| Okolík | 
 |
(11.1.2020 11:25:12)
Nechápu, že to soud neřešil. Měl nařídit zachování stávajícího stavu a ne že rodič sbalí dítě a odstěhuje se bez vědomí druhého. Chudák dítě. Plácá se v tom jako nudle v bandě. Jako soudce bych rozhodla podle přání dítěte. Kdyby nebylo rozhodnuté, tak zpět k A. Nevím jaké jsou možnosti, důležité je, aby oba rodiče dítěti umožňovalo kontakt s tím druhým...
|
| Kudla2 | 
|
(12.1.2020 9:22:19)
Romano,
to mi přijde dost alibistické.
Rodič B, (o kterém si myslíme, že je to matka) řadu let žije v místě bydliště rodiče B zcela bez problémů, a najednou začne potřebovat "pomoc a podporu", a to, že dítě vytrhne z jeho prostředí, je vlastně úplně logické a je to vlastně vina toho otce, protože platí málo?
TO mi přijde tedy hodně nespravedlivé.
|
| Vítr z hor | 
|
(12.1.2020 9:40:15)
Nevíme, co za tím bylo. Ale peníze v tom můžou klidně být. Béčko mohlo přijít o práci, dostat výpověď z bytu, dohnaly ho dluhy, skončila mateřská na další dítě a bylo třeba najít práci...
|
| Kudla2 |
|
(12.1.2020 9:47:30)
Ano, ale proč pak muselo Béčko odvážet i to dítě?
(Kdyby bylo Béčko otec, také bychom se na to dívali tak shovívavě)?
|
|
| Ruth | 
|
(12.1.2020 9:53:55)
Ano, peníze.
Vážím si peněz, vážně, ale nikdy by neměly ovládat všechno.
Konkrétně, matka s dětma /nebo otec/ se po rozvodu nemá vracet k rodičům. Protože se stane co? No ona/on se stane zase dítětem, poslouchá na slovo maminku a tatínka, nestíhá vychovávat své děti, které na to, že se jim z maminky stalo děťátko koukaj jak zjara.
|
| Kudla2 |
|
(12.1.2020 10:03:39)
Ruth,
ale tohle přece nebyl ten případ.
Prarodiče byli v místě, B se odstěhovalo za novým partnerem.
|
| Ruth |
|
(12.1.2020 10:14:45)
Za novým partnerem? To mi uniklo.
Tak tímto sděluji, že za novým partnerem se stěhovat nemá.
On ten člověk po rozvodu má myslet na děti. Rozsudek v kapse neznamená sloboděnka sloboda.
Jistě, zastavit ho nejde.
Ale ponese si následky svého činu.
Tak jak ten, co se vrátí do náruče svých rodičů.
|
| Senedra | 
|
(12.1.2020 10:44:40)
Ruth, neřekla bych, že je to tak jednoznačné. Jestliže zůstane ženská sama s dětmi, bývalý partner se nestará/nechce, aby se staral, sama má třeba dluhy nebo minimální příjem ( stačí jedno víc nemocné dítě a práce se shání velmi těžce), co má dělat?
Nemusí jít bydlet přímo k rodičům, ale může se vrátit do místa, kde rodiče bydlí a může najednou mít záchrannou síť, kterou v tu chvíli velmi potřebuje. Zase záleží na té které konkrétní rodině, jak se s takovou situací popasuje.
|
| Ruth |
|
(12.1.2020 10:59:17)
Jo pardon, zapomínám, že tady se nesmí napsat, jak má jednat dospělej člověk.
|
| Senedra |
|
(12.1.2020 11:02:48)
Ruth, nehroť to tak 
Prostě si jen myslím, že to, že někdo po rozpadu partnerství se vrátí ke své rodině, automaticky neznamená, že se pasuje do pozice malého dítěte.
|
| Ruth |
|
(12.1.2020 11:07:01)
A já tipuji ano.
"nehroť" je obehraný netový výraz, tím nikoho nezaujmeš
|
| Senedra |
|
(12.1.2020 11:13:32)
Zeptám se jinak- hypotetická situace: Máš dítě, to potřebuješ pravidelně ( třeba jednou týdně) někde vyzvednout ( kroužek/škola/ŠD...).
Ty, ani partner z nějakého důvodu nemůžete ( nepodstatné, prostě to nejde).
Máš na výběr
- kamarádka, která je ochotná a chvíli dítě pohlídá
- tvoji rodiče, dtto
- placená služba nepřipadá z důvodu xy v úvahu.
odmítneš ty rodiče jen proto, že to jsou rodiče?
Osobně si myslím, že dospělí rozumní lidé se dokáží domluvit a vyrovnat se s různými problémy a není nutné hned začít s tím, že jeden se stává podřízeným a druhý nadřízeným.
|
| Ruth |
|
(12.1.2020 11:18:26)
Senedro,
nechci, aby to padlo na tebe, už jsem to chtěla napsat tisíckrát
/neber to osobně/
- jen aby jste se z těch kroužků nezbláznili -
|
| K_at |
|
(12.1.2020 11:19:28)
 No jo, kroužky.
|
|
| Senedra |
|
(12.1.2020 11:23:47)
Ruth, tak ne kroužky, tak vyzvednutí ve ŠD po skončení vyučování... Prostě to dítě někde je a nemůžeš ho vyzvednout ( jedině se vzdát práce, která vás živí).
|
| Ruth |
|
(12.1.2020 11:36:47)
Jde mi o to, aby se nepovažovalo za jediné správné obracet se k rodičům.
Jaká že je to práce, abych o ni přišla, když půjdu do družiny? Jednou?
Auditor? Zametač?
Pokud musím do družiny denně, musím si to zorganizovat tak, aby to šlo.
Kamarádka, proč ne. Ochotná sousedka. Jenomže tady je to samý introvert, který by se nekamarádil se sousedkou ani za nic.
|
| petluše | 
|
(12.1.2020 11:47:48)
Ruth, fakt neznám nikoho, kdo by mi třeba jen 3x týdně vyzvedaval dítě z mš/družiny. Poznámku o zaměstnání přecházím, přijde mi dost drsná vůči normálním zaměstnáním. Z továrny tě fakt uvolňovat pravidelně nebudou. Jenže ty předpokládá samé hoch zaměstnání.
|
|
| K_at |
|
(12.1.2020 11:48:24)
Ruth, ne. Jenom často žijeme v docela anonymním prostředí. Někde to funguje, někde ne. Práce - stačí když potřebuješ vykrýt občasný očr, lékaře, sem tam nějaká třídní schůzka, akce ve školce/škole. Vím, jak besídku 1x za rok hlásí rodiče někdy třeba 6 týdnů před. Málokdy máš zaměstnavatele, který je vstřícný. Ale souhlasím - nejdřív se má člověk snažit sám. To rozhodně!!!!
|
|
| Senedra |
|
(12.1.2020 12:11:30)
Ruth - a proč ne rodiče?
Hele, já i manžel máme rodiče daleko, nemůžeme na ně spoléhat, ale kdyby došlo k rozpadu manželství v době, kdy byly děti malé, tak o návratu k rodičům uvažuji - ne k nim přímo domů, ale do stejného města. Prostě abych věděla, že když dostanu horečku, tak někdo děti třeba odvede do školy nebo nám nakoupí nebo mě/dítě odveze k doktorovi.. takových situací může nastat bambilion. A já bych samozřejmě, to samé udělala pro rodiče. Mám rozumné a skvělé rodiče, vím, že i kdyby mi nějakým způsobem pomáhali, tak by se mi nesnažili řídit můj život. Řeknou mi, když si myslí, že dělám blbost, ale rozhodnutí nechají na mě.
|
| Ruth |
|
(12.1.2020 12:23:24)
Senedro,
kdyby, kdyby, kdyby.
Já vidím konkrétní situace.
A nevím už kdo to psal, "fabrika tě nepustí".
To je možné, však jsem se taky fabrice vždy dokázla vyhnot.
|
| Senedra |
|
(12.1.2020 13:34:42)
Ruth, ale ty konkrétní situace vidím také...
|
| Kudla2 |
|
(12.1.2020 15:01:09)
Ale tato konkrétní situace, o které se tady bavíme, žádnou takovou "polehčující okolnost" nemá.
V původní obci bydleli oba rodiče i prarodiče z jedné strany. Tedy zázemí 100% tam.
B tím že se odstěhovalo, NIC Z UVEDENÉHO neřešilo.
|
|
|
|
|
|
| Senedra |
|
(12.1.2020 12:12:59)
Ruth a nepsala jsem jednou - psala jsem třeba jednou za týden. Vím, že na úřadech mívají jeden v týdnu delší pracovní dobu, třeba do šesti. Většina MŠ a družin končí mezi čtvrtou a pátou...
|
|
| Renka + 3 | 
|
(12.1.2020 13:43:04)
Každý tu ochotnou nebo schopnou sousedku vyzvedávání dětí nemá. Řada obcí ani školku nebo školu nemá, jsou třeba 5km od místa bydliště. Takže to znamená pro dítě jezdit někam autem, těžko můžeš úkolovat sousedy.
|
| Kudla2 |
|
(12.1.2020 15:02:25)
"Každý tu ochotnou nebo schopnou sousedku vyzvedávání dětí nemá. "
No, já myslím, že ji nemá skoro nikdo.
Kolik je tady mezi námi lidí, kteří sousedce pravidelně vyzvedávali dítě?
|
| sovice | 
|
(12.1.2020 15:23:48)
Hlásím se.
Ne denně, ale cca 2x týdně.
|
| Senedra |
|
(12.1.2020 15:46:31)
Sovice, ale otázka na Ruth ( kterou pořád nezodpověděla) zněla, jestli odmítat pomoc rodičů jen z toho titulu, že jsou to rodiče a možná by se někdy mohli hypoteticky snažit organizovat život dospělému dítěti. Resp. jestli ten, kdo občas využije pomoci svých rodičů, se rázem stává nezodpovědným dítětem, který své problémy hodil na rodiče.
Já osobně opravdu nevidím rozdíl mezi tím, když mi pomůže kamarád a když mi pomůže rodina.
|
| Senedra |
|
(12.1.2020 15:48:58)
Osobně znám oba modely - prarodiče pomáhají a vyzvedávají děti z MŠ, z družiny, ze školy..., stejně tak rodič z rodiny A občas vyzvedne děti z rodiny B a naopak. Plus různé možnosti mezi tím, tj. občas prarodiče, občas kamarádi.
|
| Kudla2 |
|
(12.1.2020 16:31:53)
Senedro,
já se v tomto přikláním k Ruth.
Myslím si, že výrazná pomoc by měla být vyhrazena člověku, který se dostal do blbé situace ne vlastní vinou (on nebo partner onemocní nebo nedejbože zemře). To je lidská tragédie, kde není moc možností, jak by si ten člověk mohl poradit sám.
Ale pokud se někdo rozvede a má malý děti, tak mi to připadá spíš jako JEHO boj a napřed by měl hledat pomocnou ruku na konci VLASTNÍ paže, než otravovat svoje okolí, který má jistě dost svých vlastních věcí.
|
| Ruth |
|
(12.1.2020 16:44:33)
Kudlo,
já jen pro pořádek dodám, že jak naši, tak tchánovci byli super, pro děti by udělali hodně. Asi vše. Bydleli jsme jinde, ale po rozchodu jsem nikam nezalezla, raději jsem se seznámila s tou hodnou sousedkou. Teda, vrátit se domů mě ani nenapadlo. Děti svůj domov měly. A v něm zůstaly.
S tchyňkou jsme kmarádily ještě 10 let po, hlavně ohledně dětí.
|
| petluše |
|
(12.1.2020 18:10:58)
No, já se po rozvodu k rodičům vrátila, byť byl manželův. Dva roky jsem u nich žila pak jsme se osamostatnili. Vnímám to jako velkou pomoc, vracím ji jak nejlépe umím. Jo, mohla jsem si z mateřský platit podnájem. Ale lepší by to nebylo.
|
|
|
| Mirek_ | 
|
(12.1.2020 17:16:39)
"...než otravovat svoje okolí, který má jistě dost svých vlastních věcí."
Lidé jsou různé a věřím, že jsou jedinci, kteří mají dost svých vlastních věcí a prosba bližního o pomoc je otravuje. Rovněž věřím, že jsou tací, kteří chtějí mít i nějaké "nevlastní" věci a prosba o pomoc od bližního je potěší a v jisté míře (kterou si sami určí) prosbě i vyhoví (tak to mám doufám já). A pak je zas další extrém, jedinci kteří neumějí odmítnout a udřou se pro ostatní.
To jen pro pořádek, svět je pestrý.
|
|
| Senedra |
|
(12.1.2020 17:25:42)
Kudlo, ale já neříkám, že nutně otravuje okolí... Pořád nevím, proč je lepší dát přednost třeba té sousedce a ne vlastní rodině.
Ono taky jde o to, co si pod pojmem "otravovat okolí " představuješ - jestli to, že jednou za rok zvedneš telefon a toho druhého poprosíš, že máš horečku, jestli by nebyl tak hodný a jednou vyzvedl tvoje dítě ve školce a přivedl ti ho domů ( to podle mě do kategorie otravování nepatří) nebo když jednou sousedce dítě ze školky přivedeš, tak ona bude využívat ( až zneužívat) toho, že stejně okolo školky denně chodíš, tak jí přece Pepíčka můžeš hodit domů...
Jasně, snažím se co nejvíc zvládnout sama, ale prostě jsou okamžiky, kdy tu pomoc od okolí velmi uvítám.
|
| Kudla2 |
|
(12.1.2020 18:29:36)
Senedro,
tohle vnímám asi podobně jako Ty "jednou za rok zvedneš telefon a toho druhého poprosíš, že máš horečku, jestli by nebyl tak hodný a jednou vyzvedl tvoje dítě ve školce a přivedl ti ho domů" podle mě do kategorie otravování nepatří, "když jednou sousedce dítě ze školky přivedeš, tak ona bude využívat ( až zneužívat) toho, že stejně okolo školky denně chodíš, tak jí přece Pepíčka můžeš hodit domů..." - to už ano.
|
|
| Marika Letní | 
|
(12.1.2020 19:44:06)
Senedra "Pořád nevím, proč je lepší dát přednost třeba té sousedce a ne vlastní rodině. "
To já taky ne. Když je možnost z rodiny, přijde mi to přirozené. Nepovažuji nutně za lepší hledat pomoc u sousedů místo rodiny, abych si nějak nezadala nebo co...
|
| Kudla2 |
|
(12.1.2020 23:01:15)
Marko,
tak hlavně ta sousedka z toho asi nebude moc nadšená.
|
|
|
|
|
|
| sovice |
|
(13.1.2020 10:04:01)
Senedro,
odpovídala jsem Kudle.
Jinak si tedy myslím, že vzájemná výpomoc je mezi generacemi normální, jednou třeba budou "mladí" babičce pomáhat taky. Rozsahy té výpomoci můžou být hodně různé rodina od rodiny, jiné zvyky, jiné nastavení.
Jsou jistě celkem časté situace, kdy dá jistou práci vybalancovat, že příjemce pomoci se nestává tím, kdo musí poslouchat, ale skutečnost, že si lidi (příbuzné nevyjímaje) pomáhají, považuji za plus, ne za mínus.
Jinak, mimochodem, jedním z reálných problémů starších lidí je pocit nepotřebnosti. Člověk je obecně nastaven pro život ve společnosti, s tím, že něco dává a něco dostává. Pečlivě se vyhýbat pomoci babičky a prosit sousedku může babičce působit dost nepříjemné pocity.
Osobně celkem ráda dělám něco užitečného, a ačkoliv bych zřejmě nikdy nechtěla mít hlídání případných vnoučat jako hlavní úvazek v důchodu, tak brát si k sobě vnouče, jen když se mi chce, jen kvůli budování vztahu, by mi přišlo trochu málo, předpokládám, že pokud budou mé děti potřebovat a já budu nablízku, klidně to může být třeba i pravidelnější vyzvedávání ze školky (v rámci možností, které zatím netuším). Asi by mi přišlo praštěné, kdyby se dcera třeba hnala z práce pro vnouče s jazykem na vestě a odřekla si třeba jazykový kurs nebo potřebný nákup či kdovíco, a já bych si vítězně přišla později s vnoučetem jen tak pohrát, hlavně nezávazně... Lepší spojit příjemné s užitečným, což imho u "babičkování" může jít dost dobře.
|
| Kudla2 |
|
(13.1.2020 10:25:28)
Sovice,
ode mě to neměla být filipika proti pomoci.
Ale všimni si, že i Ty píšeš v tom duchu, že ta pomoc vychází OD TEBE, tj. Ty sama jsi připravena a ochotna ji nabídnout "v rámci možností".
Pokud to funguje takto, tak je to "značka ideál". Babička nabídne pomoc v takovém rozsahu, ve kterém ji to nezatíží.
Ale klíč je v tom, že ONA TO NABÍZÍ, ne že je to VYŽADOVÁNO.
Vymezuji se spíš proti bezohlednosti některých mladých, kteří to berou tak, že "babička stejně nemá co na práci, tak ať se stará", případně dokonce "je to vlastně dlužna generacím svých předků  ". A kdyby na ten zmiňovaný jazykový kurs chtěla chodit babička, tak by se přeskočili nad tím, co si ta sobecká bába dovoluje.
To mi vadí docela dost a takového přístupu bych se dočkat fakt nechtěla.
|
| sovice |
|
(13.1.2020 10:50:28)
No jo, Kudlo, ale to se vymezuješ proti něčemu, co tu nepadlo!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(12.1.2020 11:18:51)
Ruth, jenže tohle záleží hrozně na konkrétní situaci. Někdy jsou ti rodiče jediný záchytný bod, který umožní třeba odchod z patologickyho vztahu. Nebo vůbec z rozvodové vřavy. Oklepat se a postavit se na vlastní nohy. Ti, co tohle zázemí nemají, se někdy ocitnou v situaci téměř neřešitelné. Přitom potřebují třeba jen pár měsíců zázemí. Jistě, jsou i dospělí srábci, kteří se pověsí na krk a čekají, že rodič zachrání.
|
| Senedra |
|
(12.1.2020 11:26:22)
Kat, on kolikrát stačí jen pocit, že víš, že kdyby došlo k nějakému velkému průšvihu, tak se máš na koho obrátit. A je jedno, jestli je to rodina nebo kamarádi.
Známí řeší situaci, kdy sestra odešla od partnera, který ji psychicky týral, nasekal dluhy, neřešil je, ji také přemluvil k půjčce, kterou pak nesplácel, ona s malým dítětem. Nemít rodinu, skončí v nejlepším případě v azyláku...
|
| K_at |
|
(12.1.2020 11:31:08)
Sendero, přesně. A naopak - přece jako rodiče v případě průseru nekopneme hrdě do zadku člověka, kterýho milujeme nejvíc na světě a vnouče? Tím nemyslím, že budu oprašovat každou krivdicku, ale vím z okolí, jak je hrozně třeba tahle záchranná síť.
|
|
|
|
|
| jak | 
|
(12.1.2020 17:38:31)
Me tedy rodice zachranilizadek. Doted obcas vyzvednou dite. Nemohla jsem jeste prijit o praci.
|
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(12.1.2020 10:38:23)
V ideálním případě to tak být samozřejmě nemá. Ale když kolikrát vidím, jaká je realita, tak jsou rodiče jediné řešení (už jsem teda měla telefonát od otce matky, že jí mám okamžitě nechat poslat do azyláku, bo měl strach, že by ho jinak mohla nedejbože žádat o pomoc).
Kolik je matek, které za otce svých dětí splácejí půjčky, pracují za minimálku, bydlí v nájmu a otec jim dluží alimenty... které jsou nedostupné, ne, že by se nesnažily, otec dávno nemá řidičák, ale pracuje načerno. Stačí delší nemoc matky či dítěte, nečekaný výdaj, výpověď z nájmu...
|
|
| Marika Letní |
|
(12.1.2020 19:40:10)
Ruth "ona/on se stane zase dítětem, poslouchá na slovo maminku a tatínka"
Ale to vůbec není nutné. Dá se uhájit postavení dospělého dítěte. Vícegenerační soužití má dlouhou tradici. Je dobré mít pomoc s malými dětmi a pak následně možnost pomáhat starým rodičům, až to zase budou potřebovat oni. Jasně, že někdy se povahy nesnesou a nejde to.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)