(20.6.2025 15:41:57) My letos na pronajatou chalupu na jižní Moravě. První polovina července. Hrady, zámky, koupání a grilování. Případně houby. Už se těším.
(20.6.2025 15:53:13) letos se nám to nějak nezadařilo, takže dovolená bude hned první týden v červenci - jedeme s mužem na dvě noci do Dobříše jinou dovolenou letos v plánu nemám... hodlám teda ještě nějaký ten den o prázdninách si vzít volno a strávit ho celý na plovárně - loni jsem teda zrovna vybrala den, kdy přišly strašné bouřky a stihla jsem si zaplavat jen jednou, už v dešti, tak snad to letos vyjde lépe a taky se chystám dát po letech šanci jednomu koupališti cestou z práce, ráda bych to koupání zařadila i do pracovních dnů
(20.6.2025 16:12:59) Taky na ni myslím, v půlce dovolený mě začalo bolet v krku, smrkám a kašlu. Teplotu srážím v moři. Už je to lepší. Asi mi nedělá dobře ta všudypřítomná klimatizace.
(20.6.2025 17:08:43) Antheo, já si myslím/tipuju, že u Husy zapracovala psychika, reportáže z místa spadlého letadla v Indii byly strašlivé a ona letěla hned za dva dny potom, určitě se hned po příletu uklidnila a užila si to....
(20.6.2025 16:06:52) Už jsem byla, projela jsem více míst v Asii. Měla jsem to jako dlouhou poznávací cestu s několika klidovými pobyty a společenskými akcemi. Bylo to skvělé, avšak náročné a jsem ráda, že jsem zpět. Sice ještě musím na jednu dovolenou do Toskánska, ale tam jezdíme každý rok, takže je to takové úlevné spočinutí .
(20.6.2025 16:09:29) Dokončujeme dovolenou u moře, teď už jenom na motorce po ČR a zbytek asi na chatě. A k tomu tématu o vyhoření v práci, určitě bych vyhořela, kdybych každý rok neměla pořadnou dovolenou. Na 4 týdny z roku (ne vcelku) úplně vypnu.
(21.6.2025 0:02:54) Rodinová, jaká vlaková bojovka? My letos budeme týden jezdit sami dva se synem vlaky různě po Slovensku a když jsem viděla, jaký syn udělal program, tak to možná bude taky trochu bojovka, doufám, že nás někde nesežere medvěd
(21.6.2025 18:53:12) TaJ, to bude podobny , jedem z Prahy vlakem do Svycarska a tam budem jezdit nami vybranymi vlaky, ovsem v kombinaci s lodema, autobusama a dalsima vlakama. Je to dost plnej itinerar, takze pokud nam neco klekne prvni den, resp. my treba zaspime, necekam podraz od tamnich drah, tak se nam celej rozvrh zhrouti jak domino
(21.6.2025 19:55:18) Pozor, minulý týden jsem jela vlakem Praha - Curych s přestupem v Mnichově, a stalo se něco neuvěřitelnýho: České dráhy jely načas, Deutsche Bahn zpoždění 12 minut a Švýcaři ve svým vlaku a na svém území nasbírali krásných 34 minut! Všechny moje životní jistoty se otřásly v základech.
(21.6.2025 19:59:22) Ale neneee, to jsem slyset nechtela Je fakt, ze loni v zime jsme tam jeli asi 3 stanice od konce sjezdovky k autu a meli taky zpozdeni…zacinam byt nervni V roce 1986 kdy jsem tam byla poprve a vlakovala hodne, tak me fascinovala vterinova rucicka na nadrazich, docvakla na 12, vlak sebou skubnul a jel. Bude to asi adrenalin…
(23.6.2025 7:52:22) Prosím Tě, to se Ti muselo snad jen zdát?! ...já jsem si tento měsíc dala za cíl, že ČD každou cestu popíšu detailně. Naprosto mě vytočili minulý týden, kdy jim nešly u nás zavřít dveře, vlak měl 30 min. zpoždění a v Praze nešly dveře otevřít a cestující vystupovali z vlaku jedněmi jedinými dveřmi, které museli násilně otevřít. Tím samým vlakem se stejnými problémy jsem jela v pondělí tam i zpět a ve středu znovu... Tak si jen říkám, jak je asi ten vlak bezpečný, když si neotevřeš ani dveře, ani žádné okno, kdyby se na trati cokoliv stalo, tak se cestující prostě nedostanou ven (tak samozřejmě bychom asi rozbili okna). Každá jízda je dobrodružství. Naposledy jsem zvolila jiný druh vlaku, když pominu, že jsem si (opět) koupila místenku na místo, které ve vlaku nebylo (to už mě nějak extra nevzrušuje), tak vlak měl mléčná skla a ve vagónu bylo k otevření celé jedno okno, nefungovala klimatizace, záchodky smrděly celým vlakem a netekla voda.
Ale pravda je, že jsem za poslední 3 měsíce jela 2x do Rangsdorfu a 2x byly problémy v Německu, kde jsme pak musely čekat a dojížděli jsme autobusem. A říkala jsem si, že kdybych tu trasu neznala, byla bych naprosto zmatená, kde mám autobus hledat.
(21.6.2025 23:57:38) Rodinová, no jo, to je vždycky tak, čím podrobnější plán člověk má a čím je to na sebe navázanější, tím větší je to pak problém, když někde něco kiksne. A to se může stát kdykoli a kdekoli. Já jsem dneska strávila krásný vlakový den se synem a jeho kamarády na jižní Moravě. V Hrušovanech nad Jevišovkou byly oslavy tuším 155.výročí trati a něco jako rozloučení s mechanickými návěstidly, která tam ještě jsou, ale budou je dávat pryč. Byla to moc fajn akce, pohodová, krásné počasí, spousta zajímavých lokomotiv, včetně parního Pětikoláka, kterého jsme ještě naživo neviděli. Celý den jsme různě popojížděli vlaky po okolí a fotili je na různých místech. I ten pohled cestou z vlaků byl krásný - okolí Břeclavi, Valtic, Mikulov... Jen ráno se nám to právě taky málem sesypalo, jelikož jsme se rozhodli jet do Brna Flixbusem a následně jsme měli pokračovat dalším busem dál...no, Flixbus nabral krásných 20 minut zpoždění, takže v Brně jsme přestup nestihli, ale naštěstí syn bleskově našel jiné řešení a sedli jsme na vlak, dojeli do Břeclavi a tam odtud dalším vlakem do těch Hrušovan. Potřebovali jsme tam být do určitého času, abychom stihli odjezd jednoho z těch speciálních vlaků. Což se povedlo a zbytek dne už byl bez problémů. Byl to tedy dlouhý den, ráno jsme jeli už prvním metrem před 5.hodinou, autobus odjížděl v půl šesté. A vrátili jsme se něco po desáté večer, ale moc jsme si to užili
(22.6.2025 21:20:27) Rodinová, díky, teď už to většinou plánuje syn a jen mě seznámí s tím, co kde potřebuje nafotit a natočit, kam se čím přesuneme apod. A já pak na to kouknu a řeknu, že bych se ráda podívala sem, nebo tam a on to tam obvykle někam ještě nacpe a nějak to vymyslí A naštěstí umí dost dobře reagovat a vyhledávat jiné možnosti v případě těch dopravních komplikací. Mohl by klidně sestavovat programy zájezdů třeba pro nějakou cestovku
(20.6.2025 16:16:31) Na dovolenou pojedeme na ctyři týdny na cestovatelskou dovolenou do Asie. A ještě mě bude čekat týden na horách a týden v Chorvatsku. Ale teď budu ještě dva týdny pracovat.
(20.6.2025 16:52:48) Už mám většinu letos za sebou. V lednu jsme byli v Thajsku a v květnu na Sicílii. Na prázdniny máme koupený týden v Řecku. Zbytek bude na vánoční hory.
Dovolené mám zoufalý nedostatek 🥺 myslím že nikdy nedojde do bodu, abych si vzala dovolenou a doma uklízela, jak píšeš vedle k víkendu. Každý den je tak cenný, že se užívá jen na to, že se někam jede.
(20.6.2025 17:06:58) Určitě si chci letos v létě vzít aspoň sedm týdnů nebo možná víc. Něco jako 3 x 2 týdny o prázdninách a pak jeden týden nebo dva v babím létě.
Jasná je jen jedna dovolená bez manžela. Syn už mnoho let touží po poznávačce Černá hora, Albánie, Bosna, takže budeme mít road movie - čtyři děti a já. Další dovolené ještě nevím kdy ani kam, ale potřebuju si vyvětrat hlavu od práce, takže poznávat a jezdit a žít a je jedno, na kterou světovou stranu to bude. Letos se na ten odpočinek dost těším.
(21.6.2025 7:43:27) Inko, mám 6,5 týdne dovolené ročně plus mi tam vznikají nejaká náhradní volna plus tam mám ještě převedenou loňskou dovolenou. Navíc letos na jarní prázdniny se něco většího pracovního semlelo, když jsem byla na dovolené, zachraňovala jsem to po večerech na dálku a po návratu jsem se dohodla s ředitelem, že mi tu proběhlou dovolenou nebude vůbec počítat, takže mi zůstala nevyčerpaná. Volných dnů mi obecně chronicky přebývá, ale letos mám v práci konečně po letech volněji, tak si ji tento rok opravdu vyberu.
(20.6.2025 18:12:01) Kdy nechci sdělovat, ale týden s kamarády Polsko, pak jedna obr akce u jiných kamarádů, pár dnů sama v Poděbradech - vyberu si dárek ke kulatinám. Pak taky něco času u mojí mamky a možná ještě něco... Ale hlavně odpočívat a chystat se na další školní rok.
(20.6.2025 20:02:15) Na jedné jsme byli nedávno, na tradičním "letním bytě". Na jiný tradiční "letní byt" pojedeme v době prázdnin. Na sklonku léta bych chtěla něco netradičního, kam nejezdíme každoročně, něco nového. Ale to musím ještě dovymyslet do konkrétní podoby. Na podzim nevím, nějak se zatím neumím rozhodnout.
(20.6.2025 23:53:18) U nás nejdřív já sama se synem na týden na naši tradiční "vlakovou" dovolenou, tentokrát na Slovensko, vybíral a plánoval hlavně syn, ale on už to umí vždycky naplánovat tak, abych tam i já měla to, co mám ráda a co mě zajímá. A pak ve druhé polovině léta společná dovolená všichni tři, do Lužických hor, taky na týden. To bude všechno, mám jen 4 týdny dovolené a týden si obvykle beru na jarní prázdniny a týden na podzimní, to vždycky taky někam jezdíme. Jinak zbytek léta bude jako vždycky spousta výletů, díky mojí pracovní době mám každý druhý víkend volno pá-ne a průběžně i všední dny v týdnu, takže volna celkem dost i mimo oficiální dovolenou.
(21.6.2025 9:11:56) Kamarádka s manželem mi letos nabídli ať s nimi jako dobrovolník jedu na týden vařit. Vaření není teda moje silná stránka, ale prý stačí i celý den loupat, škrabat, krájet... Uvidím, jestli mi to časově vyjde, budu také hledat novou práci a to má přednost.
(21.6.2025 14:12:23) Evelyn, to máš dobré Já se na takovou akci hodím právě spíš jako pomocná síla . Týden to snad vydržím, už mám novou ostrou škrabku i nůž a třeba se seznámím s lidmi, popovídám u brambor a rajčat
(21.6.2025 10:17:10) Týden Island - ten už je naplánovaný , týden někam last minute (pokud se něco objeví), oboje v červenci. Pak v srpnu ještě týden v Krkonoších s kamarádkou a jejími dětmi - bez mužů
(21.6.2025 14:48:09) Gdaňsk, Gdyně, Hel jsme jednou udělali jako dovolenou s překvapením, do poslední chvíle jsem neřekla, kam se jede, až už to na dvorku při odjezdu mm nevydržel a fakt na mě houknul "šmarjá, já ale do navigace musím něco zadat!"
bylo to super, bacha, na Hel nikdy autem, radši z Gdyně watterbusem nebo jak se to jmenuje, když se to dopravně sejde, tak zůstanete v autě stát v koloně, jako fakt stát, Praha nebo D1 je proti tomu pohoda
(21.6.2025 14:58:25) Hel je autem celkem bez problému, akorát musíš přijíždět a odjíždět v jiný den než v sobotu . Mimo víkend a mimo nejvytíženější hodiny bývá nájezd na poloostrov bez kolon.
(21.6.2025 15:29:41) No jo no, tohle byly specifické okolnosti, protože se tam konal sportovní kurz, který si jedno z dětí zvolilo k narozeninám. Jinak jezdíme mimo sezónu za pravěkou archeologií na opuštěných místech, ale dar k patnáctinám je holt dar k patnáctinám.
(21.6.2025 15:19:34) Půlko, asi jo, byla to tuším sobota, ale situace se opakovala i druhý den, to už jsme měli zkušenost, a 3h stát a sem tam popojet pár metrů versus 20 minut watterbussem byla jasná volba, ale oni tehdy měli rozkopanou silnici, tam u nájezdu na Hel, to bylo nejhorší a zaškrtilo zcela dopravu
(21.6.2025 15:34:33) My jsme tam byli, když silnice rozkopaná nebyla a bydleli jsme na Helu, takže šlo jen o jeden příjezd a jeden odjezd. Přijížděli jsme ve všední den a to byla doprava úplně hladká. Po poloostrově se jezdilo hladce celou dobu, ale odjížděli jsme o víkendu a kolona byla třeba na hodinu.
(22.6.2025 21:27:04) Tohle mi udělat manžel, tak pravděpodobně by už dlouho manžel nebyl
Neumím si to představit, teda hlavně s dětma ne, a ještě do zahraničí. POjištění, příslušné oblečení, protože na Baltu je úplně jinak než např. v Chorvatsku, nepodílet se na výběru ubytování, způsobu stravování atd. Do Polska je povinný hasičák, ten bereme, jen když opravdu jedeme do Polska, jinak je ve garáži. Taky si chci před dovolenou zjisti co nejvíce o místě, kam jedu, abych si vybrala, co vidět, a ne to řešit po cestě pár kilometrů před místem pobytu.
Ale pokud vám to takhle funguje a manžel a děti souhlasí, tak proč ne
(22.6.2025 21:47:14) TaJ, pro mě byla dovolená vždycky vrchol roku, čas, kdy se vypadne z domu, odpočívá, cestuje. Když byly děti větší, tak jsme je do rozhodování o dovolené zahrnuli taky.
Třeba Čumčovi jezdí na víc rodinných dovolených během roku, a tohle byla třeba jen jedna ze čtyř.
(22.6.2025 21:51:26) Stáňo, přesně, na dovolenou jezdíme celá rodina společně jen jednou za rok. Takže ji i plánujeme společně tak, abychom si tam každý našli to svoje a aby vyhovovala všem.
(22.6.2025 22:07:28) Stáňo/TaJ, jak jste přišly na tu báječnou story o dovolené, která někomu z rodiny Čumčových nevyhovovala, protože zúčastnění strádali absencí volby, kam se pojede?
(22.6.2025 22:30:33) Čumčo, já jsem ale nic takového nepsala , vůbec nepochybuju o tom, že to u vás zbytku rodiny vyhovovalo, jinak bys to asi nedělala, já jsem jen souhlasila se Stáňou, že mně osobně by vadilo jet někam a nevědět kam. A ani manžel se synem by nebyli nadšení, i když mi naprosto věří, že bych nic šíleného nevymyslela, ale my prostě na ty překvápka nikdo moc nejsme.
(22.6.2025 22:40:55) TaJ, bylo to po domluvě, že může být překvapení, děti byly menší, těm stačilo vědět, že bude moře...a zodpověděla jsem jim všechny dotazy stran oblečení a délky cesty.
Manželovi se líbil seriál Cirkus Bukowski, který se částečně odehrává i na Helu po sezóně, takže jsem věděla, že ho to potěší (ubytování, stravování, pojištění není přeci žádné drama, nad kterým bychom museli rokovat, hasičák vozíme tak jako tak), měli jsme v Gdyni úžasný panoramatický výhled na moře a lodě, věděla jsem, že nebudou zklamaní
(23.6.2025 0:22:44) Čumčo, však jsem to psala, nepředpokládám, že bys rodinu brala někam, kde by se jim nelíbilo. Jen jsem psala, že my to máme jinak, i syn chtěl vždycky vědět, jak bude vypadat ubytování (ideálně přesně náš pokoj), jak vypadá restaurace, jak to tam bude s jídlem, jaké bude okolí, co tam kde bude zajímavého, jak daleko to kam bude autem, pěšky apod...ostatně to jsou věci, které chceme vědět i já a manžel. A třeba syn když teď vybírá ubytování pro naše vlakové pobyty, tak vždycky kouká, jak je zařízený pokoj, jestli to působí příjemně a útulně, není mu jedno, kde budeme bydlet. A samozřejmě chceme vědět, kam přesně jedeme, abychom si podle toho už dopředu rozmysleli výlety kam se chceme podívat, protože nikdy nestihneme všechno zajímavé, co se tam nabízí.
(23.6.2025 7:17:03) Jinak já bych od MM překvapení taky brala. Jakýkoliv vybočení ze zaběhlých kolejí mam ráda, jednak to to dělá život pestřejším a druhak si člověk trénuje svoji odolnost. A to nikdy není na škodu zvládat změny a nenechat se rozhodit.
(23.6.2025 8:43:20) Já bych překvapení brala klidně, ale musela bych vědět oblast, kam jedeme. Jestli se mám připravit na turistiku do hor, válení u teplého moře nebo na návštěvy měst, hradů a zámků, či na studené podnebí severu. Taky bych vyžadovala ubytování pod střechou s postelí a sociálním zařízením na pokoji a nechtěla bych tam vařit. Jinak všude je krásně, je spousta míst, které jsem ještě neviděla, tak je mi jedno, kam se pojede. Ale holt už nemám, kdo by mě takto překvapil.
(23.6.2025 9:30:03) Tatramelko, možná jo, já kdyz jdu na příspěvky a na posledni názory v té dane diskuzi, tak tam to vlákno nemam. Resp, ja proste nečtu po vláknu ~:-, nejak mi to prijde nepraktický
(23.6.2025 9:47:10) Pěkný to bylo, porvé v Turecku. Líbilo se mi tam. Pláž hezká hned u hotelu, jídlo dobrý, krásně čisto, lety bez zpoždění. Poslední den slabý zemětřesení. Rýma a bolení v krku mě tam chytlo taky, ale žádná hrůza.
(23.6.2025 9:55:16) Beat, jednou jsme si v Turecku půjčili auto (ještě bez dětí), jeli na Pamukale a cestu tam (bylo víc možností) jsme si vybírali fakt podle toho, která se nám líbila víc - křižovatky úplně nablind - ta krajina tam byla úplně úžasná
cestou zpátky jsme neplánovaně přespali v autě, na benzínce a zase jeli nablind, potom nás v horách ťukla dodávka, museli jsme volat tureckou dopravní policii (ta dodávka byla totiž služební) a oni přijeli se samopalama!, odvezli mm na test alkoholu v krvi (dva osamopalovaní hoši), a hostili nás tam než budou výsledky, velitel poslal pro svoji malou vnučku, která prý mluví anglicky (no, uměla asi pět slov)... Kauzu uzavřeli zprávou v turečtině, že za to nemůže nikdo, a jelo se domů. Naprosto neuvěřitelná zkušenost!
Manžel měl v životě dvě dopravní nehody - v 19 v Německu, se srazil s německým Turkem a v Turecku, tedy opět Turek - dodnes se mu směju, že má k tomu etniku nějakou podvědomou zášť
(23.6.2025 9:57:59) Dovolená jako překvapení by mi nevadila, hlavně kdybych nemusela být "vedoucí zájezdu". Ale to se mi nestane. I když vloni jsme malinko překvapení měli. Dostali jsme k vánocům letenky do Splitu, zbytek jsme se dozvěděli až na místě.
(23.6.2025 10:30:21) dovolená jako překvapení by asi byl důvod k rozvodu no možná rozvod ne, ale byla bych nepříčetná... nenávidím překvapení, nedělá mi to dobře... obzvlášť pokud jde o něco dražšího... chci se podílet na výběru a mít možnost ho korigovat...
(23.6.2025 8:11:14) Tohle mají asi různí lidé různě. My kolikrát vyrážíme na dovolenou a vůbec nevíme, kam nás vítr zavane, a kdy se vrátíme. Na poslední chvíli vyřešíme, na kterou světovou stranu jedeme a ubytování na každý den řešíme až v podvečer na bookingu, až víme, že ten den už nikam dál nepojedeme. Co v té oblasti vidět, řešíme až ten den v autě. Co jíst, to neřešíme vůbec. Běžně mám celý den rozplánovaný třeba do deseti schůzek od do, tak aspoň na dovolené chci mít volnost.
Kdyby MM vymyslel překvapení, tak by mi to vůbec nevadilo. On někdy i občas nějakou dovolenou vymyslí, protože někdy chce mít jedno ubytování třeba na týden, a má i vymyšlené nějaké lokality, které tam chce vidět. A já se na to předem neptám, takže překvapení splněno.
(23.6.2025 8:31:36) Jo, také to máme tak. Já jsem třeba byla přesvědčená jeden rok, že jedeme do Itálie, těšila jsem se na v práci holkám vybásnila co všechno bude a co uvidím. No a nakonec jsem jim přivezla sůl z Polska .
Zabalím se a těším se na dobrodružství, pohodu, jídlo které nevařím, zábavu a zpravidla si užíváme, že neřešíme čas a vlastně ani místo.
(23.6.2025 10:11:07) "Běžně mám celý den rozplánovaný třeba do deseti schůzek od do, tak aspoň na dovolené chci mít volnost."
Půlko, jako bych slyšela manžela. Ten už i jednou vrčel, že nechce jít na grilování k sousedům ve tři, jak znělo pozvání, že ať jdu ve tři já a on přijde tak nějak - až doseká trávu a bude se mu chtít Takhle se pozná, že je fakt vyčerpanej, má pracovní dny rozplánované ad absurdum i po 30 minutách, a dráždí ho, že by v neděli v 15:00 měl někde závazně být
(23.6.2025 10:54:39) Čumčo, tohle mám podobný jako tvůj muž. Celý rok jedu jak v práci na termíny a přesné časové sloty. Často i o víkendech musím děti někam doručit a nebo ačkoliv se už doručují často sami, tak prostě ráno odcházejí z domu na nějaký čas a málo kdy je to po 7 hod. ranní a závody, tréninky, vyvzedávání/zavážení na odjezdech/příjezdech je na čas.
...o dovolené hlavně nechci být vázána žádným časem! Ani v ZOO nechodím na krmení lachtanů a různých tvorů na čas, protože mě v době mé dovolené jakýkoliv časový údaj prostě dráždí .
(23.6.2025 13:10:36) "Ani v ZOO nechodím na krmení lachtanů a různých tvorů na čas, protože mě v době mé dovolené jakýkoliv časový údaj prostě dráždí ."
Velice to chápu. Mít celý den oči na hodinkách je stres, také to znám a také je pro mě největší luxus probudit se a nechat čas prostě plynout. Cokoliv dělat, až se mi zachce, bez tlaku konkrétního termínu.
(23.6.2025 10:58:47) "ad absurdum i po 30 minutách"
Po 30 minutách není ad absurdum. Bývá to na minuty. Teď mám teda 15 minut mezi schůzkama (uvařit kafe, vyčůrat a koukat do rodiny) a pak mám zase rozplánovaný program až do večera. Jedna schůzka končí a druhá v tu minutu začíná, ale je to ve velké budově, tak se toleruje pár minut na přeběhnutí a na záchod.
(23.6.2025 11:23:45) Půlkopsa, psala jsi, že jste asociálové a jezdíte tam, kde nebývá moc lidí. To by se nám taky líbilo. Nedala bys nějaké tipy? Nebyli jste třeba v Polsku u Baltu?
(23.6.2025 20:56:51) Ennywan, asi hodně záleží, kdy jedeš, resp. kdy si můžeš dovolit jet. My právě tím, jak jezdíme až koncem srpna, tak většinou všude už je volněji až volno . Balt (německý teda) úplně v pohodě, loni rakouské Alpy, úplná paráda, jediná fronta, co jsme viděli, byla u bobové dráhy, to zase jo. Ale to byl snad nějaký svátek či co, bylo tam strašně moc Židů, tradičně oděných, s pejzy, jarmulkami, a zároveň arabské ženy polozahalené, ty vypadaly obzvlášť strašidelně, když se řítily dolů po té bobovce, zdálky byl vidět jen bílý obličej v tom černém hábitu a vypadaly jak Bezpáteřníci z Cesty do fantazie, co jedou za sebou ). A moje první cesta do Chrotvatska první týden v říjnu úplně úžasný. Bez lidí téměř.
(23.6.2025 22:02:09) Zidovsky svatek…my byli pred par lety na kolech na vine v Madarsku u Tokaje u reky Bodrog a bydleli jsme dost necekane ve vesnici s hebrejskymi napisy plne ortodoxnich zidu slavicich tam Novy rok. Nejaky super slavny rabin tam ma hrob, tak proto. Velmi surrealisticky zazitek
(23.6.2025 22:18:55) "první cesta do Chrotvatska první týden v říjnu úplně úžasný. Bez lidí téměř"
Lei, mám stejnou zkušenost, poslední týden v květnu - všude bez lidí, volné letovisko, restaurace, pláže, až tak kolem 5.června se to začalo plnit... A poslední týden v říjnu v Dubrovníku, Bosně a Hercegovině - totéž. Moře chladnější, to ano, ale za ty snesitelné teploty (kolem 24°) a všude bez lidí to fakt stálo. A i ceny v restauracích úplně jinde. A týdenní ubytování v apartmánu, které fakt nerozhodí měsíční rozpočet.
(23.6.2025 23:37:27) Než jsem začala pracovat ve škole, nikdy jsme nejezdili na dovolenou o prázdninách, vždycky červen nebo září, teď musíme. Ale v roce 2033 už budu moct jezdit, kdy budu chtít
(24.6.2025 8:24:18) My jezdíme s kamarádkou vždy v půlce června a je to super. Všecko ještě čerstvé, zelené, kvetoucí, méně lidí, menší horka, sice trochu chladnější more, ale koupat se dá. A cena nižší, letos o 10000. Letos už na konci naší dovolené tam znatelně přibylo lidí a nebylo to příjemné. Naštěstí jsme už druhý den odjížděly.
(24.6.2025 14:25:45) Ennywan, s množstvím lidí u moře v Polsku je to těžký. Poláků je hodně a léto mají kratší. Z hlediska davů určitě nebrat Mezizdroje a podobná velká letoviska. Hodně lidí jsme měli v Lebě, o hodně míň v Juratě a nejmíň ve Wiselce. Leba má nádherné západy slunce do moře (pláž natočená na správnou stranu) a Jurata je na Helu, kde jsou dvě moře pár set metrů od sebe, což je pecka.
Nejmíň lidí jsme měli ve Wiselce, která nemá žádnou takouvouhle specialitu a navíc se jde k moři 1,5km pěšky lesem přes národní park se zákazem vjezdu, takže je tam míň lidí, protože to leckoho odradí. Ale ta procházka je krásná a měli jsme tam moc hezké, nové a ne moc drahé ubytování a je to opravdu blízko z ČR, tak dost přemýšlím, že tam letos zajedeme.
Polský Balt mám moc ráda, ale prozkoumaný ho zase tak moc nemáme, takže úplně expertně neporadím, ale třeba někdo další bude vědět.
(23.6.2025 15:32:06) Čumčo, dost často to mám podobně, třeba 10 online schůzek denně, některé 30 minut, jiné hodinu. Někdy od sedmi ráno do pěti do odpoledne. I proto si chci dovolenou užít podle svého
(23.6.2025 10:32:45) Za mě je vymyšlení a zorganizování "tajné" dovolené pro celou rodinu podle jejich zálib úžasný počin. Byla bych nadšená, kdyby si někdo dal takovou práci pro mě.
(23.6.2025 14:50:40) Cumco, precti si jeste jednou, co jsem psala
chran buh, ze bych psala o tom, ze vam to nevyhovuje. Napsala jsem, ze byt to u nas, kdy by mi manzel rekl az pri nastupu do auta, kam jedeme, tak je to na rozvod😀
(23.6.2025 10:29:05) "pro mě byla dovolená vždycky vrchol roku"
To jsme asi nikdy neměli, jeden vrchol roku. Střídají se dny všednější, kdy je více práce, a dny bez práce, více věnované zábavě. Samozřejmě svátky. Všelijak se to prolíná během celého roku, i na pobyty mimo domov jezdíme během celého roku.
(23.6.2025 10:48:06) Ropucho, poslední dvě dovolené (Rujána bez dětí, Tenerife s dětmi) fakt byly "vrchol roku". Z Rujány jsem si dovezla covid (dvoudenní horečka, covidové prsty, kašel) - to ještě nic nebylo, ale z Tenerife, tedy nejspíš z letišť, jsem si dovezla covid a dva chřipkové kmeny - byl z toho vrchol roku až do září, kdy jsem se konečně přestala dusit, zvracet a nebylo potřeba používat inkontinenční pomůcky - opravdový vrchol roku - nikdy mi ještě nebylo tak zle, x týdnů na Codeinu
Když jsme se vyléčili (nakazila jsem i manžela, což je spravedlivé, obě destinace vybíral a zařizoval on), tak jsem mu řekla, že je mi jasné, že se mě chtěl zbavit
(23.6.2025 13:20:53) kdoví, co bych chytila na té náhradní dovolené, když předchozí pokusy o likvidaci nevyšly
malárii? nějaký hmyz? Posledně tu někdo psal, co ho bolestivě pokousalo ve Skotsku....
navíc, manžel ten svůj covid a jedním chřipkovým kmenem (předala jsem mu jen jeden!) prožil v předklonu, volila jsem ho na injekce na chíru, protože opravdu "držel úhel", jeho hrudník svíral s nohama pravý úhel. Já vyvložkovaná, zpocená jak myš, on v bolestech, stále vypadal, že na zemi hledá spadlou pětikorunu
testy na covid jsme měli samozřejmě negativní, až z krve zpětně bylo jasné, co máme za moribundus, navíc oba bez teplot, ještě že máme praktika, který nám věřil a udělal pro nás první poslední, a děti, co nám donášely polívku z hospody a poprvé se staraly samy o sebe...
když se mm vypotil, museli jsme vyhodit jeho matraci - propotil každých pár hodin dva bavlněné chrániče, povlečení se dalo ždímat
Takže já coby "vrchol roku" doporučuju dovolenou/letiště na Tenerife, pračku se sušičkou - a budete si s partnerem x týdnů užívat ve společném covidáriu v obýváku, bez dětí (šly vedle do karantény, všechno nechávaly na rohožce, komunikace skypem)
my děláme pořád jednodenní výlety, často na kole do hor, do skal, nebo jen na pivo. Buď sami nebo s kamarády. Každý máme taky svůj okruh přátel. Teď o víkendu jsem byla v sobotu s manželem na horách na kole, včera s kamarádkami ze střední na hradě Pecka. Příští víkend jdu jeden den na procházku cca 25 km a jeden den povezu mládežníka na tábor, kde dělá jednoho z vedoucích. Celý příští týden mám dovolenou a s přáteli budeme vyrážet na hory od Špindlu až po Orlické hory. Každý den jinam.
Ale rodinná dovolená byla vždy jen jedna v roce. Kromě toho máme spoustu práce doma kolem baráku a zahrady (5000 m2), která nás někdy víc a někdy míň baví. Nemáme nikoho, kdo by se o to postaral v naší nepřítomnosti. Skleník týden bez zalití nevydrží.
(22.6.2025 23:08:16) Já bych to brala, miluju překvapení a vím, že MM není blázen, aby mě vzal někam do tropů, potápět se, na kola, nebo lyžovat na severní pól ví co mám ráda.
Od syna jsem dostala k padesátinám víkendovou poznávačku Krakova jako překvapení a byla jsem nadšená.
(23.6.2025 10:20:11) Ropucho, občas se neubráním a řeknu mu "že má slabé nervstvo" (otec Bajza z Bylo nás pět) anebo "že by si měl podle učení páně Baptisty omývat přirození vlažnou vodou (Pepin z Postřižin) Potom se mu rozšíří zorničky a je samozřejmě potřeba rychle utéct
(21.6.2025 22:07:53) Několikrát jsem jela vlakem přes celé Polsko. Jednou do Bydgoszcze a jednou do Gdanska. Z Grandska pak do Sopot. Několikrát do Wroclawi. Hned bych jela znovu :)
Jak jsi kupovala jízdenky? Já se kvůli tomu zaregistrovala na stránky polských drah. Nechtělo mě to jinak pustit koupit jízdenky.
(21.6.2025 13:49:15) Když tady tak čtu, kam všude jednotlivci jezdí na dovolenou a že to není dovolená jen 1x ročně, tak by mě zajímalo, na kolik to finančně vyjde?
(21.6.2025 14:39:19) Tak ono je to o prioritách. Jako všechno. Někdo je na oblečení, někdo na kulturu, někdo na cestování,.... Navíc i cestovat se dá levně. V tomto mají velkou výhodu asociálové, my třeba cestujeme výhradně na místa, kam nejezdí nikdo jiný, a tak to máme levný.
(23.6.2025 10:09:54) "Když tady tak čtu, kam všude jednotlivci jezdí na dovolenou a že to není dovolená jen 1x ročně, tak by mě zajímalo, na kolik to finančně vyjde?"
To asi není těžké si domyslet. Nicméně cestuje se tady opravdu impozantně Já se spíš zamýšlím, jak výjimečný nebo běžný vzorek společnosti to je. (Možná k tomu nějaké statistické údaje existují.)
(23.6.2025 10:34:10) To mě taky napadlo. Považuju se za docela zcestovalou osobu, ale na rodna.cz jsem tak průměr. A přitom známm ve svém okolí jen jednu rodinu, která cestuje tolik jako my. To jsou známí, co jezdí s námi. A letos tedy cestujeme jen do Itálie, spíš ze zdravotních důvodů nechci mimo Evropu a Itálie je
(23.6.2025 11:29:02) Inko jsem taky celkem v šoku, jak ostatní cestují. My se vyhrabeme jen na dovolenou na týden v létě. A to jen po Česku. Přijde mi, že to stojí dost peněz, i když se dá cestovat i za málo, když není člověk náročný. Ani jeden s manželem nejsem plánovací typ, že bychom něco vymysleli. Asi to nemáme v sobě, ani naši rodiče necestovali. Naši pořád řešili dům a rodiče mého muže zase kolem své chaty. Vlastně obojí rodiče ani nejezdili na klasické dovolené, a to jim vydrželo dodnes :-(
(23.6.2025 11:49:24) Ennywan, moji rodiče nikdy nejezdili na dovolené, jen na jednodenní výlety. Ani s námi nikdy nejeli nikam na víc dní. Takže já si to užívám co to jde, plánování a vymýšlení výletů mě hrozně baví, s manželem jsme po Čechách jezdili před synovým narozením dvakrát do říká na týden. Teď jezdíme všichni tři po Čechách jednou za rok a pak já se synem na ty různé prázdniny. Plus celý rok spousta výletů. U moře jsem byla třikrát, dvakrát sama s manželem a jednou všichni tři se synem. Ale my o to moře nijak zvlášť nikdo nestojíme a tady v ČR pořád nacházíme spoustu krásných míst, kde jsme ještě nebyli.
(23.6.2025 12:35:57) Asi kdo jezdí, tak o tom píše, kdo nejezdí nepíše, neb nemá o čem...
Jezdím již roky jen po ČR, to často na prodloužené víkendy a cca 2x ročně na týden, plus 1-2x ročně na pár dnů na Slovensko, které ovšem vzhledem ke svému ročníku narození 1964 považuji za domovinu.
S manželem blahé paměti jsme jezdili (kromě SR hor) max. do Rakouska na ferraty a lyžovat, protože mm těžko snášel slunce, takže moře nedávalo smysl. To Rakousko bylo cca 8x (?) celkem. Jo polská strana Tater taky.
V mládí jsme něco sjezdili díky vodáckým zájezdům (přeprava autobusem, spaní po tábořištích i mimo, v buse...) - Jugoslávie, Rakousko, Řecko, Ukrajina (EDIT: jo ta byla služebně vlastně, vedla jsem tam vodácký tábor), Rumunsko.
U moře jsem byla 4x - Německo jako dítě s rodiči, Řecko jeden den během vodáckého zájezdu a pak týden s mými rodiči a dětmi (bez mm), jako dítě s prarodiči v Bulharsku. Ještě do Maďarska na Balaton mě vzali jako dítě prarodiče.
Kromě toho už jen jednou UK - kurz angličtiny od zaměstnavatele (2 týdny myslím), jedna služebka do Francie (týden), jednou Paříž a Lucemburk na pár dnů s dcerou, a "životní" cesta na tři týdny do Japonska (se synem za dcerou tam studující).
Ještě jsem párkrát vezla do zahraničí děti na ME ve sportu, ale to člověk vidí prakticky jen sportovní haly a hotel.
Takže za celý dlouhý život jsem na zahraniční dovolené byla asi 15x (to je v průměru 1x za 4 roky), cca 10 zemí převážně (ob)sousedních, jedna mimo Evropu. Z toho poznávací či válecí byly 4 - slovy čtyři, ostatní sportovní.
EDIT: kecám! 5! pět poznávacích/válecích, z toho dvě v dospělosti (Řecko a Japonsko).
(23.6.2025 20:55:37) Babi, "Asi kdo jezdí, tak o tom píše", ja treba ne. Nikdy jsem se nezbavila pocitu nepatricnosti, ze vlastne nemam nikam jet a jen pracovat a pecovat zato si moc rada vzdycky prectu, kam vsichni jezdi.
(23.6.2025 21:21:33) Dobře, Zasjaj, máš pravdu. Ve skutečnosti je to spíš tak, že kdo nejezdí, nepíše o tom, že nejezdí. Protože obvykle je dotaz "kam se chystáte", "kde jste byli" navíc v sekci "Cestování v zahraničí", tak tam holt málokdo píše, že nikam/nikde. Výsledek každopádně je dojem, že většina lidí tu hodně cestuje po světě.
(23.6.2025 12:59:53) "Asi to nemáme v sobě, ani naši rodiče necestovali. Naši pořád řešili dům a rodiče mého muže zase kolem své chaty."
Ennywan, ale spousta lidí má období, kdy o dovolené chtějí/potřebují jenom zůstat na zahradě/chatě - já ráno jdu očuchat nově vykvetlé růže, zalézt si s kočkou a knížkou do houpací sítě pod višní a budu koukat, jak do budky na višni zalétává špaček krmit druhou, letní generaci... Potom se vyšťavím nějakou prací na zahradě a jdu spát, protože spát potřebuju nejvíc Maximálně si sjedeme do akvaparku, v poledních hodinách, kdy je tam skoro prázdno, a do kina
Jak se tady psalo na začátku debaty, každej potřebuje jiný relax, na míru jeho momentálnímu rozpoložení a situaci...
(23.6.2025 13:20:44) Jezdíme teď hodně kvůli dětem - ty touží cestovat a poznávat. Starší kluci už dost cestují do zahraničí i sami, ale jak tu někdo psal, vidí jen sportovní halu a hotel. Letos prvně jedeme -1 dítě, i když se s ním potkáme na víkend.
Já sama jsem se nacestovala až až a já po tom ročním šrumci co mám, bych byla klidně doma na balkóně. Letos prvně jsem si ho osázela jen okrasnými rostlinami, mám takové krásné přímořské letovisko s výhledem na pole a lesy. Udělám si kafe s našlehanou pěnou, kousek hořké čokolády a jsem jako v ráji. Šla bych si každý den zaběhat, vykoupala se v lomu a pak bych si četla na balkóně. Pekla bych si cukety a lilky v troubě a byla bych šťastná.
....ale to bych musela být teda doma sama .
Ještě jednou bych jela na nějaký 2-3 měsíční track to Himaláye, ale abych to zvládla, tak to bych potřebovala výše popisovanou dovolenou doma nejprve . Tenhle sen mě pořád drží a proto si nedovolím ztloustnout a zestárnout
(23.6.2025 15:23:25) Tatramelko, “ jela na nějaký 2-3 měsíční track to Himaláye,“ moc ti držím palce, ať to ještě vyjde! A motivace nestárnout to je velká! Jela bych hned, kamarádka mě furt furt lanaří, ať jedu na Kailash nebo do Buthanu, což je taky můj sen. Prej budeš mít jednu půlhodinovou přednášku a zaplatím ti celý pobyt, ona organizuje hackathony všude po světě, audience u prince nebo koho v královském paláci included, jenže já tu nemůžu dceru tak dlouho nechat. Jsem jak malýdítě v hračkářství, chtěla bych všechno, jet do Buthanu i být s dcerou, ale mít všechno prostě nelze.
(23.6.2025 14:55:23) Je to o prioritách jako všechno. My třeba nemáme barák ani chatu, bydlíme v paneláku. Ale rádi a docela dost cestujeme. A moji i manželovi rodiče byli spíš peciválové, poprvé v jsem do zahraničí jela do NDR, to už jsem byla dospělá a ceszovala jsem bez rpdičů.
(23.6.2025 15:04:17) Ennywan, mě strašně moc baví to plánování. Letošní dovolenou plánuju už skoro půl roku. Teda ubytování jsem zajistila až včera na celkem sedmi různých místech. Ale jedeme do země, o které jsem vůbec nic nevěděla. Musela jsem si nastudovat, co tam vůbec stojí za vidění, naplánovat logickou návaznost, pozjišťovat dopravu mezi různými místy. Chci navštívit nejen města a památky, ale taky přírodní parky. Celý školní rok jsem pracovala extrémně hodně, abych na to ušetřila. Těšíme se všichni moc, ale prvně v životě mám i trochu respekt.
Stres je jenom to,.kdo nám pohlídá zvířata. Dnes se uvidíme s kamarády, tak snad se znovu obětují, jinak asi zvířecí hotely.
(23.6.2025 15:20:21) Termix, bude to skvělá dovolená! Určitě všechno klapne, a kdyby to náhodou všechno stoprocentně nevyšlo podle plánů, tak cesta je přece cíl. Zvlášť tahle
(23.6.2025 15:53:56) Je Termix, tak si to užij, moc držím palce, ať vám to všem vyjde. Říkám si, že je to i skvělé, když něco takového podnikáte s velkými dětmi.
Uz jsi zjistila, jak funguje to samozakalovací záchodové sklo?
(23.6.2025 16:31:56) Zasjaj a Termix, záchody byly, záchody byly Zážitky mám teda z více zemí:
hi-tech prkýnka se zpěvem ptáků a bubláním vody
záchody poloturecké ale bez šlapek a s takovou podivnou kupolí vpředu (?)
velká informační obrazovka u vstupu na WC s přehledem typů a aktuální obsazenosti kabinek
WC v 88. patře kdysi nejvyššího mrakodrapu na světě, kde jela klimatizace asi na 16 stupňů, ale prkýnko bylo předehřáté snad na 40, asi aby člověku neumrzl zadek
No a nakonec jisté filmové záchody, kam mě dovedla jedna z dcer, která se pak zjevně styděla za nadšení, s nímž jsem si wc samozřejmě vyfotila. Naštěstí pršelo, tak tam moc lidí nechodilo. Přitom si to evidentně užívala úplně stejně, když tam byla poprvé. Jeji tamní rodina z doby její první návštěvy téhož WC totiž za mnou zašla a otec se představil slovy, “My jsme ti od těch záchodů” - a strašně se tomu ještě po asi 8 měsících smál. (Ve stěnách tekuté krystaly, při uzamčení se vypne elektrický obvod. V zimě ale nefunguje, protože v chladu to nemusí být stoprocentně spolehlivé - tekuté krystaly. A též prý občané měli z důvodu studu námitky. V zimě tam byla cedule, že speciální efekty jsou kvůli počasí mimo provoz, že fungovat budou až od června. Ale víme, že byly funkční už poslední týden v květnu.)
Takové to bidetové prkýnko se sprškami mají všude, ale mají ho i u nás tchánovci, to už je asi normální i v našich krajích.
(23.6.2025 16:41:14) My doteď měli nejlepší zážitek se záchody v Londýně v mrakodrapu the Shard. Protože ten výhled . .. to je wau. Co jsou to filmové záchody? Kde jsou?
(23.6.2025 17:36:41) Termix: Film Perfect Days, zcela průhldné WC s transparentními stěnami všude kolem (elektrický obvod uzavřený), které se po uzamčení “zamlží” a jsou neprůhledné (elektrický obvod se přeruší a tekuté krystaly se jakoby rozptýlí). I kdyby vypnuli proud, tak tam ten nešťastník na míse nebude vidět. Jedny jsou asi zastávku metra od stanice Shibuya v Tokiu.
(23.6.2025 17:48:56) Jo a nejlepší zážitek - nahoře na Eiffelovce. Dodnes, když jdu okolo, hledám, kudy jim vede dolů ta roura. Ještě jsem ji nenašla Nejhorší taky v Paříži - wc z městského mobiliáře ve sloupu. Když jsem si nanečisto zkoušela, kde se splachuje, tak se začaly otvírat dveře. Byla jsem tak zoufalá, že jsem tu hydrauliku utáhla holýma rukama a donutila zase zavřít. Nejpřekvapivější - taky v Paříži. Jeden z těch dvou záchodů v bistru, kde pracovala Amelie z Montmartru, byl totiž turecký (už ho konečně po desítkách let předělali).
No a pak to pendolino, kde jsem si spletla čudlík, hledala, kde pustit vodu - a “vypustila vzduch ze dveří”.
(23.6.2025 18:10:31) Vetre, to je uzasny. Jeden nas davny znamy, malir a ilustrator, uvazoval i o zachodove knizce, kdyz u nas kdysi byl na navsteve.
Ja zadny zachodovy zazitek nemam, asi se to snazim hned rychle zase zapomenout. Nezapomenutelne ale je, co zazila jedna ma kamaradka pred triceti lety v Cine - zachod uzka dlouha mistustka, po kazde te delsi strane tekouci potucek vody ve zlabku a zeny na bobku. Tak hned zas vysla ven a cekala, az tam nikdo nebude. A kdyz konecne taky zasedla, vesla pani a v tom uzkem prostoru podrepla primo proti ni. Kamaradka uz proste nemohla odejit, potrebovala tam byt ponekud dele, a ta pani se na ni celou tu dobu pozvbudive zubila
(23.6.2025 18:36:19) Můj silný zážitek z wc byl v Istanbulu, u Sulejmanovi mešity, vlezla jsem tam a viděla ty díry v zemi a obestíraly mě mrákoty a paní toaletářka se mohla potrhat smíchy nad mým zděšením, a pak mi ukázala na druhou stranu s kabinkami a evropským wc smála se ještě když jsem odcházela A paradoxně i přes tři návštěvy v turecku jsem nikdy turecké záchody nemusela použít... Až v Albánii a to už bylo tak akutní, že jsem prostě musela (a nelíbilo se mi to ani trošku )
(23.6.2025 18:42:57) V Istanbulu jsem byla s kamarádkou. Před chrámem Hagia Sofia jsme šly na WC. Zvenku stejné kabinky. Moje bylo normální, prostě evropská mísa. Když jsem vyšla, kamarádka byla úplně zelená, zmateně mluvila o díře v zemi a táhla mě pryč. Narazila na turecký a bylo to pro ni poprvé v životě. Vůbec nevěděla, že něco takového existuje.
(23.6.2025 18:58:49) V Turecku nebyly, ale v Bulharsku v Pomorie na pláži byly turecký záchody. Ale byly dokonale čistý, myli je snad 100x za den. Uznala jsem, že je to docela hygienický, člověk se nemusí ničeho dotknout.
(23.6.2025 19:57:46) Já nikdy nezapomenu, jak jsme v r. 1969 jeli z Bulharska do Rumunska na výlet a v tom Rumunsku v Mamai jsme akutně s maminkou sháněly záchod. Samozřejmě byl turecký, ale tak špinavý, že se tam nedalo ani stoupnout. Nakonec jsme šly za keříček v parku. A rychle pryč do civilizovaného Bulharska.
(23.6.2025 20:27:00) Já jsem třeba mnohem víc tureckých záchodů než v Turecku potkala v Itálii (např. i v kavárně v Alpách) a v Řecku. A nejhnusnější turecké záchody jsem potkala na Zakarpatské ukrajině. Škola (!) velká jako kráva a záchody byly venku cca 100 metrů od budovy, na hřišti, bouda s přepážkama, díry v zemi, a stěny posrané do úrovně pasu.
V Turecku jsem potkala hodně krásných a doslova luxusních záchodů i v místech, kde by to zrovna člověk vůbec nečekal.
(23.6.2025 22:43:00) něco takového možná vznikne brzy i v Krkonoších, pod taktovkou Krnap, když Luční bouda už nebude tradičním místem odpočinku (na wc a na polívku) během výletu
(23.6.2025 23:03:01) "na Zakarpatské ukrajině. Škola (!) velká jako kráva a záchody byly venku cca 100 metrů od budovy, na hřišti, bouda s přepážkama, díry v zemi, a stěny posrané do úrovně pasu"
(23.6.2025 19:22:20) Tyhle hromadné záchodové zážitky mám z Ruska. Z metra nebo z nádraží, takže to očividně nestavěli ve středověku. Nevadí mi turecké záchody, ale nevyhovuje mi, když je v té místnosti dvacet dalších lidí a ani jedna zástěna. Jiný kraj, jiný mrav, no. Kdo se bojí, nesmí do lesa.
(23.6.2025 20:26:08) Nejhorší záchodový zážitek mám z tábora. Bylo mi 18 a jela jsem jako vedoucí na tábor od nějaký školy, ten co jsem jezdila jako praktikantka mi bohužel nevyšel. Tohle bylo v lese, obyčejný stany a latríny. Byly to prkna v nich kulatý díry jedna vedle druhý. Nezvládla jsem to a celý tábor jsem chodila do lesa než sedět při vylučování vedle někoho dalšího.
(23.6.2025 20:36:34) A pak samozřejmě z vlaků. S našima jsme jezdili všude vlakem, i do Bulharska nebo do Jugoslávie tenkrát ty záchody ústily přímo na koleje a byly taky děsně špinavý.
(23.6.2025 20:54:01) Úžasná záchodová debata (Tu by měl vidět pan Malinda, měl by čtivý článek )
Japonské hi-tec záchodky jsem si nevyzkoušela, hromadné ruské také ne. Turecké udržované v čistotě mi nevadí. Nejdrsnější zážitek byly asi ty socialistické vlakové, to býval opravdu strašidelný "humus". A nemám ráda "Toiky", které stojí na slunci a uvnitř je asi sto stupňů. Jsou-li navíc zanedbané, není to dobrý zážitek.
(23.6.2025 21:30:46) No jo, uplne jsem zapomnela na Ameriku. Jeden zachod tam byl v horach s vyhledem. Clovek sel pesinkou, nacez potkal varovani, ze pred nim je zachod. Ocekavalo se, ze zdvorilostne zahaleka (pokud ho neupozornila na obsazenost “spravcova”, takto prodavacka lesniho stanku s obcerstvenim. Zachod sam byl v podstate kombinace latriny a tureckeho zachoda. Dira zakryta klacky polozenymi nahusto. Tot vse. Rozmer tak 3x2 metry, vyhled do sirokeho udoli (= vyhled z sirokeho udoli nadotycneho na zachode). Technicke provedeni je takove, ze uzivatel nekde na tech klackach pridrepne a nekam to pusti. Rostem to protento nekam dolu…
(23.6.2025 21:43:49) Stejně nejlepší záchod měl můj kamarád z mládí, vešla’s tam, v rohu okénko, usedla’s a v okénku se zjevil Karlův most. Ovšem ložnice byla na opačnou stranu - vešla’s tam a v okně jsi viděla zeď. Ulehlas a zjevily se Hradčany.
(23.6.2025 17:54:54) Zasjaj, sice jsem o nich věděla, ale stejně nikdy nepoužila - měla jsem problém s tím, že to přece musí být špinavé. Bidet zvlášť je jistota.
(23.6.2025 11:32:17) Já jen jednu zahraniční ročně a jinak výlety po Česku. Kdysi jsem jezdila i sama s kamarádkou na poznávačky po Evropě a pak s rodinou k moři a ještě po Česku nebo Slovensku ( to neberu jako zahraničí). Mimo Evropu mě nic neláká, takže nemusím uvažovat kolik co stojí. Jedna týdenní dovolená k moři mě přijde cca 25 000,což jde. To ušetřím i z důchodu za celý rok a nemusím se nijak omezovat.
(23.6.2025 11:41:25) Tak já snížím průměr, na zahraniční dovolené jsme všichni byli naposledy před 6 lety. Zahraničních cest a různých výjezdů mezitím proběhlo několik takových, kde byl třeba jen muž pracovně, nebo já s mužem na pár dní pracovně a vzali jsme nejstaršího syna, nebo nejstarší syn sám u moře se školou... ale jako celá rodina a jen za účelem dovolené jsme byli naposledy v roce 2019 na Slovensku. A předtím... to samé. Různé kratší pracovní výjezdy v různém složení, ale jako dovolená dovolená... 2015.
Mladší děti (7 a 9) ještě neviděly moře.
A co se týče třeba létání, tak letěli jsme naposledy 2006.
(23.6.2025 11:52:41) Žženo, já jsem byla poprvé u moře ve svých 26 letech a syn v 11.🙂 Ani já, ani syn jsme ještě nikdy neletěli, manžel asi dvakrát, ještě než jsme se poznali.
(23.6.2025 12:12:37) Žženo, taky jsme to takhle několik let dělali - když jel mm služebně, a batole bylo zdravé, jeli jsme s ním autem a tu služebku protáhli o víkend...to jsem měla na RD ráda, občas to byly přepadovky - někde se stal průser, mm na tu služebku musel náhle, že fakt byl třeba jen den na přípravu - no a co?
Moře jsem poprvé viděla v 19, až když jsem si ho mohla sama zaplatit (resp. zasekla jsem kontokorent 20tis. do mínusu), vyhrkly mi slzy do očí, bylo to úžasný, právě byl západ slunce, moře krásně čistý, teploučký (Tunisko). Myslím, že mi nic neuteklo, když bylo první moře až v dospělosti
Žženo, my jsme se letos dohodli, že nepojedeme nikam daleko a jen max.na pár dní. Zabalíme si kufr (matraci pro spaní v autě, věci pro chladnější/teplejší počasí, jerky, tatranky, bezl.krekry), mm má mapku s desítkami míst, které chce vidět, když se to pracovně nějak vstřícně sejde, rozhodneme se ve čtvrtek večer/pátek po obědě/sobotu ráno a vyrazíme na některou z šipek, bez dětí, úplně spontánně...
(23.6.2025 14:50:11) Rodiče na dovolené jezdili málo a když už tak ne do zahranič. Já jsem moře viděla poprvé v 19 a u teplého moře jsem byla poprvé v 26, ještě za socíku v Jugoslávii. K moři jsme rodiče vzali my, nekdy v roce 93.
(23.6.2025 13:26:37) Žženo, my všichni čtyři byli na dovolené u moře naposledy v roce 2017. Bylo to zároveň poprvé, co jsme všichni čtyři byli na dovolené u moře V různém nekompletním složení jsme byli u moře vícekrát, a také jsme v kompletním složení byli vícekrát jinde než u moře. Ale takový ten tradiční model pravidelné rodinné dovolené v létě moře, v zimě lyže, jsme nedrželi.
(23.6.2025 19:06:07) Manžela vytáhnu do ciziny jen tak 1x za rok, dřív, v devadesátkách, jsme jezdili 2x za rok. Se synem poprvé na západě , když mu byl rok.
Jezdíme i po Čechách, ale to neberu jako opravdickou dovolenou
(23.6.2025 13:02:22) Gladyo, to já má kolem sebe velké cestovatele i v reálu. Přímo v rodině i mezi známými, všechny možné druhy cestování, v zimě, v létě, hory, lodě, safari, divoká voda, města, příroda, od víkendů po mnohaměsíční pobyty, různé světadíly... Ale vedle toho znám i lidi, kteří vyjedou do zahraničí svátečně jednou do roka nebo ani to ne. (K těm mám já se svou frekvencí blíže.) Ale nevím, co je tak většinově standardní a co výjimečné.
(23.6.2025 13:06:27) Máme kamarády, kteří jsou v tropech cca třikrát ročně, vždycky na měsíc. Jsou na volné noze (a děti už dospělé), takže pracovní program si určují sami, a většinou jezdí na různé treky, do přírody atd.
(23.6.2025 13:23:13) Ja myslím, ze to je hlavne o touze a chuti poznávat.
Nás to bavi u nas i venku. I kdyz žijeme v domě, tak casto vyrazime jen tak ven. Kdyz byly děti malé, popojeli jsme kus nějakým směrem a toulali se lesem, kolem řek, zříceniny, louky, hezké vesnice. A to nám všem zůstalo. Deti jsou uz tuláci světoví, a my hlavně čeští a evropští. A svět mame taky rádi, kromě Austrálie jsme byli na všech kontinentech, ale létání přes oceán v poslední době moc nemusíme.
A je hrozne osvěžující/ obohacující nevědět, kde zitra budu spát, co budu jíst a co bude dál. Člověk se naučí jinak žít a mozek jinak přemýšlet.
Miluju spontánní odjezdy. Nedávno jsme chtěli jet na pár dni směr Domažlice a tam do lesů. Asi hodinu před odjezdem nám došlo, že tam budou silné bouřky, tak jsme jeli na východ, kam až dojedem. Kolem 22 h jsme zaparkovali u lesa s krásným výhledem a šli spat…pak jsme v tom kraji, který moc neznáme ,strávili krásný 4 dny. Ted uz jsme rozmazleny, mame v aute luxus, ale driv jsme spali v kombíku, vodu v kanystru. Jezdili jsme tak kazdy rok, od te doby, co bylo dětem alepoň 3 roky. A nechtěli jsme zahraničí. Milujem to
(23.6.2025 13:35:08) Beat, to zní jako sen, co popisuješ Tak si to zařídím v příštím životě My jsme si podobným způsobem stihli něco užít a poznat v bezdětných časech, později už to bylo těžkopádnější.
(23.6.2025 13:31:38) u nás se drží cestování bez dětí teda poznávačky... děda s babi projeli kus světa až když jim odrostly děti, naši jezdili bez nás, hlídala nás babička, a my s mužem jezdíme taky bez dětí... s dětma jsme byli 2x v turecku a s nejstarší jednou v chorvatsku... nás naši brali do německa k moři, obvykle každý druhý rok... jinak poznávání je bez dětí holt levnější a pohodlnější
a třeba strejda (tátův bratr) byl jen jednou v bulharsku u moře a to jen proto, že ho dotlačili babi s dědou... a byl z toho tak znechucený, že už nikdy nikam nejel (prostě ho to neláká, nezajímá, nebaví)
(23.6.2025 13:53:19) Moji prarodiče nikdy necestovali do zahraničí, ale brzy po válce měli auto, na to si děda potrpěl, a jezdili po Čechách, různě na výlety nebo po návštěvách příbuzných. Rodiče cestovali, jak doba dovolila, tedy ČR, NDR, Bulharsko, Jugoslávie... Byli oba také v SSSR, dílem služebně a dílem na podnikové rekreaci. (Bez členství ve straně, podotýkám, pouze jako řadoví zaměstnanci.) Po revoluci si cestování vynahradili, tatínek tolik nestihl, jen po Evropě, ale maminka obletěla kus světa, ve svých osmdesáti letech má nacestováno více než já.
(23.6.2025 13:59:40) babička vždycky říkala, že má "nasolenou prdel" takže s dědou hodně jezdili nejdřív na motorce a pak autem po čr (i s dětmi) a když se pak naskytla možnost jezdit od dráhy vlakem, donutila dědu k cestování tak děda úplně cestovatelský typ nebyl, ale co by pro babičku neudělal, zvlášť teda když mohl jezdit i s "obývákem", jak označil to ježdění vlakem
(23.6.2025 14:19:26) Ropu, my jsme prostě tuláci. A jsem šťastná, že děti to podědily. Neni to totiž o penězích. Tulák můžeš být i u nás, a s tim jablíčkem v batohu. Neplánovat , sbalit vodu a chleba a jít a dívat se, hledat, a mít dychtivé oči, srdce. Co my jsme toho už našli!! Albert Einstein řekl, že nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno.. A s tím souzním. Nevědět a hledat… najit za rohem, za kopcem, v jeskyni.. Nas to hrozne bavi. Milujeme stare úvozové cesty, kamenné obchodní stezky, kde cítis tu historii a nacházíš pozůstatky lidského konání kolem nich. Mame radi historii v souvislostech, vědět , odkud a kam vedly. Co a kam po nich lide vozili.. Ted víkendu jsme se prochodili takovou opuštěnou oblast.. plnou tajemství, historie.
(23.6.2025 15:50:40) Beat, jo, naprosto chápu, já v tom i vyrostla. Jenže rodíce byli oba učitele, takže dva měsíce v létě a další volno v zimě, otec lyžoval a na lyžáky mě bral a o prázdninách to byla nejdriv chata, pak několik týdnů moře a po “exotice v Bulharsku” zas cestování po vlastech českých, pod stanem nebo v ubytovnách, prochodili jsme postupně všechny naše hory, byli na každém hradě nebo zámku, v autě máma vždycky četla nahlas z průvodce, kdy kdo založil a dobyl, vypálil a znovu vystavěl, prostě učitelka A pres rok se furt chodilo po Praze, to zas teta vyhledávala v kulturním přehledu a pak jsme i s její rodinou všichni vyráželi na poznávačky tramvaji. Takže mně přijde nenormální žít jinak a těžce nesu, že mi úderem prvního nezačínají prázdniny.
(23.6.2025 11:33:07) Rodinnou dovolenou celá rodina máme opravu jen 1x ročně 14 dní. Na zdejší poměry to vnímám jako takový lowcost - bydlíme ve svém (stanu) nebo výhodně pronajatém obytňáku, střídáme kempy a přírodu, jíme hodně lokálně, taková polopenze.
Na druhou stranu vyjíždíme, zejména po ČR asi každý víkend od března do listopadu - většinou je to kempování venku, ubytovna, tělocvična, nebo kolej, s prostředním synkem 1x do měsíce "musíme na hotel".
V zimě mají děti lyže/běžky organizované svými kluby a od loňska mají každý jinak jarní prázdniny. My se s manželem vydáváme zaběžkovat , když to počasí dovolí a berem s sebou toho, kdo doma zbude a chce se mu. Od covidu jsme nebyly celá rodina organizovaně na horách více jak 2 dni/rok.
Fajn je, že si umíme všichni užívat nezávislost a pořád mi přijde romantické probouzet se ve stanu s výhledem do přírody a pak si hodit batoh na záda a někam se přesunout. Klidně se týden vydržím mýt v řece, hlavně když mé dny řídí jen počasí.
(23.6.2025 12:00:54) Ke svemu opravdu castemu cestovani muzu dodat vysvetleni, jsem jen sami dva, deti uz velky, zatim vydelavame a cestovani nas bavi. Tot nas vzorek
Jo a vnouce v cizine, to casto spojime s nejakym dalsim vyletem, kdyz uz se cajdame takovou dalku.
(21.6.2025 14:34:27) V tydnu letime do Portugalska na par dni. No a kam vyrazime o prazdninach zatim nevim. Obvykle si zvolime datum a pak vybirame z nabidky. Taky urcite udelame par vyletu po CR.
(21.6.2025 22:05:58) Krátkou dovolenou jsem měla na začátku května, když jsme letěli na 3 dny do Malagy (+ Gibraltar a Granada).
První týden v červenci budeme s kamarády chodit po okolních horách - Krkonoše, Soví hory, Jestřebí hory, Broumovské stěny, Orlické hory. Podle počasí a nálady.
Na konci července jedeme s manželem na 4 dny na Slovensko.
Moje letošní hlavní dovolená, a highlight nejen tohoto roku, začne za cca 3 měsíce, kdy půjdu z Porta do Compostely. Letenky už máme a tento týden jsem dodělala hrubý itinerář.
(22.6.2025 11:25:23) V červenci Itálie, trochu poznávací Bergamo, Parma, Perugia Urbino a podobně pak, pár dní koupání v silvi Marina, přejezd do Benátek V srpnu válení v Bibione
(23.6.2025 8:19:58) Letošní dovolená bude mít cíl ve Slovinském Solkanu a kudy pojedeme, to ještě netušíme. Pojedeme obytným autem a mně je tak nějak jedno kudy to bude.
Já ještě pojedu 3 týdny před společnou dovolenou trasu Čechy, Slovinsko, Francie až na hranici se Španělskem a pak zase domů. Musím během víkendu přesunout syna mezi závodišti - nebude to žádná dovolená, protože jsem si na to musela vzít homeoffice, abych tam s ním mohla jet a nemusela se vracet domů a mrknout na závod .
Tak to nějak pospojuji, uvidím, co po trase potkám za zajímavosti, které pak s rodinou můžme prozkoumat.
(23.6.2025 8:37:14) Taky mi přijde, že vlaky jsou na PV celkem bez problémů. Aspoň tedy na jedné mé konkrétní trati, protože jiné nevyužívám. Přiznávám tedy, že s ním jedu jen několikrát do roka, ale byly časy, kdy jsem jezdila denně a nějaký problém byl jen zřídka. Jezdí často, většinou včas, a pokud už mají zpoždění, tak je do deseti minut. Jsou čisté, všechno je tam funkční a člověk si skoro vždycky sedne.
(23.6.2025 12:43:16) My tedy v létě moc nejezdíme, což jsem psala opakovaně. Můžeme až po žních (k Turkovi ). Je to tak dané a tudíž to neberu jako příkoří. A letos jsem ráda - po x letech tu na jaře pršelo a máme tu krásně zeleno - na nás nebývalé - všechno bujně kvete a plodí, je to radost tu pobývat, zvířata mají taky radost, pasou se na zeleném, místo na senu na stojáka, což už jsem tu považovala za nový standard :/. A my stejně nemůžeme na dovolené úplně vypnout, protože jsme neustále ve spojení s těmi, kdo nám hlídají hospodářství a musíme být připraveni se v případě nějaké krize vrátit. Což eliminuje letecké dovolené a výjezdy někam daleko.
Po žních vyrazíme k Baltu, bude-li vše ok. Těšíme se moc. Program nemáme, "jen" se koupat, ležet na písku, číst si a jíst zavináče , děti chtějí zahrabat, aby jim koukala jen hlava (naposled, když jsme to dělali, byly poloviční, což jsem jim připomněla, tak prý si sednou na bobek, aby byly co nejmenší ).
(23.6.2025 13:02:13) Jo, to máme podobně. Když někam jedem, musíme mít domluvenýho (a třeba i zaplacenýho) člověka, co nám to obstará na domácí frontě. A nebo naopak jsme my ti, co se někomu starají o zvířectvo a rostlinstvo, zatímco cestuje.
(23.6.2025 13:05:17) Lei, já bych třeba hrozně ráda jela na dovolenou v září. Nebo květnu. Čím jsem starší, tím víc cítím, že ten školní rok je pro učitele celkem blbě rozvržený. Je to takové v provozu na dřeň, velká únava. Klidně by stačilo méně volna. Ale nějak smysluplněji rozvržené.
Prosím Tě, já jsem se úplně zasekla na tom paypalu nebo způsobu placení za ten zázračný přípravek na nohy, stydím se, promiň. Nemám s ničím takovým zkušenost ani nemám nic takového zřízené.
(23.6.2025 21:33:24) Prosim tě, Lei, většího neschopu na finanční transakce než jsem já, aby pohledal, Koupila jsem něco švédského, ale stejně si to nemažu, jen občas.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
A naštěstí umí dost dobře reagovat a vyhledávat jiné možnosti v případě těch dopravních komplikací. Mohl by klidně sestavovat programy zájezdů třeba pro nějakou cestovku
, bacha, na Hel nikdy autem, radši z Gdyně watterbusem nebo jak se to jmenuje, když se to dopravně sejde, tak zůstanete v autě stát v koloně, jako fakt stát
.
Takhle se pozná, že je fakt vyčerpanej, má pracovní dny rozplánované ad absurdum i po 30 minutách, a dráždí ho, že by v neděli v 15:00 měl někde závazně být
V její náručí
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)