| magrata1 | 
 |
(22.3.2021 10:38:49)
Bohužel je známo, že velká část humanitní pomoci je zneužívána. Tím myslím boje v Africe, např. Oni kromě hladu se tam navíc střílejí, místo aby se snažili zaopatřit si obživu.
Tím nechci říct, že je mi to jedno. Není, trápí mě to, ale nevím, co s tím.
|
| libik | 
|
(22.3.2021 10:53:30)
Magráto, proč "se střílejí v Africe" a proč s tím civilizovaný svět alibisticky nic nedělá, je známá věc. Je za tím kolonizace, dekolonizace, slabé korumpovatelné vlády spražené s ekonomickými giganty těžící bohaté zdroje surovin. "Nám" to prostě vyhovuje.
Humanitární organizace odvádějí v Africe světě mimořádnou práci.
|
| magrata1 |
|
(22.3.2021 10:58:01)
Mně to nevyhovuje. Ani jsem nikoho já ani mí předci nekolonizovala. Humanitární pomoc je nutná a všem, kdo se osobně interesují, fandím. (nejen fandím)
|
|
| Bouřka | 
|
(22.3.2021 11:07:14)
libik, oni se tam dost mydlili už před kolonizací, akorát s oštěpy to mělo omezený dosah. A fatálnější zbraně by se tam jaksi dostali i bez kolonizace. Problém Afriky je složitý a ano, události minulého století tomu dost napomohly. Ale myslet si, že nebýt zlé Evropy, tak tam není problém, je dost naivní.
|
| libik |
|
(22.3.2021 11:17:46)
Bouřko, před kolonizací Afriky jsme se též mydlili, je to už dost dlouhá doba.
Africe byl narušen přirozený vývoj správy ať už kolonizované (Austrálie, Indie) nebo nekolonizované země tím, že se tam ty lidi akorát lovili. Stejným problémem je dekolonizace na základě rovnoběžek bez kontinuity.
Jsou to stejní lidé jako my, nejsou to žádní mydliči od přirození.
|
|
| Len | 
|
(22.3.2021 11:19:42)
Bourko, hlavni problem Afriky je dekolonizace, umele hranice a dosah politiky byvalych kolonizatoru typu rozdel a panuj. No a ted je velkym problemem Cina a jeji zasahy.
|
| Bouřka |
|
(22.3.2021 11:31:32)
Len, aktuálně ano. Jde o to, že i kdyby ke kolonizaci nedošlo, tak Afrika má s vysokou pravděpodobností problémy i tak. Ten "přirozený vývoj" v těsném sousedství Evropy jaksi nejde nenarušit. Vyvíjelo by se to jinak, ale do problémů by to došlo. Ono stačí kouknout vedle na arabský svět.
|
| Len |
|
(22.3.2021 11:34:52)
Bourko, problemy jsou vsude, neoliberalismus je problem, snaha o nadvladu (vecna~0 je problem. Musi se vychazet z toho, co je ted, ne z toho, co by se byvalo mohloo stat, kdyby se nestalo neco jineho...
|
| Bouřka |
|
(22.3.2021 11:54:22)
Len, já jen oponovala názoru, že za zlo a potřebu humanitární pomoci v Africe může kolonizace. No ta bezpochyby ovlivnila, jak k tomu stávajícímu stavu došlo. Evoluce má pojem konvergentní vývoj - k obdobnému výsledku se dojde různou cestou. Je vysoce pravděpodobné, že k dalekosáhlému průšvihu by tam došlo i za jiných okolností. Jo, jde o nadvládu. Kolonizaci k tom nutně není třeba a zvládne se to i bez vměšování příslušníků jiných kontinentů. Bohužel je to oblast, která má parametry k tomu, aby byla žhavý kotel. Společenské uspořádání, žádané zdroje a nebezpečné technologie jsou prostě výbušná směska.
|
| Filip Tesař |
|
(22.3.2021 15:23:52)
Bouřko, v principu máš pravdu, Afrika nebyla idylická ani před kolonizací. Jenže je to takovej shrnující pohled bez bližších vědomostí. Jak bys takovou optikou hodnotila český dějiny? Naprostá katastrofa, od chvíle, co se píšou nějaký letopisy, těžko najdeš rok bez válčení, politickej systém špatnej, mizernej nebo katastrofální, ekonomicky většinou bída, s výjimkou horních deseti tisíc a pár stovek, co žijou v rozhazovačným přepychu, do toho ženský v bezprávným postavení a mohlo by se v tomhle stylu pokračovat dál a dál. Nejsme zrovna země, která by se pozvedla vlastníma silama, podněty k rozvoji a pokroku, ekonomickýmu i společenskýmu, přicházely v naprostý většině zvenčí, my sami jsme směrem ven moc pokrokovejch impulsů neposílali. Vydělali jsme na tom, že přese všechny výše uvedený negativa jsme měli politickej a společenskej systém takovej, že byl schopnej ty podněty absorbovat a využít. To kolonizace umožnila jen omezeně, koloniální systém politický správy bez tý správy z imperiálního centra moc funkční nebyl a dekolonizace, ho často ještě naschvál podkopala s cílem dosadit tam ovladatelný politický loutky, aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá.
|
| Rodinová | 
|
(22.3.2021 15:39:52)
Filipe, a jaka zeme "posilala ven pokrokove podnety" a jake to byly?
Jakoze treba ... ted me teda vubec nic nenapada co se tyce zemi, osob nebo osobnosti ano, ale zemi?
Jakoze treba dobyti Bastily? To asi taky ne, tak ja nevim, Dansko, kdyz nevydalo zidy, kolektovne je krylo a odtransportovalo ven? Byl to pokrokovy podnet zeme?
|
| Filip Tesař |
|
(22.3.2021 15:48:02)
Rodinová, klíčovej politickej podnět pro moderní blahobyt přišel z USA a je to vyváženost tří mocí: výkonný, zákonodárný a soudní. Bez ohledu na to, jak to v USA vypadá a co dělaj USA ve světě atd. je to prvek, kterej se nesmírně zasloužil o pokrok společenskej i ekonomickej i u nás a jinde. Využili přitom závěry britskejch a francouzskejch politickejch myslitelů a taky zkušenosti z praxe domorodejch Irokézů.
Moderní vynálezy, moderní vědeckej výzkum, to šlo taky z větší části k nám, ne od nás a ten původní základ je v podstatě omezenej na pár zemí, ze kterejch se to šířilo.
|
|
|
| Bouřka |
|
(22.3.2021 15:58:53)
Filipe, tohle já nerozporuju. Mně vůbec nešlo o nějaké hodnocení. Když to řeknu hodně zkratkovitě, západní civilizace měla to štěstí, že když se jí do ruky dostal kalašnikov, tak už měla ten politický a společenský systém takový, že Praha neměla nutkání s ním vyrazit na Brno. A pokud se někde takové nutkání vyskytlo, byly tlaky, které mu vzdorovaly. To se o velké části Afriky říct nedá a nějaký nemalý problém by vznikl, i kdyby kalašnikov dorazil do nekolonizované Afriky s jejím vlastním uspořádáním.
Kalašnikov, Praha i Brno jsou alegorické symboly  , i když v případě kalašnikovu jen částečně, jde o něco s potenciálem značného dopadu na společnost a nepochází to z jejího světa, takže s tím neumí úplně zacházet. Být řeč i Indiánech, tak asi sáhnu po chlastu.
Jinak ano, to jak se Afrika dekolonizovala, byl průšvih a má významný podíl na současném stavu.
|
| Bouřka |
|
(22.3.2021 16:03:22)
mi tam vypadalo ...a o to výrazněji, když to nepochází z jejího světa...
|
|
| libik |
|
(22.3.2021 16:10:04)
Bouřko, říkáš v podstatě, že civilizací Afriky jsou ... (to , co zřejmě řekl slávistický útočník Kúdela ve Skotsku) , které by se i bez našeho sladkého přičinění dosud mlátily po hlavě kalašnikov nekalašnikov, akorát by to tak daleko nedolítlo, tak co už s nima, že jo..
|
| Bouřka |
|
(22.3.2021 16:32:08)
libik, no leckde by se mlátili. Asi jako se leckde mlátí jinde po světě, a i v Evropě by se ještě našlo, kor v nedávné historii.
Pokud jde o "tak co už s nima" , tak já ani jednou nenaznačila, že od toho máme dát ruce zcela pryč.
Humanitárně pomáháme i tam, kde jsme nekolonizovali. Protože humanitární pomoc jaksi vychází z jiných pohnutek, než odčiňování hypotetické viny. Alespoň doufám. Což je asi jádro toho, co jsem chtěla sdělit v reakci na tvůj příspěvek, který celou problematiku vytáhl.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
A to je na tom to nejvtipnější
, ony se v Zoo uvolní klece, kotce a výběhy. By tam mohli ubytovat ty lidi z ubytoven, leckdy to bude i větší komfort. Ti budou bydlet v hezkém prostředí, Zoo inkasuje dávky a dotace, a udrží důležité chovy, lidi z ubytoven tam budou doma, takže si budou moct přivydělat obcházením expozic, aby se rozptýlila znuděná zvěř. Zvedne jim to sebevědomí, že jsou potřební. A nebude třeba online přenos mezi Zoo, což ušetří technologie a s tím související emise. Čímžto jsem přidala ještě problém klimatu. Komplexnější řešení snad už nikdo nemůže chtít.
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)