| Bouřka | 
 |
(14.11.2021 8:18:05)
Si u líné nedělní snídaně brouzdám po oblíbených blozích a u Makové panenky jsem narazila na Maminčino kuře. Neznám to ani pod jiným názvem ani jinou úpravu s nudlema. Vím, že se to dělává, na recepty na kuře s nudlemi občas narážím na zahraničních stránkách, ale sama jsem to nikdy nepotkala (těstovinový salàt a kuřecí prsa na pánvi ve stylu co dům dal s těstovinami nepočítám). Neznám z jídelen, z restaurací (ne že bych jim v posledním desetiletí mnoho dala), z domácností, kolem mě se to nevaří. Takže, kde se to vaří? Východní část státu?
|
| Bouřka |
|
(14.11.2021 8:18:37)
http://makova-panenka.cz/recepty/mamincino-kure-jak-je-pripravuji-v-restauracich-a-jidelnach/
|
| Len | 
|
(14.11.2021 14:39:39)
Nechapu pritomnost toho kurete navrch Ja teda kure nerada, takze jsem zaujata. Ale je to podivne, v zivote jsem na to nenarazila. Trosku mi to pripomina pobyt ve skotske rodine, kde se cina servirovala na kopci ryze s vajicky, ktery stal na kopci hranolek na sadle smazenych
|
| Bouřka |
|
(14.11.2021 14:44:59)
Tak jinak by to byly nudle s játry a žampiony  Pro správnou chuť to chce asi ten výpek a k tomu je třeba kuře a když už máš to kuře...
|
| Len |
|
(14.11.2021 14:50:37)
Jasne, to chapu. Ale nedala bych si to, ac treba tu svickovou s testovinami miluju. Nudle s jatry a vypekem klidne, kure by mohli dostat psi
|
| Bouřka |
|
(14.11.2021 14:59:44)
Já bych to pojala jako 2 jídla První den kuře, protože nejíst čerstvě upečené kuřátko by byl hřích A výpek schovat a druhý den do něj udělat ty nudle s játry.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(14.11.2021 15:11:23)
Je fakt, že je to divná kombinace. Na mě je to moc mastný.
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 14:46:51)
Bez kuřete by to asi nebylo maminčino kuře.
|
|
| Půlka psa | 
|
(14.11.2021 15:03:51)
Tomu kuřeti tam taky nerozumím. Těstoviny mám ráda, ale ne jako přílohu. Když těstoviny, omáčka a parmezán vytvoří jednolitou hmotu, tak je to super. Ale těstoviny vedle ke kusu masa, to mi tam vůbec neladí.
|
| Bouřka |
|
(14.11.2021 15:15:22)
Tak samotný těstoviny bez omáčky jsou divný, proto se nejspíš ochucujou, ale žampiony by stačili. Divný jsou ty játra, asi pokrm z dob, kdy kuře bylo drahý, játra levný a bylo třeba jídlo pro víc lidí. Každý dostal kousek kuřete a hromadu nudlí s játry Já teda dělám samotný perlový kuskus k něčemu, hlavně k rybám, ale mívám k tomu zeleninový salát.
|
| Půlka psa |
|
(14.11.2021 15:40:52)
To je kouzelný, že to byl luxus. Dneska játra považuju v podstatě za odpadní maso pro kočky. Kupuju jim totiž to nejlevnější maso bez kostí, které v daném obchodě mají a kuřecí játra jsou to opravdu hodně často.
|
| Marika Letní | 
|
(14.11.2021 17:13:56)
Játra odpadní maso pro kočky?  Miluju játra.
|
|
|
| Bouřka |
|
(14.11.2021 15:41:02)
Valkýro, tak to nevím. Já si vepřová pamatuju, že byla normálně, vždycky mě fascinovala svým vzhledem, tak jsem na ně zírala , o ceně nevím nic, ale všeobecně to v mém okolí bylo považováno za podřadné nuzné jídlo, náhražku skutečnèho masa 
|
| Půlka psa |
|
(14.11.2021 15:46:13)
Játra jsme mívali často ve škole v jídelně  . Vozili tam jídla přes celé Brno a na místě se už neohřívalo. Studená játra to byl fakt humáč. Brala jsem to jako běžné maso, protože nic nedostatkového by nám jistě nedávali.
|
| Bouřka |
|
(14.11.2021 15:48:16)
My je taky měli často, ale já je ráda, tak mi to nevadilo, hlavně že nebyly knedlíky
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 16:12:07)
Jsi mladší, za mého dětství byly játra vzácnost a podpultovka.
|
| Bouřka |
|
(14.11.2021 16:17:22)
Inko, to asi jo, s Půlkou budeme podobného věku a v druhé půlce osmdesátých už týrali děti játry v jídelnách často My, co nám chutnali, jsme byli za exoty. Doma je máma taky vařívala, táta nadšen nebyl, takže pochybuju, že by se obtěžovala s podpultovkou.
|
| Bouřka |
|
(14.11.2021 16:28:46)
Valkýro, já si je z masny už normálně pamatuju , v devadesátých už jsem s mámou nakupovat moc nechodila.
|
| Bouřka |
|
(14.11.2021 16:46:42)
Balené maso si nevybavuju vůbec, chodilo se do masny, tam to měli vyskládané nebo to ještě sekali a dávalo se to do mastných papírů. Masnu jsem měla ráda, bylo to tam fascinující, zejména v té jedné, ta byla myslím vyhlášená, měla snad ještě prvorepublikovou tradici, teda celý ten obchod. Dodnes to mám v paměti, bylo to průchozí, první sámoška, pak lahůdky, z nich odbočka do masny, cukrárna a sladkosti (i na váhu) a bufáč
|
|
|
| babi_ | 
|
(14.11.2021 16:39:39)
Tyjo mám dojem, že jsem snad nikdy nebyla s nikým z rodičů v masně - nákup masa byl a je tedy záležitostí táty, ale to asi nehraje roli. V každém případě se to buď dělo bez mé účasti, nebo jsem to zapomněla. Taky jsem se tedy jako dospělá v tom zkraje moc nevyznala
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 16:42:17)
To já jsem chodila do masny s dědou. Vždycky mi koupil teplou sekanou a babička se zlobila, že nechci oběd.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 16:55:55)
Maso jsme rozhodně měli víc než 2x měsíčně. Mamka pracovala v centru Prahy, tak sehnala různý věci.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(14.11.2021 17:32:49)
Valkyro, jak Tě tady čtu, je to sranda, jak naše mámy nesnášely vaření a my vyváříme denne .
Moje mamka mi teda na stará kolena najednou začala vařit a celkem složitosti. Třeba ve středu večer, kdy mám víc aktivit, mi přinese jídlo na čtvrtek do práce, když teda po 30 letech probrala, že v práci na obědy nechodíme a nechodily ani děti do školní jídelny. Já jí vařím zase o víkendu.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 18:07:14)
My jsme debužírovali, na jídle nešetřili. Taky jsme neměli barák ani auto. Ale měli jsme zadarmo vlak, tak nám nechybělo.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 18:29:31)
Tos teda měla těžký. U nás se ani na obleceni nešetřilo.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.11.2021 18:37:09)
U nás se šetřil na všem, v porovnání s dneškem jsme byli hodně chudi, oblečení jsem dedila po kde kom, dodnes bych nevylezla do sekace.
Olejovky se u nás jedly rozmackane asi s máslem, jedná plechovka pro všechny.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 18:43:51)
Mamka jednodušší věci šila, složitější nám šila svadlena. Oblečení jsme nakupovali v Maďarsku nebo NDR. Veci po nekom mi taky nosila, ale jenom pěkný.
|
| Klauri |
|
(14.11.2021 18:59:37)
Kdysi jsme měli jako deti měli všichni par kousků oblečení. Měla jsem třeba jedny džíny a 2-3 mikiny. U nás doma mi naší fakt koupili i drahé věci, ale člověk měl pár kousků.
|
| TaJ | 
|
(14.11.2021 19:39:32)
Klauri, podobně to má s oblečením můj syn i teď, točí dokola dvoje džíny a tři trička (těch má teda ve skříni víc), dvě mikiny...od každého druhu bundy má jednu...jemu nemá ani cenu kupovat toho nějak víc, stejně si oblíbí několik kousků a ty nosí pořád dokola, akorát se to stačí prostřídat na praní...prádla a ponožek má samozřejmě mnohem víc, boty jedny od každého druhu...on i když jsem mu toho dřív kupovala víc, tak to stejně nikdy neunosil, jen z toho vyrostl... Ale já to mám teda podobně i teď, kdy už dávno nerostu...mám oblíbených pár kousků, které točím dokola, když doslouží, tak si pořídím nové a jede to znovu
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.11.2021 19:15:01)
Já jsem měla vzdycky většinu věcí vypůjčených
Dodnes si vážím toho, že když něco potřebuju, tak si to normálně koupim
|
|
|
| Stará husa |
|
(14.11.2021 19:15:31)
Tak já jsem měla míň oblečení, než mám teď, ale třeba naší mi koupili na lyžák v prvaku na gymplu lyže, lyžáky, oteplovacky i lyžařskou bundu, i když jsem to měla jen jednou na tom gymplu a pak jednou na VŠ. Do divadla jsem chodila velmi často, to jsem si nechala ušít bílou halenku a vínově červenou sametovou sukni, k tomu lodičky. Měla jsem ušité asi troje šaty do tanečních, pak bílé dlouhé na první prodlouženou a další barevné na plesy a na operu. K tomu jsem měla taneční střevíčky, staly tehdy asi tři stovky, byly drahé. Na výlety jsem nosila boty pionýrky, byly kožené a strašně mě drely kolem kotníků.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.11.2021 19:18:34)
Pionyrky nebo pohorky, vždycky psali
|
|
| Stará husa |
|
(14.11.2021 19:26:38)
Na škole v přírodě jsem nikdy nebyla, za mě to ještě vůbec nebylo, anebo jen někde, kde bylo špatné klima, třeba v severních Čechách nebo na Ostravsku, to si nepamatuju. Pionýrky jsem nosila na normální výlety do přírody.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 19:34:33)
My na školu v přírodě jezdili, pionýrky jsem neměla. Nelíbili se.mi, byly hnědý.
|
|
|
| TaJ |
|
(14.11.2021 19:31:54)
Val, vidíš, já byla na základce na škole v přírodě dvakrát, ale co jsou pionýrky, to už si vůbec nepamatuju...vůbec si nevzpomínám, že bychom měli nějakou předepsanou obuv, možná holinky, ale jinak nevím...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 19:38:27)
Byly kožený. Tak asi jak kdo je naimpregnoval.
|
|
| TaJ |
|
(14.11.2021 19:43:15)
Val, jsem r.74...pohorky, nebo něco podobného jsem asi neměla, prostě nějaké nízké šněrovací boty asi, už si vůbec nevzpomínám...na ty holinky jo, ty jsme na školu v přírodě měli mít...na tábory jsem nikdy nejezdila.
|
| Stará husa |
|
(14.11.2021 19:47:21)
TaJ, v roce 74 jsem končila devitku Pionýrky se nosily v 70. letech, tak je ani nemůžeš znát. V r. 1980 jsem jela poprvé s mým BM na dovolenou na Šumavu a to jsem si koupila ponorky, byly pohodlnější a o něco hezčí. S dnešními různými trekovymi botami se to vůbec nedá srovnat.
|
|
|
|
| Monika |
|
(14.11.2021 19:37:34)
TaJ, já ten název pionýrky nějak znala (asi z knih?), ale nikdy nevěděla, jak to vypadá. A nevím to doteď. Na školu v přírodě jsme nejezdili (jsem z kraje, který byl spíš cílem pro výjezdy do přírody), neměla jsem rovněž nikdy ani pohorky (o těch jsem věděla, jak vypadají, ale neměl je skoro nikdo, měla jsem to spojené s představou vysokohorské turistiky). Na výlety jsme na jaře/v létě/na podzim nosili nějaké "botasky", na tábory také plus nějaké plátěné "tenisky" (v těch se taky sportovalo) a za nezbytné se považovaly holínky. V zimě se na pěší výlety u nás nechodilo, jen na běžky
|
| libik | 
|
(14.11.2021 19:40:49)
Já si myslím, že se nepředepisovyly "pionýrky a pohorky" , ale "pevná kotníková obuv"
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 19:43:51)
A jak jsem stará, nikdy jsem pevný kotníkový boty neměla.
|
| TaJ |
|
(14.11.2021 19:47:10)
Inko, já jsem si první pohorky kupovala až někdy ve 26 letech, když jsme jeli s manželem do Tater
|
|
| libik |
|
(14.11.2021 19:47:34)
Já mám teď hezký, koupený v Globusu, vínový, asi za 1600,-Kč, už třetí sezonu
No ovšem to, co má malej rozmazlenec od bráchy za 5 tisíc, to bych nenosila
|
| TaJ |
|
(14.11.2021 19:53:29)
Libiku, já jsem za ty pohorky tenkrát dala asi 2 tisíce, byly to Hi-Tec a byly úžasný, měla jsem je ještě asi před 3-4 lety naposled...teď mám nějaké nízké turistické boty z Decathlonu a zimní turistické s kožíškem, ty nosím celou zimu ve městě, nevypadají moc turisticky, ale chci si na léto na hory časem pořídit zase nějaké pořádné...i když, nevím, s manželem teď už žádné velké túry podnikat nemůžeme a na ty současné asi budou stačit i ty nízké...
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(14.11.2021 19:48:29)
"A jak jsem stará, nikdy jsem pevný kotníkový boty neměla."
My bez nich pět měsíců v roce ani nedojdeme do civilizace. Poslední jsme kupovali včera, kdy kluk zpanikařil, že ještě němá boty na zimu, určitě už nasněží a namrzne a nedojde do školy.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 19:50:38)
Myslela jsem, že bydlíte u Prahy
|
| babi_ |
|
(14.11.2021 19:51:48)
U Prahy je širokej pojem a lesy hluboké
|
|
| Půlka psa |
|
(14.11.2021 19:57:14)
V 500 mnm v lese. Tady je úplně jiné počasí než dole v Praze. Nemáme asfalt, a když namrzne nebo nasněží, tak to strašně klouže. Zvlášť, když jsou pod tím listy z podzimu.
Teď jsem už dlouho na HO, ale předtím se stávalo, že jsem několikrát měsíčně volala do práce, že nedorazím, protože nasněžilo a nevyjedu autem do kopce (jediná cesta, která od nás vede ven z lesa). Bylo to trochu trapný, když v Praze trochu sprchlo a u nás kalamita. Asi mi moc nevěřili, aby byla to holt pravda.
|
| Rodinová | 
|
(14.11.2021 20:02:41)
Na zimni cesty z meho Buranova nepotrebuju pevnou kotnickovou obuv ale ctyrkolku
Prvni poradny pohorky jsem si poridila predloni a moc je miluju, mam problematicky nohy a poprve jsem se stopro trefila.
|
|
|
|
|
|
| Monika |
|
(14.11.2021 19:45:23)
Libiku, já jsem neměla "kotníkovou obuv" za celé dětství a mládí snad nikdy s výjimkou teplých zimních bot a ty byly tedy "kotníkové" ve smyslu vyšší, ovšem nikoliv pevné Je zajímavé, že "děti z města" musely mít do přírody pevnou kotníkovou obuv a my, co jsme tam žili, jsme tam běhali v plátěnkách
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.11.2021 20:03:22)
Já si myslím, že se nepředepisovyly "pionýrky a pohorky" , ale "pevná kotníková obuv"
Naše děti už měly mít pevnou obuv, já ještě konkretizovanou, asi v sedmdesátých větší výběr nebyl , nebo byla moje učitelka turistický typ, ale neměla jsem stejně ani jedno, někde se to půjčilo.
|
| babi_ |
|
(14.11.2021 20:14:01)
U nás v oddíle byly na stálé tábory předepsány určitě "pionýrky nebo pohorky", ale tolerovaly se i kanady.
A v ODPM (Obvodní dům pionýrů a mládeže). pod kterým ten oddíl fungoval tou dobou (před tím a potom to byl ODDM), bylo k dispozici několik párů pionýrek na půjčování, stejně lyžařských bot a lyží (na sjezd i na běh). I batohy se půjčovaly, stany, spacáky, vložky do spacáků, pádla, vesty, ... všechno možný.
|
|
| Stará husa |
|
(14.11.2021 20:15:32)
Valkýro, ty jsi nejmíň o 10 let mladší, tak ve tvé době už asi byly pohorky a různé pevné tenisky, aspoň já si na to v 80. letech vzpomínám. To v těch sedmdesatkach fakt žádné jiné turistické boty nebyly a ještě se ty blbé pionýrky musely shánět jako téměř všecko. Byly plátěné tenisky a jinak jen běžné boty. Jedna holka v deváté třídě sehnala někde botasky, to jsme ji závidely a chodily je obdivovat.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.11.2021 20:45:37)
Vyrazila jsem v 16 do Krkonoš na Velikonoce koncem dubna v platených keckach, fakt asi nejsem sportovní typ Ve vyšších polohach bylo ještě po kotníky sněhu.
Víkend jsme s kamarádkou strávily prohlídkou hor z oken hotelu a restaurace, nebylo to vůbec špatný
|
| Stará husa |
|
(14.11.2021 20:58:18)
Evelyn, já jsem jako mladá a vlastně až do rozvodu měla strašně ráda turistiku. Každé léto jsme byli na nějakých horách, každý víkend, pokud nebyly děti nemocné, jsme jeli někam na výlet. Potřebovala jsem po pracovním týdnu vypadnout do přírody, do lesa. Když jsem nemohla jít ven, byla jsem nervózní a popudlivá a měla jsem dojem, že zbytečně ztrácím čas. Ráda jsem zašla i do kina, do divadla, na koncert nebo na výstavu, ale aspoň jeden den o víkendu jsem potřebovala být v přírodě. Teď bohužel nemám s kým chodit a samotná už mám stokrát projite všechny příměstské oblasti, tak už mě to nebaví. Ale párkrát ročně mě pozve kamarádka na chatu na Vysočinu a vždy v září jedeme s dcerou na nějaké hory na týden na dovolenou. Tak aspoň něco.
|
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(14.11.2021 19:43:26)
Moniko, byly celokožené, kotníčkové, hnědé a dost tuhé, nahoře měly takový šedý pásek, který mě dřel. Musely se naimpregnovat, pak byly i nepromokavé. Jako žádná krása to nebyla.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Stáňa * | 
|
(14.11.2021 18:35:15)
U nás mamka na oblečení nebyla nikdy, ani co se týkalo jí, ani nás dcer. Nebavilo ji to. Dodnes je schopná jít do města v bundě po ségře, kterou ta nosila před 20 lety. K tomu ponožky s signálních barvách od Vietnamců, protože byly levný.
Jako všechno čisté, ale de mode. Když jsme šly spolu, tak jsem se za ni někdy i styděla 
To mamčina sestra na svoje dcery pořád něco šila, pořád jim něco sháněla, když byla možnost bonů, tak sestřenky chodily v riflích a tak. Dost jsme jim se ségrou záviděly. Přitom finančně jsme na to byly obě rodiny zhruba stejně.
Později jsme si se ségrou něco šily, já jsem hodně pletla.
Pro moje rodiče bylo důležité hospodářství, zahrada a pole. Jedli jsme nadprůměrně dobře a zdravě, na to mamka dbala a dbá, ale oblečení byla bída.
|
|
| Stará husa |
|
(14.11.2021 18:44:39)
Naši auto neměli a barák nechtěli. Ušetřili na družstevní byt a na moje věno. Na oblečení se moc nešetřilo, maminka i já jsme si nechávaly sít u švadleny a táta si na pěkné oblečení taky potrpěl. Je tedy pravda, že oblečení z Tuzexu jsme si nekupovali. Zato jsem rádi jezdili na výlety nebo dovolené, byli jsme několikrát v Bulharsku a v Jugoslávii, jezdili jsme na dovolené i po Československu. Ale celkově maminka šetřila, jak byla účetní, tak si zapisovala útratu do sešitu, vedla celkové hospodaření domácnosti, táta měl kapesné a co koupil do domácnosti on, to mu maminka vyúčtovala.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 18:38:37)
Buď pomazánku nebo lžičkou z krabičky a rohlíkem vytřít olej. Za drahý jídlo jsme to nepovažovali. Spíš svačinu než večeře.
|
|
|
| Stáňa * |
|
(14.11.2021 18:39:29)
Chleba s máslem, na to vidličkou rozetřít rybičku a posypat cibulí.
Jinak se asi nejedly, pomazánky se u nás moc často nedělaly.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.11.2021 18:46:18)
Jako u nás to fakt asi nebylo všude, manžel, když k nám začal chodil, byl z jídla unešenej.
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(14.11.2021 18:55:28)
U nás byly olejovky výjimečně, za prvé byly dost drahé, za druhé maminka neměla ráda ryby. Ale občas jsme je taky měly k večeři. Obě jsme s maminkou vždy vecerely dva krajíce chleba s něčím a čaj, táta měl svoji teplou večeři, maso s něčím. Kolik olejovek z krabičky jsme na tom chlebě měly, to už si nepamatuji. Ale určitě to nebyla krabička na osobu. V současnosti mám jednu krabičku sardinek na dvakrát a dávám si jich na chleba hodně. Jinak svačinu jsem mívala do školy, doma jsme nesvacili, já ani teď nesvacim, stačí mi jíst třikrát denně.
|
| libik |
|
(14.11.2021 18:59:31)
My jsme olejovky nastavovali a byla z toho rybičková pomazánka. Doplňovalo se to tím, co dům dal, tavěňákem, máslem, cibulkou, okurkou
Ještě se dělala vajíčková a tvarohová.
|
|
|
| Monika |
|
(14.11.2021 19:05:20)
Valkyro,u nás taky byla z 1 plechovky olejovek pomazánka pro 5 lidí.A tedy i dnes nám ta 1 plechovka na večeři stačí,ale jen pro 3,rozmačkané rybky na chlebech s máslem.K tomu nějaká zelenina.Nejde o šetření,stačí nám to.Ale zase jsme rozezrani třeba v sýrech nebo orechach,to by za mého dětství nehrozilo ...
|
|
| Raduza | 
|
(15.11.2021 7:17:08)
Valkýro, olejovky jsme měli všichni čtyři k večeři. Rozmačkaly se na talíři a daly na všechny chleby. Už nevím kolik kdo měl, ale my asi jeden. Pak jsem se asi šla dojíst k babičce ))). A pohorky jsem taky neměla. Normální kecky a byla jsem ráda, že mám vůbec nějaké boty. Šetřilo se na všem ... jogurt byl drahý, o hermelínu ani nemluvě. Šunka byla na vánoce. Doteď si opravdu vážím prakticky všeho a kupuju jen pořádné věci v minimálním množství, i když ve velikosti 48 se levné věci prakticky sehnat nedají.
|
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)