Ina z Radešína |
|
(22.6.2021 8:56:43) Analfabeto, odkud tolik záští proti mladým?
Chtějí se mít lépe než jsme se měli my? Nebyli jsme jiní. Pokrok se tomu říká a taky zvýšení životní úrovně. Přesto dnešní mladá generace těžko materiálně dosáhne úrovně nás-rodičů. Poprvé za xxx let se budou mít hůř a nedostupnost vlastního bydlení je jedním z hlavních důvodů. Dobře už bylo. :-(
|
Monty |
|
(22.6.2021 9:00:49) Ino, mě hlavně překvapuje, kolik lidí přeje svým dětem, aby musely makat, šetřit, mít dvě práce, aby si kromě práce nic v životě neužily... není to zdaleka jen Analfabeta.
|
Buřt |
|
(22.6.2021 9:06:16) Monty, ty ale uplne pomijis treba ten fakt, ze kdyz clovek nejakou cast zivota maka a pak ma neco svyho pdole svych predstav, je s tim spokojenej a je na to pysnej. Neco dokazal, zaridil se sam podle sebe, to ma prece svoji hodnotu.
Ja bych nechtela byt zavisla na byte, kteri koupili moje rodice - citila bych se jako loser. Ano, neco dostat, ale zas to zhodnotit dal - to jo - tak se buduje rodinny majetek.
Ale dostat maly byt, stravit v nem cely zivot a pro svou zalibu ve starych tiscich ten majetek nijak nerozmnozit - citila bych se jako cernej pasazer.
|
Monty |
|
(22.6.2021 9:11:04) "...ze kdyz clovek nejakou cast zivota maka a pak ma neco svyho podle svych predstav, je s tim spokojenej a je na to pysnej. Neco dokazal, zaridil se sam podle sebe, to ma prece svoji hodnotu"
Buřte, možná to tak někdo má, já fakt ne, nevidím na tom nic, na co by člověk měl být pyšný.
"...a pro svou zalibu ve starych tiscich ten majetek nijak nerozmnozit"
Staré tisky (a obecně starožitnosti) se nerozdávají k nákupu v Bille zdarma, nějaký ten "majetek" v nich uložený je.
|
Buřt |
|
(22.6.2021 9:14:41) Monty, fakt bys nebyla pysnejsi na sve dite, ktere par let makalo treba v zahranici a pak si poridilo samo bydleni podle svych predstav nez na dite, ktere cely zivot travi v byte po babicce? Fakt jina bublina.
|
TaJ |
|
(22.6.2021 9:23:36) Buřte, já tohle mám třeba úplně jinak...proč bych měla být nějak pyšná (nebo ne) na to, jaké si moje dítě zařídilo, nebo nezařídilo bydlení? Je to jeho rozhodnutí - jestli chce radši někde víc makat a pořídit si něco jiného, nebo jestli chce mít klid a zůstane v bytě po babičce, který si zařídí podle svého...tohle nějak nejsou věci, na které bych potřebovala být pyšná...vlastně proč bych vůbec měla být na něco, co dělá, pyšná? Mám ho ráda takového, jaký je a jak si zařídí život, to je přece jeho věc...to není otázka toho, že bych na něj měla být pyšná, nebo se za něj měla stydět...
|
Buřt |
|
(22.6.2021 9:30:28) Tino, to je asi o tom, jak moc clovek ocenuje tu makavost. Ja si porad myslim, ze klid by nemel byt hlavni zivotni meta.
Ale to samozrejme neznamena, ze bych sve deti preferujici klid mela nejak mene rada to urcite ne.
Kdyz to vezmu do extremu: Tak asi snad kazdy rodic by citil pychu, kdyby se jeho diteti vlastnim pricinenim neco povedlo (neco vybudovat / vymyslet / proste neco nekam posunout) nez kdyz bude sedet v byte po babicce a venovat se jen svemu konicku.
To uz je asi o tom, jak kdo vidi svet, ja jsem asi vic orientovana na vykon nez je bezne.
|
TaJ |
|
(22.6.2021 9:35:50) Buřte, jo, to bude tím...my nejsme na výkon orientovaní nikdo...než abychom měli třeba dvě práce, tak se radši v něčem uskromníme a budeme mít klid na odpočinek, rodinu a svoje zájmy...ale to má fakt každý jinak...já třeba nevidím vůbec nic špatného na tom, že někdo bude bydlet v bytě po babičce a věnovat se svým zájmům...jediné, co je pro mě důležité je to, jestli to dítě bude takhle spokojené...ale počítám, že pokud ne, tak se s tím asi bude snažit něco dělat...a nebo se spokojí s tím, co má a bude spokojené
|
|
Půlka psa |
|
(22.6.2021 9:39:19) Makavost oceňuju taky a na výkon jsem orientovaná celkem extrémně, ale pýcha na bydlení dítětě vs život v bytě po babičce, to by mně vůbec nenapadlo. Pro mně jsou to úplně mimoběžné věci.
|
Buřt |
|
(22.6.2021 9:44:59) Pulko, jenze to vybudovani toho bydleni je prece o makavosti.
To neni tak, ze bych byla pysna, ze ma potomek vilu, to urcite ne proboha. Ale na to, ze to zmakl, ze se postaral o bydleni sam, to jo.
|
Monty |
|
(22.6.2021 9:48:57) "... jenze to vybudovani toho bydleni je prece o makavosti"
Buřte, to je o úplně mimoběžný makavosti, jak píše Půlka. Ať se snažím jak se snažím, pořád nevidím důvod, proč bych měla být hrdá na učitele/pošťáka/doktora/úředníka za to, že dřel někde na stavbě nebo strávil mládí šetřením na hypotéku.
|
|
Půlka psa |
|
(22.6.2021 9:50:31) "Ale na to, ze to zmakl, ze se postaral o bydleni sam, to jo."
Jako jo, ale žít ve zděděném a zmáknout něco jiného pro mně není o nic míň.
|
Buřt |
|
(22.6.2021 9:53:27) Pulko, ano, zit ve zdedenem a maknout jinde (treba mit skvele vedecke vysledky na Akademii ved) neni o nic min. Ale zit ve zdedenem, a nebyt makavy nikde, pro me min je.
|
Len |
|
(22.6.2021 11:06:52) Ja teda neocenuju makavost. Ztotoznuju se s tou spokojenosti, to je jedine, po cem u mych deti touzim, opravdu se nikde nemusim chlubit jejich vykony. Deti nejsou zadny muj projekt, v podstate je to strasne sobecke rozhodnuti si je poridit a hodlam jim ten zivot ulehcit, jak jen to pujde.
|
Monty |
|
(22.6.2021 11:14:01) "Deti nejsou zadny muj projekt, v podstate je to strasne sobecke rozhodnuti si je poridit a hodlam jim ten zivot ulehcit, jak jen to pujde."
Len, zhruba tak.
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(22.6.2021 9:45:26) Buřte, ale to s tím přece vůbec nesouvisí. Ty máš nějakou iluzorní představu, že děti se zajištěným bydlením nedělají nic a jen sedí na zadku v těch darovaných nemovitostech. Ve skutečnosti je to tak, že ti lidi normálně pracují, "vytvářejí hodnoty", jen jsou zbavení nutnosti makat a šetřit a přizpůsobovat celej svůj mladej život nějaký hromadě cihel. Podívej, moji bývalí tchánovci byli jedni z nejmakavějších lidí, co znám. Tchyně je akční a pracovitá ještě v třiaosmdesáti, tchán už bohužel zemřel. Oběma dětem zařídili bydlení. Bývalá švagrová se švagrem jsou oba makaví, oba lze považovat za "společensky úspěšné lidi", pořídili oběma svým dětem bydlení. A ty děti nesedí na prdeli a nepobírají sociální dávky, jsou ve svých oborech rovněž úspěšné, a rodiče jsou hrdí na to, co dokázali v té práci. Asi by je vůbec nenapadlo být hrdí na to, že si po práci dali druhou směnu a šli někam něco kopat nebo stavět. A takových případů mám kolem sebe devět z deseti.
|
Buřt |
|
(22.6.2021 9:49:38) Monty, ale pokud nejsou makave i ty deti, co to bydleni dostaly - nebo pokud nemaji jedinacka - tak jejich deti uz to bydleni nedostanou.
Kdybych ja dostala ten byt vhodny k bydleni me rodiny a mela treba dve deti, chtela bych to, co jsem diky svym rodicum mela, doprat i tem detem. Cili bych se snazila jeste jeden byt poridit, aby kazde dite dostalo. Kdybych to neudelala, byly by me deti na tom jednou hur nez ja kdysi.
|
Monty |
|
(22.6.2021 9:52:34) "Kdybych ja dostala ten byt vhodny k bydleni me rodiny a mela treba dve deti, chtela bych to, co jsem diky svym rodicum mela, doprat i tem detem. Cili bych se snazila jeste jeden byt poridit, aby kazde dite dostalo."
Buřte, kdybych já dostala ten byt vhodný k bydlení mé rodiny, neměla bych problém pořídit investiční byt/byty, který by se financovaly pronájmem. Což značná část těch lidí, co dostali nemovitost, dělá. Resp. dělala, dokud nestálo panelákový 3+1 šest míčů.
|
|
jak |
|
(22.6.2021 9:53:00) Ano Burte. Mě ani nenapadlo ten byt prodat.ten první mi pomohl s tím,že se dalo šetřit na další. Posunout to dál v rodině.
|
|
|
|
|
Ina z Radešína |
|
(22.6.2021 9:34:27) TaJ, "proč bych měla být nějak pyšná (nebo ne) na to, jaké si moje dítě zařídilo, nebo nezařídilo bydlení? Je to jeho rozhodnutí - jestli chce radši někde víc makat a pořídit si něco jiného, nebo jestli chce mít klid a zůstane v bytě po babičce, který si zařídí podle svého...tohle nějak nejsou věci, na které bych potřebovala být pyšná..
Asi to máme každý hozeno jinak. Budu na své děti pyšná, pokud se jim podaří založit stabilní rodiny a budou dobrými rodiči. Toto je (pro mne) naprosto nejvíc. Jestli se jim podaří - třeba - nějaké vlastní fajn bydlení, které pak zase bude pro jejich děti (po srsti, jak psal Vážný), bude to fajn ale vůbec na tom život nestojí. Mohou se rozhodnout zcela jinak, žít třeba v cizině a tak.
|
TaJ |
|
(22.6.2021 9:39:47) Ino a co když nebudou chtít založit rodinu, nebo mít děti?
|
Ina z Radešína |
|
(22.6.2021 10:10:48) "Ino a co když nebudou chtít založit rodinu, nebo mít děti?"
Bude mě to mrzet. Zatím obě mají v tomto jasno a nedivím se - zažily si své.
|
TaJ |
|
(22.6.2021 10:14:46) Ino, jasně, taky by mě to asi trochu mrzelo...ale zas pokud by jinak byl v životě spokojený, tak je to jeho rozhodnutí...náš 13 letý zatím ještě ani nekouká po holkách, tak těžko říct...jako malý vždycky, když jsme vyřazovali hračky a knížky, tak to vehementně bránil, že si to schová pro svoje dětičky, teď zatím o budoucnosti moc neuvažuje, tak uvidíme
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(22.6.2021 9:25:26) "...fakt bys nebyla pysnejsi na sve dite, ktere par let makalo treba v zahranici a pak si poridilo samo bydleni podle svych predstav nez na dite, ktere cely zivot travi v byte po babicce"
Buřte, ne, a naprosto nechápu důvod, proč bych měla. Kdyby bylo moje dítě profesí zedník nebo architekt, můžu být "pyšná", že ty byty/domy staví/navrhuje dobře, to je asi tak jediný, co mě napadá jako možnost něco takového pociťovat.
Dítěte, který by muselo makat a šetřit kvůli bydlení a v podstatě nic než makání a šetření by si v mládí neužilo by mi bylo líto.
|
|
Půlka psa |
|
(22.6.2021 9:34:23) "fakt bys nebyla pysnejsi na sve dite, ktere par let makalo treba v zahranici a pak si poridilo samo bydleni podle svych predstav nez na dite, ktere cely zivot travi v byte po babicce?"
Tohle by mně ani nenapadlo. Na dítě bych byla pyšná každopádně, ale pokud by nemuselo trávit čas vyděláváním na bydlení, tak bych za něj byla ráda (ačkoliv mým dětem se to téměř jistě nestane). Ty peníze se jaksi moc přeceňují a s mou rodičovskou pýchou vůbec nesouvisí. Ne, že bych nebyla pyšná na to, co dítě vlastím úsilím dokáže, ale to vůbec nemusí být nic finančního. Jsou větší věci než peníze.
|
|
|
|
vlad. |
|
(22.6.2021 9:28:14) "Ja bych nechtela byt zavisla na byte, kteri koupili moje rodice - citila bych se jako loser"
Nechapu. Dostat jakykoli byt je naprosto skvele.
|
|
Alena |
|
(22.6.2021 9:50:19) "Ja bych nechtela byt zavisla na byte, kteri koupili moje rodice - citila bych se jako loser." To mi spis pripada jako potreba si neco dokazovat, dospelost, nezavislost na rodicich? Moc to nechapu. Teta se strycem maji firmu, byt svemu diteti koupili. Dite a jeho partner jsou skveli ucitele, hrnou do prace spoustu energie. Se svymi platy by na vlastni bydleni v Praze hned tak nedosahli. Meli zrejme riznout zamestnanim, jit "makat", aby na ne "rodice mohli byt pysni". Kupodivu jsou na ne pysni i ted, asi to maji hodnotove jinak.
|
Monty |
|
(22.6.2021 9:53:36) "Dite a jeho partner jsou skveli ucitele, hrnou do prace spoustu energie. Se svymi platy by na vlastni bydleni v Praze hned tak nedosahli. Meli zrejme riznout zamestnanim, jit "makat", aby na ne "rodice mohli byt pysni". Kupodivu jsou na ne pysni i ted, asi to maji hodnotove jinak."
Aleno, zdá se, že hodnotově sdílíme stejnej vesmír.
|
Buřt |
|
(22.6.2021 9:56:25) Monty a Aleno, a kdyby nebyli skveli ucitele, co do toho perou spoustu energie? Kdyby byli napriklad zcela pasivni ucitele, co si odkrouti to nejnutnejsi a nejradeji na te praci maji prazdniny? Proste klidek jako nejvyssi meta?
|
Monty |
|
(22.6.2021 10:01:33) "Kdyby byli napriklad zcela pasivni ucitele, co si odkrouti to nejnutnejsi a nejradeji na te praci maji prazdniny? Proste klidek jako nejvyssi meta?"
Buřte, a co přesně je na tom tak strašně špatně? Nejvyšší meta je podle mě spokojenost. Kdo je spokojenej jako nemakavej, je na tom reálně mnohem líp než nespokojenej makavej, zvlášť když je k té makavosti donucenej.
|
Buřt |
|
(22.6.2021 10:04:28) Monty, ja si myslim, ze clovek by mel v zivote o neco usilovat. O neco o trochu vic nez jen o svoji vlastni spokojenost.
Ten svet o malicko promenit k lepsimu - coz muze mit milion tvari - nemusi to byt jen "lek na rakovinu". Ale mel by se podle me o neco snazit mimo tu svoji rodinnou bublinku - i kdyz samozrejme mit spokojenou rodinu neni vubec malo. Je to hodne.
Ale svet je tam venku
|
Monty |
|
(22.6.2021 10:15:02) Buřte, já myslím, že je to každýho věc. A především, že nikdo nemá právo hodnotit, čí usilování nebo neusilování je hodnotnější a jestli je "ideologicky správný" stavět barák a zavrženíhodný sbírat starožitnosti, protože to stojí peníze, za který by se daly nakoupit cihly.
Celej spor tady už po několikáté vznikl - jak už jsem zmiňovala - skrze neochotu přiznat výhodě status výhody.
Mmch., nic mě tak nerozesměje jako mravokárný poukazování na to, že kdo je makavej, ten má vilu s bazénem. Reálně bych chtěla vidět kohokoli, kdo to hlásá, jak by radostně budoval nejen s absolutní nulou od rodiny, ale i s absolutní nulou od otce dítěte/dětí a nutností někde bydlet za tržní nájem. Mám vcelku srovnání, vím totiž, kolik mi bez jakéhokoli šetření a omezování se zbývalo na účtu, když jsem dva roky ten tržní nájem platit nemusela.
|
Buřt |
|
(22.6.2021 10:19:34) Monty, dilema cihly versus starozitnosti zni dobre.
Hele, mozna nakonec bude mit tva starozitna pozustalost daleko vyssi hodnotu nez pozustalost nas, co jsme to nastrkali do cihel vseho druhu.
|
|
Ina z Radešína |
|
(22.6.2021 10:23:02) "Reálně bych chtěla vidět kohokoli, kdo to hlásá, jak by radostně budoval nejen s absolutní nulou od rodiny, ale i s absolutní nulou od otce dítěte/dětí a nutností někde bydlet za tržní nájem. "
Monty, já jsem i v předchozích debatách vždy tvrdila, že slepované rodiny vedou pouze k dělení a finančním ztrátám. Základem je, aby rodina zůstala pohromadě a nikdo "neodkloňoval". Jinak, od rodiny jsme dostali peníze na pračku a lednici. Dál jsme jeli za své. Odešli jsme ale z Prahy, takže to bylo za jiné peníze.
|
Buřt |
|
(22.6.2021 10:25:21) Vubec nezpochybnuju, ze neco budovat jako samozivitelka s nulou od otce je extremne tezky ukol.
|
|
Monty |
|
(22.6.2021 10:25:51) Monty, já jsem i v předchozích debatách vždy tvrdila, že slepované rodiny vedou pouze k dělení a finančním ztrátám. Základem je, aby rodina zůstala pohromadě a nikdo "neodkloňoval".
Ino, to bych s jistotou netvrdila. Moje "ztráty" rozhodně nezapříčinil rozvod, prostě jsem měla smůlu a přišla do jiného stavu s chlapem, který by byl líný jako vandrák v červenci, i kdyby nebyl psychicky nemocný. Stane se, no.
|
babi_ |
|
(22.6.2021 10:42:02) Monty, a výrok "měla jsem smůlu" považuješ za fňukání, nebo konstatování tebou neovlivnitelného nevýhodného rozdání karet osudu?
|
Monty |
|
(22.6.2021 10:46:36) babi, to je konstatování, vzhledem k formě sdělení to těžko může být něco jiného. Chápu, že psané slovo může být vykládáno různým způsobem, když k němu chybí běžné komunikační příslušenství, ale řekněme, že se řídím expresivitou výrazů a citovým zabarvením použitých slov. Něco napoví i emotikony. Takže z mého pohledu je jasné, že jde o konstatování.
|
babi_ |
|
(22.6.2021 10:48:52) Monty, nojo, ten osud, to je k...a S tím nenaděláš
...nic, jdu se proběhnout místo oběda. Nechce se mi teda vůbec, ale zas nějaký ty dlouhodobý cíle mi za to stojí. Moc zenový to teda není - na to každý nemá
|
jak |
|
(22.6.2021 10:51:42) Svůj klid si hlídám.spis než klid čas na to,co mě baví. Nic bych tomu neobětoval.
|
jak |
|
(22.6.2021 10:57:29) Neobětovala.
|
|
|
Okolík |
|
(22.6.2021 10:54:08) babi, běháš i v dešti? Tak pozor, ať neuklouzneš po bahně....
|
babi_ |
|
(22.6.2021 13:25:33) Okolíku, jasně že i v dešti. Kbyby mi měl bránit déšť, mráz, horko, vítr, sníh, tma, slunce... nevyběhnu skoro nikdy
|
|
|
Monty |
|
(22.6.2021 10:55:28) babi, chápu, že tím směřuješ k debatě na téma "každý svého štěstí strůjcem", ale tohle třeba vůbec jako žádnou "nespravedlnost osudu" nevnímám. Kdybych to měla hodně zjednodušit, tak co se odehraje v době dospělosti (nebudu-li počítat se skutečnými tragédiemi, vážným onemocněním apod.) je podstatně "strůjcovštější" než to, co se odehraje v tvém dětství a vlastně ještě před tvým narozením. Neovlivníš, komu se narodíš, kde a jak budeš vyrůstat a co ti rodiče poskytnou/neposkytnou. Dospělý život se už ovlivňuje snáz - samozřejmě v rámci limitů toho prvotního "nastavení".
|
babi_ |
|
(22.6.2021 13:34:21) Monty, nojo, ovšem pokud do rámce prvotního "nastavení" počítáš i finanční náročnost koníčků a neschopnost jít na procházku do "nudného" prostředí nebo mezi lidi, výběr partnera (otce dítěte), volbu zaměstnání (sedavého, v nehezké části města), ...tak myslím toho zas až tak ani v dospělém životě neovlivňuješ. Dle mého je to iluze. Věci "se ti dějí" - tobě aspoň podle toho, co tu píšeš, mně zcela určitě - kde v sobě seberu vůli se vykopat ze židle na dobrou hodinu běhu do deště, to si jinak, než prvotním "nastavením" vysvětlit nedokážu.
|
|
|
|
|
|
|
|
Analfabeta |
|
(22.6.2021 11:26:58) Monty, to je na mně jako ušitý. Netvrdím, že jsem budovala dům s nadšením, ale spíš z nutnosti. Taky jsme to budovali prakticky celý život. Nemůžu říct, že jsem si nic neužila, ale ráda bych se třeba podívala do Benátek, kde jsem ještě nebyla, a do Egypta, kde jsem taky ještě nebyla, pyramidy lákají, no. Ale: když vidím, jaké pálky dneska stojí nájem, to bych neutáhla ani v produktivním věku, natož jako důchodce. Navíc mám zahradu, a tím, že máme dvougenerační bydlení, má bydlení vyřešeno i dcera. Nepopírám, kdyby to bylo blíž k Praze, dala by se třeba sehnat i lepší a líp placená práce. Tahle jsem půl života makala za podprůměrný plat, ale dneska můžu třeba vyjet aspoň na tu dovolenou, protože mi na ni zbyde. Kdybych bydlela v nájmu, tak budu brát ještě sociální podporu a na nějakou dovolenou můžu zapomenout. Když to hodnotím zpětně, rozhodnout se pro dům a s prací to nějak bude (druhou variantou bylo rozhodnout se pro práci, pustit dům a ono to nějak dopadne) byla správná. A stálo to i za nějaké to odříkání.
Na druhé straně vidím expřítele. Koupil byt v privatizaci doslova za hubičku. Prodal ho a peníze rozfrcal. Celý život si užíval, o peníze nouzi neměl. Dneska bydlí v pečováku a obrací každou korunu (ale u něj je to i tím, že nemyslí).
|
|
|
|
babi_ |
|
(22.6.2021 10:04:59) Spokojenost jako nejvyšší meta zní skoro zenově
|
TaJ |
|
(22.6.2021 10:18:19) Babi a co by mělo být v životě důležitější, než spokojenost? K čemu mi je, že se budu honit, abych dokázala a měla něco víc...když nebudu spokojená? Pro mě je klid a spokojenost v životě asi to nejdůležitější...ale samozřejmě, to, za jakých okolností se cítíme spokojení, to už máme každý jinak...
|
Buřt |
|
(22.6.2021 10:22:12) TaJ, ano, je to individualni, me ten klid skoro zni jako konec, klid chci az tesne pred smrti
|
TaJ |
|
(22.6.2021 10:36:37) Buřte, tak já píšu klid, ale my jsme aktivní celkem dost...spíš jsem to myslela ve smyslu v klidu, jako bez starostí a honění za něčím...třeba než abych si vzala dvě práce, abychom jeli někam kolem světa, tak se radši spokojím s našimi krásnými českými horami, které mám taky ráda...asi pokud bych kolem toho světa nějak strašně moc chtěla jet, tak se nějak vybičuju, ale většina věcí mi za to vybičování nějak ani nestojí
|
Ropucha + 2 |
|
(22.6.2021 10:57:43) Tino, také se hlásím k podobné životní filosofii. A také tím nemyslím absolutní pasivitu, nečinnost a nezájem o svět kolem sebe, ale spíše neochotu obětovat příliš svého času a svobody pro vyšší materiální standard nebo společenskou prestiž apod..
|
|
Federika |
|
(22.6.2021 12:36:51) Romano, že by pak děti vzpomínaly na svý dětství bez zábavy a aquaparků, protože máma vydělávala? Moje děti se o peníze v budoucnu nikdy nezajímaly.Ale na zážitky vzpomínají často, ty ti nikdo nevezme.
|
TaJ |
|
(22.6.2021 12:40:00) Federiko, přesně tak, bylas rychlejší
|
|
Monty |
|
(22.6.2021 12:45:36) Federiko, zábava a aquaparky jsou jako zadarmo? Nikdy by mě nenapadlo litovat toho, že jsem vydělávala od synova narození "na úkor" věnování, holt se věnoval i někdo jinej, a s odstupem času, když je syn plnoletej, bych neřekla, že by ocenil věnování víc než to, že si mohl v splnit téměř jakýkoli přání. Možná spíš naopak. Zvlášť když značná část těch přání byla poměrně praktická z hlediska vzdělávání.
|
Federika |
|
(22.6.2021 13:28:53) Zábava a společný zážitky sice asi nejsou vždycky zadarmo, ale nikdy je už nedoženeš, když místo toho dáváš přednost vydělává í.A nevím, málokteré dítě to ocení.
|
Monty |
|
(22.6.2021 13:33:19) Federiko, no, já si zas nejsem tak úplně jistá, že by děti daly většinově přednost skromnému, leč intenzivnímu věnování před možností plnit si svá přání "za peníze".
|
Federika |
|
(22.6.2021 13:35:25) Já myslím, že většinu dětí peníze nebo jejich budoucnost až tak dalece nezajímají.
|
Monty |
|
(22.6.2021 13:41:33) Federiko, peníze jako takové ne, možnosti, které poskytují ano. Mmch., jediný moment v celým období "mateřství", za kterou se hluboce stydím byl ten, když se v době poslední ekonomický krize syn nepřihlásil na nějakou noční výpravu do ZOO s tím, že "nemáme peníze". Stálo to tuším čtyři stovky a samozřejmě až tak blbě jsme na tom nebyli, pořád jsem měla o něco víc než průměrný plat, ale holt tržní nájem dělal 13 tisíc.
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(22.6.2021 22:46:35) skromnému, leč intenzivnímu věnování
Tak do urciteho věku byla bomba i stopovana za pokladem podle faborku a s plněním úkolů nebo hra na stanování v lednu. S dcerou svatba Barbin, ty teda trochu lezou do penez.
Ted se syn věnuje naoplatku mně a dělá mi průvodce po cizích zemich
|
Federika |
|
(22.6.2021 22:47:47) Náhodou, ta "šipkovaná" podle fáborků, moje neoblíbenější hra
|
Evelyn1968,2děti |
|
(22.6.2021 22:57:18) Mě to s těma detma taky hrozně bavilo, nemám ráda nudný hry jako člověče nebo karty, jen to, co sama vymyslím. Když bylo hnusně, tak jsme třeba jeli na výlet z pokojíčku do obýváku s panenkou chou chou v kočárku, měli jsme i batuzky
|
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(22.6.2021 13:40:17) Monty, ale Romana o tom psala v souvislosti s tím dotazem ohledně budoucího bydlení pro syna...jestli místo těch zábav a toho volného času, který mu věnovala, neměla raději vydělávat (pravděpodobně třeba jednou na ten byt). Nejde jenom o to, jestli ta zábava je zadarmo, nebo je nákladná...psala právě i tom, jestli místo zkráceného úvazku (tudíž jde i o ten čas)...
|
|
|
|
Vaitea |
|
(22.6.2021 12:54:54) "že by pak děti vzpomínaly na svý dětství bez zábavy a aquaparků, protože máma vydělávala?"
Asi to špatně chápu, ale dětství to správný je spojený ještě pořád výhradně s matkou? Nebo do aquaparku děti nesmějí bez matek?
|
|
|
TaJ |
|
(22.6.2021 12:39:32) Romano, tak to já určitě nelituju, že jsme se synem podnikali spoustu věcí, určitě si nemyslím, že by bylo lepší místo toho víc vydělávat...to, co zažije, ty vzpomínky, to mu nikdo nevezme...A co se týče bydlení, tak to zatím neřeším, finance na to, abychom mu pořídili bydlení fakt nemáme, jednou zdědí náš dům...a počítám, že se asi moc brzy nepohrne z domu, koneckonců když na to přijde, tak může mít pak nahoře patro a my se zařídíme s manželem dole, stejně třeba časem manžel bude špatně chodit po schodech apod...tyhle věci my prostě pořešíme, až přijdou... Naši taky neměli na to, aby nám s bráchou pomohli s bydlením, dokonce počítali, že si každý přivedeme svojí polovičku aspoň na nějakou dobu každý do svého pokoje...nikdy by nás z domova nevyháněli...no, nakonec to dopadlo tak, že první se odstěhoval brácha ke svojí budoucí nevěstě a pak já k budoucímu manželovi
|
|
jak |
|
(22.6.2021 12:39:41) Romano vůbec.ja do 8 let menšího měla zkrácený úvazek .jsem ráda. To bylo vždy nejdůležitější.
|
|
boží žena |
|
(22.6.2021 12:56:57) a sakra chodím do práce od jejich dvou let a v aquaparku, herně a mateřském centru jsme nikdy nebyli
protože co matka nemá ráda, toho se... dítě nedočká smůla no
|
TaJ |
|
(22.6.2021 13:35:54) Boží ženo, myslím, že moc dobře chápeš, že nejde o akvapark, nebo mateřské centrum...taky jsem tam nikdy se synem nebyla...jde o ten čas strávený spolu a o ty zážitky...ty vzpomínky dítěti nikdo nevezme a pochybuju, že by někdy rodičům vyčetlo, že místo podnikání všeho možného a trávení času s ním, měli rodiče spíš vydělávat, aby mu mohli pořídit bydlení, nebo tak něco
|
boží žena |
|
(22.6.2021 13:38:35) nojo ale ono chodit do práce a vydělávat se nevylučuje s tím, trávit s dětmi nějaký ten čas a zážitky
|
TaJ |
|
(22.6.2021 13:44:38) Boží ženo, tak jasně, že se to nevylučuje...ale samozřejmě ten, kdo má zkrácený úvazek, se těm dětem může věnovat víc, než ten, kdo denně přiletí z práce v šest a už se toho do večera moc nestihne...a o víkendech se kromě nějakého toho věnování, taky dodělávají resty s úklidem, nákupem a další... Samozřejmě, že každé dítě je jiné, já u mého třeba vidím, že pro něj fakt byl podstatnější ten čas, který jsem s ním trávila, než to, jestli mu můžu koupit na co si vzpomene... A fakt si nemyslím, že by mi jednou vyčetl, že místo trajdání po nádražích a podobných akcích, jsem měla radši víc vydělávat, abychom mu pomohli s bydlením
|
jak |
|
(22.6.2021 13:46:36) Ono taky rozdíl dělá počet dětí,i v tom trávení času a logistice.
|
babi_ |
|
(22.6.2021 13:48:52) A počet rodičů.
|
|
|
Vaitea |
|
(22.6.2021 13:50:04) "ale samozřejmě ten, kdo má zkrácený úvazek, se těm dětem může věnovat víc, než ten, kdo denně přiletí z práce v šest a už se toho do večera moc nestihne...a o víkendech se kromě nějakého toho věnování, taky dodělávají resty s úklidem, nákupem a další..."
Vy fakt máte zredukovanou rodinu jen na chod domácnosti? A plný úvazek spojen toliko s totálním vyčerpáním?
To je děsivý.
|
Vaitea |
|
(22.6.2021 14:09:46) "Ale zkrácený s dítětem je prostě fajn. Ještě jsem si ho krátila tak, že když přestal spát ve školce, tak jsem ho vyzvedávala po obědě a šli jsme se bavit."
OK, to je fajn. A musí se dítě v dětství vždycky bavit s matkou? Co je to za koncept?
|
|
|
TaJ |
|
(22.6.2021 16:25:01) Romano, já myslím, že ty děti to jednou ocení, ale ne v pubertě, spíš o dost později...moje mamka s námi zůstala v domácnosti i když už jsme pak byli velcí a doteď jsem za to ráda, že na nás měla vždycky čas, že nepřiletěla navečer z práce a rychle úkoly, večeře a spát...že si se mnou hodiny povídala, nebo jsme spolu chodily na procházky, na výstavy...i za tu cenu, že jsme nikdy neměli auto, nejezdili jsme nikam k moři a neměla jsem vždycky oblečení, co bylo in...popravdě, ani v té pubertě mě snad nikdy nenapadlo, proč radši nešla do práce, že bychom mohli mít tohle, nebo tamto...
|
Federika |
|
(22.6.2021 16:28:48) Určitě později. Mně se z dětství nikdy nevybaví, že jsem něco neměla nebo nemohla . Vybaví se mi všechny akce s rodiči, táboráky, jak nám táta stavěl u vody houpačku ze dřeva, jak spálil s kamarádem všechno jídlo, jak jsme učili mamku plavat v zabahněným rybníku Čím jsem starší, tím se mi vrací víc vzpomínek.
|
Federika |
|
(22.6.2021 17:31:04) Romano, mně vůbec nic, prostě mě absolutně nic nenapadne.
|
|
TaJ |
|
(22.6.2021 18:22:04) Romano, tak já si taky vzpomenu na nějaké věci, co jsem v dětství neměla, nebo nemohla (a ostatní jo), jenže já jsem byla vychovaná v tom, že ten, kdo se posmívá ostatním, že něco nemají, tak nestojí za to, abych se s ním kamarádila...takže neměla jsem na základce třeba džíny, nebo některé hračky, které tehdy frčely (něco jo, ale ne všechno), ale necítila jsem to jako nějakou újmu, našla jsem si kamarádky mezi těmi, které tohle neřešily...a mám to tak doteď...
|
Monty |
|
(22.6.2021 18:26:38) Já si nevzpomínám na nic, co bych neměla, protože jsem měla v podstatě všechno. Vzpomínám si jen na nesplněný sliby, a těch bylo jen pár. A taky si nevzpomínám, že by se někdo někomu posmíval za to, že něco nemá, nicméně holka, co chodila od pátý do osmý třídy v jedněch kalhotách a jednom svetru byla "divná" a stála dost stranou, nikdo se s ní moc nebavil.
|
Federika |
|
(22.6.2021 18:31:25) Tak my jsme vlastně nikdo o moc víc než jedny kalhoty a dvě trička neměl, tak to asi bylo každýmu jedno Ale pamatuju si,že jedna holka měla tatínka už nevím čím, ale vozil jí z Rakouska dárečky. Průhlednej deštník ani kindrčokoládky mě neuchvátily, ale dostala takovou hru,nikdy jsem ji už potom nikde neviděla. Byly to formičky, drátky a barvy, obrovská krabice. Ty drátky se obtočily kolem formičky a to se strčilo do tý plechovky s barvou. Ono to hned zaschlo a daly se tak vyrábět různý ozdoby, větrníky, bylo to nádherný. Tak po týhle hře nebo výrobě sem toužila hodně. Ale zas ne tak že bych honila rodiče do Rakouska Jinak si fakt asi nic nevybavuju.
|
|
|
|
|
Vážný2 |
|
(22.6.2021 18:00:36) Mně se z dětství nikdy nevybaví, že jsem něco neměla nebo nemohla .
Tak to mně třeba ano: Už jak jsem psal, jsem chodil v přešívaných kalhotách, když děti mívaly na ZŠ džíny. Kluci měli angličáky a já nic. Oni měli kapslíkovky a já je mít nesměl, protože babička, co nás spoluvychovávala nenáviděla zbraně. Kluci měli kopačky, nebo fotbalový míč, nebo línej tenis a já nic. A k tomu ještě v "sokole" poprosili mamku, aby mne tam nedávala, že jsem hrozně nesamostatnej a neobratnej.
A byl jsem od dětství tlustej.
S tátou si skoro nic nepamatuju. Jen jeho opice. S mámou, jak mne tahala po výletech po hradech, co mne vůbec nebavilo. Snad jen když jsme byli v Krkonoších, tak mne výlety bavily. Na tábory jsem jezdil z milosti, protože nikdo z rodičů neměl zaměstnavatele, čili nebyl ani v ROH (komunistické odbory pořádající i tábory v podnicích). Když jsem se sám v páté přihlásil do tábora Svazu čs.-sovětského přátelství (strašná kolaborantská organizace), tak jsem tam blbou průpovídkou udělal rodičům průšvih, který se táhnul až do komise, kde schvalovali tátovi práci. (Zeptal jsem se vedoucích, kolik jim za to platí.)
|
Federika |
|
(22.6.2021 18:17:21) Já nějak nevím. Jako dítě si nevybavuju,že bych toužila po nějakých věcech. A když, tak jsem je dostala, jen tak, k narozeninám, k Vánocům. Nikdy nešlo ale o nic nedostupnýho, céčka, návnadu na ryby a háčky,gumy na pistole , pár korun na broky do střelnice..A v deseti jsem si strašně přála "Malýho chemika", toho jsem dostala k narozeninám a byl to nezapomenutelnej dárek. (Přestože mě vlastně v budoucnu chemie nebavila Ale jinak jsem jen toužila po zážitcích, po dobrodružství.
|
Monty |
|
(22.6.2021 18:22:28) Federiko, já si zas nevybavuju, že bych toužila po zážitcích/dobrodružstvích s rodiči. Když jsem byla fakt malá - tím myslím předškolní věk - tak jo, měla jsem na to skvělýho dědu, ale netoužila jsem po tom každej den, úplně mi stačilo, když se mnou ta dobrodružství prožíval občas o víkendech nebo v létě o prázdninách. Jakmile jsem začala chodit do školy, saturovala jsem si svý touhy s kamarády. Představa, že by se mi někdo dospělej intenzivně věnoval by mi přišla děsivá a přijde mi tak i teď.
|
Federika |
|
(22.6.2021 18:24:29) Tak my měli hlavně kamarády, nebylo to o tom, že by se nám rodiče intenzívně věnovali. Ale jak to šlo. tak jsme s nima někam jeli, něco dělali, vzpomínám na to fakt ráda.
|
TaJ |
|
(22.6.2021 18:29:58) Federiko, my jsme taky celá odpoledne do večera lítali venku s kamarády...ale s našima jsme podnikali hodně věcí, věnovali se nám dost a byla jsem za to moc ráda...nebylo to o tom, že bychom seděli doma bez kamarádů a rodiče nás intenzivně zabavovali
|
|
Monty |
|
(22.6.2021 18:31:42) Federiko, tak vy jste byly tři a ne moc věkově od sebe. Já měla o skoro 9 let mladší sestru z mámina druhýho manželství a jet někam "s rodinou" automaticky znamenalo, že mi ji hodí na krk, a o to jsem fakt nestála. Navíc otčím byl debil, o toho jsem nestála tuplem. Sama s mámou jsem byla jen jednou u Balatonu, kde se máma hned první den tak "vyslunila", že z toho dostala úpal a větší část dovolený strávila v posteli na pokoji.
|
Federika |
|
(22.6.2021 18:35:00) Aha, to je fakt Mně ségry lezly na nervy,ale zase jsme si spolu docela užily, i když hlavně s tou, co byla jen rok a půl ode mě. Moji rodiče neměli zrovna na vyskakování,ale fakt se snažili, táta by se pro nás rozkrájel.
|
|
...j.a.s... |
|
(22.6.2021 21:06:14) Monty, ty se tady točíš na diskuzi důkazu, že rodinný majetek je výhodou, přitom skoro nikdo tady netvrdí, že není. Sama jsi mockrát konstatovala, že vlastní bydlení pro tebe kdysi nebylo prioritou, takže vlastně „konstatuješ”, že nejlepší je se sama nesnažit a dostat to od rodiny, co si kvůli tomu musela určitě dost věcí odepřít. Když už tady několik dní vesele „konstatuješ”, tak co takhle „zkonstatovat”, že jsi se mohla během svého života víc přičinit? Např. kdyby sis vybrala solidnějšího partnera, nemuselas být samoživitelka, mohla si budovat partnerství a s tím vlastně rozmnožovat i peníze, protože solidní partner přináší další plat. Kdybys měla za sebou dvacet let úspěšného partnerství, měla bys větší šanci na to, abyste si kdysi koupili kdysi levnější bydlení. Co tedy místo „konstatování” chudých poměrů, „konstatovat” životní volby, které jsi učinila ty sama? Co taky zkonstatovat, že se ti vlastně povedlo syna bytem zabezpečit, i když jsi mu neodkládala přímo na byt ty? To je třeba taky velká výhoda, kterou ne každý má - tj. že dítě časem dostane byt od někoho z příbuzných, namísto rodičů. Nebo to není velká výhoda?
|
K_at |
|
(23.6.2021 5:48:01) Romano, "Ale stejně mě překvapilo, kolik z vás tu substituci necítí, neřeší, žije jako když byly děti malé.". Nerozumím ti.
|
|
Monty |
|
(23.6.2021 7:03:53) Romano, to je jaksi nepochopení principu. Nás nijak nedrtí výše hypotéky. Cíleně je nastavená tak, aby nebyl problém ji platit i při nějakém výpadku příjmů. Mimochodem stoprocentní, takže se na "základ" nepoužily ničí úspory. Jde o to, že pohybuješ-li se ve společnosti, kde naprostá většina lidí žádnou hypotéku na vlastní bydlení platit nemusí, cítíš se trochu jako blbec. Hypotéka je skvělý nástroj na investice, platit s ní vlastní byt je za normálních okolností nevýhodné. My si ji naštěstí brali v době, kdy byla cena bytu třetinová, brát si ji dnes, naděje na výrazné navýšení ceny už je minimální. Ad navýšení příjmu - když ti nechybí "malý peníze", proč o to usilovat? To jsou stejně jen prachy, který utratíš. A velké peníze klasickým způsobem nevyděláš. Ty lze získat buď podnikáním nebo zločinem. Ani na jedno nemám ani já ani manžel povahu. Investicemi už moc ne, to jsou při obětovatelných částkách pořád jenom malý peníze. Jsou příjemný, ale nic neřeší. A pokud jde o syna, nemyslím, že by vyloženě strádal jen proto, že se může svobodně rozhodnout, čemu se bude profesně věnovat. Pokud tedy nemá v plánu pořídit si těch dětí nějaký nestandardní počet. Ono mu něco zůstane i po nás a nemá zrovna sklony k finančním nepředloženostem.
|
K_at |
|
(23.6.2021 8:39:56) Monty, ty vado, to na mě působí jako řeči celkem rozmazlené osoby. Malé peníze, pitomec kvůli hypotéce
|
jak |
|
(23.6.2021 8:47:24) Kat,asi tak.rozcapeny spratecek.vsechno chci,nic nejde,já chudák .
|
Monty |
|
(23.6.2021 8:50:00) Jak, kdyby nic nešlo, tak by ten rozcapenej sprateček nejspíš počítal, kolik stojí jogurt. Jo, nejspíš jsem rozmazlená, ale za svý. Termín "chudák" mi k tomu úplně nesedí, ten bych použila pro úplně jiné osoby a okolnosti.
|
Buřt |
|
(23.6.2021 9:23:37) Monty, me prijde, ze touzis po necem, co nema skoro nikdo. Dostat uz v mladem veku od predku bydleni k uzivani bez podminek.
Koneckoncu, i vy jste dostali / dostanete, dedictvi po tchanovi, byt pro syna. To je taky slusnej majetek.
To je jako kdyby me sralo, ze nebeham maraton pod tri hodiny nebo ze nemam 50 kilo na 175 centaku. No, nemam, jako 99 % z nas.
Prekvapuje me to, na tvym miste by mi asi vic sraly bolavy zada nebo spatny oci - to jsou handicapy. Absence bohatych rodicu ne.
|
Monty |
|
(23.6.2021 10:29:54) Buřte, jen dvě poznámky - v mém okolí to "skoro nikdo" je spíš "většina lidi", a každý Cikán hádá podle své planety. A obecně, že chci něco, co nemá "skoro nikdo" není podstatný, neexistuje žádný povolený a nepovolený chtění. Klidně můžu chtít i něco, co nemá vůbec nikdo, žít s tím budu já, ne ti ostatní.
|
|
|
jak |
|
(23.6.2021 9:26:56) Jak s tím souvisí jogurt? Vždyť se to stále točí kolem hypotéka,nic od rodičů. Přitom tvůj syn dostane byt z rodiny. Ty sama jsi mohla mít dávno něco svého, teď s mužem určitě nejste chudáci .mas to hozené kolem užívání x malé peníze x nic od rodiny. Vetsinove lidé fungují jinak.
|
Monty |
|
(23.6.2021 10:34:28) jak, ale ono se to "netočí" proto, že by to bylo nějak zajímavý, točí se to proto, že to tolika lidem přijde hodné reakce při pouhým konstatování. Stejně jako iluzorní představa, že kdo nemá na bydlení podle svých představ, ten nemá nic. Já jsem si "romantickou chaloupku" za svý kupovala už v pětadvaceti, i na tehdejší poměry byla sice levná, ale pochybuju, že by toho byl schopen úplně "kde kdo".
|
Buřt |
|
(23.6.2021 10:40:32) Monty, protoze ten tvuj postoj se natolik lisi, ze je to proste zajimavy tema.
Ja tam hlavne vidim ten nepomer "rodice maji dat majetek detem bez vyhrad" X "ja radsi penize utratim za svy zaliby".
To mi proste nejde do hlavy, ze po rodicich chces neco, co nejsem sama ochotna udelat. Co kdyby tva mama si vzala na svuj byt zpetnou hypoteku a penize za byt projezdila po svete ?
|
Monty |
|
(23.6.2021 10:41:54) Buřte, to je její věc a můj zbytečnej problém. Zatím nic takovýho dělat nemusí, po světě ji můžu vozit já.
|
|
Monty |
|
(23.6.2021 10:44:00) Mmch., já taky dávám dítěti "majetek bez výhrad". A co udělá s dědictvím, to je taky jen jeho věc. Já ho můžu jen taktně upozornit, v čem jsou uložený jaký peníze.
|
Buřt |
|
(23.6.2021 10:50:09) Monty, nezlob se, ale ja taky vidim manzeluv majetek a mamincin majetek, nikoliv tvuj. Objektivne jsi to samozrejme mela jako samozivitelka tezke, o to zadna. Ale porad tam vidim ten nepomer naroku a vykonu.
|
Monty |
|
(23.6.2021 10:51:47) Buřte, tak pokud je pro někoho "majetek" jenom nějaký barák, pak chápu, že jinej nevidí.
|
Buřt |
|
(23.6.2021 10:53:58) No ty baraky a byty proste maji dneska extremne vysoke ceny. Ale jestli tve tisky maji hodnotu v radech milionu, tak mas pravdu, prispela jsi svym majetkem. Ale pak si prece nemusis vubec stezovat, je to tvuj konicek, radost a zaroven velka cennost.
|
Monty |
|
(23.6.2021 11:55:30) Jenže já si nestěžuju. Pouze mám tu drzost konstatovat, že s podporou rodiny je spousta věcí snazší a je tím snazší, čím větší ta podpora je. Nejsem typ, co by byl "hrdej" na nějakou samostatnost, byla je to prostě jen otravná nutnost. A navíc tu pravidelně opakuju, že nemám na mysli model "rodiče dřou do úmoru, aby se dětičky měly". Nemůžu za to, že je v mém okolí vyšší koncentrace těch, co měli/mají i bez té dřiny a utrpení.
|
Analfabeta |
|
(23.6.2021 12:05:56) Ano, úžasný termín "podpora rodiny", ten doslova miluju. Podporu rodiny by bral každý. najde se ale tolik těch podporujících? A ještě k tomu ochotně podporujících? Kolikrát končí podpora rodiny okamžikem, kdy si dítko začne vydělávat vlastní prachy. A já to osobně považuju za správné. Jdi, dítko, do života, a starej se samo. My rodiče jsme svůj úkol už splnili, teď je řada na tobě. A fňukat, že mě jako dospělou nikdo nepodporuje? No pardon, to může tak desetileté dítě, ne dospělý, samostatný a svéprávný člověk.
|
Monty |
|
(23.6.2021 12:19:15) Analfabeto, ale tady "fňuká" leda tak "opozice". Já jen konstatuju fakta.
|
Analfabeta |
|
(23.6.2021 12:22:29) Monty, já přece taky (i když mě pak kdekdo posílá do někam).
|
|
|
|
Monty |
|
(23.6.2021 13:03:48) Romano, a na to jsi přišla jak? Že jsem nekoupila nějakou nemovitost ve Vyšných Vlkodlakách? To je pro tebe důkazem "neposkytování podpory"?
|
Monty |
|
(23.6.2021 13:25:46) Romano, tak mi to nevěř, no. S tím já nic nenadělám. Že jsem mohla koupit byt v Praze, asi mohla, ale za cenu právě toho odříkání, který neschvaluju, a za cenu nulový "podpory" jakéhokoliv jiného druhu. Bez odříkání jsme o tom uvažovali s manželem taky, investiční byt by toho moc "nežral", ale když nečekaně zemřel tchán, sešlo z toho, peníze byly potřeba jinde.
|
77kraska |
|
(23.6.2021 13:30:25) tak hlavne ceny bytu vyletely nahoru uplne necekane a strasne rychle....muj byt stoji dneska minimalne trikrat tolik co jsem za nej ja zaplatila v roce 2004, nade mnou se takovy byt nedavno prodal a dokonce mensi
ja jsem si porad rikala, ze koupim byt na investici....a najednou jsem na nej uz nemela
|
77kraska |
|
(23.6.2021 13:34:00) ....obecne je nefer psat, ze nekdo mohl byt koupit, kdyz je tak chytry.....v Praze to vypadalo, ze budou sidliste, kde nikdo nebude chtit bydlet..porad se rikalo a psalo, ze z toho budou slumy....a najednou prislo airbnb a taky plno Rusu apod. a o nikde slumy nejsou, byty se tam prodavaji za 7 milionu
kdybych tehdy (treba pred 20 nebo 15 lety) vedela, co vim ted, tak bych byla jinde, ale do budoucna nikdo nevidi
|
|
|
|
|
|
|
Analfabeta |
|
(23.6.2021 13:19:08) Romano, mě třeba taky sralo, že jsem přišla o rodiče a že jsem třeba neměla prachy na ty moderní oblečky, co měly ostatní holky, na různá malovátka a že jsem neměla to i ono. A co jsem jako měla dělat? Utápět se v žalu? Brečet? A co bych si asi tak pomohla? Rodiče by to stejně nevzkřísilo, tudíž nezbylo nic jiného, že si laskavě vyhrnout rukávy a plivnout do dlaní. Poté jsem se vdala, přišlo dítě, ex se dal na chlast a následoval rozvod. To jsem zase měla brečet, lomit rukama a dělat chudinku? No, to bych si asi tak pomohla. Takže opět plivanec do dlaní a jedeme dál. Tak jsem se aspoň snažila dítku zajistit hezké dětství. Jo, nejezdili jsme každý rok k moři, snažila jsem se to střídat, jeden rok moře, druhý tuzemsko, nejlevnější možné alternativy, jako třeba týden v maringotce na horách (byla firemní a bylo to přes kamaráda, který mi to dohodil), dovolenou těsně mimo sezónu. A víš co bylo zajímavé? Že i děti z daleko bohatších rodin ty dovolené mé dceři záviděly! Protože ony jely s rodiči k moři do resortu, rodiče tam nechali děti lítat a sedli si k baru a popíjeli drinky. My prolejzali hrady, jeskyně, každá dovolená byla hlavně poznávačka. Dítě mělo tuny zážitků a taky od dětství vědělo, že k tomu, aby se mělo dobře, by mělo být vzdělané a umět jazyky. Protože pak si může vydělat víc a za peníze si pak koupí víc zážitků nejen pro sebe, ale i pro děti. No, a k tomu musíš mít i kapičku štěstí, protože být třeba nemocná, tak mám problém, že. Mně naprosto stačilo vědomí, že já rodiče nemám a na absolutně exe není spolehnutí, takže při mém úrazu nebo nemoci jde dítko do děcáku a nezachrání ho ani svěcená voda. Jít dítě k exovi, tak je z něj maximálně tak štětka na E55 a z něj pasák, aby měl prachy na chlast bez práce.
|
Analfabeta |
|
(23.6.2021 15:11:52) Romano, to my taky ne, protože když začali rodiče stavět, tak šly prachy do stavby. Pak se zabili, příbuzní do té doby taky počítali každou korunu, taky stavěli, a k tomu počítání peněz si ještě vzali další dvě děti, aby nešly do děcáku. Dodneška nepochopím tu odvahu, že do toho vůbec šli, ryli držkou v zemi i tak, ale oni věděli, že už nejsme zase tak malý děti, že nejsme problémoví a že doma makáme. kdybychom byli jen trochu problémoví, tak jsme v děcáku a nazdar bazar.
|
|
|
|
|
K_at |
|
(23.6.2021 13:35:44) Monty, já moc nevím, o co vlastně jde. Mít mnoho peněz je představa hezká, ale je to SEN. Asi na úrovni " jsem princezna Elsa". Mám kolem lidi bohatší, s velkým domem, bazénem, 3x ročně na dovolené, na úrovni pro nás nedosažitelné. Mám kolem lidi, kteří jsou šťastní za chalupu 14 dní v létě. A kteří mají velký problém, když potřebuji auto za pár tisíc. Nebo jim odejde pračka. Ale asi jsem nikdy neřešila, že mi naši nic nedali. A když čtu, že hlavně aby si syn mohl dopřát, tak rodič hakuje ....je mi celkem líto dítěte. Protože si myslím, ne - vím, že holt "štěstí nekoupíš". Ano, určitě to mají snazší ti, kteří se mohou i finančně a prakticky opřít o rodinu. Určitě. Vím to taky. Jenom jaksi vidím spíš to, co NEMAJÍ moji blízcí, a já ano. A jsem za to fakt vděčná a ráda.
|
Monty |
|
(23.6.2021 13:38:53) Kat, líto dítěte? No ty kokso, co já se tu ještě všechno nedozvím.
|
K_at |
|
(23.6.2021 13:39:49) Monty, jo. Líto. Představ si to. A pozor, teď ale nemyslím to, že se1 rodič má co ohánět, aby zajistil jídlo, byt, boty a něco, za co koupím tašku do školy atd. Je to těžký. Ale představa "hlavně ať si dítě může koupit, co mu je libo", to nemám moc ráda. Je to můj subjektivní pocit.
|
Monty |
|
(23.6.2021 13:43:47) Kat, neuvěřitelný. Ale vlastně mě to tady až tak moc nepřekvapuje.
|
K_at |
|
(23.6.2021 13:51:32) Monty, co je neuvěřitelný? Že pro mě mají větší cenu vztahy a rodina? A že když bych si měla vybrat, tak raději vztahy, než věci? A že jsem pár dětí z těch "aby měl bobeček co chce a netrpěl" zažila? A ty děti byly takový nebohý.
|
Monty |
|
(23.6.2021 13:54:15) Kat, a jak si to v praxi představuješ? Že takový rodič, co plní dítěti přání ho drží doma v izolaci na řetězu, místo oslovování na něj píská a jedinej "vztah" je, že na něj sype peníze? Nebo jak přesně "trpí" z hlediska těch nejdůležitějších vztahů?
|
Buřt |
|
(23.6.2021 13:55:53) Monty, jiste na to prijdes sama, ze. Proste rodice, co vydelavaji hodne penez, jsou casto velmi casove vytizeni. A pak toho casu pro dite zbyva malo. Myslim, ze je to docela jednoduche.
|
Monty |
|
(23.6.2021 13:57:27) Buřte, to je z velké části iluze, ti strašlivě časově vytížení rodiče. V podstatě berlička pro chudý, aby jim to nebylo líto.
|
Buřt |
|
(23.6.2021 14:01:34) No, u dobre placenejch zamestnani to tak vesmes je. Tak napriklad manazeri v nasem korporatu travi pozdni odpoledne a vecery hovorama s USA. Casovy posun tak snadno nevyresis. Radoveho pracovnika se tato povinnost take obcas tyka, ale v mnohem mensi mire. A kdyz mas dite ve skolce, mas na nej cas odpoledne. Takze bud budes s nim nebo na tech callech.
|
|
Půlka psa |
|
(23.6.2021 14:08:30) To není iluze, vydělávání zkrátka stojí čas, který se nedá strávit s dětma. V tomhle hodně pomohl HO, protože se šetří čas na dojezd a neorganizují se hromady večírků, teambuildingů, výjezdních porad, zahraničních služebních cest a podobně. Když se ale od HO odhlídne, tak to čas pro rodinu bere a ne, že ne. Akorát teda ty peníze jsou naneštěstí třeba.
|
Buřt |
|
(23.6.2021 14:09:52) Jasne. A i na tom HO to stoji cas. Mozna existuji nenarocne dobre placene fleky, ale moc jich jiste nebude a hlavne nebude snadne se k nim dostat.
|
Půlka psa |
|
(23.6.2021 14:11:27) Jo, to jo, ale člověk je aspoň fyzicky doma a může aspoň trochu s těma dětma komunikovat a dozorovat, když je třeba.
|
|
Monty |
|
(23.6.2021 14:25:46) Buřte, ale ony jsou náročné, třeba na zodpovědnost, na nějaký specifický "rytmus" nebo znalosti, na určité pendlování apod., ne na to, že někde někdo musí smrdět od osmi do osmi, jinak by ho vyhodili.
|
Buřt |
|
(23.6.2021 14:35:04) Hmmm, a co ty mnou zminovane hovory s USA v odpolednich a podvecernich hodinach ? Jak by sis to zaridila ?
|
Monty |
|
(23.6.2021 14:37:54) Buřte, zařídila bych si to tak, že bych chodila do práce až odpoledne nebo hovořila z domova. Zvlášť teď skrze covid už korporáty většinou lidi do kanclů nehoněj.
|
Buřt |
|
(23.6.2021 14:40:08) Monty, ano, ale to venovani predskolakovi uz tam pak moc nepasuje. Protoze skolka funguje od rana do odpo.
|
Monty |
|
(23.6.2021 14:41:19) Buřte, myslím, že minimálně soukromá školka by neměla problém s tím, že tam dítě přijde až odpoledne. Občas jsem dávala syna do soukromých jeslí a bylo úplně fuk, v kolik tam přišel. Jen mám dojem, že celodenní docházka byla nějak cenově zvýhodněná, ale to snad nehraje v rozhodování vysokopříjmových rodičů takovou roli. Nebo může mít dítě na odpoledne chůvu.
|
Analfabeta |
|
(23.6.2021 15:02:02) To se docela pleteš. Dopoledne mají různé činnosti, pak vycházku a odpoledne po obědě chodívali do parku. Kdyby čekali na to, až tam kdo přijde, taky by jim to narušovalo denní režim.
|
Monty |
|
(23.6.2021 15:04:32) Analfabeto, proč by "čekali, až někdo přijde"? Ve školce je každej den oběd v určitou hodinu a pak je polední klid. Fakt nevidím problém v tom, že tam nějaký dítě místo ráno v osm přijde v poledne, komu tím co komplikuje?
|
Analfabeta |
|
(23.6.2021 15:10:00) Moje vnoučata teda do soukromé školky chodila, ale v poledne tam fakt nechodil nikdo. Jo, je možný, že třeba někde jedou podle toho, jak chodí rodiče do práce, třeba na směny, třeba to i soukromá školka akceptuje, ale taková soustružnice asi tu pálku na soukromou školku nemá, že.
|
Monty |
|
(23.6.2021 15:11:48) Analfabeto, o soustružnici taky nebyla řeč, hovořilo se o nějakém managerovi/managerce, co musí odpoledne komunikovat s Američany.
|
Analfabeta |
|
(23.6.2021 15:14:50) Mám to doma, a není to jen odpoledne, ale klidně ve 22:00 a jedou klidně do dvou do rána. Zákazník je zákazník . Jenže je to taky za jiný prachy, než soustružník v Kolbence. Naštěstí máme dvougenerační dům a dostatek místností, aby ten komunikující s Amerikou nerušil ty ostatní ze spaní. Ve 3+1 si to představit nedovedu.
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(23.6.2021 15:17:09) Romano, ty soukromý jesle byly taky na Skalce. Možná je to ono. Fungovalo to tak, že jsem tam zavolala, jestli můžu za hodinu přivézt dítě, řekli že jo, tak jsem ho tam přivezla. A nikdy to nebylo ráno, vždycky až odpoledne. Chůvu míval jen přes prázdniny, obvykle to byla nějaká kamarádka studentka, která neměla přes léto kolej, tak se jí to šiklo jako brigáda s ubytováním.
|
Monty |
|
(23.6.2021 15:52:21) O víkendu fungovaly hlídací koutky v OC. Vzali tam dítě tak od dvou a půl roku. Ale já teda o víkendu nepotřebovala obvykle víc jak dvě hodiny, dala jsem si pracovní schůzku někde poblíž toho OC a déle to netrvalo. Ovšem já to měla podstatně snazší v tom, že jsem netrvala na žádné oficiální organizaci, dítě hlídal, kdo byl ochotnej. Jednou i dva puberťáci, známí z jednoho zájmového webu.
|
Monty |
|
(23.6.2021 19:36:24) Romano, nesměla, ale opouštěla. Jezdila jsem na Smíchov a schůzky si dávala v hospodě přes ulici.
|
Půlka psa |
|
(24.6.2021 8:43:01) " nekdy jsem si s nim hrala do vevera, aby mi naskocily odpracovane hodiny"
tvl, tak to je hustý..........
|
Ina z Radešína |
|
(24.6.2021 9:47:16) " nekdy jsem si s nim hrala do vevera, aby mi naskocily odpracovane hodiny"
tvl, tak to je hustý..........
Hlavně, že se tady propíraly firmy, které "jsou blbé, když si neumí ohlídat, co dělají jejich lidé na HO." A přitom ve státním se to řeší takto.
|
Ropucha + 2 |
|
(24.6.2021 9:56:24) Ino, to je myslím známá věc, státní sektor je neefektivní Peníze tečou z eráru, není motivace.
|
Vážný2 |
|
(25.6.2021 22:07:04) U nás v korporátu nové budově byla jedna zasedačka jako herna. Původně se myslelo, že tam bude dětská skupina, ale nakonec to nějak nevyšlo a bylo to na hraní v přítomnosti matky. Ale pochybuju, že tam něco byla schopna dělat. Já jsem měl dítě v práci asi 3x a furt vyrušovalo.
|
TaJ |
|
(25.6.2021 23:01:05) Vážný, u některé práce to jde těžko, mít tam s sebou dítě...ale já jsem si třeba syna brávala s sebou do obchodu, vždycky o víkendech, kdy jsem byla od rána do večera pryč, nebylo to teda proto, že bych neměla hlídání, ale spíš aby si manžel o víkendu taky trochu oddechnul a hlavně aby to synovi nepřišlo tak dlouhé, že mě celé dva dny nevidí (ráno by ještě spal a večer už by zase spal). Nebylo to na celý den, ale třeba jen 3-4 hodiny dopoledne...Dalo se to v pohodě, když mi chtěl pomáhat, tak jsem ho nechala třeba něco rovnat, nebo mi něco podával, nosil, nebo odtrhával a podával účtenky a tak...bavilo ho to, oba na to vzpomínáme rádi...nebo jsme s sebou nosili pastelky, papíry, omalovánky, různé hádankové sešity, pexesa...když nebyli zákazníci, tak jsem s ním něco dělala, když někdo přišel, tak byl naučený, že musí počkat, až zákazníka obsloužím a pak zas budeme pokračovat...později, když začal chodit do školy, tak si tam třeba dělal úkoly, nebo jsme spolu něco procvičovali...o víkendech vždycky chodilo méně lidí, hlavně dopoledne, tak to šlo v pohodě.
|
|
Půlka psa |
|
(25.6.2021 23:04:31) Mně v té herně v práci vůbec neruší to dítě. Na to jsem zvyklá, ale strašně mně ruší jiné matky, co tam chodí tlachat a ne pracovat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(23.6.2021 14:36:25) Pardon, zapomněla jsem na jednu výjimku, kterou jsou lékaři. Ti se fakt nadřou a kolikrát ani ty platy nestojí za moc.
|
|
|
|
Monty |
|
(23.6.2021 14:23:12) Půlko, iluze je, že ten proradný nepečující rodič tráví v práci 20 hodin denně a zbytek buď spí, nebo řeší domácnost. Reálně jsou "pracovně přetížení" v podstatě jen workoholici nebo ti, co to dělají špatně. A navíc tedy, bez ohledu na to, do které skupiny patří, se pak nevrací domů, aby tam leštili sporák.
|
Půlka psa |
|
(23.6.2021 14:30:34) No jo, ale těm "co to dělají špatně" nezbývá nic jiného než to dělat špatně a trávit tím příliš mnoho času, pokud potřebují peníze. Vydělávání zkrátka žere čas a ne, že ne, i kdyby jen proto, že to "děláš špatně". Kdo to umí dělat dobře, ten to špatně samozřejmě nedělá.
|
Monty |
|
(23.6.2021 14:39:25) Půlko, každé vydělávání peněz žere čas, já píšu o tom, že neplatí rovnice "víc sežranýho času = víc peněz". Zejména ne, když jsi zaměstnanec.
|
|
K_at |
|
(23.6.2021 14:46:20) Půlko, jasně. Myslím, že je hrozně moc těch, kteří dělají, jak nejlíp umí a jak MOHOU - tedy v rámci nabídky možných prací. A raději s dětmi být, než makat na najatou sílu, která tam je místo mě. Pokud mám možnost si to organizovat trochu dle mého, je to super. Ale ne každý může. A jo, jak Monty píše o pracovním přetížení - že přetížený je ten, kdo to dělá špatně, no tak to je úplně k POUSMÁNÍ.
|
Analfabeta |
|
(23.6.2021 15:04:05) No to je fakt blbost. Znám různé šéfy firem a práce je pro ně od nevidím do nevidím. Akorát oni si jinak organizujou pracovní dobu a dovedou si třeba "v pracovní době" odskočit k lékaři. Jinak klidně makají i o víkendech.
|
|
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(23.6.2021 14:01:00) Monty, jakože rodič po 9 hodinách přiletí smobilem na uchu a slovy "dělej dělej" hodí dítě do auta, že má ještě 2 schůzky. 3x týdně. A dítě má zážitky typu "koupili jsme, dostal jsem, chci" a máma pracovala a já měl tablet. Hurá.
|
77kraska |
|
(23.6.2021 14:59:40) Kat, takovy rodic je magor
ale co ja mam bohate sefy, tak jejich manzelky jsou doma a o deti se perfektne staraji
|
|
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(23.6.2021 13:39:12) Ještě upřesním,že moji rodiče mě sice nevybavili bytem, vozem, či hotovostí v rámci statisíců. Ale byli to pro mě, do teď jsou. A to mi přijde asi penězmi nevyčíslitelné.
|
|
Buřt |
|
(23.6.2021 13:41:48) Já si hlavně myslím, že to dítě až zas tak neocení. Protože to pro něj bude samozřejmost. Nebude vědět, jaké to je to nemít - takže jasně, pokud jsou rodiše opravdu bohatí a není problém potomkovi něco předat, tak ano. Ale makat do zblbnutí,aby se dítě mělo líp. vede často k hořkosti. Protože ono to prostě ani nemůže docenit.
Já si fakt myslím, že máknout si sám, má smysl. Je to hodnota.
|
Monty |
|
(23.6.2021 13:44:43) Buřte, nikdo kvůli tomu nemusí dřít do zblbnutí. Kde to pořád berete, takové obskurní teorie?
|
Analfabeta |
|
(23.6.2021 14:58:25) Třeba proto, abychom poplatili složenky, dali dítku najíst a oblékli se? Pardon, ale existujou i málo placená zaměstnání. Víš, i pomocná síla v kuchyni by taky ráda dopřála dětem mobil, tablet, dovolenou u moře nebo třeba lepší bydlení, jenže třeba z nějakého důvodu nesežene líp placenou práci, třeba jenom kvůli blbému dojíždění. To pak smrdí v práci celý den a domů přinese pár užmoulaných stokorun. Můj expřítel byl voják z povolání. Jako voják se měl dobře. Pak ovšem na vojně skončil, přišel neoprávněně o výsluhy (za které už ta skupina postižených bojuje přes 20 let) a najednou měl minimálku. Kvůli které ovšem smrděl v práci celý den. Tu minimálku má hodně lidí, jsou rádi, že poplatí nejnutnější, oblečou a nakrmí děti. Na víc jim bohužel nezbude. taky by rádi dělali, co je baví nebo aspoň něco líp placeného, ale i tyhle málo placené práce někdo dělat jaxi musí. Bez uklízeček nebo popelářů by to asi nešlo. Nebo si vezmi pracovní dobu řidiče autobusu: ráno vstane v 3 hodiny. Ve 4 je cca 30 km od domova a nabírá první lidi do práce. Před 5.hodinou ranní dojede do města, přehodí cedule a je z něj městská, co veze do práce ty městské. Ty odvozí do práce, pak ty z noční šichty odvozí z práce, a je 7 hodin. Pak jezdí nějakou chvíli po městě a kolem 10.hodiny mu končí šichta a jde spát. Hezky den za dnem, celý den za volantem, zodpovědnost jako kráva.
|
Monty |
|
(23.6.2021 15:02:53) Analfabeto, pláčeš hezky, ale na špatném hrobě. Já si stejně jako ty myslím, že prací stráví mnohem víc času nízkopříjmoví (a nejen tou "za peníze"), než ti zavrženíhodní "boháči", co odporně rozmazlujou děti, aby jim kompenzovali to dvacetihodinový makání.
|
Analfabeta |
|
(23.6.2021 15:07:41) Monty, já přece nepláču, já jen konstatuju fakta. Nízkopříjmový stráví v práci daleko míň času než vysokopříjmový, ale zase za tu práci má vpodstatě kulový a řadu věcí musí dohánět tak, že si hodně udělá sám. Vysokopříjmový si zase může dovolit třeba uklízečku nebo i obědvat v restauraci. Otázkou je, co je lepší, jestlil si honit triko za prachy, nebo makat doma na svým (opomíjím přitom odvody na sociální pojištění).
|
|
77kraska |
|
(23.6.2021 15:07:56) MOnty, mne taky prijde, ze chudak nizkoprijmovy je v praci furt, dela na smeny, dojizdi cele hodiny a nema z toho cestu ven....a tak to dela az do duchodu
kdo ma vyssi prijmy, tak si uz obvykle dokazal zaridit nejaky snesitelny rezim, aspon v moji vekove skupine 50+ nebo i ti 40+ z meho okoli
fakt nevidim lidi s vyssimu prijmy, co by se zoufale honili za vydelky.....nejsou 90. leta, kdy to bylo bezne
|
Monty |
|
(23.6.2021 15:10:35) "... fakt nevidim lidi s vyssimu prijmy, co by se zoufale honili za vydelky.....nejsou 90. leta, kdy to bylo bezne"
Sedmi, zjevně žiješ ve stejném vesmíru jako já.
|
K_at |
|
(23.6.2021 15:18:47) A co to je "zoufale se honit za příjmy"? Nevím o nikom "nechudém", kdo by měl peníze po 4 hodinách práce. Naopak makají fakt fest, ale!!! Pokud dělají na sebe, mají mnohem více volna. A organizují si práci.
|
Monty |
|
(23.6.2021 15:22:15) Kat, tak já znám i "nechudé", co nemusí pracovat už vůbec. Nebo klidně jen ty čtyři hodiny. Nicméně standardní pracovní doba je osm hodin, z toho vycházejme.
|
77kraska |
|
(23.6.2021 16:18:35) MOnty, taky znam nechude, co pracuji 4 hodiny a mene
moji bohati sefove se teda v praci nepretrhnou, naopak maji rodiny, venuji se jim a delaji sporty atd......makani do noci a o vikendu si uzili v devadesatkach
|
77kraska |
|
(23.6.2021 16:19:59) ....kor ted s homeofficem....to si pres den volno udela i ten, kdo neni sef
|
77kraska |
|
(23.6.2021 20:26:07) Val nekteri lidi budou nadavat porad - kdyz maji HO, tak co je stoji energie a internet a ze si musi sami varit a nemohou chodit do zavodky a nemaji kontakt s lidmi - a kdyz jim zrusi HO, tak musi platit cestu a travit cas na ceste a musi si kupovat obleceni do kancelare atd. atd.
|
|
|
K_at |
|
(23.6.2021 16:23:21) 77, není pravda. Kamarádka např. mívá často dny, kdy školí a radí se průběžně od rána do večera.
|
Půlka psa |
|
(23.6.2021 17:17:42) To mívám taky. Dopoledne školím, pak hodina obědová pauza, kdy musím vyzvednout děti, udělat jim oběd, odbavit telefony, připravit se na další blok, převzít nákup od rohlíku a mám minutu na záchod a na zmáčknutí kávovaru a na banán místo oběda a začnu hladová zase školit až do večera. No a po pauze přiběhnu s jazykem na vestě k počítači a při přivítání zazní od ostatních účastníků něco jako "tak jsme se napapali, všichni spokojení, odpočinutí, manželka mi udělala stejčík, kafíčko, výborný to bylo".
|
|
77kraska |
|
(23.6.2021 20:31:35) Kat, asi jak kde.
|
|
|
Senedra |
|
(23.6.2021 19:48:14) sedmi, jak kde... Já to měla jasné - musela jsem se připojovat na vyučování. A MM se hlásí do firemního systému, jeho šéf krásně vidí, kdy je připojený a dělá a kdy ne. Práci si tedy může rozvrhnout, jak potřebuje, ale musí na telekonfernce - někdy nemá žádnou, někdy třeba 4 za den. A opravdu to u nich funguje tak, že si třeba jeden den udělají volno, ale práci prostě musí dohnat.
|
77kraska |
|
(23.6.2021 20:30:30) Senedro, ano. Ale pokud clovek nema telefonickou konferenci nebo ho nesleduje sef, jestli mu sviti zelene svetelko, tak muze jit treba na hodinu ven a vecer to napracuje.
|
babi_ |
|
(23.6.2021 20:43:35) No já můžu odejít třeba na dvě hodiny i z normální, neH kanceláře, a někdy si to napracovat. Hlavně tedy i když máme docházkový systém, tak podstatná je odvedená práce, nikoli hodiny strávené v budově. Ty nám kdyžtak asistentka na požádání do systému bez mrknutí oka nakliká (ne načerno, je to vedením tolerovaný postup, jde v zásadě jen o povinnost evidence PD pro ÚP). Prostě každý má svoje úkoly, odpovědnosti, projekty, klienty interní externí... a to holt musí kvalitně zvládat. Jestli tomu věnuje 10 hodin denně nebo 6 je čistě jeho věc. Samozřejmě když se sejde v jeden den 9 hodin meetingů, tak to pod těch 9 nejde Na HO se může flákat jenom ten, kdo se fláká i na docházkovém pracovišti. Ve výsledku v tom nemůže být rozdíl, pokud tedy firma s lidmi na HO běží normálně dál...
|
77kraska |
|
(23.6.2021 20:58:22) babi, Ty uz taky zijes ze sveho jmena
|
babi_ |
|
(23.6.2021 21:07:16) Sedmi, to těžko: jednak se jmenuju Nováková, jednak to tak mají ve firmě všichni. Ale je fakt, že si mě po zrušení mého oddělení už s výpovědí v ruce "přetáhl" šéf jiného týmu na úplně jinou pozici, náplň práce... jen proto, že mě znal. Tedy pro spolehlivost a hlavu.
|
|
Půlka psa |
|
(23.6.2021 21:17:14) Taky mi nikdo nehlídá, kam a kdy odcházím. V tom je stejné HO jako kancelář. Potřebuju mít uděláno, co chci mít uděláno, ale že bych měla na HO víc příležitostí se flákat, to nemám. Té práce není míň, takže se nemůžu flákat, a jestli ji udělám dopoledne, odpoledne, večer, v noci nebo o víkendu, to mi nikdo nehlídá v žádném režimu doma ani v kanceláři.
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(24.6.2021 9:50:39) "Na HO se může flákat jenom ten, kdo se fláká i na docházkovém pracovišti."
Také si myslím. Práci ošidit nelze, lze jen využít čas, kdy se na pracovišti práce pouze předstírá.
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(23.6.2021 16:21:04) Sedmi, jak říkal jeden známý - do čtyřiceti pracuješ pro jméno, po čtyřicítce pracuje jméno pro tebe.
|
77kraska |
|
(23.6.2021 20:28:51) MOnty, to mi prijde naprosto pravdive....a co teprve kdyz si clovek to jmeno buduje i po 50-ce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Buřt |
|
(23.6.2021 13:45:51) Mě prostě dává smysl, když rodiče potomkovi pomůžou, když je potřeba. A jinak prostě potomek jejich majetek přirozeně zdědí. Nikdo neporcuje medvěda, když ještě běhá po lese.
A nikdo dítě nelituje, že musí máknout a nemže se věnovat jen svým zálibám.
My to tak v rodině máme a fakt mi to přijde ok. Mí rodiče mají nějaký majetek a přesto mě nechali splácet hypotéku . Fakt to nepovažuju za příkoří.
Vím, že kdybych byla v úzkých, že mi rádi pomohou. A taky vím, že jsou na mě hrdí, že se umím postarat.
Je to trochu jak s tím příslovím ohledně ryby a rybaření ...
|
|
|
|
|
|
Analfabeta |
|
(23.6.2021 12:01:33) Monty, zapomínáš na jednu věc: že věci jsou jen věci, a je jedno, že to jsou starý tisky nebo baráky. Je věc, která má pro jednoho obrovskou hodnotu a je pro něj nedocenitelná, druhý ji klidně hodí do koše, protože je pro něj bezcenná a žádnou hodnotu v ní nevidí. Proto třeba v historii docházelo k obrazoborectví, kdy chudí, utlačovaní a nevzdělaní rabovali paláce a ničili cenné věci, protože ty pro ně byly naprosto bezcenné a brali to jako výstřelky a luxus bohatých. Ty máš doma staré tisky a ty mají nějakou hodnotu. Otázkou je, jestli jsou vůbec prodejné. Když ji po tvé smrti zdědí syn, podaří se mu někoho přesvědčit, aby to koupil? Toť otázka. I slavní malíři prodávali lekckdy svá díla po hospodách, aby měli vůbec na chleba. Po jejich smrti mají jejich díla častokrát mnohamiliónovou hodnotu a prodávají se na aukcích za astronomické sumy. Dtto jsou domy, byty. Akorát s tím rozdílem, že bydlet musím, neb nežijeme v oblasti, kde se dá bez nějakého bydlení přežít a v zimě pod mostem to není to pravé ořechové. Vezmi si, že postavíš dům, naprosto stejný, v Praze a v Horních Vlkodlakách. Stály tě stejně, protože cihly stojí všude stejně, řemeslníci dejme tomu taky. Ale který dům má větší hodnotu, ten v Praze, nebo ten ve Vlkodlakách? Hádej dvakrát. A pozor: po koroně čekám zvýšený zájem o domy na venkově, které zatím kolikrát chátraly nebo se ani nedostaly do nabídky realitek, protože o ně absolutně nebyl zájem, nikdo to nechtěl. Na rozdíl od bytů ve městech, kde i cena poslední špeluňky vyletěla do výše doslova astronomické. Proč čekám ten zájem? Protože řada firem pochopila, že Home Office jim dává velkou příležitost. pracovníci pracují, jsou spokojenější, protože si stihnou obstarat děti a domácnost, firma ušetří za nájem kanceláře a bude na trhu konkurenceschopnější, protože dokázala snížit náklady. Podobně jako to třeba udělala naše firma už před 8 roky, když nás poslala na živnosťáky. Firma neplatí nájem kanceláří a my ji stojíme stejně. Akorát to, co odváděla státu na soc/zdrav, jde do kešeně nám a my jsme zodpovědní za svoje důchody. A pokračuju dál: jako zaměstnanec jsem platila doslova nehorázné částky třeba právě za to zdrávko, byť jsem měla podprůměrný plat. Protože zlomenou ruku mi ošetří stejně, ať státu odvádím tisícovku, nebo ať člověk s nadprůměrným platem odvedu těch tisícovek podstatně víc. Mně to ale dalo víc peněz, za které jsem se následně mohla líp zabezpečit na důchod. No, a začíná být zájem nejen o domy na venkově, ale přímo o domy na samotách nebo na malých vesnicích s několika desítkami obyvatel, Proč? Protože i ta škola je možná distančně, třeba i formou domškoly. Opět to ukázala korona. A na co kupovat/pronajímat si velký byt ve městě, když na vesnici můžu mít dům, který si při Home Officu klidně opečuju, děti můžou lítat venku, já mám víc místností než ve 3+1 v paneláku na Jižním městě v Praze. A jednou týdně na ten nákup taky dojedu, přičemž průmyslové věci mi doveze PPL.
|
|
|
|
|
|
jak |
|
(23.6.2021 10:42:06) Monty,já si koupila byt v 24:). Poměrně zajímavým způsobem.jen máš celkem jinak hozené očekávání x realitu.
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(23.6.2021 10:38:11) Romano, já nechci vědět, kolik stojí jogurt. A jsem ráda, že to nevím. Splátka hypotéky je nízká a manžel si ji bral, když mu bylo třicet. Vysokou hypotéku si představuju jinak, to není hypotéka ve výši desetiny příjmu, ale poloviny a víc.
|
jak |
|
(23.6.2021 10:43:12) Další věc,ty fakt nevíš,kolik stojí jogurt? Nebo je to póza?
|
Monty |
|
(23.6.2021 10:49:08) jak, nevím. A nevím to u většiny spotřebních věcí. Je to povinné?
|
jak |
|
(23.6.2021 10:51:23) Monty není to povinné,ale asi kecáš.pomerne nějakou představu kolik co stojí asi nejde nemít.
|
|
jak |
|
(23.6.2021 10:51:58) Monty není to povinné,ale asi kecáš.pomerne nějakou představu kolik co stojí asi nejde nemít.
|
|
|
|
Monty |
|
(23.6.2021 10:48:11) Romano, což je ovšem tvůj problém.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vážný2 |
|
(22.6.2021 18:50:58) Já měl jednoho kamaráda, ale právě ten byl bohatej, tatínek měl západní auto, barevnou televizi, televizní hry, později počítač. A trochu toho v kamarádství zneužíval k tomu aby byl kápo. Pamatuju si jak přinesl do školy pistoli na poplašňáky na slznej plyn a kluci pitomci mu z ní před ruskou konverzací vystřelili. A museli větrat, a stejně učitelka se ptala co to smrdí. Naštěstí to byla bývalá učebna chemie.
Pak jsem zjistil, že jeho tatínek byl profláklej agent STB.
Dál jsem moc kamarádů neměl, protože jsem nebyl sportovní a naši mne moc ven nepouštěli. Měl jsem jednu kamarádku, ale její rodiče v pátý emigrovali do Západního Německa.
|
|
|
|
Vážný2 |
|
(22.6.2021 18:43:35) Malýho chemika asi taky blokovala babička, že bouchnu, přijdu o ruku, o oko... S dědou jsem miloval návštěvy technickýho muzea. Ale děda pak měl operaci a už moc nikam "nesměl".
|
Federika |
|
(22.6.2021 18:46:28) Mě právě rodiče nechali. V deseti letech, bez sebemenší znalosti chemie. Chodily k nám davy dětí na zahradu a "dělaly jsme pokusy". A fakt ne podle brožurky Oni mě nechávali ve všem. Nikdy v životě jsem neslyšela, že by se mě ptali, jestli mám něco do školy nebo mě posílali učit, moc nás neregulovali
|
Vážný2 |
|
(22.6.2021 19:01:56) My jsme halt neměli zahradu, ale 1+1. V tom byl ten rozdíl, že jsem si ani nemohl někoho pozvat domů. Většina kamarádů ale měla tréninky, hrála hokej, nebo fotbal. A vůbec se moc to zvaní domů nepěstovalo.
Když, tak jsme prolejzali vnitrobloky, občas na nás řvali lidi, ať vypadneme. Nebo sme čuměli oknem do dílny jakéhosi ševce na invalidní boty. Občas vyběhl ven ať nečumíme. Za školou bylo děsně prašné hřiště, odkud nás vyhnali buď starší, nebo školník.
Před školou pejskařskej a důchodcovskej parčík, kde se nedalo šlápnout na trávník, aby se něco nenašláplo, když mne tam rodiče nechali jezdit na kole, tak mne honili ti pejskaři. Podobně si stěžovali, když jsme přes lavičky hráli línej tenis.
Přes hlavní ulici byly veliké hřbitovy, největší blízký park. Všechno špinavé, fasády ošuňtělé, spousta hospod. Chodili jsme do malé sámošky za 2Kčs na nanuky.
Občas jsem chodil za babičkou do knihovny v nemocnici, kde pracovala, protože měla důchod asi jen 120 Kčs. Tam to bylo hezké, byla to bývalá moderní nemocniční kaple s kruchtou a vitrážemi. Občas jsem tam koukal do atlasů anatomie a tak.
Daleko za židovským hřbitovem bylo hřiště, moc hezké, ale jen pro děti do 10 let s rodiči. Byl tam hlídač.
|
Vážný2 |
|
(22.6.2021 19:15:40) Nejvíc vzpomínám na dva pobyty u Máchova Jezera (byli jsme tam víckrát). V rámci jachtklubu tam působila škola vodních sportů pro okolní zotavovny ROH. Ale oni nekontrolovali, kdo byl a kdo nebyl ze zotavovny a prodali mi za 50 Kč dětskou legitimaci na 10 jízd na plachetnici. První rok jsem jezdil většinou v Optimistu, což jsou oplachtěné necky pro děti s hlavní plachtou. Protože to měli vycpané navíc polystyrenem, aby to nemuseli lovit, tak jsem se tam v 11 už skoro nevešel, nohy mi koukali přes bok. Ale vyblbl jsem se tam.
Pak tam měli NDR cvičnou plachetnici mimo tehdejší třídy, ta už měla kosatku a hlavní plachtu (a spoustu polystyrenu vevnitř) a tam jsme museli být 2-3. A bylo to dražší. A já se domluvil s babičkou a mamkou a povozil je. A pak jsem dokonce vzal mamku do vleku na lodičce. Byl slušnej vítr, tak jsme jí utáhli. A apk tam byl starej pán s kajutovkou a dělal občas projíždky a občas mne nechal držet kormidlo.
A taky mi tam babička zaplatila 10 lekcí tenisu (hlavně o zeď...).
Po revoluci jsem chtěl povozit budoucí ženu a chlapi tam byli, ale prý jim někdo přes zimu vykradl oplachtění, tak toho nechali.
|
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(22.6.2021 16:37:20) No, myslím, že ani nikdy později nezačne moje dítě litovat toho, co si díky pracující matce mohl dovolit a dopřát v dětství.
|
TaJ |
|
(22.6.2021 16:42:08) Monty, no jo, tak každý to má jinak
|
Monty |
|
(22.6.2021 16:53:25) TaJ, hlavně je to tak, že se nikdo netouží mít hůř. Dítě bere spoustu věcí jako samozřejmost, "prostě to tak doma máme", je s tím srozuměný a spokojený. Když tedy vynecháme veškeré patologie. Vůbec ho nenapadne, že by to mohlo být nějak jinak. Ani nebude s odstupem času vzpomínat na to, co nebylo (co nebylo, to "neexistuje").
|
|
|
Monty |
|
(22.6.2021 17:07:20) Romano, my ale nízkou hypotéku už platíme. A ohledně práce - to se nijak zvlášť nevyplatí, když si naberu víc práce, nic to nevyřeší, zanedbatelnej rozdíl. To si radši nechám ten volnej čas.
|
|
Vážný2 |
|
(22.6.2021 17:49:13) Jen upozorňuji, že stavebko posledních pár let je úplně k ničemu, protože státní podporu sežerou polatky a inflace.
|
|
|
|