| ~•~Missy~•~ | 
 |
(17.10.2019 7:43:27)
Dneska se pořád skloňuje, abychom se snažili žít spíš reálně než virtuálně. U mě by snaha byla, ale poměrně dost často slýchám, že prostě není čas se vidět. Tak by mě zajímalo, jestli to jsou jen výmluvy (což asi jsou) a mí kdysi blízcí zkrátka už nemají zájem, nebo je to vážně dobou. Tomu se mi nechce až tak úplně věřit, já to mám tak, že když chci, ten čas si vždycky udělám. Přijde mi ale, že nějaké pohodové popovídání jen tak u kafe dneska moc netáhne. Lidi, co jsem mívala kolem sebe, jsou najednou zahlcení aktivitama a pokud s nima nechci lézt na stěnu, tancovat, jezdit na kole, chodit na kurzy španělštiny, plavat, jít do fitka apod. a navrch nemám whatsapp, tak čemu já se vlastně divím. Je to vážně dobou?
|
| Lída+2 | 
|
(17.10.2019 7:52:13)
No myslím, že se změnila doba.....my se snažíme s kamarádkou sejít aspoň 4x za rok....
S manželem máme pravidelně 2x týdně bazén na 1,5hodiny.....neexistuje, že by jsme to odvolali.Max zkrátíme na 1h.
Jenže opravdu času málo....mám tolik práce, že se skoro nezastavím. Víkendy od března do konce srpna všechny 100km od domova....takže v týdnu jsem honila úklid, praní a podobně(jo 2 víkendy sežrala dovolená a jeden závody,ale zbytek práce tam co píšu....)
A pak jsem tam ještě strávila dalších 6 za poslední 2 měsíce. Jsem ráda, že bude klid. Jsem unavená- hlavně psychicky.
KAmarádka pracuje, ještě ji ukecali do zastupitelstva, taky ten čas nekrade...a jak roky přibývají, říká, že je unavená. Což ji věřím, protože mě letošek taky moc nepřidal.
|
|
| Žžena |
|
(17.10.2019 7:56:47)
Máš pravdu, je to životní styl. A častá výmluva.
Realita je většinou taková, že priority se prostě odrazej v tom kalendáři.
|
|
| K_at |
|
(17.10.2019 8:05:40)
Missy, vymluva byt muze, ale i realita. Abych se mohla s,nekym videt pravidelne, potrebovala bych ho mit blizounko a treba "za hodku jdu se psem, jdes se mnou?". Jinak je to desny.
|
| Lída+2 |
|
(17.10.2019 8:14:36)
Kat, na tom něco je....jiná kamarádka než o které jsem psala se mi odstěhovala na druhý konec města a už není na druhé straně domu a je to prostě blbé.
|
| K_at |
|
(17.10.2019 8:23:36)
Lido, presne. Ja mam kamosky cca 100km. A jednu cca 20km. V kombinaci s praci, rodinou, pribuznymi atd.....
|
| Lída+2 |
|
(17.10.2019 8:33:03)
Kat, spolužačku....co bych teoreticky mohla vidět, když jedu k našim a ona tam přijede....stejně neuvidím, protože.....když už se táhnu 1,75h tak jsem prostě s našima....
|
|
|
|
| ~•~Missy~•~ |
|
(17.10.2019 8:29:32)
Kat, to máš pravdu. Poměrně často se vídám se sousedkou, co bydlí naproti.
|
|
| TaJ | 
|
(17.10.2019 9:42:40)
Kat, my to máme taky tak...mám nejlepší kamarádku, je spíš jako moje ségra...dřív jsme spolu dokonce i pracovaly, pak se aspoň často vídaly...potom se vdala, odstěhovala kousek za Prahu a od té doby se vidíme tak 2-3x do roka a občas si zavoláme...máme to nejmíň hodinu cesty MHD, neřídíme ani jedna, ona malé dítě prakticky bez hlídání, teď už ve školce a ona chodí do práce...já střídavé směny v práci, některé všední dny volno a víkendy některé v práci...když už jsme konečně nějak daly dohromady termín, kdy můžeme obě, tak onemocnělo její dítě, nebo já musela neplánovaně o víkendu do práce, nebo onemocnělo naše dítě apod...a takhle to jde pořád...dostaneme se tam většinou jen v létě, když mám volno a syn prázdniny... A i když se domlouváme se známými, tak je to taky vždycky strašně dopředu, protože každý něco má - přes týden jsou všichni v jednom kole v práci, děti, kroužky...o víkendu chtějí třeba někam vyrazit jako rodina, nebo mají děti nějaké závody apod..., nebo když náhodou nemá nikdo nic, tak jako na potvoru něčí dítě onemocní... to samé vlastně i se synovými kamarády, jelikož do školy dojíždí a děti tam jsou z různých koutů Prahy i mimo Prahu...vlastně až teď, co se mu spolužák přistěhoval pár minut busem od nás, tak se vídají docela často i mimo školu, předtím ne...
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(17.10.2019 8:07:47)
Jestli ty chceš na kafe a oni na kolo, tak to ani tak není o tom, že nemají čas, ale spíš o tom, že mate každý jiné zájmy. Zvete se navzájem každý na to svoje.
|
| ~•~Missy~•~ |
|
(17.10.2019 8:32:30)
Půlko, mě spíš mrzí, že dřív to tak nebývalo. Dřív probíhaly společně i výlety, víkendy srazy nebyl vůbec problém, kolo mi nikdo nikdy nenabízel, protože na kole nejezdím atd. A najednou to problém je, protože nemají "ale jediný volný víkend půl roku dopředu a plánovat dál, to už je zase moc daleko".
|
| Půlka psa |
|
(17.10.2019 8:36:06)
No a co se tedy změnilo mezitím? Nepořídily jste si třeba partnery nebo děti?
|
| ~•~Missy~•~ |
|
(17.10.2019 8:40:09)
Půlko, nezměnilo se dramaticky v podstatě vůbec nic. Partneři stejní, děti podobného věku odrostly, práce tak nějak časově pořád podobně. Jedno malé dítě navíc u jedné kamarádky, ale i tak jsme to zkraje dávaly v pohodě, naopak mi přišlo, že se to i zklidnilo. No asi dočasně.
Spíš jsem tak nějak potřebovala si to v sobě utřídit, jestli mám kolem sebe "divné" lidi nebo je to dobou, že co dřív nebyl za podobných podmínek problém, najednou problém je.
|
| Půlka psa |
|
(17.10.2019 8:42:26)
Krize středního věku, kdy se toho musí co nejvíc stihnout, protože za dvacet let už nebude síla na boulderovou stěnu, zato na kafe jo? 
|
| ~•~Missy~•~ |
|
(17.10.2019 8:43:59)
Půlko, no jestli nebudu mít Parkinsona a udržím hrnek, tak je tu jistá naděje
|
|
| Lída+2 |
|
(17.10.2019 8:57:25)
Půlka psa, zrovna před 14dny jsem měla rozhovor s tatkou.......a ten nám kladl na srdce,aby jsme s manželem dělali co můžeme a co chceme, protože na to později čas opravdu nebude.....
A když to vidím za poslední rok asi opravdu ne.
Já doufám, že se dá mamka do července natolik do kupy a mohla být doma 100% sama, aby jsme mohli udělat s tatkou několikadenní výlet do Sinsheim....zatím je naplánován jako překvapení....a tajný. Původně jsme mu chtěli udělat k vánocům kartičku,ale spíš to an něj vybalíme.....jestli nastane správný čas.
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(17.10.2019 8:49:48)
Missy,
další možnost (a neříkám, že je to tak, jen že je to MOŽNOST) je, že problém je v Tobě a ti lidi z nějakého důvodu přestali stát o to se s Tebou tak často vídat.
Pokud jich je víc najednou, tak bych se nad touto eventualitou minimálně zamyslela.
|
| Grainne | 
|
(17.10.2019 8:59:05)
Kudlo, možná i máš pravdu...
Taky se nechci dotknout Missy, ale obecně, lidé, kteří si opakovaně vynucují kafíčkový kontakt, jsou pro mně poněkud problematičtí. Fakt není čas...ale tu a tam se zadaří příjemné spontánní rozhodnutí, buď se náhodně potkáme, nebo se to vyvine z nějaké virtuální debaty, kdy ten hrnek s kafemn držíme každý na jiném konci.
Já převážně "kafuju" tady
|
| ~•~Missy~•~ |
|
(17.10.2019 9:02:04)
No jo, když já mluvím o konkrétních lidech. Kdybych měla jít na kafe s tím, koho potkám, tak to budou maximálně zahraniční turisti
|
| Grainne |
|
(17.10.2019 9:08:36)
Missy, fyzický kontakt s lidmi, které ani náhodou nepotkám, se dnes opravdu udržuje hodně těžko, tak to je.
|
|
|
|
| ~•~Missy~•~ |
|
(17.10.2019 9:00:54)
Kudlo, i to je možnost samozřejmě. Že jsme si prostě přestaly rozumět. Na druhou stranu mám dost jiných nových přátel, kamarádek, kolegů v práci, kteří jsou super, spíš jsem nikdy nechtěla "nahrazovat staré novým", jestli mi rozumíš.
|
| Grainne |
|
(17.10.2019 9:05:42)
I to "nahrazování" k životu přirozeně patří. Cesty se rozcházení a také opět scházejí.
Když se mi někdo ozve po pěti letech, nebo jednou za pět let, mám prostě radost, bez výčitek, nebo jiných negací. Zase jsme se potkali na cestě životem, vždyť je to takhle fajn.
Neberu to, jakože mě "zazdil".
|
| Kudla2 |
|
(17.10.2019 9:08:37)
"Když se mi někdo ozve po pěti letech, nebo jednou za pět let, mám prostě radost, bez výčitek, nebo jiných negací. Zase jsme se potkali na cestě životem, vždyť je to takhle fajn.
Neberu to, jakože mě "zazdil"."
Grainne, přesně. 
|
| Kudla2 |
|
(17.10.2019 9:10:45)
A ještě na to navážu:
myslím, že nejlepší způsob, jak se s tím popasovat, je brát to, jak to přijde, BEZ JAKÝCHKOLI VÝČITEK, tak jak říká Grainne, stejně jako by člověk asi nebyl rád, kdyby někdo něco vyčítal jemu, a s "vyčítatelem" by asi neměl chuť se vídat, kdežto s někým, kterého vidí jednou za pět let, ale je na něm vidět, že ho vidí RÁD, ano.
|
| Kudla2 |
|
(17.10.2019 9:17:22)
Madelaine,
ano, to by mě přestalo bavit asi už při tom domlouvání (protože vycházím z toho, že je docela poznat, jestli se někdo CHCE domluvit, a v tom popisovaném případě je víc než evidentní, že prostě NECHCE, tak nač jeho i sebe uvádět do rozpaků).
Také si umím představit situaci, že se potkat nechci, ale nemám koule na to na férovku odmítnout.
|
|
| Grainne |
|
(17.10.2019 9:33:44)
Madelaine, no já jsem spokojeně i "padesátá priorita" a nijak mě to nedrtí, ale to má asi každý jinak.
|
| Grainne |
|
(17.10.2019 9:35:50)
No a asi mě někteří za to taky zazdili...nijak jim to nezazlívám, potřebují to jinak a já jim to momentálně nejsem schopná poskytnout.
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(17.10.2019 9:42:12)
to sice chápu, ale nesnáším
mnohem radši mám lidi, co to prostě řeknou na férovku
|
| Kudla2 |
|
(17.10.2019 10:05:52)
Radko,
co myslíš tím "řečením na férovku"?
Neznám nikoho, kdo by DOOPRAVDY ocenil, že by mu ten druhej "na férovku" řek "hele, Maruš, promiň, ale na kafe s tebou nepůjdu, protože mě to s tebou už neba", a pochybuji, že bys v tomhle smyslu byla výjimka. Prakticky každý by v tomhle případě uvítal nějakou společensky přijatelnou "bílou lež" (ve smyslu "promiň, ale já teď opravdu nevím, kde mi hlava stojí."
Úplně jiná věc je to, co popisuje Madelaine (opakované rušení už domluvených schůzek), to mi přijde velmi sprosté, vadilo by mi to a určitě bych se do toho nepouštěla opakovaně.
|
| byvala radka |
|
(17.10.2019 12:14:54)
pokud vím, bavily jsme se o tom, že se někdo vymlouvá, že příště, že nemá čas atd.
v tomto případě bych ocenila, kdyby řekl, na kafe už s Tebou chodit nebudu, nemáme si co říct
já to ustojím mnohem líp než když mlží a dělá tanečky
no ale to je to Ostravsko asi natvrdo a napřímo
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(17.10.2019 9:30:58)
Madelaine, opět, není to osobní, ale obecné...
Moc tlačit na pilu, tak si člověk zbytečně zazdívá možnou budoucnost.
No a co, že ten člověk má jiné zájmy, než mě. Třeba ho něco, nebo někdo...zajímavého momentálně pohltilo a za půl roku, nebo za pět let, se zase sejdeme.
Pak to bývá, jako bychom na tom osobním kafi byli včera.
S nikým, kromě manžela, nejsme "siamská dvojčata", tohle mi dělají i moje vlastní děti, u těch mám i heslo "raději vás nevidím šťastné, než vidím nešťastné".
Když jsou šťastné, maminku nepotřebujou, někde si spokojeně poletují a občas pěti slovy poinformují o své existenci. Když mají "bebíčko", mají maminku, která utěší a pomůže. Přece není třeba neustále si viset za krkem.
|
| Monty | 
|
(17.10.2019 9:53:20)
madelaine,
tak od toho dneska máme sociální sítě. Je logický, že někoho, kdo bydlí v jiným městě, státě nebo na jiným kontinentu těžko budu potkávat každý týden. Navíc ta osobní setkání komplikuje i počet přátel, od časů základní školy se obyčejně ten okruh dost rozšiřuje. 
|
| Monty |
|
(17.10.2019 10:02:26)
madelaine,
no, je to lepší, ale není na to prostě čas. Zvlášť když máš kamarády rozstrkané všude možně po ČR/Evropě/zeměkouli. Takže zaplať Pánbůh za sociální sítě.
|
|
|
| Půlka psa |
|
(17.10.2019 10:05:57)
No vídíš, to je druhá věc. Já zase při svém povolání mám těch lidí dost už z práce. Jako kovaný introvert mám sice lidi ráda, ale neodpočinu si mezi nimi. V práci jsem mezi lidma a po práci holt potřebuju něco jiného než je povídání s lidmi, i kdybych je měla sebevíc ráda.
|
| Kudla2 |
|
(17.10.2019 10:13:27)
Madelaine,
no právě.
Myslím, že takhle to máme všichni, že naše aktuální potřeba se odvíjí od naší aktuální situace, a že třeba ti kamarádi jsou zrovna ve fázi "mám z práce lidí dost a potřebuju si odpočinout" a Ty zrovna ve fázi "pracuju sólo a potřebuju pokecat".
Proto si myslím, že pokud je ten vztah založený na něčem pevném, tak se máme navzájem natolik rádi, abychom dokázali i tyhle odlišnosti ustát a respektovat.
(to, cos popisovala s tím dohadováním a rušením schůzek, to je ovšem jinej level, to se nedělá a vadilo by mi to moc).
|
|
|
| Kudla2 |
|
(17.10.2019 10:09:59)
Já si myslím, že tohle může mít opravdu každý tak moc jinak, že nemá smysl to komukoli vyčítat ani v duchu.
To, že se s někým uvidím míň, může vést k tomu, že se vzdálíme, ale klidně to také může být tak, že po nějaké době, kdy každý potřeboval to "oddálení", se zase dáme dohromady a začneme něco podnikat (myslím, že to není tak vzácné u lidí, kteří něco spolu podnikali, pak měli děti, které jim logicky "sebraly" hodně času, pak děti odrostou a ti lidi se zase dají dohromady a zase začnou něco podnikat. A pokud mezi ně nevstoupily žádné výčitky, dělá se jim to podstatně líp
Vyčítání by se ostatně mělo z lidský komunikace normálně škrtnout.
|
| Kudla2 |
|
(17.10.2019 10:19:01)
To jo, ale (pro mě) strašně záleží na tom, JAK to řekneš.
Jestli je to konstatování, které má za cíl něco konkrétního si vyříkat a napravit, tak mi to přijde OK (už potřetí rušíš schůzku, ráda se s tebou uvidím, ale tímhle stylem je to pro mě zatěžující a nemá to smysl), ale pokud by to bylo obecné naříkání ve stylu "ty mi nikdy ani nezavoláš, vždycky musím já", tak to by mě spíš štvalo a určitě by to ve mně nevzbudilo chuť příště volat jako první.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lída+2 |
|
(17.10.2019 10:59:18)
Monty, třeba moje spolužačka používá PC velmi vyjimečně. Donedávna ho neměli doma. Ale její školou povinné děti jí s ním snad konečně dobře naučí a nebude to tak strašné...a NET nám nahradí 100km.
|
|
|
|
|
|
/ 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)