| Černá kronika | 
 |
(12.7.2021 13:13:11)
Reaguji na článek, který odkazoval na aplikaci, která spočítá budoucí důchod. Ve článku bylo rovnou varování, že lidé budou zděšeni a že by si měl každý na důchod spořit. Což je jasný a není to nic novýho. Jako ukládat ano, když je z čeho. Ale co ti lidé s nízkými příjmy? Musí dovést děti do dospělosti, takže školy taky něco stojí, musí obnovovat domácnost (lednice, pračka...), popřípadě udržovat byt nebo barák, udržovat auto v provozuschopném stavu, něco je stojí cesty do práce, musí mít nějakou rezervu, kdyby něco... a musí spořit na důchod. Je vůbec reálný, aby si takový lidi na důchod mohli něco naspořit? Lidí s platem do 20 000 Kč hrubýho není málo. Ono i s platem do 25 000 Kč hrubýho to asi v pětačtyřiceti, padesáti není nic extra příjem. Co s takovými lidmi jednou bude?
|
| Pole levandulové | 
|
(12.7.2021 13:23:22)
Ti budou mít tu výhodu, že s tím málem budou umět vyjít a pokud už nebudou živit děti, bude jim to připadat jako změna k lepšímu. Ony se ty důchody zas tak moc neliší, jak to přepočítávají přes koeficienty v různých těch úrovních, tak ve výsledku ten, co vydělává almužnu, má skorot to samé, jako ten, co almužnu nevydělává.
|
| Mi+3 | 
|
(12.7.2021 14:02:10)
No soudného mladého člověka nemůže nikdo přesvědčit aby si ukládal víc než 1000Kč, na tuto částku je aspoň státní příspěvek. Ovšem o smyslu a nějakém šetření v horizontu 30- 40 let, když tyto peníze nejsou nijak zajištěné silně pochybuji. Nehledě co za tolik let půjde za ušetřené peníze koupit. Raději bych doporučila aby se nerozhazovalo ze státního rozpočtu, aby za pár desítek let bylo aspoň na minimální důchody. Protože kdo má teď na šetření ten se zajistí sám a kdo nemá na šetření, tak na tom bude v budoucnu ještě hůř.
|
|
| babi_ | 
|
(12.7.2021 15:18:50)
"Ony se ty důchody zas tak moc neliší"
to bych neřekla. Aplikaci jsem vyzkoušela, důchod bych měla podle ní slušný, což připisuji štěstí na dobře placenou práci v posledních cca 12 letech (předtím to byla víc zájmová činnost, než výdělečná...).
Vpodstatě bych měla dostávat jako důchod tak polovinu toho, co mi chodí na účet od zaměstnavatele nyní. To mi přijde vzhledem k předpokládánému snížení životních nákladů slušný. Spořím tedy i to penzijko se státním příspěvkem, to k tomu ještě přibude. A taky počítám s nějakým částečným úvazkem dokud mě to bude bavit (a budu schopna).
Oproti tomu člověk s příjmem hrubého do 20 tis. bude s důchodem fakt na hraně, navíc si asi těžko něco spoří...
|
| Monty | 
|
(12.7.2021 15:23:39)
babi,
no nevím, zkoušela jsem nějakou aplikaci předtím na manželův plat a lišilo se to, musím říct, kurevsky. Že budu mít prd já, to je mi jasný od začátku, s tím počítám, manžel byl hodně nepříjemně překvapenej.
|
| Monty |
|
(12.7.2021 15:34:51)
Což teda není nic tak neobvyklého, vzhledem k počtu pracujících důchodců (už teď).
Tchýnin manžel, když mu vyměřili důchod, tak se šupem vracel zpátky do práce. 
|
|
| babi_ |
|
(12.7.2021 15:36:52)
Monty, asi píšeš o jiném rozlišení - odpovídala jsem na to, že ve výsledku se důchody moc lišit nebudou u nízko a vysokopříjmových. To budou. Cca 4,5 tisíce minimálního důchodu je tak osmina maximálního. To mi nepřijde jako "moc se neliší". Že se důchod liší od mzdy je celkem logický, vysokopříjmoví si to fakt musí a mohou kompenzovat naspořením. Minipříjmoví nemají jak.
|
|
|
| 77kraska |
|
(12.7.2021 15:26:32)
babi, podle mne kdo je ted na hrane, tak dostava prispevek na bydleni.....starych dluhu se muze zbavit v oddluzeni.....a pokud ma hodné deti, tak mu neco prispeji...nakonec nemusi bydlet sam nebo ve dvou, muze bydlet nekde u deti...pripadne v DD
nakonec instutut "výměnku" nebyl tak marný....ja to vidim ve smlouvach cas od casu, tam byly dohodnute prispevky od deti do posledniho jablka na Vanoce, kdyz jim hospodar prevedl statek
|
| babi_ |
|
(12.7.2021 15:40:43)
Sedmi, já si nemyslím, že by budoucí důchodci s dnešním nízkým příjmem pak neměli kde bydlet či hynuli hladem. Hranou myslím právě to, že dosáhnou na příspěvek na bydlení nebo budou muset pomoci děti = prostě bez pomoci státu či rodiny to sám bude těžko zvládat.
|
| 77kraska |
|
(12.7.2021 16:47:41)
babi a kdyz bude nekde dluzit, tak bude mit exekuci, co trva roky a nikam nevede.....a kdyz bude z tech disciplinovanejsich, tak pujde do oddluzeni
proste do vezeni pro dluzniky nepujde, pac u nas neexistuje 
dulezite je, aby si udrzel bydleni a neskoncil jako bezdomovec...bydleni udrzi s pomoci deti nebo prispevku na bydleni od statu....nebo bude bydlet v zahradni chate apod.
|
|
| 77kraska |
|
(12.7.2021 16:48:47)
nejhur jsou na tom bezdetni bezdomovci...jednoho takoveho znam....nakonec bydli u znamych v malem pokoji a hlida jim jejich deti (je cisty a slusny)
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(13.7.2021 8:42:59)
no, seniorek, které končí na ulici, v Praze není bohužel až tak málo
|
| babi_ |
|
(13.7.2021 9:33:57)
Ráchel, a kde tedy jsou? Jak o nich víš? (netrvrdím že nejsou, jen mám to štěstí, že je vídám patrně jen v šervůdu, kde jich zas tolik není, a ani nevím, zda jsou to opravdu bezdomovkyně, a ani se nezdají úplně seniorského věku)
|
|
|
|
| Košík_růží |
|
(12.7.2021 18:01:20)
Sedmi, moc si ty výminky idealizuješ. Smlouvy být mohly, horší to asi bylo s jejich vymahatelností. Ptala jsem se pamětníků, co je zažili a všichni do jednoho se shodli na tom, že zlatý státní důchod, nemusejí se doprošovat u vlastních dětí. Vlastní dítě by jim třeba ještě dopřálo, ale zabrání mu v tom to vyženěné/vyvdané. NIKDO z pamětníků si výminek nechválil.
|
|
| wer | 
|
(12.7.2021 19:10:21)
Košík růží, podle toho, že jsi mohla mluvit s pamětníky výminků, počítám, že je ti tak 150let.
Nebo si s námi píšeš z onoho světa?
Opravdu znáš někoho, kdo žil na výminku???osobně?
|
| Okolík | 
|
(12.7.2021 20:38:04)
Wer, já bych to nezpochybňovala,na výminku žil můj pradědeček, kterého jsem osobně znala, předtím jeho rodiče, výminek z doby před 2.sv.valkou. Sice mi o tom nevyprávěl, ale kdybych jako dítě chtěla, dozvěděla bych se. Zemřel v 70. letech, bylo mu asi 104 let ... 
|
| babi_ |
|
(12.7.2021 20:46:20)
Tak já sice znám člověka, co žil na vejminku co do budovy - přístavek u statku, kde žilo jeho potomstvo, a chodil k nim na obědy apod... - ale nevím, jestli na to byla nějaká smlouva.
|
| wer |
|
(12.7.2021 21:13:17)
Nová Jano, ale asi má maminka tvé kamarádky svůj důchod. Výminek tomu jen řikají. Nebo mají sjednáno, kolik brambor musí mamince uskladnit na zimu, kolik naložit zelí, že jí musí ustájit krávu, kolik týdně vajec, jaký kus pole zorat na jaře, že si smí vychovat pět hus a komu bude patřit peří z těch hus.
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(12.7.2021 20:58:09)
babi a kdy to bylo? ty smlouvy jsou z doby pred rokem 1948...pak uz pravo neznalo vyminek, nedalo se to sjednat nove
na wiki se pise:
V českých zemích byl výměnek jako institut zrušen roku 1948 uzákoněním národního pojištění, jímž byl (vynuceně) nahrazen.
nove se to da sjednat od 1.ledna 2014 podle NOZu
|
| 77kraska |
|
(12.7.2021 21:01:46)
pred rokem 1948 na to byla tlusta smlouva, kterou hospodar prevedl statek na potomka....a potomek se zavazal mu poskytovat vsemozna plneni, rocne 10 kg jablek a na Vanoce dva kapry atd. atd. - vsechno tam bylo popsano
|
| 77kraska |
|
(12.7.2021 21:04:21)
ale lidove se pak spouste dohod rikalo vyměnek nebo vejminek...mezi lety 1948 a 2014
u nas na chalupe je jedna mistnost se zvlastnim vchodem a velkou predsini, ktere se odjakziva rikalo (a dodnes rika) vejminek....ale nezjistila jsem, ze by tam nekdy bydlel vymenkar
|
|
| Majoranka | 
|
(13.7.2021 10:39:37)
Dědeček měl velký statek, který se ve třicátých letech rekonstruoval. V rámci rekonstrukce se na obytnou část přistavělo patro - výměnek (cca 200 m2). Tam žili rodiče dědy a jeho svobodný bratr. Výměnek byl hezčí a modernější než bydlení hospodáře. Výměnkáři si nechali i část polí. Pradědeček zemřel počátkem roku 1945, ale včas nechal zbylá pole přepsat na dědu. Dědova rozhazovačná sestra přivedla manželův statek na buben a brousila si zuby na pole svých rodičů. Podrobnosti neznám, ale dle vyprávění si žila prababička na výměnku poklidně a určitě byla dobře zaopatřená. Děda byl velice hodný, čestný a spravedlivý, stejně tak babička. V roce 1953 byl dědeček s rodinou vystěhován 120 km daleko. Na prababičku se zábor majetku nevztahoval, tak tam ještě asi 9 let žila. Poslední dva roky života musela být v domově důchodců. Děda s rodinou měl do obce zakázán vstup pod pokutou 50 tis. Kčs. Takže po vystěhování děda svou starou matku viděl už jen několikrát. Hrozná doba.
|
|
|
|
| babi_ |
|
(12.7.2021 21:07:45)
"Vějměnkáře" jsem poznala v osmdesátých letech, v domečku a péči potomstva žil od padesátých let cca, byl chabrus na plíce. Tak asi bez smlouvy. Ale podstata zůstává - prostě bydlí u mladých a ti ho i živí, je-li třeba.
|
| 77kraska |
|
(12.7.2021 21:11:03)
babi, ano, bylo to v obc zak cela desetileti, tak tomu lidi tak rikali, i kdyz to bylo ze zakona vypusteno a zruseno....takove pravni instituty a jejich nazvy maji dlouhou setrvacnost
|
| babi_ |
|
(12.7.2021 22:00:36)
Sedmi, tak "právní instituty" asi taky, ale vejminek se prostě říká tomu bydlení u statku - při statku, které k němu patří i nepatří (zvláštní domek nebo pokoj s vlastním vchodem a zázemím...).
"Můj" vejměnkář měl domeček se vším - ložnice, světnice-kuchyň, WC, koupelna, verandička... všechno malé, ale zcela v pohodě pro dvě osoby (žil tam sám). Se statkem stavebně spojeno přes stodolu a sklípek. Té přístavbě se prostě říká vejminek, protože to nic jiného není, nebylo... není to jak jinak nazývat
|
| 77kraska |
|
(13.7.2021 7:17:45)
babi to prave ne....vymenek je presne definovan
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDm%C4%9Bnek
je to primarne pravni institut a potom se to preneslo do nazvu stavby/mistnosti na ruznych chalupach
|
| babi_ |
|
(13.7.2021 9:23:45)
Sedmi, chápu jak ten pojem vznikl, jen píšu, že se teď se drží-používá-je vnímán jako název stavby.
|
|
|
|
|
|
|
|
| wer |
|
(12.7.2021 22:06:39)
Košík růží píše doslova: Ptala jsem se pamětníků, co je zažili a všichni do jednoho se shodli na tom, že zlatý státní důchod, nemusejí se doprošovat u vlastních dětí - konec citace
 to mi přišlo vtipné, Pamětníci už v roce 1948 museli být docela staří aby si pamatovali na život na výminku. Kolik jich bylo? Kdy se jich Košík ptala? Kolik bylo Košíkovi let, když se jich ptala? Co na to Jan Tleskač?
|
| babi_ |
|
(12.7.2021 22:24:18)
Wer, tak ta smlouva uzavřená před r. 1948 asi platila až do smrti výminkáře, jenom se neuzavíraly nové. A tak jak teď cituješ Košíka, tak to byli pamětníci vejminkářů, nyní důchodci, narození cca v třicátých letech, tedy typicky moji rodiče (je mi 57), ti mi toho ještě navyprávějí dost naštěstí, a výminkáře mohli zažít jako dospělí.
|
| wer |
|
(12.7.2021 22:57:49)
Tvoji rodiče už byli před rokem 1948 na výminku?
Košík růží píše o pamětnících, lidech, kteří byli výminkáři, zažili to na vlastní kůži a hodnotí to jako horší oproti důchodu.
Podkud by mluvila jen s dětmi, co si pamatují, že měli staříčka na výminku, tak by psala nesmysl, protože ty děti nemůžou vědět jestli by staříček vyměnil výminek za důchod.
|
| babi_ |
|
(12.7.2021 23:13:28)
Wer, ne, rodiče by mohli zažít výminkáře, věděli by, jak žili, a srovnáním se svým důchodem by mohli vidět, že je důchod lepší. Já se s nimi o tom nebavila, mohu se zeptat, mamka je ze mlejna, možná tam výminkáře měli (než jim komunisti zabavili mlejn i s vejminkem).
Košík nepíše, že ti pamětníci zažili výminky jako výminkáři. Píše, že je zažili. Zažili výminky. Tj. v roce 1960 třeba. Koneckonců i v tom roce 1948 by to vycházelo. Stačí, když jako děti-mladí slyšeli dohady výminkářů s těmi, co jim měli dát 10 kg jablek ročně, a teď jsou v důchodu a mohou porovnat.
|
| wer |
|
(12.7.2021 23:34:10)
Takového dědečka měla moje maminka taky, bydlel na chalupě s hospodářstvím, kterou předal synovi, maminčinu strýci a jeho ženě. Můj dědeček a jejich sestra se dědictví vzdali. Asi se postarali výborně. Podle toho co se v rodině říká. Já už ho nezažila, ale vždycky se vzpomínalo v dobrém. Se strýcem, tetou a sestřenicemi měla mamka i její rodiče pěkné vztahy až do konce. I my další generace.
|
| babi_ |
|
(12.7.2021 23:37:59)
No, tak vidíš. A kdyby se nepostarali výborně, tak... bys měla příklad dohadování vejminkáře versus jistý státní důchod přímo v rodině vyprávěný pamětníky
|
| babi_ |
|
(12.7.2021 23:49:21)
Jde o porovnání výminkářských smluv uzavíraných do roku 1948 - života výminkářů na jejich základě, a důchodu. Moji rodiče důchod dostávají, tož takový státní důchod mám na mysli - ten současný, reálný, skutečně vyplácený.
|
| wer |
|
(12.7.2021 23:57:38)
On se má asi kadžý dnes v ČR lépe než v roce 48.
|
|
|
|
| wer |
|
(12.7.2021 23:56:21)
Babi a čekáš že ti maminka řekne, jo jo my jsme ve mlýně měli vejminkáře, ale nikdy jsme mu nedali na co měl nárok? I když jsme měli všeho dost?
No oni spíš neměli všeho dost, když přišlo znárodňování, to si umím představit, možná se mohl lecjaký výminkář cítit jako přítěž, když viděl kolik mají starostí, bez zlého úmyslu nebo zanedbávání těch ostatních.
|
| babi_ |
|
(13.7.2021 0:05:37)
Mamka to může říct, že byly dohady - však to nebylo tehdy na ní, jak se plní smlouva.
O svém otci třeba mluví... řekněme bez iluzí.
Jedno je jisté - po znárodnění se museli vystěhovat (od té doby jsou v Praze, tehdy zápraží), co bylo s chasou a případným výminkem nevím.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
, nejvic jsem mela myslim 3 tisice, protože pro tehdejšího zamestnavatele (i pro me) to bylo vyhodnejsi, nez kdyby mi stejnou castku pridal na platu. Uz nevim, jak to bylo, takhle jsem dostala cely ty 3 tisice, kdezto kdyby mi to dal do platu, tak mi v cistym z toho zbude min.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)