| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
 |
(21.11.2019 11:02:18)
Naše babi, dokud žila, se měla v DD výborně. Jezdila domů na víkendy, a to téměř do konce- pokud chtěla. Byla tam opravdu spokojená. Parta babiček, jezdily na akce, měly různé programy. Nikdy jsem neslyšela "já tam nechci"
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(21.11.2019 11:07:18)
A odešla tam ve chvíli, kdy ji umřely kamarádky z ulice, ona byla najednou sama.... a tam se vrátila zpět mezi lidi. Doma v baráku by čekala do pěti, ež někdo přijde. A kdo přišel, neměl zrovna čas a náladu si povídat... a věnovat se jí.
|
| libik | 
|
(21.11.2019 11:09:55)
Cairo, mně nějak není jasný, jak se z rodinkářských introvertek najednou stanou babičky, co budou chtít být s někým ve 2 na pokoji
Hele, moje babička taky umřela v DD, takže tu nejsem za žádný mravní imperativ.
(a trápí mě to)
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(21.11.2019 11:40:14)
Byla jsem s někým na pokoji od sedmi let  ... ségra, potom na koleji, od té doby mám doma muže a děti - vlastně NEZNÁM být sama... a myslím, že to tak má většina
Moje babička ještě žije, bude jí devadesát a teď už nechce z domu. Bydlí daleko, ale v místě má tetu. Pro tu je to velmi náročné. Pro babičku je náročné být sama..
Byla bych klidnější, kdyby mohla do DD. Pořadníky jsou plné.
|
| Žžena |
|
(21.11.2019 11:44:16)
cairo,
být na pokoji s nejbližšími členy rodiny a úplně cizími lidmi je jako stejný?
|
| Žžena |
|
(21.11.2019 11:48:09)
Na koleji ale nejsi na doživotí. Je to dočasné nutné zlo.
|
| Mirek_ | 
|
(21.11.2019 15:24:32)
DD můžeš brát taky jako "dočasné nutné zlo" a pobyt tam může být kratší než ten na koleji.
|
|
|
|
| Žžena |
|
(21.11.2019 11:49:41)
Když Ti v práci nesedne šéf, šikanuje tě kolektiv, máš možnost to řešit. Ozvat se, odejít... Když tě v pětaosmdesáti v DD šikanuje ošetřovatelka, nevyřešíš nic. Oslabení jsou vydaní na milost a nemilost.
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(21.11.2019 11:57:01)
jo, můžu se ozvat a odejít nebo být odejita a skončit psléze na ulici.
V dd mohu rovnou na ulici
|
| libik |
|
(21.11.2019 11:59:13)
Cairo, i v nejblbější práci plné kreténů (umím si představit) ti nikdo nesahá na soukromí a vypadneš tam odsud každý den.
|
|
|
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(21.11.2019 13:31:03)
Ehmmm - jaksi na mísu před nimi nechodíš. A tak....
|
|
|
|
|
| Dana | 
|
(21.11.2019 14:23:00)
Jsou důchodci, kteří jdou sami dobrovolně do DD, ale většina tam dobrovolně nejde. Jdou tam až pod nějakým tlakem, třeba, když vidí, že jsou již nemožní a děti nemají čas k nim pořád chodit nebo si je vzít k sobě. Řada z nich by tam nešla ani za nic. Důchodce to musí podepsat, že chce do DD a někteří to prostě nepodepíší. A nenamlouvejte si, že se mají v DD dobře. Možná ještě ti soběstační, ale právě ti nemožní, buď díky nepohyblivosti nebo demenci, se tam dobře nemají. Personál je nedostatkové zboží, vezmou tam prakticky každého, a podle toho to tam i vypadá.
|
| Valoria |
|
(21.11.2019 14:55:42)
Dobre, ale jak se starat o lezaka 24/7 a jeste se starat o sve nezletile deti? Ten DD je obvykle jedine vychodisko jak se nezblaznit... nase babi ma predstavu ze se jako lezak vrati do sveho bytu, ktery neni bezbarierovy a ja tam budu kazdy den po praci chodit...
|
|
| libik |
|
(21.11.2019 15:42:46)
Přesně tak.
A já jsme to zadala jako podnět k přemýšlení, co bude s náma, ptž věk se prodlužuje.
Zajímalo by mě, jak dnešní ženy, co chodí na Rodinu, dbají na svou postavu, stravu, disajnové doplňky, soukromí a zážitky,. najednou zahlásí "stačilo a napochodujou šťatné do DD.
Pokud se vám zdá, že to už vám bude jedno, tak nebude.
|
| Federika | 
|
(21.11.2019 15:54:09)
Nebude.
A pevně doufám, že strjně jako bych já nikdy nedala své rodiče do DD, LDN apod, neudělají to ani moje děti.
Podporuju mobilní hospice. Tam asi nebudou pracovat lidi, kteří k té práci nemají vztah.
|
| . . |
|
(21.11.2019 16:16:04)
Taky celá rodina podporujeme mobilní hospic, tedy konkrétně jeden.
|
|
| Kudla2 | 
|
(21.11.2019 16:18:52)
"A pevně doufám, že strjně jako bych já nikdy nedala své rodiče do DD, LDN apod, neudělají to ani moje děti."
Pardon, chápu, co chceš asi říct, ale tahleta "nikdy bych" považuji za dost silácké proklamace, protože přece nemůžeš dopředu říct, jaká bude situace a zda to pro tu rodinu bude únosné.
Viz to, co píše Thea  . Zažila jsem dvakrát nutnost osobní péče o lidi, kteří mi nebo mé rodině byli blízcí, byl to slabounkej odvárek toho, co píše Thea, ale přesto to bylo takový, že bych si už v životě netroufla říct "já bych nikdy" (mimochodem ten jeden, o kterého jsme se starali doma, do žádného ústavu nešel, ta druhá osoba ano, ale až po cca roce a tam jsem nebyla hlavní pečovatel, nemohla jsem do toho mluvit ale uvědomovala jsem si, že doma už je to neúnosné).
Mohu říct maximálně to, že bude-li to jednou potřeba, tak se budu hodně nadstandardně snažit, aby moji blízcí do žádného zařízení nemuseli, ale vím, že může nastat situace, kdy to doma prostě nejde nebo jde za cenu naprostého vyčerpání toho pečujícího, a skutečně si netroufám nikomu vyčítat, že ji nechce zaplatit.
|
| libik |
|
(21.11.2019 16:34:44)
Kudlo, jenže ty k tomu přistupuješ, jako, že život ze starým člověkem je něco jako výstup na Anapurnu. Pokud se na ten fakt myslí zavčasu, vztahy v rodině jsou normální a využije se mobilní péče, není to žádné kousnutí se do krvava.
Jenže u nás se to nenosí.
|
| Žžena |
|
(21.11.2019 16:55:17)
Valkýro,
ano, máš pravdu. Dlouhodobá domácí péče má vekmi často tvrdý dopad i na zdraví, psychiku a další život pečujícího. Jen podotknu, že z toho neplyne, že se lidi o své blízké nemají starat, plyne z toho, že potřebují záchytnou a podpůrnou síť, od informací přes supervizi, možnost se poradit, sdílet atd. Dnes jsou blízcí hozeni do vody a jsou na to úplně sami.
|
| Federika |
|
(21.11.2019 16:59:38)
Žženo.
ano. Například ty mobilní hospice jsou obrovskou pomocí, ale problém je v tom, že poskytujou pomoc jen za přesně daných podmínekSama jsem s tím v posledních měsících bojovala. A jiná pomoc je nedistatečná a nedává pečujícím dostatečnou podporu.
|
|
|
| libik |
|
(21.11.2019 17:03:50)
Valkýro, já jsem stejnou prod léta 2012 do jara 2013, po pádu cestovní kanceláře jsem byla nasraná a neschopná sehnat adekvátně placenou práci a do sociálních služeb už mě to táhlo dávno.
Takže mám čerstvější zkušenost.
Problémy u toho jsou, ale to jsou ty problémy, kterí nás nutí místo 3 hodin denně pracovat 10. Jistěže, když přijdeš v 6 domů a je tam babička 95 let, která si za celý listopadový den ani nepustila superchytrou televizi se 549 programy, jelikož šáhla na čudlík vedle a neví, ven jít nemohla, páč pod okny je magistrála a nedostane se do třetího patra, bude trochu "nervní" a "pečovatel" taky nemá 2x náladu na nějaký hry.
Samotné pečovatelky, které jsme poznala, byly fajn, i ty, co dostávaly nálož od paní s alzheimerem.
|
|
|
| breburda71 | 
|
(21.11.2019 16:56:25)
Život inscenuje různé scénáře, u nás třeba to,že babička mého manžela přežila obě své dcery,které by byly velmi ochotné se o ni starat, ale bohužel..Takže péče o velice svéhlavou 90+ babičku s rakovinou žaludku zůstala na nás, když vyvstala potřeba péče, měli jsme půlroční miminko a puberťáka..Babička u nás pookřála, žila s námi ještě dalších pět let, ale úplně bych to nevyhodnotila jako procházku růžovým sadem, hlavně ke konci to bylo dost náročný, trvalo asi další rok, než jsem se vyhrabala z nejhoršího, hlavně psychicky..Tehdy ještě nebyla v našem zapadlém regionu žádná mobilní péče, v konečné fázi jsme dostali na onkologii hrst náplastí s morfiem mezi dveřmi a nazdar. Bylo nám lehce přes třicet, dneska nechápu jak jsme to zvládli..
|
| Žžena |
|
(21.11.2019 17:02:18)
breburdo,
ne, rozhodně to není procházka růžovým sadem. Taková zkušenost člověka sežvejká a vy.ere naruby. Taky jsem se dlouho vzpamatovávala. Nemohu říct, že by to bylo hezké období. Jediné, co mohu říct, je, že to bylo správné. Asi to nejsprávnější, co jsem v životě udělala.
|
| breburda71 |
|
(21.11.2019 17:09:23)
Žženo, přesně..
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(21.11.2019 16:46:04)
Kudlo, můžu to říct a nepovažuju to za silácké.
Vím, jak funguje mobilní hospic.
Jen teda bohužel ne každej člověk, kterej vyžaduje celodenní péči, může využívat jejich pomoci.
|
| Renka + 3 | 
|
(21.11.2019 16:58:14)
Federiko, a co když se ti děti rozprchnou do světa? Poskytujete jim dobré vzdělání, to je skoro cesta, aby uvažovali o životě venku. U nás zatím dvě ze tří dětí o tom uvažují už teď.
Já se nechci na děti vůbec spoléhat, nechám je jít svou cestou. Spíš se snažíme dělat vše proto, abychom na stáří byli natolik zajištěni, že si tu péči nebo případně i pobyt v nějakém lepším zařízení (na úrovni penzionu) mohli dovolit. A taky, jak bylo zmíněno, žít tak, aby byl předpoklad, že budeme schopni se o sebe starat, jak jen to půjde, ale tomu můžeme jen napomoci, nezáleží to úplně na naší vůli.
|
| Půlka psa | 
|
(21.11.2019 17:01:14)
To nemusí být nutně ani v zahraničí. Já třeba žiji 200 km od babičky. Mám tu manžela, děti, práci. Prakticky není šance, abych se o babičku starala. Nemůžu tu všechno nechat a odstěhovat se. 
|
|
| Federika |
|
(21.11.2019 17:02:26)
Ať se rizprchnou do světa, nakonec i my, děti, bydlíme okolo 200 více km od rodičů a to jsme doma. V okamžiku, kdy kdokoli z nás potřebuje pomoc, tak snad ta vzdálenost nehraje roli, vždycky se to dá nějak zařídit.
|
| Renka + 3 |
|
(21.11.2019 17:05:25)
No já nevím, já mám tátu 9000 km daleko a fakt nevím, jak bych si to teď třeba zařídila, se svými dětmi, prací a rodinou tady. Sem by on nešel, ani nemá občanství a navíc už nesmí létat letadlem. Fakt to tak jednoduché není. A za čas možná tam budou moje děti a já tady.
|
| Renka + 3 |
|
(21.11.2019 17:10:48)
A v souvislosti s tím mi napadá otázka, jak to zařídit když máte rozvedené rodiče, každý žije od sebe desítky, stovky km a nepřipadalo by v úvahu přemístit si je k sobě domů (nesnesli by se). Jak tohle řešit, pokud jste jediné dítě? K tomu druhý partner má taky rodiče....
Obávám se, že ne vždy je možné se postarat o všechny seniory v rodině.
|
| Federika |
|
(21.11.2019 17:12:29)
Jediné dítě, to je prostě blbý.
Chápz, že to úplně vždycky nejde. Taky jsem psala jen, že já bych je nikam nedala. My jsme tři děti.
|
| Renka + 3 |
|
(21.11.2019 18:11:54)
My jsme taky měli sourozence, já i manžel, ale bohužel oba zemřeli. Takže jsme zůstali jedinými dětmi, nedovedu si představit, že bychom v dané situaci zvládli starost o všechny seniory najednou, kdyby se to sešlo.
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(21.11.2019 17:14:32)
Moje babička je 200 km daleko a k nám jít nechce. Zatím je ok, ale nedokážu si představit, jak bych se o ni starala, i když to není přes oceán, ale ani ne dvě hodinky po dálnici.
|
| Federika |
|
(21.11.2019 17:17:29)
Já jsem prostě všechno zrušila a byla jsem tam ca 3-4 dny v týdnu.
Zbytek moje sestry, mamka. Mobilní hospic později. Ale chápu, každej má tu situaci jinak. Psala jsem jen, že já bych je nikam nedala.
|
| Kudla2 |
|
(21.11.2019 17:21:31)
"já jsem prostě všechno zrušila a byla jsem tam ca 3-4 dny v týdnu."
To Tě ctí a myslím to zcela vážně, ale byla bys schopna to tak dělat třeba těch devět let, o kterejch píše Marka?
|
| libik |
|
(21.11.2019 17:23:14)
Ale právě proto je třeba na to myslet než se to stane
|
| Žžena |
|
(21.11.2019 17:25:46)
libiku,
to je asi dnes už nemyslitelné.
|
| libik |
|
(21.11.2019 17:29:20)
Dívám se na to tak, že by měla vzniknout voličská vůle po systémové podpoře domácí péče, že by mohlo existovat i nějaké sdílení té záležitosti.
Sakra, ty kojence taky máme doma, kolikrát 3-4, takže to dá i těch 9 let.
Jasně, že se nevrátí statky s vejminkem, z druhé strany svět je malý, vzdálenosti mizí, komunikační technologie by nás mohly sbližovat..
|
| Půlka psa |
|
(21.11.2019 17:40:07)
Libiku, jenže kojenec žije s tebou a neprotestuje. Dospělý tě snadno pošle s tvým bydlením do háje. A co pak......
My ten vejminek i budujeme pro případ, že by byl zapotřebí, jenže je u nás a ne u nich....
|
|
| . . |
|
(21.11.2019 17:43:58)
libiku, kojence snadno uneseš, je roztomilý za každých okolností, bydlí tam, kde chceš ty, můžeš s ním na procházku kdykoli chceš a nakojit ho cestou, atd atd atd... naprosto nepřiměřený příměr.
|
| libik |
|
(21.11.2019 17:49:54)
Slupko, ale kojence nemůžeš spustit z očí, senior bez změn vědomí je přece svéprávný člověk.
|
| . . |
|
(21.11.2019 18:01:57)
Kojence rozhodně můžu z očí spustit na daleko delší dobu, než svéprávného dědu, kterému se ovšem vždycky zatočí hlava na schodech, když se svéprávně rozhodne zajít sám pro brambory. Kojence navíc mohu nespouštět z očí a stále ho mít při sobě a přitom leccos dělat a těšit se, až poporoste a naučí se......................... všechno.
Pokud je senior natolik v pohodě, že nepotřebuje žádnou zvláštní péči, dohled, pomoc... pak je samozřejmě snadné s ním žít a nemluvíme o tom tu.
|
| libik |
|
(21.11.2019 18:12:07)
Slupko, to je to naše vztahování se k budoucnosti.
Jasně, pokakanej a poblinkanej kojenec vyroste a bude skvělej, senior už ne. Ale jsme tady a teď.
|
| . . |
|
(21.11.2019 18:18:32)
Libiku, nemáme se vztahovat k budoucnosti? Tak to můžeme bez výčitek zabalit všichni rovnou hned? Nebo aspoň nerodit další děti?
|
| libik |
|
(21.11.2019 18:20:53)
To není tak, ale (ne)zkousnout něco obtížného, protože to (me)má "výhled" je na zváženou.
Kam bys to balila? Nebaví tě tady a teď?
|
| . . |
|
(21.11.2019 18:34:29)
Libiku, psala jsi, že přeci zvládáme péči o kojence, tak proč bychom nemohli o seniory. A k tomu tedy mám ten názor, že péče o seniora, který je na tom obdobně jako kojenec (poblinkaný pokakaný) je daleko náročnější fyzicky i psychicky. DALEKO
Já bych nic nebalila bez ohledu na bavení (viz Ubavit se k smrti), ale
.. Hm tuto debatu z mobilu nedám
|
|
| . . |
|
(21.11.2019 18:39:12)
Jo a samozřejmě člověk zkousne. I mnoho let. Akorát se tím může odrovnat. Což samozřejmě nevadí, pokud se nevztahuje k budoucnosti.
|
|
|
|
| K_at |
|
(21.11.2019 18:40:30)
Pardon, kojenec je OVLADATELNEJ a vyroste z toho. Senior může být fyzicky neovladatelný, nezvladatelný z hlediska výšky a váhy. Potřebuje svůj prostor, nikoliv máminu postel a peřinu. Atd.
|
| Žžena |
|
(21.11.2019 18:56:21)
Ale jo, senioři existujou, nejsou roztomilí jako miminka, jsou nároční na čas a prostor, je to s nima často hodně těžký, ale tak sakra když je v 70 neházíme ze skály, tak se nemůžem tvářit, že SE TO SAMO nějak vyřeší. Jednou. Ten čas prostě přijde. I na nás. Při stárnutí populace prostě mentalita "tahle země není pro starý" musí naznat změnu. Ti rodiče, prarodiče apod., jsou taky NAŠI. Stejně jako miminka.
|
| K_at |
|
(21.11.2019 18:59:41)
ženo, ale že to není naše věc, to snad nikdo netvrdí. Já pouze upresnuji, že nejde srovnávat péči o miminko s péčí o seniora.
|
| Žžena |
|
(21.11.2019 19:06:47)
Kat,
srovnávat to lze v tom ohledu, že jak nemohoucí senior, tak miminko jsou oslabení členové naší rodiny, kteří potřebují péči.
Humanizujeme porodnictví a šestinedělí, nepovažujem kojeňáky za optimální způsob kultivace lidských mláďat, tak snad jednou humanizujeme i tu péči na druhým konci života.
|
| libik |
|
(21.11.2019 19:20:49)
Žženo 
|
|
| . . |
|
(21.11.2019 19:23:44)
Žženo, však nejde o nepéči o seniory doma, jen a pouze o to, že je dle názoru některých náročnejší než o kojence.
|
| Žžena |
|
(21.11.2019 19:25:47)
Slupko,
náročnější to je, o tom se myslím nikdo nehádá.
|
| . . |
|
(21.11.2019 19:29:09)
Na začátku tohoto vlákna libik napsala, že s kojenci jsme přeci třeba těch devět let také doma...
A na to já i Kat píšeme, že to je jiné.
|
| Monty | 
|
(21.11.2019 19:33:08)
Kojenec je dítě do jednoho roku.
Devět let lze být doma pouze s devíti různými kojenci.
|
|
| libik |
|
(21.11.2019 19:38:25)
No Slupko, spíše šlo o odpověď na námitku, že takovou péčí ztratíš spoustu let.
Jistě, že starý, nepohyblivý, mrzutý a nemocný senior je něco jiného než rozvíjející se poupátko.
A sama jsi psala, že je dobrá nějaká mentální i fyzická příprava na tu dobu (i tam může být plán padnout při posledním maratonu)
Já tvrdím(rp. vidím), že společnost se na stáří dívá jako na etapu, která není k žití a je třeba odsunout za zdi ústavů a nezdá se mi to dobře.
|
| Monty |
|
(21.11.2019 19:50:51)
Libiku,
na stáří ne. Jen na bezvýchodnou bezmoc. Věk v tom nehraje až takovou roli.
|
| libik |
|
(21.11.2019 19:55:44)
Monty, myslíš, že bezmocný člověk je bez citu? I toho psa pohladíš, ne?
|
| Monty |
|
(21.11.2019 20:10:38)
Libiku,
a jak jsme se dostali k tomu, že je bezmocný člověk bez citu?
|
| libik |
|
(21.11.2019 20:12:34)
psala jsem, že mám pocit, že společnost posílá stáří do ústavů, tys namítla, že stáří ne, ale bezmoc.
|
| Monty |
|
(21.11.2019 20:28:05)
Libiku,
ano, ale to nijak nesouvisí s tím, jestli mají bezmocní lidé cit.
|
| libik |
|
(21.11.2019 20:36:46)
Jak to, že to nesouvisí?
Blbě chodíš, motáš se, občas něco zapomeneš, nicméně máš stejné hodnoty a vnímání jako před lety a půjdeš do eráru na dvoják s nějakou další ženou, abys nezacláněla?
|
| Monty |
|
(21.11.2019 20:37:43)
Libiku,
o tom ale nemluvím, to není bezmoc.
|
| libik |
|
(21.11.2019 20:58:49)
Monty, to je tenký led, vím, jak vypadá bezmoc,,a ne..
Jinak tedy(budu drsná) v naprosté bezmoci nebudeš žít 9 let.
|
| Monty |
|
(21.11.2019 21:07:59)
Libiku,
no, bohužel v ní lidé žijí i déle. A druhé bohužel, netýká se to jen starých.
Ono je totiž na jedné straně hezké, že jsme tak vyspělí, že dokážeme prodloužit život i člověku v bdělém kómatu, ale otázka je, jestli to tomu člověku k něčemu je.
|
|
|
|
| Renka + 3 |
|
(21.11.2019 20:50:21)
V ideálním případě budeš schopná dožít ve vlastním bytečku. Mě osobně překvapuje, kolik lidí spoléhá na své děti, že se o ně postarají. Přitom se fakt může stát cokoliv, včetně vlastního onemocnění nebo onemocnění partnera. Byla bys libiku schopna se starat v době svého pečování ještě o nemohoucího seniora?
Teď mám kamarádku s rakovinou prsu, nevypadá to vůbec dobře, k tomu má ještě dvě nezletilé děti. Mohl by jí mít někdo za zlé, že se nedokáže postarat o rodiče?
Nebo u naší známé se u partnera po 55 začal projevovat Alzheimer a ještě ani nedošla k péči o rodiče a pečuje o manžela.
Měli bychom mít na mysli, že i s našimi dětmi může život natolik zamávat, že tu péči nezvládnou a snažit se vlastní budoucnost promyslet tak, abychom nebyli na jejich péči závislí.
|
| libik |
|
(21.11.2019 21:04:50)
Renko, hovořím o podpoře domácí péče ze strany společnosti a sociálního systému, nejsem miss péče a nebudu si představovat souběh 17 rakovin a 25 nemohoucích seniorů, o tom řeč není.
|
| Renka + 3 |
|
(21.11.2019 21:09:53)
Zajímalo by mě, jak to funguje jinde, třeba v Německu, nebo kdekoliv jinde, jestli je to s tou podporou domácí péče lepší. Nevíte někdo?
|
| Dooly. | 
|
(22.11.2019 11:08:42)
Renko, v Nemecku je pomerne dobre pokryta mobilni pece, vetsinou od Diakonie. Nejen od nich, jsou pak i ruzne soukrome . V nasem ne uplne velkem meste, vim o 3 firmach zajistujicich tuto sluzbu.Rano pecovatelky objedou seniory,daji Jim najist,leky a pomozou oblect. Pozdeji doveze rozvazkova sluzba obed a vecer jezdi zase pecovatelky,myji,prevlikaji , atd. Pak je jeste jeden typ sluzby,kde neni odborny zdravotnicky personal -a ti zajistuji odvozy k lekari, na nakupy, nebo jdou se seniorem jen tak na kafe. Vetsinou maji jeden pevny Termin v tydnu na ty nakupy atd. A jinak se Jim ozve,pokud potrebuje nekam extra. (nekdo chce treba doprovodit do kostela),nebo prave k lekari,pokud onemocni.
Do DD chodi vetsinou az ve chvili, kdy maji vetsi zdravotni Problem. DD jsou v nasem nevelkem mestecku 2. Ale mista pry taky moc nejsou. Nicmene, ten,kt jsem mela moznost poznat, vypada spis jako Hotel. Ve Foyer jsou stolecky,kuchynka,tam te tvuj Senior muze pozvat na kavu .. posedet v soukromi. Vubec nic tam nepripominalo nemocnicni zapach. Kazdy den meli program, kdo chtel se zucastnil, casto sedeli ve spolecenske mistnosti a hrali karty,koukali na TV.
Pokoje byly po1-2. Taky jsme tam poznali pani,kt rikala,ze tam sla,ptz kamaradi zemreli a deti bydli daleko. Byla tam spokojena..
|
|
|
| Kudla2 |
|
(21.11.2019 22:24:38)
libiku,
no, z tohoto pohledu je naprosto zbytečná i ta příprava na stáří, o který mluvíš.
Jistě se všeobecně lze pokusit některý věci ošéfovat, ale je iluzorní domnívat se, že ošéfuješ všechno, a přijde mi praštěný se na to svědomitě a systematicky chystat od 40.
|
| libik |
|
(22.11.2019 9:19:16)
Svědomitá a systematická příprava na stáří od 40 je, mmj, nevysírat sebe ani své potomky a být v pohodě. To se může hodit vždycky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| . . |
|
(21.11.2019 20:04:39)
Libiku aha, že je to reakce na ztrátu času jsem nezachytila. To se omlouvám, ztráta času to není.
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(21.11.2019 19:42:14)
Tak mě napadá, že u nás v rodině jsou dnes staří právě ti, co se kdysi rozhodli rodit výhradně jedináčky, prodat domy s vejminkem po rodičích a žít ve 2+ 1 v paneláku. Ne, že bych si stěžovala, ale prozíravý po vlastní budoucnost mi to nepřijde. Po několika generacích to znamená mnoho malých domovů, kde nemůže důstojně žít víc lidí, a daleko víc starých než mladých.
|
| libik |
|
(21.11.2019 19:44:36)
Mně taky ne, ale kdo by to řešil v mládí, že jo
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(21.11.2019 19:24:40)
Ženo, no to je rozhodně potřeba. To každopádně. 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| . . |
|
(21.11.2019 17:27:35)
Jak myslet? Bydlet vícegeneračně (tj. žádné stěhování na druhý konec republiky či světa), nerozvádět se, mít dost dětí? nebo jak to myslíš?
|
| libik |
|
(21.11.2019 17:32:09)
Slupko, i to je cesta. Ale jakmile se řekne tradiční (nedej bože křesťanské) hodnoty, tak je to odsouzeno k volebnímu propadu.
|
| . . |
|
(21.11.2019 17:54:34)
libiku, tady nejde o volební propady či úspěchy, ale o to, že životní styl je jiný. Zpátky na stromy to půjde těžko. Stále je dost rodin, které žijí v jednom místě, nerozvádějí se, a v širší rodině je dohromady dost potomků, i když se semtam někomu nedaří či nechce... ale taky je dost rodin porozváděných, rozfrcaných po světě, a pro ty lidi je to dobré rozhodnutí a dobrý život. Nelze tlačit všechny do toho, aby vydrželi celý život na jednom fleku a s tím, koho si jednou vybrali - to by bylo (ne?)křesťanské vydírání.
|
| libik |
|
(21.11.2019 18:03:20)
Však jsem řekla, že i to je cesta. Ne, že to je jediná cesta. Já nejsem žádný nosič chnurných vizí typu bez rodiny a víry zajdeme. Ale zároveň se odmítám smířit s tím, že po etapě "běhám (joguju) do vysílení" se sejdem v jednom chudobinci pro staré. Já jsem totiž nesnesitelná
Stacionáře, klidně malé, sousedské výpomoci a politika sociální podpory domácí péče.
|
|
|
| Monty |
|
(21.11.2019 17:54:44)
Libiku,
"tradiční hodnoty" z větší části znamenají nemít na výběr. Což asi není nic, o co by lidé zrovna stáli.
Nehledě na to, že si je silně idealizujeme.
|
| libik |
|
(21.11.2019 17:56:28)
Postarat se o matku není nic, co bych si idealizovala, to mi věř. Představa, že máš na výběr, je iluze.
|
| Monty |
|
(21.11.2019 18:01:07)
Libiku,
ale není to iluze, je to realita.
Nám sice přivezli z LDN nechodící babičku domů proti naší vůli, ale ani tak nás nedonutili se o ni doma starat. Nebylo to snadné, nicméně zařídit to šlo.
|
| libik |
|
(21.11.2019 18:07:32)
Myslela jsem výběr v abstraktnějším slova smyslu.
No nicmémě, když to tak tvrdě řekneš, myslím, že i člověk v "tradičním" období, mohl svého seniora odvézt do pastoušky, ne? Nevím nakolik je iluzorní pohádka o Mattonim a jeho otci, který tak skončil...aneb, tak jak to bereš, vžycky bylo na výběr, jenom kulisy se mění.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(21.11.2019 17:44:41)
Nevím, Kudlo. Ale nějak bych to s pomocí zvenčí udělala.
A oddělar se... Ono ti ti taky strašně moc dává.
Nejsem teď vhodnej diskusní partner, na tohle téma. Byla bych ochotná se nechat oddělat. Seděla bych tam a držela bych ho za teplou ruku, dokud to šlo. Za teplou, protože za studenou jsem ho pak mohla držet hodiny a už to bylo k ničemu.
Omlouvám se, měli jsme teď doma tátu v terminálním stádiu rakoviny. V počátku bez možnosti pomoci mobilního hospicu. Nejhorší doba byla ta, když byl v nemocnici a my se o něj nemohli starat, tak, jak bychom chtěli.
A když už nemocnice nemá co léčit, pak je takovýmu člověku mnohem líp doma.I jeho blízkým je líp, můžou se o něj postarat tak, jak chtějí.
|
| libik |
|
(21.11.2019 17:52:13)
Federiko, hodná jsi
A velká pravda je, že zvládnutá (i když vysilující) péče hodně dává.
Mně vysilovala hrůza neodvratné smrti, fyzicky bych pečovala klidně ..nevím jak dlouho, ale to znáš
Drž se
|
| Federika |
|
(21.11.2019 18:01:11)
Ano, hrůza neodvratné smrti, taková, že nejsi schopná se nadechnout, jíst, pít, nic.
A ten DD z reportáže, nemůžu to ani číst. Nechápu, jak se někdo může takhle chovat k nemohoucímu člověku. Je to odporný a bohužel si myslím, že leckde (LDN apod) je daleko hůř.
|
| libik |
|
(21.11.2019 18:09:16)
Federiko, dostaneš se z toho.., ale vím, co myslíš, ach jo.. A odpočívej, jsi v blbým věku..
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(21.11.2019 17:56:20)
Federiko, nechci se dotýkat bolavého tématu, ale není to vždy totéž. Můj tchán dožívá na rakovinu doma v laskavé péči rodiny.
Moje babička doma nedožila, protože v rámci své veselé demence vyžadovala desetiletou péči 24 hod denně a i přes pečovatelky to naši v posledních dvou měsících doma nezvládli. A já měla zrovna tehdy mimino a prvňáčka 200 km daleko a jiní příbuzní nejsou. Můj otec je jedináček a má sice dvě děti, jenže můj bratr je mentálně postižený, takže sám péči potřebuje. Naši dělali, co mohli, já tam jezdila, jak to šlo, ale víc to holt nešlo. Nebo nevím, jak......
|
| Federika |
|
(21.11.2019 18:02:57)
Půlko,
my jsme tři děti. Psala jsem,že to asi vždycky nejde.
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(21.11.2019 17:38:38)
Moje druhá babička tu péči potřebovala třeba deset let. Jezdit deset let čtyřikát v týdnu z Prahy do Brna znamená, že úplně odepíšu děti. Batole uvidím až v pubertě a puberťáka až jako dospělého. A manžela už neuvidím vůbec, protože se se mnou rozvede. Nehledě k tomu, že deset let bez práce znamená, že nebudu mít ani na to ježdění tam a zpět.
Jak píšu, babička je ok, ale k nám nechce a na dálku pečovat fakt nejde.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| . . |
|
(21.11.2019 16:12:29)
libiku, pokud jsi to zadala jako podnět k zamyšlení, co bude "s náma" jako konkrétně zda mám promyšleno, kam odpadne seschlá slupka, co bývala Slupkou, tak to mám. Do DD tedy napochodovat nehodlám.
Mj. bych řekla, že péče o postavu a stravu ulehčí případnou péči (v nedávné době jsme pečovali v rodině o naši dožívající stařenku, a skutečnost, že ji kousek dokáže přemístit i jedna osoba, věc poměrně dosti zjednodušovala),
a péče o zážitky v mém případě celkem prudce zvyšuje pravděpodobnost, že budu dříve mrtvá než tak stará, že nemohoucí. Držím se hesla "lepší se opotřebovat, než zrezivět“, a hodlám zahynout za běhu v horách (na infarkt, celkové vyčerpání, po pádu…) či podvýživou a dehydratací hledíc co seschlá indiánská babička do kraje na zápraží svého domku.
|
| libik |
|
(21.11.2019 16:16:02)
S tím přemisťováním, Slupi, to je dobrej šťouch
Ale i já se velmi snažím a velmi hýbu, i tu večeři si většinou odpustím.K tomu pěkně kouřím.. A taky si to maluju, že to bude jinak (přirozeně).
Ale znáš to, chceš pobavit PB, řekni mu o svých plánech
|
| . . |
|
(21.11.2019 16:21:31)
libiku, tak to zas mám dobrý, že PB o svých plánech říkat nemohu, ani kdybych chtěla
Navíc tedy jsem zvyklá plánovat v mnoha poměrně různorodých variantách (pokud vůbec plánuji - většinou nechávám věci plynout...), takže pak to, co se stane, je obvykle "podle plánu".
|
|
|
| Kudla2 |
|
(21.11.2019 16:22:08)
Slupko,
nakousla jsi to, co říkal Vážný - že by se člověk, kterej chce, aby se o něj jeho rodina starala, měl trochu aktivně snažit, aby jim to neztěžoval a aby jako senior nebyl odkecanej dřív, než to bude nezbytně nutný - tedy třeba aby neměl 150 kilo a prochlastaný játra.
(Třeba jednou na starý kolena přehodnotím i těch svejch +- 90)
|
|
|
|
|
| daba+holčička | 
|
(22.11.2019 19:44:51)
A proč ne? Mě taky neláká být ve stáří osamělá a čekat až mě někdo přiveze kastrůlek a taky se mi moc nelíbí představa, že by mě vlastní dcera měla utírat zadek, kdyby na to došlo. Takže doufám, že zařízení pro seniory budou a budou kvalitní.
Jinak moje prababička šla dobrovolně do DD a byla tam spokojená, babička bohužel zemřela v LDN dřív než se tam dostala. Dědeček byl v DD ke konci života, spokojenej asi nebyl, on nebyl s ničím, ale postaráno o něj bylo dobře. A teď má v jednom sestra pratchýni, taky je spokojená, jediný problém co řešila, že měla pocit, že jí tam nějaký jiný babky pomlouvaj, ale už zapadla.
A můj kolega měl před X lety maminku v nějakém dražším soukromém, doma už to bylo peklo. Měl výčitky, ale ona se tam hrozně zlepšila a byla spokojená.
Takže DD nerovná se automaticky koncetrák
|
|
|
|
Moje babi se má dobře
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)