| katka a 3 | 
 |
(5.10.2017 8:21:50)
Mně teda dávali za vzor mladší sestru.
Dnes už vím, že to bylo proto, že ona měla všechno to, co moje máti nikdy neměla a chtěla mít: byla blond, vysoká a dlouhonohá, extrovertní, se spoustou kamarádů, sportovně nadaná... Ve mně máti viděla všechno to, co na sobě samé neměla ráda: nevýrazná prdelatá introvertní brunetka. Hodně nám to se sestrou narušilo vztahy, vlastně až po odchodu od rodičů jsme zjistily, že se máme rády.
Dodnes z toho vznikají "veselé" historky.
Máti je třeba hluboce přesvědčená, že jsem prostě měla jaksi nespravedlivě štěstí, že moje děti jsou prakticky bez projevů atopického ekzému, narozdíl od sestřiných kluků. To, že sestra kluky kvůli kariéře už po šestinedělí šoupla chůvám a krmila je umělým mlíkem, zatímco já každé dítě skoro tři roky kojila, sama se přitom vyhýbala alergenům, vodu na koupání jim nechávala odstát(aby z ní vyprchal dráždivý chlor) nebo tahala od studánky, na praní strouhala jelena místo kupovaného prášku atd.atd., na to určitě nemělo vůbec vliv.
Nebo v létě na návštěvě u našich jsem manželovi podávala kávu, kterou mu máma uvařila. Nalila plný šálek, a když si tam miláček podle svého zvyku hodil 3 kostky cukru, kafe trochu přeteklo na podšálek. Přestože hned hlásil, že rozbryndal kafe, ještě několikrát do konce návštěvy jsem si vyslechla, že ani to kafe neumím podat.
To že při příjezdu mi máti řekne ahoj a vrhne se olíbávat a objímat moje děti a manžela, už přijde zvláštní jenom manželovi.
Mě už se to v mém věku nějak výrazně nedotýká, jen občas zamrzí, že naši teď v důchodu několikrát do roka jedou klidně na měsíc za sestrou do Německa(potřebuje pohlídat kluky, zasázet živý plot kolem zahrady, dohlídnout na řemeslníky...), ale když potřebuju s něčím pomoc já, dozvím se , že bydlím moc daleko a že se jim to teď nehodí.
A opravdu zabolí, když mi máti při každém rozhovoru připomíná, že nechápe, proč se mnou můj manžel je a že bych měla být vděčná osudu a líbat mu boty, za to že si mě vzal. Minule už jsem se neudržela a odsekla jí, že ony ženské, co jsou z každých dvou měsíců šest týdnů samy (manžel pracuje v Bavorsku), jsou věrné a ke vší svojí práci si přiberou ještě všechno chlapovo zařizování, k tomu mají na krku obrovskou džungli, kterou se snaží změnit na zahradu a dům v rekonstrukci, taky nerostou na stromech.
|
| Alena |
|
(5.10.2017 8:33:41)
Ad atopicky ekzem: nespravedlive stesti ne, ale stesti rozhodne. Opravdu si myslis, ze vsechny tyhle doporuceni mohou atopak zastavit? ano, pomoc, ale ne vyresit. V nekterych pripadech umele mleko muze pomoc. Ty vis, ze sestra nijak deti neosetrovala? Bydlis s ni? Je srandovni takova zatrpklost i v dospelosti.
|
| Kudla2 | 
|
(5.10.2017 8:41:47)
No, tohle je další věc, která by si zasloužila samostatné téma.
Jak člověk vnímá, jestli on dostal "menší kus koláče" (obrazně), než ti druzí, a jestli je to opravdu tak, nebo jestli to jen tak vnímá on sám.
A na tom koláči je to vidět, ale vztahy jsou mnohem složitější a sama jako rodič vidím, že některý věci prostě ani nejdou "napůl", nebo si to člověk ani nepamatuje, co komu dal nebo pro něj udělal, nějak to vyplyne z nějaký situace, a pak je možný, že pro někoho opravdu uděláš víc, ale ne proto, že by on byl nějakej Tvůj větší oblíbenec, ale protože to právě tak vyplynulo.
(Typický - rodič bydlí u jednoho dítěte blízko, tak mu mnohem častěji hlídá - ne proto, že by ho měl radši, ale proto, že je to technicky jednodušší než u toho, kterej bydlí přes půl republiky)
A pak je zajímavý, jak to vnímá ten vzdálenější, protože pokud se rozhodne to vnímat tak, že on dostává míň, tak bude mít de fakto pravdu, ale má nárok se cítit kvůli tomu ukřivděnej a měli by se rodiče cítit blbě, že nedělí rovným dílem?
|
| katka a 3 |
|
(5.10.2017 8:47:49)
U nás je to právě tak, že ten bližší se pomoci a hlídání nikdy nedočkal.
|
|
| kambala pláááckááá | 
|
(5.10.2017 8:53:13)
no, a pak je sourozenec daleko a stejně mu hlídají, zatimco otec bydlící vedle ve vchodu nepřijde nahodit pojistky, když jsem po operaci, protože kouká na zprávy. neuděláš nic. lepší je, nehrabat se v tom
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(5.10.2017 10:22:15)
Tak to je taky pěkná blbost. Bydlíme s tchyní v jednom baráku a moc toho nenahlídala.
Švagrová bydlí ve stejném městečku, ale děti tu měla na hlídání neustále. Pod pojmem hlídání si představuji péči od hodiny výše v kuse. To se u nás nekonalo... spíš mi sem babi ještě frkla neteř, protože jsem doma byla stejně s klukama.. Švagrová nehlídala děti dohromady nikdy, spíš byla furt v luftě.
Babi tchyně pohlídala stylem: "až je uložíš a uspíš, odejdi na zábavu, až se vrátíš, budou dole v pokojíčku - to že vstávali v sedm byl můj boj. Takové to, pospat si po akci a přijít k babi na oběd jsem nepoznala.
Naši hlídali kluky každý třetí víkend přes noc u nich, protože jsem chodila na víkendové služby.
|
|
| Lída+2 | 
|
(5.10.2017 12:05:32)
Kudla2 , teda myslím, že to, že jsou rodiče v jednom domě, nezaručí, že Ti budou hlídat.....spíš naopak....
zrovna to nedávno řešila teta, která sestřenice posílala na hlídání na 2 měsíce....150km a bylo to spíš o tom, že se vrazily mě. Babička jim předhodila večeři, ale jinak jsem je měla na krku já od svých 7let,snídani, uvař oběd, dej spát, dej jim svačiny, pití a podobně......
Tak jsem tetě zrovna řekla, co jsem s nima dělala.... ,aby byl klid v baráku a babička na mě neječela, že nespí, že něco nesnědli a tak....ona je rozumná a chápala, že mi nic jinýho nezbývalo.
A já si nevzpomínám krom dvou plesů a jedněch 14dní kdy byli naši v TAtrách, že by nás babička hlídala a opravdu to tak je...
Děda si totiž dovolil něco vyčíst tetě a mamce.....a myslím, že hodně neoprávněně.
|
| Žžena |
|
(5.10.2017 12:13:50)
To je taky fakt. Sice žijem s mojí maminkou v jednom baráku, ale ona půjde do důchodj v době, kdy bude starší synek maturovat. Moje babi šla do důchodu když mi byly tři.
|
|
|
|
| katka a 3 |
|
(5.10.2017 8:46:16)
Já žiju s atopickým ekzémem celý život. Mám vypozorované, co ho zhoršuje a co pomáhá. Moje děti jsou atopici, ale projevuje se to minimálně - v předjaří jeden nabo dva flíčky ekzému.
Asi je zbytečné se ohrazovat, že zatrpklá nejsem. Evidentně čteš ni to, co jsem nenapsala.
|
| Alena |
|
(5.10.2017 8:55:38)
"Moje děti jsou atopici, ale projevuje se to minimálně - v předjaří jeden nabo dva flíčky ekzému. " tak pokud zijes v presvedceni, ze je to dusledek vzorne pece o pokozku, uchazej se o nejaky z primariatu tohoto oboru. Staci prece mazat a dobre prat a je vyreseno. :). Ad ta zatrpklost, pokud sestru vinis z toho ze deti maji ekzem v dusledku jeji spatne pece, tak me jine slovo proste nenapada.
|
| Kudla2 |
|
(5.10.2017 8:57:47)
Aleno,
nejsem doktor, ale mám pocit, že ten ekzém je prostě dispozice, se kterou nic neuděláš, ale to, jak moc se to projeví, ovlivnit už trochu můžeš (protože jinak by se alergologové neuživili, kdyby to bylo jedno), a to má možná Katka na mysli.
|
| Alena |
|
(5.10.2017 9:01:02)
Ano pece trochu pomaha, ale pricina je nekde jinde. Myslet si, ze pouhymi vnejsimi opatrenimi muzu zredukovat ekzem na "2 flicky v predjari" je trochu naivni. Mozna by to dopadlo stejne i bez tech vnejsich opatreni. Na me to pusobi: sestra se nestara, tak deti ekzem maji, ja ano, moje deti tudiz minimalni - a to je proste nesmysl.
|
| katka a 3 |
|
(5.10.2017 9:04:57)
Nechci ti do toho přesvědčení kecat, ale za 43 let s ekzémem svým a 18 let s ekzémem dětí jsem přece jen už vypozorovala, co potíže spouští a čemu se vyhnout. U sebe a svých dětí. Nikoliv obecně. Protože jak ti řekne každý, kdo se atopií zabývá, každý atopik reaguje jinak a často se to mění i v průběhu poměrně krátkých časových úseků - kosmetika, která byla půl roku dobře snášená , najednou vadí ap. Nedělám si nároky na obecný recept proti kožním projevům.
|
| Alena |
|
(5.10.2017 9:06:49)
"Nedělám si nároky na obecný recept proti kožním projevům."
ale vis, ze sestra se nestarala a tudiz jeji deti ekzem maji.
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(5.10.2017 9:09:35)
Mojí dceři se atopák rozjel v roce po zánětu středouší, kdy užívala antibiotika. Jinak kojená do 2 a čtvrt let. Přesto k tomu má mnohem větší sklony než bratr, kterej nikdy kojenej nebyl. Ale ten má zas jiné alergie.
Jinak já jsem naprosto zdravá, otec syna byl naprosto zdráv. Otec dcery měl nějaké alergie.
Ono ve století alergií skoro každej něco schytá.
eliminační mód první měsíce/ roky života je dobrej, ale pak může přijít nemoc a pokud má dítě sklony, stejně to může propuknout.
|
|
|
|
| katka a 3 |
|
(5.10.2017 9:01:16)
Děkuji, žes to vyjádřila srozumitelněji než já.
A rozhodně nejde jen o péči o pokožku. Vliv má spousta dalších faktorů - třeba některé potraviny a stres rozjíždí mně i dětem ekzém spolehlivě.
|
|
|
|
|
| kambala pláááckááá |
|
(5.10.2017 8:51:41)
nojo, miliony deti vyrostly na umelym, koupaly se v normalni vode a ATOPAK NEMAJ.
|
| katka a 3 |
|
(5.10.2017 8:56:59)
Jasně. Ale to jsou ty miliony dětí, které prostě nzdědily atopickou vlohu po obou rodičích. Tady jde o děti, které jsou atopici. A potom péče kolem nich často rozhoduje o tom, jak moc se problémy rozjedou.
|
|
|
|
| Markéta |
|
(5.10.2017 8:45:22)
S tím atopickým exémem je to podle mě blbost. Oba moji kluci měli víceméně stejný režim - kojení do roka, standardní praní prádla pro mimino atd. - starší měl a mladší neměl atopický ekzém. Starší je alergik, mladší nikoli. Neteř žádný atopický ekzém neměla, synovec (mají stejné rodiče) ho má od narození - švagrová ho kojila, přitom držela dietu jak prase, strašně složitě ho myla, mazala vším možným co měla od kožní - drželo se ho to jako klíště. Je alergik.
|
| Kudla2 |
|
(5.10.2017 8:49:43)
Tohle ses dotkla taky zajímavýho jevu s tím ekzémem.
V tom příspěvku, na kterej reaguješ, to autorka brala jako HOTOVOU VĚC, že to, že její děti nemaj ekzém, je JEJÍ zásluha, protože byla pečlivá (a sestra, kterou považuje za oblíbenější, byla flink "a teď to má", má kvůli tomu nemocný děti.)
Ale co když je to celý blbost a ten ekzém je vrozenej a neovlivnilo by ho vůbec nic, a jediný, co z toho zbyde, je přetavená hořkost vůči té sestře (za to, že si oproti mně ulehčila život) a mámě (že de fakto konstatuje holej fakt - že jsem měla kliku)?
|
| katka a 3 |
|
(5.10.2017 8:52:24)
Ale ony moje i sestřiny děti jsou všichni ekzematici. Jen jedněm se to projevuje mnohem míň než druhejm. Jako sestry se máme rády, máti už nezměníme, vlastně se tím bavíme...Uvádím to jen jako příklad, že i kdybych dosáhla nevímjakého úspěchu, pro moji máti by to znamenalo, že jsem naprosto nezaslouženě měla štěstí.
|
| Alena |
|
(5.10.2017 8:56:41)
" že jsem naprosto nezaslouženě měla štěstí." ale v pripade ekzemu jsi proste stesti mela. Je to tak. (nezaslouzene je samozrejme nesmyslne slovo)
|
|
|
| angrešt |
|
(5.10.2017 9:03:47)
"atopická vloha" není žádná kartička, kterou děti dostanou. Predispozice tohoto typu jsou polygenní a dědičnost je mnohem složitější. Dovozovat z atopie jednoho dítěte cokoli o jiném dítěti, o dětech příbuzných apod. je naprosto scestné. A hlavně to ošperkovat konceptem "nemoc jako vina", popř. "namoc jako vina rodičů".
|
| Vítr z hor | 
|
(5.10.2017 9:52:53)
Při vší úctě ke komplexnímu světu predispozic a vlivu prostředí vidím ten vliv prostředí jako někdy dost zásadního hybatele. Vzhledem k tomu, že rodiče toto prostředí do značné míry determinují jsem ochotna přistoupit za určitých okolností na koncept "nemoc jako vina rodičů".
Pokud by nenastaly okolnosti X, nemoc Y by se třeba vůbec nerozvinula, nebo by nebyla tak komplikovaná.
Takže pokud by rodiče nevyhulovali dětem pod nos, tak by třeba Pepíček neměl tak šílené astma (Hanička ho nemá, což pro mě není důkaz, že kouření neškodí, ale že holt měla kliku a neměla ty nesprávné predispozice, krom toho se to u Haničky může projevit jindy a jinak).
Nebo: pokud by rodiče Stázinky přiznali před doktorem, že má furt 5 epileptických záchvatů denně a dávali by jí předepsané prášky, byl by její stav a šance v životě mnohem lepší než takhle.
Nebo: pokud by rodiče netahali Dorotku s sebou přespávat v zimě do stodoly, neměla by imrvére rýmy a záněty středního ucha, neměla by tudíž jako důsledek poškozený sluch a její intelekt by se rozvíjel normálně.
|
| Kudla2 |
|
(5.10.2017 9:56:15)
Větře,
já bych na takovýhle tvrzení byla sakra opatrná.
Protože se to snadno může zvrhnout v to, že "kdyby Mařenčini rodiče byli dostatečně duchovně rozvinutí, nedostala by Mařenka rakovinu", což mi přijde jednoznačně na pěst, kdyby na to Mařenčini rodiče měli sílu. 
|
| Pruhovaná | 
|
(5.10.2017 21:43:23)
Teď, milá Kudli, děláš přesně to,,co vytýkáš Monty. Zveličený ad absurdum přehnaný příklad, tvrzení, které nikdo neřekl ani na něj nepomyslel.
|
|
|
|
|
|
| katka a 3 |
|
(5.10.2017 8:49:54)
No protože jdno z dětí tu atopickou vlohu zdědilo a projevila se, druhé nikoliv. U mně ji zdědily všechny tři děti, ale projevuje se to minimálně. Nicméně stačilo během kojení trošku si zahřešit a hned to bylo na kůži miminka zatraceně vidět.
|
| Markéta |
|
(5.10.2017 9:03:42)
Můžu tě ubezpečit, že švagrová při kojení vyřadila ze svého jídelníčku takřka všechno, dělala co mohla, a synovec byl cca do dvou let osypaný jako blázen.
|
| katka a 3 |
|
(5.10.2017 9:07:26)
Když on každý atopik reaguje jinak a vyloučit alergeny z potravy fakt nestačí. Tím nechci říct, že komu se ekzém rozjel, nedělal dost. Ale spousta lidí, kteří sami ekzém nemají, si třeba neuvědomí, jaké svinstvo je pro dětskou pokožku běžná chlorovaná voda...
|
|
|
|
|
|
A jí by to mohlo být líto. Takže ještě v sedmnácti mi rodiče dost výrazně omezovali chození na zábavy, nesměla jsem být na víkend mimo domov, protože sestřičce ještě nebylo patnáct, tak aby jí to nebylo líto nepouštěli ani mě. Ale pokud se něco přihodilo, téměř vždycky jsem to odnesla já, protože mám být velká a rozumná. Tohle mi připadalo strašlivě nefér, zodpovědnost ano, ale povolit opratě a dát i víc svobody k té zodpovědnosti, to už ne. Když jsem se v 19 vdala a odstěhovala, sestře bylo tehdy necelých 17 a rodiče pak už na nějaké výchovné působení rezignovali a sestra si pak už mohla svobodně dělat prakticky co chtěla. To, co mě ještě v 18 zakazovali, ona už v 17 mohla a naprosto bez omezení.
Nevím, jak jinak si to vyložit, když Ti to řeknou na férovku, že jsem měla ve všem štěstí a ségry ve všem smůlu..Ukřivděná trochu jsem, to nepopírám, ale rozumově chápu, že já osobně jsem z toho spíš profitovala ve smyslu spoléhání se sama na sebe.Přesto to trvalo chvíli, než jsem si to zpracovala a naučila se s tím žít, dost dlouho jsem usilovala o uznání a přízeň, než mi došlo, že to tak prostě nebude. Velký profit z toho mají moje děti, které jsou obě stejně chválené a milované, a mají se moc rády, i když nejsou stejného pohlaví a je mezi nimi velký věkový rozdíl.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)