| Hr.ouda | 
 |
(23.5.2019 23:04:13)
dohadujeme se tu, jestli to je možný a bylo možný ve 40 letech 20. stol.
"Když jsem k tomuto profesorovi vkročila, tak okamžitě řekl diagnózu, jmenovala se Simondsova nemoc, totiž odumření mozkové hypofýzy. Změřil mi jen tlak a teplotu. Pak mi řekl, že mi zbývají jen dva měsíce života, ale že zná chirurga, který se zabývá transplantací hypofýzy a i jinými transplantacemi.“
Život jí transplantací zachránil profesor Kubányi. Tehdy bylo takto operováno devět případů na celém světě. Operace se podařila a po pár měsících se Magdalena zotavila.
Více na https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-pribehy/603511/magdalena-horetzka-po-osvobozeni-rusy-jsem-vazila-29-kilogramu.html?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy"
|
| Hr.ouda |
|
(23.5.2019 23:04:37)
https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-pribehy/603511/magdalena-horetzka-po-osvobozeni-rusy-jsem-vazila-29-kilogramu.html
|
|
| Hr.ouda |
|
(23.5.2019 23:12:23)
nebo si celý ty story někdo vymýšlí a tady ujel?
|
| Cimbur | 
|
(24.5.2019 15:05:28)
https://plus.rozhlas.cz/lidi-vy-nevidite-vzdyt-nas-vezou-na-smrt-pribeh-magdaleny-horetzke-6511116
Asi ne. Ale kdo ví, co jí bylo, co si z toho zapamatovala, dokonce co jí vlastně prováděli a jestli to mělo příčinnou souvislost s vyléčením.
|
|
|
| Žžena |
|
(24.5.2019 8:45:29)
Ne, ve 40. letech 20. stol. hypofýzu určitě netransplantovali 
A neumíme to ani dnes.
A ve 40. letech 20. stol. ještě netransplntovali úspěšně žádnej vnitřní orgán.
|
|
| Pole levandulové | 
|
(24.5.2019 8:53:52)
Nevím, jak transplantace, ale mému bratrovi implantovali telecí hypofýzu pod kůži na břiše cca v roce 1980 v Motole. Byl to krátky ambulantní výkon, měl sloužit k urychlení jeho psychomotorického vývoje při léčbě DMO. On konkrétně se po tom rozmluvil, dělali mu to dvakrát.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(24.5.2019 9:00:02)
vím o tom kulový, ale třeba tohle by nasvědčovalo tomu, že zas tak nereálné to být nemusí
"I když transplantace žláz byla u počátku endokrinologie (viz zmínku o E. Steinachovi v úvodu), o transplantaci endokrinních žláz jako léčebném postupu se zatím neuvažuje. Ještě po druhé světové válce se zkoušela například transplantace telecí hypofýzy u nerostoucích dětí. "
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1999/cislo-5/nahrady-funkce-zlaz-vnitrni-sekreci.html
|
|
| Cimbur |
|
(24.5.2019 15:02:43)
Dneska je funkce hypofýzy (je jich mnoho) možné aspoň částečně nahradit náhradní hormonální terapií. Je možné, že dali tu telecí pod kůži, ta se časem odhojila. Čtu o tom poprvé. Mám totiž zkušenosti u svých pacientů se snížením funkce hypofýzy a nutností suplementace především kortikoidů po těžkém stavu (úrazu, sepsi), postupně se stav upraví a já můžu léky vysadit. Tak možná telecí žláza pomohla Magdaleně? Nebo to celé bylo velké "šméčko na lidi" a dívka se zotavila po zlepšení výživy. Vždyť tenkrát nebyla možnost stanovit hladiny hormonů, vše se usuzovalo z klinických příznaků, zkušeností, intuice. Netrpěla třeba mentální anorexií?
|
|
| Cimbur |
|
(24.5.2019 15:11:38)
A pak už nevím, jak se to stalo, zřejmě kvůli událostem s příbuznými ze Slovenska jsem přestala jíst a pít. Zřejmě to bylo z psychických důvodů. Kupodivu byla v Budapešti židovská nemocnice, když mne tam vyšetřovali, měla jsem jenom 29 kilogramů. V nemocnici jsem prošla mnoha vyšetřeními, ale žádnou diagnózu nezjistili. Podotýkám, že v Maďarsku byla ještě otcova sestra, která se vdala za vdovce a ten měl dvě děti, Flóru a Vojtěcha, maďarsky Béla. Béla byl novinářem. Flóra byla ode mě starší o patnáct let, byla neobyčejně chytrá a vzdělaná, studovala ve Francii na Sorbonnské univerzitě. A když v té nemocnici nic nezjistili, tak Flóra se obrátila na nějakého profesora Szondiho, u kterého mě objednala. Tento profesor Szondi byl maďarský psychiatr, který založil metodu psychologie osudu a je známý svými testy s fotografiemi psychotiků, podle kterých u pacientů objevoval skryté vlohy a sklony osobnosti. Když jsem k tomuto profesorovi vkročila, tak okamžitě řekl diagnózu, jmenovala se Symondsova nemoc, totiž odumření mozkové hypofýzy. Změřil mi jen tlak a teplotu. Pak mi řekl, že mi zbývají jen dva měsíce života, ale že zná chirurga, který se zabývá transplantací hypofýzy a i jinými transplantacemi. Byl to profesor Kubányi, který mi posléze transplantaci provedl, podotýkám, že jsem musela nějaký čas čekat na vhodného dárce, tedy na smrtelný úraz jiného člověka. Tehdy bylo takto operováno devět případů na celém světě. Operace se podařila a po pár měsících jsem se zotavila. Musela jsem často chodit na prohlídky do budapešťské nemocnice, proto jsem bydlela u otcovy sestry v Budapešti.
Zdroj: https://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/mohl-to-byt-prosty-pribeh-mlade-zeny-nebyt-hruz-kt.html
|
|
| Vaitea | 
|
(24.5.2019 15:54:26)
"dohadujeme se tu, jestli to je možný a bylo možný ve 40 letech 20. stol."
Ne nebylo.
Na 100%.
Souhlasím s Cimbur: Ale kdo ví, co jí bylo, co si z toho zapamatovala, dokonce co jí vlastně prováděli a jestli to mělo příčinnou souvislost s vyléčením.
|
| Koliha velká | 
|
(24.5.2019 18:55:11)
|
|
|
| Koliha velká |
|
(24.5.2019 18:54:52)
Ne, něco takového nejde ani dnes. Pokud se stane, že je hypofýza opravdu zničená, pacient musí brát doživotně léky, které funkci hypofýzy nahrazují.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)