Ropucha + 2 |
|
(11.12.2021 9:26:29) Chodím do kostela a také hodně do přírody a užívám adventního času. Dělám pořádek v domácnosti, upekla jsem jeden druh cukroví a ještě tak dva tři upeču. Začínám přemýšlet o dárcích, během příštího týdne je opatřím. Stromek a výzdoba přijdou na řadu v posledních dnech před svátky.
|
Kaipa |
|
(11.12.2021 10:20:06) Ropucho, to máš tedy nervy. Já nechat přemýšlení (jaký dárky koupit) a nákup dárků na poslední týden před Vánoci, nedostane nikdo nic nebo nějaké hovadiny.
|
Federika |
|
(11.12.2021 10:22:14) Kaipo, teprve se chystám objednávat tento týden Dělám to tak vždycky a až na výjimky všechno klapne.
|
|
Marika Letní |
|
(11.12.2021 10:27:08) Já to mám jako Ropucha. Neumím kupovat dlouho dopředu, mně nápady na dárky přicházejí až s předvánoční atmosférou. Něco mám, tak třetinu.
|
Federika |
|
(11.12.2021 10:29:56) Já bych nápady měla,ale děti píšou až takhle těsně před Případně upřesňujou. Jeden syn si přeje vybavenou lékárničku, ale já nechápala, k čemu, jak velkou, co tam má být.. Nakonec mi poslal po naléhání odkaz na vybavenej batoh,záchranářskej, to by mě tak úplně nenapadlo
|
perko |
|
(11.12.2021 10:36:28) Jéé vybavený záchranářský batoh jsme kupovali před 2 lety synovi. Vozí ho v autě a už ho párkrát využil při cestách do školy. On studuje záchranáře a byl z batohu nadšenej.
|
Ennywan |
|
(12.12.2021 15:18:41) Synovi by udělala nejvíc radost tato helma. Ale není možné ji sehnat, ani nevím, jestli by mi ji třeba někdo neuměl vyrobit kartonu :-(
https://www.facebook.com/messenger_media/?thread_id=100030219139846&attachment_id=437224141375838&message_id=mid.%24cAAAACeasVN-D0W4BzV9oCiwbKGIp
|
|
|
|
|
Monty |
|
(11.12.2021 10:53:11) Kaipo, u nás jsou “nějaké hovadiny” základ celý vánoční nadílky. V podstatě nic jiného ani nekupuju. Letos se to tedy výjimečně sešlo tak, že jsme si nadělili novej kotel do baráku, ale k takovým situacím dochází maximálně třikrát za deset let.
|
Monty |
|
(11.12.2021 11:21:15) Val, tak dárek na Vánoce je to proto, že nám ho přivezli před Vánoci. Prostě to tak vyšlo, Ježíškovi jsme si o něj nepsali. Každopádně to, že v zimě nemusíme furt jak debilové tahat do baráku uhlí a dříví se za dárek považovat dá, i kdyby nám kotel přivezli třeba už v září.
|
|
Monty |
|
(11.12.2021 11:27:23) Jinak mě dávat dárky baví, jen se to tak sešlo, že jsou to ve výsledku jen hovadiny. Ono taky co jinýho. Nic praktickýho nikdo nepotřebuje, to se pořizuje, když je to třeba a nečeká se do Vánoc, a věci "co kdo zrovna chce" se taky kupujou průběžně celej rok.
|
monam |
|
(11.12.2021 11:47:58) Mě dávání dárků asi v zásadě také baví, zejména když byly děti malé, tak ocenily blbost za pár korun, to mě bavilo hodně Ale baví mě celkem i vymýšlení dárků dospělým. Bohužel můj muž vánoce nemá rád a dárky dostávat nechce. A děti už si nevystačí s těmi relativně levnými blbostmi. U nás není úplně reálné, abychom vše kupovali když vyvstane neakutní potřeba po něčem dražším (spíše přání), to si fakt šetříme na vánoce. Nějak mi přijde, že než horu blbostí, o nichž za týden nikdo nebude vědět je lepší koupit blbostí pár a jednu, dvě větší nákladnější dary. Ale samozřejmě zrovna třeba kola, sportovní potřeby apod kupuje když je to potřeba.
|
|
libik |
|
(11.12.2021 11:57:41) Mně teda dávání dárků vynervuje a dávno toužím po levelu "dáme si čokoládu a zazpíváme si"
Vaděj mi dary hodnotné i vtipné hovadiny, nechápu to prostě.
Ještě tak maximámálně dárky dětem, do věkové úrovně panenky Barbie
|
|
|
Monty |
|
(11.12.2021 12:33:05) Libiku, mně to u nejbližších lidí nevadí. Odbourala bych nesmyslný dárkování pro forma v širší rodině, protože sprcháč si může každej koupit sám a těžko to někoho "opravdu potěší". Dárek má smysl, když je osobní a pro radost, klidně ať je to kravina, ale výměna sprcháčů je bohapustej zmar.
|
Stará husa |
|
(11.12.2021 12:59:52) Monty, a to já zase raději nějaký voňavý sprcháč, který fakt využiju, než nějakou "vtipnou" kravinu, která mi je na nic. Jasně, že dneska jsou ty dárky o něčem úplně jiném, než když se musely shánět a normálně si je člověk koupit nemohl. Pamatuju si doteď, jakou měla tchýně radost, když jsem ji někdy v 80.letech dala k Vánocům Impuls. A já měla taky neskutečnou radost, vystála jsem na to šílenou frontu. Dneska, kdy si každý může koupit kdykoli cokoli, mají ty dárky úplně jinou hodnotu.
|
Stará husa |
|
(11.12.2021 13:22:47) Valkýro, já ty dárky beru jako takový symbol. Nejde mi o konkrétní dar jako věc, po které toužím, tomu jsem odrostlá během dospivani. Jsem ráda, že si na mě děti vzpomněly a já zase na ně. Kromě toho, děti a zvláště syn jako ajtak, mají úplně jiné příjmy, než já se svým důchodem. Pokud po něčem touží, koupí si to sami a nečekají, že jim to dá maminka pod stromeček.
|
kosatka2 |
|
(11.12.2021 13:31:47) Hele Valkýro a pěkná vyrobená ozdoba z korálků na stromeček/do okna, hm? Jako pro muže asi ne, ale jinak proč ne? Návodů jsou mraky a je to terapeutické, podpora sklářství...
|
|
|
|
|
angrešt |
|
(11.12.2021 13:45:24) Tak to já mám obdarovávání moc ráda:) Třeba ten betlémek mě včera strašně dojal. A těší mě i vymýšlení a taky různé vytváření či dotváření (jednomu kamarádovi pomalovávám hodiny, které jsou normálně koupené z ikea, jen budou teď ladit s jeho specifickým zájmem). Ale sama si rozhoduju, komu dárky dávat chci, a těm lidem je dávám nadšeně a věřím, že tak, že je potěší. A u koho necítím potřebu ho obdarovat, tak se do ničeho nenutím. Nedávám dárky "z pocitu, že se musí", ani fakt blízkého příbuzenství pro mě nezakládá žádnou dárkovací povinnost, takže ani některým blízce příbuzným nedávám nic. A naopak někdy lidem vlastně docela vzdáleným ano.
|
|
|
Kaipa |
|
(11.12.2021 13:03:36) Monty, pokud je dárek osobní a pro radost, není to kravina.
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(11.12.2021 14:23:41) Mě potěší i sprchac, pokud je nějaké lepší, třeba z Manufaktury, co si jindy nekoupim. Nebo jsem dostala z Yves něco s vůní kávy protože kafe mám ráda a užívala jsem si každý myti
|
K_at |
|
(11.12.2021 15:23:53) Evelyn, jo, já mám taky ráda různý sprchače a krémy. Nebo hezké obyč mýdlo.
|
Půlka psa |
|
(11.12.2021 15:42:44) Sprcháče mi nevadí. Sice je stále dostávám, ačkoliv je vůbec nemůžu používat, ale nějak to doma upotřebíme.
Vadí mi jen vyloženě nesymetrické situace (karibský rum pro MM a tablety do myčky pro mně) a nesmyslné množství darů (každému dítěti několik desítek balíčků s nejlevnějším plastem). Zlatej sprcháč.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(11.12.2021 15:51:13) Mně vadí jen kvetoucí kytky v kvetinaci, je mi jich předem líto. K Vánocům se sice nedávají, ale mám i svátek. Svíčky mám ráda a používám. Koukám, že jsem vdecny a skromný příjemce darů
|
|
Rodinová |
|
(11.12.2021 18:37:32) Pulko, jak sis zaslouzila tablety do mycky versus karibsky rum?
Mne hlavne vadi, kdyz me blizci obtezuji dotazy, at jim vymyslim darek pro me, muze, syna, dceru, babicku, teticku…
|
Půlka psa |
|
(12.12.2021 15:55:12) ¨" jak sis zaslouzila tablety do mycky versus karibsky rum"
Rodinová, já si to asi ani nevysloužila, takhle dává dárky tchýně, ale nemyslím, že je to něco osobního. Je to odraz jejího světonázoru, že pro ženu je potěšením domácnost. Určitě se nám tím oběma snaží dát to, co nám přináší libé pocity. Pro jednoho je to mytí nádobí po celé rodině a pro druhého je to panák čehosi drahýho.
Dokonce jsem tam šlechetná, že jsem milostivě ochotna manželovi přepustit potěšení z půlky myčkových tablet a nechat mu celý rum.
|
|
|
|
|
|
Renka + 3 |
|
(11.12.2021 15:12:04) "Odbourala bych nesmyslný dárkování pro forma v širší rodině, protože sprcháč si může každej koupit sám a těžko to někoho "opravdu potěší
Tak to máš ale ty osobně nastavené, mě hezký sprcháč potěší, zase uznávám, že ono není až tak co vymyslet, co chci a potřebuju si koupím a halvně vyberu, sama.
Průšvih jsou ty putovní věci, co už jsou třeba prošlé, to fakt radši nic, ale pokud někdo koupí sprcháč s tím, že je to pro mě osobně, to beru.
Babička v DD už taky žádné dárky kromě té drogerie nechtěla, měla cukrovku, takže ani s jídlem to až na výjimky moc nešlo, na čtení špatně viděla, s elektronikou si nerozuměla, jediné, co fakt chtěla a potěšilo ji, byla právě ta drogerie.
A moje maminka měla ráda drahé aviváže s parfémem, které by si sama nekoupila kvůli ceně, ona kupovala jen ty levné v akci, takže i té jsme dávali vždy nějakou luxusní a vím na sto procent, že ji to vždy potěšilo.
|
kysnutá knedla |
|
(11.12.2021 15:20:32) No a ja dám mojmu 14 ročnému nenásytníkovi sprcháč, a som si skoro istá, že ho poteší. Už mi totiž dlhú dobu vyčíta, že "pořád kupuješ ty nejlevnější..." (Lidl), tak som mu kúpila "lepší".
Mne by viac vadila napr. sviečka (i keď niektoré sú Ok), než sprcháč. Ten, keby sa mi aj nepáčil, tak ho vždy po kúsku pridám pri praní prádla. Vlastne, aj sviečky by som sa vedela užitočne zbaviť. Peklo je s nevhodným oblečením či bytovým doplnkom.
|
|
Monty |
|
(11.12.2021 16:10:13) Renko, ale ono není těžký "pro mě něco vymyslet". Jen to prostě stojí o něco víc práce než přihodit k nákupu sprcháč. Kdyby mi dárce chtěl fakt udělat radost, koupí mi někde v antíku nebo na Aukru dopisnici z první světový války. Když mi koupí sprcháč, je to jasnej vzkaz, že mu za nic víc nestojím. Ne že by mi to nějak rvalo žíly, ale sympatický (natož "vlastní") mi to prostě není. Pár let jsem se snažila o osobní dárky i pro dárce sprcháčů, teď už na to prdím a dávám jim taky sprcháč.
|
Stará husa |
|
(11.12.2021 16:38:33) Monty, jenže ty máš určitého specifického koníčka, takže tam je jasné, že když ti někdo chce udělat radost, daruje ti něco z okruhu tvého zájmu. Ale já třeba nic takového nemám. Jako jo, ráda čtu, ale radši si ty knížky půjčím v knihovně, než je mít doma a preskládávat kvůli nim knihovnu, aby se mi tam vůbec vlezly. Takže já s povděkem příjmů nějakou příjemně vonící kosmetiku. Prášek na praní nebo aviváž by mi radost tedy neudělaly, to je pravda. Ale sprcháč jo. Minulý rok jsem dostala od dcery velkou krabici voňavých mýdel z Manufaktury a dělaly mi radost celý rok, krásně mi provonely koupelnu a každé mytí rukou jsem si užívala.
|
Renka + 3 |
|
(11.12.2021 16:46:37) Huso, mám to podobně, já tedy koníčka mám, ale jsem vybavena a hlavně si věci vybírám ráda sama. Tam je mi i dost líto, když se dárce snaží, a já vím, že tohle se mi úplně nehodí. U Monty zájmu je to asi jiné, tam lze obdarovat neomezeně, já těch věcí ke svému koníčku nepotřebuji. A hrozně nerada hromadím věci. To pak raději něco spotřebního, klidně sprcháč nebo čokoládu, oříšky nebo čaj, neurazí ani dobré víno.
|
|
Monty |
|
(11.12.2021 17:03:18) Stará huso, no, ale přesně o tom to je. Když máš specifický koníček, snadno se vymýšlí dary, ale holt některým lidem, co tě musí pro forma obdarovat za to nestojíš. Tak ti koupí sprcháč. Nemám nic proti darovaný kosmetice, když vím, že někdo má rád nějakou konkrétní značku. Třeba moje kamarádka miluje cokoli od Lush a té ta dárková krabice udělá fakt radost. Nějaký blbý Palmolive ve vánoční krabici, co přihodíš k nákupu v sámošce zkrátka není to, co si já osobně představuju pod takým pojmom "dárek".
|
Yuki 00,03,07 |
|
(12.12.2021 9:33:23) specifický koníček taky není úplně ideální studnice nápadů na dárky, pokud je jedno dítě matematik, fakt nemáš co pořídit, druhý dítě skaut, všechno potřebný má, protože by se bez toho neobešel už dávno a nic víc nepotřebuje, pokud náhodou někde neztratí třeba nůž, ale to většinou nemůže čekat do Vánoc
|
Monty |
|
(12.12.2021 9:35:14) Yuki, knih o matematice je nepřebernej počet. Knihy ho neberou?
|
Yuki 00,03,07 |
|
(12.12.2021 9:38:49) Monty, ty máš pocit, že stačí jakákoliv kniha o matematice? k čemu by byla? sloužila by maximálně jako lapač prachu, potřebuje takovou knihu, kterou sám chce, a pokud ji potřebuje, nečeká to do Vánoc, protože ji potřebuje jako učebnci, ne k tomu, aby si v ní listoval a prohlížel obrázky
|
Monty |
|
(12.12.2021 9:46:15) Yuki, o jakékoli knize jsem nepsala. Nepředpokládám, že bys synovi kupovala "Počítej a neplač". Jen konstatuji, že jsou toho mraky, zejména v AJ, takže mi to nepřijde až tak nereálné něco vybrat. Pokud je ale syn tak úzce zaměřený, že ho zajímá jen to, co potřebuje ke studiu, pak je to asi těžší, no. Moje dítě potěší třeba i sto let stará učebnice, protože ho zajímá, jak se ten obor vyvíjel, jak se učil, co se změnilo...
|
Yuki 00,03,07 |
|
(12.12.2021 16:16:49) Monty, dávno už se neorientuju v tom, co která knížka matematiky vůbec obsahuje, která je kvalitní, a už vůbec ne v angličtině, že bych jen tak sáhla na internetu a objednala, fakt ne, matika není biologie, aby ses podívala na zpracování a obrázky (biologii jsem studovala, trochu vím, jak vypadají knížky o biologii a jak knížky o matice)
a co se týká specializace - no jo, můj syn je úzce specializovaný, specializuje se na to, aby se dostal na prestižní univerzitu a historie matematiky fakt není součást pohovoru ani testu, musí umět spočítat, orientovat se ve způsobu myšlení (na úrovni místních univerzit tak 2.-3. ročník, naštěstí se zajímá právě o tyto znalosti), historie by mohla být koníček, ale nic víc, navíc historie není koníčkem
|
Monty |
|
(12.12.2021 16:35:34) No, Yuki, ty to podáváš stylem, jako že co není matematika hodná uchazeče o studium na Cambridge, to je obrázkový leporelo o zvířátkách na statku. Já se nepotřebuju "dívat na obrázky", když kupuju synovi knihu z oblasti jeho zájmu, tak prostě kouknu na Amazon a když např. vidím, že v roce 2020 vyšla kniha "Fundamentals of Invertebrate Palaeontology: Microfossils", tak vím, že ji určitě nebude mít a ani si ji neobjedná, protože na to, aby za ni dal tři a půl litru je moc velký škrt. Ale chápu, že pokud někoho nezajímá nic jiného, než jak se dostat na prestižní univerzitu, kupujou se mu dárky dost těžko.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(12.12.2021 16:43:29) Monty, no právě, pokud můj syn chce na Cambridge, pak h těžko uspokojí knížka o historii pro zábavu, já ti neberu to, že můžeš někomu udělat radost historickou knížkou, ale prostě to není pro každýho
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
libik |
|
(12.12.2021 1:32:01) Monty, jako se v tvé rodině dávají osobní vtipná trička , tak v jiných rodinách to mohou být osobní sprchové gely. Myslím, že jsi zaujatá. Vtipných triček jsou stejné haldy jako sprcháčů
|
Monty |
|
(12.12.2021 9:40:54) Libiku, nejsem zaujatá, jsem realista. Nikdo jinej ty sprcháče nedostává. Sice se mě to nijak nedotýká, nejsem zrovna typ, co by fňukal v koutku, že dostal od Ježíška sprcháč, ale zrušila bych to, protože mi to přijde hloupý a zbytečný.
|
*Kate* |
|
(12.12.2021 9:53:24) "Sice se mě to nijak nedotýká, nejsem zrovna typ, co by fňukal v koutku, že dostal od Ježíška sprcháč, ale zrušila bych to, protože mi to přijde hloupý a zbytečný."
Mě teda přijde, že se tě to dotýká:)
|
Monty |
|
(12.12.2021 9:56:50) Kate, ano, tím, že je to zbytečný divadlo. My si v rodině nedáváme nic a nedotýká se mě to vůbec. Nic mi přijde mnohem lepší než sprcháč z povinnosti. Zvlášť když jsem nucena to stejným způsobem oplácet.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.12.2021 10:25:41) Proč nucena ? Dostaneš sprcháč, příště nedáš nic, další rok nedostaneš taky nic a je hotovo.
|
|
*Kate* |
|
(12.12.2021 12:14:57) Monty, dočetla jsem, a už chápu tvoji zpruzenost - cítit se nucena do obdarovávání tolika lidí musí být otrava.
|
Monty |
|
(12.12.2021 12:34:16) Kate, ty dárky ani tak ne. Mně vadí, že jsem nucena k účasti na těch "rodinných Vánocích". Kdyby šlo jen o dárky, tak je prostě koupím, zabalím, neřeším. Neúčastnila jsem se rodinných Vánoc, když byl syn malej, a to mě minimálně jednou žádal, jestli bych tam nemohla být. Mně je prostě nepříjemný být nucena trávit čas někde, kde být nechci a kde se necítím dobře. Dokud žil tchán, tak mi to taky až tak nevadilo, s ním jsem ráda trávila i Štědrý den, tchán byl pohodář. Co tchán umřel, tak to dávám fakt blbě. Manžel z toho taky není nadšenej, ale je to jeho rodina a praktikujou to tak po celej jeho život. Já se většiny akcí tohoto typu neúčastním, ale v případě Vánoc mu nechci dělat ještě větší zle. Ale sere mě to docela dost, to nebudu zastírat. Na rozdíl od sprcháče. To, že tam musím být proti svý vůli.
|
Zufi. |
|
(12.12.2021 12:38:30) 30let jsem bývala týden o prázdninách tam,kde jsem být na echtela...z lásky k MM
|
Monty |
|
(12.12.2021 12:40:00) Zufi, to jsi dobrá, třicet let bych se asi přemáhat nedovedla. Já doufám, že se po pandemii vyřeší "rodinný Vánoce" tím, že v tom termínu prostě někam vypadneme.
|
|
|
|
|
|
|
neznámá |
|
(12.12.2021 9:59:10) KDyž Monty, tobě se asi dárky vybíraj složitě. Většina lidí dárek v antikvariátu kupovat nechce, navíc pokud to není hodně blízký člověk, tak se s takovým dárkem většinou netrefí. Ale souhlasím, že v tom případě bych taky radši dostala čokoládu nebo víno, sprcháč je už moc. Zas pokud to prezentuješ jako zbytečný divadlo, buď ráda za sprcháč, abys nedostala třeba prášek na praní nebo něco jiného praktického.
|
|
|
libik |
|
(12.12.2021 10:19:44) Monty a já bych založila klub přátel sprcháčů, protože mi to připadá jako moc pěkný dáreček, voňavý, užitečný, odlehčující tu trapnou tíseň nucení k originalitě (a pochybnostem, jestli je dostatečná)
|
Monty |
|
(12.12.2021 10:27:58) Libiku, proč k originalitě? Smysl dárku je snad udělat radost, ne se kreativně vyřádit.
|
Saamajna |
|
(12.12.2021 10:35:59) Monty a mas frote turban? PO sprchovani?
|
|
Monty |
|
(12.12.2021 10:40:47) Val, no, jak už jsem psala, taky bych to zrušila mimo nejbližší rodinu a přátele. Dárky mimo tento okruh bych dávala jen dětem a zvířatům. My to s matkou a sestrou zrušily už dávno a je svatej klid. V širší rodině jsme se neobdarovávali ani nescházeli nikdy.
|
Senedra |
|
(12.12.2021 10:49:26) Se sprcháčem jsem na tom asi jako Monty - když vidím co a za jaké peníze od tchýně dostane MM a děti a já ten sprcháč, který je v kategorii "aby se neřeklo". Navíc mám atopycký ekzém, za léta jsem vychytala asi tři druhy sprcháčů, které mi ekzém víc nerozjedou. Nemám ráda nic extra voňavého. Takže dostávám silně parfémované sprchové gely.
Zase mám příbuznou, která miluje ručně dělaná mýdla. U ní vím, že když zajdu třeba do Manufaktury nebo podobného podniku, něco vyberu, tak se prostě trefím.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.12.2021 11:00:46) Tohle je fakt hrozný, dávám snaše stejně jako synovi. A moje máma taky manžela nešidí.
|
Senedra |
|
(12.12.2021 11:02:45) Inko, moji rodiče taky... Za 25 let jsem si zvykla, jen konstatuju, jak to je. takže sprcháč od tchýně mě prostě nenadchne, no...
|
|
Monty |
|
(12.12.2021 11:18:46) Val, tak já mám obě tchyně zlatý. Byť ta současná mě ze začátku moc nemusela. Bližší vztah mám teda k té bývalé, v tom smyslu, že je takový otevřenější, té třeba zavolám i jen tak a poslouchám ji i hodinu (a to nesnáším telefonování), se současnou tuhle potřebu nemám. Ale sprcháčem za stovku mě teda neodbývají ani jedna.
|
Monty |
|
(12.12.2021 11:37:22) Val, ale ona mě tchyně bere, i syna vzala "za svýho", jen je trochu jinej typ než já a nemáme moc potřebu spolu spontánně "chodit na kafíčko". Ale když už se spolu někde ocitneme, tak je to v pohodě. Tchyně je takový úzkostný typ, no. Furt trochu v křeči. Já s tím nemám problém, každej jsme nějakej, ale na to kafe jdu radši s někým uvolněnějším a "otřískanějším", nejsem úplně mistr empatie.
|
|
libik |
|
(12.12.2021 11:48:10) Požadavek na originální dárek od tchýně, to je ve většině případech naprosto nejvyšší level absurdity a nelze ho naplnit.
Potíž je v tom, že na rozdíl od mého mládí, se nelze strefit ani takzvaným rodinným darem, jelikož buď bude mít povlečení blbý vzor nebo materiál. Tenkrát bylo terno, že se něco sehnalo a tchyně na to většinou měly víc trpělivosti nebo znamých než děti.
Jinak jako matka (tchyně) jsem zatím měla možnost jenom k obdarovávání podmíněných (potenciálních) zeťů (snach) a tam se mi zdá normální dát svému dítěti násobně větší dar rp. návštěvě dát "milou malou pozornost", sprcháč například
|
Monty |
|
(12.12.2021 11:52:08) Libiku, vždyť ho taky nikdo nemá. Nečekám od nikoho originální dárek. Od jakéhokoli dárku očekávám jediný - aby udělal radost. A to fakt není až tak těžký, je k tomu třeba jen se maličko zamyslet a něco o tom člověku, kterého chci obdarovat vědět. Ve chvíli, kdy o něm něco víš a stejně mu dáš "sprcháč", je to zcela explicitní sdělení "za víc nestojíš". Což pokládám za devalvaci smyslu obdarovávání.
|
Senedra |
|
(12.12.2021 12:03:10) Monty, přesně tak...
Libik, tady nepopisujeme situaci, kdy stará vetchá stařenka žvýká suché chlebové kůrky, aby mohla snaše něco koupit a ona ji to opovržlivě vrátí. Prostě tchyně vezme něco z prvního regálu, kolem kterého jde, v duchu si udělá čárku, že má dárek pro snachu a fertig.
A asi si trochu idealizuješ, jak to dřív vypadalo, moje babi v pozici tchýně dokázala mojí mamce taky velmi slušně zatopit. Šlo čistě o to, že si naši zařídili život po svém a nenechali si od ní diktovat, jak mají žít.
|
Monty |
|
(12.12.2021 12:08:36) Senedro, tak ony ty "sprcháče" v širší rodině mají stejnej důvod. Zařídili jsme se po svým a nechodíme se vším k "radě starších". To je prostě něco, co se neodpouští. Je to teda spíš legrační, než abychom se nad tím zalamovali, ale nebýt to širší rodina, musím říct, že by mi to docela vadilo.
|
|
libik |
|
(12.12.2021 13:33:31) Senedro, já si myslím, že popisuješ situaci nevykomunikovaných vztahů s manželovou matkou.
Píšeš, že manžel dostane hóodně peněz a vy kosmetické dáry. Vy nemáte SJM?
Podle mě tchýně dává všem peníze, alkorát je dává manželovi do ruky. Přece si tvůj manžel nepíská a nekoupí si za to vlastní dovolenou bez tebe.
Nás tchánovci nejednou finančně obdarovali a to tak, že MM dostal obálku a já třeba brusinkový kompot. Ve finále jsme za to koupili něco do baráku a brusinky jsme snědli ke svíčkový taky oba
Přišlo by mi absurdní, aby jeden dostal obálku a druhý taky.
Když manžel umřel, stalo se mi, že jsem dostala obálku já. Vůbec by mě nenapadlo si říct "konečně", byl to zase příspěvek rodině.
|
Monty |
|
(12.12.2021 13:39:56) Noooo, Libiku... Ono když někdo dává obálku jako dar, obvykle na ní bývá napsáno, pro koho to je. Při osobním předání se zas většinou něco řekne. Takže třeba moje tchyně buď dává obálku, na které jsou obě křestní jména, případně synovo, pokud je to dárek pro něj, nebo ji vrazí jednomu z nás do ruky a řekne něco jako "tohle je pro vás na to či ono".
|
K_at |
|
(12.12.2021 13:44:14) Monty, asi tak. Napsat A+T na obálku, nebo říct "to máte na ..." není nic složitého. Musím říct, že tihle musí mít strašně hroší kůži, protože ustát bez pocitu trapasů, studu, situaci, kdy vědomě ponížím životního partnera něho dítěte, to je teda povaha, kterou si neumím představit. To vnitřní nastavení.
|
Monty |
|
(12.12.2021 14:19:32) Kat, mě tedy ta Libikova bezelstná naivita, že lidi přece nemůžou být až takoví hajzli překvapuje. Osobně jsem v tomto směru ztratila veškerý iluze hned v osmnácti, kdy jsem pár týdnů bydlela u tchyně svýho biologickýho otce. Samozřejmě za dost peněz a v "kumbálu pro služku" plným starýho nábytku. Bylo to před Vánoci, tak jsem ze svýho nic moc platu koupila pro otce, jeho ženu, malýho bratra i pro tu tchyni dárky za fůru peněz... a od nich našla mezi svátky v tom kumbálu na stole talířek s rozlámaným spáleným cukrovím a dvě zabalený utěrky. Stěhovala jsem se hned po Novém roce a otec s tou tchyní na mě řvali přes celej barák, že jim dlužím nájem za čtyři dny. Zajímalo by mě, jak tohle Libik přetaví v roztomilý nedorozumění.
|
K_at |
|
(12.12.2021 14:33:54) Monty, no jo. Já to taky nechápu. Dokážu bez pocitu rozladění klidně přijmout úplně debilní dary (expert je moje stará babi, to jsou rodinné legendy). Jenže ta je demokraticky příšerný Ježíšek - všem bez vyjímky. ale takové ty excesy "tobě Diora, a tobě Kik" to bych nevydýchala ani já, děvče skromné a nenáročné.
|
Monty |
|
(12.12.2021 14:38:26) Jenže ta je demokraticky příšerný Ježíšek - všem bez vyjímky. ale takové ty excesy "tobě Diora, a tobě Kik"...
Kat, bingo! "Sprcháč" pro všechny prostě není totéž, co sprcháč z Kauflandu pro jednoho a krém La Prairie za čtyřicet litrů pro druhýho.
|
|
Rigel |
|
(12.12.2021 17:48:37) mně se stýská po časech, kdy jsem od babičky ( bydlely jsme dvanáct let spolu ) dostávala modré ponožky ( modrou barvu miluju ) a prázdnou videokazetu. A potěšilo Pravda, teď už si filmy stahuju :). Babičce bylo 80 - 90 let, těžko by vymýšlela a sháněla nějaký originál dárek . Štědrý den jsme si dělaly den předem, a pak jely k mým rodičům strávit štědrý den s nimi.
|
|
|
77kraska |
|
(12.12.2021 14:40:27) MOnty a Liaa, Vy jste pres ty knizky !
vytvorila jsem casovou osu jako skolni pomucku.....proc to musim vytvaret doma na kolene a nikdo to v CR neprodava? lidi by to urcite kupovali.....mam to od roku 1880 do roku 2025, na balicim papire odshora dolu pres cele dvere, na jednu stranu lepim rodinne udalosti (narozeni a svatby) na druhou stranu historicke udalosti svetove a ceske
kdyby to prodavali v knihkupectvi, tak tim nezabiju pul dne
|
Monty |
|
(12.12.2021 14:43:38) Sedmi, v téhle velikosti a výpravnosti by si to nekoupil skoro nikdo. Malý časový osy jako školní pomůcky vydává Kartografia Praha, podobně jako chemický tabulky nebo seznam vyjmenovaných slov.
|
Liaa |
|
(12.12.2021 15:18:48) "Sedmi, v téhle velikosti a výpravnosti by si to nekoupil skoro nikdo. Malý časový osy jako školní pomůcky vydává Kartografia Praha, podobně jako chemický tabulky nebo seznam vyjmenovaných slov."
Souhlas s Monty. Za cenu, za kterou by se to vyplatilo, by si to opravdu skot nikdo nekoupil, byla by totiž dost vysoká. Navíc je to něco, co si fakt zvládne udělat každý doma, neprodávalo by se to.
|
77kraska |
|
(12.12.2021 15:42:13) Liaa a MOnty, to je prave chyba, ze nikdo nic takoveho nevydava....asi to vydam sama...dalo by se s tim pekne vyhrat, rodina by tam doplnila babicky a dedecky a malicke fotky ze svateb....a spolecne s detmi by tam rodice nalepili obrazky k valkam a k sametove revoluci
vychazeji kdejaka zviratka a princezny, tak proc ne casova osa?
|
77kraska |
|
(12.12.2021 15:45:05) takova casove osa da udalostem uplne nove perspektivy....napr u nas se svatby a narozeni deti nastradaly do dvou svetovych valek nebo do obdobi tesne po nich, coz neni prekvapive, ale pro dite by to mohlo by zajimave
postupne svatby mizi a deti se rodi do nemanzelskych svazku
a postupne se deti rodi cim dal starsim matkam a mezi detmi jsou cim dal vetsi rozestupy
|
77kraska |
|
(12.12.2021 15:45:50) stejne se musim odpojit, tak zdravim...kdo by to chtel vydat se mnou, at se ozve na mail
|
|
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.12.2021 14:45:03) Ty jsi moc šikovná, ale neumím si představit na co by mi taková věc byla. Kdyby ji prodávali.
|
|
*Kate* |
|
(12.12.2021 15:11:30) Já bych to nekoupila:)
|
|
|
libik |
|
(12.12.2021 14:50:11) Monty, Libik neni žádný včera vykulený tele, co by předpokládalo, že všichni jsou božíčkoví. Samozřejmě, že existujou vztahy na hovno.
A v těch je fajn nepokračovat, jako jsi to udělala ty po nedostatečném dárečku.
Ale jestli je situace , že když babča dá "dětem" x tisíc a v obálce to dostane její syn (s normálním vztahem ke své ženě) tím momentem, kdy snacha má vylít sprcháč do rybí polívky a odkráčet středem, to si skutečně nejsem jista.
Ale každý ať si dělá, co ho baví.
No a já zas mohu dávat případné obálky výhradně svým děten, že? A na snachy se prevengtivně zavazuji srát, těm se jeden nezavděčí
|
K_at |
|
(12.12.2021 15:03:29) Libiku, myslím, že ani snachy nejsou většinou úplně blbý. A že cítí, že ta konstelace vztahů je nějaká. A že "to tam není". Nikoliv že tchýňka je roztomile neobratná a možná trochu mimozemská a prostě jí něco nedošlo. To se taky stát může.
|
|
libik |
|
(12.12.2021 15:12:59) Kat, konstelace nekonstelace (nikde není psáno, že snacha musí milovat tchyni a naopak), jde mi o to, že pokud přistane v obálce jednoho z manželů počitatelný obnos, je to přínos pro oba a netřeba dělat drama z toho, jestli na obálce chybí zlatým písmem: mé nejmilovanější snaše s láskou tchyně
|
Ruth |
|
(12.12.2021 15:19:03) Trochu té práce s nápisem - Růžence a Jiříkovi - si dát může každej.
|
|
Renka + 3 |
|
(12.12.2021 15:33:27) Valkýro, tak oni nejsou manželé, proč by to bylo blbé, že peníze pošleš přímo dceři? Dárek jeden za rodinu stačí si myslím, vy naopak pořád manželé jste. A je to pořád pro partnera dcery, ne pro manžela.
Ani já bych příteli své dcery nedávala stejně hodnotný dárek jako své dceři.
|
|
babi_ |
|
(12.12.2021 15:35:14) Val, moment, pošleš dceři vánoční dárek na účet? To mi přijde blbý, a úplně zbytečně - obálka snad není žádná velká "vánoční příprava". Nebo jo?
|
|
|
Sio |
|
(12.12.2021 15:42:10) Val Poslat dárek na účet mi přijde blbý, a i jako obdarované by mi to přišlo líto. Dcery příteli bych dala víno/kafe/něco jedlého, podle toho, co má rád. Dceři bych k obálce přidala nějakou drobnost, a na manžela, rodiče, i ostatní rodinné příslušníky bych se vykašlala úplně.
|
K_at |
|
(12.12.2021 15:43:59) Sio, bingo. Na chlapa a spol bych se vybodla.
|
|
|
K_at |
|
(12.12.2021 15:43:07) Valkýro, v tom případe bych dceři dala něco malého do ruky. Dárek na účet je takový "hlavně neotravuj". Dala bych do obálky, nadepsala "Tonda a Anežka" a přidala víno. Nebo čoko. Něco takovýho drobnýho. Aha, teď píšeš, že hotovost nepoužívá. Ale zeptala bych se jí předem.
|
Sio |
|
(12.12.2021 15:55:45) Tak od rodičů partnera, s kterým jsem jak dloulouho? Rok? bych nečekala žádnej dárek, nebo maximálně to víno, a rozhodně ne peníze. Zas si to tak moc nekomplikuj. Ale s tím posíláním na účet bych si to ještě rozmyslela.
|
K_at |
|
(12.12.2021 16:12:28) Valkýro, tak to tě už nemusí zajímat. Dcera si může vánoce udělat podle svého. A ty taky.
|
|
Sio |
|
(12.12.2021 16:12:41) Tak v tom případě bych se jí zeptala, jestli její přítel taky očekává, že ve své rodině přijde k hotovému a je zvyklý na ničem se nepodílet, jako ona. Protože jestli ano, asi se jim spolu nebude žít úplně snadno
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.12.2021 16:31:24) Nevážným synovým známostem jsem dárky nedávala, ani nevím jak jejich rodiny řešily vánoce. Až když to byla snoubenka jsme začaly dárkovat. A trávit společně štědrý den začali asi po 6 letech. Do ty doby každej doma.
|
77kraska |
|
(12.12.2021 16:40:26) Val, kdyz jsem byla mlada, tak traveni Vanoc byl kamen urazu meho prvniho vazneho vztahu...moji rodice mne vzdycky premlouvali, at travim cele svatky s nimi, ja nechtela, ja to chtela delit, nakonec jsme se vsichni rozhadali a muj pritel k mym rodicum uplne prestal jezdit :-(
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.12.2021 16:57:04) My jsme do svatby byli každej doma, ani by mě to jinak nenapadlo.
|
Federika |
|
(12.12.2021 17:01:31) Inko, do svatby
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.12.2021 17:05:09) My jsme spolu bydleli až po narození dítěte, ani svatba nás nedonutila se sestěhovat.
|
Federika |
|
(12.12.2021 17:07:21) My jsme spolu začali pořádně bydlet, až když bylo dítěti dva A vzali jsme se, až když mu bylo 5. Ale Vánoce jsme trávili spolu, to zas jo
|
|
Stará husa |
|
(12.12.2021 17:19:24) My s BM jsme spolu bydleli až po svatbě, nejdřív u našich, pak byl BM rok na vojně a já bydlela stále u našich a pak jsme dostali družstevní byt. Za mých mladých let ( před 40 lety) spolu lidí jen chodili, bydlet spolu za svobodna " na hromádce" byla jednak ostuda, jednak ani nebylo kde, svobodní měli svůj byt naprosto výjimečně. A bydlet za svobodna u rodičů by jim rodiče prostě nedovolili, lidi by je pomluvili.
|
|
|
|
TaJ |
|
(12.12.2021 17:20:35) Inko, my jsme zase spolu rok chodili a bydleli každý u rodičů...a potom jsme 3 roky bydleli spolu, než jsme se vzali. A syn se narodil až 6 let po svatbě...
|
|
77kraska |
|
(12.12.2021 17:42:06) Inko, ja jsem se nikdy nevdala a pritom jsem bydlela s nekolika chlapy (postupne, ne najednou) ...mam to presne opacne
|
|
|
Renka + 3 |
|
(12.12.2021 17:37:19) Hodně rodičů si své dospělé děti stále nějak nárokuje a nechápe, že už mají vlastní život a jsou z toho zbytečné třenice. Mě by nenapadlo přemlouvat dceru, aby trávila celé svátky u nás, je mi jasné, že chce mít čas i se svým přítelem. Sami se dohodli, že letos budou na Štědrý den se svou rodinou, ale už 25. 12. se setkají a budou spolu, beru to, že to je jejich věc a nevadilo by mi, kdyby naopak na ŠD byla s ním a přijela až poté. Vzpomínám si, jaké priority jsem měla v jejím věku.
|
Stará husa |
|
(12.12.2021 17:50:14) Valkýro, já si třeba nenárokuju nic. Něco navrhnu a když se jim to nelíbí, tak holt nic. Moje děti jsou dospělé samostatné jednotky a mají nárok žít si podle svého. A já taky. Nikdy jsem nechtěla nikoho ovládat a nikdy nikdo nechtěl ovládat mě (v dospělosti).
|
Stará husa |
|
(12.12.2021 18:10:15) Valkýro, já jsem třeba už před třemi lety vyhlásila, že chci být na Štědrý den sama. Předtím to bylo vždycky tak, že přišel syn se skorosnachou, obě dvě jsme dělaly salát, vařily rybí polévku, porcovaly, obalovaly a snažily kapra, dělaly jsme to celé odpoledne, večer večeře, dárky, povídání,pak u mě přespali, druhý den snídaně, vaření oběda, pak přijela dcera, která Štědrý den tráví tradičně s otcem a jeho novou rodinou, oběd, nové darkovani, povídání, večer odjezd a já se z toho vzpamatovávala ještě tři dny. Takže jsem se rozhodla, že tohle už nechci, na Štědrý den jsem sama a druhý den upeču kachnu, udělám polévku a brambory, skorosnacha přiveze zelí a knedlík, pro ty, co to mají rádi, rozdáme si dárky, popovídáme si u kafíčka a konec, pohoda jazz.
|
Federika |
|
(12.12.2021 18:24:35) Valkýro Já se z tebe picnu. I kuchyň je stará a hnusná. Tak si udělej radost a nech si ji udělat krásnou a novou, to přece není tak nereálný přání, ne? Mě vařit nebaví, ani v hezký kuchyni Ale mileráda přenechám kuchyň komukoli, kdo tam vařit chce Salát do obrovské mísy dělá každoročně starší syn. Řízky z kapra manžel. Já aranžuju cukroví na mísy, to mi jde a to mě i baví
|
Federika |
|
(12.12.2021 18:43:27) Valkýro, tak tím pověř třeba dceru, přej si to jako dárek Někam odjeď a až přijedeš, bude hotovo.
|
babi_ |
|
(12.12.2021 18:53:15) Val, no zaplatit bys to musela ty, ale organizaci, vystěhování těch věcí atd... by mohla dcera. Mně syn takto "potáhl" celý dům. Taky normálně pracoval a zájmoval a měl vztah. No ale on tedy hodně chtěl - je otázka, zda by to dcera pro tebe chtěla udělat.
|
K_at |
|
(12.12.2021 18:55:15) Ty jo, ale to je geniální nápad! A mohlo by to i vyčistit trochu ty vztahy. Požádat mladou o pomoc s organizací.
|
|
Federika |
|
(12.12.2021 18:55:38) Já jsem nabídla našim předělat jejich byt, vymalovat, upravit, nové koberce, nábytek....Že by odjeli do lázní a bylo by hotovo, po příjezdu. Ztroskotalo to na tom, že máma prostě potřebuje ty řemeslníky "hlídat", kontroluje každej flíček, každou nedokonalost, ačkoli to není vůbec důležitý Tátovi by se to moc líbilo, nesnášel předělávání v bytě.
|
|
|
|
Federika |
|
(12.12.2021 18:49:30) Valkýro, já nemyslela, že to zaplatí, spíš že to všechno zařídí, vymyslí a zorganizuje. Zas tolik práce to nedá.
|
|
Půlka psa |
|
(12.12.2021 18:57:27) Já nevím Fed, ale kdyby po mě naši v mých 25 a v jejich 50 chtěli, abych jim zařídila novou kuchyň, zatímco oni si někam odjedou, tak mě z toho asi klepne.
|
Federika |
|
(12.12.2021 18:59:14) Půlko, mně by to v 25 i bavilo Ale je fakt,že našim bylo v tu dobu sedmdesát. Já jsem zapomněla,že Valkýra je mladá holka, v mém věku
|
Půlka psa |
|
(12.12.2021 19:02:13) Mně by to asi taky bavilo, o to nejde, ale lítala jsem tehdy jak hadr na holi.
|
Federika |
|
(12.12.2021 19:02:48) To i já. Ale já byhc nic nedělala, jen to zorganizovala
|
Federika |
|
(12.12.2021 19:15:20) Jo, to bych vyhodila i já
|
|
TaJ |
|
(12.12.2021 19:54:59) Val, my jsme dělali novou kuchyň v září...pravda, plánovali a vymýšleli jsme to někdy od jara, truhlář u nás byl před montáží průběžně asi 4x, když jsme něco chtěli ještě doladit a probrat... Co se týče vyklízení, tak obsah jsme tedy vyklidili sami, naskládali do banánovek a měli to naskládané v ložnici...linku jsme rozebrali sami, ale na odvoz jsme zavolali takovou partičku, která tady v okolí sbírá kovový odpad (linka byla ještě ta retro plechová), takže ti si pro to přijeli zadarmo a ještě byli rádi, využili jsme je už víckrát, když jsme něco v baráku, nebo na zahradě předělávali...stavební úpravy se tedy dělat nemusely, dokonce i obkladačky zůstaly, protože jsou pořád pěkné...jen jsme vymalovali a položili nové lino. Linku máme od truhláře na míru, komplet vyšla cca stejně, jako jsi zmiňovala tu částku, včetně montáže, zapojení digestoře, dřezu apod... Akorát nás při montáži upozornili, že jak je odpadu u dřezu, tak že ve zdi je to uložené malinko do kopce, takže to asi bude hůř odtékat...to se po pár dnech potvrdilo, ale stačilo místo pevného sifonu namontovat zpátky náš "husí krk" - takovou tu plastovou ohebnou trubku a už to zase funguje v pohodě, jako předtím... Jinak k tomu přebírání obsahu linky - nám se teď skvěle osvědčilo, že jak jsme měli všechno komplet vystěhované, tak když jsem to dávala zpátky do nové linky, tak jsem to musela umístit všechno jinak, protože předtím jsme měli klasická dvířka a teď máme všude šuplíky...a když jsem to tam ukládala, tak jsem z těch krabic brala postupně fakt jenom to, co opravdu používáme...a zbytek jsem tam nechala a asi 3 týdny jsme to tak měli - když jsme zjistili, že nám něco chybí, tak jsme to vytáhli z krabice a tímhle způsobem nám tam pak zůstaly věci, které jsme zjistili, že vlastně vůbec nepotřebujeme a nepoužíváme... zatím jsou na půdě a hodlám je pak nabídnout někam za odvoz, nebo tady máme v naší městské části na paní, která se stará o bezdomovce a rodiny v nouzi apod., takže až se po novém roce vrhnu na půdu, tak to pak nějak hromadně vyexpedujeme, aspoň doufám. Jinak musím říct, že tím, jak v té kuchyni fakt nejsou žádné zbytečné krámy a sundala jsem i původní poličky, na kterých bylo spousta pracholapek - hrníčků apod., na které jen sedal prach a už mě vlastně ani netěšily, tak ta kuchyň dostala úplně jinou energii, je to všechno takové čisté, vzdušné a je nám tam fajn, dobře se to uklízí...dokonce jsem měla asi dva měsíce téměř prázdné zdi a postupně jsem hledala, co bych tam vlastně chtěla mít...teď je tam jen jedna vzdušná malá polička s několika málo dekoracemi, hodiny, přibude polička s kytkou a asi jeden obrázek...nic víc tam už nechci
|
Federika |
|
(12.12.2021 19:59:37) Jo, TaJ, m to jinou energii,to je ono. Já ráda předělávám, přestavuju, dělám to pořád Nejradši bych se teda i pořád stěhovala,ale to je už náročnější Teď byla dcera dva dny na Harrachově. Komplet jsem jí přestavěla pokoj, má nové skříně, vystěhovanou pohovku, jinde postel, nové police, spoustu věcí jsme vyházela. U nás s to naštěstí můžu dovolit, má ráda hezký věci a nelpí na nepotřebnostech, starší syn by se zbláznil a dělat jsem mu to nemohla Mladší syn by to zase vůbec nepoznal Přijela před chvilkou a je nadšená.
|
TaJ |
|
(12.12.2021 20:04:49) Federiko, jo, ta energie je úplně jiná, my to tam taky měli prakticky ve stejném stavu asi 15 let...jako předtím nám to vyhovovalo, dekorace se nám líbily apod...ale člověk se s časem trochu mění a už to prostě chtělo změnu...a hlavně linka už začala dosluhovat, takže se to svezlo všechno najednou. Příští rok se takhle chystám na obývák - potřebuje totiž nutně vymalovat a když už bude všechno komplet venku...a manžel sám přišel s tím, že by to chtělo nový koberec a mně je jasné, že jak se znám, tak nezůstane jen u vymalování a koberce. A taky ten obývák je částečně dveřmi propojený s kuchyní a teď je fakt vidět ten rozdíl, najednou mi to připadá extra zakrámované, vedle té předělané kuchyně. Dneska jsme se synem trochu debordelizovali jeho pokojíček, nic extra velkého, ale taky je to znát...
|
Federika |
|
(12.12.2021 20:07:29) Tak my teda kuchyň máme taky asi skoro 16 let, ale bohužel vypadá pořád tak nějak jako nová a moc tam na předělávání nic není.Ale jinak měním v baráku kdeco a každou chvíli.
|
TaJ |
|
(12.12.2021 20:20:11) Federiko, ale my tu kuchyň měli sice zařízenou taky asi 15 let, nicméně ta linka byla tuším z roku 1974 - taková ta retro plechová, ale trochu jsme si ji vytunili a sladili zbytek zařízení...působilo to příjemně a dlouho se nám to líbilo, ale pak linka začala dosluhovat a já jsem si vybrala stylově trochu jinou linku a už se to nějak vezlo...původní vize byla spíš taková ta provensálská kuchyň, venkovský styl...no nakonec když jsem tam tu linku viděla v reálu, tak mi k tomu ten styl úplně neseděl a nakonec je z toho taková odlehčená bílá kuchyň laděná do moderna s dřevěnými prvky (pracovní deska, stůl, židle) a pár košíky z vodního hyacintu v otevřených policích a sem tam s černými doplňky...klasické proutí se k tomu vůbec nehodilo...takže ve finále je z toho něco o dost jiného, než původně mělo být, ale hrozně moc se mi to líbí
|
Federika |
|
(12.12.2021 20:36:38) TaJ, my máme světle krémovou v laku, vysoký lesk, jednoduchou a nadčasovou, celkem na ní není, co by mělo stárnout. Já bych spíš změnila dispozice, ale to už by byl moc velkej zásah, to by s e muselo sekat a bourat všechno.
|
|
|
|
|
libik |
|
(12.12.2021 20:08:38) Federiko a proč jste vlastně nezvali rodinu na svatbu?
Taky by mi to bylo líto (i když momentálně jsem smířená nejen s tím, že mě nepozvou, ale, že se nebudou ani ženit ani množit)
|
Federika |
|
(12.12.2021 20:12:27) No já se vlastně ani nechtěla vdávat, nějak jsem neviděla důvod. Měli jsme dítě, už pětiletý a jeho tatínkovi se moc nelíbilo, že si ho nechci vzít, ale jinak jsme spolu normálně bydleli, zvažoval druhý dítě... A tak jsem si řekla.,že teda jo, ale ty papíry-protože manžel cizinec-trvalo docela dlouho vyřídit, když bylo hotovo, tak jeden papír zas pozbyl platnost, celý mě to otravovalo, tak jsme znovu o to lejstro požádali a řekla jsem,že jakmile to přijde, zavolám na úřad, vezmeme první termín, kamarádka s partnerem nám půjdou za svědky a hotovo. Takže na svatbě jsme byli jen my dva, náš pětiletý syn a dva svědci, poslechli jsme si ty řeči, odkývali a šli na oběd.
|
|
libik |
|
(12.12.2021 21:03:14) Valkýro, jenže v páru je větší legrace.
|
|
|
Stará husa |
|
(12.12.2021 20:33:47) Libiku, tak moje dcera se nejen nechce vdávat a mít děti, ale nestojí ani o to mít partnera. Je jí 36 a nikdy s nikým nechodila. Je úplně šťastná se svým psem a koňmi. Syn se tedy oženit chce ( po osmi letech vztahu), ale o děti taky nestojí, myslí si, že by byl špatný otec. Já tedy musím říct, že mě to mrzí čistě z důvodu pokračování rodu, jinak o vnoučata nestojím, malé děti nemám ráda a neumím s nimi komunikovat.
|
libik |
|
(12.12.2021 20:59:55) Stará Huso, když mě to bez dětí nedává smysl, je v nich jakási naděje, čistota, radost i když momentálně život nakládá starosti.
Taky asi nejsem hvězda pískovišť a dětských koutků, za mlada jsem měla ráda, když děti konečně usnuly a byl od nich klid, ale z druhé strany skutečné štěstí jsem poznala asi jen skrze ně. Práce dobrý, chlapi super, ale bez dětí to nemá šťávu. I své pozdní štěstí si vychutnávám hlavně proto, že můj drahý je tak kompatibilní s mým pubošem i s mýma starýma dětma.
No a taky mám strach, že až se ti mí singlové jednou dostatečně vyblbnou a bude jim třeba 70, zůstanou na světě sami..
|
Stará husa |
|
(12.12.2021 21:07:00) Libiku, tak já jsem taky ráda, že mám děti a nejsem jako kůl v plotě. Ale musím sebekriticky přiznat, že když byly malé, tak mě štěstím nijak nenaplňovaly, starat se o ně byla pro mě otravná povinnost a i když jsem je měla ráda a občas mě i potěšily, tak jsem to těžce nezvládala a mám podezření, že ta moje deprese byla z toho. A to, že dcera nechce partnera, mi přijde horší, než že nechce děti. Ale co nadělám, mluvit jí do toho nemůžu.
|
Federika |
|
(12.12.2021 21:09:24) Mě to bavilo. Teda pískoviště a nevyspání vůbec ne, ale jinak s nima byla sranda. A mimina voní. Taková nezaměnitelná vůně, milovala jsem to.
|
vlad. |
|
(12.12.2021 21:13:31) s miminama to bylo ok pruda začala s docházkou do institucí
|
Rodinová |
|
(12.12.2021 21:15:01) Me to bavilo s miminama i vetsima, ale ja asi nejsem meritko, me bavi kdejaka blbost
|
vlad. |
|
(12.12.2021 21:19:45) mně to s nimi baví pořád, nebaví mně na tom ty požadavky vzdělávacího systému, ale čím jsou samostatnější, je to lepší
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(12.12.2021 21:19:51) Děti mě bavily v každém věku, víc teda ty školní, než mimina, teď už je to naprosto super, ale nesnesu nevyspání. Dcera byla celkem v pohodě, ale s nespavým hyperaktivním synem jsem myslela že umřu, jsem lenoch.
|
Federika |
|
(12.12.2021 21:23:41) Tak já d ceru měla jako hračku, jako panenku, ona se ráda nechala oblíkat, ráda nakupovala, mě to fakt bavilo A teď se skoro obávám, že bude chtít jít ke stromečku v teplákách. Každej rok měla krásný šaty, letos všechno odmítá. Poslala jsrm jí odkaz na takový jednoduchý černý šatičky Calvin Klein, řekla, že to je spíš takovej můj styl Žádný holčičí a princeznovský ale už nechce, vůbec nechce ani koukat do dětských hadrů, na dospělý ale ještě nemá postavu. Nevím,kde nakupujou tyhle holky.
|
Renka + 3 |
|
(12.12.2021 21:29:06) Dospělá velikost XS by pro ni nebyla? Prostřední dcera je docela drobná a když ji přestala bavit dětská móda, vybrala si v dámské XS a celkem to sedlo.
|
Federika |
|
(12.12.2021 21:31:15) Právě že jen mikiny a trika, ty můžou bejt oversize. Jí je 13,5, má tak 153 cm a 35 kg, je to vyžle a ty šaty na ní visí, navíc žádný náznak prsou, většinou s tím ten střih už trochu počítá. A dětský šaty, no jasně, no, na ty se už ani nepodívá.
|
|
|
Monika |
|
(12.12.2021 21:30:54) Federico,kolik měří dcera?Moje 11 let vyžle 160 cm už může mít dámské XS n.i S (34 n.36). Problém jsou jen kalhoty a sukně,Zlaté dětské se stahovacími gumičkami
|
Federika |
|
(12.12.2021 21:31:46) Jo, Moniko, je právě i menší.
|
|
|
|
Renka + 3 |
|
(12.12.2021 21:31:01) Moje děti mě bavily vždycky a když byly malé, tak mě bavily děti obecně. Teď už to tak nemám a malé děti nemusím. Dvě ze tří mých dětí vlastní děti nechtějí, je to asi nějaké móda nebo co, uvidím, jesti se to ještě změní, ti dva mladší mají ještě čas svůj názor změnit a nejstarší údajně chce.
|
Federika |
|
(12.12.2021 21:32:08) Renko, i moji kluci mi zatím říkají, že nikdy děti mít nebudou.
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(12.12.2021 21:38:14) Děti jsem nechtěla tak do 25 let, cizí jsem vyloženě nesnášela, pak jsem se bála, že už bych na ně ve 30 byla stará, ale nečekala jsem, že budu těhotná hned Ve 26 jsem byla nejstarší matka v porodnici.
Dneska je moderní mít dětí dýl, to ještě změní názor.
Syna se radši neptám, aby to nevypadalo, že na ně tlačím
|
Federika |
|
(12.12.2021 21:44:09) Já jsem je nechtěla vůbec. Ne,že bych děti neměla ráda,jen jsem je prostě nechtěla mít sama. Když jsem ve 29 neplánovaně otěhotněla, tak jsem jela autobusem a s hrůzou jsem pozorovala jakýsi uječený, usoplený děcko, bylo mi špatně při pomyšlení, jak jsem si zkazila život Taková mladá, všemu konec
|
|
libik |
|
(12.12.2021 21:53:24) Já jsem o tom jaksi nestihla přemýšlet, jestli chci děti, najednou byly, přišly mi samozřejmé, mláďata prostě.
|
Federika |
|
(12.12.2021 21:54:56) Když já se zrovna v tu dobu začala krásně rozjíždět. Dělala jsem přesně co jsem chtěla, cestovala jsem, vydělávala spoustu peněz,užívala si. Dítě se do toho absolutně nehodilo
|
Renka + 3 |
|
(12.12.2021 22:11:21) Já jsem vždycky věděla, že chci děti. Zase si ale myslím, že jsem svoji potřebu malých dětí saturovala, takže když nebudou vnoučata, budu se realizovat jinak. A kdyby přece jen nějaké bylo, asi budu ráda. Ale nějak to neřeším, určitě ne tak, že bych promlouvala do duše dětem, co teď tvrdí, že se do tohoto světa nedají přivést děti nebo že jsou to uřvaní skřeti. Bude to jejich volba.
|
Federika |
|
(12.12.2021 22:18:16) Tak já bych je určitě nepřemlouvala Komplikujou život, děti, co bych jim to vymlouvala.
|
libik |
|
(12.12.2021 23:02:58) Tak ono je úplně jedno, jestli dětem něco vymlouváš nebo radíš, pokud je jim víc než 4 roky.
Ale je pravdou, že single je každý druhý, včera syn pořádal sport bar (má v dílně projektor a čuměj s kamarády na fotbal), z pěti stejného věku 35 plus mínus byl ženatý a dětný jeden
Asi jsme je tak vychovali, no, to bylo furt, studuj, poznávej, cestuj, pracuj, my jsme nemohli
|
77kraska |
|
(13.12.2021 6:27:05) libik to je hluboka pravda, jak pises: "Asi jsme je tak vychovali, no, to bylo furt, studuj, poznávej, cestuj, pracuj, my jsme nemohli"
jo mne to nedavno napadlo, ze mi rodice nerekli, abych si vytvarela vztahy, furt hlavne abych se ucila a poznavala a pracovala...pritom sami meli a maji pevny vztah uz od svych 15 let....a kdyz jsem nejaky vztah mela, tak se honem snazili mi ho zakazat (do 18 let) nebo ho nejak sabotovat (zminovane boje o traveni vanocnich svatku, pomluvy pritele apod.)....stejne s tim nakonec budu muset navstivit terapeuta :-(
|
libik |
|
(13.12.2021 7:32:27) Sedmi, oni (a já třeba opožděně taky) vztahy zřejmě pokládali za samozřejmost, ale ono to tak zdaleka není.
Padla společenská konvence, že být sám je divný a je to v háji.
Brácha mého chlapa má teď s velikánskou slávou po čtyřicítce mimino, je to na rychlo, partnerka má jiné dítě, svatba samozřejmě žádná, nicméně tchyně pláče štěstím. Její další dítě (dcera) nevalný nevztah a dvě děti a můj drahý měl to štěstí, že byl v padesáti zaparkován velmi retro akční paní, co partnerství pokládá za praktické.
|
77kraska |
|
(13.12.2021 7:40:12) libik, no vztahy jsou samozrejmost pro nektere....pro jine jsou vztahy vzacnost
nekdo je pro opacne pohlavi nejak automaticky atraktivni, vzhledem, chovanim a povahou.....jiny tezko vztahy navazuje a musi pracovat na jejich udrzeni
ale moji rodice o tom nemeli ani potuchy, kdyz se seznamili v tanecnich a od te doby jsou stastne spolu....nikdy nepoznali moji situaci 35+ bez partnera a bez ditete, jak zoufale to je :-( (aspon pro mne bylo)......oni si asi mysleli, ze cely zivot se vztahy navazuji stejne lehce jako v 15 letech v tanecnich
navic ja jsem ponekud komplikovanejsi a ne moc atraktivni
no co už ted :-(
|
|
|
Marika Letní |
|
(13.12.2021 8:14:19) 77 teď jsi to vystihla. Páni! Oni fakt říkali studuj, máš čas, s dětmi počkej. Moje maminka mě měla až když jí bylo 26 a říkala, že ještě mohla počkat, ale že jí rodiče říkali, kdy už budou děti, proč jsou 4 roky vzatí a jen si užívají. A že tedy rady poslechli, na tu dobu už byla fakt stará matka, táta byl ještě o pár let starší.
Takže mně naopak říkali času dost. Mým vrstevníkům to samé. Kluci se do ničeho nehnali tuplem, ty ani netlačí čas. Jak jsem to tak viděla...dlouhodobé vztahy už byly ve 30/35 přechozené, buď se rovnou rozešli nebo se vzali, ale vztah nevydržel, prostě už byli dlouho spolu za svobodna a dítě vztah nevylepšilo. Ta dynamika má být asi jiná. Nevím no. A rozešlé holky v 35 jsou fakt zoufalé, berou pak cokoliv i dítě za svobodna. Pánové se veselí a vyberou si z mladších holek klidně až ve 45 letech a děti stihnou.
|
77kraska |
|
(13.12.2021 8:22:10) Mariko, moji rodice se do toho nedokazali vžít....jejich predstavy o seznamovacim trhu ustrnuly nekdy v tech jejich tanecnich, kde bylo 115 holek a 100 kluku a vsichni svobodni a bezdetni a jeste tvarni a ochotni se prizpusobit...nikdy si nepripustili, ze budu mit problem se seznamit..oni si jeste ted mysli, ze kdybych se ve svych 50+ rozesla s partnerem, tak se hned seznamim s nekym novym
|
Marika Letní |
|
(13.12.2021 8:54:33) Val jak to tak pozoruju, tak má tvoje mamá pravdu. Přírodu nepřehraješ. Jo, máme IVF jako záchranu, ale to taky není pro každého.
|
|
77kraska |
|
(13.12.2021 12:09:12) Val, tak to mi prijde jako druhy extrem hnat dceru do svatby :-(
na koleji spis byly holky, co je rodice nabadali ke svatbe....rikalo se "kdyz se nevdas do roka od promoce, tak se nevdas uz nikdy"....coz v mem pripade fakt vyslo, nevdala jsem se nikdy
|
Federika |
|
(13.12.2021 12:38:06) Sedmi, v mém případě se to nestalo A naprosté většině spolužaček taky ne.
|
77kraska |
|
(13.12.2021 12:41:10) Fed, Ty jsi mladsi a uz trochu jina generace....toto bylo jeste pred rokem 89
|
Federika |
|
(13.12.2021 14:41:23) Sedmi, ty jsi dostudovala ještě před 89?
|
77kraska |
|
(13.12.2021 14:45:30) Fed, ja jsem dostudovala v cervnu 89
|
Federika |
|
(13.12.2021 14:47:52) Aha Já jsem v listopadu 89 lítala s letákama jako prvák na VŠ
|
|
|
|
|
|
Stará husa |
|
(13.12.2021 12:41:14) Sedmi, moje maminka se vdávala ve třiceti a ještě šest let trvalo, než jsem se narodila, takže ta by mě do ničeho nutit nemohla. Je fakt, že mi říkala, že nejdřív je třeba dostudovat a až pak zakládat rodinu, ale vzhledem k tomu, že jsem na gymplu s nikým nechodila a začala až na VŠ s mým BM, tak jsme se o tom ani nijak zvlášť nebavily. Za mých časů se holky, kterým stačilo vyučení nebo maturita vdávaly po skončení střední nebo učňáku, tzn. v 18 nebo 19 letech. Holky, co šly na VŠ, se snažily vdát se už během studia, já se vdávala měsíc po promoci ve 23 a byla jsem už poměrně stará nevěsta. Ale měla jsem dvě kamarádky, které se ani na VŠ s nikým neseznámily a ty byly dost zoufalé. Ta jedna si pak vzala kolegu z práce, žádná velká láska to nebyla, ale jsou spolu dodnes, druhá si našla manžela na inzerát a vdala se až ve třiceti. Ale i dítě stihli a taky jsou spolu dodnes.
|
77kraska |
|
(13.12.2021 12:45:36) HUso, je zajimave si uvedomit, jak se doba zmenila
|
Monika |
|
(13.12.2021 12:54:06) 77krásko, doba se změnila naprosto skokem v přímém přenosu během mého dospívání. Jsem ročník 1974, v roce 1989 nám bylo 15 a mám poměrně hodně spolužaček (hlavně ze ZŠ, ale některé i z gymplu), které se "musely" vdávat kolem 18 let kvůli těhotenství a taky se všechny vdaly, žádný "život na hromádce" nikdo nezvažoval. Případně se tedy vdávaly čerstvě po maturitě aniž by předtím s partnerem třeba chvíli žily za svobodna v jednom bytě, dítě přišlo obratem. I moje mladší sestra se takto vdala velmi rychle ve 20 letech, ještě týden před svatbou tedy řešili, kde vlastně budou bydlet (mohli si vybrat - u našeho dědy nebo u rodičů manžela ) Dítě chtěli taky hned, jenom se to úplně nedařilo, takže "až" za 2 roky (přičemž sestra každý měsíc po svatbě plakala při příchodu menstruace) A potom najednou změna, páry spolu začaly žít bez svatby, odkládat děti, mít děti bez svatby atd - a to pořád mluvím o "mém ročníku"
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(13.12.2021 13:06:16) moniko, také jsme se tomu nedávno smály - jsem ročník 77 a i u nás je velmi znát ten předěl, kdy některé holky se vdávaly v 18, měly hned děti a na druhou stranu hodně holek odjelo do ciziny jako chůvy, studovaly, budovaly kariéry a rodiny přišly na řadu až o mnoho později... na posledním srazu se ukazovaly fotky čerstvých potomků a zároveň fotky čerstvých vnoučat ostatně i dnes na mne na fb vykoukly hned dva podobné příspěvky, jedna bývalá spolužačka přidala fotku z porodnice, jak si veze své první dítě a druhá přidala fotku utz, že bude babička
|
Evelyn1968,2děti |
|
(13.12.2021 13:54:32) Ve 26 jsem byla nejstarší matka v porodnici, ve 33 s druhým jsem byla skoro nejmladší v roce 2001,je fakt, že druhý bylo v Praze.
Matrikarka se divila, že mám dvě děti se stejným otcem a všichni máme stejné příjmení, že to už se moc nevidí.
Na hromadce jsme žili před detma 8 let, bylo to neobvyklé, koncem 80.let v okresním městě, byli jsme rebelové
|
perko |
|
(13.12.2021 15:17:05) Evelyn, u nás to samé. V roce 1992 nejmladší rodička v porodnici a ve 2005 jedna ze starších. Jeden stejný otec a všichni se kolem divili :)
|
Rodinová |
|
(13.12.2021 15:31:41) divny, ja byla zacatek 1993 stara matka (28) a 2000 uz uplne standardni vek.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(13.12.2021 15:35:40) 1994 ve 26 let nejstarší v porodnici 2001 ve 33 let nejmladší, byly tam matky kolem 38 let jako prvorodicky
Stejný partner od roku 1985
|
Stará husa |
|
(13.12.2021 18:51:12) Rodila jsem v r. 1985 a 1987 v 26 a 28 letech. U druhého porodu si nic nepamatuju, tam jsem byla tak nějak ráda, že vůbec žiju, ale u prvního jsem kromě jedné lékařky, které bylo 34, byla nejstarší matka v porodnici, jinak děvčata mezi 18-20 lety, když nad 20, tak už měly druhé. A v dokumentaci jsem měla napsáno "stará matka".
|
Federika |
|
(13.12.2021 18:58:29) Huso, to si děláš srandu? Já rodila v 98, 04, 08, poprvé ve 29 a potřetí ve 39. A nikde jsem "stará matka" napsáno neměla, dokonce jsem nikdy nikde nebyla nejstarší.
|
Rodinová |
|
(13.12.2021 19:03:42) Protoze se prumerny vek matek za vic nez 10 let mezi vami dost zmenil
|
|
Stará husa |
|
(13.12.2021 19:13:55) Federiko, viděla jsem to na vlastní oči.
|
libik |
|
(13.12.2021 19:20:12) Věřím, moje kamarádka měla v 28 letech ve zprávě starší rodička, mohl to být rok 95-96.
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(13.12.2021 19:15:43) Mě bylo 24 a byla jsem nejstarší v pokoji. Holkám bylo 17 a 19
|
libik |
|
(13.12.2021 19:18:55) Já jsem byla ve 23 letech (88) průměr, ovšem bylo to druhé dítě. V roce 2005 jsem se v 39 strachovala, že budu rarita, ale byla tam paní o 8 let starší než já, třetí lůžko obsadila má spolužačka z gymplu.
|
Renka + 3 |
|
(13.12.2021 23:06:27) Když člověk studuje matriky a sestavuje rodokmeny, tak vidí, že čtyřicetileté rodičky nebyly vzácné, ona ta éra výhradně mladých rodiček nebyla až tak dlouhá a vztahovala se ke specifickému období. Dřív rodily ženy, dokud jim příroda dovolila.
|
Konzerva |
|
(17.12.2021 9:51:51) Četla jsem, že za první republiky byly hodně mladé rodičky hlavně z bohatých a středních vrstev, kde ženy nepracovaly.
Chudé a ty z nižší střední třídy, šly několik let pracovat a tím si našetřily na věno. A teprve pak se vdávaly a měly děti.
|
|
|
|
|
|
|
|
perko |
|
(13.12.2021 15:35:42) Já měla ale v roce 1992 čerstvých 20 let :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(13.12.2021 9:00:32) Jako já, taky jsem se od 17 nepotřebovala seznamovat. Teď, po padesátce bych se na to už asi vyprdla.
|
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(13.12.2021 4:32:02) Renko, taky u vás jede "děti jsou uřvaní skřeti"?!?! já bych teda vnouče nutně potřebovala.
|
|
|
|
|
Stará husa |
|
(12.12.2021 22:35:36) A tak já jsem děti chtěla, tedy s mým BM jsem je chtěla, dřív mi to ani nenapadlo. Jenže jsem netušila, jak strašně to bude pro mě náročné. Psychický jsem to nezvládala, neměla jsem ani chviličku klid, furt ve střehu. Když začaly chodit do školky, byly pořád nemocné, ani ve škole se to nezlepšilo, syn z toho tak v 11 vyrostl, dcera musela brát autovakcinu, pak se to zlepšilo. Ale jsou pořád nemocnější než jiní lidé, i teď v dospělosti. Já jsem se začala ve vztahu k nim cítit dobře, až když byli na vysoké. To jsme si začali rozumět jako normální dospělí lidé a od té doby je to fajn. Nejprisernejsi to bylo do jejich cca 10 let, to jsem nevydechla ani na 5 vteřin, furt něco. Já už jsem na tom byla tak blbě, že když nějaké cizí dítě v tramvaji zafnukalo, tak jsem se začala celá třást a málem se zhroutila.
|
libik |
|
(12.12.2021 22:58:28) Huso, to je smutný příběh, začínám věřit, že jsou prostě lidi, kteří nejsou pro rodičovství dělaní a neměli by to lámat přes koleno.
Je odvážné, že o tom píšeš, je to společenské tabu, nebýt nadšenej z dětí rp. být z nich na prášky. Neměla by sis to klást za vinu
|
Stará husa |
|
(12.12.2021 23:13:03) Libiku, já se strašně trápila, že jsem hrozná matka, protože mě netěší pečovat o děti a toužím utéct někam, kde je ticho a klid a nikdo po mě nebude nic chtít. V té nejhorší depresí jsem byla přesvědčená, že si nezasloužím žít a všem se uleví, když se zabiju. Tak jsem to udělala. Ale zachránili mě. Teď jsem šťastná jací báječní lidé z mých dětí vyrostli, že jsem jim snad neublížila tolik, jak jsem se obávala. Já se fakt snažila, byli vždy čistí, najezeni, měli hračky, četla jsem jim, chodila s nimi ven, později jsme je vozili na výlety, na dovolené, povídala jsem si s nimi, když byli nemocní pecovala jsem o ně, snažila jsem se dát jim co nejlepší dětství a naučit je být dobrými, spořádanými lidmi. Ale stálo mě to takové úsilí, že že mě ve 40 zbyla úplná duševní troska.
|
Ruth |
|
(12.12.2021 23:53:40) Huso, ty nejsi žádná troska. To, co ti nakukal při odchodu, nevypovídá nic o tobě, ale hodně o něm - jak mu to bylo trapné, blbé, cítil se jak idiot.
|
|
Škrpál |
|
(13.12.2021 3:49:09) „já se strašně trápila, že jsem hrozná matka, protože mě netěší pečovat o děti a toužím utéct někam, kde je ticho a klid a nikdo po mě nebude nic chtít.“
Rozumím ti. Nejde pečovat natěšeně, když prostě nemáš sílu. Můžeme jenom do výše kapacity své energie. Ne víc, nejde jít do mínusu.
„V té nejhorší depresí jsem byla přesvědčená, že si nezasloužím žít a všem se uleví, když se zabiju. „
Vím, jaké to je. Mě to přišlo „čestné“, vystoupit ze situace, kterou dlouhodobě nemám pod kontrolou, a ztratila jsem víru, že někdy budu.
„Teď jsem šťastná jací báječní lidé z mých dětí vyrostli, že jsem jim snad neublížila tolik, jak jsem se obávala.“
To není samo sebou, že jsou skvělí, je to tvoje velká zásluha. Vždyť tys to dokázala. V mém okolí vím o více ženách, které péči o děti prožily podobně jako ty. Opravdu se to stává, vůbec to není tak ojedinělé. Znovu, a ještě víc než minule, se zlobím na tvého BM a způsob, jakým ukončil váš vztah. Strašně moc.
|
|
77kraska |
|
(13.12.2021 6:27:59) Huso, nakonec je dulezite, jak to dopadlo....ze jsou z nich slusni dospeli
|
|
|
Škrpál |
|
(13.12.2021 4:02:13) "že jsou prostě lidi, kteří nejsou pro rodičovství dělaní a neměli by to lámat přes koleno."
Libik, takhle jednoduché to není, až když je dítě na světě, klube se pomalu, jaké máš opravdu předpoklady. A když nemáš sílu, nevyklube se nic moc. Ta doba pár týdnů po porodu je tak citlivá Když nemáš příklad ve vlastním vydařeném vztahu ty-tvá matka, je to celé násobně těžší.
|
|
|
K_at |
|
(13.12.2021 4:27:07) Huso, vím tak nějak o čem píšeš. Únava strašná. Dítě furt nemocný, já furt nemocná. To jsou potom i denní běžné situace fakt náročné. Nemůžeš si plánovat vůbec nic. Ani vycházku, návštěvu, natož nějaký větší výlet. A to u nás moc pomáhaly babičky. A dítě je jedno. Navíc ty jsi měla fakt zdravotně naloženo. A jinak - dost jsem přesvědčená, že pokud bys dnešnímu očima viděla a vnímala tvého BM, zjistila bys, že to není takový zázrak, jak si myslíš.
|
K_at |
|
(13.12.2021 4:30:27) A ještě - nestyď se za to. Libik má pravdu, je to tabu. Velké tabu a mělo by se o tom mluvit a psát, že mateřství není automatický program. Že ne každý ho zvládá s lehkostí. Ale Huso, buď fér i k sobě - zvládla jsi to. Přes to vyčerpání i nepohodu jsi to ustála a s dětmi máš hezké vztahy. A to je přece dost dobrý!!!!
|
|
|
|
|
|
|
|
Federika |
|
(12.12.2021 21:19:40) No, já navíc s tím starším žila jako bohém. byla jsem s ním většinou sama, chodili jsme oba spát až tak o půlnoci, žádný koupání, ještě v deset jsem s ním i jako s miminem trajdala po Praze. Zato jsme pak spali třeba do deseti, on pak jako starší mimino udělal z postýlky ke mně salto do postele, já zmáčkla čudlík a on koukla na Teletubbies nebo krtečka s liškou, pořád dokola a pořád nadšenej a pořád komentoval na stejným místě Školka byla velká změna. au dalších dětí tohle už taky samozřejmě nešlo.
|
|
|
libik |
|
(12.12.2021 21:51:05) Děti jsou zkrátka příjemný na omak, tuhle jsem spala s puberťačkou v její posteli 120 cm
A co teprve ty velké, co už mají rozum a třeba i matku zohedňujou.
|
|
|
77kraska |
|
(12.12.2021 21:37:51) HUso, ja jsem si v zivote nic tak neuzila jako dite....teda do zacatku puberty, od te doby je to hrozny
ale ja byla stara matka a byla jsem vyblbnuta na maximum
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(12.12.2021 20:12:51) Federiko, syn by asi moc nadšený nebyl, kdybych mu to v jeho nepřítomnosti celé předělala, dlouho by si na to asi zvykal...a přesunout mu postel nebo tak něco, to bych si asi vůbec netroufla, sama bych taky nechtěla, aby mi někdo šoupal postel na jiné místo, než jsem zvyklá spát. On teda je přístupný změnám, ale musí to být po dohodě s ním a musí na to být připravený...ne takhle najednou... Ale jinak my s mojí mamkou jsme taky často takhle doma stěhovaly nábytek a místnosti, měnily dekorace, textil a tak...dokázaly jsme to vymýšlet a plánovat hodiny...kreslit si nákresy, vymýšlet co k čemu by šlo nejlíp a tak...a baví mě to doteď. Ale musím říct, že mě spíš taky baví vymýšlet, jak něco použít na jiný účel, než to bylo původně určené, nebo hledat způsoby, jak něco proměnit, aniž by se to muselo vyhazovat, nebo někde třeba shánět na bazaru to, co hledám, aniž bych to musela vyloženě kupovat nové...mě by asi moc nebavilo všechno vyházet a nakoupit úplně komplet nový nábytek a dekorace...teď ráda využívám starší věci samozřejmě i kvůli financím, ale myslím, že i kdybych měla peněz dost, tak bych nechtěla všechno nové...
|
Federika |
|
(12.12.2021 20:14:57) TaJ, dcera je naladěná na stejnou vlnu jako já, fakt si hodně rozumíme. Udělala jsme jí to hezky a věděla jsem, že se jí to bude líbit Starší syn má AS. Tam nemůžu přemístit ani ořezávátko na stole. Dokonce ani plesnivej jogurt zpod úložnýho prostoru postele nemůžu vyhodit. Zbláznil by se.
|
TaJ |
|
(12.12.2021 20:22:06) Federiko, jo, tak já taky asi dokážu téměř stoprocentně odhadnout, co by se synovi líbilo...ale abych mu to udělala v jeho nepřítomnosti, to by bylo na něj moc...ale zas odpadky mu vyhodit můžu
|
|
|
|
vlad. |
|
(12.12.2021 20:20:49) Fed., jsi dobrá , kde na ty přestavby bereš energii? A hlavně ty skříně co není skladem, dodají tak na velikonoce !
|
Federika |
|
(12.12.2021 20:33:25) Vlad., jo, to mě rozčiluje, pořád na všechno čekat. Teď mám objednaný dvě obrovský lampy a židle do kuchyně, lampy budou prý až v březnu. Ty skříně byly zabudovaný, dělal je truhlář a měla jsem domluvenej termín. Což stejně ne vždycky úplně vyjde, ale tentokrát jo
|
vlad. |
|
(12.12.2021 21:08:05) Fed., naše skříně se u truhláře objednávaly v říjnu, budou únor/březen
|
Federika |
|
(12.12.2021 21:10:14) Vlad., děs, já pak i skoro zapomenu, že jsem něco objednávala
|
vlad. |
|
(12.12.2021 21:12:37) Fed, ta prázdná stěna na mě furt čumí, a bude až do jara
|
|
|
|
|
|
Stará husa |
|
(12.12.2021 20:26:00) Federiko, já zas nenávidím změny a miluju, když je všecko tak, jak jsem zvyklá a jak to bylo vždycky. Stěhování pro mě vždycky byla naprostá noční můra, nenávidím to. A co jsem sama a musím všecko sama zařizovat, tak nesnáším jakékoli práce v bytě. Bojím se cizích lidí a řemeslníků zvlášť a dělá mi zle i volat instalatéra, čekat na něho, pak tam tak nějak asistovat, dohadovat cenu, zaplacení, prostě brrrr! Tak nějak doufám, že se nic nepokazí a nebudu nic potřebovat.
|
TaJ |
|
(12.12.2021 20:47:09) Val, já taky moc řemeslníky dřív nemusela...ale naštěstí teď už máme takový okruh těch "svých", kteří k nám pravidelně chodí třeba kontrolovat kotel, komín...a třeba truhláře, nebo opraváře na něco většinou máme na doporučení od známých a zatím jsme byli vždycky spokojení a bylo to s nimi všechno v pohodě, i jednání a tak...ale když k nám má přijít někdo, s kým ještě nemáme zkušenosti a neznáme se, tak to taky moc nemusím a spíš to objednáváme tak, abychom byli doma ideálně oba
|
|
|
Federika |
|
(12.12.2021 20:34:07) Stará huso, já od narození miluju změny. Dobrodružství. Novej život. Potřebuju to, nutně.
|
Stará husa |
|
(12.12.2021 20:41:38) Frederiko, já naopak. Každá změna je pro mě stres, nějaké dobrodružství by mě zabilo. Já nutně potřebuju jistotu, stálost, neměnnost, ticho a klid. Od raného dětství. Vždy jsem nejradši ležela na gauči a dobrodružství prožívala jen v knížkách.
|
Federika |
|
(12.12.2021 20:47:06) Já z toho taky měla pořád průšvihy Ve druhý třídě jsem četla knížku "červená Zorka a její parta". Zamilovala jsem se do ní a pak přemluvila pár podobně starých dětí, že utečeme z domova, jen tak, budeme bydlet na hradě Rábí, uděláme si tam bunkr, sbalíme si deky, nikomu nic neřekneme a jídlo si budeme obstarávat v noci, aby nás nikdo neviděla. Jak Uskoci, tak se jmenovala ta parta z knížky. Bohužel nás někdo prásknul a plán nevyšel. takový dobrodružství to mohlo bejt.
|
|
|
TaJ |
|
(12.12.2021 20:44:12) Federiko, já jak v čem...třeba v bytě ty změny dělám celkem ráda, i když to tedy nemusí být zrovna takhle velká přestavba, ale různé drobné dekorace měním celkem často...ale třeba hodně nerada měním práci a kolektiv lidí kolem sebe, nebo třeba stěhovat se na jiné místo bych asi taky nechtěla...ale jinak se menším změnám nebráním, ale musí to vyjít ode mne...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Federika |
|
(12.12.2021 19:09:42) Ale ty se cítíš na jakýkoli předělávání na 95. A přitom máš možná ještě půl života před sebou
|
Federika |
|
(12.12.2021 19:16:05) Naše generace se té stovky bude dožívat běžně. Takže seš teď na vrcholu. Můžeš všechno. Když budeš chtít
|
Federika |
|
(12.12.2021 19:29:38) Valkýro, ale ty seš ještě mladá! Moje máma cestovala, ale pak byl táta nemocný a sama nechtěla. Teď je jí 73, chce jet do Londýna, do Paříže, užívá si. Sice si nemyslí, že tad bude do stovky,ale může být. Její máma , moje babička zemřela v 93 letech a přece jen je to jiná generace.
|
|
|
|
libik |
|
(12.12.2021 19:28:53) Valkýro, moje milovaná dobrá babička byla mentálně připravena skočit do rakvě od 47, brala 12 prášků denně a každá její delší promluva začínala větou "já už tady dlouho nebudu".
Umřela v 86 a to mám podezření, že silou vůle.
Z druhé strany Federičin optimismus mi trochu narušuje fakt, že moje máma z onkologie hlásí, že je tam v 75 bezkonkurenčně nejstarší, jinak samá "mladá" holka (míněno můj, tvůj věk)
|
Federika |
|
(12.12.2021 19:30:41) "Libik, jo, rakovina si moc nevybírá. I hodně dětí je nemocných. Ale délka života průměrně stoupá.
|
|
|
|
|
|
|
Senedra |
|
(12.12.2021 19:02:37) Půlko, nás něco podobného čeká v létě. otec je dost nemocný, přestává vyhovovat koupelna - hluboká úzká vana. Máme problém do ní vlézt i se setrou, natož člověk, který má narušenou motoriku. Takže ze vzdálenosti 150km budeme organizovat přestavbu koupelny ( a pár dalších oprav). Buď já nebo sestra budeme muset být u rodičů - odvézt je na chalupu, všechno připravit v bytě, kontrolovat řemeslníky a mezitím jezdit na tu chalupu ( naštěstí 20km). Už se moc těšíme... Ale naši to sami nemají šanci zvládnout. Pokrok vůbec je, že mamka s přestavbou koupelny souhlasila.
|
Půlka psa |
|
(12.12.2021 19:08:19) No jo, ale když rodiče nemohou, tak je to jiná věc.
|
|
|
babi_ |
|
(12.12.2021 19:03:17) Syna to bavilo. Bylo mu v té době 21 - 22.
|
|
|
|
|
|
|
|
Stará husa |
|
(12.12.2021 18:56:13) Valkýro, dělaly jsme společný. Já vařím nerada a ještě když to musím dělat před někým, tak jsem ještě víc nešikovná než normálně. Pro mě je to dost příšerný zážitek. Kuchyň mám starou 12 let a je úplně obyčejná sektorová a malá, sporák obyčejný, plynový, musí se zapalovat sirkou, plynová trouba, kde se nedá regulovat teplota ... Mně je to fuk, stačí mi to tak, jak to je a nehodlám se stresovat tím, abych vybírala novou, zajišťovala řemeslníka, snášela to, že mi bude oxidovat v bytě a udělá mi tu bordel. Ne, děkuju, doufám, že už s tím vydržím do smrti.
|
Stará husa |
|
(12.12.2021 19:09:10) Valkýro, ty jsi proti mě mladá. Já už jsem ve věku, kdy moji prarodiče umřeli. Tak to čekám, že může přijít kdykoliv.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
77kraska |
|
(12.12.2021 17:45:16) Renko, moji rodice na to byli ujeti, abych s nimi travila svatky, pritom mi uz bylo 25+ ....oni to nemysleli zle, jsou jen proste takove rodinne typy...myslim ze az nekdy ve svych 70 letech (mych 45) se smirili s tim, ze mam vlastni zivot
|
|
|
|
|