| neznámá |
 |
(4.10.2019 18:29:35)
To je ale divná otázka.
Za bezdětna a mlada vztah a doufala bych, že děti nějak přijdou.
Teď nevím, umím si představit děti bez vztahu i vztah bez dětí.
Umím si představit variantu, kdy kdyjsem bez partnera, jdu do baru a nechám se cíleně oplodnit.
A pokud už s někým žiji, počítám, že je to na celý život, nepotřebuji záruky. Ale pokud by si kladl ultimáta "děti nebo já", tak to není chlap pro mne.
|
| Renka + 3 | 
|
(4.10.2019 18:38:42)
"Ale pokud by si kladl ultimáta "děti nebo já", tak to není chlap pro mne."
Ultimata nemají ve šťastném vztahu co dělat, tak to asi nebylo myšleno. Ale kdyby třeba partner nemohl mít děti, neopustila bych ho proto, aby je s jiným měla. A vlastně bych doufala v totéž, kdyby to bylo obráceně.
|
| ...j.a.s... |
|
(4.10.2019 18:51:00)
Renko, ale to je úplně jiná situace. Jestli je ten vztah založený na tom, že jeden děti chce a druhý ne nebo, že jeden ty děti nemůže mít a druhý by dítě chtěl.
|
| Renka + 3 |
|
(4.10.2019 18:52:49)
V zadání nebylo vysvětleno, proč by ty děti neměly být. Ale zakladatelka upřesnila, že by šlo o celoživotní spokojený vztah. To ale vylučuje, že by si jeden prosadil svou a děti neměl záměrně. Spíš mě napadla varianta, že by děti nemohli mít.
|
|
|
| Marika Letní | 
|
(4.10.2019 19:44:01)
"kdyby třeba partner nemohl mít děti, neopustila bych ho proto, aby je s jiným měla. "
V takovém případě bych doufala, že přijme dítě adoptované nebo z umělého oplodnění darovanými spermiemi. Kdyby odmítal, asi bych hledala jiného, ale kdo ví. Možná bych ho nedokázala opustit. 
|
| Monty | 
|
(4.10.2019 19:50:10)
Marko,
tak to bych zas nepřijala já.
Adoptované dítě ano, ale aby bylo z jedné strany vlastní a z druhé ne mi nepřijde fér. Přijde mi to potenciálně nebezpečný.
|
| Marika Letní |
|
(4.10.2019 19:54:42)
Monty mně to přijde naopak nejlepší řešení. Kdybych nemohla mít vlastní já, také bych chtěla, aby bylo dítě aspoň zpoloviny manžela, tj. jeho spermie, darovné vajíčko. Aspoň částečně by bylo "známé", ne úplně cizí, to je velká loterie. To až kdyby nešlo ani to. A taky bych si ho ráda "odnosila", pokud by to šlo.
|
| splechtulka & M+J+R | 
|
(4.10.2019 19:56:21)
A navíc bude partner prožívat i to těhotenství, okamžiky hned po porodu. To u adoptovaných dětí nemáš.
|
|
| Monty |
|
(4.10.2019 19:56:56)
Marko,
jsme lidé různí, pro mě je tohle prostě něco, do čeho bych nešla, já tak nějak obecně nejsem příznivec polovičatých řešení. Adopci si představit umím, darovaný materiál ne. 
|
| Marika Letní |
|
(4.10.2019 19:58:35)
Monty no mně přijde polovičaté to cizí dítě, když to tedy mám takto nahlížet. Dítě to je, ale cizí. (Nechci se dotknout adoptivních rodičů, či adoptovaných dětí, teď to myslím čistě technicky.)
Mnou odnošené z darovaného vejce je zpoloviny biologicky manžela a navíc je moje tím těhotenstvím, takto bych to viděla.
|
| Monty |
|
(4.10.2019 19:59:43)
Marko,
ale je "cizí" spravedlivě pro oba.
|
| Marika Letní |
|
(4.10.2019 20:04:40)
Monty život není spravedlivej  Takže zcela pragmaticky čím větší příbuznost a vliv na vývoj dítěte už v těhotenství, tím větší šance, že bude povahově blízké, zdravé, atd. Nakonec manžela jsem si vybrala, tak bych chtěla jeho dítě, i kdyby nemohlo být mé biologicky.
|
|
|
|
|
| libik | 
|
(4.10.2019 22:11:24)
Já v tomhle rozumím Monty
|
| NovákováM |
|
(4.10.2019 22:17:40)
Však já také.
Některé věci v životě nemají řešení. Pokud se domýšlím správně, co jsem stihla přečíst, v situaci Monty bych nejspíš volila partnerství.
Jenomže já mám děti a Monty také. To, že je chci s někým konkrétním a není to možné je prostě v kategorii přání, které ale nezmění můj náhled na partnerství.
|
| Monty |
|
(4.10.2019 22:27:51)
Terezo,
ale já nepsala o svý situaci, ale o hypotetickým chtění dítěte i za cenu použití cizího materiálu.
|
| NovákováM |
|
(4.10.2019 22:29:34)
já to pochopila, i hypoteticky to mám naprosto shodně... nicméně, já ty děti mám. Myslím, že jiný přístup bych mohla mít, pokud bych byla bezdětná.
|
| Monty |
|
(4.10.2019 22:33:38)
Terezo,
no já nejspíš ne. Nejsem ten typ, co by chtěl mít dítě za každou cenu. Pokud to dítě nemá být jaksi "oboustranně vlastní", tak připadají v úvahu varianty buď žádné nebo adoptivní.
|
| NovákováM |
|
(4.10.2019 22:41:01)
za mne vážně těžko říct. Nemyslím, že jsem 100 % mateřský typ, vlastně jsem otěhotněla dříve, než jsem začala nějak naplno toužit a neměla jsem dojem, že případná bezdětnost bude tragédie a to mi táhlo na 30. Chtěla jsem dítě s tímhle mužem a ono to po nějakých potížích konečně vyšlo, ale nedošla jsem do stádia, kdybych toužila a plakala nad kočárky. Prostě se to potkalo časově.
Ale netuším, co by bylo kdyby... takže tohle nemůžu hodnotit. Těch variant, kdyby to nebylo jak to bylo, je mnoho.
Teď už jsou děti málem z domu, zase to vidím trochu jinak. Myslím si, že ten můj chlap by mi snad za bezdětnost i stál, - ale Bůh ví.
|
|
|
|
|
| libik |
|
(4.10.2019 22:36:47)
Terezo, já jsem si představovala sebe. Pokud bych měla mateřské pnutí, což si, pravda, špatně představuji, protože jsem celý život spíš řešila, jak neotěhotnět než jak otěhotnět, zatímco děti mi tu pobíhaly, chtěla bych mít mít stejná východiska pro vztah k dítěti jako partner. Kvůli němu, dětem, ale i kvůli sobě.
Když ti děťátko v 16 chtěj vyhodit ze školy, ono to má na háku a občas ti poblije kobereček po nějaké dobrůtce, co si dalo v parku, myslím, že je lepší neřešit "po kom to asi má"
(a nemusí jít o tak "filmové" situace, prostě je dobré mít k potomkovi stejně blízko(daleko) jako ten druhý)
|
| NovákováM |
|
(4.10.2019 22:45:31)
Však já si také představuji sebe.
Viz předchozí koment.
Vlastně jsem dobu ranného dětství dětí propracovala, zcela jistě náš život velmi obohatily (někdy přemýšlíme, že jsme se bez nich museli děsně nudit:D a někdy si říkáme, že nám je "byl čert dlužen".. - ne - jsou fakt prima - ZAKLEPÁVÁM) a někdy zamotaly.
Ale jak jsem psala, já se k touze dobrat nestihla. Přesto si bez nich život nedovedu představit a muže bych měla možnost případně potkat jiného (ne nestojím o to), ale ty děti bych si asi napískat sama neuměla, proto jsem volila děti.
|
| libik |
|
(4.10.2019 23:04:04)
Terezo, my jsme se brali s mými dětmi, moje úvaha při seznámení byla ´, že už děti nechci, neuměla jsem si představit, že bych měla dítě s výhodou oproti těm mým "závazkům" Ono to taky bylo v době, že tehdy 42 letý tatínek byl poměrně ostárlý a ani já ve 32 letech jsem nebyla v průměrném věku rodiček.
No nicméně postoj jsem vnitřně změnila velmi brzo, měla jsem chlapa velmi ráda i otěhotněla jsem někdy kolem svatby (dokonce si myslím, že jak jsme blbli o svatební noci) O dítě jsem ale přišla, nenásledovalo žádné drama, nebylo to "motivační", celých dalších 7 let jsme si tak trochu dávali pozor. Pak se narodila dcera a ten vztah to změnilo. Ne k horšímu, ale "do vážna", on byl náhle tak zodpovědný a ustaraný.(já už jsem to měla najeté, takže jsem si jen užívala)
Já jsem strašně ráda, že ji mám, dalo mi to 10 let života (nemyslím dožití, ale můj současný život, kdy bych jinak byla marná, dítě je super), ale v životě je prostě něco za něco. Nemyslím si, že dítě vztah nutně násobí. Ve vztahu k dítěti je každý sám za sebe.
|
| Monty |
|
(4.10.2019 23:09:20)
No, já mám neplánované dítě bez vztahu, resp. ze vztahu, který jakž takž fungoval jen do doby, než se dítě, které jeho otec mmch. velmi chtěl narodilo, a zažila jsem dosti dlouhou etapu samoživitelky, takže jsem si naprosto jistá, že plánované dítě bez otce fakt ne.
|
| libik |
|
(4.10.2019 23:24:54)
Monty, v mé škále mateřských radostí chybí zážitek z chtění dízěte. Vždycky jsem si představovala, jak se rozhodneme a pak otěhotním a bude to jak v televizní inscenací.
Skoro si myslím, že to tak v životě nebejvá. My jsme na ty 2 čárky čuměli jak puci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(4.10.2019 18:48:49)
Taky vztahy často končí z důvodu, že jeden děti chce a druhý ne. Rozmnožovací pud je velmi silná věc a nedá se jen tak popřít. V případě toho, co ty děti přece jen chce. I psychologové říkají, že pro vztah jako takový je velká zátěž, pokud v něm nejsou děti a že dítě ve vztahu znamená určité pojivo, protože ti rodiče mají společný projekt.
|
| Monty |
|
(4.10.2019 18:59:56)
Jas,
a proč se tedy tolik lidí s dětmi rozvádí, hádá, je ve stresu...?
Mít dítě ve spokojeným vztahu je fajn, když je zdravý a rodina má dost peněz. Jinak vznikají téměř vždy problémy a spokojenost jde tak nějak do prdele.
|
| splechtulka & M+J+R |
|
(4.10.2019 19:01:30)
Takže pro šťastný vztah jsou nejdůležitější peníze a zdraví.
|
| Monty |
|
(4.10.2019 19:02:22)
Šplechťulko,
v opačným pořadí.
|
| Monty |
|
(4.10.2019 19:04:41)
Šplechťulko,
třeba mají nějaké drobné charakterové vady.
|
|
| EvaMarie | 
|
(4.10.2019 19:45:04)
Tolik bohatých se dnes nerozvádí, resp. podíl rozvodů u majetnějších je nižší než u lidí s nižšími příjmy.
|
| ...j.a.s... |
|
(4.10.2019 19:47:49)
Tak i ten majetek sám může být důvodem, proč se pár nerozvede.
|
| splechtulka & M+J+R |
|
(4.10.2019 19:50:44)
A má pak takový pár šťastný vztah? No, když vezmu že i u Rothschieldů jsou nevěry, podvody atd.
|
|
|
|
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(4.10.2019 19:05:09)
Monty, jasně. Dítě je zátěž vztahu, ale také jeho pojivo. Je hodně párů, co třeba ne úplně funkční vztah drží kvůli dětem, zatímco jinak by ten vztah položili. Někdo třeba nechce dítě vidět jen o víkendech, a tak právě kvůli dětem vztah drží.
|
| Monty |
|
(4.10.2019 19:06:43)
jas,
no, já tak namátkou googlila...
Bylo by krásné, kdyby se lidé, kteří se milují, nikdy nehádali, vždy se na všem shodli a vládla u nich doma klidná, přátelská atmosféra. Jenže nebyla by to nuda? Byla a proto je realita jiná. Existují věci, které vztahovou pohodu nabourávají víc než cokoli jiného. Tohle jsou ty nejčastější.
Peníze
Láska samozřejmě nezávisí na penězích, ale buďme realisté. Bez peněz se žít nedá, takže finanční starosti rodinnou pohodu hodně narušují. Právě kvůli penězům se lidé hádají asi nejčastěji. Kdo kolik vydělává, kdo co platí, co by se mělo a naopak nemělo koupit, do čeho je dobré investovat a podobně.
Jakmile se vy a váš partner neshodnete, je hádka na světě. Každý to moc dobře známe. Peníze jsou zkrátka citlivé téma, které příjemnou atmosféru dokáží nadobro vymýtit. A pozor, v létě, s blížícími se dovolenými, se riziko těchto neshod zvyšuje. Není vůbec ojedinělé, že se partneři rozhádají kvůli tomu, kam (a zda vůbec) se pojede, kolik to bude stát či z čeho se to zaplatí.
Péče o domácnost
To jsou takové všední malé starosti, které mohou sklouznout až do velkých hádek. Je to v podstatě vztahový evergreen. Jen málokterá žena má totiž pocit, že se s ní muž dělí rovným dílem o péči o domácnost a děti. Pokud v sobě ustavičně dusíte negativní emoce jako lítost či vztek, protože si připadáte jako služka a pokládáte rozdělení povinností za nespravedlivé, stačí jeden nevysypaný odpadkový koš a oheň je na střeše.
Mluvte s partnerem průběžně, nenechte to zajít až tak dalo, kdy hystericky pláčete a on odchází na pivo. Rozdělení povinností by mělo vzejít z vaší vzájemné diskuze, měl by to být výsledek dohody.
Čas
Ženy se velmi často rozčilují, že jsou muži málo doma. Berte to ale z jiné strany - ani muži nejsou nadšeni z toho, že musí sedět v práci. Zcela jistě by raději byli s rodinou a užívali si pohody.
Čas je obecně hodně vzácná komodita a v mnoha rodinách je to důvod ke sporům. Paradoxní ale je, že jakmile nastane dovolená, kdy spolu strávíte týden v kuse, 24 hodin denně, hádky kulminují. Najednou jste spolu zase až moc a přichází ponorková nemoc. Zkuste najít zlatý střed.
Příbuzní
Jak se říká, rodinu si člověk nevybírá. Tudíž co je nám naděleno, s tím musíme s troškou nadsázky žít. A ne vždy je to dle našich představ. Může to být nesnesitelná tchyně, otravná sestra, protivná babička.
Jedinou možností, jak tyto spory utlumit, je vzájemný respekt a pochopení. Váš muž nemůže za to, jaká je jeho sestra a vy nemůžete za svou matku. Pokud máte pocit, že by se za vás měl partner v určitých chvílích postavit, řekněte mu to. Jednoduše ho požádejte o podporu.
Děti
Pokud jste již rodiče, není třeba představovat. Děti tvoří největší část našeho života a vždy pro ně chceme jen to nejlepší. Někdy se bohužel ale naše představy neshodují s ideou partnera a obráceně.
Je to snad největší vztahový paradox. Děti jste si přáli, jsou plodem vaší lásky, vyvrcholením vašeho vztahu. Jenže jsou také dost často zdrojem hádek.
Jak tohle zvládnout? Především před dětmi držte s partnerem za jeden provaz, mějte společné výchovné postupy, na nichž se předem dohodnete. Rozhodně děti nepoužívejte jako zbraň proti partnerovi, se kterým jste se zrovna nepohodli.
Zdroj: https://globe24.cz/revue/34660-hadky-potkaji-kazdy-partnersky-vztah-jake-jsou-priciny
|
| ...j.a.s... |
|
(4.10.2019 19:10:52)
Hele Monty, dneska na tohle kolečko nemám nervy. Ty máš peníze hodně vysoko, to tady na rodině víme všichni. Nějaké finanční zabezpečení je důležité, ale peníze fakt nejsou alfou omegou dobrého vztahu. Ty si myslíš, že bez peněz dobrý vztah mít nelze. Já si to nemyslím. Jestli se chceš dohadovat, tak si založ vlastní diskuzi, zda lze mít pěkný vztah a rodinu, i když na účtu nemáš x Kč.
|
|
| sally | 
|
(4.10.2019 20:30:03)
k těm penězům.... ono imho není důležité, kolik přesně těch peněz je - ale to, jaký mají k tomu oba zúčastnění vztah a jaké mají priority.
Znám velmi hezký, funkční vztah, kde oba makají jak šrouby, mají spoustu peněz, krásný dům, dovolené, děti na soukromých školách atd. Jeden druhého si váží za to, že jsou špičkou ve svých oborech a že si navzájem umožňují tenhle druh života. Manželé jsou cca dvacet let.
Znám velmi hezký, funkční vztah, kde manželé žijí v komunitě, na farmě, mají spoustu dětí, nejezdí na dovolené (protože mají spoustu domácího zvířectva, krávy, koně atd.), v létě je potřeba dělat sena a sklízet a na podzim se poráží a na jaře se rodí všechna ta jehňátka a telátka a kůzlátka.... a jsou spokojení. Manželé jsou cca třicet let.
Znám velmi hezký, funkční vztah, kde plánovaně nemají děti, cestují, sportují, dělají kariéry. Manželé jsou cca dvacet let.
Znám manželství s adopčátky, s polovičátky (dárcovství vajíčka nebo spermie), s jedináčky, se čtyřmi dětmi (asi nemám přímo v okolí někoho s víc než čtyřmi).
A tak dále. Když se ty dva lidi nedohodnou na prioritách, tak to jde do háje, bez ohledu na to, jestli mají sto tisíc měsíčně každý, nebo jeden, nebo nikdo a bez ohledu na to, jestli jezdí nakupovat do New Yorku nebo na ZLičín a nebo koloniálu v Horních Kotěhůlkách - a bez ohledu na to, jestli a kolik a jakých mají dětí.
|
| sally |
|
(4.10.2019 20:52:21)
jinak já jsem vždycky děti chtěla, a chlapa, který by děti nechtěl, bych si nevzala. A byla to podmínka svatby - že se budeme o děti pokoušet.
|
| Termix | 
|
(4.10.2019 21:24:29)
Přesně tak. V určitém věku jsem prostě věděla, že s mužem, co by děti nechtěl, bych ani neměla vztah. Manžela jsem si nakonec vzala, až když jsem už byla těhotná s naším druhým dítětem .
|
|
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(4.10.2019 19:07:07)
Monty, já bych řekla, že jen peníze na dobrý vztah nestačí. Buď to je dobrý vztah a zvládne i problém s penězi, nebo ten vztah není dobrý a peníze to nezachrání.
|
| Monty |
|
(4.10.2019 19:09:09)
jas,
tak já ale ani nic takového netvrdím. Pouze konstatuji, že peníze jsou nejčastějším důvodem hádek a vedle zdraví nejvíce zatěžující "položka" vztahu.
|
| ...j.a.s... |
|
(4.10.2019 19:15:16)
Monty, znova... dobrý vztah ti peníze automaticky nevykouzlí. Jsou důležitou položkou pro prosperitu rodiny, ale nemyslím si, že se jen tak někdo rozvádí jen kvůli penězům. Ty to máš různě posunuté.
|
| Monty |
|
(4.10.2019 19:20:17)
jas,
obávám se, že jsi nepochopila, co jsem se snažila říct.
Reagovala jsem na " I psychologové říkají, že pro vztah jako takový je velká zátěž, pokud v něm nejsou děti a že dítě ve vztahu znamená určité pojivo, protože ti rodiče mají společný projekt," a to tím, že pro vztah je daleko větší zátěž než bezdětnost nemoc nebo nedostatek peněz. Případně narození nemocného/postiženého dítěte.
|
| ...j.a.s... |
|
(4.10.2019 19:28:54)
Monty, to si nemyslím. Myslím, že jen tak nevybuduješ vztah na tom, kde jeden děti nechce a druhý ano. To všechno ostatní je v dobrém vztahu řešitelné. Nebo miluješ míň, když chlap vydělává míň? Na dobrý vztah jsou potřební dva a pokud nechtějí vztah položit, tak zvládnou krize...
|
| Monty |
|
(4.10.2019 19:32:43)
jas,
OMG, ale já nepsala nic o tom, že jeden chce děti a druhý ne. Reagovala jsem na to, cos psala o "zátěži". Jsou lidi, co děti nemají proto, že oba nechtějí nebo je mít nemůžou, případně můžou, ale s rizikem nějaké nehezké dědičné choroby. Děti ve vztahu nejsou samy o sobě zárukou ničeho, natož nějaké všeobecné harmonie.
|
| ...j.a.s... |
|
(4.10.2019 19:40:25)
Monty, ano, to se shodneme... pokud jeden v páru ze zdravotních důvodů nemůže mít dítě a ten druhý to přijme, tak to může být velmi pevný vztah, protože je mimo jiné stmelí ty věci kolem.
Já mluvím o tom, kdy je bezdětnost ve vztahu jen proto, že jeden ty děti nechce a zdraví tam nehraje roli. Víc se člověk smíří s tím, že jeho partner dítě chce a nemůže ho mít z nejrůznějších důvodů, než když to dítě tak nějak rovnou odmítá.
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(4.10.2019 19:36:42)
Já se MM v životě nehádala o penězích. Fakt ani náznakem. Dokonce ani o domácnosti ne. Jediné, o čem jsme se kdy hádali, bylo to, jestli mít nebo nemít další dítě.
|
| byvala radka |
|
(7.10.2019 9:44:29)
taky jich máte dost
většinou se hádají tam, kde se peněz nedostává - protože každý má jiné priority, za co je utratit, a když jich není dost, tak ty priority musí nějak sladit, nemůže si dopřát každý, co chce
|
|
|
|
|
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(4.10.2019 19:13:28)
Monty, když po narození chtěného dítěte jde vztah do kopru, je většinou ve vztahu něco špatně, nebo situaci nezvládl alespoň jeden partner. Dítě stojí peníze, jsou s ním starosti, s tím se přece musí počítat.
Samozřejmě, většinou neznamená vždycky, existují i vztahy, kde by dítě bylo nebo je
jaksi navíc.
|
|
|
| wer | 
|
(5.10.2019 8:20:06)
.... dítě ve vztahu znamená určité pojivo, protože ti rodiče mají společný projekt......
partneři by snad měli mít víc společných projektů, než jen děti, to pak není partnerství
|
| x x |
|
(5.10.2019 9:23:29)
Jakých kupříkladu?
|
|
| byvala radka |
|
(7.10.2019 9:47:04)
tak třeba i mají, ale v každém vztahu přijde krize, a pak je dítě často tím pojítkem, kdy by ten druhý to nejradši zabalil, ale kvůli dítěti se třeba snaží situaci nějak řešit nebo aspoň nechat tak a ono se to třeba časem zklidní a manželé k sobě zase najdou cestu (což partneři se většinou rozejdou, když tam to dítě není)
|
| Kudla2 | 
|
(7.10.2019 9:48:17)
"v každém vztahu přijde krize"
to je samozřejmě klišé, v řadě vztahů jistě přijde, ale v každým....?
|
|
|
|
|
,páč začínám milovat moc a moc svůj klid a pohodlí.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)