| sally | 
 |
(30.10.2019 22:12:26)
Záleží na kontextu.... pro Korejce jsem pracovala a bylo to peklo. Klanění nevyžadoval (i když teda jsem jednou byla na koberečku s tím, že se mu špatně pracuje, když ho vítám v práci tím, že řeknu dobrý den - ale pak nebyl schopnej definovat, co teda mám dělat jinak), ale nápady měl hovězí... třeba s tím, že musím dělat záznamy, kdy a proč opouštím svou židli - tak jsem měla vyvěšený nad sebou papír, kam jsem pečlivě zapisovala, jestli jsem šla na malou nebo na velkou a tak... po třech dnech si toho všimnul (nebo mu to někdo donesl) a papír vztekle strhnul a tím to skončilo.
Pak přišel s tím, že budu mít 24/7 pohotovost a musím být na telefonu a schopná do půl hodiny přijet do kanceláře (to byl hysterickej z toho, že v pátek večer nezamknul kancelář a volala mu ochranka a musel přijet zkontrolovat, že se nejednalo o vloupání). Tak jsem mu řekla, že za prvé je to protizákonné a za druhé, že chci dvojnásobný plat za víkendy. Řval jak tur, takže jsem mu doporučila zavolat podnikovému právníkovi. Půl hodiny řval na právníka, ale pak už se k tématu nevrátil. Asi mu i právník potvrdil, že nekonečnou pracovní dobu nemůže vyžadovat.
Veselo s ním bylo... pak v Korei zavřeli ředitele čebolu, a celému vedení sebrali pasy - kromě tohodle magora, který jaksi v Korei nebyl přítomen... značně zkrotnul. I když si asi myslel, že nečtu zprávy nebo co a předstíral, že se nic neděje - akorát jsem musela zrušit jeho služebku do Koree.... tak jsem se ho pak chodila ptát, nakdy to mám přebukovat a tak... se kroutil jak had...  . Vydržela jsem to jen proto, že jsem byla těhotná a věděla jsem, že firma jde do bankrotu... hledat novou práci na pár měsíců mi nepřišlo jako smysluplné řešení...
|
| sally |
|
(30.10.2019 22:15:49)
jinak s tím kontextem - u člověka, kterého si vážím, bych se klidně i uklonila - u tohodle píp teda ani náhodou.... Na druhou stranu - kdybych fakt potřebovala ty prachy, tak bych se asi skousla - ale hledala bych cestu ven....
|
|
| Monika |
|
(30.10.2019 22:32:27)
Ano, podobné věci, o kterých píšeš údajně, v té "mé" bývalé společnosti Korejci údajně po svém příchodu taky zkoušeli. Když jsem nastoupila já, byli už podle zkušenějších hodně "na ústupu", protože jim to Češi moc nežrali a dělali si z nich myslím podobné srandičky (plus jim to bylo vysvětleno i z právního hlediska). Ale o tom, že by vyžadovali klanění se tedy nikdy nezmiňoval ...
|
| sally |
|
(30.10.2019 23:03:32)
no tenhle tam měl Korejský poskoky, takže mu moc nikdo tipec nezatnul... jako věci, že Korejci chodili každou hodinu na patnáct minut hulit a mě prudil kvůli tomu, jestli jsem šla na záchod dvakrát nebo třikrát za pracovní dobu (nebyla tam práce, stejně jsem seděla většinu pracovní doby na internetu). Nebo mi zakázal odejít na předem schválenou půldenní dovolenou (potřebovala jsem vyzvednout rodiče na letišti) a tak... A vůbec přenášel korejské způsoby - třeba přišli lidi na obchodní jednání a on je nechal půl hodiny čekat venku - a otevřel si dveře do kanceláře, kde si hlasitě domlouval golf na víkend. Což možná v Korei působí jako projev moci, nicméně všude jinde je to hulvátství - a ty lidi pak z jednání odešli během pěti minut, protože na takovéhle poměřování pinďourů samozřejmě nikdo zvědavej není.
Časem jsem se naučila švejkovat a dělat naschvály, nebo jsem ho terorizovala tím, že jsem se na něj vytahovala (byla jsem o cca 15cm vyšší než on, to velmi těžce nesl - když jsem si schválně stoupla blíž k němu a narovnala se  ). Nebo když furt omílal, jak mu firma platí barák a já zjistila, že jeho barák nemá klimatizaci... tak jsem si stěžovala, jak ta naše klimatizace doma je hlučná / studená atd... To ho taky rozzuřovalo do běla (že jeho podřízená má klimatizaci a on ne )... ale příjemné to nebylo, snižovat se na jeho úroveň (pátý fň) a dělat svini - jenomže když jsem se chovala slušně, tak on se okamžitě po mě začal vozit - pro něj slušnost byla známkou slabosti. Tomu, kdybych se začala klanět, tak by příště chtěl, abych lezla po kolenou. Jsem si poměrně jistá, že jednoho korejského podřízeného profackoval...
|
| K_at |
|
(31.10.2019 5:50:48)
Ty vado, Sally, to je desny. oboustranba uklona jako pozdrav by mi asi nevadila. Klanet se vedeni - to asi teda ne.
|
|
|
|
| splechtulka & M+J+R | 
|
(31.10.2019 5:23:24)
Něco podobného vyžadují nadřízení v nynějším mém zaměstnání. Reportujem snímek dne, vyznacujeme odchod na WC a kuřáci na rauchpauzu. Akorát že je nás tu málo tak jsou furt nespokojení. Mají snižovat stavy (v Německu nejdou obchody ale mají odbory, tak tam nepropusti ani uklizecku). U nás to zatím klape ale firma MUSÍ snižovat stavy.
Takže mně by lehká uklona místo pozdravu nevadila.
|
|
|
pripadalo by mi to ako prejav úcty v inej kultúre ( čím to aj je). Už som sa stretla s niečím podobným, rešpektovala som to a cítila som sa ako herečka v historickom filme.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)