| Černá kronika | 
 |
(17.5.2022 16:21:44)
Podle zjištění ministerstva práce má maturitu 22,5 procenta příchozích a vysokou školu 28,5 procenta. Celkem 16,5 procenta lidí je vyučených a nejvýš základní vzdělání má 32,5 procenta uprchlíků. Úřady práce údaje využívají při hledání vhodného místa, uvedlo ministerstvo.
Je to reálné? Největší podíl má pouze základní vzdělání, ale hned nato následují vysokoškoláci. Třetina se základním vzděláním mě ale překvapila, to je tedy hodně velký podíl.
|
| sylvaina | 
|
(17.5.2022 16:51:51)
Nevím, jestli se nepohybuji v moc úzké sociální bublině. Ukrajinců znám hodně už z časů před válkou. V té skupině obecně mělo pro ty lidi vzdělání mnohem menší význam, protože hodně z nich jezdilo do Unie pracovat a dělali takové ty méně kvalifikované práce nebo se je naučilo praxí. Tak na co škola. Takle to mám přímo od nich, taky mě to kdysi překvapilo. Přitom mezi nimi byli rozhodně inteligentní lidi, kteří by jistě školy vychodili bez problémů, jen jim to nedávalo smysl.
|
| MaMar | 
|
(17.5.2022 20:03:36)
Mám dojem, že Ukrajinci, které jsem znala dřív, žádné velké vzdělání neměli, možná jsem to ale o některých z nich ani nevěděla, pracovali v dělnických profesích.
Zato teď se naopak pohybuji v sociální bublině vysokoškolsky vzdělaných Ukrajinek  Inženýrka metalurgie, ekonomka, několik učitelek, zahradní architektka, novinářka...
Rozhlížím se, jestli nepotkám někoho, kdo není VŠ, protože bych docela uvítala paní na občasný úklid, ale připadá mi hloupé, nabízet to vysokoškolačkám, i když vím, že některé z nich teď uklízí např. v místní nemocnici.
S tou angličtinou to mají opravdu všelijaké - napřed mi některé maminky říkaly, že se jí děti učí už od první třídy, ale postupně zjišťuji, že znalosti jsou nic moc - ani ty vysokoškolačky, které sdělovaly, že anglicky mluví, skoro ničemu nerozumí - párkrát by se mi bývalo hodilo angličtinu využít v rámci výuky češtiny, když jsem chtěla něco přesněji vysvětlit, protože moje ruština taky není kdovíjaká.
|
| K_at |
|
(17.5.2022 20:11:19)
MaMar, já vím jen o dělnických profesích - 1 učitel VŠ, 1 JUDr.  oba tady už x let manuálně pracují. Jinak nevím, jaké vzdělání rodiče mají. Možná bych se divila. Jo, ještě učitelky znám.
|
|
| neznámá |
|
(17.5.2022 20:45:10)
Já jako patnáctiletá chodila na brigády do místní montovny a Ukrajinky byly často se střední školou dost jich mělo i vysokou. Byly fajn.
Tenkrát mě zaujalo, že mezi nimi bylo dost starší ženských 40+, které měly rodinu. Rodinu nechaly babičkám a odjely vydělávat peníze to české montovny, vybavuji si hlavně jednu pani, ta měla vysokou školu a původní profese byla vedoucí v ukrajinské textilce.
Ty bezdětné se rychle vdávaly, chtěly zůstat v ČR, tak si kolikrát vzaly podivné existence o které by jinak ženská nezavadila. ALe ony říkaly, že tady jsou chlapi dobrý, že u nich je to strašný.
S nějakými jsem v letmém kontaktu doteď, před válkou mi jedna říkala, že se Ukrajina během pár let hrozně zvedla, že má v plánu se na důchod vrátit domu, že teď nemůže kvuli dětem narozeným v ČR, ale teď je na tom Ukrajina podobně jako ČR. Ale to bylo před válkou......
|
| MaMar |
|
(17.5.2022 21:17:14)
neznámá, pamatuju to, o čem píšeš - u nás v textilce dělaly Ukrajinky, o děti se doma staraly babičky. Znala jsem se s jednou paní, která chtěla zůstat záměrně svobodná a tady vydělávat, aby mohla podporovat početnou rodinu své sestry. Chlapi se prý často ani nesnažili rodinu zabezpečit, hodně z nich mělo problémy s alkoholem. Zas ale vzpomínám, že když moje příbuzná měla nějakou partu dělníků při rekonstrukci domu, jediní, kdo trochu u práce přemýšleli, byli Ukrajinci 
A taky si myslím, že válka teď u nich přerušila docela nadějný vývoj - jsem v kontaktu s jednou starší paní, vzdělanou, dobře se orientuje v nejrůznějších historických i politických tématech. Narodila se na území Ruska, ale pak žila mnoho let na Ukrajině, ta tvrdí, že Rusové neunesli pohled na to, že Ukrajina je daleko předběhla, že se opravdu začala přibližovat Evropě. Je hrozně nešťastná z toho, že všechno, v co v poslední době doufala, i pro své děti a vnuky, je v háji.
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(17.5.2022 16:52:56)
školství na Ukrajině prochází v posledních asi 15 letech reformou, ale moc jim to nejde, je tam ohromná korupce, divný systém, pokud se tomu tak dá vůbec říkat
u nás ve škole máme 15 Ukrajinců, z toho 4 ve stejné třídě, každý z nich umí úplně něco jinýho a není to jenom třeba jiným rozložením látky během roku nebo inteligencí toho konkrétního dítěte, oni třeba angličtinu někde ani neměli, cizí jazyk není důležitý
my máme ubytovanou rodinu, jejich 17letá holka, která dělala nějakou zdravotnickou odnož toho jejich povinného základostředoškolskýho vzdělání, takže studijní obor, angličtinu měla jen od 6 do 11 let, v tom úplném základu
záleží na oblasti, na konkrétním místě, na rodině
|
| Velšice | 
|
(17.5.2022 19:18:01)
Yuki, my mame taky sedmnactileteho chlapce a anglictinu mel dva roky, takze dost hruza, umi jen uplny zaklad.
Jinak oni tam maji jiny a kratsi vzdelavaci system. Ten nas studuje inzenyring, ale je to vlastne strojarna, ted ho povezeme na zkousku do Polska a pokud ji udela, ukonci stredni skolu a muze jit studovat dal, nebo pracovat.
|
|
|
| neznámá |
|
(17.5.2022 17:01:25)
A zohledňovali věk?
Aby neposuzovali dosažené vzdělání malých dětí školou povinných, u nás bych se nedivila ničemu.
Prchají k nám hlavě ženy (s dětmi) a prý z těch bohatších vrstev, ty asi nepočítají, že by pracovaly v zahraničí, tak třeba více dbají na vzdělání.
Já našla, že u nás je mezi ženami ve věku 25-34 je 25,4% vysokoškolaček. To je také docela dost.
https://www.statistikaamy.cz/2020/04/01/podil-vysokoskolaku-v-populaci-roste/
|
|
| 77kraska |
|
(17.5.2022 17:16:59)
napred bych rada videla nejake podrobnosti k tomu pruzkumu
asi kdyz vic jak polovina jsou deti, tak snadno maji jen "zakladni vzdelani"
nebo od jakeho veku se to zkouma?
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(17.5.2022 17:46:20)
děti se nepočítají ani do počtu uprchlíků, jestli se nepletu
|
| Liaa | 
|
(17.5.2022 19:09:25)
Děti se pochopitelně počítají.
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/uprchlici-pocty-mapa/r~d5c11f6ea37611ec9ba00cc47ab5f122/
|
|
|
|
| anexa | 
|
(17.5.2022 19:46:58)
Právě když jsem četla, jaký tam mají systém vzdělávání, tak mě napadlo, jestli je vůbec možné srovnávat jejich VŠ vzdělání s tím naším. Když to převedu na naše školství, tak jim vlastně chybí střední škola. Jakou úroveň pak může mít to jejich VŠ vzdělání? To se přeci nedá srovnávat.
|
| babi_ | 
|
(17.5.2022 20:10:36)
Nezkoumala jsem, jaký systém vzdělávání má Ukrajina, ale docela dobře znám ten v ČR a hlavně ty "výstupy" - tedy zdejší vysokoškoláky, a jsem si jistá, že rozpětí úrovně vzdělanosti vysokoškoláků v ČR bez problémů zahrne i středoškoláky odkudkoli Je to pak o konkrétních oborech, pozicích, srovnávacích zkouškách, ... máme v práci už třetího kolegu ze střední Asie (jeden čas součástí Sovětského svazu), a jsou-byli to VŠ na slušné úrovni.
|
|
| Cimbur | 
|
(18.5.2022 15:54:06)
Mají systém stejný, jaký byl roky v Rusku. A ještě teď si pamatuju, jak jsem v Madridu v roce 1995 potkala dvacetiletou studentku třetího ročníku medicíny. Sebevědomou, s plynnou angličtinou, už se profilovala na dermatovenerologii, jsem přesvědčená, že jí po profesní stránce nic nechybělo. Věřím, že ten systém taky fungoval, vždyť za nás byla základka osmiletá a devátá třída nám fakt nechyběla a ještě nějakých patnáct let předtím byly takzvané jedenáctiletky, kde jsi došla k maturitě po jedenácti letech.
|
| 77kraska |
|
(18.5.2022 16:12:14)
Cimbur, presne tak
moje matka sla do skoly v 5 letech, protoze byla sikovna, chodila na 11-letku, takze v 16 letech maturovala a sla do prace...coz mi prijde brzy
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(18.5.2022 17:05:55)
Moje spolužačka byla ve 22 JUDr. Tenkrát se to dávalo automaticky po 4 letech.
|
| Zasjaj. | 
|
(18.5.2022 17:16:54)
Jo, my koncili dva roky po revoluci prirodovedny obor, ktery byl dycky petilety. Ty pseudo doktorske tituly byly akorat zrusene.
|
| Stará husa |
|
(18.5.2022 17:20:07)
Já studovala čtyřletý obor a doktorský titul dostal jen ten, co měl červený diplom. My ostatní jsme museli skládat rigorózní zkoušky.
|
| Zasjaj. |
|
(18.5.2022 21:17:03)
Huso, za nas prave riga zrusili a RNDr se zrusilo, zrovna tak zrusili ty ceesce a zavedli normalni doktoraty. Takze jsme byli uplne vsichni Mgr, coz je dost desivy to nekde uvadet, jako magor. Ale pak se ty riga nak asi vratily, protoze mladsi lidi uz ty Dr pred jmenem zase maji. Mne je to jedno, ja to nepisu nikdy nikam.
|
| Stará husa |
|
(18.5.2022 21:23:34)
Zasjaj, po revoluci se doktoráty zrušily a všichni absolventi měli najednou Mgr. Teď je myslím jen PhD., ale to už jsem se o to nezajímala. Můj BM má tedy titul před jménem, dělal za komunistů riga a po r. 2000 si udělal i PhD.
|
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(18.5.2022 19:48:06)
Inko, taky jsem byla ve 22 letech JUDr. ...sla jsem na rigorozni zkousku hned v zime po letni promoci
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(18.5.2022 17:07:15)
V sestnacti pracovat mi prijde brzy, ale chodit v plnoletosti na stredni mi prijde nepredstavitelne. V osmnacti jsem maturovala a i ten posledni rok uz mi prislo, ze jsme na ten stredoskolsky styl vyuky prestarli. Dvacetileta studentka ve tretaku mediciny mi prijde akorat vyuziti toho potencialu, co v tom veku clovek ma.
|
| TaJ | 
|
(18.5.2022 17:17:36)
Zasjaj, já chodila na střední až od 18, dodělávala jsem si večerně maturitu a jelikož jsem měla předtím jen dvouletý obor, tak jsme tu OA měli na 5 let. Ale pracovala jsem při ní. Jinak to ale ve škole bylo jak na denním studiu, chodili jsme třikrát týdně na celé odpoledne, jinak legrácky, prima kolektiv, zkoušení u tabule, písemky, taháky...byli jsme fajn parta, věkově od 18 do asi 45?
|
| Zasjaj. |
|
(18.5.2022 21:08:51)
Taj
a sber, ne?  "to hned ty ucitele jinak koukaj" vlastne dalsi role Abrhama. Pamatuju, jak mu Hujer pripominal, ze uz ma jit do hodiny, kdyz pil ve sborovne kafe.
|
|
|
|
| TaJ |
|
(18.5.2022 17:14:56)
77krasko, já jsem vycházela základku ve 14 a šla jsem na dvouletý obor technicko-administrativní pracovnice, do práce jsem nastupovala v 16 a půl. Naproti tomu můj syn v 16 teprve vyjde základku...
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)