Monty |
|
(13.8.2020 10:50:55) Mně na celém tom dění kolem obtěžování vlastně nejvíc vadí jedna věc, a to je, že se lidem podsouvá, že z toho mají mít trauma a složitě to řešit místo toho, aby obtížníka úměrně intenzitě buď poslali do prdele nebo na úrazovou pohotovost. Obtěžování je trapný, těší mě, že většina mladé generace v mém okolí už v tom nejede, ale nevidím fakt důvod, proč se léta vnitřně užírat tím, že mi nějaký obejda/obejdkyně někam sáhli nebo řekli nějakou oplzlost.
|
libik |
|
(13.8.2020 10:55:10) Mně na obtěžování nejvíc vadí, že se tváří jako jediná forma hnusného chování zakládající na ponížení druhého, kterou je lidský druh schopen.
1000x v životě se mě něco dotklo, mnohdy k slzám, ale nikdy to nemělo sexuální charakter. Ubližovat bez sexuálního kontextu je povolené..
|
sovice |
|
(13.8.2020 11:40:18) libiku,
nevím, zrovna v tomto tématu snadno najdeš příklady nesexuálně hnusného chování k ženám, v jiných tématech jiná hnusná chování k dětem, bývalým manželům a manželkám a podobně, co se dá na serveru tohoto typu čekat. Tvůj titulek mi připadá přepálený, takové to "všichni jste netýkavky a uvědomte si, jak jste obtěžující otrapové" a kdo si něco nenechá líbit nebo mu něco vadí, toho lze aspoň zesměšnit.
V mém okolí lidi umí rozlišovat mezi flirtem, "balením", které je v pohodě, a humusárničkami různého kalibru, a pokud jsem někoho v tomto smyslu slyšela stěžovat si na obtěžování, tak to obtěžování podle popisu doopravdy bylo, nic takového "obtěžuješ mě svou existencí".
To, že humusáka (píšu humusáka, protože žádná žena mě prostě nikdy sexuálně neobtěžovala, jedna mě kdysi normálně otevřeně balila, ale v tom je opravdu rozdíl) pošlu, kam slunce nesvítí, a pustím to z hlavy, neznamená, že to není obtěžování.
Tyhle manipulace typu "přepálíme něco ad absurdum, tomu absurdnu se zasmějeme a tím je vyřešeno" fakt nemám ráda.
A ne, ani já jsem nikoho nikdy sexuálně neobtěžovala. Neumím flirtovat, neznámých lidí se nedotýkám a oblékám se odjakživa až moc konzervativně, co se výstřihů a délky sukní týče.
|
|
|
K_at |
|
(13.8.2020 11:16:51) Monty, no protože tohle každý cítí jinak. Jak prosté. A hlavně je v tom zřejmě často pachuť toho, že člověk nereagoval rychle. Že nevěděl, co dělat. Že mu bylo trapně. Pocit neurčité viny, že to nezvládl správně.
|
Monty |
|
(13.8.2020 11:26:58) " A hlavně je v tom zřejmě často pachuť toho, že člověk nereagoval rychle. Že nevěděl, co dělat. Že mu bylo trapně. Pocit neurčité viny, že to nezvládl správně."
Kat, to je následek, nikoli příčina. Příčinou je právě ten "většinový přístup", ta masírka zvenčí. My jsme teď jako společnost v situaci, kdy se nesluší konstatovat, že se s každým po dobrém nedomluvíš a že existují i lidé, kteří ničemu jinému než vulgárnímu jazyku nebo fyzickému násilí nerozumí. "Co jsem udělala špatně/nezvládla správně" je přesně otázka, na kterou vůbec nesmí dojít. Oběť nedělá nic špatně, prostě měla smůlu a narazila na idiota. S idiotem se "svým jazykem" nedomluvíš. Teď spíš frčí "jazyky lásky" a všeobjímající smíření, ale bohužel reálně pořád platí, že na hrubý pytel patří hrubá záplata.
|
K_at |
|
(13.8.2020 11:31:35) Monty, no, nečekám, že tohle zrovna ty pochopíš. Znovu - o pocitu selhání se v souvislosti s obtěžováním píše často. Ono to bude tím, že každý je jinak založený a reaguje a zpracovává věci prostě subjektivně.
|
Monty |
|
(13.8.2020 11:36:29) Kat, uff, ano, píše se o tom často. A nemělo by se o tom psát často, protože stejně jako ten hrubý pytel stále platí (pro poměrně značnou část populace) "litera scripta manet". Mělo by se naopak často psát o tom, že kdo obtěžuje, je úchylné prase a skutečně není "hoden" toho, aby se kvůli němu někdo trápil.
|
|
K_at |
|
(13.8.2020 12:05:47) Monty, mělo by se psát o obojím. Protože když si přečtu, že ten blbej pocit mají někdo jinej, celkem mi to pomůže si říct, že moje reakce je vlastně asi normální.
|
Monty |
|
(13.8.2020 12:45:33) Kat, ono je to složitější. Společnost díky vědecko-technické revoluci a s tím souvisejícími záležitostmi předběhla evoluci, a biologicky je každý druh nastavený na ostražitost vůči jinakosti. Je pro něj ohrožující. A to i v rámci vlastního druhu, kde probíhá poměrně tvrdá selekce. Takže člověk je stále primárně „nastavený“ na to, že být jiný je špatný nebo minimálně horší než „být jako ostatní“. A to, že si někde přečte „většina obětí/velká část obtěžování má trauma“ v něm buď posílí pocit, že jeho negativní pocity jsou vlastně taky trauma a tím pádem je v pořádku, nebo vyvolá obavy, jestli je v pořádku, když trauma nemá a jestli ho vlastně taky nemá a jen ho „nevytěsnil“. Pro zjednodušení příklad – v článku o nějaké v podstatě banální nemoci bude uvedeno, že „ve výjimečných případech se po prodělaném onemocnění může projevit ztráta zraku“. Tím, že je vysloveně zmíněn „výjimečný případ“, většina lidí, kteří tu nemoc prodělali si oddychnou, že jsou normální, že spadají do většiny, a kontrolovat si aktuální ostrost zraku bude jen hrstka hypochondrů. Takhle to opravdu funguje. Proto je nebezpečné kdekoli a jakkoli zmiňovat „většinu“ nebo „normalitu“ ve spojení s negativním jevem. Není „normální mít trauma“, mít trauma je nežádoucí a život omezující stav, a už vůbec není „normální“ mít trauma z něčeho, co je sice slizká hnusárna, ale nemá to žádné závažné následky. Z pohledu do žumpy přece taky nemáš trauma, proč bys ho měla mít, když tu žumpu mineš na ulici a ona na tebe „zabublá“. Když už zůstaneme u tohoto přirovnání, tak „trauma“ je něco, co lze pokládat za „normální“ až v okamžiku, kdy do té žumpy spadneš a budeš se v ní nějakou dobu topit. I proto je ta prevence tak důležitá, naučí tě totiž žumpu identifikovat a vyhýbat se jí. Včetně prevence mediální.
|
K_at |
|
(13.8.2020 12:55:04) Monty, shodneme se na tom, že "trauma" je naduzivané slovo. To jistě ano. A i na tom, že média mají sílu. Přesto si myslím, že jsme různí a že i slovní obtěžování má různé kvality. A že každý je jinak silný, jinak sebevědomý. A že by člověk neměl být zaudiota, pokud i jeho emocionální reakce nezapadá do kolonky.
|
|
...j.a.s... |
|
(13.8.2020 13:01:07) Monty, vše co nezapadá do tvého názoru, shodíš. Viz trauma z obtěžování. Myslíš, že lidé, co jej mají právě z obtěžování jsou za to nějak šťastní? Že si ho hýčkají? Trauma z obtěžování je natolik složité a bolestivé, že tomu člověku může trvat řadu let, než se s tím nějak vyrovná a zpracuje to. A i když to zpracuje, tak to neznamená, že ho to nebolí. S velkými traumaty se člověk vyrovnává i celý život a zdaleka to neznamená, že by šlo o nějakého slabocha, co si to hýčká jen tak z radosti. Zase ukazuješ svůj velmi omezený pohled. Ale možná, že je to fakt ten tvůj Asperger, že nerozumíš závažnosti emocí jiných a vlastně se do lidí nedokážeš vcítit.
|
|
...j.a.s... |
|
(13.8.2020 13:07:19) "už vůbec není „normální“ mít trauma z něčeho, co je sice slizká hnusárna, ale nemá to žádné závažné následky." To narážíš na co? Na ten příklad chlapa ze zastávky? Proč by nemohl mít trauma z toho, že to na něj někdo zkusil, mohl mít strach z toho, že ho ten člověk mohl i znásilnit. Ten úvodní příklad se tady zbagatelizoval, ale kdyby tam byla popsaná ženská, tak by nikdo nepochyboval o tom, že to mohlo dost blbě dopadnout. Já teda potkat někoho v noci na zastávce, kdo mi dělá návrhy a sleduje mě i v druhém busu, tak bych si rozhodně neříkala, že o nic nejde, protože bych nemohla vědět, zda mě skutečně neznásilní nebo se s ním na samém místě nepotkám znovu jindy. Jako napsat, že člověk nemá mít trauma, když něco nakonec nedopadlo se závažnými následky, to fakt napíše jen omezenec.
|
Monty |
|
(13.8.2020 13:20:31) jas, zdá se, že nechápeš podstatu sdělení. Kdyby bylo "normální" mít trauma pokaždé, když se na člověka někdo špatně podívá, tak jsme dávno jako druh vyhnuli. Že si dneska můžeme pěstovat trauma z každé kraviny (tímto se omlouvám všem, co prožili skutečně těžké a bolestivé věci a mohli by se cítit dotčeni tím, že to zlehčuji - není tomu tak) je právě výdobytek civilizace, ovšem jestli užitečnej, to ať si každý posoudí sám.
|
...j.a.s... |
|
(13.8.2020 13:28:28) Monty a můžeš uvést příklad, z jaké zbytečnosti si podle tebe člověk dělá trauma? Já totiž nikoho takového neznám. Někdo se může chovat třeba dětinsky, ale to ještě neznamená, že má trauma.
|
Monty |
|
(13.8.2020 13:31:43) jas, já teď nemám čas listovat Rodinou, abych ti dala konkrétní příklad. Když se přidržím tématu, tak mít trauma z toho, že ti slizák sáhne na zadek nebo řekne nějakou sprosťárnu je zhruba v intencích toho, co mám na mysli.
|
|
|
Senedra |
|
(13.8.2020 13:29:04) Spíš je problém v tom, že to, nad čím někdo mávne rukou ( ať už z toho důvodu, že podobnou věc nezažil nebo si jí prostě nebere) a shodí to stylem " Ježíš, ty naděláš..". tak může druhého opravdu hodně zranit. Ano, jsou lidi, kteří zvládli třeba koncentrák, a ano, jsou lidé, kteří fakt v reakcích přehání a dotkne se jim i úplná banalita, ale většina se pohybuje někde mezi a každý vnímá realitu jinak. Ale nikdo nemá právo se povyšovat a zesměšňovat někoho jiného, protože jinak tu realitu prožívá. Bohužel se takové věci dnes a denně dějí... A někteří to zesměšňování navíc považují za strašně super zábavu
|
Senedra |
|
(13.8.2020 13:32:59) Typický příklad tady proběhl před pár lety. V jakési diskuzi se řešilo, že holky jsou stydlivé a nechtějí se převlékat v jedné třídě s kluky ( jednalo se o konec prvního stupně. A jedna přispěvatelka napsala cosi v duchu:" Šmarjá, ty holky jsou ale hysterky, tak se mají otočit a nosit tílko..."
|
|
|
|
|
libik |
|
(13.8.2020 13:08:13) Monty, já tomu nerozumím, jak vědecko-technická revoluce předběhla evoluci? Evolučně jsme stále nastaveni na to rvát se o samice(samce), ale v metru se to nehodí?
A druhá otázka (pro všechny)
Fakt jste nikdy nepocítili (ne)trauma sexuálního původu?
Mě v životě zasáhlo (nebo alespoň si to pamatuji) - vysmívání skrze oblečení, skrze původ a skrze neznalost, skrze pomalost nebo jinou neschopnost, nic sexuálního.
Opakovaně se ptám, to se smí?
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(13.8.2020 13:11:16) Začínám mít trauma z toho, že žádný trauma nemám.
|
Monty |
|
(13.8.2020 13:13:56) Inko, tak v tom případě jsi taky Asperger.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(13.8.2020 13:16:03) Někdy si říkám, že možná budu. Některý city a pocity jsou pro mne nepochopitelný.
|
Monty |
|
(13.8.2020 13:21:02) Inko, tak vítej v klubu.
|
|
libik |
|
(13.8.2020 13:27:53) No pro mě je nepochopitelné, že se z lidského chování vyjme výseč se jménem "sexuální podtext" a ta se halasně a jednoznačně odsoudí, zatímco denodenní nesexuální prasárničky a záseky jsou v klidu.
Už se vidím, jak vyprávím někde v televizi, jak jsem na svém 3. pracovišti vytvořila krabicové boxy na faktury, kdy se jejich popis nelíbil vedoucí a dala mi najevo, že moje důležitost ve firmě se rovná obtěžování mouchou na parapetu.
Jak mě závodní doktorka seřvala na chodbě, že nemám formulář ani moč, nevyšetřila mě a ještě mě nechala předvolat na koberec.
Jak mě pražské spolužačky na otázku, kde je Křižíkova, poslali metrem na konečnou trasy B a pak někam autobusem.
Jako blbý, nebyl v tom sex
Upozornění, nemám z toho traumata, ale vzpomínám na to méně ráda než když mi jeden přiopilý týpek v klubu řekl v chodbičce "ukaž kozy, děvenko"
|
K_at |
|
(13.8.2020 13:32:07) Libiku, protože téma sexuálního obtěžování a násilí je prostě samo o sobě velké téma. Stejně jako šikana v práci, nebo ve škole - ale každé má trochu jiné příčiny. Mmch když se tu probírala šikana tzv "nadaných" nebo 2vyjimecnych dětí, zrovna tys tu měla mnoho ošklivých poznámek. Zesměšňovala jsi dost vydatně. Takže teď mě osobně překvapuje, jaké zkušenosti máš a jak ti to leží v hlavě.
|
libik |
|
(13.8.2020 13:38:24) Kat, já jsem nezesměšňovala Děti Normandie, ale jejich matky, to je rozdíl. Víš co, zdálo se mi fakt legrační, že při procentu výskytu géniů v populaci, se všichni narodili Rodinkářkám.
|
K_at |
|
(13.8.2020 13:59:26) Libiku, ne. Bylo to mnohem košatější.
|
|
|
|
Škrpál |
|
(13.8.2020 22:14:08) Rozumím ti. A upřímně i jako kdysi znásilněná můžu říct, že jsou věci, které mě v životě bolely víc, než to znásilnění...Je to vlastně dost divný.
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(13.8.2020 13:16:30) Libiku, ne. Nemělo by se to. Moje opravdu trauma bylo rvaní krčních mandlí pod lokálním umrtvením. Fuj. Posmívání? No tak toho si užijí dost i tady, konec konců. A určitě i já se chovám někdy hnusně. Na druhou stranu, Libiku, některé tvé reakce tady byly pro mě tak za čárou, že bych tě s chutí kopla.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(13.8.2020 13:19:00) Nebyly to nosní ?
|
K_at |
|
(13.8.2020 13:28:09) Inko, krční. Obě. Injekce kamsi do krku a hurá na to. Poprvé jsem zažila afekt - černo tma výpadek. Probrala jsem se, když na mně doktor řval, ať přestanu jinak mi vytrhne jednu a druhou zítra. Drželi mě asi 3 dospělí, takže jsem se zřejmě strašně prala. Bylo mi asi 8.
|
|
|
|
Monty |
|
(13.8.2020 13:28:38) Libiku, zažila jsem celou škálu negativních pocitů, ale pominu-li nevinné dětství a zmatečné dospívání, kdy se člověk přirozeně zaobírá všelijakými nesmyslnými konstrukty, nikdy jsem neměla pocit, že debilní chování jiného člověka je moje vina nebo že bych se jím měla cítit být poškozena. Jediný pocit, který jsem v takové chvíli měla byl, že se dotyčný chová jako debil/hulvát/prasák, nehodící se škrtněte.
|
libik |
|
(13.8.2020 13:35:51) Monty, já si třeba myslím, že díky vysírání v práci mi dá současný byznys strašně úsilí, já i když 155x vím, že to tak je, tak se pro jistotu ještě 1x podívám.
Docela to zdržuje. A také proto se držím svého zaměstnání jako hovno košile a myslím si, že by mě fakt nikdo nepřeplatil, jelikož šéf je slušnej člověk
A to jsem si samozřejmě vždycky myslela, že dotyčný nadřízený je honibrk.
Nemyslím si, že negace po jedinci steče jako po deštníku.
|
Monty |
|
(13.8.2020 13:42:20) "Nemyslím si, že negace po jedinci steče jako po deštníku."
Libiku, tak po mně třeba jo. Nasere mě, když mi někdo lže do očí nebo křivě obviňuje, ale nenosím to s sebou léta, prostě se naseru, řeknu to třeba doma manželovi nebo napíšu kamarádce, dám si doma nebo v hospodě panáka a tím to končí. Když mě někdo hnusně podrazí, pamatuju si to, umím toho člověka odstřihnout ze dne na den, ale taky si to s sebou furt nevláčím. Jediný, co fakt blbě snáším je bezmoc před nějakým trápením. Což je v 99 % případů nemoc a bolest, která nemá dobrý řešení. To nestéká a když, tak hodně pomalu.
|
K_at |
|
(13.8.2020 14:02:18) Monty, ty to máš nějak. Jiní jinak. A zásadní věc je ta, že to máš tak nastavené. Od přírody. A jiný se narodí s jinou výbavou.
|
Monty |
|
(13.8.2020 14:49:04) Kat, tím si právě nejsem tak jistá. Resp. jistě, že se lidé nerodí naprosto stejní, ale ona je i ta výchova a okolní společnost poměrně výrazně "formující" jev. Já byla vychovaná v tom duchu, že křehké princeznování je sice svým způsobem praktické, protože na to určitý typ chlapů skáče, ale ve své podstatě komické, protože je to hra a kamufláž. A že když nejde o život, jde o hovno. Těžko říct, jak moc "jiný" člověk bych byla, kdyby mě vychovával někdo s jiným světonázorem.
|
K_at |
|
(13.8.2020 15:15:13) Monty, s tím ale princeznování nesouvisí. Mně mohli naší říkat, že když nejde o život, jde.... A stejně jsem byla nervní a nejistý dítě.
|
libik |
|
(13.8.2020 15:36:36) Kat myslím, že každý dítě je dost nervní a nejistý, nemá být z čeho jistý.
Mně mé pražské kravky vzaly Prahu, nemám to město ráda, nevydoluju ze sebe pohnutí, když vidím Hradčana nebo jiné kýče. Jelikož nebývám při zdi, po svém nesexuálním traumatu jsem zcela pubertálně Prahu pověsila na hřebík(rodičové se mohli podělat, ale nehnuli se mnou), vrátila jsem do Plzně.. Bylo to dobře, věci jsou jak mají být.. Ale někdy mě napadá, jak by to všechno bylo, kdyby se to nestalo.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(13.8.2020 15:57:43) libik, jako fakt máš dodnes z prahy špatný pocit? po těch (nic ve zlém) letech? tohle já zase vůbec nechápu, nějak si neumím představit, že se někdo nechá tak dlouho ovlivňovat něčím, co mu způsobily pubertální děcka... (a to chápu, že asi nešlo jen o jedenu věc)
|
libik |
|
(13.8.2020 16:07:16) Rose , není to nic z čeho bych obviňovala kohokoliv, moje nejka je Pražanda, v Praze mám polovinu širší rodiny, moje francouzské dítě se hlásí jako Pražák (Plzeň nikdo v zahraničí nereflektuje), nemám pocit, že jsem poškozena.
Ale tak nějak nesnáším Prahu, no
A píšu to proto, abych zdůraznila, že nejen loupnutí očima do výstřihu člověka poznamená a že pokud jde o nepříjemné pocity, nemusíme se bavit o bipolaritě pohlaví.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(13.8.2020 16:11:01) libik, já to chápu, a hlavně i proč to píšeš, jen mě překvapilo, že to v člověku takhle dlouho vydrží právě bych řekla, že tohle je to opravdové trauma a ne "trauma"
btw já teda naopak všude v zahraničí hlásím plzeň (přece jen je blíž mé rodné hroudě, resp. lesům) a kupodivu většinou vědí, jasně že díky pivu, ale i tak
|
libik |
|
(13.8.2020 16:41:31) Rose, mně to nedrží jako nějaký limit nebo důvod pro cokoliv, přišel mi to hezký příklad nesexuálního obtěžování.
To, co mě budívá ze spaní, nemůžu publikovat (nejde jen o mé soukromí nebo na to ani nedokážu myslet). Chci říct, že kauzy "on mi řekl, že.." pokládám do jisté míry za princip "vlk se nažral..", skutečné zlo je jinde nebo i jinde (a nemluvím o sobě, ale třeba o starých, nemocných ap)
|
K_at |
|
(13.8.2020 16:46:08) Libiku, skutečné zlo je mj i to sexuální násilí. Obtěžování je takový předstupeň. A stejně jako u šikany má nějaké stupně a vývoj. Samozřejmě je dobře veřejně mluvit a pojmenovávat jevy. Včetně násilí na seniorech, podvodů, šikany atd. Ale to prostě nesnižuje nebezpečnost, otravnost a špatnost toho "jenom" obtěžování.
|
|
|
|
|
|
Kaipa |
|
(13.8.2020 16:02:04) ...každý dítě je dost nervní a nejistý, nemá být z čeho jistý...
To je tedy pěkná blbost, bez urážky (samozřejmě z mého pohledu).
|
libik |
|
(13.8.2020 16:09:19) Kaipo, tys byla jisté dítě, co to má srovnaný? Tak fajn.
|
|
K_at |
|
(13.8.2020 16:42:15) Jsou děti křehké, stydlivé, a dětí od narození generálové. Co okamžitě zorganizují kde koho, bez okolků si půjdou za svým, s pusou proříznutou.
|
|
|
|
|
libik |
|
(13.8.2020 15:24:52) Monty, mně ani tak nejde o to, že lidi si nesou traumata z nějakého chování. Samozřejmě, že nekoktám z toho, jak jsem v kýho čerta které pražské prdeli ve 14,5 plakala a myslela si, že již nikdy nenajdu cestu dom nebo na intr v Ostrovní.
Jenom mám pocit, že se tématem sexuálního obtěžování(a nemyslím tím násilí) vytváří ještě větší nepřátelství ve společnosti než normálně bylo a přitom pro všechny sexuální i nesexuální případy je jednoduchý manuál "buďte hodní a slušní". A taky, že nesexuální obtěžování je mnohdy horší než to sexuální (pro dospělé lidi)
|
|
Škrpál |
|
(13.8.2020 15:39:43) Monty, dovolím si tipnout, že i kdybys vyrůstala v naprosto odlišném prostředí, byla bys zřejmě zcela stejná, ty jsi svým způsobem přírodní úkaz...právě proto nechápavě kroutíš hlavou nad většinou toho, co jinak ty ostatní nějakým způsobem ovlivnilo, nebo kříslo Já tím nemyslím slabší EQ, ale prostě poukazuju na určitou unikátnost.
|
libik |
|
(13.8.2020 15:51:15) Tvl, to je vyznání lásky, není to sexuální obtěžování?
|
|
Rodinová |
|
(13.8.2020 16:07:30) JA teda videla Monty parkrat nazivo a prijde mi treskute normalni
|
Monty |
|
(13.8.2020 16:15:21) Rodinová, no vždyť jo. Taky si připadám úplně normální... a právě proto mi některé místní názory přijdou tak nenormální.
|
Rodinová |
|
(13.8.2020 16:20:44) Skoda, ze jsem ten buran, neumim se zbavit auta a uz nemuzu pit v Praze
|
|
...j.a.s... |
|
(13.8.2020 17:54:20) "Taky si připadám úplně normální." Monty a bereš někdy v úvahu svou diagnózu Aspergera? A tedy to, že díky němu můžeš některé věci vnímat zcela jinak a pak i interpretovat než lidé bez Aspergera? Nebo máš pocit, že Asperger je jenom nálepka a žádný vliv na tvou škálu vnímání a interpretace nemá?
|
|
|
Škrpál |
|
(13.8.2020 16:36:48) unikát a třeskutý normál - ono to k sobě nemá významově daleko, obě možná vyjadřujeme podobné věci
|
|
|
|
|
|
sovice |
|
(13.8.2020 16:38:05) Monty,
to máš kliku, že po tobě negace stéká. Ale většina lidí to tak nemá, a má podobný biologický důvod, jaký jsi zmiňovala u strachu z jinakosti; jsme nastavení k fungování v kooperujících skupinách, potřebujeme do skupiny patřit, zároveň pro postavení v té skupině je důležité, jak tě berou či neberou ostatní - takže to prostě vnímáme a ovlivňuje nás to.
Dá se s tím samozřejmě pracovat, ale obecně nám není jedno, co si o nás myslí ostatní, často nám (bohužel) není jedno ani to, co si myslí takoví, kteří se nám životem jen mihnou, natož ti, co tam mají dlouhodobě místo.
|
Monty |
|
(13.8.2020 16:45:34) Sovice, podstatné je, že se s tím dá pracovat. Samozřejmě tzv. rozumové typy to mají snazší než typy emocionální, ale každý pokus za to stojí. Lidi furt kupují příručky o tom, jak žít lépe a kvalitněji, zkouší kde co, platí za všelijaké semináře, a přitom je to v podstatě dost jednoduchý - uvědomit si, že "ostatním" jsme u prdele a soustředit se sami na sebe a ne na nějaký "ostatní". Ideálně v mezích slušnosti a ohleduplnosti, kde to nejde jinak než "přesdržkou", tak holt přesdržkou.
|
libik |
|
(13.8.2020 17:04:31) Jasně Monty, pokud jsi zdravá a relativně mladá jde to nacvičit
|
Monty |
|
(13.8.2020 17:19:24) Libiku, no vždyť, proto píšu, jak je důležitý to předávat dětem. V sedmdesáti už se adekvátní reakci na výskyt kreténa učí blbě.
|
|
|
|
|
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(13.8.2020 13:41:15) libik, podobná "traumata" jsem pocítila jako dítě... tolikrát, až "traumata" zevšedněla a ztratila pocit "trauma"... možná to je tím... od mala jsem se potřebovala umět bránit, fyzicky mi to šlo tak do 6-7, pak už moc ne, tak nastoupil jazyk a ironie - tam jsem zjistila, že dokážu být pohotová a že je to výborná zbraň... neříkám, že to pomůže vždycky, někdy prostě chybí ta fyzická síla
|
|
|
|
|
|
|
|
|