| Anthea | 
 |
(8.2.2023 17:53:12)
U mne ani jedno z toho. Ja kamarádky vetsinou neopoustim a z jejich strany, kdyz to konci, tak většinou stylem, že to vysumi tzv. Přestanou mit cas.
|
| Bouřka | 
|
(8.2.2023 19:09:12)
V podstatě totéž. Ale já nevyžaduju k udržení vztahu častý kontakt, nepouštím k sobě lidi snadno, ale koho pustím, toho mám na furt, i když ho nevídám. Okruh blízkých přátel jsem nikdy neměla velký, ale s dětma se zminimalizoval, nezbyl mi prostor na udržení kontaktu.
|
|
| Monika |
|
(8.2.2023 19:33:33)
No, to je asi normální způsob,že kamaradský vztah skončí tak, ze "vysumi",v dospělosti si neumím představit nějaké výslovně "opoustím Tě"?
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(8.2.2023 19:43:54)
Při dětech jsem přestala mít na kamarádky čas, měly už školáky a já mimina, neměly jsme v tu dobu nic společného.
Zase se s většinou začínám stýkat, ony už jsou babičkami
|
|
| Stará husa |
|
(8.2.2023 20:09:12)
Jedinkrát jsem se rozešla s kamarádkou když mi bylo 10 let. Chtěla se se mnou kamarádit jiná holka a ta mi řekla, že jestli o ní stojím, musím se přestat kamarádit s D. Tak jsem se s D. rozešla, i když mě to bolelo. Ale ta nová kamarádka byla pro mě tehdy neodolatelná. Od té doby, když nějaké kamarádství skončilo, tak spíš vyšumělo do ztracena, většinou tak, že třeba skončila škola, kde jsme se přátelily, nebo se kamarádka odstěhovala. Ale já jsem docela věrná a mám kamarádky od první třídy, jednu mám od doby, kdy její tatínek a moje maminka nás vozili v parku v hlubokém kočárku.
|
|
| magrata1 | 
|
(8.2.2023 20:45:18)
Tohle neznám. Mé kamarádky se leda začnou vyskytovat v příliš vzdálené lokalitě, takže si jen voláme nebo se vidíme zřídka, ale zájem nevyšuměl u žádné a z žádné strany. Takže mám asi 10 nejlepších kamarádek různě po světě.
|
|
| luthienka | 
|
(8.2.2023 21:54:45)
Vyšumely mi postupně skoro všechny kamarádky. Ale mam holt s mrnětem jiný životní styl a jinou dynamiku. Nové kamarádky jsem zatím nenašla…
|
|
| Pole levandulové | 
|
(8.2.2023 21:58:35)
Nemám žádné kamarádky na život a na smrt, prostě v průběhu života lidé přicházejí, většinou nějak situačně, nějakou dobu se vídáme a časem společný zájem pomine, tak o sobě víme, ale jen si třeba jednou za čas napíšeme. Na nejaké dramatické ka a neka jsem nikdy nebyla, o to víc mi to překvapilo, když tohle začala před lety řešit dcera, bylo to pro me nové a neznámé, ale pro ní důležité.
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(9.2.2023 7:21:02)
To snad v dospělosti ani nejde, ne?
Hrát si na KA a NEKA...
Mám kamarádku od jesliček, nevídáme se, ale když se sejdeme, máme si co říct.
Stejně to mám s kamarádkami ze základky, ze střední, z rodné vsi - přece to, že nemáme čas se vídat denně neukončí přátelství..
Z novodobých kamarádek: Pokud mi některá nas****, je to krátkodobé. Odmlčíme se a do týdne je zase pohoda. Není důvod se kvůli hovadinám ihned opouštět
|
|
| Cimbur | 
|
(9.2.2023 7:24:28)
To jsou těžký otázky.
Prakticky vždy jsem to já, kdo kamarádky zanedbává. Mám totiž dlouhá období přesycení, kdy nesnesu prakticky žádný sociální kontakt nad ty nejnutnější. Na nikoho se ale nikdy na smrt neurazím. Kamarádky mám pořád moc ráda, i kdybych je 10 let neviděla. Ani to, že mi jedna nevrátila větší dluh, mi ji neznechutilo, akorát ona se mi začala vyhýbat. To je ale asi jediná, která tak nějak vyšuměla sama, z její strany.
|
| K_at |
|
(9.2.2023 10:16:51)
Cimbur, to je normální. Myslím, že je důležité, aby to ti blízcí věděli. Upřímně kdo trochu zná tvé životní a pracovní tempo, nemůže se ani divit.
|
|
| K_at |
|
(9.2.2023 10:33:41)
Lepím se. Neopouštím, ale taky nejsem pravidelný kontaktér. A někdy taky mám období, že nechci kontakt, prostě nemám náladu.
|
|
|
| Konečně svobodná | 
|
(9.2.2023 10:05:18)
Mám to nachlup stejně jak Cimbur. Problém je ale ten, že já jsem narozdíl od většiny lidí zde na rodině (jak tak čtu ostatní příspěvky tady) opravdu toxická. Veškeré svoje vztahy s ostatními lidmi, které by se mohly nazývat kamarádskými, dokážu z minuty na minutu naprosto zničit a na těch troskách už se nedá nic znovu vybudovat. A vůbec nezáleží na tom, jaký je ten druhý člověk charakterově nebo jestli to vyšumělo (k tomu v drtivé většině ani nestihne dojít) Tak většinou opouštím známé já v okamžiku, kdy si uvědomím, že už mi jsou blíž a že by mi jejich případný odchod dokázal ublížit. Už jsem bohužel ve věku, kdy nic víc než povrchní vztahy nenavážu, takže jsem se vědomě rozhodla nikomu neničit život a jsem bez přátel. Tím si můžu být jistá, že nikoho neopustím a nikdo neopustí mě. Smutný příběh. Vím, že budu mít strašně zanesenou karmu, ale prostě to je něco s čím mi nikdo nemůže pomoct.. Už to tu takhle nějak doklepu a doufám, že v příštím životě budu lepším tvorem
|
| K_at |
|
(9.2.2023 10:18:52)
Svobodná, a není to oboje úplně stejné? Výsledek je, že jsi sama. Rozdíl je pouze v provedení. Nechápu, proč taková sebestřednost a nedůvěra v druhé....
|
| Ruth | 
|
(9.2.2023 10:26:47)
To není ani tak sebestřednost, to je obyčejný strach.
Z toho, že zase něco bude. Že bude zklamání. A když se o nic člověk nepokusí, nekontakuje lidi, může si tak udržovat obstojně dobrý pocit. Že se má vlastně fajn.
|
| K_at |
|
(9.2.2023 10:31:08)
Ruth, no I tuhle stránku chápu. Ale proč bych zrovna já měla být tak "jedinečná", že se mnou nikdo nevydrží? Buď teda mám problém, nebo není důvod, aby se to nějak nepovedlo....  je to prostě škoda.
|
| Konečně svobodná |
|
(9.2.2023 10:42:47)
Kat_Proč bych měla být tak "jedinečná", že se mnou nikdo nevydrží? Třeba proto, že jsem diagnostikovaná " Narcistka" a s těmi vydržet nejde.....
|
| K_at |
|
(9.2.2023 11:01:51)
Záleží, jak to máš položené. Marxista může být úžasný kamarád a společník. Průser je jako partner a otec. Případně kolega, šéf.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(9.2.2023 11:14:08)
Marxista je úžasný přepis, to mě stálo kus pátrání po kontextu 
|
|
| Půlka psa | 
|
(9.2.2023 11:14:56)
"Marxista"
|
|
| babi_ | 
|
(9.2.2023 11:14:58)
Marxista ...sorry, ale super automatická oprava
|
|
| K_at |
|
(9.2.2023 11:26:14)
  dobrý. NARCISTA SAMOZŘEJMĚ.
|
|
| Konečně svobodná |
|
(9.2.2023 12:46:21)
Já to mám bohužel položené tak, že je to úplně jedno, jestli se jedná o kamarády nebo o partnery. I po těch letech terapie mi prostě jednoho dne hlava zavelí a je konec. Vždycky když se to pokusím silou mocí zlomit a zachovat se jinak, o to víc silnější ten pocit je a stejně to dřív nebo později skončí stejně. Jsem ze sebe zhnusená, ale je lepší být sama, než zanechávat po sobě spoušť. Vím moc dobře, jak se totiž cítím já po tom co to takhle udělám a nechci aby se takhle cítil kdokoliv jinej .... Jenže si prostě nedokážu pomoct. Když člověk není schopný ovládat své chování racionálně, pak je lepší, aby byl sám. Kdo tohle nezažil a není v mé hlavě,tak to nemůže pochopit. Asi jsem neměla na tenhle příspěvek odpovídat, ale taky jsem si prostě nemohla pomoct, zvlášť když jsem nedávno takhle odstřihla jedinou možnou osobní záchrany.
|
| K_at |
|
(9.2.2023 13:31:50)
Svobodná, omlouvám se, ale pokud jsi schopná být ze sebe otrávená a zhnusená a máš pocoty, které ti říkají, že se chováš blbě, zdá se mi to dost nekompatibilní s diagnozou narcise. Aspoň co mám já zkušenost s takto zatíženou osobností.
|
| Konečně svobodná |
|
(9.2.2023 14:41:06)
KaT_chápu, že se můžeš divit, a že možná neodpovídám Tvé zkušenosti, ale věřím tomu, že základem možné zlepšení mého budoucího života je práce na sobě a tím pádem si uvědomit podstatu těch vzorců, akceptovat samu sebe a snažit se napáchat co nejmíň škod. Paradoxně mi diagnóza hrozně pomohla, protože do té doby jsem viděla chybu jen v ostatních a moje chování bylo naprosto normální pro mě až do té doby. Až když jsem se ze dne na den sesypala a najednou nebyla nikým mohla jsem znovu začít. Tím, že mě někdo konfrontoval s mojí podstatou mě paradoxně vnitřně osvobodil a mohla jsem se rozhodnout co dál. Proto taky píšu, že mám za sebou mnoho let terapie tohle "prozření a zhnusení sama ze sebe" se nestalo ze dne na den. A i když jsem se fakt snažila, tak zrovna tenhle vzorec odstřihávání je pro mě naprosto zásadní a nemůžu s ním nic dělat. Nikomu reálnému na potkání neříkám s kým má tu čest,ale internetový prostor snese vše a tenhle server mi je blízký, protože se mi zde dostane pomoci. Jinak bych věřila tomu, že jsou i narcisti, kteří si to uvědomují jak se chovají a snaží se s tím něco dělat......
|
| K_at |
|
(9.2.2023 14:48:46)
Svobodná, tak to je opravdu nesmírně náročná situace pro tebe. A já jsem moudřejší.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Konečně svobodná |
|
(9.2.2023 10:29:13)
Ruth to napsala za mě......
|
| Ruth |
|
(9.2.2023 10:36:28)
Dovoluji si pojmenovat osmý smrtelný hřích - vždy a za všech okolností hledat vinu jen v sobě.
|
|
|
| Konečně svobodná |
|
(9.2.2023 10:38:53)
Kat a myslíš, že je tedy lepší nechat ty lidi pak trpět tím, že je najednou odstřihnu? Protože ty lidi mi třeba po letech řeknou, že je to ranilo když ani nevěděli důvod. Jenžee tohle je přesně vzorec, který já ani po letech terapie nedokážu zlomit. Prostě po čase mi přijde že už jsem na toho člověka tak citově a emočně nabalená (já na ně, ne oni na mě), že něco ve mě mi poručí, že dotyčnouú dotyčného musím odstřihnout. A ano, rozum a roky terapie mi jasně říkají, že nemám předejímat kdo mi ublíží nebo ne, ale ten pocit prostě nemůžu ovládnout, je to silnější než já. Takže jsem se takhle naprosto vědomě rozhodla a jak píše Ruth, alespoň se mohu konejšit pocitem, že je mi takhle vlastně fajn.
|
|
|
|
| Salamajka | 
|
(9.2.2023 11:44:17)
Přátelství se prostě časem mění podle toho co konkrétně koho spojuje. Dřív jsme byli parta a všichni postupně měli děti a právě dětské akce nás spojovaly dohromady. Časem se každý ponořil do práce tak, že volného času ubývalo a i ty děti dospívali a dětské akce už pro ně přestávali být zajímavé. Já jsem třeba před 10 lety nastoupila do práce kde se jede i přes víkend a svátky a neexistuje zavřeno. Nedokážu už ani spočítat těch přesčasů. Chlap ten už dávno má tak časově náročné zaměstnání,že má volné jen neděle takže kde vzít ,, volno,, na aktivity? No a i těm ostatním se nabalovaly aktivity nových přátel třeba z práce atd. Takže úplně přirozeně se ta naše parta rozpadla. Nějak to neberu jako újmu nebo tak něco. Jinak já jsem chodila ven s mladšími kamarádkami a ty prostě postupně těhotné, rodí, koji takže na aktivity nemají čas a i když se občas vídáme tak jsem také zjistila, že já stará bába už na miminkovske aktivity moc nejsem. Tak se ten kontakt rozvolňuje. Onehdy mi vypadla parťacka na ples no obvolala jsem všechny a výsledek byl , že všichni už něco měli. To je prostě život no. Třeba i to , že jsme nikdy neměli žádné hlídání takže jsem si musela s manželem brát dovolenou na střídačku taky těm vztahům nepřidá. A i jsme bydleli na té vesnici to nikoho nelákalo k návštěvě.😀 Do dnes se směju slovům tchýně, že nemáme žádný park a lavičky kde by mohla chodit s kočárkem. 😀. Mám spoustu známých a řekla bych, že spokojenost.
|
|
| Filomena74 |
|
(9.2.2023 13:28:01)
Ja
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Česká píseňSvitavy 
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Den koní na Edenu
Česká píseň
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)