| breburda71 | 
 |
(15.9.2021 7:24:27)
Je málo dětí a hodně středních škol..Můj strejda (je to teda už dávno) na konci osmé třídy musel "odmaturovat" před komisí z lidu, pak s jednou trojkou už to moc na střední školu nebylo, tak šel na autoklempíře, měli docela drsnou matiku, deskriptivní geometrii, museli vyrábět různé tvary z plechu, museli si umět vypočítat spotřebu plechu (tj. obsah pláště) a spoustu dalšího..
Dneska jdou na učnák děti, co se nedostanou na žádnou, ani soukromou střední ( známých kluk se dostal s pětkou z matiky v pololetí devítky), což je minimum..
Remeslník musí umět spoustu věcí, když to má k něčemu vypadat, kdyžto na pásovou výrobu stačí asi kdekdo, tam toho moc vymejšlet nemusíš..
|
| Vítr z hor | 
|
(15.9.2021 7:38:55)
Naopak se nyni na stredni skoly snazi dostat nejsilnejsi rocniky, takze mozna dojde na slova tech, kteri by si prali vice ucnu. Nabo naopak - deti budou nastupovat na vysnene skoly pozdeji, mezitim budou cekat na tech, kam se jim podarilo dostat a zvysi tak konkurenci pro pristi roky.
Ve chvili, kdy je uroven ucnovskych oboru nizka a malokdo by chtel nechat svoje deti ve spolecnosti tamnich ucnu dele nez 5 minut, tak proste nezafunguje nacpat je tam pod tlakem ruseni dalsich skol.
|
| breburda71 |
|
(15.9.2021 7:45:41)
Větře, v Praze a okolí asi jo, tady zatím ředitelé škol obvolávají děti, co skončily v přijímasčkách úplně na chvostu a spíš se o ně "perou"..
A samozřejmě souhlasím s tím, že učnáky jsou fakt příšerný, to je ale důsledek toho nadbytku středních škol a snahy mít za každou cenu maturitu
( já jsem v roce 1989 maturovala z integrálů a derivací, moje sestřenice o 6 let později si vytáhla u maturity bramboračku, na rodinné škole)..
|
| Vítr z hor |
|
(15.9.2021 7:51:30)
Breb, ale to je prave problem naseho skolstvi, ktere pomalu ale jiste speje k vytvareni ghet.
Sikovne dite z Prahy se horko tezko dostava na maturitni obor (a co teprv prijde za rok), zatimco na nekterych periferiich berou na studia vsechny.
Problem zacina uz na zakladkach, ktere maji zejmena v regionech desive ruznorodou uroven a fakt zalezi na tom, kde dite bydli.
|
| Monty | 
|
(15.9.2021 8:44:20)
"Problém našeho školství" je především v tom, že je ve všem o několik desetiletí pozadu a základní VŠEOBECNÉ, POVINNÉ vzdělávání neplní svou funkci - když si odmyslím zlomek těch, kteří jsou zjevně duševně choří, pak všichni ti dnešní kazatelé "grafenu", "čipů ve vakcínách", "plánované genocidy", "škodlivé chemie" apod. museli projít základní školou a očividně to na nich nezanechalo žádné stopy. Kromě toho, že umí (strašlivým pravopisem) psát a možná sčítat a odčítat do stovky.
Devalvace vzdělání neznamená, že má mnoho lidí nějaký typ/stupeň vzdělání, ale to, že k získání takového vzdělání je potřeba stále méně a méně reálných schopností/dovedností.
Jasně, že v roce 2021 není potřeba u maturity překládat antické texty z/do latiny a řečtiny, v tomhle je opravdu "doba jinde", ale ne zas natolik jinde, aby státní maturita z cizího jazyka byla na úrovni 9. třídy ZŠ. 
|
| Rigel | 
|
(15.9.2021 10:21:51)
bojím se, že dostanu velkou sodu, ale nemá vliv i to, co je část populace schopná vstřebat za vědomosti ? zvnitřnit si to jako běžnou věc. Ne jako akademický pojem . Vím, že je to něco , o čem se obtížně píše , či diskutuje. Zároveň vidím v praxi - v naší firmě, kolik lidí má těžko překonatelné potíže s procenty ( asi si nedokážou představit "co je za tím " ? ) Jedná se o lidi vyučené a ve svém oboru fachmany ( elektrikáře, truhláře ), a i lidi s maturitou ( obchodní škola, rodinná škola )
|
| Monty |
|
(15.9.2021 11:01:52)
Rigel,
otázka je, do jaké míry je to jejich vlastní limit a do jaké "zásluha" školskýho systému. Když už jsme u těch procent, jsi si jistá, že se ve škole dostatečně prezentuje fakt, že 50 % je totéž, co 1/2? Myslím tím základní školu. Protože přesně na to jsem narazila během školní docházky vlastního dítěte. A podruhé před PZ na střední, kdy příklady s procenty dělaly problém i manželovi, který prošel úspěšně i VŠ matikou a nemyslím si, že by to pro něj měl být nezvládnutelný oříšek. 
|
| Konzerva | 
|
(15.9.2021 11:09:51)
Monty,
já až po střední škole přišla na to, že zlomek je totéž co dělení, takže 1/2 (neumím to napsat pod sebe) je totéž jako 1:2. 
|
| Monty |
|
(15.9.2021 11:18:31)
Konzervo,
jo, přesně takové věci mám na mysli.
Matematika se prostě na školách učí blbě. A když už někdo přijde s nějakou inovací typu Hejný, tak to zase není univerzálně použitelný pro všechny žáky a vyhovuje to zase jen poměrně úzké skupině.
U nás pořád platí "proč to dělat jednoduše, když to jde dělat složitě" a především úplně odtrženě od praxe. Na jedný straně vychází RVP z toho, že prvostupňový dítě má problém s rozpoznáním domácích zvířat, na druhý se od nich očekává speciální typ matematickýho myšlení, který je k určitému propojení úkonů dovede "samovolně". Ovšem pozor, to samovolné propojení je pořád ještě od mnoha učitelů postihováno horší známkou, protože "postup".
Nedivím se, že je matematika nejméně oblíbený předmět. Mně taky ve škole bavila přesně jen do chvíle, kdy moje "samostatný myšlení" vedoucí ke správnému výsledku bylo oceněno trojkou a červeně psanou poznámkou "Postup!!!" přes půl stránky.
|
| libik | 
|
(15.9.2021 11:23:39)
Monty, sorry jako, mně učil matiku na zš na vsi "obchodní příručí" dobrého kádrového profilu, smrděl a strašně slintal. Nebylo mu rozumět,
Já vím, že mám obor asociující zaujetí čísly, ale není tomu tak, dodnes se místy cítím spíše zpěvákem než matematikem
Prostě,kdo nepochopí základní věci dejme tomu do 15 let, tak ho může učit Jan Ámos osobně, ale kde nic není ani smrt nebere
|
| Monty |
|
(15.9.2021 11:29:03)
Libiku,
v tomhle fakt nesouhlasím, praxe říká něco jiného.
Zvlášť když je to "přijití na to" dost často ve škole trestáno.
|
| libik |
|
(15.9.2021 11:37:46)
Monty , ale i hodně zaplevelená mysl školáčka se zeptá sebe sama "sakra, co je to ten zlomek (procento) a dopracuje se k tomu. A pokud ne, tak to se bere někdy 3.4. třída poprvé a je tu maminka nebo tatínek (někdy dokonce oba)
Že byla taková náhodná konstelace rodinných příslušníků, kterým to ani po maturitě nedocvaklo, takže to neumí potomkovi ukázat, se mi nechce věřit.
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 11:41:19)
Libik,
ale někdy důvod nad tím přemýšlet. Ve škole jsme brali zlomky, tak jsem to počítala tak, jak mi řekli. Šlo mi to, tak nebyl důvod, proč bych nad tím měla nějak dumat nebo proč by o tom se mnou měli rodiče diskutovat.
|
| libik |
|
(15.9.2021 11:45:48)
Prosim tě , Konzervo a jak vás učili zlomky (procenta)?
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 11:51:44)
Nevím na co přesně se ptáš. Už si to moc nepamatuju. Ale asi v tom smyslu, že 1/2 je jedna polovina, 1/3 je jedna třetina, 2/4 jsou dvě čtvrtiny a vybarvovali jsme u toho kolečka nebo čtverečky.
Procenta podobně. Ale my jsme museli počítat přes vzoreček č=z.p. Ne přes procento. Takže když jsme počítali, kolik % je 38 ze 459, tak jsme museli jet přes vzoreček a rovnici, ne že si spočítám procento tím to vydělím.
V těch postupech, které jsme počítali, se prostě dělení nepoužívalo. A když byl nějaký příklad, tak bylo jasné, jestli se to má počítat přes procenta nebo zlomky nebo dělit - podle toho, co se zrovna probíralo.
|
| libik |
|
(15.9.2021 12:03:23)
Konzervo , museli jste si minimálně říct, že jedna polovina z celku. A jelikož jsi asi znala z běžného života termín půlka, pokládám za raritní, že ti nedošlo, co je zlomek až do 20 let.
Jinak tedy, co čím dělíš?
Já bych spíš na tvůj úvod navázala, že to tím násobíš
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 12:14:51)
Libik,
to všechno jsem věděla ale odděleně. Jak jsem psala. ve škole to bylo tak, že podle toho, co jsme se zrovna učili, jsem věděla, jak to mám počítat.
až když jsem začala mít potřebu počítat něco v praxi, tak jsem se musela zamyslet nad tím, jaké jsou možnosti.
Když si počítám úrok, nebudu ho počítat ve zlomkách ale v procentech.
Když jsme počítali podíl na dědictví, počítali jsme podíly ve zlomcích a ne v procentech.
|
|
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 12:15:18)
ale ten vzoreček se právě váže k těm procentům, ne ? č=z.p
|
|
| Lída+4 |
|
(15.9.2021 16:01:56)
Konzervo, "museli jsme počítat přes vzoreček" považuju za totální zvěrstvo ze strany učitele. To je přesně ta sorta, co učí předpřipravený postupy, ale ne už myšlení. Pak z toho vycházejí děti, co prostě čísla ze zadání náhodně naflákají do libovolně vybranýho vzorečku, a vůbec se nezamyslí nad tím, co vlastně počítají a jestli výsledek dává smysl.
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 16:06:28)
Ten vzoreček je dobrej jenom když potřebuju vypočíst právě tu část. Když potřebuju spočítat procenta nebo základ, je to jednodušší přes jedno procento. Nemám nic proti tomu vzorečku, někomu to třeba půjde líp s tím, ale mělo by se učit všechno, a pak už to nechat na každém, co mu líp vyhovuje. Ale my jeli jen vzoreček. Přes jedno procento mě to naučila máma, když jsem jednou měla něco spočítat z praxe a já si do rovnice přehazovala ten vzoreček a tak ona teprve zjistila, jak blbě to počítám.
Stejně tak do dneška neumím trojčlenku, protože my se jí vůbec neučili. a málo kdo mi to věří. Pouze moji spolužáci.
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(15.9.2021 11:42:44)
Libiku,
já kupodivu procenta ovládám, nemusíš mít obavy, že bylo dítko zmateno jak kamzík na rovině.
Snažila jsem se jen na jednom příkladu z mnoha ukázat, že určitá "praktická matematická propojení" se ve školách často neučí vůbec, byť je to poměrně triviální záležitost a ničemu/nikomu by to neuškodilo, toť vše.
|
|
| kosatka2 | 
|
(15.9.2021 11:56:56)
Libik, moje dítě se učilo zlomky až na jaře koncem 5. třídy stylem pizza. Procenta zatím vůbec nedělali. Měla jsem tu čest to dítě doučovat a naslouchat on-line výuce. Zatím pouze dělali zhruba nějaké jednoduché rozlišování větší/menší, jednoduché sčítání, odčítání a 5/100 = 0,05. Dětem se hodně plete čitatel, jmenovatel a co s tím. Moje dítě netušilo, že 1/2=0,5. Ani po nich nikdo nechtěl psát zlomek v základním tvaru. Jenom jim to předhodili, nějaké písemné procvičování neprobíhalo.
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 12:13:28)
takže děti netuší, že 0,5 je polovina něčeho ? to mi připadá jako scifi. teda jako děti, které už to ve škole berou, nemyslím žáky první třídy. Takhle to vypadá, že našrotí nějaké věci bez porozumění, nebo představy, co to vlastně znamená. Možná to dáváte za vinu současnému vzdělávácímu systému, ale je fakt horší, než ten, který jsme absolvovali my, kdy bylo ve třídě 40 dětí ? Potom je to všechno špatně ( nebo systém nepočítá s většinou, která si tu představu prostě neudělá )
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 12:16:59)
rigel, že je 0,5 polovina, to možná tuší. Ale tipuju, že netuší, že 0,3 je zhruba třetina. A že 1/3 je to samé co 1:3.
|
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 12:19:26)
Reklama: půjčíte si 10 švestek a jedenáct vrátíte. půjčka musí být jednoduchá.
Kolik lidí/děti si uvědomí, že to znamená, že půjčka má 10% úrok?
|
|
|
| Alena |
|
(15.9.2021 12:15:41)
"Jenom jim to předhodili, nějaké písemné procvičování neprobíhalo." Tak na prvnim stupni si na pizze ukazuji co znamena, kdyz se rekne tretina, polovina, sedmina. Meli by ovladat co je to o ctvrtinu vic, o polovinu mene. Operace se zlomky (a po nich i procenta) se uci standardne v sedmicce.
|
| kosatka2 |
|
(15.9.2021 12:25:39)
Aleno, já reagovala na to, že Libik píše, že se zlomky učí 3., 4. třída.
Osobně jsem taky ve škole prozřela u kalkulačky, že lomítko je vlastně děleno, a proč nám to sakra neřekli rovnou.
|
| libik |
|
(15.9.2021 12:29:52)
Já teda nevím, ale my jsme do zblbnutí vyjadřovali procenta ve zlomcích a naopak.
Pravdou je, že dnešní omladina v konsensu s místními revolučními názory neumí ani malou násobilku, takže ono to dneska trochu trvá vypočítat, že
|
| Monika |
|
(15.9.2021 12:36:33)
Libiku, tak ono když víš, co a jak chceš počítat, tak jde při neznalosti malé násobilky použít kalkulačku. Ale je třeba vědět, v jakém pořadí mačkat jaká tlačítka
Neznalost faktu, že 1/2 je to samé jako 50% nebo 3/5 je stejné jako 3:5 mně tedy u někoho, kdo má maturitu (byť možná ne z matematiky) taky překvapuje. Ale u dětí nikoliv, moje dcera je podobný typ - naučí se postup dle paní učitelky (která byla rovněž typ, který učí postupy, nikoliv principy) a ten aplikuje, aniž by se zamyslela, k čemu taková operace může být dobrá a co znamená ... Jenom jsem si myslela, že pokud by jí některé souvislosti nedocvakly ani do devítky, tak že se nemůže dostat na SŠ s maturitou
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| libik |
|
(15.9.2021 11:20:06)
Jakže?????????????
No tak ale to ti gratuluji, podle mého to nemuselo přijít vůbec
Jako není to proti tobě, Konzervo, ale je to neuvěřitelné
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 11:26:00)
Libik - a to mám gymnázium, takže matematiku na úrovni "vyšší dívčí".
Ale jak píše Monty, spoustu věcí jsem ze školy neměla propojený. Prostě dělení zvlášť, zlomky zvlášť. Až praxe mě naučila vrátit se k základům a některý věci si propojit.
|
|
|
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 12:09:35)
no a právě to, co tu zmiňuješ, a i jiní ( že jako 50% je půlka atd. ) , věci, které mi vždy od mala připadaly jako jasné, nebo přirovnat si zlomek k dělení atd... věci, které jsem dlouho pokládala za samozřejmé. až v "praxi" firmy ( ne korporátu, ale české firmy, s českými řemeslníky, reálným produktem, majiteli, kteří se vypracovali z těch vyučených řemeslníků - a to sebou nese spoustu problémů v přístupu k daním a účetnictví ,a k těm věcem "vyšším "  jsem viděla, že samozřejmostí nejsou ani procenta pro lidi s maturitou , i když ta maturita nebyla z gymnázia. To mě vedlo k představě, že to není úplně samozřejmé , porozumění těmhle věcem, které mi připadají triviální. Nechci se tím vyvyšovat, jen uvažuju o tom, jaká je skutečná siutace v tom zvládnutí ne až tak moc abstraktních věcí, v tom vzdělání. Trend je mít bakaláře, maturita jakoby už neznamenala nic, ale lidé jsou pořád stejní. Budou to tedy v brzkém čase bakaláři, s promocí kteří nebudou moc přirozeně chápat procenta , neřeknu-li více? Takové vzdělání je pak hodně jen formální věc ( aby naše země měla hodně vysokoškoláků )
|
| Monty |
|
(15.9.2021 12:16:14)
Rigel,
ale ona už to svým způsobem je formální věc už dneska. Všimni si, kolik soukromých VŠ používá jako lákadlo pro studenty "u nás není matematika". Protože ta špatná výuka matematiky nese dlouhodobě trpký ovoce, o kterém tu už "dobrou čtvrthodinu" hovoříme. Jsem ten poslední člověk na světě, co by dehonestoval humanitní vzdělání, ale vzhledem k tomu, že jsem se měla osobně tu čest seznámit s úrovní některých soukromých škol a jejich absolventů (a bohužel i některých státních, byť tam jde o jiné obory než humanitní), nemám až tak úplně dojem, že by zrovna tohle bylo nějak zvlášť "společensky přínosné".
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 12:22:45)
no, chápu, že lidi neláká matematika. U ní a ( též neoblíbené fyziky ) se musí trošku víc přemýšlet ? je tohle tím problémem ? Taky kdy mě vzali na jaderku ( jsem studovala vše ) tak jsem nakonec zůstala tam kde jsem byla s obavou, že bych tamní matiku nezvládla.
ale tady jde o takovou matematiku základnější úrovně. Jestli to tedy tolika lidem dělá problémy ( procenta a zlomky ) , což jsem kdysi netušila, tak snaha o vyšší vzdělání naráží na nějakou všeobecnou schopnost to pojmout, a pak nevím, jak dál. Produkovat maturanty a bakaláře bez tohodle porozumění mi připadá, že je spíš hra na něco. Znovu opakuji, že se tím nechci nijak povyšovat, sama mám zase jiné problémy než zlomky ?.ú
Jen že téma je věnované vzdělání ( touze společnosti mít víc a víc více akademicky vzdělaných lidí , že to snižuje nezaměstnanost ) ale schopnost těch lidí " pobrat " takové ne tak těžké věci jakoby zůstala stejná ?
|
| kosatka2 |
|
(15.9.2021 12:30:09)
Rigel, my na VŠ měli logiku a statistiku a přišlo mi to mnohem užitečnější a praktičtější, než ty předmaturitní integrály.
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 13:01:24)
integrály , to už vůbec neřeším statistika je dobrá, škoda, že je často až na vš a jen na některé ( u nás bývala i na gymplu ), takže lidi neznají žádnou jinou charakteristiku střední hodnoty než průměr. Takže po mediánu nebo modusu mezd se moc nikdo nepídí, například.
|
|
|
| monam |
|
(15.9.2021 12:31:16)
Zrovna včera jsem zjistila, že moje dítě (8. třída) vůbec netuší, že 1cm = 1/100 metru. Prostě se s tím ještě nesetkala. Vzhledem ke covidu se ani moc nedivím.
|
| Monika |
|
(15.9.2021 12:38:48)
Monam, tak s centimetrem jako setinou metru se dcera stoprocentně setkala už na 1. stupni. Jenom to na ní asi nezanechalo stopy až do současnost
|
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 12:50:32)
"Zrovna včera jsem zjistila, že moje dítě (8. třída) vůbec netuší, že 1cm = 1/100 metru. Prostě se s tím ještě nesetkala. Vzhledem ke covidu se ani moc nedivím."
no a je tedy chyba ve školském systému, nebo i v reálném životě ( nikdy neviděla "centimetr" - krejčovskou míru ? nebo nezjistila, že těch centimetrů, co jsou na pravítku, je 100 do jednoho metru ? kdy se vlastně učí převody jednotek
|
| monam |
|
(15.9.2021 12:59:03)
Rigel, asi jsem se špatně vyjádřila. Ona ví, že metr má 100 cm. Umí napsat, že 1 cm je 0,01 m. Ale neví, že je to jedna setina. Neumí to napsat zlomkem. Neodvodí zlomek z desetinného čísla. Prostě souvislosti jdou úplně mimo ní. Loni neměli vůbec fyziku, jen párkrát online, matikářka nestíhá některé věci suplovat a navíc i matiky měli za covidu o hodinu méně. Děsí mě to, protože za rok přjímačky.
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 13:03:00)
aha, nevidí prostě, co je za tím 0,01 m. To právě myslím, že to může mít docela dost lidí. Nebo v jiném vyjádření.
|
|
| Monika |
|
(15.9.2021 13:29:44)
Monam, ale přeci 0,01 se přímo čte jako "jedna setina" - tam snad tu souvislost ani není třeba hledat?
|
|
|
|
|
| Alena |
|
(15.9.2021 12:34:17)
" Jestli to tedy tolika lidem dělá problémy ( procenta a zlomky ) , což jsem kdysi netušila, tak snaha o vyšší vzdělání naráží na nějakou všeobecnou schopnost to pojmout, a pak nevím, jak dál" Ale tady ti bylo nastineno - a ja jsem presvedcena, ze to tak prevazne je - ze matematika se vzdy neuci zpusobem, ktery by detem vyhovoval. Ktery by je vedl k premysleni. Casto se predava nejaky najety postup. Znam prvostupnove ucitelky, kterym dela problem nektere priklady z prijimacek pro pataky - jsou zalozene casto na logickem usudku a ne naucenych postupech a oni se - stejna jako rodice deti -jako deti ucily to druhe.
|
| Monty |
|
(15.9.2021 12:40:48)
"Ale tady ti bylo nastineno - a ja jsem presvedcena, ze to tak prevazne je - ze matematika se vzdy neuci zpusobem, ktery by detem vyhovoval. Ktery by je vedl k premysleni. Casto se predava nejaky najety postup."
Aleno,
přesně tak.
|
|
|
| Monty |
|
(15.9.2021 12:39:42)
Rigel,
když ona je to "taková hra na něco" i z jiných důvodů než je ten, že část populace (bez ohledu na dosažený stupeň vzdělání) má "problém s procenty".
Problém je i v tom, že máme obrovské rozdíly mezi regiony - a dokonce i v rámci regionů - a skrze ně značná část SŠ/VŠ vzdělaných, ať už na jakékoli škole, to vzdělání nikdy k ničemu nevyužije, protože v místě bydliště je max. pár místních úřadů a montovna.
Kdo umí něco, po čem je poptávka - typicky ten řemeslník - tomu může být úplně jedno, jak je nebo není vzdělanej, a když si riskne pracovat načerno, nemusí mít ani ten výuční list; veškerý školní i mimoškolní vzdělávání je jen na jeho rozhodnutí, jestli si chce rozšiřovat obzory nebo ne. O práci se bát nemusí.
Kdo nic takového neumí a není ani "přirozeně podnikavej", aby si nějakou díru na trhu našel, ani do ničeho zapálenej tak, že by mu nevadil legrační plat, tak je pro něj možná pohodlný něco vystudovat "pro titul", aby mohl do státní správy, jenže kdo bydlí ve Vyšných Vlkodlakách, ten kromě školství nemá ve státním sektoru moc šanci.
Nakonec ti lidé stejně dělají "něco jiného" a často jsou rádi, že vůbec nějakou práci mají.
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 12:42:22)
Monty,
řemeslník, kterej je dobrej, nemusí mít formální vzdělání, ale určitě má znalosti. Určitě ví, jak převádět procenta na zlomky, počítat objemy, obsahy a obvody a to různých těles s úchylkami, převody jednotek, má prostorou představivost, určité základy fyziky nebo chemie.
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 12:47:44)
Tak tím si nejsem zdaleka jistá. Máme ve firmě mladé i starší řemeslníky, co jsou fakt výborní, ale když potřebují něco s procenty, tak jdou za mnou " ty máš ty školy ) " , ať už jde o objem při čerpací zkoušce ( kýblíky vody ), nebo objem akumulační nádrže, nebo objem bentonitu do válcového vrtu ( utěsnění kolem trubky ), nebo procento stoupání svahu. případně u letitých machrů elektrikářů procento slevy, nebo procento DPH. Fakt mi takhle z praxe připadá, že je jim to cizí, i když jsou jinak výkonní ( a sama si je pozvu domů na cokoliv ) . že neplatí takové to " dobrý řemeslník umí i to a to - procenta a objemy .
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 12:50:09)
Rigel,
já myslela řemeslníka, kterej dělá sám na sebe.
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 12:51:22)
jakože elektrikář, který seká zdi a táhne dráty stejně jako ti naši, umí líp procenta ?
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 13:06:21)
Pokud si umí všechno sám spočítat (nedělá mu to kámoš nebo manželka), tak ano.
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 13:09:24)
je to častá situace, že papíry dělá manželka. On si samo umí spočítat, kolik cca materiálu ( ostatně, vodiče , vypínače, svorky atd. asi nekupuje úplně přesně na kus či centimetr )
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 13:15:57)
"On si samo umí spočítat, kolik cca materiálu "
Vidím vliv vedlejších diskuzí - "samo" - nebinární řemeslník 
|
|
|
|
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 12:54:07)
Jinak teda jde o i majitele firmy, kteří jsou původem vyučení elektrikáři a truhláři a dělají 30 let sami na sebe a mají majetky o kterých se mi ani nesní . přesto ty procenta nějak váznou, o objemech, površích a úhlech ani nemluvím.
|
| libik |
|
(15.9.2021 15:24:14)
Rigel, tak to s tebou nesouhlasím.
Technická gramotnost řemeslníků je na vysoké úrovni, jinak by nepřežili nebo nevylezli z kriminálu, ony ty skřínky nesměj padat ze zdi, podlahy se propadat a elektřina zabíjet, připravovali jsme se loni s dcerou na přijímačky ve složení magistr humanitních oborů, účetní se středoškolským vzděláním(gymnázium) a elektrikář, hádej, kdo byl nejlepší v matematice
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 16:00:37)
tak gratuluju nejlepšímu ( hádám elektrikáři , ale zrovna ti elektrikáři kolem mě mají dost problémy , s matikou. Přitom "jejich elektřina " nezabíjí, složité rozvaděče a frekvenční měniče jsou zapojovány,vůbec tomu nerozumím... schémátka se kreslí... už lééta,ale matika je slabší.
|
|
|
|
| kosatka2 |
|
(15.9.2021 13:00:16)
S řemeslníkama, co dělaj sami na sebe jsou někdy komplikace, že umí jednu věc a tu švihají furt dokola. Ale jakmile po nich chceš nějaký jiný materiál, něco míň běžnýho, nechtějí. "Já to dělám jenom takhle". Případně "beru materiál jen od týhle firmy". Nebo např. "sprchové kouty instaluji jen tyhle dva. Ten, nebo ten".
S firmou mi přišlo snadnější, že mám požadavek a oni pošlou někoho, kdo to umí, ne že mi bude řemeslník diktovat.
Cestou "řemeslník diktuje" se opravovala chalupa v rodině, aby se majitelé pražáci zalíbili na vsi, no jeden by brečel, když to pak vidí.
|
|
|
| libik |
|
(15.9.2021 18:10:51)
Dobře Rigel, nebudu se tě ptát na to, kde a jak zkoušíš řemeslníky z matiky, ale podle mě člověk, co denně přepočítává zátěže čekoholiv a z kapsy mu ímrvére čouhá metr a kalkulačka, zhruba bude vědět, co je procento
|
|
|
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 12:56:40)
no a tady nastupuje ta otázka tématu " Je vysoká vzdělanost žádoucí ? "
|
| Monty |
|
(15.9.2021 13:16:37)
Rigel,
myslím, že nejvíce žádoucí je kvalitní a prakticky využitelný základní všeobecný vzdělání. Což nám citelně chybí.
Když to vztáhnu na nezaměstnanost, pokud je mi známo, tak na úrovni SŠ/VŠ je ten rozdíl zanedbatelný, nejhorší situace je u lidí právě se základním vzděláním. I když tam hraje roli víc faktorů jako je již uváděná lokalita a ochota části populace vůbec pracovat (zvlášť v situaci, kdy sociální dávky jsou často v součtu vyšší příjem než minimální mzda).
|
| Rigel |
|
(15.9.2021 13:28:35)
základní všeobecný využitelný vzdělání . To nevím, jestli není spíš ideál. To "všeobecný" a "využitelný". To základní vzdělání moc kvalifikace do pracovního procesu asi nedodá ( ani není k tomu určený ? ) a za ty nekvalifikovaný práce je mzda většinou nízká, tedy nemotivující .
|
| Monty |
|
(15.9.2021 13:38:21)
Rigel,
ono taky nejde o kvalifikaci. Je to přesně naopak. Jde o to, aby i ti nekvalifikovaní, co vypadnou ze systému vzdělávání po základce, neměli v hlavě buď čistou nulu nebo útržkovitý zbytný informace o mechorostech a lišejnících. Jasně, vždycky to NEJDE. Někdy fakt narazíš na naprostou neochotu. Ale většinou to aspoň trochu jde, resp. šlo, kdyby se chtělo.
|
|
| Půlka psa | 
|
(15.9.2021 13:46:15)
Myslím, že "všeobecný" by mohlo znamenat využitelný. A nejen to, ale dokonce mělo. Akorát to by se nesměly trávit roky základní školy řešením vedlejší věty příslovečné s přísudkem jmenným se sponou, ale něčím prakticky daleko použitelnějším.
Prospělo by to těm, co nepůjdou studovat dál a těm, co se na tohle chtějí v budoucnu zaměřit, by to zcela jistě neublížilo, protože na vysoké to klidně můžou probírat co hrdlo ráčí.
|
| Monty |
|
(15.9.2021 13:47:00)
"Akorát to by se nesměly trávit roky základní školy řešením vedlejší věty příslovečné s přísudkem jmenným se sponou, ale něčím prakticky daleko použitelnějším."
Půlko,
bingo.
|
| Půlka psa |
|
(15.9.2021 13:53:04)
Když jsme si vyvolili, že tohle je to, co musí umět popelář s dokončenou základkou, tak se nesmíme divit, že pomalu neumí číst a psát. Nemyslím, že by neuměl písmenka, ale nerozumí a neformuluje. Ona to totiž není jeho chyba. I ty metry a centimetry by mohly být procvičenější, ale nejsou, protože kde na to vzít čas, když jsou tu ty extra důležité věci se sponou?
|
| kosatka2 |
|
(15.9.2021 14:06:49)
To mi připomíná mou kamarádku - doktorku u maturity z chemie. Měla našprtaný vzorečky, ale když se zeptali, kde okolo sebe, na stole, v místnosti vidí PVC, nevěděla. (a myslím, že dostala jedničku).
Roky se člověk šprtá názvosloví, a že se ředidlo nemá lít do kelímku od jogurtu se člověk naučí až vlastním omylem.
|
| Monty |
|
(15.9.2021 14:10:16)
"...a že se ředidlo nemá lít do kelímku od jogurtu se člověk naučí až vlastním omylem."
Moje matka až někdy v 60 letech zjistila, že lít rozpálený olej z pánvičky do PET flašky není úplně funkční řešení.
Jinak tedy úspěšně odmaturovala na gymnáziu a tuším, že tehdy (rok 1968 nebo 1969) ještě i povinně z matematiky.
|
| kosatka2 |
|
(15.9.2021 14:15:15)
Tvoje matka má 1000 bodů za to, že nelije olej do odpadu.
Ale jaké by to byly krásné školní pokusy...
|
|
| 77kraska |
|
(15.9.2021 17:54:59)
MOnty, odkdy existuji PET flasky?
musim se podivat na google
ja jsem prvni pet flasku videla az nekdy v 80. letech....predtim jsem na vylety nosila kovovou cutoru
vlastne mozna byly pet flasky takove ty silne...
|
| 77kraska |
|
(15.9.2021 17:57:47)
tady pisou ze PET lahev byla patentovana v roce 1973
https://en.wikipedia.org/wiki/Polyethylene_terephthalate
|
|
| Monty |
|
(15.9.2021 17:58:24)
Sedmi,
nevím, ale když bylo mojí mámě 60, tj. před 10 lety, tak už existovaly.
|
| 77kraska |
|
(15.9.2021 18:43:08)
pardon, ja to cetla jako v 60. letech....tedy v šedesátých letech
moje chyba
|
|
|
| libik |
|
(15.9.2021 18:05:46)
Sedmi, dobře, ale i ten, kdo vidí petku poprvé ve 100 letech, možná pochopí, že je plastová, ne?
|
| Alena |
|
(15.9.2021 18:10:20)
" ale i ten, kdo vidí petku poprvé ve 100 letech, možná pochopí, že je plastová, ne?" Coz jeste nemusi znamenat, ze vyhodnoti, ze tento plast zrovna nesnese vyssi teploty (kdyz muze mit zkusenost, ze jiny ano).
|
| libik |
|
(15.9.2021 18:18:32)
Dobře, ale pochybuji, že šedesátiletá žena za svůj pěkný život byla zkušeností obeznámena pouze s plasty, které vydrží vysoké teploty. Takže pokud ji nenapadne prosté"je to z umělé hmoty", mohlo by ji napadnout "jestlipak je to z umělé hmoty, která vydrží vysoké teploty, aha, nevím, neleju"
Myslím si, že paní maminka Monty byla spíš myšlenkama jinde, Pelíšky určitě viděla
|
| 77kraska |
|
(15.9.2021 18:47:20)
libik, ja osobne plasty nikdy neodhadnu a obcas nejaky znicim
jedna teta mi vykladala, jak dava do mikrovlnky i vanicky od Ramy...to bych jakzivo nedala, pred vlozenim do mikrovlnky peclive nadobu zkoumam
naopak nekolikrat jsem znicila plast vysokou teplotou cehosi....nektere plastove flasky zvladly horky napoj, jine nikoliv
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 14:02:34)
Tak úplně bych gramatiku nezavrhovala, jistě to znáš:
Tvoje stará pila leží na schodech.
Tvoje stará pila, leží na schodech.
Ale mělo by vždy těm dětem (aspoň té většině, která je schopna to pochopit), jaké to má praktické důsledky, to, co se učí.
|
| Půlka psa |
|
(15.9.2021 14:07:33)
Ovšem tohle je praktické použití v rámci strukturování textu. To je úplně jiná záležitost.
|
|
| Monty |
|
(15.9.2021 14:07:39)
Konzervo,
používání interpunkce ovšem spadá pod pravopis, nikoli gramatiku.
|
| Konzerva |
|
(15.9.2021 14:10:53)
Ale proč se tam ta čárka píše, to vyplývá z toho, jestli to dokážu rozdělit na dvě věty a mezi jakými větami se ta čárka píše.
A větný rozbor a slovní rozbor zas souvisí s gramatikou.
|
| Půlka psa |
|
(15.9.2021 14:17:38)
V mnoha jazycích je dokázané, že znalost názvosloví z teorie gramatiky ve výsledku nevede k lepší schopnosti se písemně vyjadřovat po formální ani po obsahové stránce. Testovaly se výstupy dětí, co podrobnou teorii gramatiky buď měly nebo neměly. Děti, co ji neměly, se zabývaly mezitím také jazykem, ale z jiného úhlu podhledu (psaly třeba slohy). V češtině by to nejspíš dopadlo stejně.
Tyhle stará pila záležitosti jsou sice roztomilé, ale jednak tahle záměna moc často nehrozí, jednak je význam odvoditelný kontextu a hlavně není třeba znát názvosloví, aby člověk dokázal strukturovat text a oddělit věty interpunkcí.
Příkladem mohu být já. Rozumím významu obou těch vět se starou pilou, rozumím významu té čárky a nejspíš ji i správně napíši, ačkoliv dávno neumím pojmenovat druh souvětí, druh vedlejší věty a nejspíš ani některé slovní druhy. Obecně mnohdy píšu čárky blbě, ale rozumím, kde je to významotvorné. Názvosloví a rozbory vět k tomu nijak nepotřebuji. Jsou to totiž mimoběžné věci.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Alena |
|
(15.9.2021 7:55:25)
"A samozřejmě souhlasím s tím, že učnáky jsou fakt příšerný, to je ale důsledek toho nadbytku středních škol a snahy mít za každou cenu maturitu" Ne, to neni, je to dusledek toho, ze se stat na ucnovske skolstvi naprosto vykaslal.
" já jsem v roce 1989 maturovala z integrálů a derivací, moje sestřenice o 6 let později si vytáhla u maturity bramboračku, na rodinné škole).." To ale asi nebude stejny predmet, ze? Tuhle poznamku nechapu, nikdo prece nepomeruje maturitu z odbornosti z rodinne skoly s maturitou z matematiky.
|
| breburda71 |
|
(15.9.2021 8:01:30)
Aleno, nene, opravdu to není stejný předmět
Ale maturitu máme obě, zpětně nikdo nikdy nebude zjištovat z čeho..Jen znalosti a vynaložené úsilí jsou odlišné..
|
| Alena |
|
(15.9.2021 8:10:56)
Breburdo, mela jsem spoluzaky, kteri maturovali z tech integralu a zaroven z porevolucni obcanky, kde cast otazek nevyzadovala ani predchozi symbolicke precteni. Ty jsi take jiste maturovala i z neceho jineho nez z matematiky. A ze se maturuje na ruznych strednich skolach s ruznym zamerenim si urcite vsimli i zamestnavatele, je to tak po stoleti. Bramboracka neni zadne novum poslednich let.
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(15.9.2021 7:54:57)
S těmi nematuritními obory je to imho tak..... Čím vyšší je vzdělání, tím větší je šance, že se člověk nějak uživí. S vysokou může mít skvělý plat nebo měnší plat, ale nějak to půjde. Se vzděláním bez maturity to může jít úplně skvěle (instalatér) nebo taky za tak málo peněz, že člověk nevyjde, ačkoliv ta práce je potřebná (uklízeči, sanitáři a mnoho dalších).
No a rodič u těch 15 letých dětí asi úplně neví, nakolik bude potomek zdatnej do podnikání a k tomu manuálně šikovnej, aby mohl dělat toho výborně vydělávajícího instalatéra, tak si to raději pojistí aspoň tou maturitou a nejlíp vysokou. S VŠE možná bude brát míň než ten instalatér, ale je to skoro jistý.
A nejde vlastně jen o šikovnost, když bude mít zedník problém se zády, tak je v háji, zatímco u sedavé práce by se to dalo, ale zedník na ni těžko přesedlá.
|
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)