1kulička |
|
(6.6.2018 19:23:37) Nechci snad žádnou radu, jen si postestknout a popovídat, přečíst, jak to máte vy ostatní. Nejsme ještě rozvedení, ale rok žijeme odděleně. Velmi blízko sebe, k dětěm to má jejich otec 1 minutu pěšky. Dříve jsme se navštěvovali často, ale co si nastěhoval milenku, já k němu nechodím ani děti ne. Otec dětí se cestou z práce dříve často zastavil, ikdyž jen na 5 minut. Bývalo to každý den, teď už tak cca 2x do týdne a opravdu se nikdy nezdrží déle, než pár minut - ani nemá zájem mluvit s dětmi, spíš se mnou. Asi se netvářím vyloženě, že z něj mám radost, ale taky se na něj nemračím. Doufala jsem, že když s námi nebudě žít, budou mu děti chybět a bude se jim věnovat možná i víc, než když s námi bydlel (což teda bylo víceméně minimálně). Ten nezájem je i finanční, nebudu rozepisovat, ale nemá pocit, že by mi měl na děti něco platit nebo jim dokonce něco koupit, k narozkám to jsou dárky za pár stovek. Myslela jsem, že si děti budeme střídat ob víkend, když máme nyní k dispozici chatu, ale otec nemá zájem, víkendy nechce plánovat a vypadá to, že mu vyjde 1 víkend pro děti v měsíci. Na prázdninu jsem musela jasně říct, že má asi 3 týdny, kdy je může mít (nejsou na táboře nebo jinde) a on je chce na 1 týden a to teda až na moje dotazování a připomínání. Nezdá se mi, že by to dětem bylo nějak líto, ale mně to líto je. Bohužel to koresponduje se vším jeho chováním po našem rozchodu akoneckonců i s důvodem k rozchodu. Nějak mu děti nepřijdou důležité pro jeho život, je rád, že je má, ale ke štěstí mu stačí je sem tam vidět (vidět, ne se s nimi bavit nebo něco dělat...). Velkým je už 14, ty mají svoje zájmy, ale tu malou, 5 letou je snadné někam vzít a nadchnout.....prostě to nechápu, že mu nechybí
|
K_at |
|
(6.6.2018 19:29:18) Kulicko, ze vsech blbejch koplikaci je tohle jeste docela dobry - otec zajem nema, ale detem moc nechybi. Neprudi (snad), nedela sceny (asi). Platit by jaksi mel teda, to budes nejak resit? Takze vlastne docela dobry. Horsi scenare jsou - otec deti CHCE, deti ale nechteji (nevychazi, boji se atd). Otec nechce - dite to trapi. Hodne sil. Proste vypust scenar toho, jak to ma byt. Bude ti lip.
|
1kulička |
|
(6.6.2018 19:46:36) No jo, já vím, díky. On je prostě přesvědčený o své dobré povaze a nejlepších pohnutkách. Jako rád by mi na děti něco platil, ale ze svého malého (rozuměj průměrného) platu nemůže. Je přesvědčen, že je spravedlivé, abych platila vše včetně hypotéky, společných dluhů a všechny náklady na děti dle svého uvážení (kolo, lyže atd jsou dle něj zbytečnosti) a když vidí že má jedno dítě nový boty tak komentuje, jestli to jako bylo potřeba už zase... Vydělávám mnohem víc, ale jako OSVČ jsem zase dost zranitelná, což jsem teď tvrdě pocítila, když se mi spozdila jedna platba....No ale co na něm vemu, že. Až budu mít sílu na rozvod, snad mu to právníci spočítaj, aby se mu konečně rozsvítilo...
|
K_at |
|
(6.6.2018 19:51:50) Kulicko, jojo, proc jim nedas lonsky boty?!?! No protoze jim asi sakra uz nejsou?! Proc kupujes tak drahy?! No protoze uzka 41 proste jen tak nekde neni? Znam to z okoli. Nebo "si rekni mamince, vsak ji posilam" - jo, 2500 pricemz jizdne stoji 1000 na mesic a decku je 18, noha 45, sezere co muze a studuje.
|
Monika |
|
(6.6.2018 20:10:41) No, tyhle řeči má i můj manžel, a to se nerozvádíme - prý "proč je na zahradě v těch nových botách, proč nemá nějaké staré tenisky" - když dítě má holt všechny troje boty nové, jelikož ze všech starších než 2 měsíce už vyrostl ...
|
|
wer |
|
(6.6.2018 21:36:22) Ex byl schopný mávat mi před očima letákem s obrázkem sněhulí, vyzdobených srdíčky a obrázkem roztomilé kočičky, jako důkaz že čtrnácti a šestnáctiletá nepotřebují zimní boty za 800,- když se to dá krásně pořídit za199,-
|
|
Konzerva |
|
(7.6.2018 15:39:29) Mně se podařilo, že boty chodí s dětmi kupovat otec.
Dřív jsem chodila já. Pak jsme zase jednou po zimě sháněli. Byli jsme ve 3 obchodech, dítě si vyzkoušelo všechno, co tam bylo a prý ho všechno tlačilo. Tak jsem oslovila manžela, ať s dítětem zajde do nějakého jiného obchodu tam, co on pracuje. Tak šli a uspěli. TAk jsem chválila. A od té doby chodí s dětmi on.
Ale ukázalo se, že tehdy to byla náhoda. Od té doby s nimi taky musí prolézt 3 obchody než narazí na boty, které padnou a nadává jak špaček, že dítě tvrdí, že tahle bota tady a tamta zase jinde.
|
|
|
|
|
|