...j.a.s... |
|
(15.7.2017 21:22:38) Padlo to v Konvalčině diskusi. Co je podle vás role "ukřivděného dítěte" v dospělosti? Je to nutně manipulace? Je manipulací, když člověk reaguje citlivě a při nějaké situaci se rozbrečí? Někdo se může rozbrečet schválně a hrát na city, ale když tu situaci nevydrží? A skutečně je podle vás role "ukřivděného dítěte" v dospělosti stav, kdy si dospělý neumí efektivně nastavit vlastní hranice? Když si asertivně neřekne, co chce nebo nechce. Pro mě je třeba "dítětem" dospělý, který třeba žije u rodičů nebo zásadně dělá to, co po něm chtějí rodiče i na úkor sebe sama. Plkací téma, aby nám to tady ožilo
|
K_at |
|
(15.7.2017 21:28:20) Ty jo, asi ze takovy clovek proste v sobe nese nevyresenou vec. Z toho muze plynout nejistota, zloba, ambivalentni vztah k tomu "krivdicimu". Idealni roli je potom dojit k vyrovnani se s tim. Ale rekla bych, ze pro rodice jsme detmi i v 60 a opacne taktez. Micha se v tom to dite/dospelak a rodic/partner dospelak...
|
K_at |
|
(15.7.2017 21:33:06) A jeste, taky je to v tom, jestli rodic to dite podporuje v jeho detskym chovani. Casto asi jo, idealne by se meli respektovat vzajemne. A to ale zahrnuje obcas i nejake to vymezovani si teritoria na obou stranach.
|
|
...j.a.s... |
|
(15.7.2017 21:35:49) Kat, takže pro tebe křivda k někomu znamená spíš jen hlas toho "vnitřního dítěte"? Jakože v dospělosti by člověk křivdy pociťovat neměl? Vztah rodičů k dospělým dětem je často komplikovaným, pokud jsou rodiče zvyklí všemu šéfovat. Zde se asi vyplatí být splachovací nebo s rodiči jejich hru nehrát... Ale tohle se naučit je skutečně mistrovstvím. Pokud rodič svého dospělého potomka neuznává, tak je to mnohem těžší pro toho potomka, když je nucen bojovat se svým rodičem.
|
K_at |
|
(15.7.2017 21:59:06) Jas, to prece zalezi na te konkretni krivde. Ale jasne ze si to dite nese onu krivdu tou detskou optikou. Ono to nemusi mit vubec nic spolecnyho s logikou. Ale urcovat, jestli ta krivda je opravnena, ci neni opravnena.... To jde asi tezko. Pro zivot toho ditete je asi nejdulezitejsi to zpracovat.
|
|
|
Alraune |
|
(15.7.2017 21:39:34) Ono ale nejde o to, že by člověk pro své rodiče neměl být dítě, ale komunikace by měla probíhat ideálně na úrovni dospělý - dospělý. Pokrevní příbuzenství je jedna věc, chování druhá.
|
|
|
Cimbur |
|
(15.7.2017 21:34:30) Však manipulace se nemusí dít vědomě, schválně. Do jisté míry manipulujeme všichni. Když se nezralý dospělý chová jako dítě, když dosahuje svého pláčem, tak to manipulace může být, i když nevědomá. Prostě má naučené, že to funguje.
|
...j.a.s... |
|
(15.7.2017 21:38:27) Cimbur, ale co funguje na tom, že se někdo rozbrečí, protože si ten druhý nevidí do pusy? A ten, který k tomu přispěl, se stejně nezastaví. Tam přece žádný mechanismus - rozbrečím se, protože druhý přestane, není...
|
Alraune |
|
(15.7.2017 21:41:07) Jenže ten brečící si připadá lepší. Rozbrečeli mě, jsou zlí. Neřekne si: "Co to dělám, jsem dospělá, pláč není řešení." Do toho pláče utíká, aby nic řešit nemusel.
|
K_at |
|
(15.7.2017 22:02:11) Al, tohle asi nekdy plati. Ale ja se proste rozervu, i vim, ze to je treba neadekvatni. A ze treba jde o "muj problem". Ale stejne se rozbrecim. Vetsinou nekde v ustrani. Potom si vynadam do krav a srabu a jedu dal.
|
|
|
|
|
Alraune |
|
(15.7.2017 21:36:57) No, doporučuju si přečíst Jak si lidé hrají? od Berneho. Ta je dětská "role" docela dobře vystižená.
|
|
kambala pláááckááá |
|
(15.7.2017 21:45:03) Stačí změnit to "dítě" na "fracka". Těch lidí,co maji pořád pocit,ze se mají nejhůř,všechno je problém, vsechno je na hovno a hlavně všechno je to vina někoho jinýho...Těch je
|
Kafe |
|
(16.7.2017 11:03:06) "Stačí změnit to "dítě" na "fracka". Těch lidí,co maji pořád pocit,ze se mají nejhůř,všechno je problém, vsechno je na hovno a hlavně všechno je to vina někoho jinýho...Těch je"
to je fakt, Kambalo; a jsou to lidé velmi nepříjemní a energii vysávající
|
|
|
Sio |
|
(15.7.2017 21:52:53) Jsou situace, který mi dávají zabrat - a určitě je to na mě poznat. Ale není to z minuty na minutu, ten stav se postupně hrotí, a naučila jsem se odcházet včas, dokud to ještě dokážu s grácií a vztyčenou hlavou. Jestliže někoho pravidelně "překvapujou" konflikty natolik, že musí utíkat z pláčem, pak mu to podle mě nevadí, a je to jeho oblíbený způsob ukončení debaty.
|
|
Ruth |
|
(15.7.2017 22:07:36) Dospělý, co žije u rodičů, nemusí být nutně ukřivděné děcko, ale je mi vrcholně nesympatický. Když se nic neděje a přesto dospělý brečí, je to zlyhání. Aspoň pro tuto chvíli. Myslím, že někdo brečí "upřímně", proto, že už nemůže a jiný v tom má nějakou manipulaci, že něco chce a chce. Tomu druhému říkám - pofňukává.
|
. . |
|
(15.7.2017 22:20:25) Zlyhání? Jsi Slovenka, nebo se to slovo používá i někde... třeba na Moravě?
Celkem často brečím osamělě, tedy určitě v tom není manipulace (nikdo o tom neví), ale v zásadě je to sebelítost, mám ten dojem.
|
libik |
|
(15.7.2017 22:23:35) Slupka, hele já už asi měsíc, dva až tolik nebrečím..
|
. . |
|
(15.7.2017 22:32:25) libiku, díky za politování, a přeji ti zklidnění , ale mě na tom fakt zaráží skutečnost, že člověk defacto brečí nad sebou. Nebo ne?
|
libik |
|
(15.7.2017 22:37:05) Jako, že chlapci jsou v klidu, ať už je to podle mého nebo tvého světonázoru?
No vidíš, to mě došlo až teď, díky
|
. . |
|
(15.7.2017 22:55:44) Jj, jasně že jsou v klidu, respektive nejsou v neklidu není zač.
|
Zasjaj. |
|
(16.7.2017 4:45:54) Slupko, jsem tu malokdy, to jsem netusila. Myslim na tebe.
|
|
|
|
Hr.ouda |
|
(15.7.2017 22:45:45) pláč má svou funkci
myslím, že plakat není nic špatného, spíš naopak, ne?
|
...j.a.s... |
|
(15.7.2017 22:48:52) Jo! Mně je někdy tak dobře, když si vybulím a třeba i ukřivděně.
|
|
|
Kudla2 |
|
(15.7.2017 22:49:29) Tak mně u dospělýho člověka přijde zvláštní, když pláče v běžnejch životních situacích.
Je pro mě čitelný, když pláče z nějakýho pro mě pochopitelnýho důvodu (někdo mu umřel), nebo se dojme nad knížkou, ale aby plakal v důsledku normální komunikace... to mi přijde divný.
Znala jsem osobu, která takto plakala (nebo měla na krajíčku) vždycky, když se konverzace stočila směrem, kterej jí nevyhovoval (třeba přišla řeč na nějakej politickej názor, kterej jí nekonvenoval).
Musím říct, že mě to moc nebavilo.
|
Hr.ouda |
|
(15.7.2017 22:53:23) to nedokážu posoudit
mne se to nestává a nemám kolem sebe lidi, kteří by se takhle v normální konverzaci apod. rozbrečeli bežne ....kdyby se to stalo neběžně, tak dostani srach, že s nimi něco vážného je
každopádně si mslím, že dspělý člověk může a má si poplakat, když to na něj přijdě, s tí , že si myslím, že vetšina lidí si popláče v soukromí
|
Sio |
|
(15.7.2017 22:56:48) pro mě je "poplakat si" v pořádku, "s pláčem utíkat z místnosti" mě rozčiluje.
|
|
|
...j.a.s... |
|
(15.7.2017 22:55:15) Kudlo, mě teda nepohoršuje, když se někdo rozbrečí. Nemyslím si, že člověk by měl brečet jen na pohřbu. Raději plačku než přetvářku a hraní si na siláka.
|
...j.a.s... |
|
(15.7.2017 22:56:37) I když teda v mé přítomnosti nikdo často nebrečí.
|
|
|
|
|
kachna_ |
|
(16.7.2017 8:10:02) Já mám zkušenost, že se ten smutek mění, vzpomínám si, že mi bylo líto sebe (děti jsme neměli) a až později i jeho. Ale vzpomínám si, že mě taky překvapilo, že jsem měla docela sobecké pocity.
|
|
Alraune |
|
(16.7.2017 9:23:02) Jo, brečí. Člověk pláče pro vlastní bolest... nicméně tohle s "ukřivděným dítětem" nemá nic společného. Hluboký žal není ukřivděnost a člověk má právo ho prožít.
|
Z+2 |
|
(16.7.2017 9:28:48) Tak člověk má právo, brečet pro cokoliv. Jen někdy je to míń k politování a víc nesympatické a někdy je to víc pro politování a i sympatické....
|
|
|
|
|
Z+2 |
|
(16.7.2017 9:10:41) Jsem přesvědčený, že o pláči nad ztrátou blízké osoby a to kdykoliv, tahle diskuse opravdu není.
|
|
|
|