| libik | 
 |
(15.12.2019 13:31:56)
Cca před 20 lety? No to snad ne, rozdíl mezi strachem o děti před 20 lety a dnes byl v tom, že matka neomdlela, když dítě snědlo rohlík nebo tatranku, protože tehdy byly jiné zaručené výživové priority, jinak to bylo totéž.
Jinak si myslím, že to co popisuje Valkýra o záhadné vísce, kde zmíraly ve velkém děti, které nebyly náležitě hlídány, by možná mohlo sloužit jako podklad pro tuzemský hororový scénář. Já jsem byla dítětem na vsi před 45 lety, je pravda, že vzhledem k tomu, že během dne přejel 1x traktor se senem a 1x s hnojem, tak matky až tak neprožívaly, jestli nás něco zajede, ale dobře věděly , kde jsme, kam nesmíme lézt - stohy, stromy, skály ( a pokud jsme tam lezli, věděli jsme, že je to o hubu, takže jsme dávali bacha a byla téměř jistota, že nás někdo uvidí a napráší, takže jsme to až tak nepokoušeli)
Za mého dětství v obci střediskové (velký spád dětí z okolních vesnic) zemřel akorát Vašík a to bylo na leukémii. V rodišti mé matky, kde jsme také byli často, se tradoval nějaký děsivý příběh o dítěti utopeném v žumpě, ale ten byl tehdy starý možná 50 let. A stejně když jel hovnocuc vybírat, matky nás zavíraly na 2 západy.
|
| 77kraska |
|
(15.12.2019 13:36:09)
libiku, fakt jsi neslysela o detech, co spadly z pece do hrnce s horkou vodou, co stal na plotne? ja jsem to slychala odmalicka....teda padaly tam pred 80-ti lety
ale treba dva moji spoluzaci na gymplu spachali sebevrazdu :-( ...zacatek 80. let
|
| libik |
|
(15.12.2019 13:40:46)
Sedmi, možná před válkou, za mého dětství a i za dětsví mé matky byly pece v pohádkách a nebo v lufťáckých objektech (chleba se v nich ale nepekl a ani se na nich nevařilo)
Jinak ne, neslyšela jsem ani od prarodičú (narozeni v letech 1905-1920) příběh o tom, jak matka mdlého rozumu dala vařit vodu na pec a pak nacpala nahoru děti, aby do ní napadaly, fakt ne
|
| 77kraska |
|
(15.12.2019 13:50:28)
libik, ano, to jsem taky nechapala, ale pak mi bylo receno, ze hrnec s horkou vodou byl na plotne neustale...nemohla by se k tomu vyjadrit Monty? ta sbira vselijake historky a cte stare knihy
libik, myslis, ze topili v peci/plotne/kamnech cely den a neohrivali si tam trvale vodu?
|
| 77kraska |
|
(15.12.2019 14:02:46)
Val, moje teta luftacka takovou pec ma (puvodni) na chalupe, a spala jsem na ni pred par lety, abych si to zkusila....dole je plotna, dole se priklada drevo, nahore jsou zelezne platy, tam staly hrnce....ze strany je "skrinka", to je trouba na peceni, nahore je ležení pro deti.....takovych peci jsem v zivote videla vic, nekteri bohatsi znami si nechavaji takove pece postavit nove v chalupach
|
|
| 77kraska |
|
(15.12.2019 14:04:09)
Val, myslime uplne to same....vlastne to bylo genialni viceucelove zarizeni, bohuzel ne na 100% bezpecne
|
| 77kraska |
|
(15.12.2019 14:59:19)
Val, prenaseni vody pamatuji z chalupy do zacatku 90. let, kdy jsme se napojili na vodovod, predtim jsme jeli v modu "napumpovat vodu do konve-konev donest do kuchyne-nalit do hrnce na sporaku-v hrnci ohrat-teplou vodu nalit do lavoru na myti nebo do lavoru v mycim stole-pouzitou vodu vylit z lavoru do kanalku na dvorku"
zajimave, ze neco podobneho jsem zazivala v pronajatem byte v cinzaku v Praze jeste na zacatku 90. let, kdy v koupelne tekla studena voda z kohoutku, v kuchyni zadna voda netekla, tam byl myci stul, voda se ohrivala na sporaku v hrnci a nosila se do vany v koupelne nebo do lavoru v mycim stole.....aspon ze jsem nemusela chodit pro vodu k pumpe, co stala pred cinzakem a uz se nepouzivala
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(15.12.2019 14:04:39)
Já pamatuju kamna s kamnovcem, kde se i v létě topilo pořád (vařilo se tam), a kamnovec byla taková zvláštní nádoba zapuštěná do plotny a naplněná vodou, takže se ta voda permanentně ohřívala.
A nějaké hrnce s vodou tam možná stály taky.
|
| Senedra | 
|
(15.12.2019 14:09:49)
Tak u babičky nebyl kamnovec, ale velký hrnec s vodou, případně druhý, ve kterém se vařila slepicím pšenice ( a když náhodou voda přetekla, což se stalo často), tak se napálila na kamna a strašně smrděla. 
Babička ráno vstala, zatopila, postavila vodu na čaj a na kafe a minimálně do oběda oheň udržovala. Časem si pořídila plynovou bombu, nakteré občas vařila něco malého a dlouho nechtěla rychlovarnou konvici ( žere elektřinu). Pak si rychlovarku pořídila sousedka a najednou se z ní stal vynález století.
|
| magrata1 | 
|
(15.12.2019 15:02:18)
Babička měla taky bombu, takovou tu malou, a na ní dva hořáky. Když zrušila šporhelt (sporák, ve kterém se topilo), měla v kuchyni kotel od ústředního topení, aby nemusela chodit přikládat (měla špatné nohy). A na tom kotli byl zase hrnec s vodou, když se topilo. Šporhelt byl lepší, nesmrděl jako kotel a v zimě nám do jeho trouby babička strčila nohy, když jsme přišly zmrzlé ze školy. Když už ho neměla, zapnula předem troubu, aby se rozehřála, ale nebylo to ono. Taky sušené hrušky byly z té šporheltové trouby lepší. Sama po něm toužím, měla bych ho radši než krbová kamna. Mám obavu (nějaký stihomam), že se něco stane a nepůjde elektrika a my budeme bez tepla a bez vařiče
|
| 77kraska |
|
(15.12.2019 15:24:39)
Val, presne! nejen, ze si to budes muset umet vypestovat, ale taky to budes muset ubranit, se zbrani v ruce....lidi se pak budou asi sdruzovat do tlup, kde nekdo bude pestovat a jiny bude branit a bojovat....no, to uz tady bylo, zadna novinka
|
| 77kraska |
|
(15.12.2019 15:34:45)
Val, my taky mame zbrane :-(....ale my si nedokazeme vypestovat (jako Vy), my budeme muset se zbranemi v ruce krast tem, co si budou umet vypestovat :-(
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(15.12.2019 15:25:52)
Val, kdo topi drevem, tam ma prace dost od jara do podzimu, aby drevo "udelal"...vis, jak se rika, ze Te drivi zahreje dvakrat
|
| Analfabeta |
|
(15.12.2019 16:45:35)
Trikrat: poprve v lese, kdyz porazis stromy. Podruhe kdyz ho rezes a stipes na polinka. A potreti teprve v kamench.
|
|
|
| Analfabeta |
|
(18.12.2019 0:16:50)
Val, na pestovani nedojde. To trva minimalne 3 mesice u rannych odrud a je treba pole a sadba. Spis bych to videla na cerny trh a pasovani odkudkoli, odkud by se potraviny daly sehnat.
|
|
|
|
| KoproFka | 
|
(16.12.2019 1:41:31)
Přesně tak, tohle byla realita ve vsi v JZ Čechách za mého dětství. A vlastně přesně tohle zažil ještě i můj syn do co svých cca 4-5-ti let (teď je mu 14 let).
Velkorysá pec, kde byl prostor na ležení tak 160x180cm, pod tím plotna s pláty a na nich veliký hrnec vždycky plný vody, i ten hrnec s pšenicí , 2 trouby, když v jedné se vždycky sušil na plechu chleba pro králíky, na který jsme s bráchou chodili (fakt pochoutka )..... my děti, když nás babička hlídala, jsme za chladných rán vždycky naskákaly za pec a babička nám nahoru podávala nejrůznější pochoutky typu smažených koleček vysočiny nebo turisťáku (co se prohnul do mističky - dneska by ji za to normálně zavřeli!), chleba ve vajíčku, čerstvě napečené bandury, nebo tzv. šišky s cukrem - to bylo koblihové těsto usmažené ne jako kobliha s náplní, ale jako cca 10cm dlouhá šiška lehce stočená. Po usmažení se obalila v moučkovém cukru. Bylo to strašně dobrý.
A ta historka z utopením v močůvce - konkrétně můj bratr měl takhle namále - lítali s klukama v prosinci okolo teletníku, byl mráz a pod ním se propadl led na jámě s hnojem - zajel do močůvky a měl velké štěstí, že to bylo v pracovní době a tudíž ho vytáhly dojičky... Když ho dovedli domů, mamka myslela, že ji raní mrtvice...
Jako děti jsme lítaly různě po loukách, lese,chalupách, stodolách a kolnách, skákaly ve stodolách do sena, slámy - všude volně opřený, pověšený nebo zapíchnutý vidle, pily, sekyry, zemědělské i jiné stroje. Ke všemu jsme měli volný přístup. Tedy ale fakt je že si nepamatuju, že by se, někdy někomu něco vážného stalo. Vyjma toho, že se někdo vysekal na kole. My na naší vesnici lítali vždycky v tlupě různě věkově namíchané od prvňáků až po osmáky a pravda je, že ti starší vždycky hlídali ty mladší a usměrňovali činnost té bandy tak, aby to nepřerostlo v nějaký průšvih...Byl to takový funkční a životaschopný organismus tak, jak by to přirozeně mělo být. Ty mladší děti se tím učily a postupně přirozeně tak, jak rostly, přebírali funkci starších dětí, které odpadaly tím, jako odcházely na střední školy...
|
| 77kraska |
|
(16.12.2019 6:49:17)
koprofko, diky za vzpominky
dodneska se prece říká "zápecník" - nekdo, kdo je porad doma a nikam nejezdi a nechodi....a "zustali doma za pecí", hloupy Honza lezel na peci a nechtelo se mu do sveta....to je odvozene od presne takove pece, ja myslela, ze to je obecne vzite a kazdy vi, co je takova pec na ležení
|
|
| Analfabeta |
|
(18.12.2019 0:25:08)
Nejstarsi dite moji babicky se jako dvoulete utopilo v mocuvce na dvore. Deti hlidal stary deda, ostatni byli na poli. Nedovedu si predstavit zoufalstvi matky, kdyz prisla domu a doma mela utopene dite, ani litost stareho dedy, ktery to urcite neudelal schvalne, ze deti neohlidal. Deti meli celkem 8, jeste jedno z deti se v 6 letech utopilo v mistni ricce, kde byva vody tak po kolena.
|
|
|
|
| libik |
|
(15.12.2019 14:31:50)
Tak plotnu má máma dodnes, ale jě těžko představitelné, jak(odkud) by děti spadly do hrmce, který na ní stojí.
|
|
| 77kraska |
|
(15.12.2019 14:41:45)
libik, spadly z te casti, na ktere se lezelo, ktera byla nad a za plotnou...smarja, libik, dyt ty ses jedna z nejchytrejsich a nejpraktictejsich zenskych tady, nevis, jak vypada pec?
si predstav, ze za plotnou je jeste konstrukce oblozena kachly, vysoka treba metr a pul nebo vic, nahore je plac, na kterem se lezi, zespoda to je vyhrivane pres ty kachle, ale kdyz nedas pozor, tak spadnes dolu na tu plotnu, no, neni tam zadna zabrana
mam dojem, ze takova pec byla v pohadce Tri bratri, v chalupe, kde bydlela Chylkova s dcerami
|
| Analfabeta |
|
(18.12.2019 0:37:45)
Myslim, ze podobna pec byla i v Chaluparich.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)