| Gajka + 2 | 
 |
(28.4.2020 10:18:49)
Jen takové téma pro zjištění, jak to mají jiní. Mám několik dlouholetých kamarádek tj. vztahy trvající např. i 30 let a i kamarádky, se kterými jsem v určité etapě svého života měla velmi intenzívní a úzký vztah např. společné bydlení, pobyt v cizí zemi v rámci studia atp. a stále jsme v kontaktu např. se vidíme se třeba 2x do roka, píšeme si atp. A jde mi to, že poslední dobou mám pocit, že u některých více iniciuji náš kontakt já než ony. Nabídnu třeba možné setkání, nabídnu příležitost k telefonování nebo povídání na chatu nebo i mail atp. a z 99% na to pozitivně reagují, aktivně odepisují, zajímají se a samy to pak zpětně hodnotí, že to bylo fajn, že jsme se viděly. Když se vidíme, mám opravdu pocit, že jsou rády, sdílí se o relativně privátních věcech, děkují, že jsem si vzpomněla např. na nějakou událost (nástup na plánovanou operaci, kdy např. píšu, že na ně myslím a doufám, že to dobře dopadne) atp. I já jsem s nimi ráda, máme si vždy, co říci, obohacují mně svými jinými pohledy na různé věci atp...tj. mám o ty vztahy určitě zájem.....ale a to je to jádro pudla, začínám mít pocit, že jsem velmi často já ta "první", kdo se připomene a když se nepřipomene, tak prostě nic....žádný kontakt. No a teď mám si to vyložit, že tedy jsem "vtěrka", že o ten vztah nestojí a nebo prostě spoléhají na to, že se vždycky ozvu já, proto nic neřeší. Není to nic "dramatického", ale poslední dobou jsem nad tím nevím proč začala přemýšlet..asi tím, jak jsem byla doma v "korona" izolaci, tak mi to tak přišlo na mysl.
|
| kachna_ |
|
(28.4.2020 10:29:41)
Gajko, dle mých zkušeností, myslím, že spíš než spoléhají, tak doufají a jsou za to i vděčné.
|
|
| Monika |
|
(28.4.2020 10:34:46)
Taky jsem iniciátorem většiny kontaktů s kamarádkami, uvědomuju si to, taky už jsem o tom přemýšlela se závěrem, že to stejně nemůžu nijak řešit. Prostě když mám chuť nějaké zavolat, příp. navrhnout setkání, tak to prostě udělám.
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(28.4.2020 10:36:28)
Já jsem vždycky vděčná, že se mi kamarádky ozvou. Jsem v permanentním běhu a nebo ležím mrtvá jak placka (únavou), takže ocením, když se ozve druhá strana.
Což mi připomíná, že teď se chci ozvat já, kamarádka je nějaká mlčenlivá.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(28.4.2020 10:52:01)
Gajko, nevidím samozřejmě do hlavy tvým kamarádkám, ale u lidí, s nimiž nejsem v častém pravidelném kontaktu, reaguji úplně stejně jako ony.
A ano, jsem upřímně ráda, že se ten člověk ozval, setkání si užiji a jako vtírání to v žádném případě nevnímám.
Sama se první neozývám jednoduše z ostychu. Asi je to hloupé a iracionální a uvědomuji si, že to asi působí jako nezájem, ale mám to tak v hlavě nastavené, nerozhoupu se aktivně oslovit člověka, k němuž nemám úplně důvěrně blízko a nejsem si jistá, že mu to bude vhod.
|
|
|
. Když se "hecnu" a navrhnu setkání, které nevyjde, spolehlivě mě to odradí od dalšího iniciování čehokoliv. Nenabízím, protože mám strach z odmítnutí 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)