| Filip Tesař |
 |
(3.11.2018 10:36:26)
Říká se to proto, aby mrtví nemohli uškodit. Smrt byla pro lidi kdysi přechod, ne trvalej stav, nicota, zmizení, mrtvo. Mrtví sestupovali do podsvětí, odkud kdysi přišli na svět. Dobrý pomáhali, různejma způsobama. Zezdola, z dolního světa, kde byla uschovaná voda (vláha) - proto se často považovala za zemi věčnýho jara, mohli napomáhat tomu, aby se na jaře vláha včas uvolnila a nebylo sucho. Mohli pomoct i k bohatství, například ukázat, kde je zakopanej poklad (kdysi se věřilo, že i zlato v zemi roste, rozrůstá se, a nejen zlato, vlastně všechno, co se pohřbilo do země). Ruku v ruce s tím napomáhali i plodnosti - ta byla taky spojená s vláhou, i při sexu jde o "zasetí", ostatně dodneška se říká spermatu "semeno". Takže plodnost dobytka, ale i lidí. Občas předkové přiložili ruku v domě, pokud bylo třeba. Ovšem nikdo není bez chybičky, a tak se hodilo vzpomínat na jejich dobrý vlastnosti a skutky, to jim lichotilo a pomáhali. Kdežto kdyby se zbytečně připomínalo, že třeba děda bejval občas pěknej pruďas a prababička nemívala doma dvakrát uklizeno (berte jako dobovej příklad) a vůbec kdesi cosi, občas rozbili nějakej hrnec, nebo aspoň zapletli koním hřívy, že to nešlo rozplést, způsobili, aby slepice nenesly atd. Do nedávný doby z toho zůstaly zbytky představ o domácích skřítcích hospodáříčcích nebo o domácích šotcích.
Zlí lidi škodili přímo. Zbyla po nich představa upírů a nočních můr. Vyssávali lidem životní šťávu, krev, energii, protože jim to mohlo pomoct vrátit se zpátky na zem. Vracet se mohli v čase přechodu, zlomu, kdy se světy (pozemskej a dolní, podsvětní) navzájem otevíraj. Typicky půlnoc, ale hlavně určitý dny v roce. Třeba Dušičky. Slunovrat, rovnodennost. Anebo mohli procházet místama, kudy vedly zlomy, cesty nahoru a dolů. Typicky křižovatky. Proto se u křižovatek stavěly lípy, stromy, kterej přitahuje včely a díky tomu spojovanej s dobrem a zahánějící zlý síly (včely dobrotivý bytosti, který vytvářel sladkej pokrm, spojovanej s nebem, včely jako létající bytosti byly rovněž spojovaný s nebem, a nebešťani nás seshora chránili před zlem). Nebo se u křižovatek stavěly křížky. No a lidi v podsvětí, i dobrý i zlý, slyšej, co si povídáme. Mluvit o nich špatně znamenalo přitáhnout na sebe jejich pozornost. Nene, ať si o nich mluví špatně kdo chce a ať jdou škodit jemu. Ať uschne obilí sousedovi, mě to za to nestojí. Když, tak šeptem, beze jména, opisně. Proto i v případě, že už třeba s těma dobrejma (převážně dobrejma, prostě těma, který stálo za to si předcházet) následky nastaly, člověk se na ně nesměl zlobit a hlavně ne mluvit adresně - proto se řeklo jen: "Byl u nás šotek." A dalo se mu něco na usmířenou.
|
| 77kraska |
|
(3.11.2018 10:39:32)
Filipe, Tys taaaak chytrej!
(nebudes volnej tak za 5 let?)
|
| Filip Tesař |
|
(3.11.2018 10:45:24)
Nebudu, ale až umřu, zkus o mě mluvit dobře 
|
|
| libik | 
|
(3.11.2018 14:41:32)
Sedmi, OT, co to, že hledáš na důchod chytré chlapy ? Dlouho jsem tě tu neviděla
|
|
|
| Mirek_ | 
|
(3.11.2018 10:52:39)
Čili, jak jsem tě Filipe pochopil, motivací pro "o mrtvých jen dobře" byl dříve strach.
|
| Kudla2 | 
|
(3.11.2018 11:02:35)
Mně to Filipovo vysvětlení připadá velmi pravděpodobné, vždyť mrtví byli a často ještě jsou vnímáni jako síla s velkým potenciálem škodit a z tohoto pohledu bylo asi dobré si je nějak nerozhněvat.
|
| Mirek_ |
|
(3.11.2018 11:09:55)
Jasně Kudlo, i dneska někteří lidé věří v potenciál mrtvých a modlí se "ke všem svatým".
Přitom podle Kazatele 9:10 "není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš."
Já pořádně nerozumím ani viditelné realitě a tak jsem rád, že jako nevěřící se nemusím moc zabývat teoriemi o něčem "pod námi nebo nad námi".
|
|
| 77kraska |
|
(3.11.2018 12:10:18)
Kudlo, mne to taky pripada pravdepodobne, co pise Filip, protoze tyhle "tradice" pretrvavaji fakt hodne dlouho v myslich lidi....jeste moje prababicka nenechavala deti odbihat v lese do mista, kde udajne zili duchove, to vypravi moje matka a teta, ja si to uz nepamatuju, zemrela v mych asi 10ti letech, to uz do lesa s detmi nechodila a zdrzovala se jen ve vsi, v chalupe a na zahrade....je fakt, ze my tam na to misto ted chodime, pise se o nem v knihach, ze tam jsou kamenne řady, ktere jsme videli - a je to presne misto, kam prababicka odmitala chodit
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(3.11.2018 14:44:25)
Mirku, mám za to, že motivací nebyl jenom strach. To bychom mohli motivaci strachem přenést pomalu snad na většinu činností, co děláme: zalejváme záhony, protože máme strach, aby nám to neuschlo a zase nezalejváme příliš, protože máme strach, že to přelijem, snažíme se vycházet s partnerem, protože máme strach, aby nás neopustil, chodíme spát, protože máme strach, že jinak budeme nevyspalí.
U těchhle starejch představ o záhrobí hraje klíčovou roli víra v to, že život pochází ze země, že se ze země doslova rodí jako dítě z matky. Že přeneseně náš život závisí na dobrým vztahu k tomu, co je pod zemí, to, co k životu potřebujeme, na tom závisí, náš život se může zlepšit díky dobrýmu vztahu k tomu, co je pod zemí. Je to víra nejspíš fakt prastará, nacházíme ji napříč světem u společenství lovecko-sběračských, primitivních zemědělských i vyspělých tak, jako český země v době narození Boženy Němcový, od Kanady přes Afriku do Japonska.
|
| libik |
|
(3.11.2018 15:14:00)
To je moudré, dobrý vztah k čemusi, co je podstatou..
|
|
|
|
|
Šeptem, nebo nahlas, to je fuk. Prostě vůbec. I teď mi to dělá problémy 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)