| Mapat | 
 |
(1.10.2017 20:02:58)
Nevím si už rady, tak se jdu poradit sem.
Blízké osobě, 76 let, polymorbidní pacient, na inzulínu, kardiak, po prodělané CMP má problémy s řečí, byl na jaře změněn typ a dávkování inzulínu. Od té doby byl opakovaně hospitalizován (asi 7-8x) pro nevolnosti a zvracení. Asi 5x jsme volali záchranku, protože dotyčný kolaboval, ve zbývajících případech jsme ho rovnou přiváželi sami. Byla provedena opakovaná vyšetření všeho druhu včetně gastroskopie a kolonoskopie, s negativními výsledky. Situace se stále opakuje. Při konzultacích s lékařem jsme několikrát žádali o zvážení nasazení původního typu inzulínu, protože zmíněné problémy nastaly v době po jeho změně, zatímco původní typ bral pacient 20 let bez potíží, případně o přehodnocení dalších léků, které dotyčný užívá. Odpověď lékařů vždy zní: my si NEMYSLÍME, že ty problémy způsobuje ten inzulín. Ale ani po všech možných vyšetřeních nepřišli na to, co ty problémy tedy způsobuje, pacient absolvoval x odběrů, CT vyšetření, při každé hospitalizaci byl znovu a znovu rentgenován. Léky mu také ponechávají stejné. A my už opravdu nevíme, co dělat. Několikrát už byla situace na hraně, kdybychom k dotyčnému dorazili jen o chvíli později, mohlo být pozdě, při jednom z těch kolapsů proběhla další menší mrtvice. Nemluvě o jeho zhoršené psychice, protože v tomto věku už člověk chce být ve svém, domácím prostředí a nemocnici špatně snáší. Co máme dělat? Já chápu, že lékaři se snaží a vyšetřují, ale proč nezkusí nasadit zpátky ten původní inzulín, když po jeho změně vše začalo? Musí dotyčný dál trpět a čekat, až prostě jednou nepřijde pomoc včas? I obvodní lékařka se domnívá, že by se mělo zkusit vrácení inzulínu, ale žádný z internistů to udělat nechce, tak co máme udělat? Jsme opravdu zoufalí, prosím pokud může poradit někdo z oboru, budu moc vděčná.
|
| kambala pláááckááá | 
|
(1.10.2017 20:06:32)
on sam o to musi lekare pozadat. ma pravo na vyber z alternativ.
|
| Mapat |
|
(1.10.2017 20:11:51)
kamb: on ale žádal, sice s jeho vyjadřovacími schopnostmi je to problematické, ale žádal, aby mu dali zpět ten starý inzulín, se kterým neměl problém. A prostě nic, doktoři stále opakují, že si MYSLÍ, že v tom problém není a tím je to uzavřeno. On tím, jak se špatně vyjadřuje - artikuluje normálně, myslí mu to poměrně adekvátně věku, ale nenachází správná slova, místo sobota řekne středa, místo hadice třeba krabice, tak působí jak kdyby byl lehce dementní a přijde mi, že podle toho s ním tak jednají. A když jsem s ním a mluvím za něj, tak mi dávají najevo, že nejsem lékař a vím houby
|
| kambala pláááckááá |
|
(1.10.2017 20:20:05)
tak to bych si stezovala, jak pise monika. pacient vyjadril zadost o zmenu lecby, vysrali se na to, zadame napravu
|
| Mapat |
|
(1.10.2017 20:42:29)
My už jsme stížnost chtěli napsat, jenže při každé hospitalizaci bylo řečeno, že to chvíli trvá si na ten jiný typ inzulínu zvyknout, a že už to bude určitě dobré. A ono to pak přišlo zas a tak jsme se domnívali, že teď už to lékaři konečně pochopí, že žádné zvyknutí nepřijde a budou jednat. V té chvíli psát stížnost nám přišlo zdlouhavé, pořád jsme doufali v rychlou akci v nemocnici. Navíc v té chvíli nemáme v rukou dokumentaci, abychom to podpořili konkrétními daty a údaji. Teď už ale jednat budu.
Vaiteo: on ten stav není akutní, nárazový. Po ukončení hospitalizace se doma postupně zhoršuje. Někdy trvá domácí pobyt bez problémů týdny i měsíc, jindy jsme ho tam vezli zpátky po jednom týdnu. Postupně vždy začne po jídle zvracet, pak už přijímá míň potravy, protože jde všechno ven. Kontrolujeme, aby si aspoň neaplikoval inzulín v plné dávce, když nejedl, on by si ho jinak dal, protože "paní doktorka říkala, že musí". Do nemocnice nechce, dokud na tom není opravdu špatně. Opakovaně bylo naznačeno, že asi není doma něco v pořádku, a že je to nervového původu, když v nemocnici nezvrací, ale už se ukázalo, že zvrací i tam, jen to zapírá, aby ho pustili domů.
Diabetologie je součástí nemocnice, takže všichni diabetologové slouží na tom interním oddělení, kde je pacient hospitalizován.
Cimbur: jedná se o krajskou nemocnici v tvé oblasti. Nechci být zaujatá, ale pověst interny aktuálně není dobrá a o úrovni se nevyjadřují moc dobře ani její zaměstnanci. Znáš tu nějakého diabetologa, kterého bys mohla doporučit?
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(1.10.2017 20:10:50)
Obvolávat další a další internisty, než najdete nějakého ochotného. Mmch odkud jste?
|
| Mapat |
|
(1.10.2017 20:20:45)
Žženo: jižní Morava, nechci specifikovat. Jedná se o internisty v místní nemocnici, kde je i diabetická poradna, do které dotyčný chodí. Mám tedy volat třeba do vedlejšího města a shánět tam diabetologa, který bude ochotný nasadit původní inzulín? To by obnášelo potom i dojíždění na pravidelné kontroly. Mně to přijde absurdní, proč to muset řešit takto komplikovaně, přece pacient by měl mít volbu a ne že je "rukojmím" lékaře, který se nějak rozhodne.
Přece právě lékaři by měli vědět, že pacienti jsou individuality a že se stává, že konkrétní lék dělá konkrétnímu člověku potíže, tak proč čtyři měsíce lpí na svém rozhodnutí a nechají ho trápit?
|
|
|
| Monika |
|
(1.10.2017 20:12:21)
V každém případě si můžete písemně stěžovat. Jestli jde o lékaře zaměstnaného v nemocnici, tak vedení nemocnice, jestli je to samostatný lékař, tak musíte tu stížnost poslat nejprve jemu, on musí buď to s Vámi vyřešit nebo "poslat výš" (na krajský úřad), vedení nemocnice to samé. Když jde o odborný problém, měla by se k tomu vyjádřit nějaká odborná komise.
Předtím je taky možné vyžádat si někde druhý názor, jestli ani jiný lékař nepovažuje za možné, že by potíže byly důsledkem změny inzulínu nebo jeho dávkování, nebo třeba taky konzultovat ty léky v lékárně - jestli je mezi tím vůbec nějaký "chemický" rozdíl nebo je to stejné jen s jiným obchodním názvem ...
|
|
| Vaitea | 
|
(1.10.2017 20:26:04)
Důležitý je, jestli má v okamžiku obtíží hypoglykémii, resp. zda mu hladinu cukru v tu dobu stanovili. Myslím, že jo. Pročtěte zprávu.
Příbuzný by měl mít "svého" diabetologa, resp. navštěvovat diabetolog. poradnu.
Ta nevůle ke změně vychází odkud, od internistů v době příjmu, nebo od diabetologů ?
Provádí si selfmonitoring? Naměřil si hypoglykemický hodnoty? A nikdo nic ?
Pak změnit diabetologa.
|
|
| Cimbur | 
|
(1.10.2017 20:28:23)
Změnit diabetologa, nic jineho me nenapadá.
|
|
| Koliha velká | 
|
(1.10.2017 20:34:37)
Klíčová otázka je, proč k těm nevolnostem a kolapsům docházelo. Důležité je, jak píše Vaitea, zda a jak je pacient monitorován, co bylo pak ve zprávě, jak na tom byl s glykémií a vnitřním prostředím (ionty, hydratace) v době kolapsů. Proč mu ten inzulín vyměnili? Přestal se vyrábět? Časová souvislost nějakého jevu nemusí být příčinnou souvislostí, příčin podobných stavů může být více, mohou souviset s novým inzulínem, nebo s cukrovkou obecně, nebo jsou příčiny úplně jiné, to musí ale zjistit lékař, bez důkladného vyšetření a výsledků se to nedá moc posoudit.
|
| Mapat |
|
(1.10.2017 20:52:21)
Koliha: v době kolapsu už je většinou dehydratován, protože po zvracení odmítá potravu i pití, aby ho to nenutilo znovu zvracet. Jinak dlouhodobě velmi málo pije a není možné jej přimět, je dost zatvrzelý, takže přimět ho k pití v době, kdy mu není dobře, je ještě větší problém.
Inzulín mu vyměnili proto, aby si nemusel tak často píchat (předtím 3+1krát denně Novorapid a Levemir) a protože byl neukázněný v měření a hlášení glykémií lékařce. Ale jinak prosperoval dobře, byl soběstačný, samostatný, inzulín si aplikoval sám a pravidelně. Mám ale pocit, že kvůli těm jeho horším vyjadřovacím schopnostem doktorka nabyla dojmu, že je lehce dementní a nezvládá to, tak přistoupila ke změně.
Ad: "...nebo jsou příčiny úplně jiné, to musí ale zjistit lékař, bez důkladného vyšetření a výsledků se to nedá moc posoudit" - během těch 8 hospitalizací už proběhla všechna možná vyšetření, výsledek žádný, nevím, co dál máme dělat.
|
|
| Mapat |
|
(1.10.2017 21:24:59)
A ještě: já nechci tvrdit, že za těmi problémy je inzulín, nejsem odborník a vím, že to může být shoda náhod, že to nastalo zrovna v té době. Ale když se už opakovaně provedly všechna možná vyšetření bez nějakého výsledku, tak nerozumím tomu, proč lékaři nechtějí alespoň zkusit tuto změnu?
Jak probíhá změna lékaře? Dotážu se toho nově zvoleného, zda by pacienta přijal nebo se i nějak odhlašuju od toho původního?
|
| Koliha velká |
|
(1.10.2017 23:44:53)
Mapat, pokud chcete konzultaci, můžete sehnat všechny lékařské zprávy a dojet s nimi např. do Brna do některé z velkých nemocnic, jste-li z jižní Moravy, předem si tam zavolat a požádat o posouzení, sám pacient tam ani nemusí. Lékař bude potřeboval objektivní informace včetně laboratorních nálezů a zprávy o spolupráci pacienta. Nepotřebuješ žádné doporučení nebo žádanku. Můžeš někoho oslovit i mailem, ale může se stát, že odpovědi se nedočkáš, čím výše postavený lékař (primář či přednosta), tím méně času na zabývání se tím bude mít.
Nesmíš se ovšem nijak zlobit, pokud ani tam lékaři nebudou k návratu k původnímu inzulínu nakloněni. Pokud byl inzulín vyměněn z důvodu nedostatečné spolupráce (zatajování glykémie?), žaludeční obtíže se rozvíjejí v řádu dnů, ne minut či max. hodin, až dojde ke kolapsu, pak může jít opravdu o jiné příčiny než nový inzulín. Zvlášť pokud je pacient kardiak (mají jeho potíže souvislost s diabetem?), může jít např. o diabetickou gastroparézu.
|
| Mapat |
|
(2.10.2017 7:31:15)
Koliho: moc děkuji za přínosné reakce.
Diabetickou gastroparézu zmínil jeden lékař při jednom z akutních příjmů, potom už o tom ale nikdy řeč nebyla, teď už se jen stále více zmiňuje "podezřelost" faktu, že ty problémy má dotyčný jen doma, v nemocnici nikoliv. Aktuálně ale už zvrací i v nemocnici.
Chápu to správně, že kromě úpravy životosprávy se v případě gastroparézy už moc velké zázraky třeba medikamenty nedají dělat? Je možné si vyžádat provedení příslušného vyšetření k potvrzení diagnózy? Nám by asi hodně pomohlo už jen stanovení diagnózy a informování pacienta o důležitosti správné výživy ze strany lékařů. Je celý život v tomto ohledu celkem neukázněný, i nyní když jsem při potížích zmínila nevhodnost určité stravy, tak argumentoval tím, že "přece celý život tohle jedl a problémy nikdy neměl". Starému člověku se těžko něco vysvětluje.
Jinak já jsem si samozřejmě vědomá, že při věku pacienta a všech jeho nemocech se celkově nedají čekat žádné zázraky a nejsem typ, co chce vlítnout na ředitele špitálu, aby okamžitě sprdnul celou internu a dali nám požadovaný inzulín. Jen prostě mé zkušenosti s lékaři jsou za poslední čtyři měsíce opravdu katastrofální a cítím se hrozně bezmocně, odkázaná na rozhodnutí lékařů (všichni ve velmi mladém věku), z nichž nikdo nenaslouchá ani nemocnému, ani jeho nejbližší rodině.
|
| Koliha velká |
|
(2.10.2017 19:21:56)
Mapat, ano, pokud by šlo o gastroparézu, moc se s tím udělat nedá, než režimová opatření, existují pak i léky, které mohou pomoci, ale nejsou vhodné na dlouhodobé užívání. Je možné se podívat na léky, které pacient užívá, jestli některé nemohou potíže zhoršovat (např. některé léky na nervový systém mohou zpomalovat vyprazdňování žaludku). Poslední možnost je výživa sondou rovnou do střeva, nebo resekce žaludku. O to nikdo normální stát nebude.
Speciální vyšetření na vyprazdňování žaludku je možné, otázka je, zda ho v místní nemocnici dělají a mají zkušenosti s vyhodnocením. Můžete se zeptat, případně domluvit s ošetřující lékařkou vyšetření v Brně.
Že to není žádný med, chápu, můj táta (70+) je také diabetik 2. typu a někdy mám pocit, že schválně dělá všecko pro to, aby si přivodil rychlejší komplikace či přechod k inzulínu (zatím je na PAD). Když se mu něco řekne, to jsme všichni chytrý a nějak moc toho víme a podobný průpovídky. Většinou se pak ukáže, že jsme měli pravdu my (např. že se k té cukrovce dopracuje). Ono je všecko fajn, ale jakmile se objeví komplikace, zpátky už to nejde vzít a táta skučí. Ale kdyby byl ochoten k patřičnému režimu, žádnou cukrovku by třeba neměl, že jo.
|
|
|
|
|
|
| Ikula | 
|
(1.10.2017 23:38:55)
Meli jsme v rodine podobny pripad. Pribuzne změnili lek, ktery pouzivala asi 20 let. Pry slo o stejny lek se stejnou ucinnou latkou, jen vyrabeny jinou firmou pod jinym nazvem. Bohuzel na ni vubec nefungoval, jeji stav se zacal velmi rychle zhorsovat. Lekar nebyl ochoten připustit, ze by to mohlo byt zmenou medikace, argumentoval nizsi cenou leku. Lekare jsme zmenili, pribuzna dostala puvodni lek a vse bylo v poradku. Stezovat jsme si ani nechteli, potrebujeme lekare, ktery je ochoten naslouchat rodine, pribuzna take komunikaci s lékařem nezvlada. Libila se mi jeji puvodni lékařka, vzdy jsme chodili do ordinace obe. Nejdriv pacient, pak pribuzny.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)