Stará husa |
|
(19.6.2020 8:30:03) Tohle úsloví chápu tak, že každý dělá to, co v dané situaci a za daných okolností a vnitřního nastavení umí. Jistě by člověk mohl dělat věci lépe, kdyby se mu chtělo, kdyby nepodlehl své lenosti. Kolikrát něco odfláknu, protože se mi nechce, ačkoliv kdybych tomu dala trošku víc úsilí, tak to udělám daleko lépe. A někdy to neudělám vůbec, protože se k tomu vůbec nepřinutím. Každý člověk je jiný, někdo je rychlý a usilovný, někdo pracovitý a pečlivý a někdo holt líný flink.
|
K_at |
|
(19.6.2020 8:41:18) Myslím, že to je nadnesené. A nesouvisí to s NEVHODNYMI osobami na nevhodných pozicích. Spíš to chápu, že každý dělá, čeho je schopen.
|
|
Grainne |
|
(19.6.2020 9:15:32) Ono k té lenosti...může v tom být určitá moudrost. Často usilovně a pilně vykonáváme spoustu věcí zbytných, které vůbec nejsou potřeba, nebo nevyžadují takové úsilí. Pak zbude víc času na důležitější věci, jako je zábava, rodina...
Mladí jsou moudřejší, nebudou sloužit do roztrhání těla i duše.
|
Monty |
|
(19.6.2020 9:38:50) Grainne, asi tak. To jsou ty věčné diskuze o tom, jak se musí uklízet a musí denně vařit... Nemusí. Vůbec nic se nestane, když nebudeš mít uklizeno a k jídlu si vezmeš chleba s máslem. Jsem líná, vždycky jsem byla, nesnáším práce, které se dělají furt pryč a výsledek žádnej nebo jen velmi krátkodobej. Mmch, hezky to popisuje Páral v Zemi žen, jak tam mají tabulky, který jim přesně spočítají, na čem se dá ušetřit čas pro zábavu. I když to v té knize nakonec tak úplně nedopadne.
|
Grainne |
|
(19.6.2020 10:05:40) Monty, to je to věčné soutěžení o "nejlépe vyleštěnou formu na bábovku"
Nepotřebuju soutěžit a soupeřit o své kvality s okolím. Na vědomí beru to, čím bych mohla ublížit, ale absence nedělní bábovky a vyleštěných oken to fakt není.
|
kosatka2 |
|
(19.6.2020 10:30:39) Část rodiny a možná někteří okolo mě možná za tryskomyš mají, jiní zase za lenocha. Je to právě těma nenaleštěnejma formama na bábovku. Pro mojí babičku vždy bylo, že základní povinností je leštit, a až je hotovo má žena právo na nějaké další věci - pracovní, osobní. Babička k nám nechodila a omdlívala hrůzou, co všechno přes den stíhám.
Naopak máma k nám chodí domů, má mě za lenocha, že to tam nemám perfektní. Nikdy se nezajímala, jak a kde pracuju a kde se realizuju, to přece u ženy není důležité.
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(19.6.2020 10:41:13) ona ta lenost ostatně přináší i mnohé dobré - díky své lenosti jsem schopná velmi dobře delegovat a nemůže se mi stát, že bych se vyčerpaně hroutila z domácnosti, děti jsou nucené k vlastní samostatnosti, nežijí např. s pocitem, že se prádlo zjevuje samo ve skříni taky si dokážu spoustu věcí usnadnit - např. v práci mám krásně organizované složky, umím si nachystat věci předem, abych pak po nich snadno sáhla a použila, nevadí mi se pak o to podělit s ostatními kolegy a tak z mé lenosti mají užitek i jiní (mluvím o různých virtuálních věcech, jejichž násobné použití nijak nevyčerpává hodnoty) ostatně lenost stojí za mnohým lidským vynálezem
|
Půlka psa |
|
(19.6.2020 10:50:50) Skoro si myslím, že zrovna sem chodí z lenosti snad každý, resp. každá. Málokdo asi chodí tlachat s cizíma lidma po drátě proto, že už ho nenapadá ani jediná užitečná věc, kterou by v reálném životě mohl vykonat.
Lenost není nutně nic negativního a zrovna tady proti ní těžko můžeme brojit.
|
Grainne |
|
(19.6.2020 10:54:52) Půlko, odpočinek není lenost Já tedy umím odpočívat i čučením do zdi, nebo hleděním do dáli, ale proč k tomu na střídačku nepoužít písmenka a mozek?
|
Půlka psa |
|
(19.6.2020 10:58:50) Odpočinek přichází po nějaké odvedené činnosti. Nepřetžité odpočívání bez té zásluhy předtím lenost je. Třeba, když se sem chodí prokrastinovat, když hoří něco jiného. To dělávám já a můžu zodpovědně prohlásit, že je to proto, že sjem líná a nic se mi nechce. Odpočinutá jsem už dost, o tom to není.
|
|
|
|
|
Monty |
|
(19.6.2020 11:00:14) Kruci, zajímavý, já si z té knihy (a četla jsem ji poprvé někdy ve čtrnácti?) odnesla jako základní myšlenku něco úplně jinýho – to, že ženy dělají doma ty služky a muži je pokládají za přízemní a málo kreativní, protože si neumí „hrát“. Když vypukne to šílenství kolem programu dr. Volavky, tak jsou to muži, co začnou sportovat, přátelit se se sousedy, vyrábět si doma různý kraviny… a ženy se tomu spíš vysmívají a jediný, co je na tom baví je, že nejsou chlapi tak často doma a ony kolem nich nemusí skákat. Prostě ten odpornej přístup, co byl tehdy snad v každý socialistický inscenaci, filmu nebo seriálu a svého času jsme se tu shodly s Kudlou, jak nás to v dětství přímo děsilo. Tatínek je hravej rošťák, maminka shovívavá hospodyňka, většinou zcela bez zájmů mimo domácnost (plus možná nějakou komoušskou organizaci typu Český svaz žen nebo Svaz československo-sovětského přátelství) a bez smyslu pro humor. A už v tom dětství mi bylo jasný, že budu radši celej život sama a budu doma chovat jen nějaký zvířátka, než abych dopustila něco, co by se takovýmu peklu byť jen vzdáleně podobalo.
|
Ruth |
|
(19.6.2020 11:08:55) Jo, ty filmy. Jak dostat.. Nerozumím jen tomu, proč tak někteří žijí dnes.
|
Ruth |
|
(19.6.2020 11:19:49) Když u tebe nevím, jestli se ptáš nebo jen provokuješ.
|
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(19.6.2020 11:25:30) já ty filmy vnímám jako dětský náhled na svět - nijak mě to nepobuřuje, je to jen povrchní a role jsou ploché, jen jako kulisy pro dětskou mysl a dětské vzpomínky ale znám spoustu lidí, kterým tohle vlastně skutečně vyhovuje... ženy, které se opravdu cítí nejlépe jako hospodyňky a jsou ochotné strávit léto drhnutím a leštěním bábovkové formy a nad řádkou marmelád z vlastnoručně otrhaného ovoce mají pocity dobře stráveného času... proč ne? je-li to jejich volba a rozhodnutí? btw kdybychom šli do detailu, těžko by jako primabalerína někde lezla po skalách nebo sjížděla svahy na lyžích, to riziko zranění by pro ni bylo příliš závažné a onen relax nad pečením bábovky by ji asi klidně uspokojoval až běda
|
Ruth |
|
(19.6.2020 11:31:20) Na bábovce ani marmeládě nevidím nic špatného. Jeblo by mi z rošťáckého partnera.
|
libik |
|
(19.6.2020 11:35:51) Ruth, vždyť on je taky prd rošťák, sice ji plnoletou otěhotněl po týdenní známosti, ale podruhé ji ohlídal kluka na horách a potřetí jí ho zabavoval v létě
|
|
libik |
|
(19.6.2020 11:47:57) Jak sebe? Co by tam asi ten desetiletej malej padouch dělal? Neznal tam okolí ani lidi, podle mě mohla (a byla) Anna ráda. Taky pochybuju, že někdo, kdo lozí celej rok po svahu, si o dovolené dá bobříka, že to bude dělat s daleko vyšší intenzitou.
Ono tedy je to celkem všechno nereálné. Anička si balí do kufru klobouky, jako by čekala překvápko v podobě Malediv, ale takto se nejezdilo ani do Bulharska, vše muselo být předem organizované včetně směny peněz.
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(19.6.2020 12:46:31) Někdy bych ocenila, kdyby mamka kolem té plotny víc poskočila . No, taky tak, u nás byla na blbnutí spíš máma. Táta se od dubna opaloval a sháněl bílý oblečení.Ale aspoň vařil.
|
libik |
|
(19.6.2020 14:06:04) Evelyn, možná kouzlo nechtěného, že zrovna dorazím, když to píšeš, ale mám poslední dobou pocit, žes v dětství hladověla?
|
Evelyn1968,2děti |
|
(19.6.2020 19:57:29) Evelyn, možná kouzlo nechtěného, že zrovna dorazím, když to píšeš, ale mám poslední dobou pocit, žes v dětství hladověla
Libiku, vlastně jo, po pečující matce, to uvařené jídlo je taková zkratka, teplý jídlo = péče. U nás se varilo 1. týdne o víkendu, někdy 2.i v neděli. Zbytek chleba s něčím, takže opravdickej hlad ne. Máme to došlo a v mých 50 mi najednou pořád nosí něco k jídlu.
|
Půlka psa |
|
(19.6.2020 22:05:02) "U nás se varilo 1. týdne o víkendu, někdy 2.i v neděli. Zbytek chleba s něčím,"
To mi přijde úplně normální. Taky máme běžně studené večeře a vaříme jen obědy přes víkend. On ten chleba na večeři není nic jedovatýho.
|
Stará husa |
|
(19.6.2020 22:17:30) Já jsem taky zvyklá na studené večeře. Když mám teplý oběd, na teplou večeři nemám ani chuť. Můj táta teplé večeře vyžadoval a maminka mi je s odporem vařila, ale vždycky udělala víc masa a jsem den mu to dala s bramborem, druhý den s rýží, třetí den s těstovinami. Vařila strašně nerada, ale musela, byla to ženská práce a táta ženské práce nedělal, to by ho ponižovalo.
|
|
Kaliope X |
|
(19.6.2020 22:22:43) Já považuji vaření obědů o víkendu za naprosto dostačující péči. A to vařím ještě méně než moje máti, protože jíme často venku. Teplé večeře jsem nikdy nechápala, pokud tedy dotyčný nemaká celý den na stavbě, poli nebo se nesnaží vypadat jako zápasník sumo. Moje dítko to mělo ještě horší, nemívalo ani studené večeře - jedlo během odpoledne a večer už nic nechtělo. Jako újmu by bralo nucení večeřet.
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(22.6.2020 14:04:19) Vzpomněla jsem si na kamaráda, taky s matkou učitelkou orientovanou jen na svou práci, ty "teplé večeře" = pečující maminka, mu v dětství chyběly taky.
Zástupný problém, jako teplou večeři bych uznala i polívku z pytlíku, ale měla jsem doma prototyp vzdělané emancipované ženy, pro kterou byla domácnost úplně na okraji zájmu, v TV inscenacích 70. let takové představovala třeba Alena Vránová
|
|
|
|
Okolík |
|
(20.6.2020 10:14:16) Promiň, Evelyn, ale nutnost teplých večeří fakt neexistuje, nikdy jsem je neměla ani je nedělám, až na naprosté výjimky. Všichni máme teplé obědy, když ne (korona), tak si je holt uvaříme ...
|
K_at |
|
(20.6.2020 10:22:14) Okolíku, povinnost ne. Ale tehdy malé Evelyn možná chybělo to, co tou "teplou večeří" může být vyjádřeno.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(20.6.2020 11:46:41) ..... co tou "teplou večeří" může být vyjádřeno....
Asi tak....
|
Okolík |
|
(20.6.2020 16:37:50) Tak to jsem asi nepochopila smysl, pardon. U nás jsme to myslím vyjadřovali i tou studenou ....
|
|
|
|
|
|
libik |
|
(20.6.2020 11:14:36) Evelyn, to je zajímavý. Já mám pocit, že většina našich vrstevníků spíš hladověla po matkách, co by nebazírovaly na neustálé péči.
Jinak tedy nezpochybňuji, že vztah k jídlu v dětství je důležitý, já si třeba velmi matně pamatuji stolování. Vím, že máma vařila (tátovi obědy, až přijde z práce v 1/2 čtvrté), ale mám minimum vzpomínek, že se sedělo a konverzovalo u stolu, možná tak Vánoce.
Dokonce si myslím, že jsme měli v kluchyni stůl přiražený ke zdi a byli tam 3 židličky (čtyřčlenná rodina), jedlo se rychle a na etapy, hlavně všechno dojíst a mazat.
|
|
|
|
|
|
kosatka2 |
|
(19.6.2020 11:57:44) Jako dítěti mi máma taky přišla trapná. Mým dětským snem bylo lézt po skalách, ale rodiče mě vždy brali do skal bez lan, jen na procházky.
Pak jsem ten film viděla s odstupem mnoha let. Byla na dítě sama a jasně tam zazní, že si dítě vyvzdorovala, okolí ji nutilo na potrat a snad i vlastní matka jí to sem tam předhodí. Ten taneční partner se taky o dítěti nevyjadřuje moc hezky a myslím, že i ve škole jim učitelka kecá do rodiny.
Takže jsem ji pak spíš obdivovala.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(19.6.2020 12:05:42) pokud se nepletu, nebyla to "vážná známost", spíš chvilkové povyražení, takže prostě nechtěla, aby měl pocit, že má nějaké závazky, aby si ji bral "jen kvůli tomu"... ani ho neviděla jako vhodného otce svých dětí, těhotenství bylo neplánované a tak si řekla, že raději sama než s někým, kdo jí to pak bude jednou vyčítat... neříkám, že chytré, ale (pro mne) pochopitelné... než jsem potkala manžela, taky bych případné těhotenství občas neoznamovala zploditeli - na chození byli dobří, ale na společný život ne (to jsme my, nezodpovědné v sexu )
|
|
kosatka2 |
|
(19.6.2020 12:06:53) Však je to pohádka, že to dopadne dobře a vyklube se z něj tatínek - ideál. V reálu by ho třeba vyhodnotila za nevhodnýho člověka, tak aby se jí zbytečně nemontoval do života. Nebo by ho kontaktovala a on s ní žít odmítl a k otcovství by se aktivně neměl.
|
|
libik |
|
(19.6.2020 12:12:29) Pravdu máš, Kvítko. Navíc tenkrát by to asi snáze táhla než dnešní samoživitelka, jenže zase by měla víc "z ostudy kabát"
Ale o čem by pak Poledňáková točila?
Jinak tedy pokud už to máme pitvat ideologicky, tak pohádka o tom, jak svobodná matka ke štěstí přišla, význam měla.
Tenkrát se potratovalo stejně lehce jako se dnes chodí na operaci očních víček.
|
kosatka2 |
|
(19.6.2020 13:02:09) Každopádně potratů bylo u nás tehdy v porovnání s Evropou nadprůměrně.
|
...j.a.s... |
|
(19.6.2020 13:13:02) Kosatko, tak jinde v Evropě zas neměli většinou komunismus a měli přístup k lepší antikoncepci.
|
|
|
libik |
|
(19.6.2020 14:04:53) To jo, ale právě, že se neřešilo "nezabiješ", ale "jak ochcat nebo uplatit komisi"
|
...j.a.s... |
|
(19.6.2020 14:34:20) "To jo, ale právě, že se neřešilo "nezabiješ", ale "jak ochcat nebo uplatit komisi"" Libíku, já bych řekla, že na to neřešení "nezabiješ" měla také velký vliv úroveň informací v té oblasti. Za komunistů nebyly ultrazvuky, takže běžná rodička fakt nevěděla, jak to malé vevnitř vypadá. Dneska si na netu najdeš podrobné obrázky, dočteš se x věcí, co plod v daném týdnu vnímá, a tak je rozhodnutí o ukončení těhotenství asi mnohem těžší, než tehdy, kdy se ty věci mezi rodičkami tolik neřešily.
|
Ruth |
|
(19.6.2020 14:41:49) Jas, chytrá hlava, co si myslí, že svět před jejími 18 narozeninami byl plný opíc, skákajících z větve na větev.
|
...j.a.s... |
|
(19.6.2020 14:52:19) Ruth, proč tak zhurta? Já jsem to psala jen jako jeden možný pohled. Fakt si nemyslím, že za komunismu těhotné řešily, co dítě v děloze cítí necítí, jak vypadá. Nebo si myslíš, že každá těhotná běžela do knihovny a půjčovala si knihy pro mediky? Pokud by ženský své těhotenství víc řešily, pak by asi nebyl tak vysoký počet potratů, ne?
|
Ruth |
|
(19.6.2020 15:01:22) Zhurta? Jen jsem jemně naznačila, že generovat si, co si myslely ženy v nejcitlivější a pro někoho nejsložitější životní situaci, kterou zažívají co svět světem stojí, je dost odvážné. Vyslovit, že bez internetu to bylo takto, se už blíží k nerozvážnosti.
|
|
libik |
|
(19.6.2020 15:05:46) Jas, my jsme sice za mlada žili na stromech (když nebyla v lokalitě jeskyně), ale nepředstavuj si, že to byla tak odlišná dimenze od vašeho věku naprosté inteligence aneb "strejda Google ví"
Potratů bylo víc, jelikož bylo víc těhotenství obecně a PB daleko
|
Půlka psa |
|
(19.6.2020 15:07:26) PB daleko nebyl nikdy, ale věřilo se na to. Asi proto, že nebyl ten google. Ten, co dneska lidem dneska prozradí, že to v břiše je vlastně člověk.
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(19.6.2020 19:26:02) Za socalismu jsme jako byly úplně debilní? Potraty byly, protože neexistovala antikoncepce, kromě kondomů. Mladí rodiče museli bydlet u svých rodičů v paneláku, n neexistovala hypotéka nebo pronájem bytu. Komunismus tu nikdy nebyl, mimochodem, k tomu jsme teprve směřovali
|
NovákováM |
|
(20.6.2020 1:30:09) Souhlas. Existovala prý, ale úplně vražedná (i hormonální). Dokonce i tělísko DANA. A k těm interrupcím, - to ještě posuzovaly komise. Co znám z vyprávění, údajně v nich zasedali lidé, kterých se to jednak přímo netýkalo, což je jasné a za druhé to dávno pořešili, nebo nikdy neřešili.. (muži nebo bezdětné ženy nebo ženy dávno po přechodu). Znám jen z vyprávění od kolegyň z práce.
V nějakých 70. - 80. letech proto dokonce existovaly andělíčkářky (taky jen doslech, ale nemám důvod nevěřit)
|
|
|
Okolík |
|
(19.6.2020 19:38:14) Jas, tak se zeptej své matky. Bylo to stejně jako dnes, některé ženy to řešily a jiné neřešily ... Tahle paušalizace je hloupá. Víc potratů bylo hlavně proto, že nebyla pořádná antikoncepce a bylo víc těhotenství celkově.
|
neznámá |
|
(19.6.2020 19:44:44) Já jsem se nedávno podivovala u Manželských etud, nevím která těhotná manželka tam naprosto v klidu uvažovala, jestli si druhé dítě nechá nebo půjde na potrat, uzavřela to slovy, že na rozhodnutí má ještě čas, že ještě neví, že uvidí.
Tehdá jsem se podivovala nad chladnou matkou, bylo mi zde vysvětleno, že to byla jiná doba, že se to moc neřešilo.
|
Ruth |
|
(20.6.2020 8:40:52) Řešilo-neřešilo, je dobré zapojit mozek, svůj. Mladé holce hormonální antikoncepci běžně doktor nenapsal, po známosti leda. Tzv. Danu už vůbec. Takže se chystala svatba. Tam, kde ne a směrovalo se k interrupci, šlo spíš o výjimku, nevztah nebo špatné rozhodnutí, vyhodnocení, si myslím, že procento hlupáků je v populaci furt stejné, ať s internetem nebo bez něj. Co bylo špatné a smutné, že na potrat se chodilo hlavně po 2-3 dětech, vdané ženy, ty tu statistiku pohnuly. Jednak byl společností přijat a tolerován názor, že je to ok, i v Sovětským svazu to tak mají, tak co, že. A zároveň byly ženy už za pár let otupěny - ne jedny prázdniny, ale nonstop - poskakováním kolem všech. Víc by prostě nedaly. Mluvím o statistice, ne že mi někdo namítne - ale moje máti... Ty ženy věděly, jak plod vypadá a že je to nesprávné a vlastně to ani nechtějí. Ale šly. HA byla, ale mnohé to nesměly, špatné jaterní testy, vyšší tlak, rozhození MS, však taky zhruba to, co je dnes v měsíční dávce, bylo v jedné tabletce.
|
*Kate* |
|
(20.6.2020 9:07:50) Valkyro, to je strašné. Vyrůstala jsem ve stejné době, podobné rodiny samozřejmě u nás taky byly, ale takováto šikana? Nebylo u vas neco ve vodě:)? Sorry, ale to je az k smichu.
|
Ruth |
|
(20.6.2020 9:39:10) Valkýro, i v nebi bys našla důvod ke kritizování. "He, ten jeden anděl se vyjádřil o druhém, že..."
Já s dovolením nechápu. Jak můžeš přežít. Jak můžeš svou nespornou inteligenci rozmělňovat v hovadinách. Jak jsi mohla celoživotní sexualitu věnovat hňupovi.
|
|
|
libik |
|
(20.6.2020 17:25:59) Tak ono v socíku za prvé nebylo nic moc co dělat a za druhé rodinka bydlící v třípokojáku s rodiči měla za předpokladu, že se moc neprotivila zřízení, přece jenom šanci dostat časem přidělený byt, pokud o něj zažádal svobodný nestraník, měl šanci tak za 20 let.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(20.6.2020 18:13:42) Naši dostali první byt, když mi bylo 12, brzy se rozvedli a potřebovali dva.
|
|
|
Stará husa |
|
(20.6.2020 18:25:06) Libiku, promiň, ale jak nebylo co dělat? Já si svoje mládí v sedmdesatkach užívala naprosto luxusně. Chodila jsem na výlety, skoro každý týden do kina, často do divadla od opery až po Provázek, na koncerty populárních zpěváků, tancovat na diskotéky i plesy, na dálkové pochody, hrát minigolf, cvičit, plavat, a to jsem byla "domased" a často jsem lehavala na gauči s nějakou tlustou knihou.
|
libik |
|
(21.6.2020 1:42:58) Huso, byla pracovní povinnost, zvyk sedět na jedné židli půl života, zavřený hranice, nemožnost podnikat, hospody zavíraly v 10, v kinech běžely 2 ruský filmy na jeden romantickej italskej.
Nevím, proč by se člověk ve dvaceti nevdal
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(20.6.2020 21:08:35) Na středních školách to byl nevázaný život společně s absencí kvalitní antikoncepce.
Sto let před tím asi spolu spali jen manželé po delší známosti a ti to nějak vychytali nebo měli 10 dětí, mít dítě za svobodna byla ostuda.
|
|
libik |
|
(21.6.2020 1:34:53) Ne, na středních školách nikoliv, ale ve dvaadvaceti už klidně.
Jinak tedy, ač jsem otěhotněla na střední škole, byla jse ze spolužaček na dlouho jediná (nebo jediná, kdo to přijal), zase tak kór běžné to nebylo.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(21.6.2020 21:17:16) V naší třídě byly 4 těhotné už ve tretaku, dve se vdaly a porodily, brzy se rozvedly, bydlely u rodičů, manželé na vojně, dvě šly na interrupci. Jedna pak dlouho nemohla mit děti.
Já jsem měla dítě až po 8 letech vztahu, ve 26, dřív jsme nechtěli. Netušila jsem, že to vyjde hned první měsíc, ale stejně jsem už byla stará matka. Dřív se podporovalo brzké mateřství
|
|
|
libik |
|
(21.6.2020 1:38:24) Myslíš jako, že jsme měli v roce 87 budovat hospodářství?
Byl to čas relativně slušné životní úrovně a nijakých karierních či poznávacích možností, na vysoké školy chodilo 30% z ročníku a nemalou část z nich tvořili kádrově prověření svazáci dělnického původu.(neříkám, že všichni)
|
|
|
|
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(20.6.2020 9:28:36) Je fakt, že tehdy to asi neuvěřitelné bylo. Pamatuju si dokonce nějaký rozhlasový pořad, kde byl rozhovor s rodinou, kde měli třetí dítě skoro ve čtyřiceti. Nikdo tomu nemohl věřit, všichni si mysleli, že je to dítě jejich šestnáctileté, prarodiče se děsili. S šestnáctiletou pak byl rozhovor o tom, jak tu divnou situaci nese a tak. Přitom dnes je to úplně věžná věc.
|
|
Stará husa |
|
(20.6.2020 10:40:25) Valkýro, moje maminka měla kolegyni, která přišla omylem do jiného stavu ve 43 letech. Se svým manželem. Měli třináctiletou dceru. Tak strašně se za to styděla, že to nikomu neřekla až do sedmého měsíce, kdy už to nemohla dál tajit. Neřekla to ani svému manželovi. Maminka vyprávěla, jak studem brečela když jim to přiznávala a jak strašně řešila, co tomu řekne ta dcera, jak to těžce ponese, takovou ostudu. Nepamatuju si teda, že by se jí někdo posmíval nebo ji odsuzoval, ale všichni ji litovali, že bude mít ve svém pokročilém věku takové starosti. A mnozí se divili, že v tom věku měla s manželem sex. Jo, jiná doba!
|
Stará husa |
|
(20.6.2020 11:51:08) Na druhé straně moje vzdálená teta měla dítě v 53 letech. Taky myslela, že přechod, pak ji doktoři z tvrdili, že má nador a v 6. měsíci přišli na to, že je těhotná. To teda bylo považováno spíš za zázrak nez ostuda.
|
|
|
|
Stará husa |
|
(20.6.2020 10:58:02) Jo a antikoncepce za sociku, to bylo fakt posusnanicko. Mladým bezdětným se prostě vůbec nepredepisovala. Mělo se za to, že kluk by měl používat kondom, což ale málokterý delal. Spoléhalo se na přerušovanou soulož, a pak to dopadalo tak, že 90 procent nevěst bylo těhotných. Spousta holek mělo dítě ještě před 18. narozeninami a aby se mohly vdát, musely zadat soud o zplnoletneni. Antikoncepce se předepisovala až ženám s dětmi. Buď biogest nebo norbiogest, což byly strašné dryjaky, po kterých člověku bylo špatně od žaludku, bolely ho prsa a hrozně se pribiralo. A muselo se to shánět, běžně to v lékárně nebylo. A pak byla DANA, tělísko, které ale nebylo úplně spolehlivé a spoustu dětí se narodilo " s mašličkou na hlavě". Takže se nikdo nemůže divit, že bylo tolik potratů. A to ještě komise všem potrat nepovolila. A je pravda, že se to tak nebralo, byla to dost běžná věc a nikdo se v tom nepatlal. Spíš to byla ostuda než nějaké trauma. Tehdy se spousta věcí vůbec neřešila. Moje kamarádka ve 20 porodila mrtvá dvojčata a nikdo se nezabýval tím, jak to působilo na její psychiku. Prostě byla mrtvá, hodili je do odpadů a ty se s tím vyrovnej, jak chceš, hlavně neotravuj! Tvrdý přístup ke všemu.
|
Ruth |
|
(20.6.2020 11:16:52) Stará huso, je mi z tebe na omdlení.
|
Stará husa |
|
(20.6.2020 11:46:57) Proč?
|
Stará husa |
|
(20.6.2020 11:54:02) Mně je spíš na omdlení z toho přístupu tehdy. Kamarádka mi vykládala, jak ji sprosté vykopli z porodnice a všichni se ještě divili, že je smutná a pláče.
|
|
|
|
K_at |
|
(20.6.2020 16:14:41) Huso, moje maminka sdělovala z patra zpoza zamřížovaného okna manželovi, že jim zemřeli miminko. Řekli jí, že bude ok. Vůbec jí nepřipravili na to, že 7.mesíc atd. Potom ji to řekli, a než se stihla položit, sestra ji bodla pigaro s nějakou uspavackou. Nechápu, že ji z toho nehráblo.
|
|
|
libik |
|
(20.6.2020 11:06:38) Já jsem asi žila v jiné zemi
Třem mým spolužákům ze vsi přibyl sourozenec až po ukončení zš, byla to ves, takže se tam smotaly hrušky s jabkama, ale jedinou poznánku co jsem k tomu slyšela bylo "tak se dočkali (2. dítěte nebo chtěného pohlaví) Ještě bych zpochybnila údajné andělíčkářky ve sterilní době "vrcholného socialismu", zdravotník by si to nelajz a kořenářky byly sakra podchycený, hlavně tedy nebyl důvod. Komise byly zrušeny v polovině 80 let nikoliv po společenské diskusi, ale proto, že dávno byly formální a "na každou se dostalo"
Je pravda, že obligátním rituálem děvčete, které nedostalo měsíčky a nebylo z toho nadšené, byl svařák a horká vana, ale kolik plodů takto mohlo přijít vniveč, to si netroufám tipnout, podle mě minimum, byly jsme hodně plodná generace
Je tedy pravda, že znám dvoudětné ženy, co podstoupily třeba 7 potratů, s antikoncepcí to byl skutečně problém a norma "2 děti rychle po sobě a dost" se do uvažování lidí docela tlačila. Moje první tchyně porodila 4x a v 37 tedy šla na potrat, ale oni byli dost na ráfek.
|
|
|
|
|
|