| Karkulína | 
 |
(3.8.2019 10:28:33)
Ano, takovým těm věčným stěžovatelům, kterým neustále něco vadí, na něco nadávají, jsou permanentně naštvaní, těm se vyhýbám. Nemyslím tím lidi, kteří řeší nějaký problém (ty naopak ráda vyslechnu a pokud umím, poradím), ale takové ty "v zimě je moc zima a v létě moc horko". Na druhé straně ale úplně nemusím vtipálky typu "humor za každou cenu". Máme takového kolegu s v práci, neustále háže nějaké rádoby vtipy, když ho ráno potkáš, hned volá, že se máš víc usmívat... Dobrá nálada ano, ale někdy je méně více.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(3.8.2019 10:51:03)
Karkulíno, takový typ by mě ničil.
Užvanění lidé jsou peklo, ať jsou pozitivní nebo negativní.
Mám ráda otevřené, přímé, komunikativní lidi (jako asi každý), ale špatně snáším neutuchající příval.
|
|
| Kudla2 | 
|
(3.8.2019 22:43:28)
"Na druhé straně ale úplně nemusím vtipálky typu "humor za každou cenu". Máme takového kolegu s v práci, neustále háže nějaké rádoby vtipy, když ho ráno potkáš, hned volá, že se máš víc usmívat... Dobrá nálada ano, ale někdy je méně více."
No, tak to je pro mě taky představa pekla.
Já bych nezaměňovala optimistu s takovýmhle trapným vtipálkem nebo s křečovitým přístupem "být vysmátej za každou cenu".
To první je blbej odhad situace, kdy ten člověk nepobírá, že pro druhé ty jeho řeči nejsou zábavné, to druhé je pokrytectví, a ani jedno moc velké sympatie nevzbuzuje.
|
| Federika | 
|
(3.8.2019 22:47:44)
Žoviální, straašně vtipný kdykoli a za každou cenu, to nemá s optimistickým postojem k životu a šíření dobrý nálady moc společnýho.
|
| Kudla2 |
|
(3.8.2019 22:51:07)
Federiko,
také si myslím, přesto se to poměrně často v debatách o tomto tématu objeví jako údajný protiklad pesimisty. (přičemž je vcelku jasné, že něco takového bude sympatické asi málokomu)
|
|
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 8:47:04)
No, a navíc je to špatnej odhad.
Nevím, komu se lze "zavděčit" křečovitou vtipností za každou cenu, myslím, že se asi těžko najde někdo, kdo by to měl rád, spíš je to protivné.
A myslím, že pokud je někdo nemluvnej, tak by měl takovej zůstat a nedělat si násilí. Normální společnost přece zkousne, když se někdo moc nezapojuje, naopak ti, co víc mluví, jsou rádi, že maj posluchače.
A než být v nenormální společnosti, která si z dotyčného bude zle a zlomyslně utahovat (jak popisuješ okolí tvého dědečka), je lepší nebýt v žádné.
|
| Ruth | 
|
(4.8.2019 9:12:01)
Lidské vztahy JSOU jednoduché.
Mít rád své blízké, rodinu a přátele.
K ostatním se chovat slušně.
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 9:16:57)
Tak ani v rodině třeba člověk nemusí mít vždycky rád úplně každého.
Ale to slušné chování máš pravdu, že je naprostý základ, i k lidem, které člověk nemá rád.
|
|
| Mirek_ | 
|
(4.8.2019 9:34:04)
"Lidské vztahy JSOU jednoduché."
Když jsou jednoduché, čím to, že se o nich vydává tolik knih a je spousta poraden, ve kterých pracují vysokoškolsky vzdělaní odborníci na mezilidské vztahy?
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 9:37:22)
Mirku,
protože někteří lidi si to dělaj zbytečně složitý. 
|
| Eudo | 
|
(4.8.2019 16:12:16)
"protože někteří lidi si to dělaj zbytečně složitý"
A to posuzuje kdo - ze si nekdo jinej neco dela ZBYTECNE slozity?
Ne kazdej je schopnej zit perfektne, uspesnej, bez problemu, dobre naladen…
Jinej zas ty påroblemy SKUTECNE MA a potrebuje si to probrat - "MY" nejsme ti, kdo maji pravo posuzovat, nakolik ten druhej ma problemy zbytecny a co "my" zvladnem levou zadni. Nekdo holt tu p+omoc a nejaky to ucho fakt potrebuje.
Bud ma nekoho, kdo to chape, nebo si za to (pokud na to ma) zaplati.
Kdyz nemam chut poslouchat a "dobre radit", nikdo mne k tomu nutit nemuze. Ovsem posoudit, kdo a jak co zbytecne - neni na mne.
|
|
|
| Ruth |
|
(4.8.2019 9:42:08)
Protože spousta lidí by neměla kam chodit do práce. Teda, mohli by péct chleba, šít šaty, programovat NC stroj - ale to je námaha. Tak se vymyslí problém - lidské vztahy jsou složité.
Jen pro toho, kdo žije ve lži a falešně.
A taky, neváží si života, jen se tak nějak motá, čekajíc nechci říct na co.
|
|
|
| Odvolání | 
|
(4.8.2019 9:36:14)
Ruth
|
|
| K_at |
|
(4.8.2019 9:49:06)
Tak tady musim durazne nesouhlasit, lidske vztahy jsou NEKDY jednoduche. Jinak ale na nich neni jednoducheho nic. Protoze ani my lide nejsme jednodussi, kristalove pruzracni a se srdcem na dlani. A bohuzel 1 blb miva casto schopnost komplikovat zivot mnoha lidem okolo. V obecne rovine vetsinou staci nyt slusny a prijemny, pri hlubsich vztazich a komplikovanejsich situacich to nekdy je k prdu.
|
|
| Okolík | 
|
(4.8.2019 10:48:04)
Lidské vztahy nejsou vůbec jednoduché.
Se zbývajícími dvěma větami souhlasím beze zbytku...
|
| Ruth |
|
(4.8.2019 10:52:49)
Okolíku i Kat,
jsou jednoduché. Neodvolám.
Dej/te příklad.
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 9:15:31)
Valkýro,
pokud jde o tohle, tak přece i nemluvný a zádumčivý člověk může občas vyslat nějakej signál, že NENÍ naladěný nepřátelsky.
Pokud celou dobu jen kouká jako kakabus a neprojeví se nijak, tak ano, může to zavdat příčinu k tomu, že si lidi budou myslet, že je nafoukanej nebo nepřátelskej.
Ale jenom neukecanost není vůbec na škodu, naopak si takovej člověk může získat pověst jako mnohem lepší společník než ten ukecanej, protože je víc lidí, co se rádi vykecávaj, než lidí, co uměj poslouchat, a někdo, kdo umí naslouchat, je vzácné zboží 
Já bych se necítila dobře ani ve společnosti někoho, kdo celou dobu mlčí a jen kouká (a netuším, co si myslí), ani ve společnosti někoho, kdo neustále vtipkuje bez ohledu na zpětnou vazbu. Člověk, kterej většinu doby mlčí, ale občas dá najevo, že mu to tak vyhovuje, že radši poslouchá než mluví, že ho zajímá téma, o kterým mluvěj ti ostatní, by mi naproti tomu nevadil vůbec.
U všeho tedy mlčky předpokládám, že lidi choděj do společnosti jiných lidí, se kterými a priori nějak být chtějí a mají je aspoň trochu rádi (a pak by snad neměl být problém dát to aspoň občas najevo), a že to není tak, že by si někdo pravidelně chodil sedat mezi lidi, které nemá rád a nemá si s nimi co říct.
|
|
|
| Odvolání |
|
(4.8.2019 9:35:56)
Lidské vztahy jsou velmi jednoduché.
Stačí být slušnej a nepředjímat domněnky.
A od mala učit děti že každý má svůj osobní prostor a svoje osobní nastavení. A že když někdo je spíš tišší a zádumčivý, že to rozhodně neznamená, že to není kvalitní člověk
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 9:36:55)
No a i když je nám třeba nesympatickej, že bychom se k němu neměli chovat hnusně.
|
|
|
| breburda71 | 
|
(4.8.2019 10:01:06)
Valkýro, podle mých zkušeností nejlíp je na tom nejlíp v mezilidských vztazích ten, kdo nemá potřebu ventilovat svoje názory, ale klidně poslouchá ty cizí - klíč je v otázkách. Zeptat se, a ostatní komunikace už plyne jako po másle..Já řízením osudu mám práci, kde s lidmi komunikovat musím, pracovně to je brnkačka,jen small talk jsem se musela trochu naučit..Ale fakt stačí se zeptat, a pak se tvářit, že poslouchám a že mě to zajímá, a často to opravdu zajímavé je..Lidi jsou šťastní, že si můžou povídat o sobě, prostě většina lidí ráda poslouchá sama sebe a nejvíc vyhovuje posluchač, ne partner do dialogu..Tolik k těm interakcím na pracovišti a i jinde - podle mých zkušeností je posluchač vysoce oceňovaný ostatními a oblíbený..
|
| K_at |
|
(4.8.2019 10:26:35)
Breburdo, ja jsem spis taky posluchac. A za posledni pulrok jsem nejak dosla k tomu, ze me to nekdy strasne nebavi. Vsichni kolem melou pantem (ted trochu prehanim),jsou desne vtipni a milion zazitku a kdyz se potom cloveka nikdo nezepta ani na "a co vikend?", tak je mi z toho nekdy trochu smutno. Ale holt clovek se uci furt.
|
| Ruth |
|
(4.8.2019 10:35:00)
Ti, co jen melou, někdy dlouho, mají znak aspergera. Nemůžou za to.
Ti postižení.
Ostatní se dělí na dvě skupiny
- nevychovaní burani
- ti, kterým na tobě nezáleží, neztrácet s nima čas, pokud jsou to rodiče klientů, tak přiměřeně a pustit z hlavy hned
|
| K_at |
|
(4.8.2019 10:37:26)
Ruth, ono i v praci......  ale jo, beru to tak. Nekdy je to umorny. Kamosky jsou daleko, a spis jim napafalo na hlavu mraky vaznych starosti a problemu. Momentalne jsem usoudila, ze chybi kamoska pobliz na nejakou zabavu.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(4.8.2019 20:17:07)
Ruth, nepřetržitě melou lidé sebestření.
Mohou tě klidně považovat za přítele, ale nechají tě říct max. jednu větu a dál už zase mají puzení mlít sami.
Neuvědomují si to.
|
|
|
| Mirek_ |
|
(4.8.2019 10:45:55)
Kat, taky můžeš říct:
"Měl(a) bys na mě hned teď nebo někdy dnes 5 minut, abych ti povyprávěla o svém víkendu?"
|
| K_at |
|
(4.8.2019 10:47:34)
Mirku, no tak to ani omylem. Vis co, vynucena pozornost neni to ono. To fakt nepotrebuju za kazdou cenu posluchace.
|
| Mirek_ |
|
(4.8.2019 10:53:05)
Kat, je rozdíl mezi "vynucenou" a "vyžádanou".
Asi jako vynuceným a vyžádaným sexem. Za první můžeš jít i bo basy. Teda spíš já.
Prostě navrhneš a druhý souhlasí nebo ne. Toť vše.
|
|
| Okolík |
|
(4.8.2019 10:54:59)
Kat, úplně chápu. Mám jednu býv. spolužačku, kterou párkrát za rok potkám v MHD pracujeme blízko sebe. Vždy si vyslechnu jak se má ona, její exmanžel, její děti a její rodiče, kdo ji štve v práci a jaký mela víkend nebo dovolenou. Nikdy, opravdu nikdy se nezeptá na moji rodinu, práci. A když zacnu já, v navaznosti na její historky, tak mi rychle skočí do řeči a pokračuje v monologu.
Ač je mi to nesympatické, tak pred ni prchám do jiného vagónu, pokud rovnou nezvolím jiný spoj.
Naštěstí u většiny lidí, i kolegů je to reciproční....
|
| K_at |
|
(4.8.2019 15:29:39)
Okoliku, jo. To je teda "prima" znama. Unavne, ubijejici. Jeste ze s ni nepracujes....
|
|
|
|
|
|
| Monty | 
|
(4.8.2019 10:42:55)
Hm, a já si myslím, že klíč je v nebrání se smrtelně vážně a neanalyzování každého prdu, jako co kdo jak myslel, proč řekl zrovna tohle nebo proč naopak neřekl něco jinýho. Pokud se člověk od tohoto oprostí, obvykle nemá žádnej problém s mezilidskými vztahy. Až tak snadný to je.
|
| K_at |
|
(4.8.2019 10:44:05)
Monty, ale to pomaha urcite. Neresit kazdou kravinu.
|
|
| Ruth |
|
(4.8.2019 10:49:17)
Ještě bych decentně dodala - a nenechat si sr.t na hlavu./pardon/
|
|
| Federika |
|
(4.8.2019 11:17:25)
Monty,
tohle si myslím taky. Zároveň mám tu zkušenost, že člověk, kterej je spokojenej, šťastnej ( v rámci možností), žije v pohodě svůj život, nemá většinou problém se vztahem k jiným lidem, nemá potřebu řešit jejich problémy ani sáhodlouze ty svoje, nemá potřebu závidět, pomlouvat ani udílet nevyžádané rady.
Ani hrát před kýmkoli divadýlko.
|
|
| libik | 
|
(4.8.2019 11:20:09)
Já té diskusi pořád nerozumím
Pořád nechápu to prožívání předpokladu "co si o mně myslí Maruš", protože zhruba od 11 let vím, že celkem prd, každý má dost starostí sám se sebou.
Někdo je sympatickej, někdo ne, někdo je parťák na pokec, někdo ti půjčí prachy. Nežijeme v době soubojů na kordy a dokonce žijeme v době, kdy nás alespoň základním způsobem zákon chrání před šikanou ve velkých kolektivech, kam jsme nastoupili.
Nevím, jak se obklopovat a neobklopovat, žiju s lidmi, tak se snažím s nimi kooperovat.
Jinak tedy , já si myslím, že to, koho potkáme není náhoda, ale to už sem pletu nějaký světonázor.
|
| Monty |
|
(4.8.2019 11:33:19)
"Pořád nechápu to prožívání předpokladu "co si o mně myslí Maruš", protože zhruba od 11 let vím, že celkem prd, každý má dost starostí sám se sebou."
Libiku,
A nejde jen o starosti, stejně tak každýho zajímají primárně i vlastní radosti, proč by pro mě mělo být nějak podstatný, jestli si Maruš vyslechne nebo nevyslechne, že jsem strávila prima víkend zavařováním meruněk nebo koupáním v bazénu? To tu moji vlastní radost nějak snižuje fakt, že se o ni Maruš nezajímá?
|
| Grainne | 
|
(4.8.2019 12:02:40)
Monty, Libiku, protože spousta lidí má potřebu sdílet a "neslyšící" Maruš jim blokuje komunikační kanál. Stejně tak ho blokuje ať už pocit, nebo fakt, že je Maruš kritizuje, protože to v nich vyvolává dojem, že kdyby se "polepšili", ledy se prolomí.
Já se taky milé Maruš vyhnu obloukem, ale každý není šťastný a spokojený nejlíp sám se sebou.
|
| libik |
|
(4.8.2019 12:27:04)
Maruš jim blokuje komunikační kanál?
ty jo, jak to dělá?
|
| Grainne |
|
(4.8.2019 12:46:21)
Libik, neposkytuje zpětnou vazbu. Případně, ta druhá část, nedělá to nijak a ten druhý předjímá, že každým slovem a každou myšlenkou hodnotí.
Potíž je, že ti předjímající si to často nesou z předchozích rodinných, nebo partnerských vztahů, takže jsou v tom taky nevinně.
|
| libik |
|
(4.8.2019 12:50:28)
Grainne, já myslela, že koňáci se s tím tolik nese*ou
|
| Grainne |
|
(4.8.2019 12:57:06)
Libik, tak to bys koukala, jak je to rozdělená společnost
Mně to potíže nedělá, klidně tím plynule proplouvám.
Majitelé koní vers. ostatní, anglie vers. western, rekreační vers. sportovní jezdci a kdo je komu nadřazen
|
| Filip Tesař |
|
(4.8.2019 15:17:51)
"Koňáci" nejsou obvykle lidi, co by byli nějak nad věcí, vyrovnanější, otevřenější a tak všelijak podobně. Jsou to prostě lidi jako všichni ostatní, jsou mezi nima takoví i takoví, některý jsou skvělí, empatický a jiný sou zas pravej opak.
Možná je těch prvních mezi nima víc, než v běžně v populaci, ale řek bych, že je víc i těch druhejch.
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 18:03:04)
"Potíž je, že ti předjímající si to často nesou z předchozích rodinných, nebo partnerských vztahů, takže jsou v tom taky nevinně."
A jak dlouho je v tom ten člověk nevinně?
Respektive do kdy za to "může" to, z čeho přichází, a odkdy do toho vstupuje jeho vlastní odpovědnost, třeba za to, aby se naučil, že vztahovačnost není vždycky úplně na místě?
(Nebo do toho nevstoupí nikdy, člověk je nevzdělavatelnej a nepoučitelnej a co se v mládí naučí, toho se už do smrti nezbaví a nic s tím nenadělá?)
|
| Grainne |
|
(4.8.2019 18:58:11)
Kudlo, to je velmi individuální, tipuju, že to souvisí s délkou a intenzitou té zkušenosti.
Je v tom nevinně nutně neznamená, že se s ním musíš kamarádit. Často, i když s tím dotyčný nějak pracuje a snaží se mírnit, má to na doživotí a pak už ja na každém, jestli a v jakém množství ho snese.
Takový Trautenberg, kyselo je moc kyselý, bramboračka málo bramborová...(tak nějak přibližně).
Dost často je to ovšem strach, že když dotyčný něco pochválí, automaticky mu to někdo pohaní, některé rodiny se na to snad specializují.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(4.8.2019 20:25:49)
"Já se taky milé Maruš vyhnu obloukem, ale každý není šťastný a spokojený nejlíp sám se sebou."
Grainne, přesně tak.
Kdo je spokojený a vyrovnaný sám se sebou a umí si najít své lidi (má to štěstí, že je potká), může mu být nějaká Maruš volná.
Někdo je ovšem z různých důvodů odkázaný na vztahy, které mu nevyhovují a neumí to změnit.
|
|
|
|
| Mirek_ |
|
(4.8.2019 11:53:37)
.libiku,
tohle téma není o prožívání předpokladu "co si o mně myslí Maruš"
To jenom Valkýra odbočila ke své rodinné historii.
Téma je o výběru lidí, se kterýma se stýkat.
|
| Grainne |
|
(4.8.2019 12:05:27)
Mirku, když už jsme u toho výběru, ne každý to umí, chce to určitou sociální zdatnost, jak lidi upoutat a udržet.
|
| Federika |
|
(4.8.2019 12:12:45)
Což ale neznamená, že se musí stýkat s lidma, se ktwrýma není rád. V osobním životě, v pracovním se tomu člověk občas holt nevytne.
|
| Odvolání |
|
(4.8.2019 12:23:48)
Tak. V práci máme děvčicu, která nemá reálně proč brečet. Má výbornou, skvěle placenou práci, je zdravá, má funkční manželství a tři krásné zdravé děti.
Pořád je něco problém. Firemní auto který dostala není nový, ale dva roky starý (tzn. že za rok dostane nový), všechno je drahý, nařízení v práci přidávají administrativy, děcka moc žerou, manžel jezdí pracovně pryč, dovolené je málo takže může jet jen 3x ročně a když jede, tak je blbý počasí (nebo není sníh). A takhle desítky stížností. A furt dokola. To je tak strašně vyčerpávající, že si to málokdo umí představit.
Nikdy jsem od ní neslyšela, že je spokojená.
|
| Ruth |
|
(4.8.2019 12:29:56)
Vždyť říkám celou dobu, že u našinců je in být pořád nasranej.
Na detektoru lži by to její vypovídání bylo jinačí.
Tito lidé ještě nepochopili, že obtěžují.
|
|
| Monty |
|
(4.8.2019 12:31:35)
Borgis,
je na tobě, jestli to budeš vnímat jako stížnost/problém nebo pouhý konstatování. Já to jako konstatování beru a nic víc v tom nehledám, tudíž je mi to zcela u zadele.
|
| Odvolání |
|
(4.8.2019 12:36:47)
Monty, tak já s ní naštěstí nesedím.
A je mi vcelku jedno, co si plká, jen když to pronikne až ke mě, tak mě někdy zarazí ten do očí bijící paradox.
|
|
|
| Federika |
|
(4.8.2019 12:32:18)
Ano, Borgis, taky znám pár takových lidí.
Snažím se jim vyhýbat, jak ti jen jde.
|
|
| libik |
|
(4.8.2019 12:36:33)
Já jsem se včera dívala na dokumenty Sommerové, několik žen kolem 50 plus tam rekapitulovalo své životy.
Nejvíc happy byla ženská, co jí Osvětim(kde také byla) vzala všechny příbuzné, byla poměrně čerstvá vdova o věkově to měla za pár, na druhém místě se umístila matka DS, co se na ni vyprd chlap, na třetím matka abstinujícího feťáka.
Ono je asi v některých případech potřeba něco prožít, aby se člověk neutápěl v kravinách.
|
| Ropucha + 2 |
|
(4.8.2019 20:29:38)
"Ono je asi v některých případech potřeba něco prožít, aby se člověk neutápěl v kravinách."
Určitě.
Ale podle mě záleží i na povaze.
Slabé jedince prožité katastrofy mohou zlomit, silní jedinci z nich vyjdou posílení a zmoudřelí.
|
|
|
| angrešt |
|
(4.8.2019 16:01:47)
Lidé, kteří nevidí na ničem nic pozitivního, mi nevadí. Nemám pocit, že obecný seznam "rodina, děti, dobrá práce...atd." má být nějakým etalonem vnitřní spokojenosti.
Nemám moc velkou sociální kapacitu, takže se s většinou lidí stýkám v celkem řídkých intervalech, ale když už se s někým setkám, tak mi vůbec nevadí, že je takový, jaký je. Třeba i ufňukaný a negativistický. To není vada, to je vlastnost:)
|
| Monty |
|
(4.8.2019 16:38:30)
angrešte,
to je přesně ono. Brát je takové, jací jsou. Podle toho, co tu roky čtu má dost lidí problém s tím, že mají furt nějaká očekávání, jak by se měl kdo chovat, co by měl nebo neměl poskytovat, co by měl nebo neměl říkat, jak často by je měl dotyčný kontaktovat, aby tím dával dostatečně najevo zájem... Jenže přátelství se nehodnotí a nepoměřuje, to se prostě žije.
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 16:51:48)
Monty,
tak to snad je samozřejmé, že PŘÁTELE bere člověk takové, jací jsou.
Ale přece se nějak rozhoduje, koho si za přítele vybere, a normální člověk si snad vybere někoho, kdo mu povahově "sedne", s kým je mu převážně dobře (sama jsi říkala, že by sis třeba voliče SPD za kamaráda nevybrala), a to, že ten dotyčnej neudělá vždycky všechno na 100% podle jeho představ, je snad normální. Podstatný je, aby ty věci, který "vaděj" nepřevýšily ty věci, který jsou fajn.
Nevím, že by tady bylo nějak moc lidí, kteří by dělali to, co říkáš (to poslední byl troll).
|
| Monty |
|
(4.8.2019 16:59:34)
Kudlo,
mno, ale v životě - a na to tu už někdy v pátek upozorňovala Libik - si nevybíráš všechny lidi, se kterými se stýkáš, a třeba v práci lidi obvykle tráví poměrně dost času, který musí trávit s lidmi, které si nevybral.
Přátele si jistě nějak "vybíráme", ale vyjít holt většinou musíme i s těmi ostatními.
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 17:09:07)
Monty,
ale ti, se kterými pracujeme, jaksi nespadají do kategorie lidí, kterými se OBKLOPUJEME.
Myslela jsem, že je jasné, že "obklopováním" je myšleno něco, co můžeme aktivně ovlivnit.
A kategorie lidí, se kterými MUSÍM VYJÍT (protože spolu pracujeme) je někde úplně jinde než kategorie lidí, kterými se obklopuji = jejichž společnost aktivně vyhledávám. Ty jsem na mysli neměla.
|
| libik |
|
(4.8.2019 18:12:04)
Kudlo, já pořád nevím, jak a proč dospělá zaměstnaná ženská ve středu po půl páté aktivně vyhledává lidi. Podle mě buď je ráda, že je ráda nebo jde za nějakou zvolenou činností typu sport, háčkování, angličtina, kde je primárně důležitý obsah a ona tam dle svého naturelu pokecá s kolegou nebo ne.
A pak má nějaké kamarády, na které se těší, že je jednou za čas uvidí.
Mechanismus vyhýbání a obklopování si může dovolit Karel Gott, běžnej člověk buď má potřebu (nebo dovednost) se zapojovat do hovoru při tom, co ho zajímá nebo ji nemá a přesto je v pořádku a spokojený. Pak jsou lidi, co nechodí nikam a budˇ jsou s tím v ladu nebo spekulujou, co je špatně..
V dnešní době samoty nikdo zkrátka neodkopává zástupy těch, co se mu najednou zdají negativní. Podle mě je tvůh problém fikce, nebavíme-li se o naprostých extémech, kde nežádoucí osoba potřebuje psychyatrickou pomoc.
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 18:17:00)
Libiku,
nezlob se, ale nechápu, na co přesně se ptáš?
|
| libik |
|
(4.8.2019 18:35:45)
No ptám se na situaci vyhýbání se lidem rp. obklopování se lidmi.
Já mám třeba pár přátel, k tim jezdím nebo oni ke mně, vídávám je párkrát do roka. Pak jsem zaměstnaná a k tomu chodím cvičit a kreslit. Když je ve fitku jedna fascinující dvoumetráková beruška, co každého přátelsky poučí jak cvičit na záda, ráda s ní prohodím pár slov. Když jsou tam mlčící funilky, jenom pozdravím. V obou případech necítím obklopování ani vyhýbání. To samé na kreslení, ze sympatie k lektorce se obvykle účastním i pololetní večeře a normálně tam pobudu s lidmi, co chodí kreslit. Z provozně přátelských důvodů jsem do jisté míry v interakci se sousedy, všichni, co tu žijí, už u mě někdy byli na návštěve a naopak. Když jdu venčit psa, který chce lítat s bílým pudlíkem, pohovořím s jeho majitelem. Zmíněné chování pokládám za běžný život, nemohu říct, že se někým obklopuji, mohu děkovat PB, že jsem někým obklopena, v tajze by mi bylo úzko.
Takže, jak ty osobně provádíš obklopování a vyhýbání se, to je ta otázka
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 18:41:28)
Libiku,
tak pokud je to na úrovni "občas s tím člověkem prohodím pár slov", tak to se asi snese i Ijáček.
Ale s někým, kdo mi tak úplně nesedí, sice není problém vyjít na této úrovni, ale asi s ním nebudu cíleně vyhledávat častější kontakty.
To samé u příbuzných, kdy člověk protivnou tetičku Aničku bez problémů snese na kulatinách strejdy Pepíka, ale asi ji nebude zvát každý lichý týden na kafe.
|
| libik |
|
(4.8.2019 18:47:50)
"cíleně vyhledávat další kontakty" je to, čemu nerozumím.
Pomalu mám pocit, že za zimních večerů derete peří a svoláváš to letáčkem.
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 18:49:52)
psala jsem ČASTĚJŠÍ, ne "další".
|
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 18:51:34)
A taky ty kamarádky si asi vybíráš (sis kdysi vybrala) podle toho, jak se s nima cejtíš, ne?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(4.8.2019 19:02:44)
Ale jo, ale moc hluboce jsem o tom nepřemejšlela.
|
|
| libik |
|
(4.8.2019 19:11:12)
Hodně kamarádek bylo dáno dobou a podmínkami. Mám jednu, která je "jenom" hodná ženská, nemáme společné zájmy ani politické názory. Byly jsme sousedky v době největší chudoby na MD situované v odlehlé městské lokalite v dobách, kdy svět nebyl baby-friendly a nebylo kam a za co s dítětem jít. Tak jsme si vyměňovaly recepty na jedno kuře na 3 obědy a štrikovaly svetříky. Já jsem tehdy neměla ani televizi, ona mi odvyprávěla všechny díly Angeliky.(včera jsem si na ní vzpomněla)
Pomohla bych jí, kdyby potřebovala a bylo to v mých silách, 1x za 5 let s ní pokecám do telefonu, ale jsme každá jinde. Nevím, jestli nebyla kapánek negativní (nebo já??)
No a pak jsou kamarádky, které se stanou jako lásky, to si prostě nepomůžeš, taky se nerozhodneš neobklopovat objektivně nemožným chlapcem, pokud ho miluješ.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(4.8.2019 18:38:12)
Taky mi není jasný co znamená obklopovat se. Mám kamarádky z mládí, těm nějaký ty horší vlastnosti odpustím i ony mně. Pak chodím cvičit, to podle cvičitelky i když si o některých spolucvičenkách myslím, že jsou pipiny, nijak to neřeším ani nedávám najevo.
Nejvíc obklopená jsem kolegama v práci a tam si zas tolik vybírat nemůžu, ale nestěžuju si.
|
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(4.8.2019 16:58:19)
Monty, ono to asi nebude tak jednoduché, kolik "příšer", od kterých se opravdu člověk má, nebo by se alespoň měl, odstřihnout, průměrně společenský člověk za život potká?
Dva, pět kousků na desítky "normálních"? Teď nerozlišuju, rodina, přátelé, kamarádi, kolegové, známí...
Nikdo nemá kapacity tu podrobně vypisovat, s kým a proč se kdy rozešel.
Každý máme typy, které nemůžeme vystát, ať už názorové, nebo charakterové, pak se cesty rozejdou. Někdy ostrým střihem, někdy to vyhnije postupně.
|
|
|
| Odvolání |
|
(4.8.2019 16:54:57)
Tak pokud je to vlastnost, která ze mne vysává energii, tak se s takovými lidmi nebudu vídat prostě. Stejně se nevídám se sobci, žárlivci, lidmi beze smyslu pro humor - to jsou také vlastnosti, které mi ale prostě nesedí.
|
|
| Kudla2 |
|
(4.8.2019 17:57:20)
Zase pokud někoho vidíš jednou za uherskej rok, tak i když je to "Ijáček", tak Tě to asi nestihne nějak výrazněji ovlivnit.
|
|
|
|
|
| libik |
|
(4.8.2019 12:43:46)
Valkýro, když ty to máš fakt těžký.
Třídní sraz je něco, kde opravdu nejde o to, jaká je Maruš a co si myslí, pokud se ti lidé jinak nestýkají, je to otázka přesně těch 4 hodin, kdy se někde pije pivo.
Jasně, mohu si pomyslet "ta má super vohoz, toho ten chlast oddělal, ty jeho nové zuby jsou dost fušerský, z tý puťky je krásná ženská ap", ale spláchnu to dalším pivkem a ráno mě jen trochu bolí hlava a jdu si po svém.
Představa, že srazáci někoho vyloučí z kolektivu na základě jeho "jinakosti", to už je fakt dost těžká panika.
|
| Okolík |
|
(4.8.2019 16:18:17)
Tak, Valkýro, jestli jsi poté, co ostatní vyprávěli o svých starostech (nevím jak závažných) začala vtipkovat a ostatním to nesedlo, tak se ani nedivím, že tě poslali někam... Ale myslím, že už druhý den o tom většina z nich ani nevěděla....
Já třeba na srazy z gymplu chodím ráda, s některými se vídám častěji, i víkendy apod ...
Ale mám kamarády, kteří to nesnášejí, neměli ve třídě dobré vztahy a tak nechodí nikam.
|
|
|
|
| Grainne |
|
(4.8.2019 12:53:14)
Valkýro, to jsou dovednosti, které jsou buď vrozené, nebo se dají naučit. Pro většinu společností bohatě stačí pár základních pravidel.
Pravda, chce to i trochu pohotovosti v prvním momentě, jak se "chytit". Nejjednodušší pro mně je chvíli počkat, zjistit atmosféru a o čem je řeč a využít vhodný okamžik. Taky se nevrhám po hlavě do davu.
|
|
| angrešt |
|
(4.8.2019 15:56:43)
Sociální zdatnost nemám prakticky žádnou. Ve společnosti větší než tři lidi se většinou vůbec neúčastním hovoru a jen se mlčky dívám. Nepokouším se to maskovat a jsem se sebou sžitá. A nějak to vůbec není na překážku mému společenskému přijetí. Jsem obecně zvaná a cítím se spíš dost vyhledávaná. Cítím se s lidmi, které mám ráda, dobře, i když naše interakce není oboustranný rozhovor, ale spíše jejich hovor s někým dalším a moje mlčenlivá neúčastnící se přítomnost. A věřím, že oni se mnou jsou rádi zpravidla také :) Moc nevěřím tomu, že nespolečenskost je obecně zásadní příčinou nedostatku mezilidských vazeb. Samozřejmě to může trochu komplikovat v těch začátcích, když člověk poznává někoho nového, ale hlubší vztahy už taková banalita přece nenarušuje :)
|
| Grainne |
|
(4.8.2019 16:06:02)
Sociální zdatností je myšleno především to, neprudit sebe, ani ostatní. Jak moc se kdo ne/zapojí, je věc individuálního nastavení.
Jsou společnosti, kde je účast spíš formální povinnost, na povel se taky bavit neumím, takže učiním společenské povinnosti zadost a ve chvíli, kdy jsem si jistá, že už mě nikdo postrádat nebude, zmizím. Ovšem já nemusím pěstovat žádné profesní, ani obchodní kontakty, to už je třeba mít jinou strategii.
|
|
|
|
|
|
|
|
Je tu veselo. Někdy i nechtíc.
to byl uchvatnej moment! Dobry, jsem v obraze. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)