubů před a po, její váha před a po..prostě myslí jen na sebe a pro matku neudělá nic..Jen napíše stroze Jedla, pila?
|
|
| Kristýna63 |
|
(13.12.2025 8:03:36)
Můžete mi říct proč bych si tady něco vymýšlela? Mám svůj život, děti, vnoučata, přátele,nepotřebuju si tady něco vymyšlet,jen mi prostě celý život chybí matka,která celý život napřed pila, potom se zase angažovala jedním směrem na sestru, nabrala si dluhy, které jsem za ní už párkrát platila a až jsem se od toho všeho snažila odpoutat a žít normální život,ozve se mi,že potřebuje zase pomoc odemě.A protože nejsem mrcha, tak pomáhám, pomohla bych cizímu na ulici,jen tady už mi dochází síly, starat se o dvě domácnosti, mám fyzicky náročnou práci, platím svoje a ještě matku, která teď nemá kvůli dluhům ani na obědy,navíc mě trápí, že druhá strana toho zneužívá a nedělá nic,prosila jsem sestru ať alespoň vypere prádlo, ani to není schopná,zajímají ji jen gelové nehty,kazety na zuby, tetování, dovolená u moře,denně se fotí na Facebooku, desítky komentářů s děkuji jak je krásná,bělení zubů před a po, její váha před a po..prostě myslí jen na sebe a pro matku neudělá nic..Jen napíše stroze Jedla, pila?
|
| Kristýna63 |
|
(13.12.2025 8:05:30)
Nevím, proč mi příspěvek skočil 4 krát.🙈
|
| babi_ |
|
(13.12.2025 9:12:36)
To se někdy stává, když příspěvek nejde přidat, klikneš víckrát, a když se konečně uloží, tak víckrát.
Lze to napravit smazáním, dokud na ten příspěvek není navázána reakce: klikneš na název svého příspěvku, vpravo nad ním je tlačítko "Opravit", klikneš na něj, smažeš název svého příspěvku, dáš "uložit", celý příspěvek zmizí.
|
| Kristýna63 |
|
(13.12.2025 10:23:59)
Děkuji
|
|
|
|
|
| Čumča. | 
|
(13.12.2025 20:23:18)
ale no ták, Girili, takových příběhů mám kolem sebe 12 do tuctu, na to fakt nepotřebuješ AI, abys zažívala něco podobného...
|
|
|
|
| Zeyfera | 
|
(12.12.2025 12:11:36)
Tam je pomoc velmi jednoduchá. Proč se vnucuješ, když o to nikdo nestojí? Přestaň za mámou denně jezdit a počkej, až se máma sama ozve a řekne, že o pomoc stojí. Potom můžete začít řešit s mámou a sestrou, jak bude péče rozdělena a do jaké míry přizvete pečovatelky. Dokud si bude máma myslet, že tvou pomoc nepotřebuje, nic se nezmění. Píšu z vlastní zkušenosti, u mých rodičů to bylo podobné.
|
| Kristýna63 |
|
(12.12.2025 12:29:30)
Ona mi právě volá, že pomoc potrebuje, když ji řeknu, že má i druhou dceru, začne vyvádět, jak jsem ji dostala psychicky na dno, že teď vůbec kvůli mně nespí, jak je stáří hrozné, jak musím pochopit, že sestra má dítě, že se bude stěhovat, pořád nějaké vymluvy. Já jezdím dvakrát denně před prací i po práci a sestra tam za měsíc byla jednou.Pritom do stavu v jakém je ji dostala sestra, že ji hlídala nemocné dítě a potom ještě s respirátorem znovu, když už byl její syn zdravý až zkolabovala.
Se sestrou není vůbec řeč, když ji cokoliv řeknu, volá to hned mámě a ta volá mně, že už nechce od nikoho nic..Ale o sebe se nepostara..Už dvakrát jsem ji našla ležet na zemi, jak spadla.
|
| Jojona | 
|
(12.12.2025 12:47:03)
A co ráno a odpo potřebuje? Připravit jídlo nebo pomoci s hygienou či dohled nad spolknutím léků? Co zvládá?
Pečovatelka od charity s hygienou a oblečením pomůže nebo ho zajistí, snídani připraví či oběd ohřeje, na léky dohlédne.
Jdi cestou Charity nebo podobné organizace, pokud budete mít štěstí a budou mít volnou kapacitu, kdy ty to nebudeš platit. To že zůstaneš nejhorší se nezmění...
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(12.12.2025 13:42:23)
Ještě nedávno hlídala dítě a teď nezvladne sebe? Kolik jí je?
|
| Jojona |
|
(12.12.2025 14:09:21)
Po pobytu v nemocnici ve vážném stavu je to hned
|
|
| Kristýna63 |
|
(12.12.2025 14:30:40)
Mámě je 76, ano je tak ze dne na den horší.Jak celý měsíc ležela, ochablo ji svalstvo.Snaží se chodit, ale padá.
|
|
|
| Fern |
|
(12.12.2025 16:32:32)
bloknout alespon dočasně její číslo
|
|
|
| Jojona |
|
(12.12.2025 12:39:53)
Pravidla je dobré stanovit od počátku. Nečekej, že když se sestra teď nezapojuje, že začne později nějak dobrovolně. A nečekej od nikoho vděk či ocenění.
Souhlasím s Zey, přestaň tam chodit a uvidí se, co se stane. Ale zřejmě bude všechno tvoje vina, protože máš děti už velké a sestra má syna, co taky potřebuje ještě péči. Ale rozhodně nijak neustupuj a řešte to tak nějak na polovinu. Ale znám plno pečujících a obvykle je to tak, že ten pečující je největší vyvrhel, ten kdo nepečuje dostane dům, protože potřebuje pomoci a pečující přece dostává příspěvek v nějaké výši a tak ještě i zneužívá toho opečovávaného 
Řešení toho, kdo může za nákazu je cesta do pekel. Tvá maminka jistě o rizicích věděla a přesto je dobrovolně podstupovala z lásky k vnukovi a dceři či z pocitu povinnosti pomoci sestře.
|
|
|
| Lenka Pražanda |
|
(12.12.2025 12:45:06)
Takže maminka je momentálně nesoběstačná a pomoc potřebuje? Současně odmítá pečovatelku a chce pomoc od tebe, nebo od sestry?
Nebo obě odmítají pečovatelku protože si nemyslí, že je třeba?
Obšírně jsi vysvětlila minulost, ale k současné situaci nic. To je těžké radit.
Jestli je toho na tebe moc, nezvládáš a máš pocit, že ti utíká život, tak to nedělej 
|
| Kristýna63 |
|
(12.12.2025 14:20:21)
Ono nejde o to, že mi utíká život, jen že je mi líto, že máma celý život pomáhala sestře, ze dne na den se díky ní o sebe nepostará a teď když je potřeba pomoc,chce to jen odemě a nikoho cizího domů nechce.Nedojde si ani pro jídlo ke dveřím, pokud bych zajistila obědy.Má 76 roků, ještě před měsícem normálně jezdila autobusem.
|
| Salamajka | 
|
(12.12.2025 17:55:55)
Tato situace je bohužel hodně častá. Mrzet tě to může, ale to je tak jediné co s tim uděláš. Pěstuješ si v sobě hořkost....Bohužel tvoji péči nikdo neocení. Co táta ? O něm nic nepíšeš. Hele taky jezdím jedna jediná za tátou a taky jsem kolikrát vyčerpaná. Ale bohužel jiné rodiče uz nefostanu....msmka je dlouho po smrti.Když si vezmu co táta dělal roky pro rodinu a pro cizí a teď se všichni tváří, že v životě nikdy nic dobrého neudělal, říkám si bože jak jedmou až budu potřebovat pomoc já dopadnu, ale co už. Pokud chcrš pomáhej, vďeku nečekej. To je jefiná rada co ti můžu dát. Bohužel. .
|
|
| Žžena |
|
(14.12.2025 12:18:44)
Myslím, že klíčové je uvědomit si jednu věc: pro mámu prostě nikdy nebudeš "ta lepší dcera". Ani kdyby ses servala a upečovala k smrti, ani kdyby ses přetrhla ochotou. Nejlepší, co pro sebe můžeš udělat, je přestat v to doufat a přestat se o to snažit.
A pak může přijít perspektiva, kdy si určíš zdravé hranice toho, co jsi ochotna pro toho člověka dělat. Může to být plná péče, ne proto, že jsi její oblíbené dítě, ale třeba proto, že postarat se považuješ za správné (pokud to tak je). Může to být nějaká omezená jasně definovaná pomoc. Nebo nic z toho.
Ale celý to musí vycházet z toho rámce, že si plně uvědomuješ, že za to nedostaneš vděk ani uznání, že na straně mámy a sestry prostě nedojde k nějakému prozření a změně pohledu na Tebe, ani kdyby ses přetrhla a zničila.
Najdi svoje hranice. Hranice toho, co můžeš a chceš dávat tak, abys v první řadě myslela na svoje limity a svoje potřeby (tak jako to ony dělají celej život).
|
|
| Žžena |
|
(14.12.2025 12:18:49)
Myslím, že klíčové je uvědomit si jednu věc: pro mámu prostě nikdy nebudeš "ta lepší dcera". Ani kdyby ses servala a upečovala k smrti, ani kdyby ses přetrhla ochotou. Nejlepší, co pro sebe můžeš udělat, je přestat v to doufat a přestat se o to snažit.
A pak může přijít perspektiva, kdy si určíš zdravé hranice toho, co jsi ochotna pro toho člověka dělat. Může to být plná péče, ne proto, že jsi její oblíbené dítě, ale třeba proto, že postarat se považuješ za správné (pokud to tak je). Může to být nějaká omezená jasně definovaná pomoc. Nebo nic z toho.
Ale celý to musí vycházet z toho rámce, že si plně uvědomuješ, že za to nedostaneš vděk ani uznání, že na straně mámy a sestry prostě nedojde k nějakému prozření a změně pohledu na Tebe, ani kdyby ses přetrhla a zničila.
Najdi svoje hranice. Hranice toho, co můžeš a chceš dávat tak, abys v první řadě myslela na svoje limity a svoje potřeby (tak jako to ony dělají celej život).
|
| Jerry G. |
|
(14.12.2025 13:31:12)
Zzeno, souhlas.
|
|
|
|
|
| Zeyfera |
|
(12.12.2025 13:53:57)
Nevím, kde maminka bydlí, ale ve větších městech není problém objednat donášku oběda. Na pečovatelce bych trvala, pokud je nezbytná pomoc 2x denně. Určitě zažádejte o příspěvek na péči, pokud ho maminka už nepobírá. Jestli maminka pečovatelku odmítá, nezbývá, než aby se zkoušela o sebe postarat sama. Poskytla bych péči, kterou zvládám. Máma měla rovněž období citového vydírání (chtěla, abych opustila rodinu a přestěhovala se za ní), řekla jsem ji ne, nakonec pečovatelka fungovala docela dobře.
Co se sestry týče, ta se tedy nechce nebo nemůže postarat osobně, a zároveň má peníze, ale nechce se finančně podílet na zaplacení péče? Jak to tedy navrhuje řešit?
|
| Kristýna63 |
|
(12.12.2025 14:28:17)
Sestře vyhovuje, že pomáhám já, mámě umí fnukat, jak nestíhá, jak prý padá na pusu,že se rozvedla, její dítě potřebuje péči, nemá ji teď kdo hlídat, přitom dítě má otce a má ještě dospělou dceru.
Když se jí zeptám, jak navrhuje řešení, tak mi vyčte, že nechci pomáhat a hned píše mámě, že chci abychom se my dvě střídaly.Ale asi to budu řešit tou charitou, třeba si máma zvykne.Ono ony nechtějí tam nikoho cizího i z důvodu, že sestra se teď rozvedla a kompletně zaskladala dvoupokojový domek svými věcmi a nedá se tam skoro projít. Máma, která denně jezdila pomáhat k sestře doma několik let pořádně neuklízela.
|
| Jojona |
|
(12.12.2025 14:49:10)
Využíváme Charitu jako pomoc při pečování v rodině a jsou zvyklé na kde co. U nás třeba, když jde o hygienu na lůžku, tak je třeba mít postel dobře přístupnou a nejlépe polohovací.
A sestra vezme oběd před dveřmi a ohřeje a podá na talíři, tedy u domku na venkově. Jak se to řeší ve velkém paneláku nevím.
Je třeba taky domluvit u praktika návštěvy RHB sestry doma na cvičení a procvičování chůze. K nám třeba chodí 2 x týdně, chodítko a další věci, které ji třeba uvedli v propouštěcí zprávě.
|
| Kristýna63 |
|
(12.12.2025 14:55:49)
Děkuji za info, ve zprávě ji nic takového nenapsali, obvodní lékařka se taky k ničemu moc nemá, máma ji totiž řekla, že má dcery a ty se postarají. Doslova mi řekla, jestli mě někam dáš, do smrti tě nechci znát.
|
| breburda71 | 
|
(12.12.2025 15:53:59)
Je to hodne caste, ze jeden je v rodine protezovany a pak se chce vsechna starost a pece od toho, kdo protezovany nebyl vubec..Vidim to kolem sebe a meli jsme to tak i u nas..
Bohuzel ta spatna budes asi za vsech okolnosti Ty, je tedy lepe si vybrat tu moznost, ktera je kompromis a ktera bude vyhovovat aspon castecne i Tobe, neni dobre, aby bylo vsechno zavisle na Tobe, muze prijit treba i Tvoje nemoc a pak je potreba zajistit nahradni reseni, je dulezite to reseni hledat uz v dobe, kdy jeste potreba neni, tj zajistit co nejvice terenni peci, a pokud tedy matka nesouhlasi, potom uz bych si nad tim pravdepodobne umyla ruce a nechala peci sestre..I Ty mas pravo se k te situaci vyjadrit, nejsi jejich otrok..Jakkoliv je to tezke, nenech sebou manipulovat..
|
|
| Fern |
|
(12.12.2025 16:36:26)
no vždyt ti matka přímo radí,jak to máš udělat,co ještě potřebuješ vědět?
|
| 77kraska |
|
(13.12.2025 10:59:17)
Fren, take bych za teto situace matku "nekam dala"
ja jezdim za rodici kazdou nedeli do jineho mesta, ale oni toho moc nepotrebuji, obed jim doveze mistni vyvařovna, dalsi potraviny doveze Rohlik, dohlednou na ne pecovatelky, ktere jim prevazou bercove vredy a dovezou leky a pripadne je vezmou k lekari...ja jsem tam jen na lehky uklid a odneseni recyklace odpadku a pripadne na nejake jednoduche montaze a opravy
byla jsem az prekvapena, co vsechno je mozne si zaridit pres pecovatelskou sluzbu a za par korun...okresni mesto
ovsem za posledni roky jsem jim osobne vyklidila tri zabordelene garaze a jeden zabordeleny pokoj s hromadami veci az po strop, to jsem tu uz psala driv
|
|
|
| Jojona |
|
(12.12.2025 17:27:10)
Nechci byt zlym prorokem, ale i s tvoji peci taky rozhodne nebude spokojena a bude jen prizivovat tvuj spatny vztah se sestrou. A taky bude mozna vyvolavat celemu pribuzenstvu, jak jsi hrozna, vsechno delas blbe a jeste na ni kasles, ze by si od tebe toulavy pes kurku nevzal. A ty uz budes uplne vycerpana fyzicky i psychicky na antidepresivech s napjatym vztahem doma s muzem, se spatnym spanim a spoustou novych diagnoz apod.
Musis v sobe vyvolat " Xenu bojovnici " a nenechat se zatlacit do pece, kdy to bude jen na tobe. Fakt tvrde, klidne, bez ustupu z pozic. Prispevek na peci, osetrovatelka rano a v poledne, ty nebo nekdo z tvoji rodiny 3 x odpo a sestra 3 x. Vikendy - jako stridavka - pradlo, uklid, nakupy apod. Kdo řeší doktory, kdo bude dohlizet na objednavani leku, davat do davkovacu a ono se toho najde spousta. Nebo se stavem smiris, vezmes si osetrovne na 90 dni a budes vsechno delat ty, ale stejne budes delat vsechno spatne.
Ale opravdu si nejsem jista, ze to dokazes. Spise, ze stejne 90% starosti bude na tobe a o 120% bude nejuzasnejsi vec, kdyz prijde tva sestra na 1.5 ho navstevy 1 mesicne, aby ti dala dobre rady, jak to mas lepe snaset, lepe se snazit a Proc to mamce delas??
Proste opecovavany casem nenavidi sveho pecujicicho a to obvykle citlivy clovek, ktereho to jeste vic drti.
Pokud pada, tak nejake SOS tlacitko, kterym si privola pomoc.
|
| K_at |
|
(12.12.2025 17:34:32)
Jojono, přesně. To bude scénář na 99%.
|
|
| Kristýna63 |
|
(12.12.2025 17:37:13)
Až mi hrkly slzy, jak je to pravdivé.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(12.12.2025 22:29:41)
upřímně ona tě nezná už teď. nic neztratíš.
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(12.12.2025 15:55:17)
Kristýno, v takhle nevyváženém vztahu určitě nemusíš být ta, která se má zhroutit, protože maminka si náhle vzpomněla na to, že má dvě dcery.
Naopak, pokud se ty slozis, nebude nikdo,kdo by se sraral. Protože ségra zřejmě zůstala v pozici dítěte, nikoliv dospělé osoby.
Rozvaž si, co považuješ za zásadní a z tvé strany možné v rámci péče a pomocí. Nabídni to jasně formulované. Pokud máma vydírá a odmítá, je trošku už její problém. Nenecháš jí asi bez pomoci, ale máš právo si volit formu a míru, která bude dlouhodobě únosná i pro tebe.
Mmch to, kde se máma nakazila, je fuk. Mohlo to být MHD, rodina, pokladní v obchodě. To je život.
|
|
| Jerry G. |
|
(12.12.2025 18:35:42)
Kristyno,
Nastuduj si neco o vztahovem dramatickem trojuhleniku taky Karpmanuv trouhelnik..
Treba tady e o tom kniha https://www.databazeknih.cz/knihy/obet-kat-a-zachrance-ve-vztazich-a-komunikaci-84092
V prvni rade bych prestala resit, ak o kolik se starala tva maminka a chronicky vazne nemocneho syna tve sestry, ktery jeste ke vsemu zemrel. Chapu, ze te mrzi, ze se maminka vice nevenovala tvym detem. Jenomze to pusobi, ze sestre zavidis, idkzy to urcite asi tak nemyslis. To je tak krehka situace, do toho bych se vubec nepoustela. Holandani mai rceni `Netahej stary kravy ze strouhy.`
Dalsi vec, je proste se chovat asertivne. Toto sou moje hranice, budu za maminkou 2x tydne, bylo by fajn kdyby segra min. 1x tydne, a zbytek budeme resit externe, pokud se vam to nelibi, budeme resit ustavni peci..
|
| babi_ |
|
(12.12.2025 19:30:00)
Jsem ráda, že i někdo jiný píše o situaci s péčí o nemocného syna/vnuka, který zemřel. Muselo to být velmi těžké, prožili si své - se zesnulým synovcem i jeho matka, babička a sestra, nyní dospělá. Že to bohužel znamenalo i zaměření babičky-mámy na rodinu jen jedné ze sester je smutná realita, která na dnešní situaci má nejspíš ten vliv, že Kristýna je ta, co pomoc nepotřebuje, děti má dospělé... naopak tedy se může starat.
Že s malým synem nepomáhá dospělá dcera, vyrůstající patrně jako "skleněné dítě", se celkem nedivím.
To je jedna část příběhu. Tam bych měla pochopení a nevyčítala nikomu nic.
A pak teprve je tu ta druhá část, kdy máma vydírá a neocení péči atd... tam viz co již bylo napsáno. Asertivně se vymezit, nenechat se vmanipulovat do trvalé péče bez pomoci a sama pak na to dojet.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.12.2025 20:13:26)
To úmrtí dítěte podle mě maže úplně všechno, ségra musí bejt na dně.
|
| Jerry G. |
|
(12.12.2025 20:44:14)
K tomu ma segra 7 lete dite a cerstve rozvedena.
|
|
| Jerry G. |
|
(12.12.2025 20:44:21)
K tomu ma segra 7 lete dite a cerstve rozvedena.
|
|
| Kristýna63 |
|
(12.12.2025 22:57:02)
Ano ono to tak každého napadne, ale o jejího syna se starala hlavně naše máma.Sestra se denně foto na Facebook ve výstředním oblečení, má dva milence,i když samozřejmě si myslím, že to je hlavní důvod proč to tak máma má.Máma mi řekla, že dítě bylo jako její syn.
|
| Čumča. |
|
(13.12.2025 20:19:26)
můžu se na něco zeptat, Kristýno?
když sestře zemřelo to dítě a tvé mámě vnuk, který byl jako její dítě - sdílela jsi s nima tu tragédii, bylas tam pro ně? Nepředjímám, že nebyla, to bych si nedovolila, jen se ptám...
|
| Kristýna63 |
|
(13.12.2025 20:29:07)
Samozřejmě, že jsem tam pro ně byla, bylo to náročné pro všechny, celá rodina se tím rozpadla,máma se upnula na sestry rodinu a já i moje děti jsme se bály říct, že žijeme, několikrát mi bylo řečeno, není jak tobě,vadilo třeba i když jsem po dvou letech šla s přáteli na ples.
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.12.2025 20:12:07)
My jsme řešily v létě něco podobného, mamku propustili z nemocnice rovnou z JIPu, kde několik týdnů jen ležela, ve zprávě měla, že žije sama, ale je plně soběstačná.
No, nebyla vůbec, sama si nevzala jídlo, ani léky. Jakoukoliv pomoc (pečovatelky, dovážku obědů) odmítala, že všechno zvládá. Cokoliv jsme chtěli řešit, tak narazilo na to, že "Ale paní je svépravná" a paní vesele odmítala.
My jsme naštěstí se ségrou byly v přístupu jednotný a o všechno jsme se dělily. Celý prázdniny jsme běhaly k mamce.
Ale je to těžký a skoro neřešitelný i tak, pokud si maminka postaví hlavu. A chápu, že Ti to nedá ji nechat bez pomoci i když to odmítá.
Poradit neumím, ale držím palce
|
|
|
| Jerry G. |
|
(12.12.2025 18:51:46)
Tak jsem zadala AI Karpmanuv dramaticky trojuhelnik a pece o starnouci rodice a vylezly mi z toho docela rozume rady.
🔺 Jak se role projevují v péči o stárnoucí rodiče
1) Oběť (Victim)
Může to být rodič i dospělé dítě.
Rodič: „Já už nic nezvládnu… bez vás bych nepřežil.“
Dítě: „Musím všechno dělat sama, sourozenci mi nepomáhají.“
Typické prožitky: bezmoc, vyčerpání, pocit, že „nemám na výběr“.
2) Zachránce (Rescuer)
Obvykle dospělé dítě, které se snaží rodiče ochránit před vším.
Dělá víc, než je nutné, často na úkor sebe.
Přebírá zodpovědnosti, které rodiče ještě zvládají.
„Nech to, já to za tebe vyřídím.“
Zachránce ale tím, často nevědomky, udržuje rodiče v roli oběti.
3) Pronásledovatel (Persecutor)
Může být kdokoliv v systému.
Dospělé dítě: „To si nemůžete jednou vzpomenout dřív? Já kvůli vám nic nestíhám!“
Rodič: „Kdybys byl lepší syn, nenechal bys mě takhle samotnou.“
Projevuje se zlost, kritika, tlak, pocit nespravedlnosti.
Zajímavé je, že lidé mezi rolemi přeskakují – zachránce po vyčerpání sklouzne k pronásledovateli („Nikdo si neváží, co dělám!“) a pak k oběti („Já už nemůžu…“).
💡 Proč se to v péči o rodiče děje často
Silné emoce: vina, strach, únava, loajalita.
Nerovnováha moci: dospělé děti přebírají roli „rodičů“ svým rodičům.
Nevyjasněné hranice v rodině.
Pocit povinnosti nebo kulturní očekávání.
✔️ Jak z dramatického trojúhelníku vystoupit
1) Role tvůrce (opak oběti)
„Co teď skutečně potřebuji?“
„Co z toho je moje zodpovědnost a co už ne?“
Realistické plánování péče (služby, sourozenci, střídání).
2) Role podporujícího (místo zachránce)
Podpora místo přebírání:
„Můžu ti pomoct to zařídit, ale udělat to můžeš sám/sama?“
Respektovat zbytky autonomie rodiče.
3) Role asertivního (místo pronásledovatele)
Otevřeně mluvit o limitech:
„Můžu přijet v neděli, ale ne každý den.“
Nekritizovat, ale nastavovat hranice.
🧭 Praktické tipy
Domluvte rodinnou poradu (osobně nebo online): potřeby rodiče, rozdělení péče, limity.
Využijte pečovatelské služby – není to selhání.
Dávejte prostor rodiči rozhodovat, i když zpomalí proces.
Pokud se objeví obviňování, zkuste popsat své pocity („Já výroky“).
Sledujte signály vyčerpání: podrážděnost, změny spánku, pocit povinnosti bez prostoru pro sebe.
|
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(13.12.2025 9:54:48)
Teď to řeším
Jsme tři sourozenci, sestra 150 km, bratr 10 km, já v místě. Takže stejně se tam stavuju nejvíc já,věci jako léky, obědy, namazat záda, nakoupit běžnosti, popovidat, kontrolovat, zda se něco nemění k horšímu...
Byli jsme vychováni s odstupem, neobjimat, nedat pusu a tak, máma doteď couvne při náznaku podobné akce
Musela jsem si to srovnat jen sama se sebou, zda to chci dělat.
Neporovnávat se se sourozenci je první meta.
Druhá zapojit charitu, to trvalo hodně dlouho. Začali jsme tím, že k ní přijeli odebrat krev, aby nikam nemusela jezdit.
Třetí ustát návrhy na velkolepá řešení od sourozenců a využít toho, co můžou nabídnout. Bratr vše okolo nemocnic, případně jednání s doktory, vyhledávání možností, co s nenadálým zhoršením stavu. Sestra dlouhé hovory o politice, semtam návštěva s jednoporcovými krabičkami domácího jídla do mrazáku.
Ale dalo to i mně moc - bližší a časem i hezčí vztah s mámou,je to s ní sice těžký, ale víc se poznáváme, víc si toho jsme schopné povědět od srdce...když je ona celkem v pohodě a má dost síly. Jsem ráda, že to můžu prožít, v původní verzi vztahu by mi časem umřela jako skoro cizí osoba. Budu a jsem za ten čas s ní vděčná.
Jen bych fakt jako první přestala řešit minulost, kdo za co může, kdo měl mámu víc pro sebe, spravedlnost nehledej, máma určitě dělala maximum, co v tu chvíli dokázala.
|
| Jerry G. |
|
(13.12.2025 10:32:27)
Martino, to je moc hezky. My ted resime neco podobneho mamka asi pujde bydlet k segre. Ma vic mista a ja budu ta, ktera bydli skoro 200 km daleko. Je to zmena. Na stesti nemame mezi sebou zadne nevyresene krivdy.
Mamka ma milou povahu ikdyz zacina byt dost tvrdohlava.
Kristyno, asi mate mezi sebou napjate vztahy. Prestan hodnotit sestry zivot a zamer se na vlastni hranice. I vlastni matku muzes jenom podporovat ne zachranovat. Kdyz
|
| Martina, 2 kluci |
|
(13.12.2025 10:44:57)
Jerry, bez starých křivd je to o dost snadnější U nás křivdy pociťuje hlavně sestra v dálce, takže byla ustanovena na víkendové návštěvy cca 3x do roka s jídlem. Ale zase poskytne mámě dlouhé debaty po telefonu, jak ta vláda, politici, korupce,nemožný zboží teď, super v minulosti...to bych nedala ani náhodou, což máma ví a tedy dští oheň s druhou dcerou 
|
| Jerry G. |
|
(13.12.2025 11:04:02)
Martino,
mamka je na tom fyzicky celkem jeste dobre. Akorat je hrozne osamela, zacina to na ni byt videt. Oni vsichni blizci umreli vcetne kamaradu. Za mesic ji bude 85. Ja resim veskerou jeji administrativu. Mamka uz politiku neresi, za posledni asi rok se uzavira cim dal tim vic do sebe a probira historky z jejiho mladi, zacina byt dost egocentricka, ale to se da vtipnou poznamkou usmernit.. Ja pracuji na zkraceny uvazek, pokud bude potreba mohu tam na den za jezdit.
|
|
|
| Kristýna63 |
|
(13.12.2025 10:53:51)
Máte pravdu, křivdy mezi námi jsou bohužel nevyřešené.
|
| Martina, 2 kluci |
|
(13.12.2025 12:06:38)
Kristýno, zkus křivdy nějak "odložit". Řešení křivd je jiný problém než to, co teď akutně řešit musíte. Teď bych to brala jako pracovní problém - jak vyřešit situaci u mamky doma.
Buď k sobě upřímná, řekni si, co zvládneš, co je ochotná zvládnout sestra, zajdi za obvodním Dr., ten napíše charitu, ta fakt funguje úplně všude, můžou asistovat u jídla, pomoci přisebeobsluze, dovézt něco,...Objednat obědy u firmy, casto seniorovi S nimi domlouvat dál. Neřešit všechno hned a dopředu.
|
| Kristýna63 |
|
(13.12.2025 12:30:02)
Je to náročné, než se vyřídí charita. Navic matka to u lékařky odmítla a sama nic bez ní nevyřídím. Řekne mi, že nemůže za to, že se se sestrou neumím domluvit. Ležím doma s horečkou, máma mi nebere od rána telefon, volám sestře, jestli by tam mohla zajet, má to 4 km. Prý nemůže, má doma přítele a pečení.Tak jedu s respirátorem já. S ní to prostě ani nehne.
|
| Čumča. |
|
(13.12.2025 17:33:10)
Kristýno, myslím, že ti všechny tady naprosto rozumí, nespravedlivý je to strašně...
často vídám, že férovost/spravedlnost v těchto otázkách vlastně neexistuje, soudnost seniora taky nulová, bez naděje na pozitivní změnu
takže člověk nakonec udělá to, co ví, že je akutně potřeba, a na spravedlnost rezignuje - stejně by sám se sebou nevydržel, kdyby za tou mámou nedojel
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(13.12.2025 20:04:54)
"férovost/spravedlnost v těchto otázkách vlastně neexistuje, soudnost seniora taky nulová, bez naděje na pozitivní změnu"
Tohle by si měl každý pečující někde vyvěsit a denně si to číst a opakovat...
Plus to, že za péči o seniora nikdy nepřijde žádné díky, rozhodně ne od nepečující části rodiny
Za mne - dělej tolik, kolik dokážeš a můžeš, ale nepočítej s oceněním od mámy ani od sestry .. jste velké holky, neřeš sestřin život, sorry, ale je ti prd do jejího fcb života, opravdu se ti nemá co zpovídat, za co utrácí či kde a jak tráví svůj čas, její život, její věc... Ty nemáš právo soudit
|
| Kristýna63 |
|
(13.12.2025 20:32:54)
Já to samozřejmě nemyslím zle,jen mi přijde od ní nefér, že ví, že naše máma si kvůli ní vzala dluhy, které teď ve finále platím já, když máma teď nemá na základní věci, opravy, léky, jidlo, odmítá přispět na cokoliv, nechá si od mámy zaplatit do koruny všechno.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(13.12.2025 20:44:35)
"ve finále platím já, když máma teď nemá na základní věci, opravy, léky, jidlo, odmítá přispět na cokoliv, nechá si od mámy zaplatit do koruny všechno"
Chápu, ale zase buď mámě ty peníze dáš nebo za ni něco zaplatíš, ale pořád tím nemáš právo řešit, co s tím máma udělá nebo co ne/udělá sestra... Můžeš řešit jen sebe sama - chceš dát? Dáš a neptáš se. Nechceš dát? Nedáš.
Zní to divně, ale je to jediný způsob, jak se v tom neztratit a neničit si nervy. Věř, že když si to postavíš takhle, uleví se ti. A dá ti to třeba i možnost srovnat si vztahy se sestrou i matkou.
|
| babi_ |
|
(13.12.2025 21:10:17)
Taky bych řekla, že ukřivděnost k rodinné pospolitosti nepřispěje.
Na druhou stranu těžko říct, jestli se z toho člověk dokáže nějak vybabrat, když je v tom desítky let až po krk.
Navíc po smrti chlapce se rodina nesemkla, ale rozpadla.
Možná bude nejsnazší prostě si jen hlídat svoje - přesně, jak Rose píšeš: chci to udělat, zaplatit... udělám, zaplatím. Nekoukám co (ne)dělá (ne)platí sestra. Mám to podobně s bratrem, který z určitých důvodů dostal od rodičů mnohem více (ve vícero smyslu slova), ale vztahy nám to nekazí. Co už. Rodiče měli nějaké důvody, situace se tak vyvinula... co my s bratrem s tím. Jsme dál sourozenci, co si rozumí
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(13.12.2025 22:20:40)
"s bratrem, který z určitých důvodů dostal od rodičů mnohem více (ve vícero smyslu slova), ale vztahy nám to nekazí. Co už. Rodiče měli nějaké důvody, situace se tak vyvinula... co my s bratrem s tím. Jsme dál sourozenci, co si rozumí "
Babi, přesně tak... Nemá smysl přepočítávat kolik kdo dostal nebo nedostal... Prostě spravedlnost není počitatelná... Jo, kdybych chtěla počítat, taky bych mohla napsat, že naši investovali mnohem víc do jedné sestry než do mne a druhé sestry... holt to bylo třeba, no... A jo, taky vydáme mnohem víc do syna než do dcer - peníze, čas, energii, nervy, emoce... Nezbývá mi než doufat, že to holky nebudou jednou mít za zlé nám ani synovi... Uvědomuju si tu nespravedlnost, snažím se jim to vynahrazovat, ale i já narážím na vlastní limity... Jsme lidé, ne stroje, každý má nějaké potřeby a nelze je uspokojit vždycky rovným dílem...
|
| Jerry G. |
|
(14.12.2025 10:04:05)
Me by celkem zajimalo, jestli tu je nekdo kdo ma pocit, ze on byl ten protezovanej. Ja treba vim, ze jsem s mamkou mela jednodusi vztah, protoze mame podobny povahy..
|
| Martina, 2 kluci |
|
(14.12.2025 10:27:43)
Když ono je asi jednodušší být odstrkovaný chudák🙂
Já asi byla protežována tátou, který bohužel před skoro 20 lety zemřel. Tedy spíš jsme si rozuměli beze slov, měli podobný povahy - nesoutěžím, rád dlouho společně mlčím, obdivně čučím okolo sebe, jak to roste, jak to žije,...
Sourozenci (udatní, výkonní, zaměření na úspěch) tátu brali jako slabocha, já si čas s ním užívala.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.12.2025 10:52:19)
Já byla (hlavně z pohledu sester) mámin mazlíček vycházelo to z toho, že jsem byla mazlivé dítě, vždycky jsem se snažila uklidňovat spory, vždycky jsem byla v roli mediátora a v každém hledala ty důvody, proč dělá to, co dělá... a mamka jako jediná zase chápala, že nejsem bordelář ze zlé vůle, že jsem chaotik a veškerá snaha o řád je nad mé síly  taky jsme k sobě měly hodně blízko, až za hranice racionálního světa, fungovala mezi námi určitá telepatie, což dost rozčilovalo a znervózňovalo zbytek rodiny, ovšem hodněkrát byli svědkem když se to dělo, takže popřít to nemohli
A pak jsem byla oblíbené vnouče pro dědečka, měl rád že jsem klidné dítě, co ho nikam nehoní, že dokážu zírat na větve stromů, na vodu nebo si čtu připomínala jsem mu jeho sestru, která zemřela mladinká... a měl pocit, že mi musí vynahradit babiččino chování (ta si ke mně našla cestu až v mé dospělosti)
|
|
| babi_ |
|
(14.12.2025 11:04:13)
Byla jsem jedináček do skoro deseti let, takže po tu dobu jednoznačně
A pak jsem byla první vnouče pro prarodiče z máminy strany, a tam jsem byla privilegované vnouče navždy.
EDIT: na tedy finančně, ale rozhodně věnovaným zájmem a časem, vztahově.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kristýna63 |
|
(13.12.2025 20:42:48)
Přesně tak,sice jsem v lítosti, že jsem jen ta na pomoc, ale neumím tu pomoc odmítnout.Ono mně ani nevadí, že pomáhám, jen nepochopím,že to ta máma nevidí,neocení, ona je schopna mluvit 99 procent jen o sestře, kolik ona má práce, jak je šikovná, kolikrát jsem začala mluvit o mých dětech a stejně to stočí na sestru a její děti,uklízím ji celý byt, svoje doma nestíhám a z pokoje slyším, jak sestra pěkně peče,jak její dcera je taky šikovná, jak její syn má nové kamarády, o mě a mých dětech neví nic, nepřeje nám kromě SMS ani k narozeninám a ještě mi hlásí, co koupila sestře.Mám
|
| Kristýna63 |
|
(13.12.2025 20:43:27)
Mám svoje děti dvě a nikdy bych nemohla dělat takové rozdíly.
|
| Čumča. |
|
(13.12.2025 22:13:15)
Kristýno, ještě jsi s dětmi asi neřešila skutečně vypjaté situace, za obvyklých okolností rodič spravedlivý je, za vypjatých se to vymkne z rovnováhy
Vykašli se na ségru, na její fb, milence, soustřeď se jenom na vztah ty-máma, já vím, že je to těžké
A máš se ty sama o koho opřít - partnera, své dospělé děti? Kamarádky, kterým se můžeš vypovídat? Nemůžeš si mámu vzít k sobě?
|
|
|
| Čumča. |
|
(13.12.2025 22:19:12)
já vím, že to bolí
ale ona vzhledem k těm tragickým událostem na tvou sestru a její děti je vázaná víc, prošly si peklem, to je stmelilo
|
|
| Jerry G. |
|
(14.12.2025 10:51:07)
řesně tak,sice jsem v lítosti, že jsem jen ta na pomoc, ale neumím tu pomoc odmítnout.Ono mně ani nevadí, že pomáhám, jen nepochopím,že to ta máma nevidí,neocení, ona je schopna mluvit 99 procent jen o sestře, kolik ona má práce, jak je šikovná, kolikrát jsem začala mluvit o mých dětech a stejně to stočí na sestru a její děti,uklízím ji celý byt, svoje doma nestíhám a z pokoje slyším, jak sestra pěkně peče,jak její dcera je taky šikovná, jak její syn má nové kamarády, o mě a mých dětech neví nic, nepřeje nám kromě SMS ani k narozeninám a ještě mi hlásí, co koupila sestře.
|
| Dari79 |
|
(14.12.2025 11:58:27)
No jo, primární rodina je často zdrojem největší životní frustrace. Mám to taky tak.
Co už. Můj život je prostě jinde, pár kontaktů za rok vždycky trochu zabolí, ale snažím se je udržovat i tak.
Spravedlnost jsem nehledala asi nikdy.
To "neocenění", to i já vnímám podstatně, bohužel, ale chápu, že je to primárně můj problém a že "ocenění" nebo "vděk" nejsou nárokové. Vůči sobě ho už "si přeju" jen občas.
Mnohem víc mi vadí, že s tím odstřižením mě je odstřiženo i mé dítě. Tj. dívat se na fotky, jak brácha bere na hory všechny ségřiny děti a mého syna nikdy, je skutečně frustrující, obdobně jako že máti je brala na různé dovolené a mého syna nikdy. Trvalo hodně dlouho, než se syn zeptal, proč nikdy nebyl (na víkend, prázdniny) u babičky a že by rád (bylo mu možná 10, 12) - je pravda, že pak jsem to nadhodila (v podstatě ho k nim pozvala) a od té doby tam jezdí tak jednou - dvakrát za rok a problém to není, ale vždycky je to tak, že to "musím" navrhnout přímo já, i když letos že "může přijet" jsem se dozvěděla jen pár dnů předtím.
Mnohem víc jsem byla přijímaná babičkou a dědou, to bez diskuse. Myslím, že ostatními v rodině můžu být vnímaná jako protěžované vnouče z této strany. A asi to tak i opravdu bylo.
Jinak tedy myslím, že o tom, jak bude zajištěna péče o seniory, je třeba v rodině mluvit a vyjednávat předtím, než to reálně nastane. Taky si myslím, že není třeba v tomto smyslu spravedlnost, že objektivně může být ten, kdo může se starat víc (bydlí blíž, je třeba zrovna nezaměstnaný...). Taky si myslím, že se mají/mohou zapojit i jiní, než jen děti, zejména tedy vnoučata (zvláště dospělá). Rovněž že je třeba zvolit i trochu velitelský přístup, o některých věcech prostě nediskutovat a "objednat" je, zařídit... a předložit fakticky jako hotovku. V něčem naopak polevit a netlačit na pilu, ono na sklonku života už nemusí být všechno tak, jako dřív - na něco stojí za to se vykašlat, neřešit, nehrotit. Každá rodina to má jinak, tak to každá rodina řeší po svém, nic univerzálního neexistuje.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.12.2025 12:43:25)
Jak já jsem ráda, že jsem jedináček.
|
| babi_ |
|
(14.12.2025 12:54:50)
Inko, ale složitější výchozí situace (více sourozenců) neznamená nutně horší pozdější vývoj. Za bráchu jsem rozhodně ráda 
|
|
| babi_ |
|
(14.12.2025 14:44:46)
Jo to taky - MM byl ze 4 sourozenců, a tahle velká rodina, ve které se hodně vídáme a máme dobré až skvělé vztahy, je mi velkou oporou i po MM smrti. Švagrové, švagři, neteře, synovci... a teď kromě vnuček radost i z prasynovců a praneteří
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.12.2025 20:50:03)
Taky jsem ráda, že mám ségru, jsme stejný, teď jsme přijely ze zpívání, máme i stejný hlasy i všechny 4 děti se nám vyvedly podobně 
Kamarádky jsou něco jinýho, my jsme rodina.
|
|
|
| Jerry G. |
|
(14.12.2025 13:28:53)
Tak je dobry byt spokojeny s tim jak to bylo.. My jsme s dcerenkou ted u segry peceme cukrovi. Vcera jsme do noci zdobily se segrou a mamkou pernicky a desne jsme se u toho nasmaly. My nejsme ani jedna na titernou rukodelnou praci. Pernicky vypadaji, jak kdyby je zdobily prvnaci, ale jse delany s laskou. Dcera, kdyz vydela jak se u toho ""tlemime"" to nejde jinak nazvat, tak rika, co jste pily.
|
|
| Stará husa |
|
(14.12.2025 14:01:45)
Inko, já taky. Nikdy jsem sourozence nechtěla, ani v dětství, ani v dospělosti. A když kolikrát čtu, jak špatné mají vztahy, jak si ubližují navzájem, hádají se o dědictví, tak jsem šťastná, že nic z toho nemusím řešit.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.12.2025 14:24:03)
Huso, na druhou stranu se sourozenci (často) můžeš sdílet i věci, které s nikým jiným... Ať už radost, starost nebo smutek... Moje rodina byla vždycky moje záchranná síť, můžeme se pohádat, ale stejně tu jsou, když je mi zle... Holt někdy někde to funguje, někdy někde ne... Obecně platné není ani jedno... Navíc sourozenci nás i utváří, kdybys sourozence měla, nejspíš i ty bys byla jiná, stejně jako já, kdybych byla jedináček... Je dobré si umět říct "jsem ráda, že jsou věci tak, jak jsou", ale nemá cenu si říkat, jaké by to bylo, kdyby to bylo jinak...
|
| Stará husa |
|
(14.12.2025 15:07:25)
Rose, na sdílení mám kamarádky, které jsem si sama vybrala a které si vybraly mě. Nepojí nás majetkové záležitosti, čímž je to o hodně jednodušší a také kdybychom se dlouhodobě neshodly, můžeme se v klidu navždy rozejít a nic se neděje.
|
| babi_ |
|
(14.12.2025 15:27:05)
Huso, jak už tu padlo - je dobré být ráda tomu, jak to je.
Přesto mi nedá, musím napsat. S bratrem máme stejnou výchovu, slovník, humor, rodinné vtípečky, hlášky, mimiku, samozřejmě zážitky... učila jsem ho číst, pádlovat, lyžovat. Takovou blízkost s nikým z přátel, které jsem si stejně nevybrala (se mi tak nějak přihodili  ), prostě mít nemůžu přesto, že je znám půl století. Stejnými slovy a výrazem tváře oni myslí malinko něco jiného, než my "doma". Je to jiný vztah.
Stejně blízko, jako mám k rodičům a bratrovi, mám už jen k dětem. A to jsme s MM hodně propojení, dospívali jsme spolu, a pak již skoro všechno spolu... ale holt jsme vyrůstali v jiných rodinách (byť kulturně velmi podobných), první krůčky fyzické i sociální jsme spolu nedělali.
My toho s bratrem celkem moc nenakecáme, moc se nevídáme (to víc se švagrovými), ale když už se vidíme, rozumíme si absolutně. Ani dědictví nás vztahově nijak nenahlodalo.
|
| Len | 
|
(14.12.2025 15:48:32)
Babi, naprosty souhlas. Ten muj je jen o tri roky mladsi, ucila jsem ho jen mluvit , ale ten vztah je takovy, jaky popisujes. Proste jeden z nejblizsich lidi. Taky ten nejvtipnejsi clovek, ktereho znam. A to jsme se v detstvi hodne mydlili, on je ten mirnejsi, ja jsem vztekla.
Krome toho jsem strasne rada tetou, kvuli tomu nejvic lituju, ze nejsem blizko. Az budu, tak budou synovci skoro dospeli a neter tak akorat zacne chodit do skoly. Synovecci jsou ti nejvtipnejsi lide hned po bratrovi
|
|
| Půlka psa | 
|
(14.12.2025 21:18:21)
Tohle je tak krásný, jak si rozumíte se sourozenci. V dobrém závidím. Já mám sourozence jednoho, je to mentálně postižený autista a propojení spolu nemáme žádné. Přeju mu vše dobré a věřím, že on mně taky. A až bude třeba, tak se o něj budu starat, ale o porozumění nemůže být řeč. Nejspíš se líp pochopíme s úplně cizím člověkem z cizí kultury a s cizím jazykem, než s vlastním bratrem. Vím, že to není ničí chyba, ale celý život je mi to líto  .
|
| Čumča. |
|
(14.12.2025 22:07:12)
Půlko, "mít sourozence a přitom nemít" má evidentně mnoho podob
jen velmi okrajově: vzpomněla jsem si na Kateřinu Sokolovou, o jejího autistického bratra se stará jejich otec, když se stala KS maminkou jeden debilní "novinář" jí v rozhovoru položil otázku: "Bála jste se, že se vaše maminko narodí taky postižené? Co na miminko říká váš autistický bratr?"
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(14.12.2025 19:05:15)
Huso, to je jiné sdílení (se sourozencem) než s kamarádkami...troufám si myslet, ačkoli jsem taky jedináček a celé dětství mě to mrzelo, nechtěla jsem být sama - a přitom kamarádek jsem měla dost
hlavně jsem teda toužila po bratrech, v dospělosti jsem zjistila, že dva nevlastní mám
|
| Stáňa * |
|
(14.12.2025 20:53:49)
Čumčo, když jsi neměla sourozence a pak zjistila, že máš nevlastní bratry, podařilo se ti navázat s nimi kontakt? Oni o tobě věděli?
|
| Čumča. |
|
(14.12.2025 21:54:40)
Stáňo, my máme stejného biologického otce, ale vlastně "nemáme" společného otce, jelikož já, narozdíl od bratrů jsem ho nikdy nepotkala/nepoznala
když máme společného otce v RL, vlastně nemáme společného nic, když já otce neznám, sice mi ho osud v jednu dobu nastěhoval do ulice, kam jsme se přestěhovali, ale já se rozhodla, že tomu nepůjdu naproti
píšu to zmatečně, blbě, že jo?
snažím se vyjádřit, že by mělo smysl zkusit kontakt s otcem, a pokud není, tím spíš ztrácí smysl kontaktovat bratry (potomky člověka, kterého neznám)
|
| Stáňa * |
|
(15.12.2025 7:16:47)
Cumco, pises to srozumitelne. Rozumim tomu, polud otec nemel zajem, proc bys ty mela byt ta, ktera se zajima o jeho dalsi deti. Navic pokud ti kluci o tobe vedeli, mohli stejne tak komtaktovat oni tebe.
|
|
| Žžena |
|
(15.12.2025 14:15:24)
Čumčo,
já Tě chápu. Můj otec žije, mám taky přes něj takto nevlastní sestru a další rozvětvenou rodinu, se kterou se nestýkáme, a ke konečnému rozřešení situace jsem došla až skrze svoje děti. Moje děti ani nevědí, že 15 kilometrů od nich žije jejich biologický děda, který o ně nikdy neprojevil zájem. Usoudila jsem, že informaci, že někde existuje jejich pokrevní rodina, která je zcela ignoruje, jim prostě ani nepotřebuju říct. Že vědomí, že mají někde vlastního dědu, kterému jsou úplně u prdele a vůbec nikdy je nechtěl potkat (a že se k němu váže nějaká další část příbuzenstva, které nás na rodinné akce taky nikdy nepozvalo a nepozve), jim vlastně není k ničemu dobré. Můj otčím je jediný děda, kterého z mé strany poznají, není moc "prezenční", ale vědí, že je a má je rád.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(15.12.2025 14:29:03)
Žženo, a tvé děti vědí, že děda je nevlastní a někde tudíž musí existovat nějaký pokrevní?
Rozumím tvému postoji, ale přemýšlím, jestli bych jako dítě v takové konstelaci nestála o kompletní informace.
|
| Žžena |
|
(15.12.2025 14:56:37)
Ropucho,
děti nevědí, že je nevlastní. Mají ho za vlastního, když mají ve škole úkol na genealogii, píšou tam prostě tohoto (nevlastního) dědu. Kompletní informace, že je někde celá rodina, která je nechce, je za mne něco, co jim možná řeknu jako dospělým. Ale v sedmi letech jim to nijak neprospěje.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(15.12.2025 15:31:52)
přemýšlela jsem, kdy jsem se dozvěděla, že mám někde jednu babičku, která zřejmě ani netuší o mé existenci... a nemůžu si vzpomenout, asi to prostě bylo "odjakživa"...
prostě jsem vždycky věděla, že matka mé maminky ji nechala v dětském domově, kde maminka vyrostla, že pak ji znovu kontaktovala, byla mamince i na svatbě, ale pak už o maminčin život zájem neměla a tak se s ní nikdo z nás nevídá... a s nikým z maminčiny původní rodiny... nijak mě to (myslím ) nepoznamenalo, nevnímala jsem to ani jako něco, co by se mělo dotýkat mne osobně (jako že vlastní babičku nezajímám)... tu paní jsem viděla jednou, čirou náhodou z auta, když jsme ji míjeli na ulici, dodnes si pamatuju, jak maminka pronesla "no hlavně že se točí kolem cizích dětí, ale vlastní ji nezajímají" (stála mezi několika dětmi) - tenkrát i já chápala, že ji to pořád mrzí, ale přiznám se, že moje pocity byly někde kolem mírného zájmu o tu paní... to mi mohlo být asi tak 7-8 let... pak jsme jednou náhodou viděli i nevlastního tátu mojí maminky (vzal si její matku, sám měl o něco staršího syna, když pak matka pláchla s nějakým chlapem, nějaký čas se staral obě děti sám, za pomoci maminčiny babičky, když pak umřela babička, maminka šla do domova), u něj jsme se všichni i zastavili, byl tam i jeho syn, který byl nadšený, že má "takové krásné tři neteřinky" a vzal nás do hospody a koupil nám tam každé ledové kaštany (zvláštní, jak jsou některé dětské vzpomínky v něčem tak přesné ), to mi mohlo být tak 10... ještě o něco později, určitě už po revoluci, jsem poznala maminčinu sestřenici, to byla fajn ženská, ale tak na chvilku pokecat, prodávala v jednom stánku, tak jsem se u ní párkrát zastavila... zbytek rodiny jsem nikdy neviděla, nemám potřebu na tom něco měnit
(tím nijak nerozporuju tvé rozhodnutí, celkem ho chápu, to jen že mě mimoběžně napadalo, jak to bylo u nás)
|
| Žžena |
|
(15.12.2025 15:43:08)
Rose,
dědeček mých dětí je o jejich existenci velmi dobře informován. Nezajímat se o ně je jeho osobní volba. Beru to tak, že mu ten titul "dědeček" prostě nedlužím.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(15.12.2025 15:53:20)
žženo, jasně, jak píšu, nijak to nerozporuju... nakonec moje "babička" asi taky věděla, o naší existenci, žila ve stejném městě jako tátovi rodiče, informace se k ní určitě donesly... jenže holt věděla, že by z toho stejně žádné peníze nevytřískala, tak ji to prostě nezajímalo
informace o její existenci a o ní samotné jsou pro mne spíš o tom, že lépe rozumím tomu, co si nesu ve svých genech a co jsem bohužel zřejmě předala dál... no co už...
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.12.2025 16:03:39)
Rose, geny si často "dělají, co chtějí", nečekaně přeskakují mezi generacemi a nečekaně se kombinují... Člověk se nesmí trápit tím, že případně něco negativního posílá dál. (Myšleno ohledně povahových vlastností, nikoliv závažných dědičných onemocnění, samozřejmě.)
Ale znalost předků a porozumění, o kterém píšeš, je určitě dobré.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.12.2025 15:56:47)
Žženo, ok, rozumím.
Já jsem z velmi konvenční rodiny, kde všichni na všechny strany byli a jsou vlastní, tak si neumím příliš představit, jak to cítí lidé ze složitěji poskládaných rodin.
Myslím si, že by mě pokrevní kořeny zajímaly, ale jsou to teoretické představy.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zasjaj. | 
|
(14.12.2025 20:41:08)
Huso, to si myslim, jak tu pise babi, Cumca i Len, rodinnou blizkost sebelepsi kamaradka nenahradi. Taky jsem jedinacek, taky me to, jako Cumcu, stvalo, taky mam nevlastniho bratra, ale nikdy jsem ho nevidela. Nicmene vim, ze mi pribuzni, stryc, teta, proste vedi a chapou to, co nikdy nikomu nevysvetlim. Tohle rodinne sdileni je nenahraditelne. Ted, co uz neziji, mi to hrozne chybi. A se sourozencem by to bylo jeste intimnejsi, ale co nadelam.
|
| Stará husa |
|
(14.12.2025 21:09:59)
Zasjaj, já jsem takovou intimní blízkost mezi příbuznými nikdy nezažila. Maminka byla taky jedináček, ještě ke všemu se její rodina odstěhovala 300 km daleko, takže příbuzné z maminčiny strany jsme vídali tak jednou do roka. Táta měl bratra, se kterým dlouhá léta vůbec nemluvil a i pak byly jejich vztahy více než chladné. Ani s prarodiči z tátovy strany jsme neměli nijak vřelé vztahy, pamatuju se, že jednou jsem babičce i vykala, byla mi totálně vzdálená.
Nevím, jaké je to mít sourozence. Dcera se synem se vídají u mě, jinak vůbec, ani si nezavolají. Ale když měla dcera autonehodu, tak syn říkal, že cítil, že se jí něco ošklivého stalo. Tak tam nějaké neviditelné pouto asi je.
|
| Zasjaj. |
|
(14.12.2025 21:14:20)
Huso, to je zajimave. Myslim, ze vetsina pout je nevedoma a jen se to v te vedome promitne, nekdy ani to ne.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.12.2025 21:19:54)
My se scházíme i se sestřenicema, taky 2 holky, naši tátové byli bratři a oba už zemřeli.
|
| Stáňa * |
|
(14.12.2025 21:38:32)
Evelyn,
takhle úzký vztah jsme měly já a ségra se sestřenicemi od mamčiny ségry. Od malička jsme skoro vyrůstaly spolu, celé školní prázdniny jsme trávily buď u nás nebo tety. Mamka s tetou měly úžasný vztah, o rodiče brzy přišly, což je hodně stmelilo.
Bohužel posledních deset let se sestřenice od sebe úplně vzdálily, pod vlivem manžela jedné z nich. Do tetiny smrti se alespoň potkávaly u ní, po její smrti, před 4 roky, se viděly jednou. Ta druhá by o kontakt hrozně stála, je jí to líto. Bydlí jen 20 km od sebe.
Naposledy jsem ji já viděla na pohřbu tedy.
Já mám se sestrou velmi úzky vztah, voláme si chvilku skoro každý den. Určitě nás ovlivnilo i to, co se stalo u sestřenic. A navíc jedni naši další sestřenice a bratranec, ti se kvůli majetku dali dokonce k soudu.
|
|
|
|
| Jerry G. |
|
(14.12.2025 21:32:11)
Stara huso,
oni se sourozenci nemusi moc casto stykat. Taky jsou ruzne zivotni faze. Treba radeji pojedes na dovolenou s kamarady nez ze sourozencem. Ale kdyz o neco jde, tak mas nekeho sveho.
Moje segra.. Je moje a vzdycky bude moje. Ikdyz jsme mely obdobi, ze jsme se totalne lezly na nervy. Je o dva roky starsi a nikdo mne tolik nezna, jsko ona. Ted nas ceka spolecna pece o mamku. A doufam, ze jsme obe na tolik dospele, ze to dame. Mame i spolecnou chalupu.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.12.2025 22:02:39)
Se ségrou bydlíme v jedné ulici, ani ne 5 minut chůze od sebe, stejně blízko jsme to měly k mamce, než zemřela.
Jsme spolu často, máme i stejné zájmy, povolání, životní styl, kromě toho, že si nedávno pořídila psa
|
| Jerry G. |
|
(14.12.2025 22:22:52)
Evelyn, tvoje mamka zemrela, te je mi lito. Ja vim, ze jsme se na jare bavily o duchodkynich s ADHD.
|
|
| Stáňa * |
|
(15.12.2025 7:12:42)
Evelyn, myslela jsem, ze se maminka z toho dostala. To je mi lito 
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.12.2025 10:36:21)
Evelyn, ach to je mi líto, psávala jsi o mamince jako o nezdolné čiperné seniorce... 
Soucítím, odchody rodičů jsou bolavé
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(15.12.2025 15:46:29)
Děkuju všem za účast
|
| K_at |
|
(15.12.2025 17:23:59)
Evelyn, kdy maminka zemřela? Vůbec nevím, zda jsem to přehlédla. Je mi to líto. A vlastně obdivuju, jak jsi to ustála s tou historií vztahů a "péče". Klobouk dolů.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(15.12.2025 20:32:53)
Kat, v říjnu, já jsem o tom ani nepsala. K tématu, kdybych neměla ségru, tak nevím, jak bych to zvládala.
|
| K_at |
|
(15.12.2025 22:18:12)
Evelyn je mi to moc líto.
|
| Beat | 
|
(16.12.2025 6:47:33)
Evelyn
To je mi líto. Jsem ráda, že jsi na to nebyla sama
|
|
|
| babi_ |
|
(16.12.2025 10:18:08)
Evelyn
|
|
| Stará husa |
|
(16.12.2025 11:03:25)
Evelyn, upřímnou soustrast. Ještě relativně nedávno jsi tu psala, jak je maminka čiperná a plná života, ach jo. To je tak smutné!
|
|
|
|
| Lei | 
|
(16.12.2025 13:35:56)
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.12.2025 10:46:48)
Jerry, souhlasím.
Vztahy mezi sourozenci mohou být velmi různé a mohou se proměňovat v průběhu života.
Kdo žádné nemá, logicky mu nezbývá než to brát jako fakt a vidět pozitiva.
Kdo je má, zbývá mu totéž
Já to mám jako ty, nemám žádného sourozence blízko, žijeme v různých koutech ČR, vidíme se párkrát do roka, ale víme o sobě a kdyby šlo do tuhého, sourozenec je člověk první volby, na kterého se s důvěrou obrátit.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(15.12.2025 15:27:45)
Mám sestřenici a 3 bratrance. Neviděli a neslyšeli o sobě asi 40 let. Ani v dětství jsme se nestýkali.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.12.2025 10:59:41)
Zasjaj, já si nejsem jistá, jestli jsou pro každého sourozenci (nebo i rodiče, jacíkoliv pokrevní příbuzní) vždy bezkonkurenčně nejbližší lidé.
Ale souhlasím, že společná historie je silná a nenahraditelná. Já takhle vnímám sourozence i bratrance a sestřenice, s nikým jiným nemohu vzpomínat na společné rodiče, prarodiče, tety, strýce, společné dětství.
|
| 77kraska |
|
(15.12.2025 19:11:45)
Ropucho, taky to tak mam...nektere vzpominky spojuji jen mne a moje rodice...ani moje dcera nema stejne vzpominky a partner uz vubec ne....nektere historky z meho detstvi, vzpominky na nase pejsky, co jsme meli davno, dovolene, pobyty na chalupe...
sourozence nemam
|
|
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(14.12.2025 20:48:05)
Rose, "sourozenci nás i utváří, kdybys sourozence měla, nejspíš i ty bys byla jiná, stejně jako já, kdybych byla jedináček" jo, taky si myslim, predevsim bys nebyla sestra ale vazne, nikdo neni sam pro sebe, jsme vsichni nekomu necim, jinak bychom tu vubec nebyli
|
| Čumča. |
|
(14.12.2025 21:41:25)
"nikdo neni sam pro sebe, jsme vsichni nekomu necim, jinak bychom tu vubec nebyli"
zasjaj, ty jsi úžasná , ano!
myslím, že jsi to vystihla naprosto přesně - o tohle tu jde
o to jde i v těch zde dokola probíraných debatách o smyslu života, o jeho údajném zmaru a neúčelu lidského bytí
|
| Zasjaj. |
|
(14.12.2025 21:51:07)
Cumco, ze jo!? Kdybych nebyla dcerou, tak se ani nenarodim.
Nedavno jsem se ponorila do smyslu pojmu smysl, jako kdyz se to rozklicovava, probiraji ruzne priklady, tak proste smysl ma smysl jen vztahove. Smysl neexistuje, zadny, vubec, pokud neexistuje vztah alespon dvou subjektu. A podle toho, jaky je vztah, smysl se meni.
|
| babi_ |
|
(15.12.2025 6:47:25)
"Smysl neexistuje, zadny, vubec, pokud neexistuje vztah alespon dvou subjektu."
Přesně tak, je to Hlava XXII., uzavřený systém, smyčka sama do sebe.
"Kdybych nebyla dcerou, tak se ani nenarodim."
To, že se člověk narodí, vysvětluje pouze, jak se tu ocitl, nikoli proč. Respektive aby byl dcerou - ok, to viz výše
Jinak souhlasím s nevědomým propojením.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kristýna63 |
|
(14.12.2025 13:22:50)
Ano přesně to mi taky vadí a mrzí hodně,že babička moje děti vůbec nepotrebuje vidět, moje dcera i syn ji kolikrát zvali k sobě, kupovali ji dárky,ona kromě SMS, kterou odpoví a neustále návštěvu oddaluje, nic jiného nechce.Kolikrat jsem z nich cítila smutek kvůli tomu. Dcera i brečela, dovezla babičce dárky a ona zase mlela o mé sestře,jak je šikovná..Moje děti už tam ani moc nechtějí jezdit, že se nebudou vnucovat.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.12.2025 20:52:13)
Kristýno, proč se babičce vnucujete, když máte vlastní rodinu?
Vy ji nepotřebujete, ona vás ano.
|
| Čumča. |
|
(14.12.2025 21:46:14)
"Kristýno, proč se babičce vnucujete, když máte vlastní rodinu? Vy ji nepotřebujete, ona vás ano."
Evelyn, tohle je vlastně pravda jako hrom
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(14.12.2025 19:26:14)
"To "neocenění", to i já vnímám podstatně, bohužel, ale chápu, že je to primárně můj problém a že "ocenění" nebo "vděk" nejsou nárokové. Vůči sobě ho už "si přeju" jen občas."
přesně, Dari, člověk se musí přepnout do režimu "dělám to proto, že je to je nezbytně potřeba, máma teď někoho potřebuje, ne proto, aby mě senior konečně ocenil, začal být vděčný", férovější,
podle metody Dítě-Dospělý-Rodič to Dítě zcela potlačit, tady Dítětem nejsi, jsi jen Dospělý
Kristýno, taky je otázka, do jaké míry je na tom tvoje maminka ve svém věku mentálně, jestli vůbec dobře vnímá realitu, nové skutečnosti a dokáže podle nich měnit svoje jednání, nebo jestli je uvízlá v módu "jednu dceru vnímám málo, druhou velmi často"
|
|
|
| K_at |
|
(14.12.2025 12:20:42)
Jerry, já myslela, že máš s maminkou hezké vztahy? Já upřímně nevím, zda bych byla schopná a ochotná k takovému nadhledu. Strašně by mě to bolelo, štvalo, vytacelo. A určitě by mi bouchly saze a udělala bych strašnou scénu.
|
| K_at |
|
(14.12.2025 17:01:32)
Rose a jerry, no já jsem blbá. Sorry.
|
|
|
| Jerry G. |
|
(14.12.2025 13:19:38)
Kat, to je Kristyny text. Ja jsem na to chtela reagovat a uz jsem se nedostala na Rodinu.. Po trikrat zbytecne napsane reakci, jsem se na to vybodla..
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(16.12.2025 11:28:47)
Uz Ti to tu psala Zena a svym zpusobem i Fren. Nezavdecis se, i kdyby ses rozkrajela. Ptej se sama sebe-proc potrebuji byt ocenena, proc potrebuji byt potrebna? Proc nejsem pro sebe Ja na prvnim miste? Proc mi dela problem se vymezit cuci ostatnim? Proc jsem stale obet a ne ta, co rozhoduje o situaci? Nejdriv musis prenastavit tohle videni, bez toho to nepujde.
|
|
|
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(13.12.2025 11:13:23)
Martino, to je pekne, co pises...mam to taky tak !
ja jsem taky s vekem zahodila stare krivdy, ze mi matka (generalka a navic dost manipulativni) mluvila do osobniho zivota, takze jsem zamlada zrusila naplanovanou svatbu, otec k tomu tehdy jen rekl, ze "vidi to stejne jako maminka", pak jsem se uz nikdy nevdala....ovsem po desitkach let nema smysl se k tomu vracet, holt se ten zivot odehral jinak a kdovi, jak by se odehral, kdybych tu svatbu tehdy mela
myslim, ze po desitkach let fakt nema cenu pripominat, kdo co tehdy udelal a o koho se kdo staral
ja jsem rada, ze rodice jsou stale nazivu, je jim 83 a 85 let, sice maji zdravotni problemy a obcas skonci v nemocnici, pak tam jezdim denne a resim lekare, jsem dost asertivni a "domluvna", takze se nenecham u lekare nebo v nemocnici odbyt
jsem rada, ze s nimi muzu travit cas, protoze je mi jasne, ze moc dalsich let to nebude trvat, jejich rodice zemreli mezi 85 a 88 lety, tak bych byla rada, kdyby se dozili aspon 90 let
ale zaklad byl jim udelat system v zivote, udelat jim poradek v tom, jake berou leky, uklidit jim tu pulku bytu, ktera byla zabordelena, vytridit obleceni, ktere jeste budou nosit a dat na charitu to, ktere nosit nebudou, oni sami si domluvili obedy a pecovatelky, obcas si objednaji uklid nebo vetsi opravu v byte...jak je system, je vsechno jednodussi
myslim, ze je treba videt to pozitivni a ne to negativni, ovsem taky samozrejme zalezi na tom, jak se k zakladatelce matka chova...a jestli zakladatelka ma moznosti a sily se o matku takto starat, pokud sama ma vnoucata a dalsi povinnosti...ja vnoucata nemam, dcera je dospela, v praci se muzu dohodnout na volnu podle potreby - jen tam vozim psa s sebou na navstevu
jinak u zakladatelky je hruza ta, ze jeji sestre zemrel syn...z toho bych se asi psychicky nedostala nikdy
|
|
|
|
V její náručí
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)